To nevím, necítím se být dostatečně znalý obsahu, abych mohl vyřknout úsudek.
Líbí se mi níže příspěvek Leopolda, je o naději, kterou tady našel. Ano naděje, pocit smyslupnosti, schopnost zvládnout sám sebe a své problémy, najít logiku toho, být užitečný pro druhé, to vše zvyšuje chuť k životu, potažmo angažmá v řečišti Božího záměru. Osobně mám zkušenost, že lidé nejvíce tápou sami nad sebou, nerozumí si a nechápou ani základy kauzality - jak zaseješ tak sklidíš. Zlaté pravidlo - nedělej druhým co nechceš aby se stalo tobě je pro ně hraběcí rada. Nechápou principy fungování stroje lidské psychiky ani obecně, ani na sobě a v důsledku toho nejsou racionální, hledají odpovědi v iracionálnu, čímž jen míra neuspořádanosti jejich psychiky stoupá, problémy se neřeší, ale rostou. Řečeno jazykem Dianetiky - jsou aberovaní a neví o tom. V tomto smyslu jim může pomoci to v čem spatří naději, naději že se věci v jejich životě, z konkrétního terapeutického důvodu, nikoliv jaksi samosebou, zlepší nejprve u nich samotných a potom i v jejich postupně se rozrůstajícím okolí.
Orientaci na vysvětlení stroje fungování lidské psychiky, toho, že když se zaměří nejprve na sebe samé a teprve potom na okolí, na druhé, které tak přestanou přihlouple obviňovat ze svých nezdarů. Tady vidím cestu se světýlkem na konci tunelu. V tomto smyslu i Dianetika jim může pomoci otevřít oči. Natož psychologie v podání KSB. Já bych tedy ze svého úhlu pohledu hlasoval za poznatky z psychologie, které lidem ukáží, proč chybují, že nejsou druhořadí, ale zneužití, protože co si budeme povídat, když tady mnohokrát opakujeme princip, že ten kdo zná míň pracuje na toho kdo zná víc, tak nevědět o objektivní podstatě tzv. engramů (ve smyslu psychického násilí, které praktikuje ten kdo zná víc - ať už tyto škodlivé vzorce/podprogramy jednání nazveme jakkoliv), které se do jejich psychiky dostaly zhusta bez jej vědomí, je příliš velká vědomostní nedostatečnost, příliš velký handicap, se kterým by se mělo něco dělat. Takže já tu cesta za člověčenstvím vidím takto: od psychologie k sociologii a od sociologie k politologii (vše v pojetí a tudíž terminologii a logice KSB).
P.