Uvedené teze podle mého názoru poskytují celkem komplexní analýzu systému lidské společnosti a popisují i možnosti, jak tuto společnost v různých časových měřítcích řídit.
Přesto však předpokládám, že teze a zejména jejich výklad obsahují i části, které jsou určeny pro ty, kteří tuto teorii studují se záměrem, aby byla tato teorie popularizována a tím snáze studenty akceptována. Sem bych zařadil třeba diskuze o přistání Američanů na Měsíci či různé katastrofy ve světě a jejich spojování s činností např. globálního prediktora.
Teze (zejména KOB) jsou podle mého názoru především orientovány na ruský svět a jeho komunitu a zbytku světa se dotýkají hlavně v těch oblastech, které s ruským světem souvisí, i když zásady řízení podle DOTU jsou uplatňovatelné vskutku univerzálně.
Cílem tezí a jejich zveřejňování je podle mne snaha semknout ruský svět tak, aby pozitivně chápal kroky svého vedení, přičemž současná možnost přímo ovlivnit řízení společnosti (kromě účasti při volbách či akcích typu „Nesmrtelný pluk“, podporujících současné vedení státu) není u jednotlivých studentů nijak výrazná. Přitom hlavním a základním cílem je v souladu s postulátem „žádná země nemůže být poražena, pokud jí nezradí její vlastní elity“ v dalších generacích vychovat takové elity, které budou bezvýhradně oddané věci ruského světa a tím pádem nebudou podléhat korupčním i jiným snahám o jejich ovlivňování v zájmu globálních či lokálních sil, nepatřících do ruského světa.
Základní zbraní tezí KOB a DOTU je pravda. Pokud se tato zásada bude dodržovat, neměl by v budoucnu vzniknout problém.
Existují však již v současnosti třecí plochy, jako například rozpory mezi církvemi a státem či praktickým řízením a vírou. Přitom víra a s ní související emoce (nezaměňovat s intuicí) jsou podle mne používány jako prostředek k řízení osobností typu „zombie“ a „zvíře“, které v populaci v současné době převládají. Při realizaci řídících a rozhodovacích procesů jsou z hlediska toho, kdo řídí tyto procesy emoce vyloženě škodlivé. Zde je nezbytná chladná analýza a typy„člověka“ a „démona“ tak zjednodušeně rozlišují pouze osobnostní a charakterové vlastnosti, kterými je determinován i cíl řízení.

Při studiu jsem narazil na problémy s pochopením některých částí, které jsou založeny podle mého názoru především na víře:
1. Kde bere tato teze či její vykladači jistotu, co je vlastně Boží záměr?
2. Kde bere tato teze či její vykladači jistotu, co je jak v daném čase, tak i dlouhodobě záměrem globálního prediktora?
3. Jak se KOB a DOTU vypořádá s „člověkem“, který plně akceptuje a v životě striktně dodržuje Boží zásady pro život, obsažené jak v Bibli, tak i v Koránu či jiných Svatých Textech s tou výjimkou, že není věřící a tedy odmítá různé rituály, s tou či onou vírou přímo spojené?