No...jestliže globalizace probíhá jaksi nezávisle na nás, pak nevidím na tom citátu nic divného. V globálním světě žijeme už teď, ovšem v pyramidálním systému. Nejde tedy o globální svět, ale o jeho fungování.
Mimochodem - Lafontain řekl i toto:
-Amerikanizace německé politiky vedla bezpochyby k tomu, že dnes máme i v Německu systém jedné strany se čtyřmi křídly, abychom zůstali v obraze Gore Vidala. Křídla se jmenují CDU/CSU, SPD, FDP či Zelení a někdy více, někdy méně zastupují zájmy bank a velkých koncernů, jak dokazuje daňová politika posledních let a mnohé záchranné deštníky.
Bez omezení přitakávají hospodářskému řádu, v němž se nerovné rozdělování bohatství, majetku a moci uskutečňuje tak, že menšina pro sebe nechává pracovat většinu a tato menšina upírá většině plný výnos její práce, jenž jí patří ve formě mezd a zaměstnaneckých podílů.
Na rozdíl od jednotné německé strany říká Levice: Majetek by měl vznikat pouze vlastní činností, vlastní prací, a nikoliv tím, že necháváme pro sebe pracovat jiné. Dokud se velké majetky a z toho vyplývající společenská mocenská struktura vytvářejí tak, že menšina „vykořisťuje“ práci většiny, logicky se nemohou prosazovat zájmy většiny. Jinými slovy: Demokracie, to znamená společenský řád, v němž se prosazují zájmy většiny, ztroskotává na mocenských strukturách, zacementovaných německou jednotnou stranou.
Kdy pochopí politici jednotné německé strany, že hospodářský systém, jehož cílem je maximalizace zisku a majetku menšiny, musí nutně vyvolávat poměry, které dnes můžeme v Evropě pozorovat? Na tomto pozadí je špatný vtip, když CDU/CSU, SPD, FDP a Zelení chtějí do centra „volebního boje táborů“ postavit sociální spravedlnost.
Je rovněž logické – poněvadž systému vlastní –, že oba „tábory“ zvolily války za lidská práva jako podstatný nástroj zahraniční politiky. Jádro této nové éry německé zahraniční politiky shrnul nenapodobitelným způsobem princ Harry na první straně deníku Bild: „Zabíjet, aby byl zachráněn život, o to jde.“