Okřídelný lev byl údajně symbol Tartarie. Jeden středověký autor, teď mi vypadlo jméno, v jedné své práci uvádí že "Tartarie je jen nový název pro Skýthii"... také zajímavé. Jinak co se týká infa o přítomnosti Janovských žoldáků na straně chána Mamaje, to vyvolává dost otázek, protože "tataro-mongolské jho" asi nemělo nic společného s Mongoly, zdá se že to byla sanitární akce Tartarie do provincií, které přijaly křesťanství, za účelem zastavit šíření křesťanství, což i byl reálně jeden z důsledků. Boj proti separatizmu, tak říkajíc. To byl rok 1240. Pokud ale eurasijské křídlo GP pomocí Janovské republiky v o nějakých 130 let později poskytlo vojenskou podporu Mamajovi, který stál proti Moskevské Rusi, sjednocující se kolem pravoslaví, znamenalo by to zřejmě, že GP ze Zlaté hordy (Tartarie) měl menší strach, než z pravoslavné Rusi, která je ale jakoby už pod jeho vlivem přes křesťanství.. očividně ale ne tak docela. Jsou možné asi i jiné interpretace, ve stylu rozborky mezi křídly GP o to, kdo bude mít kontrolu nad Rusí. Vypadá to ale, že v roce 1240 GP ještě Tartarii pod kontrolou neměl (brzdila šíření jeho biblického projektu), ale v době Kulikovské bitvy už ano, což přivádí k otázce, kde se stala chyba (ze strany Tartarie). Jedna verze by asi mohla být přijetí Islámu, v té době už zdeformovaného, nikoliv koránického. Případně přijali jako koránický ale GP se postaral o pozdější deformaci. Tartatie (Zlatá horda) přešla na islám až po roce 1240.
V kulikovské bitvě se tedy GP staví na stranu Mamaje a Ordy, ale další zajímavá epizoda je Pugačov, a konkrétně údajná epidemie moru v Moskvě v roce 1773. Jde o to že tehdy už bylo známo očkování proti neštovicím a angličané už několik desítek let používali neštovice jako bakteriologickou zbraň hromadného ničení (měli speciální pluky očkované proti neštovicím). Tedy, poté co v Moskvě vypuká epidemie "moru", Kateřina II. tam posílá oddíl vojáků a tým doktorů, kteří tam "bojují s epidemií" (největší ztráty připadají právě na období přítomnosti vojáků z Petrohradu), a nikdo z té expedice neumírá, ačkoliv jsou s nemocnými v kontaktu denně a moskevský lid umírá jak mouchy. Nemají také žádný strach ani nedodržují karanténu, po návratu si to zamíří rovnou na audienci Kateřiny. Všichni se chovají tak, jako by si byli jistí, že jim nic nehrozí. To u moru není možné, ale u pravých neštovic ano, o pár let předtím Kateřina II. pozvala anglického doktora právě za účelem očkování proti neštovicím. Také v moskvě zřídila dům pro sirotky, kde se dělaly pokusy s očkováním na neštovice, a první případ "moru" se objevil pár km po řece od toho domu. Podle všeho Kateřina II. v roce 1773 někoho v Moskvě vykosila neštovicema, otázka zní koho a proč.