Od bodu 6 to začíná být zajímavé, ale bohužel nepravdivé, protože každý parametr ovlivňující výsledek může být cestujícími ovlivněn alespoň třemi způsoby (ignorace, souhlas, nesouhlas, zamítnutí, dohoda, represe, příkaz) a to poskytuje tisíce variací na téma kde skončí dobrodružná cesta ovčanů politickým autobusem! Tvrdit, že v každém bodu rozhodování existují pouze dvě alternativy (ano, ne) je přístup formální logiky, ale ta nehledá cestu do cíle nýbrž hodnotí pravdivost či nepravdivost informace vedoucí k rozhodování cestovatelů. Formální logika nikdy nerozhodne správně na to musíte použít fuzzy logiku (ano na 20%, ne na 50%, nevím na 30%). Tomu se říká expertní řízení v reálném čase, což je opakem organizace v plánované vizi!! Pokud někdo cestu organizoval stanovil start (místo, dobu, cestující), trasu (směr, rychlost, zastávky) a cíl (místo, čas, očekávání) a tudíž vše detaelně plánoval i s možnostmi nenaplnění plánu a jeho změny přímým řízením. Dokonalá organizace téměř likviduje šance cestujících si vůbec uvědomit co se děje, natož něco změnit přímým rozhodováním t.j. řízením probíhajícího procesu.

Chudáci gojímové, jste úplně v prdeli, kterou máte nasazenu na vašich krcích!!