Není třeba žádné studie. Stačí si zajít za jakýmkoliv firemním energetikem, který dojednává pro výrobní podnik odběr energie. Nejlepší to bude z oblasti hutí ( např. výroba hliníku, nebo speciálních ocelí), či chemické výroby. Tam můžete zjistit a statissticky porovnat, kolik je nutné energie na samotnou výrobu, pomocnou výrobu např. příprava forem, uprava výrobku podle požadavku odběratele atd., potřebnou energiei na činnosti sociální, hygienické, ekologické, administrativní, bezpečnostní , skadovaní atd. které nařizují různé vyhlášky a zákony podle dané země. Jinak, v každé zemi, oblasti jsou růné potřeby energie na jednotku dahého výrobku. Nedovedu si představit, že by to mohlo být v rámci Evropy, či celosvětově zavedeno.
To se týká i zemědělství. Farmář na Ukrajině, kde je rovina bude mít jinou spotřebu paliv než farmář na Jesenicku..
A to ještě nerozvádím modernizaci výrobních procesů a strojů.
Podle navržené metodiky by nějlépe na tom byli ti, ktřeří použijí staré stroje či výrobní zařízení s velkým energetickými nároky, kdežto země s moderním zařízením a stroji by byly na tom špatně!!!
Navržený systém založený na KWh je totální nesmysl.