ad standard energovybavenosti, jedná se zjednodušeně o množství energie, které připadá na jedno pracovní místo. Jde o produktivitu výroby. V 90. letech dělali Rusové analýzy, ze kterých vyplynulo, že v USA je oproti Rusku 2x vyšší produktivita práce, a 2x vyšší spotřeba energie. V dalších ekonomikách se potvrdil podobný poměr - produktivita práce je přímo uměrna energovybavenosti pracovního místa. Proto je to klíčový pojem.
Polopatě: pokud budeš orat voly, jsi schopný řekněme pěstovat na 10 Ha. Pokud budeš mít traktor a kombajn, budeš schopný zasít a sklidit 10-100x větší plochu. Pokud bys měl (zatím neexistující) flotilu robotické automatické zemědělské techniky, budeš schopen obdělávat například 10000x větší plochu, než pokud bys měl k dispozici jen pár volů.
Jiný příklad, vezměme dřevozpracující závod. Pokud vyměnit parní pilu za elektrickou, stoupne automaticky produktivita na jedno pracovní místo několikanásobně. V automobilce např. průmysloví roboti namísto ručního svařování, opět skok v kvalitě a produktivitě. Podobně v mnoha odvětvích (ne ve všech ale ve většině, a ve výrobních téměř všude) se produktivita práce (pracovního místa) odvíjí od energovybavenosti pracovního místa. kWh je zvolen proto, že bez elektřiny dnes prakticky nevyrobíš nic a ostatní energ. suroviny se dají přepočítat na kWh, defakto už se tak děje - faktura na plyn je také v kWh a ne v metrech krychlových.