jen otázečka - četl jsi tu analytiku "O sakrálnosti moci?"

a ad objektivní příčiny revoluce 1917, zkus si odpovědět na otázku - mohla skupina několika set importovaných revolucionářů, byť s vagonem zlata, ovládnout zemi se sto milionem obyvatel, milionovou armádou a rozlohou 1/6 zemské pevniny, pokud neměli alespoň nějakou podporu nebo tichý souhlas národa?

Jinými slovy - mohla by se revoluce r 1917 uskutečnit, kdyby k ní v ruské společnosti nebyly objektivní předpoklady, revoluční situace? A kdo nese vinu na tom, že ta revoluční situace zrála cca předchozích 70 let, nebo 300 let, pokud vzít jako hlavní příčinu nevolnictví, negramotnost a kompletní ideologickou kontrolu ze strany církve?

Ve 30. letech téměř nikdo z prostého lidu (čti - všichni, kromě členů "elity" carského ruska) nevzpomínal na carské rusko v dobrém, nebyla žádná nostalgie. Nostalgie byla jen u těch, kdo ztratil pohodlný život na cizí účet, a ani ti z většiny nelitovali změny režimu ale toho, že ztratili životní standard a komfort. V carském rusku sto milionů rolníků a dělníků živilo 100 tisíc členů elity, a situace těch 100 milionu se den ode dne zhoršovala, v tom také spočívají ty objektivní příčiny, které jsem zmínil. V roce 1914, když dělali nábor do armády, musely úřady 2/3 branců odmítnou jakožto nevyhovující fyzicky kvůli podvýživě. A asi polovina těch, kdo přijati byli, poprvé v životě ochutnala maso až na vojenské službě. Tolik k tehdejším reáliím...