Malá biblická konkordance (1953) II.vydání autor Josef Štifter uvádí:
-Abrahamův příchod do Kanán r.2137 př.Kr.
-První kniha Mojžíšova 1850 př.Kr. Spisy Nového zákona pak vznikly v první polovině 1.století našeho letopočtu.
-První kniha Mojžíšova kteráž slove Genesis (počátek). Obsahuje
stvoření světa,prvotní dějiny člověka a národu izraelského.
Nejstarší kniha,dokument dějin. Ovšem byla vysazena velmi
ostré kritice,ale vykopávky v Asýrii,Palestině i Egyptě potvrdily
mnohé,jinak nedoložené zprávy biblické. Máme zde prvotní
dějiny. Mojžíš mohl čerpat zprávy z podání zachovaného.
Nejsou vyloučeny ani písemné dokumenty, neboť písmo bylo
známo již dlouho před Mojžíšem.

Tvrzení Štiftera je naprostý nesmysl. Již tisíc let před příchodem Abraháma do Kanán existovaly indické Védy a to v písemné formě. Jsou nejstarší zachovanou duchovní literaturou této planety. Podobně i archeologie. Mimo potopeného města v Arabském moři -Dváraky, byly objeveny stovky městkých sídlišť podél bývalé řeky Sarasvatí , která se po zemětřesení odklonila od původního toku. Město a rěku popisuje epos Mahábhárata. Také o zemětřesení jsou písemné záznamy. Víme, v které době se to stalo.

Po 2.sv.válce byly v egyptském Nag Hammádi,objeveny ranně křesťanské Gnostické spisy. Ty vyvracejí nejen tvrzení Štiftera, ale též dokládají, že bible byla přepisována. O tomto podrobně pojednává kniha : Evangelium "neznámého"boha -Jan Kozák 1994 ISBN 80-902072-3-5. Mimo Kozáka též JIří Vacek, v několika svazkovém díle : O bibli a jejím učení.

Tyto ranně křesťanské spisy se shodují s Védskou literaturou. Také historie západní filozofie spadá do doby 600 let př.Kr. Tato filozofie se dělí na pět tradičních oborů, počínaje gnoseologií. Je to věda o poznání a gnostikové jsou její znalci a hlasatelé. To jsou opět tisíce let rozdílu proti filozofii Upanišád , kterých je početně 108 svazků.