Když jsem poslouchal tuto paní, která vypráví o tom, co jí potkalo v Norsku, začal se mi pomalu vařit mozek. Opět je na vině juvenílní justice. Jenomže tato paní nevypráví jenom o svém vlastním osudu, ale o systému jako takovém. Budu stručný:
-1.stupeň ZŠ - 1. až 7.třída.Za tuto dobu se děti mají naučit číst, psát a počítat. Neexistuje žádná fyzika, chemie, literatura, zeměpis, přírodopis, místo toho něco jako prvouka. Dítě se nesmí učit nic nazpamět, ani básníčku. Pokud rodič ho bude k tomu vést - důvod k odebrání dítěte.
Čemu se opravdu věnují, tak to je sexujalní výchova, a to už od školky. Gejové a lebičky už nahrazují princezny a prince v pohádkách. Dítě do 4 let se musí naučit masturbovat!!! Pokud ho to rodič nenaučí, může být odebráno.
-Norsko už oficielně schválilo 30 druhů sňatků. Incest je povolený! Když jsem "přeženil" holky s holkama, kluky s klukama, matky a otce s dětma, babičky, prababičky, dedečky, pradědečky s vnoučaty a pravnoučaty, tak mi vyšlo číslo 12 - dál už moje fantazie v této oblasti nejde. Třeba někdo bude chytřejší.
Z těchto incestních sňatků se polovina dětí rodí postížená, proto je tak velká snaha řešit ten problém díky imigrantům a odebraní dětí z rodin.
Pěstoun na přechodnou dobu dostane denně od státu cca 40000,-Kč a v těch nulách jsem se nesplétl. Je to výnosný byznis a místní organy "péče o dítě" mají dokonce normu, kolik děti za měsíc musí odebrát. Asi chápete, že při takovém rozkladu se hodí jakýkoliv důvod - třeba když rodič nuti své dítě mýt si ruce.
Je tam ještě hodně "zajímavých" věci, třeba o Brejvikovi, ale všechno se sem nevejde. Kdo rozumí ruštině, může se na to podívat.

http://nstarikov.ru/blog/24243

Krom toho jsem našel o Norsku další věci a více méně i potvrzení toho, o čem mluví tá paní z videa:

http://bulochnikov.livejournal.com/

V tomto článku samotném je spousta dalších odkazů k tématu.

Zdá se, že "vyspělé" severní státy jsou jakýmisi "pokusnými králíky", na kterých se zkouší různé formy genocídy - juvenilní justice, různé formy debilizace a sledování obyvatelstva. A lidé si pomalu zvykají. Protože se to neděje najednou, ale postupně krůček za krůčkem.
My máme tu výhodu, že nejsme "vepředu" a můžeme se poučit z cizích chýb.