Doufal jsem, že už celou diskusi uzavřeme, dokonce jsem vám nabídl smír.Jenomže vaše následná reakce byla prošpikováná snahou udělat ze mě opět odporného padoucha, který sám má problémy s rodičí, vymyká se to jeho kontrole a chce to na někoho hodit.Zřejmě budu muset něco dovysvětlit.
Problémy s rodiči nemám, takže nemám nic, co bych na někoho chtěl házet.
Celá odpověď byla vyfantazírovaná, souhlas.
Přímá řeč tam nebyla žádná.
Úmyslně jsem použil přehánění, aby zazněl problém starých rodičů. Nicméně do vaších úst jsem nevložil ani slovo.
Cituji, co mě ve vašém příspěvku popudilo.
"Ale o ty dobré rodiče s čistým svědomím bývá obvykle dobře postaráno oni obvykle nepotřebují vážné stařecké choroby na citové vydírání svých dětí...a tak jim stačí běžná podpůrná péče a jsou relativně dlouho soběstační."
Z toho, co jste napsala vyznívá, že dobré rodiče nemají stařecké choroby. Choroby si vymyšlejí špatní rodiče, aby mohli své dětí citově vydírat. Zajímavá myšlenka, měli by se o tom snad učit i na lékařských fakultách. Starci, co jsou nemocní, vlastně ty nemoce potřebují, aby mohli citově vydírat své dětí. A pokud skutečně jsou nemocní, tak je to jenom proto, že nejsou dobří.
Víte, smír jsem vám nenabídl proto, že jsem se začal cítit takovým padouchem, jakým jste mě popsala. Nabídl jsem vám ho z toho důvodu, že jste žena, která je asi svým způsobem dost citlivá a to, co by chlap přijal a přenesl přes srdce, tak jste nebyla schopná unést. Také už mě tá diskuse unavovala, protože nikam nevedla.
Hádat se s vami nechci a nebudu a rady od vás jak si mám "nastavit pravidla péče" také nepotřebují. Za žádnou odborníci v oblastí péče vás totíž nepovažují.
Ještě jednou vám nabízím smír, abychom v dalších diskusích nebyli na sebe nevraživí. Pokud nejste ochotná smír přijmout, tak se příště můžeme ignorovat.