9.7.2015

VP SSSR

Analytická poznámka

Konsolidace společnosti:
možnosti – iluzorní a reálné

20150517_Analytická poznámka-o konsolidaci společnosti.doc (60,5 kB)
20150517_Analytická poznámka-o konsolidaci společnosti.pdf (108 kB)
20150517_Analytická poznámka-o konsolidaci společnosti.mobi (30,2 kB)
20150517_Analytická poznámka-o konsolidaci společnosti.epub (114561)

V den 70. výročí vítězství se více než 12 milionů lidí v různých městech a jiných osídlených místech Ruska, stejně jako i v některých postsovětských republikách zúčastnilo akce «Nesmrtelný pluk»ⁱ, kdy procházeli po ulicích a náměstích s portréty svých příbuzných, padlých ve Velké Vlastenecké válce, jakož i vítězů. Toto je znamení čeho:

• již došlo ke konsolidaci postsovětské společnosti?

• nebo došlo k vyjádření naděje desítek milionů na dosažení konsolidace v budoucnu?

Je-li to znamení tužeb a nadějí, jak je uskutečnit?

1. Výchozí údaje

1. Tvrdit, že společnost Ruské Federace je reálně jednotná a konsolidovaná a stavět politiku státu (vnitřní, vnější i globální) na tomto tvrzení by bylo chybou. Společnost je mnohočetně a složitě rozdělena, což se projevuje v množství faktů: od hašteření z nejrůznějších příčin i důvodů na internetových fórech přes kulturu při řízení automobilů až k neschopnosti vytvářet správně konzistentní státnost («vertikála moci») a masově vyrábět high-tech bezporuchovou produkci ve společenském sjednocení práce a stát se světovým lídrem vědecko-technického pokroku v nejbližších pěti až deseti letech. S přihlédnutím k těmto podmínkám je sténání na téma «tento národ je neporazitelný!» projevem nezodpovědnosti, připravenosti se podvolit provokacím manipulátorů globální politikyⁱⁱ a v důsledku – reálná hrozba bezpečnosti samotného národa i lidstva jako celku. V minulosti Rusko nejednou platilo velkým krveprolitím za představu «utlučeme je čepicemi» a za «hurávlastenectví». Tomuto se musíme nezbytně vyhnout, i když nás skutečně neporazí.

2. Nicméně existují konsolidace a konsolidace. Konsolidace, organizovaná za účelem následného rozvrácení a zničení konsolidované společnosti ve válce proti ní, uskutečňované metodou kulturní spolupráce, - to je jedna věc; a konsolidace s cílem vytváření budoucnosti – to je druhá věc.

3. Také v každé z těchto variant konsolidace, uvedených v odst.2 je konsolidace vždy víceúrovňový jev.

Podstata věci je v tom, že pokud uvažujeme psychiku jedince a kolektivní psychiku, vytvářenou tou či onou skupinou lidí, jako informačně-algoritmický systém, pak:

• základní úroveň u obou – to jsou nepodmíněné reflexy a instinktivní programy chování;

• nadstavbové úrovně také v obou systémech – to jsou programy chování a reakce na okolní prostředí, podmíněné osobnostní kulturou, kulturou společnosti a subkulturami sociálních skupin.

Stejně tak ani nadstavbová úroveň není jednolitá. Obsahuje:

• kulturní obaly programů instinktivního chování;

• různorodé ideje a z nich vyplývající programy chování – osobnostního významu, společenského významu v současnosti, dříve společensky významného v minulosti a způsobilého stát se společensky významným v budoucnosti;

• kulturu poznání a tvořivosti, na jejímž základě se vytváří kulturní obálky instinktů, různorodých ideí a programy chování jejich uvádění do života.

Přitom je pro společnost charakteristická určitá psychodynamika, řídící její život (včetně činnosti státu), ve které charakter používání všeho jmenovaného a aktivace jejich součástí je v každém okamžiku určována tím, jaký typ struktury psychikyⁱⁱⁱ je v tom okamžiku vlastní každému členu společnosti.^iv

2. Konsolidace po liberálnímu

4. Ve vztahu s textem hlavy 2 článku 13 nyní platné ústavy Ruské Federace: «Žádná ideologie nemůže být ustanovena jako státní či závazná», - stát nemůže pravomocně podporovat svou politikou žádnou jinou konsolidaci, kromě konsolidace, existující na základě vrozených instinktů a reflexů.

Jinými slovy taková konsolidace předpokládá:

• politiku všeobecného zdobytčení obyvatelstva, na principech biorobotizace s cílem zajištění bezmyšlenkovitosti, nakolik instinkty (počítaje v to i variace sexuálních úchylek) jsou u všech všeobecně jedny a tytéž, ideje však mohou být různé a jejich neslučitelnost je objektivní překážka pro konsolidaci společnosti.

• existenci skupiny «konsolidátorů»-manipulátorů, stojících vně procesu tohoto druhu konsolidace, kteří mohou být jak ze zahraničí, tak i domácí.

Pokud je politika existence konsolidace tohoto druhu ve společnosti objevena někým, kdo nenáleží do okruhu zahraničních nebo transnacionálních «konsolidátorů» nebo k jejich periferii přímo ve společnosti, pak se konsolidace tohoto druhu střetává jak s cílenými protiakcemi vůči ní, tak i s různorodou sabotáží politiky konsolidace na principech biorobotizace a zdobytčení.

5. Historicko-politická realita je taková, že «konsolidátoři»-dobytkáři na celém světě včetně Ruska jsou ideologicky přesvědčení liberálové, a jejich periferie je už více či méně jimi zdobytčená liberální masa.^v

6. V Rusku politika konsolidace na principech biorobotizace a zdobytčení probíhá od počátku perestrojky do současnosti a probíhá méně úspěšně, než by si «konsolidátoři» - manipulátoři přáli.

Zejména se to odráží v tom, že se liberálům podařilo uzákonit a udržovat v platnosti Federální seznam extremistických materiálů jako prostředek, umožňující jim se alespoň nějaký čas utěšovat iluzí, že se jim podaří prostřednictvím justičního systému zablokovat ve společnosti šíření pro ně nepřijatelných myšlenek a vyhýbat se jak veřejnému posouzení těchto myšlenek, tak i ideologie a politicko-ekonomické praxe samotného liberalizmu.

K veřejné diskuzi o sociálně-filozofické, historicko-politické, ekonomické i religiozní problematice liberálové nejsou způsobilí jednak pro svou slaboduchost (jestli by nebyli – nebyli by liberály), tak i následkem lživosti ideologie liberalizmu, která se při takové diskuzi nezbytně ozřejmí.

7. Zřízení Federálního seznamu extremistických materiálů je jeden z prvních kroků liberálů ve snaze vytvořit fašistickou diktaturu pod heslem liberalizmu^vi.

• všechny historicky známé fašistické diktatury začaly zavedením «Seznamu zakázaných knih» a tresty (až po trest smrti) za svévolné šíření zakázaných knih a svévolné seznamování se s nimi.

• všechny historicky známé svobodomyslné síly umožňovaly publikaci i těch nejvíce zlých myšlenek, protože byly schopné je usvědčit ve veřejné diskuzi a tímtéž si vybojovat podporu ze strany politicky aktivní části společnosti.

8. Odpovídajícím způsobem vedený boj s fašismem v těchto dnech – to je především likvidace Federálního seznamu extremistických materiálů a odhalení základů liberalizmu i politiky na základě jeho ideí.

Konsolidace na základě myšlenek liberalizmu je nemožná proto, že liberalizmus je nepřítel svobody.

3. Konsolidace na základě věroučení tradičních náboženství

9. Úsilí realizovat takovou konsolidaci jako alternativu k liberální konsolidaci na principech biorobotizace a zdobytčení, údajně vyjadřující svébytnost Ruského světa, lišící se od svébytnosti civilizace Západu, vychází z té skutečnosti, že v historii Ruského impéria byla konsolidace mnohonárodnostní ruské společnosti na základě věroučení tradičních náboženství pro její národy realitou^vii (do začátku panování imperátora Alexandra II., který zemřel na následky teroristického činu).

V této variantě konsolidace je věroučení Ruské pravoslavné církve (RPC) základem státní ideologie^viii při zašťiťování Ruskou pravoslavnou církví jiných náboženství za podmínky, že jejich duchovenstvo bude mezi svými věřícími prosazovat myšlenku loajality k Ruskému impériu.

V roce 1812 i v letech 1853-1855 se konsolidace tohoto druhu projevila v bojové soudržnosti ve svém složení mnohonárodnostní Ruské armády a námořnictva nezávisle na rozdílech církevních vyznání jejích příslušníků: pravoslavní, muslimové, i židé, i příslušníci jinojazyčných menšin – všichni čestně sloužili caru-imperátorovi, personifikujícímu svou osobou Rusko jako celek. Jeho osoba byla přijímána v celé společnosti, s nečetnými výjimkami, jako posvátná osoba a existence Ruského impéria nevyvolávala u většiny pochybnosti.

Od těch dob se v spektru konfesí změnilo jen jedno, k počtu pro Rusko tradičních konfesních církví (pravoslaví, islám, judaismus, budhismus, reliktní kultury šamanismu) se připojila Komunistická strana Ruské federace se svým «nejvyšším šejchem mraxismu» - «patriarchou» G.A.Zjuganovem.^ix

10. Příčiny selhání v minulosti prováděné konsolidace na základě věroučení pro Rusko tradičních náboženství jsou jejími přívrženci sváděny na sociálně nemotivované odpadlictví od víry předků. To však neodpovídá skutečnosti.

11. Skutečný důvod ztráty této konsolidace má dvojí charakter:

• Za prvé, všechna tradiční náboženství obsahují sociální doktrínu, kterou maximálně krátce vyjádřil apoštol Pavel: «Otroci, poslouchejte své pány s uctivou pokorou a v prostotě vašeho srdce jako Krista, nejen naoko, abyste se zalíbili lidem, ale jako služebníci Kristovi, z duše plnící Boží vůli a lidem sloužící ochotně, jako byste sloužili Pánu. Víte, že Pán odmění každého, kdo něco dobrého učiní, ať je to otrok, nebo svobodný.» (List Efezským, dopis apoštola Pavla, 6:5-8).

• Za druhé, její funkčnost byla v minulosti založena na nevědomosti a bezmyšlenkovitosti stáda k otázkám sociálně-filozofického charakteru, o čemž přímo psal M.E.Saltykov-Ščedrin: «.... řeknu ti tajemství, že náš nevolník se ani nebojí vnitřní politiky prostě proto, že ji nechápe. Jak ho budeš trápit, stejně si bude myslet, že to není „vnitřní politika“, ale prostě boží dopuštění, jako mor, hlad či povodně pouze s tím rozdílem, že u vzniku tohoto dopuštění je pompadour[úředník].^x Je tedy zapotřebí, aby chápal, co je to vnitřní politika? – na to mohou být různé názory, ale já, ze své strany říkám přímo: dávejte si pozor pánové! protože jakmile nevolník pochopí, co je to vnitřní politika – n-i-ni, c´est fini! [hotovo!konec!].

- Nu...ano... dejme tomu, že je to tak» ^xi

Před tímto porozuměním vnitřní, vnější i globální politice «nevolníkem» varoval German Gref vládnoucí «elitu» Ruska i ostatních zemí 22.června 2012 na šestnáctém Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru.^xii

12. Obecně, tato varianta konsolidace předpokládá přesvědčení ideově konsolidované společnosti o tom, že být otrokem vládnoucí «elitární» korporace, ať je jakákoliv, je čestná povinnost každého občana Ruska. A ideálem člena «vertikály moci» na jakékoliv úrovni je postava z románu N.V.Gogola «Mrtvé duše» Michail Semenovič Sobakevič: «On je přímočaře čestný, silný hospodář, ke kterému jeho nevolníci nemůžou mít žádné výhrady – ani ekonomického, ani politického charakteru: jsou sytí, oblečení, mají zařízený byt, pán je neužitečnou robotou a neúměrnými daněmi nesužuje, sám žije a umožňuje žít i jim, pro volné chvíle mají balalajku, harmoniku, pivo i vodku (ale musí pít «s mírou»^xiii), karty, a jiné zájmy kromě spotřebitelských u nich obecně nejsou a ani být nemohou proto, že výchovu a chybějící nezbytné vzdělání se nedovoluje; a možnost spotřeby zajistí «tatíček-pán» Michail Semenovič svým řízením – jen poctivě služ.»

13. Pokud se ale někdo ve společnosti zamyslí a dospěje k pochopení vnitřní, vnější a globální politiky, pak konsolidace tohoto typu se stává nemožnou, což proběhlo i v minulosti v období panování Alexandra II., Alexandra III. a Nikolaje II. Stimulem k tomu, aby tato varianta konsolidace ztroskotala, byla ta okolnost, že «Sobakeviči»^xiv (i Alexandr III – jako nejvyšší v imperiální sociální hierarchii zosobňoval tento typ psychiky) byli výjimkami z celkové statistiky vlastníků, ve které převažovali Pljuškinové, Korobočkinové, Nozdrjovové, Malinovové (jemu byl psychologicky blízký Nikolaj II).

Ve vládnoucí «elitě» současného Ruska «Sobakeviči» také nemají většinu a k současným Pljuškinům, Korobočkinům, Nozdrjovovům, Malinovům a ostatním mrtvým duším ve vládě státu, v obchodě a ve vedení všech církví se u «nevolníka» (bez ohledu na jeho národnost či konfesi) nahromadilo mnoho výhrad. A do budoucna budou výhrady jen narůstat...

Proto je i tato varianta konsolidace na základě věroučení tradičních církví včetně Komunistické strany Ruské federace neudržitelná a bezvýchodná.

3. Jediný funkční princip konsolidace

14. Jediný funkční princip konsolidace vyjádřil V.I.Lenin (1870 – 1924) v roce 1900: «Předtím, než se sjednotíme a proto, abychom se sjednotili, musíme se z počátku rozhodně a jasně vymezit. Jinak by naše sjednocení bylo jen fikcí, zakrývající existující rozklad a bránící jeho radikálnímu odstranění»^xv

Funkčnost tohoto principu je podmíněna tím, co zůstalo nevyřčeno: Základ konsolidace je bezpodmínečná a nezištná věrnost ideálu, za kterým je budoucnost Záměru. Ti, kdo se od tohoto odchýlí, budou objekty sociální hygieny a oběťmi nejrůznějších katastrof nezávisle na jejich příčinách.

Tak je funkčnost tohoto principu viditelná zevnitř společnosti. Mimo společnost je pak funkčnost tohoto principu určena slovy Koránu: «Bůh napsal: „Věru zvítězím Já i Mí poslové!“» (súra 59:21).

Takže: «Milujte spravedlnost, zemští soudcové, spravedlivě myslete na Hospodina a hledejte ho s čistým srdcem, 2. neboť On se odvrací od nehledajících Jeho a nevěřících v Něj. 3. Neboť nepravé myšlení oddaluje od Boha a zkoušející síly Jeho oddělí nerozumné. 4. Do lstivé duše nevstoupí moudrost a nebude přebývat v těle, zotročeném hříchem 5. protože Duch Svatý moudrost odstraní od lstivosti, odejde od nerozumných duší a bude se stydět blížící se nepravdy. 6. Člověka milující Duch – nejvyšší moudrost, ale nenechá bez trestu bohoslužebníka jazykem, protože Bůh je svědkem jeho vnitřních citů, jasnozřivým pozorovatelem srdce jeho a naslouchajícím jazyka jeho. 7 Duch Hospodina naplňuje všehomír a jako všeobjímající zná každé slovo. 8. Proto nikdo, kdo mluví nepravdu se neskryje a nemine ho usvědčující soud».

Nu a konsolidace a spravedlivost vzniká s během času sama od sebe.

15. Ideálem spravedlivosti pro všechny časy je vykořenění parazitování jedněch lidí na práci a životě druhých, včetně odstranění systémových faktorů vykořisťování člověka člověkem, které mění ve svém historickém rozvoji formy snahami manipulátorů a kombinátorů.

Všechny říše minulosti, které se odklonily od politiky poznání tohoto ideálu v každé historické epoše, zaměnily ho lží, protivily se a odporovaly jeho uvedení do života, Boží milostí přicházely ke svým katastrofám a odcházely do nebytí.

Jeho poznání a uvedení do života předpokládá tvořivost a ne spoléhání na «Zlatou rybku», která se objeví v hlavě říše a svou mystickou mocí uspokojuje spotřebitelské potřeby a potřeby samochvály všech.

Vnitřní prediktor SSSR

11. – 12. května 2015

http://dotu.ru/2015/05/17/20150517_consolidation-of-society/

Překlad: Pun