3.2.2016
převzato odtud
V pátek 22. ledna zemřel europoslanec, dlouholetý člen KSČM, ale především slušný a vzdělaný člověk – Miloslav Ransdorf. Ano, byl zmatkář, a s administrativou či papírováním nebyl zrovna kamarád, ale největším jeho „problémem“ byly právě jeho znalosti, píle a schopnost ty znalosti používat i kombinovat. Tlak, který se na něj stále zvyšoval, jeho oslabené zdraví neustálo. Šťastnou cestu ke světlu, příteli!
Neodpovídal standardní formě politiků, na kterou jsme si bohužel museli od 90. let zvykat. Například, na rozdíl od řady svých kolegů, byl to právě Míla Ransdorf, který studoval nesmírně poctivě smlouvu TTIP, o níž hovořil, že je to v podstatě forma novodobého a velmi tvrdého otroctví vůči cizí mocnosti, z něhož bychom se jen těžko vymaňovali. Sám říkal, že s blížícím se rozhodováním o této smlouvě situace přituhuje a tlak na něj se zvyšuje. S textem smlouvy se mohli seznámit pouze europoslanci a jiní vybraní lidé za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ve zvlíštní místnosti museli odevzdat veškeré telefony či jinou komunikační a snímací techniku. Lidé se podle Ransdorfa prostě nic nesmějí dozvědět, protože nejprve musejí být vypracované metodiky pro jejich oblbování.
Nevylučuji proto, že celá ta komedie se švýcarskou bankou byla jen součástí tlaku, který byl na Mílu Ransdorfa vyvíjen, a nejen kvůli smlouvě TTIP. Komedie, která mu na oslabeném zdraví rozhodně nepřidala. Levice v europarlamentu i jeho rodná strana KSČM se pak postaraly o to, že se tento politik neměl o koho, s výjimkou několika přátel, opřít.
Stejně jako mnozí z nás, viděl Ransdorf ve zdvihajícícm se Rusku slovanského přítele a našeho přirozeného spojence. Věřil tomu, že jen důstojný dialog s Ruskem může nastolit klid, a to nejen v Evropě. O situaci na Ukrajině měl velký přehled a jednoznačný postoj, právě na základě znalostí ne teoretických, ale přímo z terénu. I tím byl nepříjemný a nepohodlný.
Jeho znalosti, vědomosti a jejich schopnost je aplikovat byla neuvěřitelná. Vždy jsem měla jistotu, že když jsem potřebovala radu poradu z historického, filosofického či politického zázemí, mohla jsem si být jistá, že právě Míla Ransdorf je ten pravý. Pomáhal, a nejen mně. Když ale bylo třeba pomoci jemu, ti, co mohli, nebyli k mání.
Děkuji Ti za Tvé přátelství, Mílo. Díky za to, co jsi dělal pro spoustu lidí, třebaže to nedokázali ocenit. Ty už jsi dnes přešel do toho lepšího, klidnějšího světa, bolest zůstala hlavně Tvé rodině a přátelům. A i když čas léčí bolest, věřím, že vzpomínka na Tebe tu bude s námi napořád. Šťastnou cestu, příteli!
Poznámka (Hox): O Ransdorfovi jsem (ke své škodě) moc nevěděl, nikdy jsem se o jeho osobu moc nezajímal, možná vlivem štvavé mediální kampaně a setrvačnosti myšlení, teprve po jeho smrti jsem se začal zabývat více o to, kdo to vlastně byl a za co bojoval. Podle všeho odešel člověk se silným sociálním cítěním, hájící vždy v první řadě ZÁJMY VĚTŠINY a nemyslící na sebe. A takový člověk, jakkoliv by se nenazýval, v kterékoliv straně by byl nebo nebyl, který navíc podepře své hodnoty vzděláním a rozhledem, je nevyhnutelně na straně Lidskosti. Miroslav Ransdorf bojoval za správnou věc tam, kde zrovna byl, a o to jde. Čest jeho památce.
Kolektivní nenávist a strach z něj médií a liberálně-fašistické kulturní "úderky" jen dokresluje toto hodnocení. Naposledy jsem jej viděl ve TV vystoupení, kdy mu poprvé po několika letech dali prostor v ČT. Moderátor, sprostý fracek, mu skandálně vypnul mikrofon uprostřed vstupu z Bruselu, protože Ransdorf říkal nepříjemnou pravdu, neslučitelnou s ideologickými konstrukcemi ČT - do té míry z něj měli strach. Myslím, že si článek na titulní stránce zde plně zaslouží.
ps.: pokud jste nečetli, doporučuji:
Smuteční proslov vdovy po Miloslavu Ransdorfovi, Vlasty na posledním rozloučení v kompletním znění
Smuteční proslov dcery Miloslava Ransdorfa, Anety na posledním rozlou čení v kompletním znění
Celé znění smutečního projevu Josefa Skály na pohřbu Miloslava Ransdorfa
Taková nenávist až za hrob. Lenka Procházková drásavě o smrti Miloslava Ransdorfa
A ještě jeden dokument:
Dopis předsedovi vlády ČR
Úřad vlády České republiky
Mgr. Bohuslav Sobotka
předseda vlády
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana
Vážený pane premiére,
obracím se na Vás s žádostí, abyste z titulu své funkce prošetřil veškeré události, které vedly k úmrtí mého manžela, poslance Evropského parlamentu PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc. Žádám Vás, abyste inicioval jednání se Švýcarskou konfederací v tzv. „švýcarské kauze“, jejíž verzi znáte z veřejnoprávních objektivních českých médií.
Žádám, abyste švýcarské straně vznesl následující otázky:
1. Z jakého důvodu banka odmítla jednat s člověkem, vybaveným plnou mocí od klienta?
Manžel šel do banky s plnou mocí od klienta, která ho opravňovala k NAVÁZÁNÍ KONTAKTU s bankou, nikoli k výběru peněz, jak stále uvádějí česká média.
2. Manžel trval na tom, ať s ním banka na základě plné moci jedná. Byl odmítnut a členem ochranky vyzván, aby odešel. Manžel byl ochoten banku opustit v případě, že mu vystaví potvrzení, že s ním odmítají jednat. Proč mu banka toto prohlášení nevydala?
3. Z jakého důvodu zavolala banka na manžela policii?
Manžel v bance žádné dokumenty nepředložil (nebylo komu), nikdo z pracovníků banky je neviděl. Nikdo z banky tedy nemohl vědět, jsou- li jeho dokumenty pravé či nikoli. Dokumenty měl stále u sebe, předložil je až přivolané policii na jejich služebně.
4. Jak je možné, že řadoví kantonální policisté na místní služebně mohli okamžitě vědět, že dokumenty jsou falešné? Odborná expertiza a ověřování listin přece vyžadují nějaký čas.
4. Proč banka dodnes nezveřejnila kamerové záznamy, které by potvrdily ( ev. vyvrátily) manželovu verzi o jeho pohybu a chování v bance? Opakovaně, ale marně, žádal o jejich vydání.
5. Jak se mohlo stát, že švýcarská policie manželovi odepřela možnost kontaktovat rodinu? O jeho zatčení jsem se dozvěděla až druhý den, a to z českého tisku.
6 Jakým právem mu policie znemožnila kontaktovat i české zastupitelství a Evropský parlament?
7. Jak se vůbec mohlo stát, že manželovi švýcarská policie odepřela léky na diabetes a hypertenzi v potřebném množství? Především mu vůbec nezajistila noční inzulín, místní lékař ho neměl k dispozici. Manžel měl noční inzulín v autě, požádal policisty, aby mu jej přinesli ze zaparkovaného vozidla, ale policisté ho prý v autě nemohli najít! Léky na tlak nedostal buď vůbec, nebo v nedostatečném množství. V noci měl zdravotní potíže, způsobené enormním zvýšením tlaku, třikrát zvonil na stráž, ale nikdo nepřišel. Manžel zůstal bez potřebných léků.
8. Jak mohla švýcarská policie předstírat, že manželovi nerozumí, když manžel ovládal všechny čtyři oficiální jazyky Švýcarské konfederace? Pokoušeli se vytvořit umělou jazykovou bariéru tím, že na něj mluvili výhradně Schweizerdeutsch (manžel rozuměl i tomuto nářečí). Je ale vyloučené, aby státní zaměstnanci neovládali aspoň jeden oficiální jazyk své země.
9. Pokud byly předložené dokumenty falešné, jak to, že manžel nebyl z ničeho obviněn, byl po vyčerpání zákonné lhůty k zadržení státním zástupcem bez problémů propuštěn a mohl odcestovat do republiky?
10. Pokud byly dokumenty pravé, jak to, že se banka manželovi oficiálně neomluvila, ačkoli ji žádal o vyjádření a o omluvu?
Dále Vás, pane premiére, žádám, abyste inicioval vyšetřování s příslušnými osobami EU a s příslušnými osobami na české straně:
1. Jak to, že když byl manžel, občan EU a ČR, zadržen, nenašel se žádný zástupce ani EU, ani ČR, aby mu zajistil alespoň základní lékařskou pomoc? K čemu máme státní orgány, Listinu základních práv EU a Úmluvu o lidských právech Rady Evropy, když si v civilizované cizině dovolí chovat se k českému občanu (zde není podstatné, že manžel měl funkci europoslance) jako ke psovi?
2. Jak to, že nebylo kontaktováno švýcarské velvyslanectví? Ambasády jsou snad taky pro to, aby pomáhaly občanům v nouzi.
3. Jak to, že nikdo z české strany nežádal informace od švýcarského velvyslance v Praze Antoniettiho? Aféra plnila přední stránky novin a manžel přece patřil k předním českým politikům. Jak to, že nikoho z kompetentních orgánů nezajímalo, co se opravdu stalo? Odkud pramenil absolutní nezájem o manželův osud?
4. Jak to, že po propuštění nebylo první snahou EP poskytnout manželovi pomoc, ale získat od něj vysvětlení, a to mnohem dřív, než se vůbec mohl vrátit do vlasti? Nátlakovým a nevybíravým způsobem se k němu choval předseda EP Martin Schulz.
5. Proč se dodnes ani české státní, ani evropské orgány nedomáhaly zveřejnění bankovních kamerových záznamů?
6. Jak se mohla česká média dozvědět o zadržení mého manžela dřív, než jeho vlastní rodina?
7. Kdo rozpoutal, řídil a platil bezprecedentní zběsilou mediální štvanici na manžela?
8. Proč sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních místo toho, aby dělaly svou práci- informovaly a pátraly po důvodech jednání švýcarské banky a policie a důsledně sledovaly postup státních orgánů – se soustředily výhradně na manželovu dehonestaci?
Vážený pane premiére, očekávám odpovědi a vysvětlení ode všech stran- od švýcarské, české i z Evropského parlamentu. Nevylučuji, že dodatečně vznesu další otázky.
Vážený pane premiére, vyzývám Vás, abyste se věnoval vnesení světla do tvz. „švýcarské kauzy“, která, jak jsem přesvědčena, manželovi ukrátila život, s plným nasazením.
S úctou
Mgr. Vlasta Ransdorfová
V Praze 30. 1. 2016
Zdroj: http://www.ransdorfmiloslav.com/clanky/dopis-predsedovi-vlady-cr