15.4.2016
Hox
V diskusi na dvtr.eu se odehrál jeden kuriózní případ. Řeč zašla na Apollo. Objevil se zastánce verze "Američané tam byli". Zazněly argumenty z obou stran, přičemž argumenty "pro" - obecné a argumenty "proti" - konkrétní. Když došlo na to, že zastánce měl reagovat na konkrétní argumenty "proti", namísto odpovědi padl absurdní požadavek, s trochou přehánění typu "Ok, tak napočítej do tisíce a pak se budem o něčem bavit", kombinovaný s odvádění od tématu. Koneckonců, celé vlákno si můžete přečíst zde. Dále to pokračovalo ze strany zastánce standardní "množinou jevů": odvádění od tématu ... odvolávání se na "autority" ... "není ve vašich možnostech to pochopit, nechte to odborníkům" ... přechod na hodnocení osob, nikoliv podstaty věci.
Podobné "potyčky" jsou samozřejmě druhotné, ale stojí za to pohovořit o důvodech, které stojí za podobnými jevy. Jde o to že část populace planety se nachází v důsledku operací Apollo v globální kolektivní "hypnóze", klasická situace typu "císařovy nové šaty".
Pro část lidí je totiž:
- na vědomé úrovni přesvědčení že "Američané tam byli" jedním z úhelných kamenů jejich osobního modelu světa, tvrzení že program Apollo byl podvod berou jako útok na sebe / na své vnímání světa (jeden moudrý člověk řekl: někteří lidé raději zemřou, než by museli změnit dlouho pěstované přesvědčení nebo názor, do kterého investovali);
- a na nevědomé úrovni tuší, že věcná diskuse o detailech by nemusela dopadnout v prospěch jejich přesvědčení, možná by nakonec museli i uznat, pokud disponují určitými mravními kvalitami, že je to jinak.
Tím je dáno, že diskuse o Apollo se zastánci verze "byli tam" může mít málokdy racionální charakter, neb připustit, že program Apollo byla psychologická operace, pro ně znamená "přehodnocení všeho", změnu stereotypů myšlení, svého osobního modelu světa. Situace je v něčem podobná například sporu o kulatosti Země na konci středověku, i když v menším měřítku a menší intenzity. I obdoba inkvizice se při troše hledání najde..
V 70. letech operace Apollo řešila otázku přežití USA jako agitačního centra kapitalismu, znovuzískání ztracené prestiže, na jejíž vlně by Západ mohl přežít do řízeného krachu socialistického bloku, po němž si ho rozebral na orgány a oddálil nevyhnutelné o dalších nyní 25-26 let. V kultuře a kolektivním nevědomí má tedy celkem výsadní postavení. Tak jako Ruská civilizace se drží na třech sloupech - ideálu spravedlivosti, Puškinovi a ruském jazyce, tak do určité míry hraje nyní víra "Dokázali jsme to!" podobnou úlohu pro USA. Dnes však tento informační modul hraje spíše roli stoličky pod oběšencem - oběšenci je k ničemu, ale přijít o ní znamená mnohem větší potíže. Oznámení pravdy o Apollo "šokem" má potenciál způsobit nepředvídatelné důsledky, proto se toho nejspíš hned tak nedočkáme, snad jen pokud to bude použito na urychlený odstřel USA. Pravděpodobnější je, že veřejně přiznáno to bude právě tehdy, až lidé, pro něž je to osobní otázka, nebudou mezi živými nebo jich bude minimum. Terminologií DVTR, bude v té otázce proveden pomalý manévr, přípravu informačního pole můžeme sledovat už nyní.
Spory o technické stránce věci jsou z hlediska řízení nepodstatný detail, o čem však smysl pohovořit má, je záležitost Apollo v kontextu globální politiky. O co tedy šlo?
V 60. letech Západ defakto prohrál socialistickému bloku:
- ve vědě
- hospodářsky
- nebyl schopen držet krok s kosmickým programem SSSR, který se mu vzdaloval stále větší rychlostí
(detaily viz série Západ a SSSR - jak ve skutečnosti probíhala "studená válka")
Za této situace reálně hrozilo, že Západ ekonomicky nevydrží a celý globální systém řízení zkolabuje, hrozila katastrofa řízení, což GP nemohl dopustit za žádnou cenu. Nějaký fenomenální, oslnivý úspěch USA byl prostě "ale úplně akutně třeba" pro navrácení Západu a volnotržnímu modelu obecně ztracené prestiže. A ten také přišel. Program Apollo je pravděpodobně největší psychologická operace 20. století, iniciovaná a podporovaná z globální úrovně řízení pro zajištění udržitelnosti řízení v rámci dané koncepce a plánu likvidace SSSR, o níž už bylo tehdy dávno rozhodnuto.
Pro chápání operace "Apollo" je třeba si uvědomit minimálně následující:
- je to úroveň globální politiky
- SSSR se na úspěchu podílel stejnou měrou jako USA, byla to společná operace (USA + SSSR pod patronátem GP, který tehdy už opět kontroloval procesy v SSSR)
- hlavní cíle byly dva: předat USA kosmické technologie SSSR (realizováno programem Sojuz-Apollo); vrátit USA ztracenou prestiž, s níž celý Západ stojí a padá, a tím umožnit přežití Západu a v perspektivě likvidaci socialistického bloku.
Jakou měly sovětské "vrchy" motivaci se na té operaci podílet, nebo minimálně mlčet? V roce 1953 proběhl v SSSR státní převrat, kdy se k moci opět dostali trockisté, a proběhla tichá změna koncepce. Mezi SSSR před a po roce 1953 je mnohem podstatnější rozdíl, než mezi SSSR roku 1990 a Ruskem roku 1992 - po roce 91. proběhla jen změna formy, kdežto v roce 53 proběhal změna koncepce = cílů, ideálů civilizace a prostředků jejich dosažení. Po smrti Stalina se v SSSR už napevno zakořenila nomenklatura jako parazitická třída, podniky atd. byly v korporativním vlastnictví "věrchušky", která jezdila na Západ, viděla, jak se žije tam, a chtěla totéž. Klany a straničtí potentáti sice vlastnili podniky a bohatství SSSR, ale nemohli s ním volně nakládat. Krach r. 1991 byl o tom, že mocenská věrchuška převedla "své" neformální vlastnictví do svého soukromého vlastnictví.
A jak to souvisí s operací Apollo? Nejpřímějším způsobem. V 60. letech si "elita" SSSR uvědomovala, že pokud nebudou spolupracovat na záchraně USA, nemusí být časem komu se vzdát a převést majetky do soukromého vlatnictví. Od 70. let tak v reálu pozorujeme jak SSSR surovinami uměle udržuje Západ při životě (detaily viz výše zmíněný článek).
Informační báze KSB