Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.01.2018

27.1.2018

youtube.com/watch?v=Sz7zEiQI4E0
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.01.2018.srt (98053)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 22.01.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy zde ve studiu.

00:22

Náš dnešní pořad zahájíme událostí, na kterou chcete poukázat vy sám, Valeriji Viktoroviči. Co je to za událost a proč vás zaujala?

Na tuto událost chci poukázat z jednoho jednoduchého důvodu, že toto téma tak nějak vyprchalo z prvních stránek zpravodajství. Pamatujete, jak svého času Mezinárodní olympijský výbor (MOV) jakoby zakázal, důležité je to JAKOBY, zakázal naší reprezentaci reprezentovat na olympijských hrách náš stát a navrhl sportovcům účast v postavení takříkajíc svobodných olympioniků, a kolik okolo toho bylo povyku. Oč tehdy šlo? O to, že…

Já jsem tenkrát uvedl větu Winstona Churchilla pronesenou po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938, kdy v reakci na Chamberlainův výrok, že tak dovezl trvalý mír, reagoval: „Volili jste mezi hanbou a válkou, zvolili jste hanbu a budete mít válku.“ Když jsem tehdy komentoval rozhodnutí jet s bílou vlajkou, tak jsem řekl, že čestný člověk, slušný člověk, člověk, který ví, co je to čest a má alespoň nějakou lidskou důstojnost, na tuto nabídku MOV nemůže přistoupit.

Zaprvé proto, že stále existovala možnost, která ještě ani dnes nikam nezmizela, stále existovala možnost účastnit se olympiády v sestavě státní reprezentace s naší státní vlajkou i hymnou a zadruhé proto, že ty podmínky, které si dal MOV, nebyly přesně definovány. MOV jednoduše prohlásil, že je bude třídit, jak se mu zlíbí. Podle toho, jak se to ráno vyspí. „Prostě budeme rozhodovat, jak budeme chtít. Souhlasíte s těmito podmínkami?“ A bylo.

A naši sportovci se nahrnuli, aby se do toho seznamu zapsali. Přece byla určena kvóta ve výši pěti set lidí, tak by nic nezmeškali. Bylo jim řečeno, že MOV sám bude rozhodovat, koho mezi těch pět set vyvolenců z řad žadatelů zařadí. Podle jakých pravidel? „Prostě koho se nám bude chtít, toho tam zařadíme.“ A co je zajímavé? Já už tehdy říkal, že souhlasit za takových podmínek znamená vykašlat se na své sportovní kolegy, kteří již byli diskvalifikováni a zakládat nový podnět pro to, aby mohli být diskvalifikováni další. A to všechno stále pokračovalo.

No a poslední událost, ke které došlo, zůstala prakticky mimo jakoukoliv pozornost našich médií i našich sportovců. A oč tedy jde?

20.01.2018 MOV přijal rozhodnutí umožnit účast na olympiádě týmu ze Severní Koreje. Má se jednat o 22 lidí. Vypovídající číslo. Šlo tedy o tým ze Severní Koreje. Napřed div ne válka, ohrožení konání samotné olympiády a najednou se nemožné stalo možným. Rozhodli se a povolili jim účast. Proč? Protože tam jde o stát, protože jejich sportovci jsou vlastenci a tak v rámci řešení mezinárodních vztahů byla účast Severní Koreje UMOŽNĚNA.

A kdo má ochránit naše sportovce? To oni sami se vzdali účasti státu. Jak říkám, existovala možnost zúčastnit se jako celý tým, ale oni ji propásli. Měli být semknuti v jeden celek, a potom by ten hashtag „No Russia, No Games“, „Bez Ruska to nejsou žádné hry“ splnil svůj úkol. Ruské olympijské reprezentaci by byla umožněna účast v parametrech, které by určilo Rusko.

Jenže to by se sportovci museli chovat jako občané Ruska. Oni si však všichni pospíšili pod bílou vlajku a tím potvrdili to, co bylo řečeno: „Všichni, kdo na to přistoupí, tím vlastně potvrzují, že existoval státní dopingový program. A vy vlastně prokazujete, že to právě vy jste ti čestní a čistí sportovci!“ A dali jim kvótu 500 lidí. Všichni teď sedí v očekávání se spakovanými kufry, že páníčkovi pěkně poslouží…

A najednou se 19.01.2018 MOV opět rozhodl snížit svou kvótu o 111 lidí na 389. Tak teď se mezi sebou opět můžete servat o to, na koho se dostane. A Mutko navíc tvrdí, že se proslýchá, že těch lidí nemá být více než okolo 200. A tak se teď opravdu mohou mezi sebou pobít a jeden na druhého nakydat špínu, aby se tam jejich vlastní milovaná maličkost prodrala. Úplně stejně jako v Kin-dza-dza: „Po kolenou se přede mnou budou plazit, a já na ně budu plivat a užívat si to.“

Proč by si také takových panchartů měli vážit? Kteří jsou schopni přistoupit na takové podmínky? Je to páníček, kdo tu rozhoduje. Ti lidé nechtěli utvořit tým pod státní vlajkou jako státní reprezentace a začali se plazit po břiše, tak se k nim tak také chovají.

- Už jen zvoneček na nosu jim chybí (znak nižší rasy z uvedeného filmu).

- Ano.

- Ten takzvaný CAK.

06:20

K další otázce, která nás vrací k minulému pořadu Otázka-odpověď, kde jste se zmínil o práci domácích policejních vyšetřovatelů. V souvislosti s tím Anton, Anatolij Chaustov píše následující: 15. ledna 2018 jste prohlásil, cituji: „Vyšetřovateli dělá dobře, strčit do vězení nevinného“, konec citátu. Poprvé jsem se musel stydět, když jsem od vás uslyšel takovou pitomost. Měl jsem možnost seznámit se s prací vyšetřovatele v systému MVD (ministerstva vnitra) zevnitř. Ať už by to byl jakýkoliv ničema, tak prokurátor nepotvrdí obžalobu, není-li dostatečně důkazně podložena, jinak totiž soud vrátí danou věc k došetření, a to by znamenalo nekvalitní práci prokuratury, což nikdo z nich nepřipustí. Ano, kádrové složení vyšetřovatelů je velice chabé, protože se tam nikdo nehrne. Ujišťuji vás, že je to pekelná práce. A máte-li na mysli vyšetřovatele Vyšetřovacího výboru, tak ten založil Putin.

A dále. Máte velkou podporu svých posluchačů. Mám na mysli „obušek“, který demonstrativně formujete proti systému MVD. S vaší nemalou pomocí byl v hlavách nemalého počtu Rusů vytvořen obraz „policisty-hajzla“. Ale když se člověku stane neštěstí, ke komu se bude muset obrátit v první řadě? Jistě chápete, že daný „obušek“ nakonec dopadne na náš národ…

V roce 2017 při plnění svých služebních povinností zahynulo 28 pracovníků MVD. Po Medvěděvově „reformě“ každý policista pracuje za tři. Rozpadají se jim rodiny, přicházejí o své zdraví, osobní život je odsouván na poslední místo… Valeriji Viktoroviči, za vámi stojí velmi velký počet vašich příznivců. Jak to vysvětlíte?

V tom, že tomu člověku krvácí srdce nad našimi policejními orgány, jsem s ním absolutně zajedno. Navíc v mnohém souhlasím a to bez jakýchkoliv výhrad s tím, co je zde napsáno, ale bohužel ta diagnóza nebyla určena správně. Nejsem to já, kdo formuje ten obušek. Vše je to tak trochu naopak. Mně srdce krvácí nad našimi policejními orgány ne méně než kolegovi, který to psal. A když nastoluji tuto velice důležitou otázku, tak vycházím z něčeho jiného.

Majdan na Ukrajině začal zdiskreditováním role policejních orgánů

Chceme si zopakovat tu cestu, kterou jde Ukrajina? Nebo se jí chceme vyhnout? Já si myslím, že bychom se jí měli vyhnout.A ve shodě s tím diskreditace pořádkových orgánů neuvěřitelně poškozuje přímo státní stabilitu. Jestliže ten problém nevyřešíme, bude následovat katastrofa. Píše tam, že to já formuji… Tak především, kam by se měli obracet lidé? Žijeme ve státě, ne v bandě, a když se něco stane, lidé se musí obracet na policejní orgány. Ale jakou mají tyto orgány mít kvalitu?

Už jsem zdůrazňoval minule, když jsem o tom mluvil, že nekvalitní práce jak velení, tak i vyšetřovacího aparátu vede k tomu, že potom umírají ti lidé, kteří takříkajíc pracují v terénu. Za jejich chyby platí ti, kteří musí zločincům čelit přímo. Tak já prý formuji ten „obušek“. Možná se to tak dá brát, jestliže předpokládáme, že ten proslulý případ, ke kterému došlo v roce 2002, kdy se chrabrý podplukovník milice Alexandr Lysenko hrdinně vrhnul na ženu, která v rukou držela dvouleté dítě a dal pěstí do obličeje současně tomu dítěti i té ženě. Tak to je hrdina!

Není snad hrdinou? Všechna média všem předvedla, co je zač a byl od milice propuštěn? Ne. Navíc po té nechvalně proslulé Medvěděvově „reformě“ nejen absolvoval atestaci, dokonce povýšil na plukovníka. Povýšili ho! Právě takovéto lidi, jako je ten Alexandr Lysenko, tam výběrově dosazovala ta reforma. Výsledky práce našich orgánů činných v trestním řízení jsou velice, velice smutné.

Ten člověk říká, že prý generální prokuraturou, soudem to nemůže projít. V roce 2007 generální prokurátor Čajka ve svém projevu na kolegiu generální prokuratury uvedl, že za rok bylo z vězení propuštěno… Z VĚZENÍ, to znamená, že prokuratura to schválila a soud vynesl svůj rozsudek, bylo propuštěno 7 000 lidí, kteří dokázali, že trestní řízení proti nim bylo celé zfabrikované! Že celý jejich trestný čin je holý výplod vyšetřovatelovy fantazie, že si to všechno doslova vycucal z prstu a hodil to na ně.

Před rokem už Čajka uváděl jiné číslo, za rok jich bylo propuštěno 3 000. Lidí, proti kterým byla trestní řízení plně zfabrikovaná, kdy si to vyšetřovatel všechno od začátku až do konce VYMYSLEL! 3 000 zmrzačených osudů! 3 000 lidí, kteří prošli prokuraturou, kde byla jejich věc šitá falešnou a horkou jehlou schválena. I soud to orazítkoval. Jenže tito lidé se nesmířili a dokázali, že jsou nevinní. A tak je propustili. A kolik lidí dostalo podmínku a tím to zvadlo?

A kolik lidí to vzdalo, protože nemělo na to, aby si zaplatilo dobrého advokáta, který by tomu dokázal čelit? 3 000 lidí znamená, že se nejedná o svévoli nějaké jedné osoby, že jde o systémovou záležitost. A čím začal ukrajinský majdan? Majdan na Ukrajině začal tím, že byla plně a zcela zdiskreditována role a místo zaujímané policejními orgány, milice na Ukrajině. Zcela! Jejich autorita klesla na nulu.

Teď se připravuje to samé. Ten samý proces probíhá u nás v Rusku!

Připravují stejný majdan. A teď si představte tu situaci, až ta nahromaděná zloba lidí k těm, kdo zničili jejich životy, vzkypí a bude podchycena… A přesněji na popud médií vyrazí na povrch. A kdo bude těmto lidem stát v cestě? Na koho soustředí svou pozornost? Na ty, kteří pracují v terénu, kteří skutečně každý den riskují své životy při obraně lidí před zločinci.

A ti, kteří se z jakýchkoliv důvodů rozhodli zfabrikovat trestní řízení proti nějakému člověku, ti doufají, že vše přečkají ve svých kancelářích. Ti si myslí, že když chodí v civilu, tak si jich nikdo nevšimne. Tak trochu zapomínají na to, že ten člověk, který byl nezákonně odsouzen, si velmi dobře pamatuje jak vyšetřovatele, tak i prokurátora a soudce. A tak záleží jen na tom, kdy to vzkypí na povrch, kdy praskne ten sociální vřed, nebo zda v tom stát začne dělat pořádek.

Celá ta Medvěděvova reforma na přejmenování milice na policii, na základě které byli čestní a řádní vyšetřovatelé propouštěni, kdy byli normální policisté vyháněni a zůstávali tam takoví Lysenkové, kteří byli navíc povyšováni… A co dál? Vždyť přímo ten Lysenko, který hrdinně pěstí udeřil dítě a na základě Medvěděvovy reformy povýšil na plukovníka, se za pouhé dva roky opět blýsknul, v roce 2011! To když od něj ten Street Racer dostal pár štulců.

Ovšem ukázalo se, že jeho rodinka není jen tak někdo a byl z toho skandál. Ovšem systém to zvládnul a ten plukovník to opět ustál. Jestliže nebude zlikvidován systém… A ti lidé, kteří si vymýšlejí, a oni si ta obvinění opravdu vymýšlejí a mnohým tím zničili život… Ti všichni trpí komplexem méněcennosti a ničením cizích životů se seberealizují. A přitom je velice snadné vyloučit je z policejních orgánů.

Ať znovu projdou lékařskou komisí! Ať si znovu vyplní testy, vždyť je neprojdou! Ale právě takové lidi tam vybrali a prosadili je do vedoucích pozic i do vyšetřování. Opakuji, že to neznamená, že jsou tam takoví všichni. Ale bohužel právě takoví jsou nejvíc vidět. To právě oni připravují rozsáhlý sociální výbuch, který bude na pokyn médií aktivován. A to právě nelze připustit, právě proti tomu je třeba bojovat. Je třeba měnit systém. Jestliže ho nezměníme, vykoledujeme si majdan, jen v daleko horší podobě tady v Rusku.

Takže přestože sdílím bolest toho člověka ohledně policejních orgánů, tak o tom nemluvím jen z doslechu. Sám mohu uvést mnoho příkladů z vlastní praxe, kdy jsem měl s těmito orgány co do činění. Tam existuje systém, za kterého… Reálně jsem se střetl s vyšetřovateli, kterým dělá dobře, když si vymýšlejí obvinění proti nevinnému, kteří skáčou štěstím, že do báně dostanou NEVINNÉHO.

A velitel vyšetřování je v tom plně podporuje! Takže… Ale jsou tam i dobří, normální vyšetřovatelé, kteří pracují dobře. Vždyť co se teď děje? Ti plukovníci Zacharčenkové s těmi miliardami nepadají jen tak z nebe, byli součástí tohoto systému. Ani s Inspekcí bezpečnostních sborů není vše v pořádku, jestliže takoví plukovníci Zacharčenkové mohou u policie pracovat. Proto byl také plukovník… Proto jsou přímo lidé z této inspekce zatýkáni za korupci, jenom se o to stará už například Federální bezpečnostní služba.

A je otázkou, koho to vlastně zatýká Inspekce bezpečnostních sborů, když jsou potom zatýkáni lidi přímo z jejích řad? Ta existence takových plukovníků Zacharčenků vyvolává otázky, jak vlastně ta Inspekce bezpečnostních sborů pracuje. Je tam mnoho otázek!

Je třeba něco dělat a zbytečně se neurážet, uvědomovat si, že je skutečně připravován „obušek“, který dopadne na celý národ.

Teď je jedním z těch nej… Když se teď ptají: Proč někdo nezatočí s tou kyjevskou bandou? A kdo by to měl udělat, když je kvalita milice/policie taková, že se jedná o čistě fašistický spolek? U nás teď pěstují stejný. Tohle si snad přejeme? Je zbytečné se urážet, je třeba jít k podstatě toho problému. Je třeba chápat, jak změnit ten systém, jinak se potom zalkneme vlastní krví.

Takže k této otázce takto.

20:16

K další otázce. Na jednom z webů v komentářích týkajících se prezidentského kandidáta Grudinina jeden z uživatelů napsal následující komentář: K těm miliardám. Dnes ráno byl Solovjov v rádiu Věsti FM nějaký bledý a omlouval se kvůli špatně spočítaným miliardám: „Dopadlo to jako v tom vtipu, nešlo o 7,5 miliard, ale o 30 miliónů rublů. A nebyly v offshoru, ale v rakouské bance a neukradl je, ale vydělal a dočasně si je tam uložil.“ Konec citátu.

Valeriji Viktoroviči, tak jaké síly to stojí za Grudininem, když se samotný Solovjov musel za něj omlouvat?

A proč a s jakým cílem právě KPRF nominovala tohoto člověka jako prezidentského kandidáta?

Ta otázka je rozsáhlá a složitá. Mám na mysli, že je vícesložková, přestože té lži je tam také dost, ale naším úkolem je tu lež eliminovat. Poslouchal jsem, co k tomu řekl Solovjov a říkal něco poněkud jiného, než uslyšel kolega, který napsal tuto otázku.

– Komentář

– Komentář

Musíme začít asi tím, proč vlastně komunisté nominovali Grudinina. Teď všichni mluví o tom, jaký skvělý tah vymyslel Zjuganov, když nominoval Grudinina místo Boldyreva. Boldyrev prošel všemi primárkami levých sil, ten by byl pro Zjuganova opravdovým konkurentem, zatímco nominovaný Grudinin pro Zjuganova ve straně žádnou konkurenci neznamená. Takže má ve svém jednání volné ruce.

Sice to bude pro stranu takový úder, že ji to srazí mezi okrajové politické strany. Jenže vzhledem k tomu, že to nepoškodí přímo jeho zájmy, šel Zjuganov vědomě do tohoto rizika a nominovali jmenovitě Grudinina. Je třeba říci, že všechno je to úplně jinak.

Všechno je to úplně jinak, ale znovu opakuji, že z pozic geopolitiky to není možné pochopit. Je nutné do okruhu svých pojmů zařadit takové jako je konceptuální moc, ideologická moc a globální politika.

Nebudete-li chápat tyto tři složky, bude velice složité porozumět tomu, co se teď děje. A když zaběhnu poněkud dopředu, tak Solovjov o tom něco ví, proto to jeho reálné duševní pohnutí.

Projekt globálního prediktoru, kde Rusko má dostat svých 15 let a potom skončit

Takže jak to bylo s Grudininem, a proč ho nominovala KPRF? Problém je v tom, že ta událost je vícesložková, a už jsem mluvil o tom, že Grudinin je globálním projektem. Byl pěstován schválně. A nominace Grudinina měla vyvolat maximální rozruch, aby získal zkušenosti v předvolební kampani, aby se dostal do povědomí lidí, a aby sice nasbíral maximálně možný počet hlasů, ale přitom zvítězil Putin s minimální legitimitou a dalo se s ním tak manipulovat. To byl projekt globálního prediktoru.

Záměr státní elity USA vyvolat majdan a občanskou válku v létě 2018

Státní elita USA, která byla nástrojem, jehož prostřednictvím byl Grudinin přiveden do velké politiky, se ale rozhodla udělat něco jiného. Rozhodli se, že Grudinin musí vstoupit do voleb, ve kterých má vyhrát Putin, absolutně je delegitimizovat, a potom na základě nálad: všechno je to lež, volby byly zmanipulované, vše je na nic - vyvolat majdan a občanskou válku v létě 2018.

No a globálnímu prediktoru nezbývá než proplout mezi Skyllou a Charybdou, postarat se o takovou delegitimizaci Putinových voleb, aby na něm byl co nejvíce závislý, ale přitom udržet zemi před sklouznutím k občanské válce, aby po uplynutí Putinova mandátu k moci dosadil Grudinina. A ten by potom v průběhu dalších 15ti let Rusko spláchnul do záchodu v cílech formování nového světového řádu s centry koncentrace řízení v Číně a Íránu.

Jenže co na papíře rovinka, v praxi samá roklinka. Už soudruh Stalin varoval, že kádry rozhodují o všem. A situace se zformovala tak, že po vyhodnocení toho, kdo ho prosazuje a jaké síly za Grudininem stojí, a především s ohledem na skutečnost, že, opět zdůrazňuji, státní elita USA byla orientovaná na absolutní Grudininovo vítězství v tomto kole si všichni, kdo pracují na Grudininově vítězství, všichni ti realizátoři, píáristé v podstatě řekli, že vlastně ani nic dělat nemusí, protože vše je uděláno, vše je rozhodnuto:

„Když nevyhraje, tak bude občanská válka, vždyť je jedno, jak to dopadne, my svůj úkol v každém případě splníme.“ A tak vlastně není při realizaci Grudininovy předvolební kampaně profesionalismus potřebný.

Mimochodem tento týden Peskov v reportáži na kanálu Rossia 24 řekl, že Putin nemá rád lež a nekompetenci. Proč o tom mluvím? Svůj tým, ať už je jakýkoliv, se Putin snaží oprostit od lží a přidat mu maximální možnou kompetenci v podmínkách vnějšího řízení, kdy na kádry nemá takový vliv, kdy je to stále ještě státní elita USA, kdo určuje rozestavení kádrů. Je to velice složitá práce, přesto v tom Putin úspěšně lavíruje.

Ale Grudinin měl ruce volné a mohl si vybrat, koho chtěl, aby mu vedl předvolební kampaň. Jenže vzhledem k tomu, že vycházeli z předpokladu, že vše je již předem rozhodnuto, a tak se vůbec nemusí namáhat, když vše dopadne jak má, je nejdůležitější rozporcovat si penízky. A kdo měl porcovat ty penízky? Samozřejmě pouze ti sví. Už jsem uváděl jako příklad ten film Den voleb. Profesionalismus Grudininova týmu píáristů je úplně stejný, jako byl těch, co tam pluli na tom parníku.

Za nás už je všechno rozhodnuto, my jsme tady jen jako potřebné křoví a nezbývá než na konci bouchnout flašku šampaňského. A proto všichni hlupáci… Grudinin se sám neustále ve svých vysvětleních těch miliard potápí hlouběji a hlouběji. Proč? Protože poslouchá rady svých píáristů, kteří absolutně nechápou, jak bylo možné využít existenci těch 7,5 miliard zapomenutých na Západě, aby ho ještě více vynesli. Oni to nechápou a upřímně se snaží zachovat mu tvář.

No a Grudinin jim v tom jde na ruku, protože jak přemýšlel? „Já to sice teď oznámím, ale všem médiím i blogerům o tom ti, kteří mě nominovali, zakážou mluvit.“ A Grudininovi píáristé vycházejí z toho samého. „Strýček to zakáže a všichni budou držet basu a zachovávat dál ten pěkný obrázek.“

Jenže jim to nevychází. Proč?

Protože teď informace ve společnosti pracují jiným způsobem. Není možné vydávat takové strukturní příkazy. Strukturním způsobem to nejde zastavit. A v důsledku toho, že Grudinin plní doporučení těchto svých píáristů, sám sebe potápí hlouběji a hlouběji. Došlo to tak daleko, že se projekt Grudinin může zhroutit, aniž se pořádně rozběhnul. Což znamená, že by byl odepsaný pro následující volby bez ohledu na to, že dav pozapomene. Dav na to sice zapomene, ale lidé si to budou pamatovat a pěkně to všechno připomenou.

A Solovjov ve svém projevu z celé duše vykřikoval, že je ještě čas zachránit Šnipersona pro Rusko. To je z filmu Širli-Myrli, jestliže to někdo nezná. A ten fanoušek… Co se snažil Solovjov říci?

„Pánové, co to děláte? Naberte si tam alespoň profesionály. Co to vyvádíte? Vždyť kopete hrob dlouhodobě připravovanému projektu, do kterého bylo vloženo obrovské množství sil i prostředků. Takové roky byl vypipláván a vy, váš tým píáristů, jste ho schopní v jediném okamžiku pohřbít. Což znamená, že ničíte globálnímu prediktoru strategický plán na proměnu Ruska. Co to má být?“

V podstatě jim dává rozumné rady. Co je zapotřebí teď dělat, aby si do budoucna uchránili… Aby obrazně řečeno pro Rusko zachránili Šnipersona. A proč? A zde je nutné chápat, proč komunisté Grudinina nominovali. Ta věc se má tak, že KPRF svoji roli koncentrátoru protestního voličského elektorátu komunisticko-marxistického zaměření vyčerpala. Už je dál nedokáže poutat. KPRF se rozpadá.

Projekty SSSR 1.0 a SSSR 2.0

Pokus vzkřísit v tomto ohledu KPRF, který byl učiněn v roce 2010-12 nebyl úspěšný, protože americká státní elita a jejich lidé, takoví jako Raškin, Kašin v KPRF neumožnili, aby ten manévr byl proveden. A jak to způsobili? Zabránili tomu, aby se ideologem dalšího rozvoje KPRF stal Sergej Jervandovič Kurgiňan, tedy člověk, který je obeznámen s projektem SSSR číslo 2.0. Projekt SSSR 1.0 svůj úkol úplně nesplnil. Zbyl tu ještě budovatelský efekt a v souladu s tím bylo zapotřebí, aby se SSSR 2.0 zrealizoval a opět zhroutil prakticky díky stejným chybám.

Přestože Kurgiňan mluví o tom, že tyto chyby musí být překonány a vykořeněny. Když se nepovedlo udělat z Kurgiňana hlavního ideologa a přesměrovat KPRF k vytvoření SSSR 2.0, vydali se globalisté jinou cestou. Začali zakládat nový levý projekt s názvem Suť vremeni (Podstata času) pod Kurgiňanovým vedením. Ale v tomto ohledu tu vyvstává otázka: Jaká bude role a budoucnost KPRF?

A ta budoucí role KPRF spočívá v tom, aby objektivně byla schopná v klidu, v klidovém režimu předat svou voličskou základnu budoucímu státnímu lídrovi.

A tím budoucím státním lídrem se měl stát Grudinin. To znamená, že v těchto volbách měl zůstat Kurgiňan ve stínu, to nebyl jeho úkol. Teď se mělo všechno to prokomunistické společenství přesunout ke Grudininovi, shromáždit se a koncentrovat okolo něho. Potom by přišel Grudinina podpořit Kurgiňan se svou ideou SSSR 2.0 a hlavně by sebou přivedl akceschopnou kádrovou základnu, protože na rozdíl od všech ostatních, je Suť vremeni tím nejzávažnějším politickým projektem v Rusku.

Závažnější už být nemůže, protože Sergej Jervandovič připravuje… V Alexandrovském si otevřel svou kádrovou školu jako Lenin v Longjumeau (Francie). Připravuje si tam odborníky. To, čemu říká metafyzika, je filosofie, kterou jim předává, znalost procesů řízení. Je to velice závažná věc, kterou rozbíhá. Lidé se mu smějí, posmívají se mu, jenže se jedná o velice závažný probíhající projekt. Takže co tu máme za situaci?

Grudinin měl teď komunistům přetáhnout voličský elektorát, ten ještě akceschopný, který by byl potom předán pod ideologické vedení Kurgiňanovi a v příštích volbách by se Grudinin stal státním lídrem, ruským prezidentem, za kterým by stál jeho hlavní ideolog, který by to vše živil, Sergej Jervandovič Kurgiňan, který by přitáhnul veškerý zbylý elektorát KPRF a zapojil do toho svůj projekt Suť vremeni.

SSSR 2.0 se prakticky ničím ve svých cílech a úkolech neliší od nebeské politiky. I když nebeští politici vůbec neskrývají, že Rusko má dostat svých 15 let a potom skončit, zatímco v projektu SSSR 2.0 se o tom úplně mlčí. Ale jak říká sám Sergej Jervandovič Kurgiňan, tak ta metafyzická pravidla, která zavádí, povedou jednoznačně ke zhroucení SSSR 2.0. Ta filosofie vybudování státního zřízení jednoznačně povede ke zhroucení podle vzoru SSSR 1.0. Ale o tom všichni taktně mlčí.

No a celý tento globální projekt je ve stádiu příšerné krize. Jestliže to nezvládne Grudinin, tak se všechno, nad čím pracovali, zhroutí. A tak Solovjov ze všech sil křičí: „Zachraňte Šnipersona pro Rusko! Zachraňte ho! Projekt globálního významu SE HROUTÍ!“ A proč?

Protože na tom pracují absolutně nekompetentní lidé. Absolutně. Oni vůbec nevědí, jak mají vést Grudininovi jeho píár kampaň. Pokoušejí se ho zachránit. Kdyby nedělali vůbec nic, tak by to od nich pro Grudinina znamenalo větší přínos než ty rady, které dávají.

Co se týká samotného Grudinina, tak o jeho profesionalismu v řízení perfektně vypovídá jeho setkání s inženýry v tom ústavu (geotechniky a inženýrského průzkumu ve stavebnictví) tento týden. To je vše. Inženýři se sami mohli přesvědčit, že se jedná o nulu, absolutní nulu, nadutý prázdný měch nafouknutý s určitými záměry. Namazali si ho na chleba. Odbíhal od tématu, byl úplně mimo a když už mluvil k tématu, bylo vidět, že tomu absolutně nerozumí.

Vůbec to neměl v tomto profesionálním prostředí zkoušet. A potom se ještě divil: „Proč mi nepokládáte otázky?“ A na co se ho mají ptát? Když se za hodinu a půl už přesvědčili, co je zač. Zato když se někdo dostane k Putinovi… Jak dlouho trvají jeho tiskové konference? Jak ten se umí s lidmi bavit, přičemž donekonečna. V jakémkoliv kolektivu, když navštíví nějaký podnik, tak se lidé jen hrnou pokládat mu otázky. Celé dny tam budou stát a ptát se ho. Když je člověk ve své práci kompetentní, tak i chování lidí k němu je hned jiné.

Solovjov tedy prostě zoufale volá: „Zachraňte projekt! Zachraňte ho. Ještě to jde.“ A v podstatě dává účinné rady. Ale zachránit se něco dá už jen do dalších voleb.

Teď je zapotřebí tu věc využít k tomu, aby se delegitimizace prezidentských voleb nemohla konat vůbec, využít tu práci Grudininových píáristů se vším všudy.

38:50

Další otázka je od Gennadije z Luhansku. Na Ukrajině fašistický režim přijal zákon o osobitostech státní politiky při zajišťování státní suverenity Ukrajiny na dočasně okupovaných územích v Doněcké a Luhanské oblasti. V zákoně je řečeno, že jako odvetná reakce na agresi ze strany Ruska budou použity síly a prostředky po dohodě s generálním štábem Ukrajinských ozbrojených sil. Z textu zákona vyplývá, že ukrovojákům rozváže ruce a poskytne veškeré pravomoci: „bude-li to nutné jako odvetná reakce na vnější agresi“. Otázka: Jak to ovlivní Minské dohody? Není to pokusem zmocnit se řízení ze strany těch, kteří vidí řešení konfliktu pouze vojenskou cestou?

A Natalie Semenčenko v souvislosti s touto událostí také píše: Napovězte prosím, proč ukrajinští poslanci přijali tento zákon o reintegraci Donbasu, kterým se Porošenko okamžitě pochlubil svým příznivcům na Facebooku? To chce kyjevská banda vyprovokovat LDNR k válce?

V jednom ze svých pořadů jste říkal, že ozbrojené síly Novoruska již mají doplněné stavy a nacházejí se v plné bojové pohotovosti. Jestli LDNR odpoví a dojde do Kyjeva, tak budou všechna média vyřvávat, že do Kyjeva vtrhla ruská pravidelná armáda.

Tak především je třeba si uvědomovat, že kyjevská banda je v jakémkoliv svém složení bezvýznamnou nulou, a proto ať už jde o ukrovojáky, ukrajinskou ozbrojenou sebranku, nebo o poslance jsou to pouhé nuly. Prostě dostali nějaký text, který přijali, Otázkou zůstává, od koho ho dostali a s jakým cílem to všechno bylo provedeno. A všechno to bylo provedeno z následujících důvodů. Co je to Ukrajina?

Pěšák v cizí hře, nátlakový prostředek na Rusko, způsob, jak rozpoutat občanskou válku v Rusku a diskreditovat Rusko na mezinárodní aréně. Způsob jak snížit možnosti Ruska v uplatňování jeho vlastní vnější a globální politiky. K ničemu jinému jim existence Ukrajiny není. Jen z těchto důvodů tam umírají ti ukrovojáci, a jsou vražděni civilisté. Takže proč byl ten zákon přijat tak urychleně? I když se tedy o něm mluvilo už od podzimu, stejně jako byla připravována i diskreditace Minsku a všechno to ostatní.

Je to kvůli tomu, že byl tady v Rusku při předvolební prezidentské kampani Grudininovi uštědřen velký úder od jeho vlastních píáristů, po kterém také už vůbec nemusí vstát. V každém případě legitimita voleb ruského prezidenta, tedy volba Putina, ta možnost, že získá velice silnou legitimitu, silný mandát prudce vzrůstá. Jinými slovy roste počet lidí, kteří by pro něj mohli hlasovat. To znamená, že by Putin mohl být velice činorodým, velice akceschopným s ohledem na své možnosti, a to i v pozici světového lídra, díky velké podpoře lidí, na kterou by různé ty vnitřní ruské klany musely brát ohled, takže by ho nedokázaly tolik blokovat.

Putin by měl volnější ruce, obzvláště s ohledem na realizaci vnitřní politiky. Globalisté si to uvědomují. Grudinin byl téměř vyřazen ze hry, téměř! Solovjov ukazuje, že ještě není všechno ztraceno, že se ještě dá něco udělat. To ale neznamená, že by nás to mělo uklidnit, je třeba dál pracovat a pracovat v klidu.

Jak tedy mohou čelit formování Ruska v pozici centra koncentrace řízení světa na základě alternativní nadřazené koncepce řízení? Tomu, co dělá Putin?

A zde mají připraveno staré polínko – Ukrajinu. Ukrajinská ozbrojená verbež se má postarat o takový teror proti civilistům na Ukrajině, na který Rusko nebude moci nereagovat, nebude prostě moci zůstat stát nevšímavě stranou, a jak bylo správně řečeno, všechna světová média bez ohledu na to, že Rusko nikam nevstoupí se svou armádou, protože všechno dokáže vyřešit armáda Novoruska, ozbrojené síly Novoruska, tedy projekt, který mimochodem mnozí považují za ztracený, který se vyčerpal, přežil…

Přitom znovu opakuji, že ve skutečnosti se projekt Novoruska jako část projektu Maloruska nejenže nepřežil, ale to nejlepší ho teprve čeká. Takže ozbrojené síly Novoruska by obsadily Kyjev, pokračovaly dále do Lvova až k západní ukrajinské hranici, ale všichni by vyřvávali jen o ruské armádě. Byl by to pokus jak delegitimizovat postavení Ruska při uplatňování globální politiky, podlomit mu základy. Jedná se o náhradní, jak bych to… …o náhradní variantu, kterou tak aktivovali.

Co se týká Minsku. Nursultan Abiševič Nazarbajev se rozjel řešit problém se svými miliardami, a potom tam ve dvojici s Donaldem Trumpem rozehráli veřejně scénku, kdy Donald Trump řekl: „No skutečně, proč by se to vše nemohlo začít řešit v Astaně?“ Aby se vše řešilo tam. A samozřejmě že všichni politici, kteří si nevidí ani na špičku svého nosu a sedí v pískovišti geopolitiky: „Chacha, chichi, když prohodíte sčítance, součet to nezmění. Jaký je v tom rozdíl, kde se bude o čem jednat?“

Problém je ale v tom, že politika není matematika v čisté podobě. Politiky se účastní lidé se svými zájmy a změnou místa jednání se toho mění zatraceně hodně. Tak v první řadě pro ty, kteří přišli o status organizátorů jednání. Minsk poskytoval místo k jednání pro všechny ty mírotvorné procesy a tím pádem byl součástí velké politiky. Byl součástí této velké politiky, už jen svým významem, byl tak centrem koncentrace řízení.

Teď to Minsku sebrali a Bělorusko opět proměnili v absolutně okrajový stát, který teď nechají stát stranou, a potom v klidu rozhodnou, co s ním. Lukašenkovi tak vzkázali, že je úplná nula a Bělorusko už není subjektem globální politiky, neboť mělo hrát roli v projektu obnovy SSSR. Tys ho měl řídit a ten projekt se teď absolutně zhroutil. A nejen kvůli tomu, že nastoupil Putin, ale také proto, že nastal čas realizovat nový projekt, ve kterém už nehraješ žádnou roli.

A tady to právě měl převzít Grudinin. A tak Solovjov křičí, že je třeba ho zachránit: „Musíte ho zachránit, jinak je to konec. Ten projekt s Minskem jsme už projeli a tenhle se nám nedaří rozjet.“ A to znamená, že Rusko nabyde plné síly a získá plnou suverenitu. Takže už jen ten převod místa jednání z Minsku do Astany pohřbívá jakoukoliv šanci na získání subjektnosti Běloruska při uplatňování mezinárodní politiky. Absolutně.

A já jsem od samého začátku mluvil o tom, že plně podporuji návrh Vladimira Vladimiroviče Putina, aby se jednání o Ukrajině konala ve formátu Astany. Už v roce 2014 jsem říkal našim polithňupům: „Pánové, blíží se formát Astany. Jste na to připraveni? Nač připravujete vaše klanově-korporativní skupiny? Změní se světová realita a oni dopadnou tvrdě na zem. Vy přece musíte být na ty změny připraveni.“ Už v roce 2014 začala být jeho pozice tak aktivní, že to bilo do očí. Vždyť co řekl Putin? „Ano, v Minsku jsme skončili, teď nastupuje formát Astany.“

A co znamená formát Astany? Ani jeden náš polithňup to neví. A to je problém. Jaký problém? Všichni vědí o Celní unii. A založení Celní unie navrhl Nursultan Abiševič Nazarbajev, je to tak? A proč byly všechny ruské elity proti Celní unii? To jen Putin k tomu řekl: „Ano, to je skvělé. Souhlasím s tím.“ A teď všichni vnímají Celní unii jako ruský projekt. Ale vždyť měl posílit formát Astany už tenkrát a ruské elity to už tenkrát chápaly, proto se tomu tak bránily. A teď je jim za širokými putinskými zády velice dobře.

Přesto však změna Astany v subjekt mezinárodní politiky jednoznačně povede k přerozdělení sfér vlivu a vzájemných vztahů mezi klanovými skupinami uvnitř Ruska. Jsou na to naše klanově-korporativní skupiny připraveny? Co na to jejich analytici, politologové? Připravili je na to? NE! Takže se, pánové, zbytečně neurážejte. Za tři roky vaši analytici nic neudělali. Nepochopili, co znamená projekt formátu Astany.

Přitom se jedná o globální projekt sjednocení turkických národů, jde o segmentaci. Jak jsem o tom mluvil, tak jako je Novorusko segmentem budoucího, vlastně už rozbíhajícího se projektu Maloruska, je i sjednocení turkických národů pod formátem Astany tvorbou segmentu globálního sjednocení buď ve formátu SSSR 2.0 … To ale jen používám tamtu terminologii, ve skutečnosti to tak vůbec být nemá. Obnova SSSR není možná ani jako 2.0 ani jinak, bude to nový státní útvar odpovídající novým životním reáliím.

... nebo ve formátu vytvoření centra koncentrace řízení v Íránu, pro které bude třeba stabilizovat turkické národy. To znamená, že formát Astany zapadá jak do jednoho, tak i do druhého projektu. A kvůli tomu, aby formát Astany byl takto využitelný a akceschopný, ho propagují. A jen se podívejte, dnes už ti šéfové světa USA nejenže nic proti formátu Astany nenamítají, dokonce ho sami aktivně prosazují. Co to znamená?

Znamená to větší legitimizaci Doněcké a Luhanské republiky jako právních nástupců ukrajinské státnosti. Přesně to, proti čemu bojovali v případě Minského formátu, proti čemu bojovali… Šlo o udivující shodu americké státní elity, ukrajinské fašistické bandy a našich „patriotů“. Všem strašně vadil Minsk. Takže státnost Luhanské a Doněcké republiky jako právních nástupců ukrajinské státnosti jim všem vadí. Mír na Ukrajině všem vadí: kyjevské bandě, americké státní elitě i našim „patriotům“!

Všem, kteří brojí proti Minsku, těm všem to vadí. Všichni jsou štěstím bez sebe, že Minský formát je mrtvý. Jenže on vůbec nezemřel, povedlo se nám dosáhnout velké věci. Legitimizovali jsme ho a zajistili rozhodnutími v OSN. Takže ať už kyjevská banda přijme jakákoliv rozhodnutí, nemá to ŽÁDNÝ význam. Neboť v Kyjevě je nelegitimní vláda, absolutně nelegitimní! Přišla tam ve výsledku státního převratu. A formát zjednání míru byl zaregistrován vyšším nadnárodním strukturním orgánem – OSN! Chápete?

A jestliže alespoň jeden stát, jeden z garantů těchto Minských dohod bude trvat na svém, tak se jim totální válku na Ukrajině rozpoutat nepovede. A Rusko si stojí na svém a říká, že Minské dohody nemají alternativu. A co dál? Co to vyvolává? S čím tuhle vystupoval Tillerson? „Budeme dál na Rusko vyvíjet nátlak, dokud nesplní Minské dohody!“ My jsme ty Minské dohody zasadili do takového rámce, že ani jeden jejich účastník je nemůže zavrhnout. Oni si sice přejí ty Minské dohody zlikvidovat, jenže Rusko svůj postoj nemění a Minské dohody existují dál.

Navíc došlo k dalšímu pokroku. Opakuji, že již v roce 2014 Putin řekl: „Napřed Minsk, a potom Astana.“ A teď tu konečně máme i ten formát Astany. To znamená, že zvyšujeme státní legitimitu Doněcké i Luhanské republiky jako právních nástupců celkové ukrajinské státnosti. Vše běží správně, vše jde svou cestou.

54:38

Další otázka je od Spartaka Musina. K turecké operaci Olivová ratolest. Co je to? Přání Turecka vyhnout se roli, jak jste se vyjádřil, „podržtašky“? Nebo jde skutečně o rozčlenění Sýrie s přáním obsadit kus jejího území? Nebo jde o kroky dohodnuté se spojenci v syrském konfliktu s ohledem na to, že současně syrské ozbrojené síly osvobozují Idlíb od teroristů?

Ani první, ani druhé, ani třetí. Problém je v tom, že Turecko je uměle vytvořený státní útvar, který byl do života uveden Brestlitevským mírem, když se ukázalo, že Sevreská smlouva není životaschopná a začalo být potřebné, aby alespoň nějaký kousek Osmanské říše byl obnoven, aby mohl ohrožovat Rusko. Například Aralov je tureckým hrdinou, má tam i svůj památník, protože na úkor Ruska…

Globální prediktor má takový zvyk, že ten, koho plánuje zničit, svými vlastními zdroji podpoří svého budoucího vraha. Trockisté, kteří byli v prvních letech sovětské moci u řízení, napomohli a aktivně se účastnili formování Turecka jako budoucího nástroje, který měl být vždy připraven bodnout dýku do zad, či do podbřišku Ruska. Turecko spěje ke svému konci. Je to historicky k životu nezpůsobilý stát, který se stejně tak či onak rozpadne.

A když globální prediktor plánoval vytvoření Turecka, tak zároveň plánovali i jeho likvidaci a tak tam zachoval kurdskou otázku. Kurdové byli celou dobu podporováni. Bez vnější podpory, bez dodávky zbraní, financí, bez podpory jejich politické činnosti a tak dále, by Kurdy dokázaly celkem rychle potlačit státní mašinérie těch států, mezi které rozdělili území, kde Kurdové žijí. Přičemž zopakuji, že Kurdové...

Koho to zajímá, může se podívat na Petersovu mapu z roku 2006 (Ralph Peters) a na další mapy související s tím rozčleněním. To všechno má kořeny ještě v 19. století. Nejedná se o žádnou novou vymyšlenost. To vše je třeba mít na zřeteli, když hodnotíme situaci Turecka. Turecko v podstatě není bez vnější pomoci, bez vnější účasti jako stát životaschopné. Dlouhou dobu vedlo Turecko jako člen NATO a pod křídlem světového mocipána – USA, celkem pohodlný život a díky této vnější opoře, kterou byly Spojené státy, si vybudovalo pověst silného státu s dobrými výhledy do budoucna.

Ale teď už je všem očividné, že Turecko je rozdíráno konflikty ve všech směrech, včetně těch sociálních a dokonce profesionálních, jako například armáda. To je absolutně jiný nástroj než jakékoliv jiné profesní společenství. A co se tedy stalo? Globální politika uplatňovaná naším gosudarem, Vladimirem Vladimirovičem Putinem, důsledně vytlačuje Turecko ze sféry řízení ze strany USA.

Je to umocňováno krizovými jevy přímo v USA. A ve výsledku si všichni ve státním řízení Turecka, a jmenovitě je v daném případě možné mluvit i o Erdoganovi, velmi dobře uvědomují, že díky jejich pevnému navázání na USA, pevnému spojení s USA, povede krize přestavby, přeformátování USA k tomu, že dojde i k přeformátování státního zřízení Turecka s jeho následným rozpadem á la SSSR. To je totiž to, co teď hrozí USA. Takže tento základ, kterým je nestabilita USA a nejistota s kým hrát…

A Erdogan není hráč žádné vysoké úrovně, je možné ho s velkými výhradami přiřadit ke státní elitě, nemluvě o tom, že nemá ani ponětí o tom, co je to globální prediktor, globální řízení a globální elity. Jak o tom názorně vypovídá jeho konflikt s F. Gülenem. Ale o tom jsem už mluvil. Vždyť i tak fikaný člověk jako je (Abdullah) Gül Erdogana převezl a on se mu na to nachytal. To znamená, že se jedná o takovou zástěrku, ale je zapotřebí, aby se motal před očima, zatímco tu určitou politiku dělají konkrétní političtí činitelé daného státu. A co se děje?

Situace, kdy do syrské války zasáhlo Rusko ve svém zájmu, aby tak nepřipustilo válku na svém vlastním území, aby semlelo a zlikvidovalo všechny ty teroristy na cizím území s daleko menší ztrátou krve, způsobila, že se Turecko ocitlo mezi dvěma ohni. Jít společně s USA proti Rusku znamenalo smrt. Jít společně s Ruskem proti USA a proti teroristům zase znamenalo, že by se muselo vzdát vlastní teroristické praxe, neboť na území Sýrie mělo Turecko i své vlastní teroristické jednotky.

A to hlavní, kdyby začalo uplatňovat politiku normálních vztahů mezi národy, tak by se muselo vzdát ideje panturkismu a neoosmanismu, obnovy Osmanské říše a čím by potom vlastně byl Erdogan? A tak mu zbyla jen jediná možnost, připojit se k novému projektu, přestože v tomto projektu měl jak on, tak Turecko skončit v roli Třetí říše, která měla rozšířit ISIL do Evropy. Mluvil jsem o tom nejednou.

A tedy přimknout se k Íránu jako ke garantovi vlastní státnosti ve vztahu k Rusku, které realizuje globální politiku. A všechno se to celkem dařilo. Více méně jim to horko těžko vycházelo. Jenže najednou americkou státní elitu napadlo, dostala spásnou myšlenku, jak rozhádat Turecko s Ruskem, aby se válka na Blízkém Východě rozhořela s novou silou. Rusko by do ní bylo zataženo s plnou silou, Putin by prohrál volby… To byl ten skvělý nápad státní elity USA.

A tak vzlétly ty drony, bezpilotní letouny s bombami ze zóny odpovědnosti Turecka. Část dronů jsme sestřelili, část donutili přistát. Některé při přistání vybuchly, přesto jsme získali důkazy a mohli USA předhodit, že by nás neměli tak podceňovat. A výsledek? Oni chtěli, abychom se rozhádali s Tureckem, a zatím nám dali proti Turecku do ruky argument, že si nedokáže uhlídat svou zónu odpovědnosti, ze které létají drony, což znamená, že jeho váha tím klesá a to je pro Turecko smrtelně nebezpečné. Turecko si teď tedy uvědomuje…

O tom všem jsem mimochodem mluvil, že Turecko se tak dostalo do postavení, kdy bude muset postoupit část svého politického vlivu v regionu a řešit úkoly odpovídající nadřazenějšímu řízení uplatňovanému Ruskem. A dále bylo Turecku řečeno: „Buď se stáhnete, nebo začnete něco dělat.“ A tak Turecko zahájilo operaci proti Kurdům, které podporují USA. Tito Kurdové vystupují proti syrské vládě. A co je na tom zajímavého? Ti Kurdové v Manbidži jsou jako kost v krku, jsou pro Turky jako hřebík v botě. Zdálo by se tedy, že je logické, že by měli zaútočit na Manbidž, tak proč útočí na Afrín?

Tam jsou Kurdové více méně umírnění, se kterými se dá více méně dohodnout. Protože to odpovídá ruským zájmům s ohledem na navedení pořádku v Sýrii. Napřed je totiž zapotřebí dohodnout se s těmi, s kým je větší možnost dohody. Pamatujete se na politiku usmíření? Napřed šli za těmi, se kterými se nejspíše dalo dohodnout, a potom se to centrum usmíření neustále rozšiřovalo, rozšiřovalo… Nakonec přišli i ti největší odpůrci a řekli, že oni si přece také přejí mír.

Tak něco podobného teď probíhá. Ve výsledku je to tak, že Turecko je proti Sýrii a Asadovi a tyto jednotky jsou také proti Sýrii a Asadovi. Tak si to vyřiďte mezi sebou. Ten problém by tak jako tak syrská armáda, syrské státní řízení muselo nějak řešit a teď to za ně udělá samo Turecko v zájmu Ruska a v zájmu Damašku. Chápete tu situaci? A dál. Dál si to sami budete řešit v Manbidži. Takže Turecko tak „bije své vlastní, aby se cizí báli.“ A proč to všechno?

Turecko si potřebuje udržet svoje postavení v tom trojitém spojenectví - Rusko, Írán, Turecko. A ještě důležitější je, aby uvnitř Turecka proamerické síly opět nepozvedly svou hlavu, toho se bojí víc. Kdyby si nechali líbit ten pohlavek od Američanů, tak by… Vždyť se podívejte, jak to Američané udělali demonstrativně: „My vytvoříme pohraniční síly!“ A z Turecka jim pohrozili: „Jestli jim dodáte zbraně, tak uvidíte!“ „My už jsme je přece dodali, teď vaše tanky uvidí, zač je toho loket.“ A říkají, že jen v prvním dnu přišli Turci o 5 tanků.

Zahnali je do kouta, kdy buď tu operaci provedou... To Američané je zahnali do kouta ve svých, amerických zájmech, aby se zmocnili řízení Turecka. Kdyby v logice americké politiky Erdogan tu operaci proti Turecku, oj Kurdům nespustil, tak by se proamerické síly opět pozvedly a sesadily ho. A to není nic pro něj. A vést útok v Sýrii, to zase znamená zásah do ruských zájmů. A co teď? A tak náčelník generální štábu Turecka letěl do Moskvy na schůzku se Šojgu a Gerasimovem. Tam se dohodli.

A když teď začala ta operace v Afrínu, tak americký štáb prohlašuje: „Byli jsme o tom informováni. Nejedná se o žádný pohlavek Američanům. Informovali nás, že tato operace bude provedena.“ Oceňte tu krásu hry. Aby mohli začít operaci... To přece v rámci amerického projektu Američané zatáhli Turecko do této války. A teď, aby nedošlo ke konfliktu s Ruskem, letěli si pro dovolení provést tuto operaci do Moskvy a Američanům jednoduše oznamují: „Pánové, jestli tam někdo zůstane, tak má smůlu. Stáhněte si svůj specnaz. My teď budeme Kurdy bombardovat.“

O čem to svědčí? Že Turecko se bude maximálně snažit udržet se v rámci, jaký jim byl dán na schůzce tureckého velení v Moskvě. I když vždycky budou mít snahu ho porušit. Protože, znovu opakuji, nečekejte, že Turci, turecká vláda zastoupená Erdoganem bude hrát čestně. Nemám na mysli samotný turecký národ, ale jmenovitě toto státní řízení. Při první možné příležitosti nám Erdogan s gustem opět bodne nůž do zad. Jenže mu to nedovolují podmínky, protože se Putin po hořkých zkušenostech tyto kroky snaží předem odhadnout.

A ta operace v Afrínu ukazuje… V podstatě můžeme od rána do večera mluvit o tom, že turecká armáda je na syrském území nelegitimně. Zatím tam však platí právo silnějšího. Syrská armáda nemá dost sil a my nemůžeme vstupovat do přímé konfrontace. Není to v našich zájmech. Ano, z turecké armády by nic nezbylo, kdyby mezi námi došlo ke konfrontaci, ale to není v našem zájmu. A ještě zajímavější je, že to není ani v zájmu tureckého velení. Takže je třeba se dohodnout.

A domlouvat se musí za našich podmínek, což se také děje. A já opakuji, že jsou řešeny úkoly, které jsou objektivně výhodné pro syrskou vládu, Asada i Rusko. Ať tedy tahají horké kaštany z ohně. Sami si za to můžou, když se dali do holportu s Američany, měli s Ruskem hrát čestnou hru.

01:10:07

Další otázka je od Stanislava z Moskvy. Valeriji Viktoroviči, nenapadlo vás, že ta takzvaná recese Vovana a Lexuse s Nikky Haleyovou s tou zemí Binomo byl chyták dobře sehraný z obou stran? Haleyová je zástupkyní globalistů, a vůbec není hloupá na rozdíl od státní elitářky Powerové. Ve skutečnosti velmi dobře věděla s kým mluví a hrála si na hloupou v rámci odepisování USA.

Samozřejmě že ne, v žádném případě. Co se týká Vovana a Lexuse, tak pár slov k nim. V poslední době bylo vynaloženo velmi mnoho úsilí, aby bylo dokázáno, že Pjakin nemá pravdu, že stačí kuráž, telefonní seznam a je možné rozehrát jakýkoliv prank. Já už jsem nejednou mluvil o filmu Den voleb a reálný prank je vyobrazen právě tam. Dříve…

Je tam taková epizoda. Někdo volá guvernérovi a představí se jako pracovník prezidentovy administrativy. Promluví si s ním, a když položí telefon, tak se jeden z nich zeptá, co by se stalo, kdyby zavolal zpátky? A on mu odpoví: „Já tě rozčaruju, tak se dovolá zase přímo k nám.“ Dříve, dokud bylo drátové vedení, abyste se dokázali připojit do tohoto vedení, museli jste se napojit na nějakou ústřednu, kde se sbíhaly jednotlivé linky, mít určité znalosti jak a co kam přepojovat, což bylo velice, velice složité.

Teď je všude elektronika. Všude působí hackeři a dostanou se tam kam je třeba a jak je třeba. Proto jakákoliv kontrola a takovou kontrolou se rozumí větší počet telefonátů… Kam vám můžu zavolat zpátky? ...musí být odladěna. Bez speciální aparatury a speciální přípravy se vám to nepovede. Takže, co je zajímavé? Tak já nemám pravdu?

Okamžitě byl poskytnut prostor, Šarij udělal reportáž, jemu to dokazovali. V Russia Today také řekli, že stačí telefonní seznam a kuráž. A teď jsme došli k tomu, že si zase připomeneme Vladimira Rudolfoviče Solovjova. Ta věc se má tak, že velikoukrové, kteří jsou přece geniální, velice inteligentní… No, jak bych to, prostě se nemůžeme vyrovnat jejich potenciálu a intelektu.

Tak ti skutečně uvěřili, že k tomu, aby sami udělali prank, stačí mít určitou kuráž a telefonní seznam. No a ke svému žertu si nevybrali nikoho z vlády apod., ale náhodou se dostali k telefonnímu číslu Solovjova a rozhodli se, že si vystřelí právě z něho. A jak to dopadlo, se můžete dozvědět z videa se Solovjovem. Víte, on tam zcela jasně vysvětlil, že takový prank už z principu není možný, že existují určité systémy.

A já zdůrazňuji, že se jedná o obyčejného člověka, sice mediálně známého, ale není to žádný státní úředník takové úrovně. Můžete si to video dohledat a podívat se. Některé základní principy pranku jsou tam vysvětleny. Ne kvůli tomu, že by Vovanovi a Lexusovi chtěl říci: „Chlapci, neděláte dobře, když lidi houpete, že stačí…“ Velikoukrové tomu uvěřili, a naběhli si. Je k tomu zapotřebí něco víc.

A jednou ze zvláštností pranku je to, že pranker volá jménem osoby, která figuruje v řízení a doopravdy existuje, ale na druhou stranu se nejedná o dobrého známého. Zase v tom filmu Den voleb je Kamil Renatovič z administrativy. Prý z administrativy, možná tam takový je. Zavoláte nějakému svému známému a zeptáte se: Pracuje u vás ten a ten? A jde-li o mezinárodní prank, je třeba volat jakoby z nějakého státu, třeba Litvy, Polska…

Když jejich jménem voláte do USA, tak pro ně to není nic podstatného. No točí se tam nějací lidičkové, kteří jsou ještě jakž takž přijatelní, a je možné si s nimi promluvit. Je holt třeba občas nějakému tomu vidlákovi něco vysvětlit, a proto se s nimi baví. A teď je tu ta věc, jak jsou na tom oni sami. Zcela nedávno byl skandál okolo velvyslance USA v Holandsku. Jak toho si vzali na paškál. On v průběhu asi pěti minut třikrát popřel svá vlastní slova.

Prostě se vymlouval, že to neříkal. „Jak neříkal? Vždyť jste to právě teď řekl?“ A nakonec raději zmlkl úplně. A tak mu řekli: „V našem státě je zvykem odpovídat na položené otázky.“ Úroveň profesionality, jak jsem neustále zdůrazňoval, úroveň profesionality amerických úředníků je podmíněna jejich vzdělávacím systémem a odborným zázemím. Proto jsem také o Jen Psaki říkal, že co od ní čekáte, vždyť je to jen taková mluvící hlava, má takové vzdělání jaké má. Vždy vstupuje s tlustým fasciklem, kde má připravené texty a jenom je čte a vy se jí smějete.

Když už se chcete smát, tak se smějte těm, co je píšou. Haleyová je úřednice, která se ve své práci musí vyznat na výbornou. A ona si s tou věcí neporadila. A právě dnes se na Avtošoku, to je takový web, objevila publikace s odkazem na jedno z analytických fór, kde to snad bylo zveřejněno poprvé. Nástin toho, jak je reálně připravováno expertně-analytické společenství v Americe. Když připravují lidi, kteří nic nechápou, kteří nic nevědí, tak co od nich čekáte?

Kdo tam pak má pracovat? Od koho se mají co dozvědět? Grudinin například říká: „Na to mám takového odborníka, na to jiného…“ Konečné rozhodnutí budeš muset přijmout ty sám. Tam se projeví tvůj světonázorový standard, jak rozlišuješ co je a co není správné. Nikoho jiného. A jestliže bude za tebe přijímat rozhodnutí někdo jiný, tak nač tam budeš ty sám? Tak zvolíme celý ten tým, jako koalici a obejdeme se bez vedení, bez prezidenta, bez koordinátora.

Takže co se vlastně děje s těmi americkými úředníky? Všude se ukazuje, jak jsou nezpůsobilí. Sám systém amerického vzdělání je takový, že z něj vycházejí lidé nezpůsobilí v řízení. Oni neznají reálie, se kterými se střetávají, se kterými pracují. Zvykli si, že jsou ve světě těmi hlavními, že za ně všechno rozhoduje jejich 23 útočných flotil letadlových lodí. Politika dělových člunů. A oni se díky tomu natolik zprimitizovali, že nejsou schopni vyřešit ani jediný vnější politický problém.

A tam kde se vytrácí americký tlak a kde ho nemohou podpořit tlakem své armády, tam se jim vše vymyká z amerického řízení. Nemohou na Turecko zatlačit vojensky, tak se jim Turecko vymyká. Proto se nejednalo o žádný chyták. Celá ta věc je v tom, že to kádry rozhodují o všem, jak to řekl soudruh Stalin. Je tam globální nekompetence úplně ve všem. Úplně ve všem. Jenže dříve bylo zvykem o tom mlčet, protože i u nás jsme tu měli mladé reformátory.

Znovu se konalo Gajdarovské fórum, kde se slezli gajdarovci, pro které slunce vychází ve Washingtonu. Z jejich pohledu se o všem rozhoduje ve Washingtonu. Jak řekne Washington, tak to také musí být. V té době kritizovat nebo dokonce mluvit pravdu o tom, že je tam někdo nekompetentní, bylo nemožné. Na místě by vás za to roztrhali. Vždyť jde o páníčka. A páníček může být jakkoliv nekompetentní, to vy musíte svou kompetencí za něho ten řídící úkol vyřešit.

Tak to fungovalo a to se teď všechno sype. Pax Americana se hroutí a oni nejsou schopni ho podržet svým řízením. Jednoduše nejsou kádry.

01:20:01

Řekl, jste, že to bude jen pár slov, na tu otázku, a odpověď byla dost dlouhá. A ještě tu máme jednu otázku od Pavla Jelesina. Valeriji Viktoroviči řekněte, proč sám globální prediktor nepřeformátuje státní elitu USA a Ruska? Vždyť by to bylo jednodušší. Pěkně v klidu od okamžiku, kdy se státní elita USA začala vymykat kontrole GP, ji mohl etapově korigovat. Tuhle by odstranil závadného, tam by dosadil toho správného manažera a hotovo. A co mu teď brání to dělat? Sám GP nechce nebo nemůže, možná mají dohodu fyzicky po sobě nestřílet, nebo je prostě globálnímu prediktoru jako človíčků líto lidí ze státní elity Ruska a USA? Je jasné, že odstranit člověka z funkce a dosadit tam potřebného není jednoduché. Je třeba takového najít. Ale on přece není časově omezen. Co mu bránilo dát se do toho před pěti lety?

Před pěti lety? Tak pro začátek ani pro globální prediktor ani pro státní elitu USA lidé neznamenají vůbec nic. Vůbec nic. Koho to zajímá, může se podívat na seznam Killery, tak nazývají seznam smrtí lemujících kariéru Hillary Clintonové. Blíží se to ke stovce. Kdokoliv, kdo… Nedávno další odborník, který se nesprávně, který řekl pravdu o Hillary Clintonové, spáchal sebevraždu, aby se to dál nešířilo. A takto dopadli všichni. Takže to pro ně není žádný problém. A co tomu bránilo před pěti lety?

Je to asi proto, že pět let je příliš krátká doba, aby se narodilo dítě, bylo umístěno do určitého kulturního prostředí, získalo určité vzdělání a díky tomu všemu i potřebné zkušenosti, aby potom mohlo někoho nahradit. Problém je v tom, že to se za pět let stihnout nedá. Globální prediktor buduje systém řízení světa v průběhu posledních třech tisíc let. Pod svou kontrolou udržuje především vzdělávací systém, systém náboženství, přeformátovává mravnost a na tomto základě potom formuje státní elity, které mají své určité zájmy, jež byly vždy korigovány válkami mezi těmito státy, které rozpoutával globální prediktor.

Ale v globálním prediktoru přece není moc lidí, je jich velmi málo, je to všeho všudy 358 rodin, to jsou jeho kádry.

A úkoly v řízení států všude plní konkrétní státní elity, které mají vždy nějaké své zájmy, které je potom zapotřebí korigovat. Proto se také impéria v lidských dějinách hroutila a byla zakládána nová. Kde je velký Řím? Kde starověké Řecko? Starověký Egypt? Chápete to?

A čím více se to kvůli zákonu času zrychluje, tím kratší dobu přetrvávají impéria i státy. Všechno je to tedy řešeno prostřednictvím státních elit ale BEZSTRUKTURNĚ! To je také důvod, proč je třeba studovat Dostatečně všeobecnou teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti, abyste věděli, jak probíhá řízení sociálních supersystémů. A to se za pět let vyřešit nedá. Jednoho se zbavíte, druhé tam dosadíte, ale jestliže hájí ty samé zájmy, tak přijdete o řízení toho prvního člověka a nezískáte řízení toho druhého.

To je také důvod, proč Putin nemění personální složení, tedy proč k tomu přistupuje velice zřídkakdy. Když je systém vazeb na daného člověka již vyladěn, tak je v každém případě nucen pracovat v pozitivním směru. Je to jako když zapřáhnete koně. Ať už má jakoukoliv povahu, tak když má klapky u očí, postroj, otěže a vede ho zkušený kočí, tak poveze vůz tam, kam ho povedou a ne tam, kam by chtěl.

Globální prediktor tedy ty věci řeší právě tímto způsobem, že všechny lidi příslušně zapřáhne. No a za pět let nic změnit nedokážete. Musíte změnit samo státní zřízení, přeformátovat samotný stát. Na to, aby SSSR přeformátovali v jelcinovské Rusko, bylo zapotřebí, aby se stát SSSR rozpadl a byla nabrána nová elita s novými charakteristikami. Aby se objevilo nové putinovské Rusko, je zapotřebí trpělivá a usilovná práce při formování vertikály řízení. A tak je to všude a ve všem.

A to se za rok dva vyřešit nedá. Je to řešeno pomocí automatismů, jestliže příslušně naladíte nízkofrekvenční procesy řízení. Proto se může strukturní řízení za určitých parametrů vymknout z kontroly, ale jen krátkodobě, neboť se jedná o vysokofrekvenční řízení. Může způsobit nějakou škodu, ale globálně nic nerozhodne. V dané situaci je to možné porovnat s citátem Sun-c’: Strategie bez taktiky je ta nejdelší cesta k vítězství. To když mluvíme o globálním řízení. Ale taktika bez strategie, to je zmatek před porážkou.

Globální prediktor přišel o koncepci řízení a v mnohém pokulhává jeho taktika v mnohých státech, ale realizuje strategii řízení, a proto ať už se nějaká státní elita jakkoliv snaží vytrhnout z otěží, nic proti globálnímu prediktoru nezmůže. A státní elita USA i přes ten mohutný poryv… Čím to teď končí? Jejich odvařením, trumpovským shut down.

Co Trump řekl? Celému světu i USA oznámil: „Lidé, Američané, jen se podívejte. Já se kvůli vám snažím, pozvedávám stát a oni? Oni chtějí, abyste vy pracovali na migranty.“ Vždyť koho poškodí zastavení práce státních orgánů? Starousedlé, zákonů dbalé Američany. A těm všichni říkají, a to včetně demokratů: „My jsme vás, Američany, připraveni kvůli těm migrantům všechny odrovnat.“ Sami si kopají svůj hrob. Trump získává převahu.

A ano, trvá to dlouho. Už celý rok trvá ten boj globálního prediktoru se státní elitou. Ale postupně globalisté státní elitu lámou, lámou ji a státní elita tomu už kromě svého kvičení není schopná ničím čelit. Z té protitrumpovské kampaně už je americké obyvatelstvo do značné míry unavené. Unavené je i obyvatelstvo celého světa. Jsou budovány nové systémy řízení, nové protiamerické aliance. Američanů se všude zbavují. Děje se tedy přesně to, kvůli čemu tam byl Trump dosazen.

A co, že státní elita stále vyvolává pozdvižení, stejně jsou úkoly řízení dál řešeny. Jestliže ne přímo, tak z opačné strany. A státní elita? Ta si to vypije. Není tam profesionální elita, nemají tam kompetentní kádry, které by dokázaly něčím čelit globálnímu řízení. Ale abyste tomu všemu rozuměli, abyste nedávali lhůty trvající pět let… Za pět let nic neuděláte. Dítěti budou za tu dobu čtyři roky. A já opakuji, že to dítě musí vyrůstat v kulturním prostředí, je třeba mít určitý vzdělávací systém, je třeba odhalit jeho tvůrčí potenciál, začlenit ho do určité profesionální linie, a to vše chce trpělivou práci a jde to pomalu.

A to dítě se také může rozvíjet různě, nabrat nějaký jiný směr. To znamená, že část kádrového potenciálu navíc bude vyřazena jako nevyhovující, protože s lidmi je to těžké, nemůžete vše odhadnout, když budujete hermetický systém řízení, davo-„elitářský“, ve kterém je pro vás člověk pouze šroubek. Abyste tomu všemu porozuměli, musíte studovat Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

- To byla poslední otázka.

- A vědět jak jsou řízeny procesy v sociálních supersystémech.

My dnes, my vlastně pokaždé ve všech Otázkách-Odpovědích mluvíme právě o tom, o různých aspektech řízení sociálních supersystémů. Často některé aspekty, které probíráme, takříkajíc tnou lidi do živého, což mnohdy vyvolává nevůli. Je však třeba si uvědomovat, že jestliže o těchto problémech nebudeme mluvit, nepohneme se kupředu. Jednoho urazilo to, co jsme řekli o sportovcích, druhého zase to, co jsme řekli o systému silových úřadů.

Jenže my potřebujeme, aby právo bránily! Nechceme tu mít fašistickou policii, ale lidovou milici, jenže na tom je třeba pracovat. Třetí se třeba urazil, když jsme mluvili o zdravotnictví, vzdělání, a o dalším. Uráží je to, že v této oblasti pracují, a jakoby byli úplně opominuti. Jakoby tam nebyli. Čest a chvála každému, kdo pracuje ve všech těchto oblastech, kdo drží naši zemi nad vodou. A všechno to o čem mluvíme…

V řízení je zapotřebí v první řadě sledovat negativní vazby, zpětné vazby řízení. Jestliže je nebudeme sledovat, tak se náš stát zhroutí. Naším cílem není diskreditace pořádkových orgánů, protože potom bude následovat další Ukrajina a my tu nechceme občanskou válku. Potřebujeme, aby naše pořádkové orgány měly autoritu. Tuto svou autoritu však musí stvrzovat svou prací. Ať pracovníci pořádkových orgánů využijí ve své práci zkušenosti N. A. Ščolokova.

Nastudujte si to, tehdy se toho mnoho dělalo dobře. Zkušenosti ze sovětské milice jsou právě tím základem, který umožní ozdravit pořádkové orgány. Když budou lidé vycházet z toho, že jejich obvodní policista je Aniskin a ne ten policista, který hodil zápalnou směs na spící dítě, když vymáhal dluhy pro nějakou exekutorskou firmu. Musíte si pamatovat, že pouze všichni společně dokážeme zachránit náš stát, přestavět ho a zařídit, aby se život každým dnem stále jen zlepšoval, protože nikdo jiný nebude pracovat pro vaše zájmy, jestliže to nebudete dělat vy sami.

Když na svém pracovním místě měníte život v tu lepší stranu, tak tím přibližujete činnost vašeho konkrétního úřadu k tomu, co je v zájmu celého státu. Panuje u nás takový názor, že stačí někoho zvolit na příslušné místo a potom od něj už jen požadovat výsledky. Takto to fungovat nebude. Jedná se v podstatě o sociální příživnictví. A nikdy to tak nefungovalo. Protože každý člověk to řeší v rámci svého chápání světa, v rámci svého vnímání světa, v rámci svých zájmů a jeho zájmy vnímání a chápání světa se s těmi vašimi nemusí shodovat, a tak může svých zájmů dosahovat na úkor těch vašich. To byste chtěli?

Proto je aktivní účast v politice nutností pro všechny aktivní občany naší země. A darebáci nesmějí být nejen v pořádkových orgánech, ale ani v jiných státních úřadech a vůbec v sociálním řízení, které budují „lidé“. Ti musí být vůbec postaveni mimo tento svět, být odvrženi na základě mravních principů. A potom se buď stanou členy společnosti, nebo v souladu se svou mravností degradují natolik, že sami sebe ze života společnosti úplně vykoření.

Ale abyste věděli, jak máte ubránit zájmy své i své rodiny, jak si zajistit mírové nebe nad hlavou, jak zajistit postupný pohyb k rozvoji naší společné země, musíte vědět, jak je realizováno řízení sociálními supersystémy. A takové znalosti získáte pouze z jednoho zdroje, z prací vnitřního prediktoru SSSR. Čtěte tyto práce, rozšiřujte si okruh svého chápání a braňte zájmy své i své rodiny.

Buďte šťastní. Přeji vám mírové nebe nad hlavou.

Do příštích setkání.