Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 13.11.2017

18.11.2017

youtube.com/watch?v=pP0ClExk-tk

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 13.11.2017.doc (107520)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 13.11.2017.srt (71769)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 13.11.2017.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu.

00:21

Samozřejmě, že jedna z nejpopulárnějších otázek souvisí se summitem APEC, který se konal minulý týden. A konkrétně Georgij Aslaňan a Anatolij Raspopov prosí okomentovat zprávu a jmenovitě Trumpovo odmítnutí sejít se Putinem na summitu ve Vietnamu. Co ve skutečnosti odhalilo toto ne-setkání Putina a Trumpa na summitu APEC? Je to otevřená sabotáž blízkého okolí obou prezidentů, takzvaných protivníků sblížení USA a Ruska, nebo je za tím něco víc?

Kryje se za tím více než jen práce týmů obou prezidentů Ruska a USA. A to ne-setkání zní příliš přehnaně. Kdyby se Trump s Putinem nechtěl setkat, tak by to nevyhlašoval. Znamená to, že iniciativa byla projevena z americké strany, že by si takové setkání přáli. A nedošlo k ní po dohodě. Je za tím možné samozřejmě hledat „deep state“, tedy takový stát ve státě, kterému jakoby čelí Trump. Ve skutečnosti jsem nejednou říkal, že deep state není státní elita, ale globální elita. Je to globální prediktor. To právě tato elita vytyčuje cíle rozvoje státu, vypracovává účelovou funkci, koncepci řízení státu a právě proto je tato elita tím hlubokým státem, to už zapadá.

A ten Trumpův boj se státní elitou? Ano, ta státní elita USA celkem hodně Trumpovi i Tillersonovi ztrpčuje život. Stačí si připomenout to první Tillersonovo setkání s Lavrovem, kdy mu úředníci přímo zacpali „ústa“, američtí úředníci, když prohlásili: „To stačí, protokolární část je u konce, opusťte místnost.“ A v podstatě tak státního tajemníka přerušili v půli slova. Až se dokonce rozhořčil i náš ministr zahraničí Lavrov.

Trumpovi jeho tým také zapomněl rezervovat hotel při jeho první návštěvě Německa. Ve výsledku mu nezbylo, než se ubytovat na předměstí. To neznamená, že snad byl ubytován hůře, ale z funkčního hlediska na tom hůře byl, protože při takových návštěvách je důležitý čas a ten strávený přesuny z místa na místo by měl být minimální. Aby více času zbylo pro pracovní harmonogram, prodloužili tak Trumpovi neproduktivní čas.

Takže Trumpovi neobjednali hotel a Tillersona drze přerušili. Proto se také nesmíte divit, že státní department byl obměněn více než jakýkoliv jiný úřad, neboť tam ten odpor úřednického aparátu byl nejmohutnější, jelikož ti lidé tam hájili úzce prospěchářské zájmy státní elity USA a pokoušeli se škodit prezidentovi USA. No a zdálo by se, že v tomto případě také musíme konstatovat, že to byla tedy právě státní elita USA, která si nepřála, aby se Trump sešel s Putinem, a tak k tomu plnohodnotnému setkání nedošlo, tak dobře se o to postarali.

Ve skutečnosti to tak vůbec není. A státní elita s tím, že se setkání Trumpa s Putinem nekonalo, nemá nic společného. Snad kromě toho, že zásluhu za to stejně sklidí oni, což pro ně bude mít určité negativní následky, díky tomu ne-setkání Putina s Trumpem je bude možné opět pořádně zdeptat a provést další jejich čistku. A co se za tím tedy v tomto případě ukrývá? Co je podstatou toho nepochopitelného Trumpova chování na summitu APEC v Danangu?

Zdálo by se, že tomu setkání nic nebránilo, jestliže v tom nebyl zamíchán aparát. Trump si to setkání přál a ruská strana také projevila v tomto ohledu svou vstřícnost: „Přejete-li si setkání, my jsme připraveni vám vyhovět.“ Kdo tomu tedy zabránil a proč?

Mohla tomu zabránit pouze jedna síla a tou je globální prediktor. Globální elity přítomné v USA. A co tím právě tito lidé sledovali? Asi se zeptáte. Tak pro začátek, je tento stav již neměnný? Nebude se již moci Putin s Trumpem setkávat, aby mohli společně řešit problémy?

Samozřejmě, že ne. Trump po Danangu opět napsal ve svém Twitteru: „Kdy těm hlupákům dojde, že s Ruskem spolupracovat musíme, protože jinak nedokážeme vyřešit velice závažné otázky?“ Takže je ještě jednou popíchnul ve smyslu: „To kvůli vám, to kvůli vám, a vašemu vzdoru, tyto složité otázky nebudou vyřešeny.“ Oč tedy jde? Nač musel globální prediktor uspořádat toto dost komické představení s organizováním toho ne-setkání?

Abyste to pochopili, musíte se podívat na některé události, které předcházely tomu setkání Putina a Trumpa. Třikrát se tam sešli v kuloárech a pár slov mezi sebou prohodili. Oba projevovali zájem o vzájemnou rozmluvu, to bylo očividné z toho videa, které jsme měli možnost vidět. Skutečností je, že prakticky nic nerozhodli, jen tu čistě protokolární věc, kterou mohli ujednat i ministři zahraničí, kteří to navíc již učinili. Prezidenti to jen osobně potvrdili, aby ukázali, že v tom, tom a tom jsou zajedno. V čem tedy spočívá příčina takového podivného Trumpova chování v tom Vietnamu?

Tou příčinou je Čína. Trump přiletěl do Danangu z Číny. A co s tím má společného Čína? Jakmile devátého vyšel ten Putinův článek věnovaný summitu APEC, tak jsem celou dobu čekal, co na to řekne naše odborné analytické společenství, neboť ten článek není příliš rozsáhlý, ale natolik obsažný, že jednoduše nevycházím z údivu, jak je možné, že si toho naši odborníci zase nevšimli? Doporučuji, abyste si ten článek všichni sami přečetli. A poukážu pouze na klíčové místo celé té skládačky, která tam zazněla.

Ruský komplexnější plán globalizace

Takže Putin tam píše: „Je nesporné, že tak rozsáhlý projekt, jako je vytvoření zóny svobodného obchodu APEC, musí být realizován s ohledem na již dosažené výsledky a zkušenosti získané z klíčových integračních formátů Asijsko-tichomořského regionu a Eurasie. Včetně Eurasijského ekonomického svazu, ve kterém Rusko spolupracuje s Arménií, Běloruskem, Kazachstánem a Kyrgyzstánem. Náš svazek se dynamicky rozvíjí a jsme připraveni navazovat vztahy se všemi zainteresovanými státy a asociacemi.“

A dále je toho ještě více. Něco málo vynecháme a pokračujeme. „A samozřejmě bych zvlášť chtěl vyzdvihnout naši ideu na vytvoření Velkého Eurasijského partnerství. Navrhujeme, aby bylo zformováno na bázi Eurasijského ekonomického svazu a čínské iniciativy Jeden pás, jedna cesta. Zdůrazňuji, že se jedná o pružný moderní projekt, kde jsou dveře otevřeny i dalším účastníkům.“

Zdálo by se, že se jedná o obvyklá slova pronášená při protokolárních, oficiálních příležitostech. Jenže skrývají hluboký smysl. Všichni víme, že do Číny je převáděno centrum koncentrace řízení globalizace z Velké Británie a vůbec celého toho euroasijského konglomerátu. Čína… No, geopolitikou se zabývají v pískovištích a Čína ta buduje zcela jiné ekonomické vazby, buduje novou hedvábnou stezku. Spojuje tak mezi sebou vnitrozemím kontinentů obydlené oblasti, osídlené, průmyslové oblasti díky ekonomické integraci a přepravním tepnám.

Putin fakticky navrhnul a poukázal na vlivový nástroj a začleňování, že jiným způsobem se to v žádném případě nepovede, nebudou-li přijata pravidla hry, která Putin navrhnul.

A kde je potom ta globalizační role Číny? Kde je to centrum koncentrace řízení, kde je ta jejich velká nová hedvábná stezka? Stává se jedním z prvků.

My jsme tedy navrhli daleko komplexnější plán globalizace a přebíráme odpovědnost za jeho realizaci. Navíc jsme poukázali i na mechanismus jeho realizace. Jenže čínská elita už si činí nárok na to stát se světovými mocipány místo USA. A zase tu máme tu situaci, kdy globální prediktor vůbec neměl v úmyslu sázet na Rusko jako na centrum koncentrace řízení. Globální prediktor musí s touto věcí počítat z jednoho jednoduchého důvodu, že euroasijské centrum koncentrace řízení, které mělo být převedeno do Íránu, je ještě v úplných začátcích. Zatím se jim nepovedlo ani ho přivést ke startovní čáře. Uvázli.

V Sýrii jim to vázne tak, že prodrat se kupředu kolem Ruska se jim vůbec nedaří. Rusko má v ruce tu klíčovou zlatou akcii i ten čínský program. O čem jsme tu už mluvili? O čínském SWIFTu, pamatujete? Payment versus Payment, systém PvP, o stabilizaci toho systému. Takže Rusko má v ruce všechny klíče.

Takže tu vznikla situace: Co si počít? Pracovat podle návrhu, který předložil Putin? Putin to přece nenavrhnul jen tak. Když byl Trump v Číně, tak prohlásil na finální tiskovce... Při svém závěrečném vystoupení se Si Ťin-pchingem Trump prohlásil, že problém Severní Koreje se dá vyřešit pouze při zapojení Ruska. A také že mnohé procesy ve světě, které je třeba řešit, mohou být vyřešeny pouze za účasti Ruska. No a Rusko prostřednictvím toho článku odpovídá, že je připraveno vzít na svá bedra to břímě řešení různých konfliktů.

Ale ty podmínky naší účasti v globálním řízení budou naše. Přistupujeme na to za svých podmínek, předkládáme své návrhy. Nebudeme hrát podle vašich pravidel. A co zbývá globální elitě? Globální prediktor si potřeboval vzít oddechový čas, zachovat si přitom normální vztahy s Ruskem a nerozčílit Čínu. Kdyby se teď to plnohodnotné setkání v Danangu uskutečnilo, tak by to čínská elita mohla vnímat jako spiknutí Ruska a USA se všemi následky, které by z toho pro Čínu vyplývaly, jako že tam nebude zformováno centrum koncentrace řízení. Protože to Rusko má všechny klíče.

Ne-setkání Putina a Trumpa bylo pro uklidnění čínské elity

USA jsou teď centrem koncentrace řízení s ohledem na faktickou skutečnost. Ty prvky řízení jsou rozmístěny tam, jsou šéfem, hlavním světovým četníkem a Čína se reálně teprve blíží ke startovní čáře. Pomalu vstupuje do řízení tuhle i tamhle. A nehledě na to, že se role Číny v současném světě již liší od role, jakou hrála třeba ještě před necelými dvaceti lety, tak nic není nemožné, a kdyby se s Ruskem dohodli, tak by Čínu mohli odsunout a to se čínské elitě nelíbí. Čínskou elitu je tedy nutné uklidnit.

Také je třeba pokračovat se stabilizačním procesem v USA. To znamená předvést… Vyčkat na negativní efekt z ne-setkání Putina a Trumpa a na základě toho pokračovat s likvidací státní elity. Což také bylo provedeno. A to hned, jen si to vezměte. Devátého byl zveřejněn ten článek, ve stejný den o něco dříve ten Trumpův návrh, aby se Rusko účastnilo světových procesů při řešení krize. V odpověď na to se objevuje článek. On byl samozřejmě napsán dříve, ale časově to tak vyšlo, že šlo o okamžitou odpověď.

Zazněl Trumpův návrh: „Tady máte naše podmínky.“ Článek byl napsán ještě před tím, v každém případě by byl napsán ještě předtím. Putin do Danangu neletěl na setkání s Trumpem. Letěl tam řešit otázky globalizace světa. Proto zda k tomu setkání s Trumpem došlo či ne, nehraje žádnou roli. On tam řešil otázku regionální globalizace a ta byla vyřešena efektivně. A aby, opakuji, si mohli vzít oddechový čas, tak desátého následovalo to prohlášení. Téměř 24 hodin poté, kdy byl článek zveřejněn, v Bílém domě prohlásili, že to setkání se konat nebude. No když nebude, tak nebude.

Vy jste žádali o setkání, a potom jste ho sami zrušili. My se vám nevnucovali a svá pravidla hry jsme vám oznámili. Takže ta situace je v podstatě taková. Problém je v tom, že se neustále snaží s Ruskem vyběhnout, aby jako ta opice tahalo kaštany z ohně pro páníčka, pro někoho, kdo se jím mermomocí snaží stát. A Putin na to odpověděl: „Ne, Rusko je samostatný globální hráč. My máme své zájmy, svou koncepci řízení, a budeme uplatňovat svou globální politiku, podle svých pravidel globalizace, a tady vám předkládáme její principy. Berte, nebo nechte být. To už je vaše věc.“

Ale zde je ještě třeba zdůraznit, že Putin nikdy nenavrhuje našim partnerům, ať už se jedná o globální prediktor, nebo o státní elity, aby museli učinit krok, který by pro ně byl nepřijatelný. Vždy navrhuje krok, který je pro ně absolutně přijatelný. To však také postupně mění postavení Ruska ve světě a navrací mu to jeho suverenitu. Tak takové to má následky. A takové tedy byly důvody, proč bylo toto divadlo takto rozehráno.

18:41

Další otázka je od Jurije. Proč se Putin účastnil odhalení pomníku Zeď zármutku. Vždyť se toho prostě nemusel účastnit, nebo se naopak takových akcí nemůže nezúčastnit? Vůbec nejlepší by to bylo zakázat. Proč na pozadí vnějších úspěchů nevidíme úspěchy uvnitř státu? Vždyť neustále říkáte, že je globální prediktor nucen přistupovat na spolupráci s Ruskem, tak proč by nemohla být vznesena jako podmínka té spolupráce, že nám umožní udělat si pořádek uvnitř státu?

Asi má ten autor na mysli neúčast při takových akcích, jako bylo odhalení toho památníku. To je celkem rozsáhlá otázka. Asi to vezmeme od konce. Právě jsme probírali otázku účasti… Že Putin uplatňuje vlastní globální politiku na základě vlastních konceptuálních principů. Ten problém je následující. Proč by měl globální prediktor přistupovat na podmínky Ruska. Podle těch podmínek, které měli v plánu, už teď Rusko nemělo vůbec existovat.

Měla zde místo něho být řada suvenýrových států (menších států bez suverenity), které by se nacházely pod protektorátem Číny, přičemž za účasti čínské vojenské síly. A fungovat měly v rámci jednotné nové hedvábné cesty. Takový byl plán, rozčlenit Rusko, udělat z něj hromadu ministátečků a ty potom řídit. Místo toho tu máme opět Rusko jako světovou velmoc číslo jedna.

A proč číslo jedna? Ať jen zkusí Američané bez Ruska něčeho dosáhnout. Například si zaletět do vesmíru, nebo dodat břidlicový plyn do Evropy. Kde ho nakupují? O čem vypovídají papíry offshorové společnosti Paradise Papers? Že plyn nakupují v Rusku, a potom ho vezou do Evropy. Informačně tu potom máme senzaci o úspěšné břidlicové revoluci v USA. Jsou připraveni všechny tím plynem přímo zavalit. Ale vzhledem k tomu, že jsou nyní objemy prodeje plynu omezeny, tak i ty objemy dodávek „břidlicového“ plynu do Evropy z USA jsou omezené.

Globální prediktor má ve vztahu k Rusku své vlastní plány. Globální prediktor nikdy nezmění své záměry týkající se globálního uspořádání světa tak, aby to odpovídalo zájmům Ruska. A jaké jsou ty ruské zájmy? Rovnocenná bezpečnost pro všechny ve světě a prosperita všech států. S tím globální prediktor souhlasit nebude. Oni se řídí jinými principy, to oni musí být těmi hlavními šéfy a řídit celý svět. Proto jsou teď ochotni v něčem Rusku ustoupit, ale pouze do té míry, nakolik je to nutné pro stabilitu řízení ve světě, a aby Rusko mohlo řešit řídící úkoly pro globální prediktor.

Ale my přece také máme zájem na řešení těch úkolů a to z jednoho jednoduchého důvodu, aby civilizace na planetě Zemi nezahynula v důsledku globální ekologické, ekonomické nebo vojensko-politické katastrofy. Globální prediktor alespoň fantazíruje o odletu na nějakou jinou planetu, nebo o přenosu svého mozku na mechanické nosiče, ale co bude s lidmi? Tyto věci je třeba brát na zřetel, že existují různé koncepce globalizace, že existují různé konceptuální moci, že tu máme ruský svět a ten starozákonně biblický, který se řídí principem: „Budeš ovládat mnohé pronárody, ale tebe neovládnou.“

Nebo podle toho ruského, podle Boha, kdy lidé žijí podle principu: „Člověk je člověku přítelem, druhem a bratrem.“ Takže globální prediktor vůbec nemá zájem na řešení problémů Ruska, natož aby dovolil, aby si Rusko ty problémy vyřešilo samo. Protože bude-li Rusko řešit své problémy, tak se z něj stane příliš důležitý, příliš silný partner při řízení planety Země. A to není nic, co by potřebovali.

Protože, znovu opakuji, Rusko uplatňuje svou politiku globalizace a Západ zase tu svou. Jak se to projevuje? Třeba tím, že když se formovalo Ruské impérium, tak do sebe začlenilo mnoho národů a ani jeden z nich nezaniknul. Ve výsledku rozvoje ruského světa byly všechny národy zachovány, byla zachována jejich kultura a národy, které dříve neměly písmo, získaly vlastní písemnictví, tj. rozvoj kultury tu je očividný.

A globalizace na západní způsob? Když přišli západní globalizátoři do Evropy, tedy do Ameriky, tak z mnoha miliónového indiánského obyvatelstva Severní Ameriky, nezbylo vůbec nic, 400 tisíc lidí teď žije ve svých rezervacích a za ohnivou vodu tancuje své bojové tance. To znamená, že dohoda není možná. Globální prediktor chce provádět globalizaci podle svého, likvidovat národy na planetě Zemi a my chceme, aby národy vzkvétaly. Ten rozdíl je zásadní.

A kdy globální prediktor přistupuje na to, že Rusku umožní vyřešit nějaký problém? Například tu stavbu mostu na Krym nebo něco podobného. Jen tehdy, kdy na stabilitě řízení v Rusku, na jeho zdrojové stabilitě závisí existence samotného globálního prediktoru na planetě Zemi. Jen tehdy jsou ochotni ustoupit. A opakuji, že Putin jako třeba tím článkem pokaždé, kousek po kousku získává větší suverenitu.

Už jsme v mnohých ohledech byli suverénní za Stalinových dob. Všichni, kteří nastoupili do čela SSSR po něm, jednoduše zaprodávali naši zemi a začleňovali ji do globalizace na západní způsob. Dostat se z toho je teď velice, opravdu velice těžké. Je to dokonce těžší než udělat revoluci, díky této revoluci potom uzavřít Brestlitevský mír a změnit revoluční procesy v procesy ozdravné napomáhající obnově toho velkého státu. Je to daleko těžší.

Proto je také neustále nutné globálnímu prediktoru poukazovat na to, že vyřešení toho či onoho problému je i v jeho zájmu. Potřebuje mít Čína svůj vesmírný program a přesněji létat do vesmíru? Prosím, dostali jsme povolení postavit svůj kosmodrom Vostočnyj. Takže ten soudruh, který promrhal několik rozpočtů, vůbec nepochopil, komu tím hází klacky pod nohy, a pak ještě dostal ten nápad, že kosmodrom prostě spálí. Ten náš „patriot“.

Globální prediktor neudělá pro Rusko nic jen tak pro nic za nic. Souhlasí vždy pouze v případě, kdy je mu dokázáno, že je to v jeho vlastním zájmu, i když v rámci našeho rozvoje. Proto jsou také všechny procesy přispívající k rozvoji Ruska ze strany globálního prediktoru prostřednictvím jeho nástroje - státní elity, zpomalovány všemi možnými způsoby. A jinak se s ním zatím nejsme schopni dohodnout. Zatím ještě nejsme v takovém postavení, kdy bychom mu mohli něco diktovat. Opakuji, že veškeré sovětské vedení, to poststalinské, zbavovalo naši zemi suverenity. A její obnova jde ztuha, je to velice těžké.

„Stalinské“ represe – teror trockistů

Co se týká té Zdi zármutku. Proč by mělo být zapotřebí ji zakázat? To já osobně nechápu. A proč by u toho Putin neměl být? To také nevím. Já vím, že v odpověď na stalinskou ústavu z roku 1936, rozpoutali trockisté uvnitř státu rozsáhlý teror. Dělali si seznamy těch nejschopnějších, nejtalentovanějších, průbojných lidi a řadili je do kategorií.

Například trockistovi Chruščovovi se neustále zdálo, že těch z první kategorie bylo postříleno málo. Když si to konečně Stalin mohl dovolit, tak mu napsal: „Zklidni se, ty hlupáku!“ Ruský národ byl převálcován těmi represemi strašným způsobem. Cožpak bychom na to měli zapomenout?

Já si myslím, že bychom na to neměli zapomenout. Jinou věcí je, že ti katani, kteří byli strůjci těch represí ničících ruský národ, mnohonárodnostní ruský národ, následně sami byli těmi represemi převálcováni a teď jejich následovníci vyřvávají o stalinských represích. Ale jednotlivé trestní spisy zveřejňovat nechtějí, aby to nevešlo ve známost. Oni si uzurpovali tu paměť o represích a překrucují nám naše dějiny. Půjdeme jim v tom snad na ruku? Ne.

Já si myslím, že ta Zeď zármutku má stát a to tím spíše, že odhalení toho památníku vyžadovali ti, kteří se dnes zásadním způsobem podílejí na řízení. Otevřeli jsme přece i Jelcinovo středisko. To byl nezbytný ústupek. Ale tohle není ústupek. Je třeba jen pamatovat na to, že na té Zdi zármutku, se nesmí objevit ti, kteří se sice skutečně stali oběťmi „stalinských“ represí, ale přitom to byli právě oni, ti katani a vrazi, kteří ty pseudostalinské represe sami rozpoutali proti ruskému mnohonárodnostnímu lidu.

A oni se teď v podstatě sami mezi sebou požírají, následovníci tamtěch katanů. Proto Putin jedná správně. On řekl, že na tuto tragédii nesmíme zapomenout, že je třeba ji správně hodnotit, protože jinak nás připraví o naše vlastní dějiny. To je druhá priorita zobecněných prostředků řízení!

A my se na to máme dívat? Připravují nás o naše symboly, o naše dějiny a my si to necháme líbit, nebo budeme uplatňovat své vlastní řízení? Takhle se na to musíme dívat. My musíme k jakékoliv události, k jakémukoliv jevu přistupovat z hlediska svých měřítek a se svou koncepcí řízení.

Co tam ještě bylo v té otázce?

– To je asi vše.

– Takže je to vše, zatím. Ale zase jen velmi ve stručnosti.

31:16

Další otázka je od Dmitrije z Krymu. Zdravím vás Valeriji Viktoroviči. Co myslíte, že by se mělo stát, aby Krym ve světě uznali jako součást Ruska? Jak dlouho může trvat ten proces jeho uznání? Vždyť ho zatím jako takový neuznal nejen Západ, ale i členové BRICS, Blízký Východ atd. Jak se staví GP k této otázce? Nepovažuje za přípustné Rusko v této věci podpořit?

V žádném případě, právě jsem o tom mluvil. Globální prediktor nedělá nic pro to, aby řešil problémy Ruska, protože upevnění Ruska a jeho zdrojové stability by vedlo k tomu, že by se z něj při vyjednávání stal velice silný hráč.

A bez účasti Ruska není problémy řízení světa možné vyřešit. Globální prediktor je chce řešit na úkor Ruska, ale ne v zájmu Ruska ani žádných jiných národů na planetě Zemi.

Takže z hlediska globálního prediktoru je to tak, že čím více bude Rusku způsobeno různých problémů, tím lépe. A skutečnost, že se teď na Krymu nachází ruská vojska místo těch amerických s možností výhledově je nahradit čínskými, protože ta čínská armáda tam také měla být přítomna.

Jen si vzpomeňte na ten projekt na vybudování hlubokovodních přístavů na Krymu v rámci velké hedvábné stezky. Ten se přece vytratil do ztracena. A z území Ukrajiny měly do Číny proudit potraviny. To znamená, že zde došlo z pohledu globálního prediktoru k selhání. A prostřednictvím Krymu předvádí:

„Promiňte, ale tady jste vlezli do našeho zelí. My vám k tomu svůj souhlas nedávali. To vy jste to zařídili takovým způsobem, že se Krym vrátil Rusku, ale nedošlo k tomu v rámci našich plánů ani v našem zájmu, a proto tomu budeme všemožně čelit.“

Ovšem čelit tomu může opět pouze s ohledem na to, zda právě Rusko potřebuje nebo ne. Stavbu krymského mostu nám přece dovolili, protože to bylo nezbytné kvůli zdrojové stabilitě Ruska a globalistům tato nutnost byla dokázána. Ani proces integrace Krymu nemohou zrušit. A co se týká toho, jak to bude trvat dlouho? Sovětský svaz neuznávali do třicátých let. No a co? Zabránilo to snad Sovětskému svazu, aby se rozvíjel? Ne, je třeba předložit svou koncepci řízení a realizovat ji. A nebýt suvenýrovým státem, ale suverénním. Jakmile získáme právě tolik suverenity, abychom na ni přímo mohli světu poukazovat, tak se problém uznání Krymu vyřeší sám o sobě.

Všichni v řadě za Milošem Zemanem budou prohlašovat:

„Ale to je přece v pořádku, vždyť je to vlastně odvěké ruské území. Můžeme mluvit o předání, nebo o návratu, ale je to vnitřní věc Ruska. Ukrajina je zájmová zóna Ruska, a nás to nezajímá.“

Zeman to přece neříká jen tak. On už v tomto směru připravuje půdu. Oni jsou už připraveni ustoupit. Musíme však získávat více své suverenity, obnovovat ji krok za krokem ve všech směrech.

Ta událost, o které jsme mluvili v tom Danangu, ten Putinův článek je prostě brilantní. Jenže naši politologové a politici jsou takoví, že vůbec nechápou, co je tam napsáno. Nerozumí slovům. Tedy lépe řečeno, slova ještě chápou, ale jejich smysl už ne. Jinak by to už bylo na všech obrazovkách, jednoduše všude. Někdo by to hodnotil správně, někdo ne, ale diskutovalo by se o tom! A to je právě ten ukazatel způsobilosti naší elity.

Surkov teď napsal článek. Jak to bylo? Něco s pokrytectvím… Krize pokrytectví, o Západu. A co? Čtete ten článek a prostě se vám chce zvolat: „Vladislave Jurjeviči – zase vedle! Ten, kterému jsi ten článek adresoval, ti píše NEDOSTATEČNOU! Jsi odborně nezpůsobilý!“

V tomto ohledu jde o velkolepý článek odhalující úroveň chápání globálních procesů a konceptuální moci, tedy jejich absolutní nepochopení.

- A ještě to zveřejnili i na Rossia Today.

- To je dobrý nástroj, jen ať se to dozví celý svět.

Takže svou nedostatečnou si vysloužil. Surkov i ty elity, které zastupuje. A je pouze otázkou času, kdy se ta nedostatečná projeví v konkrétních řídících záležitostech.

A mimochodem, Surkovův status už přece klesnul, protože již předvedl, že jeho chápání řídících procesů na celkové globální úrovni je nedostatečné. Takže již jednou si naběhnul, ale očividně je tvrdohlavý a trvá si na svém. Místo toho, aby se učili, a potom tomu porozuměli, zatvrzele trvají na svých chybách a ještě se pokoušejí páníčkovi vnutit svou úroveň chápání, která je záhubná a krizová.

- Nebudeme jim v tom bránit.

- Samozřejmě, že nebudeme.

Nebraň hlupákům dělat hlouposti. A tak měl ten článek maximálně širokou publicitu, aby neutekl očím žádného z představitelů globální elity, aby každý mohl posoudit úroveň intelektu a chápání Surkova a klanově-korporativních skupin, které za ním stojí.

37:24

Teď jste mluvil o Krymu, tak bude další otázka od Maxima z Doněcku. On-line konference Zacharčenka s obyvateli DLR a Ukrajiny předvedla, že lidé na obou stranách linie konfliktu jsou již unavení a demoralizovaní. A ještě více jsou skleslí kvůli tomu, že před sebou nevidí jasné cíle ani vizi budoucnosti republik ani samotné Ukrajiny. Vždyť na to referendum šli v naději na krymský scénář. A také se jim zdá, že Zacharčenko ani obyčejní lidé nic ovlivnit nemohou. Všichni na něco čekají a doufají v zázrak, že chunta přijde o svou moc v Kyjevě a svidomí nacisté někam zmizí. Ale každý rozumný člověk chápe, že samo o sobě se nic nevyřeší.

Valeriji Viktoroviči, nač všichni čekají a na čem závisí vyřešení konfliktu na Donbasu a situace na Ukrajině? Na průběhu šarvátek v USA a získání ruské suverenity?

V současné době situace na Ukrajině závisí na tom, nakolik bude odpovědný občanský postoj hlavní části obyvatelstva. Jestliže se k němu nedopracují, tak budou trávou na válečném poli i nadále. Krymský scénář byl, obrazně řečeno, tedy s mnohými odchylkami samozřejmě, ten byl možný do května roku 2014. Jenže ho zablokovaly řídící elity, které se podepsaly pod státní převrat.

Projekt Overtonova okna pod názvem Malorusko

Už jsem nejednou uváděl jako příklad, že ten státní převrat bylo možné zlikvidovat do 24 hod ještě 20. února, v průběhu dvou týdnů v březnu, ještě to bylo možné v průběhu měsíce v květnu a v červnu už se rozpoutala občanská válka. No a postarali se o to ti takzvaní patrioti, ti volontéři. Proto by v současné době neměli čekat, ale uvědomovat si, že nikdo nepřijde, aby jim vyřešil jejich problémy, že oni sami se musí stát…

Já neustále mluvím o tom, že Ukrajina se musí, no ve smyslu, že se z hlediska Ruska se musí stát neutrálním demokratickým státem. Ale aby se Ukrajina tímto státem mohla stát, musí se vyprofilovat její pozice. Jestliže se teď pozice DLR a LLR rozšíří na celou Ukrajinu, tak ji obyvatelstvo těch vnitřních západních oblastí zdaleka nepřijme tak jednoznačně. A aby mohla být přijata jednoznačně, byl spuštěn projekt Overtonova okna pod názvem Malorusko, který tenkrát ohlásil Zacharčenko.

Jenže lidé nefungují na principu ZAP/VYP a rychle se nic nezmění. Lidé si musí do sytosti užít vlády kyjevské bandy, musí porozumět řídícím procesům, aby si uvědomili, co vlastně chtějí a co mohou sami udělat pro to, aby dosáhli svých zájmů. A dokud budou čekat a myslet si, že stačí, když zajdou na majdan, tam si za peníze zaskáčou a někdo jim potom snese modré z nebe, tak se nic dít nebude. A jak jsou na tom teď lidi?

Skutečně jsou dezorientovaní, protože nevědí kam směřovat, jak bude vypadat budoucnost. Co je tedy třeba dělat? Budovat státnost Doněcké a Luhanské republiky. Vůbec by nebylo špatné je sloučit do jednoho subjektu, jenže je to zatím nereálné. Povšimněte si symboliky Luhanské a Doněcké republiky a všechny otázky, proč je to nereálné, zmizí. Jsou to spojenci? Jsou. Řeší mnohé věci společně na základě jednotného řízení a jednotného zdrojového zajištění? Ano. Tak proč by nemohli začít budovat státnost celé Ukrajiny?

Oni to v podstatě budou muset udělat, ukazují jim svůj příklad. Musí jim předvést, že jsou do určité míry stabilní, že mají nějaké výhledy. V porovnání s růstem beznaděje na celé Ukrajině jsou ostrůvkem stability, ke kterému je možné se přimknout, se kterým je možné vést dialog o zachování kulturní identity různých oblastí. Ano, Ukrajina měla v porovnání s Ruskem určitou konkurenční převahu v řízení, kterou bylo její unitární složení. Bude-li z toho federalizace, tak jen do toho, s tím se také dá pracovat a stejně to povede k unitarismu, s tím se nedá nic dělat. Dopadne to tak v Rusku i na Ukrajině.

Vůbec celý ruský svět se nakonec rozšíří na celou planetu Zemi a bude to unitární stát s provincií Francie, Španělsko…

Bude se členit na autonomie, různé oblasti Provensálsko či Katalánsko, když to bude ve Francii či ve Španělsku. Takže to všechno časem bude. Jestliže budou pouze sedět a čekat a požadovat řešení od jiných, tak je to ta nejjistější cesta k vlastní zkáze. A Ukrajina teď právě touto cestou kráčí. Mám na mysli celou tu Ukrajinu, která čelí Luhanské a Doněcké lidové republice. Stále na něco čekají, v něco doufají, a je už na čase si uvědomit, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.

Oni přece vidí, že všechno je rozkrádáno. Chcete-li se toho rozkrádání účastnit, tak tím jen řežete větev, na které sami sedíte. A co je zde podstatné? Nebude žádná velká teroristická válka, která by byla čistkou banderovské líhně, až přijdou Doněcká a Luhanská republika a nastolí svou státnost na celém ukrajinském území. Z jakého důvodu?

Z jednoduchého. Mentalita „svidomého“ Ukrajince se neváže na vlast, ti nemají žádnou vlast. Banderovci nemají žádnou vlast. Pro ně je nejdůležitější kousek chleba, kvůli kterému jsou připraveni plazit se po kolenou. Nechtějí si na něj vydělat nebo si ho vypěstovat, čekají, že jim páníček hodí nějaké zbytky ze svého stolu. To je ten sen. A právě kvůli tomuto snu tak stáli o ten bezvízový režim.

Až tedy bude ustavena státnost Doněcké a Luhanské republiky na celém ukrajinském území, tak veškerá ta „svidomá“ banderovská chamraď jednoduše ten stát opustí. Emigrují a zůstanou tam jen nástroje CIA, FBI a dalších tajných služeb USA a západního světa, které budou v té či oné míře organizovat banderovský teror. Ale ve své většině nebudou vystrkovat nos, aby zůstali skryti jako za sovětské moci, kdy čekali, až přijde jejich čas.

45:26

Minulý týden naše země slavila stoleté výročí Velkého října a v souvislosti s tím tu mám otázku od Sergeje a Alexandra. Valeriji Viktoroviči, na stoleté výročí revoluce roku 1917 se začaly televizní kanály přímo předbíhat ve vysílání seriálů o takzvaných „géniích“ a „démonech“ revoluce. Jedním z nich byl filmo Bronšteinovi-Trockém. Co myslíte, nejedná se o pokus založit „náboženství“ (v uvozovkách) k uctívání Trockého viditelnou formou a ve své podstatě psychotrockismu? A ještě. Cožpak jsou opravdu tvůrci a objednatelé toho filmu natolik tupí, že si mohou připouštět myšlenku, že postava Trockého-Bronšteina má vůbec nějakou reálnou podporu mezi lidmi, u té jejich části, která tyto věci chápe? Vždyť ti, kteří ničemu ani porozumět nechtějí, jednoduše tento jejich padělek sežvýkají, aniž by o tom zvlášť přemýšleli a porozuměli tomu. A navíc byly tyto seriály na kanálech Pěrvyj kanal a Rossia-1 vysílány paralelně, přibližně ve stejném čase. Má na mysli seriál Trockij a Démon revoluce o Leninovi. To znamená, že každého z nás vlastně nutili zvolit si mezi trockismem a bolševismem? Znamená to snad, že Pěrvyj kanal je následovníkem trockismu a VGTRK si zase zvolil cestu bolševismu?

Ne, jedno i druhé je trockismus jen v jiném balení. A zde dokonce ani…

– Není co si vybrat?

– Ano, absolutně není co si vybrat.

A co se týká toho, co chápou pohlaváři, tak ti chápou daleko více, než autor té otázky. Vždyť oč jde? Dějiny, to je druhá priorita zobecněných prostředků řízení. A podle toho, jaké dějiny pro obyvatelstvo vytvoříte, budete moci plánovat řízení daného objektu do budoucna. Když u nás nastoupily takzvané roky reforem, ta devadesátá léta, krvavá devadesátá léta, bezprávná devadesátá, která jsou pro některé lidi svatá, tak u nás v první řadě začal pogrom historické vědy.

A hlavní úder byl v těch devadesátých letech veden proti mládeži. Připomenu, že v devadesátých letech jsme tu měli 17 učebnic dějepisu sepsaných za západní peníze. To znamená, že jakákoliv učebnice dějepisu, byla taková. Mnohé takové učebnice sepsané za sorosovské peníze obsahovaly… No několik řádků tam stálo o Velké vlastenecké válce, a mezi hlavní bitvy tam třeba byla zařazena bitva u El Alameinu v Africe a další. Jako bychom byli jen periférií západního světa.

Opakuji, že dějiny, to je druhá nejsilnější priorita řízení a historická minulost se dá zformovat. Vliv těchto seriálů se vám může zdát být nedůležitý, jenže je velký. Oni tak vytvářejí jednotné informační pole, které je příznivé právě pro trockismus. A to pole… Ty filmy jsou pouze jeho jednotlivými prvky a společně se vším ostatním s televizí, rádiem, s různými těmi politickými činiteli, kteří všichni přicházejí se svou troškou do mlýna, aniž by si uvědomovali, že jde právě o trockismus, z toho potom pro nás skládají zcela určitou budoucnost.

Rusko po vyřešení úkolů GP se má přerodit na jeho nástroj

Když tu zazněla otázka, proč nám globální prediktor nepomáhá, tak oni naopak provádějí jasnou diverzi. Ano Rusko jim má pomoci vyřešit jejich úkoly, ale když nakonec Rusko ty úkoly vyřeší a bude upevněna stabilita civilizace na planetě Zemi, tak se má Rusko přerodit a stát jejich nástrojem. Má se tedy stát to, co zamýšleli realizací únorové revoluce a v čem jim udělala čáru přes rozpočet revoluce říjnová – Velká říjnová socialistická revoluce, která pohřbila tyto plány podpisem Brestlitevského míru, což jí nemohou všichni ti psychotrockisté odpustit.

Protože právě tehdy začal náš stát reálně získávat svou suverenitu. Když se vynořil z krve občanské války, tak již v mnohém byl suverénní, a dále si tu suverenitu do značné míry upevnil v průběhu Velké vlastenecké války. Což bylo v roce 1943 stvrzeno rozpuštěním Kominterny. Jenže takové struktury jen tak nezmizí. Ty struktury byly sice rozpuštěny, ale ti lidé přece nikam nezmizeli. Samotné referenční skupiny nikam nezmizely a také řídící vazby nikam nezmizely, ale i tak šlo v té době o dost významný krok.

A ten poststalinský pogrom? Když došlo k pogromu dějin tím odhalením Stalinova kultu osobnosti, se kterým přišel Chruščov, tak to byl revanš trockismu v naší zemi. Jenže bolševismus lidí se ukázal být natolik silným, že nehledě na to, že řídící kádry byly vybity v průběhu Velké vlastenecké války, vnitřní bolševismus semlel to odhalení Stalinova kultu osobnost, tu destalinizaci, a zrodil hnutí vpřed.

Bez ohledu na chruščovské tání, brežněvovskou stagnaci, na Gorbačovovu přestavbu, na krvavá jelcinovská devadesátá léta, jsme se pohnuli vpřed a vyzdvihli z lidu Putina. Teď náš stát opět získává svou suverenitu a globální prediktor se rozhodl využít objektivní okolnosti pro dosažení svých subjektivních cílů.

Zájem o dějiny tu je, oni mají peníze a možnosti, a proto se točí pro ně potřebné filmy. Mnohé vlastenecké filmy, které se teď začaly točit, ve své podstatě vlastenecké vůbec nejsou, jsou trockistické.

Chtějí využít tvůrčí potenciál mas, aby byly řešeny úkoly globálního prediktoru s tím, že tak poškozují svůj vlastní stát, který může následně zaniknout. V tom v podstatě spočívá podstata politického trockismu.

52:19

Dále je tu otázka od Chirurga. Děkuji vám Valeriji Viktoroviči za odpovědi na mé otázky. Má na mysli ty otázky související s ukrajinskou ústavou. Jestliže však vysíláte pro zasvěcené, tak výzvy ke studiu KSB nemají smysl. A jestliže se orientujete na neznalé publikum, tak je nepochopitelné vaše podráždění. Nač posílat lidi vrtat se v informacích, které je bez speciální přípravy těžké pochopit, když se potom čílíte a přitom jen stačilo osvětlit ty právní nuance. Pro vás je vše očividné. Stejně však může odpovědět lékař nemocným: „Sami si přečtěte tlusté knihy o své nemoci.“ Nebo vám poukážu na to, že je absolutně nezbytné, abyste si samostatně nastudoval celou medicínu. Vždyť se jedná o váš organismus, zdraví a tedy i bezpečnost. A potom budu rozhořčeně konstatovat vaši absolutní odbornou nezpůsobilost. Nebo zase nemám pravdu?

Bohužel musím říci, že nemá pravdu. Je tedy možné, že jsem byl příliš příkrý, což v něm vyvolalo dojem, že mě to rozčiluje. Ale tak to vůbec není. A jestliže ho to urazilo, tak se mu omlouvám, to zaprvé. Zadruhé. V čem nemá pravdu?

Nemá pravdu v tom, proč vlastně vysíláme. My pomáháme lidem osvojovat si Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení, když na jejich základě rozebíráme aktuální politické události. A když navrhuji něco si nastudovat, tak jednoznačně vím, že je plně v silách lidí, osvojit si to samostatně.

Přestože konkrétně o ukrajinské ústavě jsem mluvil několikrát, možná jen právě na to ten člověk na internetu nenarazil. V čem je tedy podstata? Je to těžké, absolutně souhlasím. Je to velice těžké. Máme takové přísloví: Bez práce nejsou koláče. Nové znalosti si musíte osvojit. Cožpak ve škole to pro lidi bylo jednoduché? Učit se? Mnozí vyváděli: „Já to nezvládnu, takové těžké příklady. Nejsme na to připraveni, co to máme za učitelku či učitele?“

A potom na ně s vděčností vzpomínali. Že kdyby je ten učitel nepopostrkoval a nenutil je počítat ty příklady, které se jim zdály být tak těžké, ale k jejichž řešení už v podstatě byli připraveni….

Každý člověk je připraven. Když děláme tento náš pořad Otázka-odpověď, tak vycházíme z předpokladu, že se na něj může dívat i člověk, který nemá vůbec žádné znalosti z Koncepce sociální bezpečnosti, který má nulové znalosti. Proč zde není korektní ten příklad s lékařem? Lékař to už je odborník, ale ty počáteční znalosti z medicíny má přece každý. A v dané situaci to právě byla taková počáteční znalost. Aby si to ten člověk sám vyzkoušel a dal dohromady.

Opakuji, že je to skutečně těžké, obzvláště jestliže se tomu dříve nevěnoval. Ale znalosti jakéhokoliv člověka, aby pracoval s těmi dokumenty, které vydává tato naše státnost, jsou dostatečné. Je pouze nutné s nimi pracovat, jen si je přečíst. Já jsem teď na začátku pořadu uvedl příklad toho článku. Ano, ten článek je těžké pochopit, je nutné mít určité znalosti o řízení.

Na našich politických talk show každý den diskutuje velké množství politologů, politiků, kteří to nepochopili, jenže to je jejich úkol, aby to pochopili a vyložili, aby rozebrali jednotlivé prvky, ukázali co a jak, správně to začlenili. A oni to neudělali. Jenže tím, že to nedělají, cíleně snižují laťku porozumění zákonodárné základně, na jejímž základě žijí a existují všechny státy světa. Jestliže pro vás zákonodárství nic neznamená, tak v podstatě neexistuje ani stát.

Vždyť ta právní úprava jakéhokoliv státu, jakákoliv ústava předepisuje formy organizace na principech samo sebou se rozumějící světové právní vědy. A díky tomu, že naši politici a politologové/polithňupové snižují tuto laťku, si lidé vytvářejí mylný, nesprávný dojem, že výkladem těchto zákonů, porozuměním těmto zákonům se mohou zabývat pouze tito „machři“. Protože oni se spustili na tuto úroveň a tímto způsobem to prezentují. A jestliže něco není přímo ustanoveno, vymezeno, není přímo předepsán vztah dvou subjektů, je to tak a tak, tak už je to (pro lidi) příliš složité.

Opět zopakuji to, co jsme říkali o té Ukrajině. Je třeba si uvědomit, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích. Nebudeme-li sami studovat zákonodárnou základnu, tak si tito polithňupové a politici neporadí. A navíc je veškeré jejich řízení prováděno v jejich zištných zájmech v rámci té účelové funkce, kterou nastavilo vnější řízení. To znamená, že se snaží dostat k moci jen kvůli tomu, aby si co nejvíce nahrabali. No a kdo to příliš přehnal jako třeba Lazarenko, ten sedí. Nebo ti další.

Proto tu nefiguroval žádný snobismus, ani rozhořčení. Možná moje reakce jen byla příliš příkrá. My bychom nedělali to, co tu děláme, že zvyšujeme znalosti z řízení všech lidí, kdybychom k tomu měli takový snobský přístup. Vždyť s těmito znalostmi bychom velice snadno dokázali vydělávat peníze, velice jednoduše. A my je poskytujeme lidem, aby je měli možnost studovat. Věnujeme tomu svůj čas, abychom je předali. Vždyť nikdo jiný to nedělá. Kdyby existoval alespoň jeden zdroj, který by v takovém rozsahu s námi pracoval na dvě přihrávky, tak by to bylo prostě skvělé.

59:44

Když jste mluvil o složitosti osvojení DVTŘ, tak jste fakticky odpověděl na otázku Vitalije Orlova, který píše, že v každém pořadu mluvíte o důležitosti DVTŘ a vyzýváte k jejímu studiu. A on si ji jako mnozí stáhnul, začal ji číst, ale prakticky hned přišel na to, že ten materiál je velice těžké si osvojit.

A je tu otázka od Sergeje. Je dokonce možné říci, že je to žádost. Udělejte prosím několik učebních videí s komentáři k DVTŘ. Došlo k takové a takové události, zde se projevil takový a takový nástroj a takto je třeba s ním pracovat. Na příkladech. Nemluvte jen o tom, že je třeba se učit, ale přímo ve vysílání předveďte, jak funguje ta teorie v praxi. To bude daleko užitečnější, než o tom neustále mluvit a nic nepředvádět. Já jsem četl DVTŘ asi pětkrát, ale nic z toho, o čem mluvíte, jsem tam nenašel.

Chápu, takže by chtěl přímý rozbor, pracovat s dokumenty. Já chápu, že je to těžké. Tak se opět vrátíme k tomu, jak jsem říkal, že je velice těžké pracovat, když jsme prakticky jediným takovým zdrojem v takovém rozsahu, zdůrazňuji, v takovém rozsahu. Ale to neznamená, že jsme jediní, kteří pracují na osvojování si Koncepce sociální bezpečnosti a na jejím šíření mezi široké vrstvy obyvatelstva.

Existuje mnoho velmi zajímavých projektů. Lidé pracují, přičemž dost tvůrčím způsobem. Ale oni pracují právě v této rovině, že existuje nějaký objekt, mám na mysli převážnou část těchto projektů, že okolo takového objektu budují, předvádějí, jak takový proces funguje na základě Koncepce sociální bezpečnosti, tedy jak mu porozumět. My jsme vedli semináře, a ty staré nahrávky určitě na internetu najdete, a jak jsme je tehdy pojali? 30-40 minut jsme se zabývali teorií, a zbytek času, obvykle ta dvojhodinovka trvala hodinu dvacet minut, jsme věnovali konkrétní praktické otázce.

V souladu s probíraným tématem jsme si vybrali událost z aktuálního politického života. Takže jsme napřed poskytli teorii, a potom jsme předváděli, jak to vypadá v praxi. Jenže takový přístup může vést k tomu, že si lidé nevytvoří ucelený pohled na průběh řídících procesů, a to potom ve výsledku vede ke zpožďování reakcí na řízení. To znamená, že pro lidi občas po uplynutí určité doby, daný komentář již postrádal aktualitu.

Je třeba poskytovat ucelený pohled. Já se opět vracím k tomu, že teď pracujeme, ale v rámci jakéhosi sovětského mezinárodního panorámatu. Povšimněte si, že všechny události ukazujeme ve spojitostech. A tyto vazby mezi nimi sestavujeme na základě znalostí Dostatečně všeobecné teorie řízení a Koncepce sociální bezpečnosti.

Ten člověk řekl, že to četl pětkrát. Ano PŘEČETL, ale ty znalosti si přitom neosvojil. A proč se mu to nepovedlo? Těch možností je mnoho, ale já předpokládám, že jeho základní vzdělávací standardy nepodporují pochopení těchto informačních modulů.

Co je třeba udělat v takovém případě? Netrvat na studiu právě jen DVTŘ, ale začít jinou knihou vnitřního prediktoru SSSR. Bylo napsáno velké množství knih, jde o více než 60 knih, i velké množství analytických zpráv. Vyberte si to, co vás zajímá, co vás v životě zajímá, a co jste tedy v podstatě připraveni dát si do souvislostí a prostřednictvím toho se vám lépe podaří proniknout do Koncepce sociální bezpečnosti.

Přečtěte si knihu, která vám na základě vašich zájmů a vašeho vzdělání umožní najít cestu k osvojení Dostatečně všeobecné teorie řízení. Touto cestou je třeba jít. Jinak je to skutečně těžké, pro velké množství lidí je skutečně velmi těžké ihned zvládnout Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Je velmi těžké si ji osvojit, s tím se bohužel nedá nic dělat. Ale je třeba vyjadřovat myšlenky přesně. Nesmíte používat staré termíny, staré pojmy, pro vyjádření nových znalostí, protože to povede ke krachu.

Proto bylo samozřejmě zapotřebí zavést velmi mnoho nových pojmů, mnoho termínů, ale teď už se v mnohém začali ve společnosti používat a to věci usnadňuje. To když jsme s tím začínali, tak to bylo opravdu těžké. Dokud nebyly sepsány ty tlusté knihy vnitřního prediktoru, takové, které by pomáhaly vniknout do tématu. Tehdy bylo opravdu velmi těžké pochopit a osvojit si Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. To vše ovšem vyžaduje vynaložení práce, jiné cesty k tomu bohužel není.

Ale proč bohužel? Člověk byl v podstatě zrozen k tomu, aby pracoval. Jenže to dnes bohužel není ten převládající trend, kdy reklamní slogany hlásají: „Seďte s rukama založenýma a vaše peníze budou pracovat za vás.“ Jenže tak to nefunguje. Peníze to je maximálně zobecňující informace o výměně zboží. A to zboží, to je produkt lidské práce. Když vyrobíte jeden produkt, přenecháte ho lidem a výměnou získáte jiný. Takže nezbývá než si to vše osvojovat, studovat a pamatovat na to, že znalosti znamenají moc.

Berte tuto moc do svých rukou. Ty semináře, které jste zmiňoval, jsou přístupné na našem webu fct-altai.ru v první položce menu na hlavní straně:

Fond konceptuálních technologií - Semináře.

(Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině, slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz)

A to byla pro dnešek poslední otázka.

Takže nám nezbývá než se rozloučit a popřát vám jen to nejlepší a mírové nebe nad hlavou.

Studujte Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

Braňte zájmy své i své rodiny.

Buďte šťastni.

Do příštích setkání.