10.1.2016
Trocha faktologie...
Otázka: V současné době, na pozadí změn směnného kurzu rublu, se objevují otázky, kdy a za jakých okolností se připojil rubl k dolaru? Řekněte nám, jak to bylo?
Nikolai Starikov: Stalo se to tehdy, když to byla vytvořena nestátní banka, která získala výhradní právo vydávat měnu. Stalo se to v Sovětském svazu za Gorbačova a pak, už za Jelcina, byla vytvořena centrální banka Ruska, které bylo podle přijaté nové ústavy přiznáno výlučné právo na tisk naší národní měny.
Otázka: Je známo, že Stalin nejdříve nakupoval za zlato a později přešel na dolary. Jak se to stalo?
Nikolai Starikov: Mnoho věcí, které byly napsány a řečeny dříve, jak je stále více zřejmé, se stávají aktuálnějšími, neboť na ně upozorňuje sám život. Cílem druhé světové války na Západě bylo nahrazení zlata americkým dolarem. Proč, to je jednoduché. Zlato je třeba těžit a lze jej získat jen v určitém množství. Dolar může být vytvořen v jakémkoliv množství. Bylo nutno nejprve postupně nahradit zlato dolarem a pak, v dlouhodobém horizontu, oddělit dolar od zlata a vytvářet peníze „z ničeho“, tedy bez vztahu k reálné ekonomice. Za tímto účelem bylo potřeba vyvolat světovou válku, během níž by byly zničeny všechny ekonomiky, které by mohly soutěžit s USA, čehož nakonec bylo dosaženo. Sovětský svaz v roce 1944 dostal nabídku vstoupit do budoucnosti dolarového světa jako vazal. Stalo se tak na konferenci v Bretton Woods v létě 1944. Sovětská delegace podepsala závěrečné dokumenty konference v Bretton Woods, které ve skutečnosti vytvořily budoucí ekonomickou páteř světa, ve kterém žijeme dosud – MMF, Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj, vedoucí úlohu dolaru atd. Ale Stalin s tím souhlasil ne proto, že tak bylo dohodnuto, ale proto, že v létě roku 1944 byla reálná možnost uzavřít separátní mír mezi Spojenci a Němci, aby se zabránilo průniku naší armády do Evropy. Od Sovětského svazu to byl taktický tah. Stalin odmítl toto smlouvu v prosinci 1945 ratifikovat.
Otázka: Jak to bylo vnímáno na Západě?
Nikolai Starikov: Ihned v roce 1946 začala „studená válka“ Churchillovým projevem ve Fultonu v USA a svět se ve skutečnosti rozdělil na dva tábory. Rozdělil se nikoli kvůli ideologickým preferencím, jak nám bylo vysvětlováno, ale díky rozdílům ve finanční oblasti. USA vytvořily společenství , ve kterém dominoval americký dolar. SSSR důsledně vytvářel svůj hospodářský systém, což bylo provedeno v roce 1950 tím, že jeho základ měl tvořit zlatý rubl. Takže: Oni používali zlatý dolar a my zlatý rubl, došlo tedy k soutěži mezi dvěma měnami, mezi dvěma ekonomickými systémy.
Otázka: Ale realizovat tyto Stalinovy záměry se nezdařilo?
Nikolai Starikov: Po Stalinově smrti, ale spíše je třeba říci, po jeho zavraždění, Chruščov změnil tyto základní principy a Sovětský svaz souhlasil, že bude obchodovat v amerických dolarech a přistoupil zpočátku na to, že jej bude používat při obchodování ve vlivové oblasti USA. A pak bylo jen otázkou času, kdy nastane kolaps našeho hospodářství a prosperita Ameriky. Začali jsme používat měnu, kterou ze vzduchu vytvářel náš geopolitický soupeř. To je stejné, jako kdyby se Řím dohodl s Kartágem a začal obchodovat jejich měnou. Kdo by pak vyhrál punské války? Dost možná by se ten konflikt takto vyřešil bez války.
Otázka: Jak důležitá byla role Chruščova? Potkal by zlatý rubl stejný osud za dalších vůdců SSSR?
Nikolai Starikov: Pojďme si položit otázku: Pokud by během ukrajinských událostí nebyli ve funkci prezidenta Putin a Medveděv, ale Chodorkovskij nebo Navalnyj, jakou podporu by měli ti, kteří jsou ochotni uznat autoritu amerických loutek sedících v Kyjevě? Roli jednotlivce v historii nelze popřít ani podceňovat. Chruščov spáchal kolosální zločin proti naší zemi a způsobil velké škody našim lidem, našemu hospodářství, naší minulosti a budoucnosti. A pravděpodobně ta nejhorší věc, kterou udělal, není jen to, že se pohádal s Čínou, Bulharskem, Rumunskem, přestože se Stalinova politika k těmto zemím začala měnit. Nejhorší je, že Chruščov podkopal důvěru našich lidí a mezinárodního společenství v pravdivost ideálů, které ztělesňoval a hlásal Sovětský svaz. On vlastně odepsal smrt 27 milionů našich spoluobčanů. Mám na mysli jeho projev na dvacátém sjezdu a expozici tzv. „kultu osobnosti“, který samozřejmě v podobě zmíněné Chruščovem nikdy neexistoval. Nikdo bohužel Chruščova nevzal za slovo a žádný bod v tomto prohlášení nevyvrátil, přestože z 90 % to byla lež. Vezměte si text Chruščovova projevu a uvidíte, že všechno to, co Chruščov dával za vinu Stalinovi, bylo kompletně zkresleno anebo se, bohužel, stalo skutečností. Například Chruščov prohlásil, že ten či onen funkcionář byl uvězněn za to, že údajně chtěl oddělit Gruzii od Sovětského svazu. Chruščov se smál, neboť se mu takový scénář zdál nereálný a směšný. Ale pro nás, občany bývalého SSSR a dnešního Ruska na konci dvacátého a na počátku jedenadvacátého století, to není žádná legrace, protože Gruzie byla oddělena od nás a navíc se byla tlačena do bratrovražedné války. A dnes se nás snaží do takové války tlačit na Ukrajině.
Otázka: A jak měnový systém fungoval za Stalina, jaké jsou jeho hlavní rysy?
Nikolai Starikov: Měnový systém byl víceúrovňový. Sovětský svaz měl devizové rezervy, které spotřebovával na ty nebo jiné potřeby země. Jejich zdrojem byl prodej ropy a export. Domácí peněžní zásoba byla poskytována v rublech. Mezi rublem a devizovými rezervami nebyl žádných vztah. Peníze tiskla státní banka, která měla jen čistě technickou funkci, postavenou na základě vládní objednávky na požadovaný objem peněz. V Sovětském svazu se prakticky vůbec nevyskytovala inflace. Po válce, za Stalina, došlo k výraznému poklesu ceny u mnoha komodit. Systém fungoval takto: Bylo vytištěno množství peněz rovnající se hodnotě veškerého zboží a služeb, které by mohly být spotřebovány. Pokud se po několika letech počet výrobků zvýšil, objem peněz v oběhu nerostl, nebylo třeba. V důsledku toho došlo k poklesu cen komodit. V dnešní globální ekonomice je situace opačná: Je zde další tisk peněz při zachování objemu zboží, a v důsledku toho roste cena zboží.
Otázka: Mohl se systém vytvořený Stalinem stát skutečným konkurentem a protiváhou k rozšíření dolaru?
Nikolai Starikov: Samozřejmě mohl. Přesněji řečeno, položme si stejně závažnou otázku: Mohla být sovětská atomová bomba konkurentem americké atomové bomby? Samozřejmě že ano. Proč by sovětská ekonomika nemohla být konkurentem americké ekonomiky, když v době obnovy naší tak hrozně poničené země jsme zrušili potravinové lístky dříve než ve Spojeném království? A to je po válce, v níž Velká Británie bombardováním ztratila dohromady 80 000 lidí, zatímco nám byla zničena podstatná část naší země. Jejich počet válečných obětí je srovnatelný s množstvím zabitých během nejhorších německých náletů ve Stalingradu dne 23. srpna 1942. To znamená, že rozsah zničení a ztrát je nesouměřitelný, a přesto lístky na jídlo byly u nás zrušeny dříve. Kromě toho v tomto systému zlatého rublu byly ochotny pracovat Finsko, Švédsko, to znamená kapitalistické země. To je velmi důležité – nebyl to systém založený na ideologii. Tento systém byl zničen na samém začátku své existence a neměl čas, aby se skutečně rozvinul Dnes můžeme hovořit o jeho výsledcích pouze hypoteticky – byl bohužel uškrcen již na startu.
Otázka: Je schopen v současné době nezávislý rubl, ať už již skutečný nebo vytvořený na podkladě politického rozhodnutí, technologického odpojení od dolaru a vytvoření soběstačného systému?
Nikolai Starikov: Je třeba tu otázku jinak formulovat. Je přijatelné, když životy našich spoluobčanů – našich politiků, našich seniorů, studentů, našich děti a vnoučat, našich rodičů – závisí na systému, v němž hrstka spekulantů může vydělávat na směnném kurzu, tedy oni stále bohatnou, a my chudneme? Má dnešní pohyb hodnoty rublu na měnovém trhu alespoň nějakou vazbu na hospodářství? Absolutně žádné spojení s reálným stavem ekonomiky zde není. Dnes nás tato situace vede zpátky k tomu, o čem jsme dlouho mluvili – o problému suverenity. Musíme oddělit tvorbu peněz, množství emitovaných rublů, od měny přicházející do země. V opačném případě budeme vždy zranitelní. Uvedu příklad, kterému porozumí obyčejný člověk. Představte si, že máte byt, ale jeho cena je určována deseti spekulanty, kteří sedí v Londýně a vydělávají na poklesu cen ropy. To je to, co chcete? Jestli se oni rozhodnou, že ropa bude dražší, pak i váš byt podraží, ale pokud se z nějakého důvodu rozhodnou, že ropa by měla být levnější, pak hodnota vašeho bytu poklesne dvakrát. A představte si, že to netýká jen vašeho bytu, ale i platu. Souhlasíte s tím, aby vaše mzda závisela na výši indexů řekněme šanghajské burzy? Když obchody vedené na této burze poklesnou, sníží se í váš plat – je to vše „férové“?
zdroj: http://www.nakanune.ru/articles/19846/
překlad: Starý doktor
Související:
Alexandr Samsonov: Pogrom na nestátní podnikání přišel až s Chruščovem
Jak Stalin osvobodil rubl od dolaru
Západ a SSSR - jak ve skutečnosti probíhala "studená válka"
Informační báze KSB