Viktor Suvorov
„Roku 1939 bylo rozděleno Polsko a některé říční toky se přeměnily v pohraniční reky a na těch zůstaly zachovány mosty, které už nikdo nepoužíval. Tak například v prostoru 4. sovětské armády bylo takových mostu hned šest. Německá strana z pochopitelných důvodu nepožadovala jejich likvidaci, třebaže v době míru mosty nikdo nepotřeboval. Ani sovětská strana však s jejich zničením nepočítala. V prvních okamžicích války se všech těchto mostu zmocnily německé jednotky. Obrovské síly wehrmachtu, jež se pres mosty přepravily, zastihly 4. sovětskou armádu nepřipravenou. Armáda tehdy utrpěla zdrcující porážku. Zničení 4. armády ovšem otevíralo Němcům cestu do týlu mohutné 10. armády, která se tak dočkala rovněž nebývalé prohry. Guderian, na jehož cestě pak už nebyly žádné další překážky, mohl vyrazit na Minsk. Bývalý náčelník štábu 4. armády L. M. Sandalov se dramaticky táže: „Proč vlastne zůstalo v prostoru 4. armády tak mnoho mostu pres reku Bug?” (Perežitoje, s. 99.) Opravdu, proč tomu tak bylo? Německé velení doufalo, že mostu využije v agresivní válce, a proto pochopitelně jejich zničení nepožadovalo. V co však doufalo sovětské velení? Historikové si vymysleli vysvětlení použitelné ve všech situacích: sovětští velitelé jsou proste absolutní hlupáci. Vysvětlení lze však stěží aplikovat na osobu Sandalova, který za všechny mosty odpovídal. Je také podivné, že ho kvůli zmíněným mostům nikdo nikdy neobvinil a nepotrestal. BA PRÁVĚ NAOPAK, z hodnosti plukovníka se po červnu 1941 velmi brzy vyhoupl do hodnosti generálplukovníka a vyznamenal se v řade bojových operací. Nejvýraznějším rysem Sandalovova charakteru byla výjimečná obezřetnost a schopnost nahlížet rozhodující detaily. Dle mého soudu šlo o muže až pozoruhodně lstivého. Dále už postupovala německá vojska bez větších obtíží a dobývala mosty na řekách Daugave, Berezine, Nemanu, Pripjati a dokonce na Dněpru. Kdyby tyto mosty nebyly vůbec nikdy podminovány, mohli bychom to charakterizovat jako trestuhodné, ne-li zločinné opomenutí. Skutečnost je však složitější. Mosty byly k odpálení připraveny, ale poté, co byla vytvořena společná sovětsko-německá hranice, byly nálože ODSTRANĚNY. Odminování bylo prováděno VŠUDE, což znamená, že nešlo ve skutečnosti o svévoli několika málo hlupáku, ale o CÍLEVĚDOMOU STÁTNÍ POLITIKU… „

Ukrajinské OBĚTI minulého století

http://www.horydoly.cz/slovnik/ukrajina-17-milionu-mrtvych-za-stoleti.html