Stačí si přečíst Puškina nebo Gogola a s tou představou nevolnictví je to trochu jako z románu o otrocích v okovech. Mužik žil normálním životem v občině, kde si postupně výsledky hospodaření zabírala více a více šlechta, což při chamtivosti šlechty vedlo i k různým povstáním. Hlavní omezení mužika bylo v tom, že při cestování musel mít na to doklad, který mu dával šlechtic. Byla tu i nějaká informace, že se mužik měl v podstatě minimálně stejně jako Francouzský rolník. Židé postupně obsadili všechny vesnice (to je známe souhlasím) a stali se z nich "kulaci" a ty musel Stalin pak při kolektivizaci odstavit od ovládání vesnic.

Autor článku popisuje, že ke změnám a narušení tohoto způsobu fungování začalo docházet právě v době Alexandra II a Petra velkého. Takže žádné nesrovnalosti v mně známých faktech mi nevznikají.