Zvláštnosti Ruska - zasypaná města

27.1.2015

Dmitrij Mylnikov

 

Poznámka redakce: jako zajímavost uvádíme článek bloggera Dmitrije Mylnikova o "utopených" stavbách v Rusku. Autor má svou teorii a sérii článků o ní  - "Jak zanikla Tartarie" - na svém blogu, nicméně je třeba to brát jen jako jeho osobní názor. Sebral však slušné množství fotek a materiálu, jež nezávisí na adekvátnosti jeho teorie.

 

Během svých cest do různých měst Ruska jsem si všiml, že mnohé domy stojí doslova okny v zemi neboli jsou zasypané jeden až dva metry. Později se ukázalo, že si této skutečnosti všimlo i hodně jiných lidí, ale jen ne oficiální věda. Oficiální vysvětlení tohoto faktu spočívá v tom, že se domy postupně propadají do země, podle toho jak „roste kulturní vrstva“ kvůli postupnému navršení prachu, špíny a odpadků. Při tom Některé prameny uvádějí , že kulturní vrstva může přibývat rychlostí až metr za sto let, to znamená centimetr za rok.
 

Divné je ale toto: zasypané jsou hlavně domy postavené do dvacátých let 19. století. A domy postavené po roce 1820 zasypané nejsou. Znamená to, že kulturní vrstva začla najednou po roce 1820 růst mnohem pomaleji? Vždyť uplynulo už skoro dvě sta let, tak když ne dva metry, tak aspoň dvacet centimetrů by mělo přibýt.

Druhý důležitý moment je ten, že při odkrytí této „kulturní vrstvy“ kvůli stavbě nebo rekonstrukci se ukáže, že obsahuje hlínu nebo hlinitopísčitou půdu a prakticky neobsahuje pyl, prach, smetí a jiné bežné věci, které se vyskytují v „kulturní vrstvě“. Například takto vypadá výkopová zemina v Petrohradě během oprav kanálů v silnici.


01 две мостовые
 

Pod vrstvou asfaltu je dobře vidět podkladní vrstva silnice, pod ní vrstva hlinitopísčité hlíny a další silniční podkladní vrstva (pozn.překl.-slangově u nás kufr  )! Přitom je rozdíl mezi silničními podklady 30-40 cm. Podle oficiální verse vzniku „kulturní vrstvy“ by to znamenalo, že po dokončení spodní silnice ji někdo neuklízel a nečistil? A co deště a záplavy? Navíc je to střed města, kde většina cest a prostranství byla dlážděná, odkud by se vzalo tolik hlíny? To, co mohly přivést na kolech vozy a kočáry z venkovských cest muselo odpadnout mnohem dřív.

Kdyby to bylo přineseno ze dvorů domů, tak by se tam musely najít odpovídající jámy, protože, když někde něco přibyde, tak jinde to musí zase ubýt. Mnohokrát jsem měl příležitost navštívit v Petrohradě dvory ve starých čtvrtích, ale nikde jsem neviděl, že by dvory byly výrazněji níž než ulice.

A podobná vrstva v tloušťce od jednoho do dvou metru je po celém městě, nejen v jednom místě, je dokonce tam, kde se nemohla utvořit tak tlustá „kulturní vrstva“. Vrstevnatá struktura odpovídající té na fotografii podél nábřeží byla odkryta i na Dvorcovém náměstí při jeho rekonstrukci k 300 letému výročí založení Petrohradu. Chtějí nás přesvědčit, že hlavní náměstí státu nezametali sto let?


00 Дворцовая площадь
 

Na fotografii z roku 2002 udělané v severozápadním rohu Dvorcového náměstí je červenou šipkou označen černý pruh, který v TV nazvali „úrovní povrchu v době Kateřiny“ (Veliké ?). Od modré šipky začíná asfaltová vrstva. Mezi nimi je hlína a písek. To určitě není „kulturní vrstva“, protože ta vypadá přesně tak, jak onen černý pruh.

Dále je celá serie fotografií z Petrohradské pevnosti, kterou mi poslal jeden čtenář. Na nich je vidět pořádná vrstva podkladu, kterou nemůžeme vysvětlit jako „kulturní vrstvu“, protože na území pevnosti, kam je vstup omezen, se prostě nemohl vytvořit v takové tloušťce.

Takto například dnes vypadají břehy Něvy v Petropavlovské pevnosti odkryté při rekostrukci.


02 Невская крутина 01
02 Невская крутина 02
02 Невская крутина 03
02 Невская крутина 04
02 Невская крутина 05
02 Невская крутина 06
02 Невская крутина 07
02 Невская крутина 08
 

Budovat stěny pevnosti a tak je zapustit do země nedává žádný smysl, naopak-stěny pevnosti se snaží stavitelé postavit co nejvyšší. Je očividné, že vrstva zeminy se dostala do pevnosti až po jejím zbudování. Určitě to není „kulturní vrstva“.

Něvská brána, ve které jsou uvnitř dvoje dveře, z nich jedny jsou zapuštěné pod úroveň. Zajímavé je to, že úroveň podlahy a tím taky dveří je půldruhého metru níž než současná úroveň terénu.


03 Невские ворота общий вид
03 Невские ворота

V obytných domech se umísťuje úroveň podlahy nad terénem, aby dešťová voda netekla dovnitř. Že by to byl vchod do sklepa? Není. Mnohé domy a stavby v Petropavlovské pevnosti mají okna v zemi a to znamená, že úroveň podlahy je pod úrovní terénu.

 

Nariškinův bastion-okna za děly sahají až k zemi..


04 Нарышкин бастион
 

Nikolská brána-okna napravo i nalevo sahají až k zemi. Napravo u okna stojí dívka ve žlutém tričku a parapet okna jí nesahá ani ke kolenům. Když stojíte uvnitř, sahá vám parapet do pasu. To znamená, že úroveň podlahy je minimálně 60 cm pod povrchem a měl by být minimálně půl metru až metr výš než vnější povrch. Vychází nám přidaná vrstva jeden až jeden a půl metru


05 Никольские ворота
 

Toto je Petrovská brána – okna jsou opět až u země.


06 Петровская крутина и петровские ворота
 

Pohled zezadu-okna zase až u země..


06 Петровская крутина вид сзади
 

Pod třetím oknem vidíme zasypaný kanál. Takové kanály se ve zdech dělaly kvůli odvedení přebytečné dešťové vody z vnitřního nádvoří (pozn.překl.-dnes by to odvedla kanalizace). Vybudovat kanál a pak ho zasypat zeminou nedává žádný smysl.


06 Петровская крутина вид сзади 02
 

Menšikovův palác na Universitním nábřeží Vasiljevského ostrova.

Je zapuštěn (založen) mnohem níže, než je současná úroveň povrchu, okna jsou až na úrovni povrchu, podlahy jsou minimálně metr pod povrchem a mají být nejméně půl metru nad povdchem, takže zase dostáváme 1,5 m přebytečné zeminy.
07 Дворец Меньшикова 01
07 Дворец Меньшикова 02
07 Дворец Меньшикова 03
07 Дворец Меньшикова 04
 

Podobných případů nejdem v Petrohradě velmi mnoho. Takto například vypadá budova Zoologického muzea na Vasiljevském ostrově, stejně dnes jako na konci 19. století.
09 Зоологический музей сегодня
09 Зоологический музей старая

Při pohledu na tuto budovu nás napadne, že byl architekt buď opilý a naprojektoval úroveň prvního patra tak nízko, nebo nám viditelně něco tají. Zvlášť zajímavá jsou okna vpravo, která jsou prakticky utopená pod povrchem. Když vejdete dovnitř, za dveřmi jsou schody dolů, protože úroveň podlahy je víc než metr pod povrchem.


Toto je soubor fotografií různých budov v ulicích Petrohradu, část z nich jsem okomentoval v časopisu Enoto ŽŽ http://lone-ringtail.livejournal.com/, část stáhl z internetu z různých pramenů.

Toto je dům Trojekurova na Vasiljevském ostrově. Všimněte si, že vchod do budovy je metr pod úrovní povrchu a celé první patro je nesmyslně nízko. Žádný soudný architekt by to takto nenaprojektoval. V oficiálním popisu zde http://walkspb.ru/zd/troekurov.html, se můžeme dočíst tuto perlu : „ V letech 1723 – 1730 zde byl pro něj postaven JEDNOPATROVÝ dům s mezaninem“!

08 Дом Троекурова ВО

Autor této perly je jasně mimo, protože vchod do obytných domů, zvlášť hlavní vchod se rozhodně nedělá přes sklep. To znamená, že dům je jasně dvoupodlažní.

V Petrohradě je mimochodem mnoho domů z 18. a 19. století, které byly v 19. století rekonstruovány a hlavní vchody byly zřízeny ve druhém podlaží, protože vchody do prvního podlaží se ocitly pod povrchem a staly se tak vchody do sklepa. V mnoha případech, jak vidíte na fotografiích, nemají tyto vchody vnější schody. Přesněji mají, ale pod zemí a někde je vidět jen krycí desku v úrovni chodníku.


Koževaja ulica Vasiljevského ostrova, okna v úrovni země, vchod bez schodů. (krylco-asi se tím myslí krytý vchod se stříškou a s pár schody, v češtině pro tento prvek stavby nemáme jeden výraz.-pozn. překl.)


08 Кожевенная линия

Malý prospekt Vasiljevského ostrova, dům č.3, vchody bez schodů, okna v zemi.


08 Малый проспект ВО 3

 

Roh Ligovského prospektu a Rasnové ulice. Okna prvního patra nizko nad ulicí, vchody bez schodů a krycí stříšky.


08 Угол Лиговского-Расстанной

Tři fotografie z ulice Repinovy na Vasiljevském ostrově, opět okna v úrovni ulice a vchod bez stříšky a schodů.

08 улица Репина 01
08 улица Репина 02
08 улица Репина 03

 

16-17 linie (ulice?) Vasiljevského ostrova. Zase okna u země a vchody bez krytí a schodů (vpravo za stromem).

08 16-17 линия

Andrejevský chrám na Vasiljevském ostrově. Při pohledu na něj máme dojem, že architek zapomněl na základy a postavil jej přímo na zem.

08 Андреевский собор на Васильевском острове 01
08 Андреевский собор на Васильевском острове 02

Podobných příkladů najdeme v Petrohradě mnoho. V podstatě u všech budov postavených do začátku 19. století jsou první poschodí zapuštěna do země a úroveň podlah je buď v úrovni současného povrchu nebo pod ním.Oficiální vysvětlení říká, že v Petrohradě bylo zakázáno stavět domy výše než Zimní palác.Proto prý majitelé stavěli domy zapuštěné do země, aby maximálně využili pozemek. To ale vyvrací dům Tretjakova, který byl postaven dlouho před Zimním palácem a jeho úroveň je také níže. Kromě toho se zahloubená první podlaží nacházejí i u těch domů, které byly stavěny od začátku níže než Zimní palác, a proto tam nebylo nutno jít se stavbou níž.

Nesmíme zapomínat na takovou zvláštnost Petrohradu jako jsou časté zátopy.

Z toho důvodu se stavěla úroveň podlahy co nejvýš (o 1-1,5m), aby se voda nedostala do domu. Když bylo město zasypáno, podlahy prvního patra se ocitly v úrovni nového vnějšího povrchu (ulice). Tam, kde první patro nebylo zvýšené nebo hlíny se nasypalo víc, ocitly se okna a vchody do domů pod povrchem, jak to vidíme u domu Tretjakova a u jiných domů na Něvském prospektu, kde vcházíme do některých obchodů a kaváren po schodech ne nahoru ale dolu do polosklepních mistností. Ty schody jsou uvnitř budov a ne venku. Práh dveří je tedy na úrovni chodníku. To znamená, že už po zasypání udělali rekonstrukci, dveře trochu zvedli na úroveň chodníku, což je pohodlné hlavně v zimě.

Mohla být tato zemina naplavena za povodní? Ale když byly povodně a voda šla z Finského zálivu nahoru po Něvě a zalévala Petrohrad, vodu hnal vítr od moře a ne tok řeky. Vítr žene vrchní vrstvu vody, která neobsahuje prakticky žádné nánosy ze dna Finského zálivu, ani písek, který by mohl pocházet ze zálivu. Ten má jiné složení než písek, který vidíme ve výkopech. Podle složení pochází z vnitrozemí.
Dalším argumentem proti tvrzení, že zemina jsou náplavy z Finského zálivu je to, že zasypané domy se nacházejí i v jiných městech Ruska, kde není ani Něva, ani Finský záliv s větrem z Baltu, a záplavy tam nebývají.
Zasypané domy najdeme například v Jaroslavli, kde jsem byl v roce 2014. Činžovní dům nedaleko náměstí Bogojavlenia s památníkem Jaroslavu Moudrému byl postaven koncem 18 a začátkem 19 století. A opět vidíme okna téměř v úrovni chodníku a velmi nízký vchod.


10 Ярославль 01

Toto je dům na protější straně ulice ( v pozadí je náměstí a pomník Jaroslavu Moudrému)-znovu okna u chodníku a vchod je půl metru pod úrovní chodníku.

10 Ярославль 02

Toto je dům bývalého vicegubernátora postavený v roce 1780, první patro je viditelně zahloubeno.

10 Ярославль 03

 

Pohled na čelní fasádu a hlavní vchod, kde opět chybí schody a stříška. Vicegubernátor asi neměl rád schody před domem.

10 Ярославль 04b

Pro srovnání jeden z domů postavených po roce 1820, který už vypadá normálně. Vysoký krytý vchod, vysoké 1. patro, normální základy. A co je zajímavé taky žádná „kulturní vrstva“.

10 Ярославль 04

 

Dále serie fotografií ze Spaso-Preobraženskovo kláštera obehnaného pevností, který se nachází ve středu Jaroslavli a jednou stěnou přiléhá k náměstí Bogojavlenija. Dva sousední chrámy, chrám Spasa-Preobraženia (1505-1516) a kostel Jaroslavskych Čudotvorcev (1827-1831) (oficiálni datování podle zpravodaje http://sobory.ru/article/?object=05743, se může lišit od reálného).

10 Ярославль 05a
10 Ярославль 05b

Velmi dobře je vidět, že chrámy stojí v různé výšce. Ve starém chrámu je úroveň galerie prvního patra asi o jedenapůl metru níže než současná úroveň povrchu.

10 Ярославль 05c

Toto je pohled na nový kostel, kde můžeme vidět výšku základů, na kterých je postaven. Báli se, že se vnější povrch ještě zvýší?

10 Ярославль 05d

Kostel Vzkříšení Krista (1520), který v současnosti nemá kříže ani kupole, byl odkopán v čase zřízení kláštera a vystavby zařízení Petropavlovské pevnosti. Když se podíváte zboku vlevo, vidíte, že nejnižší okna jsou v úrovni současného povrchu země.

10 Ярославль 06 a
10 Ярославль 06 b

Zvonice a kostel Pečorskoj ikony Božej Materi také stojí „bez základů“, chybí krytí vchodu.

10 Ярославль 07

Tato budova je zajímavá nejen tím, že má zasypané základy a první podlaží. Nejzajímavější věc je nahoře. Zázrakem se zachovala symbolika skutečného pravoslavného chrámu uctívajících slunce.

10 Ярославль 08

Odhalená spodní stavba, kterou odkopali při modernizaci vybavenosti areálu a kterou izolovali asfaltem. Na dosud neopravených stěnách je dobře vidět původní úroveň povrchu země. Je zajímavé, že vchod do budovy kdysi byl do 1. nadzemního podlaží (tzn.přízemí). Když byl zasypán, zřídili vchod v 2. nadzemním podlaží přistavěním krytého dřevěného schodiště a původní vchod zazdili.

10 Ярославль 09a

Jeden zazděný oblouk vstupních dveří je vidět pod schodištěm a je na něm vidět o kolik níž byla původní úroveň země. Vpravo jsou ještě dva zazděné oblouky-jeden stejný jako pod schodištěm je od dveří a druhý širší a vyšší je od průjezdných vrat.

10 Ярославль 09b


Stará Russa, kde se mají stavět nové budovy lázní. Podle zákona se zde provádí záchranný archeologický výzkum. S výsledky výzkumu se lze seznámit zde
http://sibved.livejournal.com/117908.html
http://sibved.livejournal.com/135613.html

V posledním článku je odkaz na původní zdroj informací o Staré Russe.

Tady uvádím jen nejzajímavější fotografie z těchto odkazů.

Celkový pohled na vykopávky ve Staré Russe.

Lázeňský výkop (asi výkop bazénu)


11 Сатрая Русса 01 общий вид раскопа

Velikost výkopu 1774 metrů kubických

 

Semutí tzv. stratigrafie vrstev podkladu. Nahoře nevelká vrstva současné zeminy (ornice), pak tlustá vrstva hlíny a hlinitopísčité zeminy, pak zase vrstva ornice (černozemě), zase vrstva hlintopísčitých zemin, opět půlmetrová vrstva černozemě, pod kterou už se nachází standartní vrstvy podkladové zeminy.


11 Сатрая Русса 02 вид слоёв грунта

Jediné vysvětlení toho, jak se hlína a hlinitopísčitá zemina mohly ocitnout nad černozemí je, že byly shora nasypány. Pod vrstvou hlíny se černozem nemůže nijak vytvořit.


Následující dvě fotografie jsou důležité pro utvoření závěrů z celého článku. Ukazují, že podladní vrstva byla nasypána shora a nebyla sem zanesena vodou, jak tvrdí příznivci teorie o výměně pólů a gigantické oceánské vlny, která se prohnala zemí a odnesla vrstvu usazených hornin. Na první fotografii jsou stopy orby, které zůstaly pod vrstvou hlíny, na druhé je dřevěná vozovka, která se taky odhalila vespod.


11 Сатрая Русса 03 следы пахоты
11 Сатрая Русса 04 мостовая

Tyto dva nálezy popírají teorii vzniku hlinitých vrstev v důsledku náplav. Tok vody by musel odnést vrchní vrstvu černozemě a stopy orby a minimálně rozházet a odnést desky dřevěné silnice.

Velmi důležitý je nález olověné medaile (mince?) s datem 1820, která byla nalezena pod vrstvou hlinité zeminy, což znamená, že kataklyzma, které způsobilo nánosy hlíny, se muselo udát po roce 1820.

11 Сатрая Русса 05 свинцовая печать

překlad: Aien

 

další fotky na podobné téma (rusky): zde, zde, zde

 

Diskusní téma: Zvláštnosti ruska - zasypaná města

Nejde len o Petrohrad

Dušan Pútnik | 12.08.2017

Tento fenomén zasypaných miest bol jednou z hlavných pohnútok, ktoré ma vycestovať prvý raz do Ruska. Strávil som tam 3 týždne a prešiel som úsek od Moskvy pozdĺž Volgy cez Nižnyj Novgorod, Kazaň, Samaru, Volgograd po Atracháň pri Kaspiku. Prakticky všade boli tieto stopy viditeľné, najviac asi v Kazani, kde z toho urobili aj múzeum avšak v čase mojej návštevy práve uzavreté. Cez mreže uložené na úrovni chodníkov popri domoch bolo vidieť pôvodné steny, okná aj dvere miestami až 4 metre!!! pod úrovňou súčasného terénu. Žiaľ nedalo sa to odfotiť. Niektoré iné domy s oblokmi na úrovni chodníkov mám však na svojom FB účte, viď meno hore, koho to zaujíma.
Podobné zasypanie som videl v menšej miere v bulharskom Burgase, je údajne pozorovateľné aj v Bratislave a takisto s videl ruské video o budovách v Budapešti. Nikto ma nepresvedčí, že sa tu v nedávnej minulosti nestalo niečo veľkoplošné a katastrofické.

Zasypání versus propadání

Přemek | 13.06.2016

Kdo je trochu rozumí geologii, tak dokáže zcela jasně odlišit situaci popisovanou Melnikovem (a nejen jím!) a tu z Petrohradu. Kdo si prostudovat zdroj "Zkáza Velké Tartárie" (díky, vlabi!), ten jasně vidí oblasti snosu ornice a jejího nánosu. Petrohrad je městem postaveným na bažinách a uměle zvýšený terén okolo budov byl nejsnazším způsobem, jak čelit jejich pokledu a zvlhčení prostranství kolem. Operovat u Petrohradu něčím jako je "přirozená kulturní vrstva" nesmyslem od A do Z.

beletria?

udo | 29.01.2015

Mne to celé pripadá skôr ako menej kvalitná beletria.

..I keď tu a tom môžu byť znova dáke náznaky klasického falśovania oficiálnych dejín.
Viď africké príslovie o antilopách a lovcoch..

Avšak ten NeaPolLeon a jeho snaha o vymanenie sa spod svojich protégé-mentolov..pardon mentorov, určite niećo do seba má..
Ostatne nie prvý a ani posledný krát..
..a vlastne preto tak milujú x+1verzii stále tej istej davokracie, démonkracie, či demokratúry, ako z ich pohľadu zatiaľ ideálnu formu totality..

Čo sa týka akcii temnej éry britskej globalizácie, Ich armády a archeológov, nevyzerajú byťnepodobné dnešnému "prevenívnemu" vyčíňaniu barbarov tandemu U.S. Marines & ISIL na kľúčových vytypovaných archeologických lokalitách dnešného Iraku a Blízkeho východu obecne..

Re: beletria?

Aleš Krejčí / Brno | 29.01.2015

Napoleon je stále opředen mnoha zavádějícími mýty ve většině vyvolávajícími odpor k jeho osobě. To znamená, něčím vadil, byl nebezpečný, byl výjimečný, to znamená, že si zaslouží novou pozornost. Stále se o něm omílá, že byl nerudný, a vysvětluje se to jeho vrozenými zažívacími potížemi. Měl prý vedle sebe sluhu, co se mu staral právě, pouze a jenom o zažívaní, prý ročně podstoupil přes 50 klystýrů, apod..
Tyto skutečnosti by ale mohly znamenat, že si udržovat tělo vyjímečně pročištěné a naladěné na přijímaní sdělení zhůry, mohl tak vnímat záležitosti, které běžným smrtelníkům unikají..

poznámka-vysvětlení

Aien | 29.01.2015

Článek je 5.částí celého seriálu-na ukázku a jestli je o tuto tematiku zájem. Pokud chcete, přeložím ještě poslední shrnující část. Ostatní části jsou jako tato -hodně fotek a málo textu, tak si je můžete prohlídnout. Bydlím ve městě, které loni slavilo 750 let od založení, utopené domy tu jsou taky a dost nelogicky na kopci, kam voda nesahala. Když se rekonstruovaly staré domy na Starém Brně (v Oltecu :)) našlo se tam několik pater sklepů, používaly se jako sklady a kryty. Když se blížilo vojsko, cenné věci se přestěhovaly do spodního sklepa a ten se zazdil. K té poznámce, že po požáru se stavěl nový dům na spáleništi a tím byl výš-není to pevný podklad a blbě by se na tom zakládalo. Spíš postavili nový dům na starých základech.

Re: poznámka-vysvětlení

Aleš Krejčí / Brno | 29.01.2015

Su také z Brna a su architekt. Zahrabávání historických jader nám vysvětlovali, třeba v Brně kolem Zelňáku (kde je několik pater nyní sklepů, dříve nadzemních podlaží), vysvětlovali tak, že se nové povrchy ulic vždy přidávaly, protože to bylo levnější, než odebírat staré a držet původní úroveň, kterou v té době nikdo neřešil.
V případě Pitěru, Benátkách severu, při ctižádosti stavebníka vyrovnat se evropským městům, v případě zakládání v močálu v deltě Něvy, si to vysvětluji jednoduše tak, že právě v době klasicismu, kdy bohatství stavebníků dosáhlo takové úrovně, že se věnovali přestavbám celých urbanistických celků, (čímž je klasicismus pověstný), přišel příkaz od hlavního urbanisty města úroveň povrchu ulic jednou provždy zvýšit, aby se omezila všude přítomná vlhkost a zároveň se lépe chránilo před záplavami.
Věřím, že dotaz na územně-plánovací odbor města by tento názor potvrdil s uvedením podrobnějších údajů..

Re: Re: poznámka-vysvětlení

Aleš Krejčí / Brno | 29.01.2015

Možným celospolečenským popudem k navýšení nivelety ulic mohla být velká povodeň, která roku 1824 postihla Petrohrad, na jejímž základě Puškin napsal Měděného jezdce, který měl podtitul "Petěrburská povídka"..
Uspořádání a frakce hlinitopísčitých vrstev odpovídá i současnému zpevňování podkladů cest, nepřekvapuje mě ani snaha o rozložení zatížení pod cestou pomocí dřevěných trámů. Na dřevěných kůlech se běžně zakládaly v podmáčených podmínkách po celé Evropě i katedrály..

K článku

ADM | 29.01.2015

Tyto "úkazy" lze spatřit v podstatě všude (nejen v Rusku) - spousta domů a jiných staveb má okna a vchody na úrovni současného povrchu. Být to nějaká velká pohroma - nevedly by se nějaké záznamy?

Re: K článku

Hоx | 29.01.2015

U někoho jsem narazil na tvrzení, že v roce 1816 byl extrémně studený rok, v létě sněžilo a v evropských kronikách se ten rok nazývá "rokem bez léta"... to by mohlo indikovat nějakou událost, která dostala do atmosféry hodně "smetí"... netuším zda je to pravda, musely by se prověřit ty kroniky nebo najít meteorologické záznamy..

Re: Re: K článku

Lin | 29.01.2015

Podívej na Wiki:
V roce 1815 vybuchla sopka a způsobila malou jadernou zimu v roce 1816.

http://cs.wikipedia.org/wiki/1816

PS: Díky za článek, Aien moc díky za překlad. Pro mě moc zajímavé téma, protože jsem si sama několikrát všimla oken nepřirozeně zasazených až skoro k chodníku (u nás je takových staveb taky dost). Ptala jsem se sama sebe, jakému blbci bylo asi výhodné, aby mu spoluobčani viděli až do postele. Nenapadlo mě, že ta okna také mohla být původně úplně v jiné výšce...

Re: Re: Re: K článku

Hоx | 30.01.2015

Co argument, že klimatické události (sopky atd) na jižní polokouli příliš neovlivňují počasí na severní polokouli, protože proudění vzduchu polokoulí se moc neprolíná? Viz třeba modely fukušimského vzdušného zamoření, kde to vždy odnesla jen severní polokoule.

Re: Re: Re: Re: K článku

Lin | 30.01.2015

Nevím, neumím posoudit... Ale Krakatoa také byla na jižní polokouli a výbuch ovlivnil počasí na celé Zemi. Několik následujících let bylo velmi chladných, zimy s množstvím sněhu a průměrná teplota na Zemi klesla snad o 1,5 stupně.

aký je z toho výstup ?

Peter | 28.01.2015

OK , a čo je myšlienkou tohoto článku ? O čom svedčia tie utopené domy a nelogické vrstvy ?

Re: aký je z toho výstup ?

Hоx | 29.01.2015

autor (Mylnikov) má teorii, že kolem roku 1800-1812 spadl na sibiři meteorit nebo meteoritický déšť, který 1) zahubil státní útvar zvaný Tartarie, zničil sibiřské lesy (dnes na sibiři rostou převážně stromy mladší 200 let) a vyvrhl do atmosféry tisíce nebo miliony tun zeminy, která dopadla na určité území shora.
V dalším dílu ( http://mylnikovdm.livejournal.com/3986.html ) jsou tak v polovině fotky kazaňské pevnosti, která je zasypaná důkladně, konkrétně např. http://ic.pics.livejournal.com/mylnikovdm/24488457/56750/56750_900.jpg

Re: Re: aký je z toho výstup ?

Peter | 29.01.2015

Aha , to som nevedel.
No nech by to bolo akokoľvek, padajúci popolček alebo zemina by padala aj na strechy domov a svojou váhou by ich zborila. Vieme čo dokáže sneh.
Mimo to, ľudia mali vždy snahu , vidíme to při povodniach , odpratávať naplaveniny a hlinu, štrk atď .
Nedáva to zmysel aby ľudia nechali len tak po okná zasypané domy a následne na tom budovali cesty v ich úrovni.
Už len z toho hľadiska, že takto zasypané domy by vlhli a múry by časom strácali pevnosť.
Ja by som si skôr myslel, že sa domy postupne zanárali do podložia vlastnou váhou a vlastne sa im nedalo "pomôcť".
Tobôž na Sibíri.

Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Kolodej | 30.01.2015

Viem si predstaviť, ako pri mínus 30 este ako tak očistíš strechu, aby si mal kde spať - ale vyviesť niekoľko mil. ton zeminy mimo mesto mi pripadá ako ťažko riešiteľné.

Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Peter | 30.01.2015

Keby to bolo také náhle, tak by skončili ako Pompeje .
Aj keby tie ulice čistili a vypratávali rok ,považoval by som to za normálne. Ale postaviť cesty a nechať domy zasypané po okná na veky vekov nedáva logiku. Mäkké podložie dáva logiku .

Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Hоx | 30.01.2015

zajímavé je, že když se podíváš na ten první odkaz za článkem, jsou tam kresby Petrohrady z 18. století, na kterých jsou budovy ve stejném stavu jako dnes, co se týká výšky oken, tj. za posledních 200-250 let se nepropadly, ale stejně mají půl patra, nebo celé přízemí v zemi.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Peter | 30.01.2015

Hoxi. Ale veď to podložie má nejakú kapacitu, ten barák predsa nemusí klesnúť celý pod zem. Část podložia sa stlačila,ale ďalej to už nepokračuje. Neviem prečo z toho robíte takú vedu.
Stačí tam spraviť geologický prieskum a hotovo. Vy všewtko vidíte tak komplikovane ,aj tam kde to jednoduchú príčinu .
To by svedčalo o totálnej lenivosti ,keby obyvatelia po nejakej
"spádovej " udalosti nevypratali tú zemalebo popol a vysrali sa na to a jednocho to nechali tak a na povrchu postavili cesty.
I keď ani to nevylučujem. Myslím tú lenivosť. Keď pozerám na tie krvé steny a baráky v Rusku,mám dojem,že to majú ma háku, hoci by stačilo málo a dalo by sa to napraviť,ale oni proste nie .
Je krivý barák? Tak je .
Deficit určitých inovatívnych,,dizajnových prvkov v ruskom myslení je evidentný. Stačí pozrieť na nejaké auto,napr.LADU .
To je jedno akú. Je to vrchol nevkusu . U6 za tie roky by mohli vedieť okopírovať bárs aké azuto jako japonci,kórejci alebo aj číňania. Ale Rusi nie . Nehovorím o technickej nevyspelosti, zbrane majú špičkové, rovnako vesmírny program. Ale čo sa týka
elegancie, estetiky ,dizajnu ...je to hrôza.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Kolodej | 30.01.2015

Nechceme ťa o ničom presviedčať. Je to článok s fotkami. Na tom blogu je článkov viacero. Hviezdicovité pevnosti po celom svete - víťazné brány po celom svete ... rovnaká architektúra po celom svete. Zvysky stavebných mat. na pobreží USA - vlnolamy - s freskami dlhovlasých bradatých mužov - starobylé fresky. Atď. Nie len jeden článok. Nemusíš to čítať.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Hоx | 31.01.2015

Peter, tady nic nijak nevidím, nezastávám verzi autora, ten odkaz nebyl argument ve prospěch čehokoliv, byl to jednoduše doplňkový fakt. Ale tvoje vysvětlení mi příjde nepravděpodobné, některé ty kresby jsou pár let po založení města, to by znamenalo že za přibližně 10-20 let let se budovy propadly o 1,5-2 metry, a za dalších 250 let o nic. Krom toho, pokud by to bylo podloží, budovy by se nepropadaly všude stejně, byly by nějaké rozdíly. Nedělám závěry, jen konstatuju. Také špatné podloží narušuje statiku, při tak rychlém propadu.

Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

Ferko | 30.01.2015

Myslím si, že treba brať do úvahy aj to, že pri veľmi rozsiahlych katastrofách dochádza k narušeniu nie len infraštruktúry štátu, ale aj celkového riadenia a obhospodárovania. Priorita ľudí klesne k ochrane vlastného prežitia a nie k "zametaniu ciest". Cesty pre potrebu zásobovania mohli byť nutné a prioritnejšie ako úprava terénu do pôvodného stavu a preto sa stavali najjednoduchším a najrýchlejším možným spôsobom.

Re: Re: Re: Re: Re: aký je z toho výstup ?

zvz | 02.02.2015

Nahle by to nebylo, pri velikosti katastrofy (zadna sopka, ale onen roj velkych meteoritu) by (mimo totalni devastace mista dopadu) vyvrhl jeste velke mnozstvi materialu do vyssich vrstev atmosfery a klidne i na nizkou obeznou drahu, takze jeho depozice by trvala klidne i par mesicu-let.
A jinak, kdyz to popada VSUDE, kam by onen material odklizeli? To jako v mrazech, v boji o preziti, s nedostatecnou urodou a bez mechanizace meli jit jeste presouvat krychlove kilometry zeminy mimo mesto?
Myslim ze odhrabat vchod, popr. vybourat v prvnim patre novy je asi tak maximum co se dalo delat.

Jinak na wikipedii udavaji u te sopky podezrele nizky pokles prumernych teplot, jen asi o 0.5-1.5C, coz je nic, a vubec to neodpovida teplotnim datum zde v clanku. Tj. ta sopka je vymluva, nahoda, nebo treba dusledek onech primarnich otresu.

Zajimave by bylo zkoumat složení one "kulturni vrstvy", zda je podobne i ve vzdalenych oblastech, a zda neobsahuje i nejake prvky typicke pro meteority (iridium, izotopicke slozeni jine nez na Zemi...)

Je totiz jeste mozna hypoteza, ze ona katastrofa nebyla zcela prirodni, ale spise umela...

Re: Závěr článku ???

L. | 28.01.2015

Vážený čtenáři. Ve svém závěru vůbec nezohledňujete a ani jste nevysvětlil nános v uzavřeném prostranství objektu Menšikovův palác. Navíc pouze od roku 1820 do součastnosti vznikla nánosová vrstva klidně i přes metr vysoká - zde neobstojí požáry a bourání celých měst. A také zmínka, že okna těsně nad zemí jsou běžná i v našich městech může znamenat, že stejný fenomén není omezen jen na Rus, ale děje se například také u nás.

Re: Re: Závěr článku ???

čtenář | 29.01.2015

Pane, nános nebo násyp-návoz ?? No tak tam z nějakého důvodu navezli metr zeminy, proč v tom hledat konspirací??
Ad meterorit - vážení, kdyby z nebe spadl metr zeminy, tak srovná všechny domy ze zemí.. A nejen hmotnost, ale i kinetická rychlost padající zeminy z nebe, umíte si to představit?? To jako že by to padala jen kolem domů a na střechy nic ?? Zkuste si někdo nasypat ten metr na dům a dejte nám pak zprávu, jak jste dopadli..
Okna nízko byla u tzv. sklepních bytů, zase žádná záhada..
Souhlasím s Udem, že to je snaha autora o senzaci za každou cenu.
Ad 1820 - jsou o tom nějaké zápisy v kronikách jiných zemí?? To není přece tak dávno, z hlediska dějin.. Kdyby se něco takového stalo, muselo by to být poznat i jinde na světě, jak třeba výbuch sopky Krakatoa (??) v Indonesii.

Re: Re: Re: Závěr článku ???

zvz | 02.02.2015

"kdyby z nebe spadl metr zeminy, tak srovná všechny domy ze zemí.."

pominu-li invektivy ktere se mi nabizi pri cteni tak nepresne a zavadejici formulace, staci rict, ze to nemuselo spadnout vse naraz, že? viz muj predchozi prispevek.

Davno nedavno, kdyz se dnes uz uspesne (viz ukrajina) zpochybnuje prubeh a priciny druhe svetove valky, nedivil bych se, kdyby za 3x delsi dobu mohlo dojit az k tak obludne falzifikaci faktu aby to bylo kompatibilni s zde uvedenym clankem. Zvlast kdyz v te dobe nebyl internet, noviny, a vubec cenzura mela docela lehkou praci, i ty knihy se dali ucinne palit protoze jich tolik nebylo.

Este doplnim.

vidlak | 28.01.2015

Zaujimas sa aj o hviezdicove objekty. Tu ti chcem poradit Govorova i Cernjaeva, ktori skumaju, perco vlastne stavali nasi predkovia tak ako stavali- No a v rohoch nastava akasi deformacia vonkajsich energii, ktore maju suvis s vnutornym priestorom. Preto sa rohy riesili tak, aby nerusili energie, ktore su v objekte. Bud sa prekladali ako na zrube, alebo pravdepodobne pri vacsich aglomeraciach vo forme ostrych uhlov a ich vzajomnom posobeni. Skupina okolo nich ide systemom spatneho inzinierstva, ale mozno su ludia, ktori poznaju priame suvislosti. Zatial neviem o nikom, snad Levasov, este som ho nenastudoval. Ten studoval na institute okolo anten a fazove posobenie energii mal zrejma v malicku. Kdesi naznacoval, ako sa ovplyvnuje pocasie, vraj stacia tri sputniky, nejake fazove posuvy, ale som nerozumel. Nieco vie aj Zolotarev, ale nic som nezachytil. Zial moje vedomosti su pri pestovani kapusty a zemiakov chabe.

Re: Este doplnim.

Hоx | 29.01.2015

Co se týká Zolotareva, můžu doporučit knihu Acjukovského - éterodynamika - http://ether-wind.narod.ru/Atsukovsky_Ether_Dynamics_2003/Atsukovsky_Ether_Dynamics_2003.pdf ,
prostředek knihy je odborný text, matematika, rovnice, ale prvních 120 stran a posledních 50 je populární úvod + závěr, kde mj. vysvětluje možnost vznik sluneční soustavy na základě dynamiky éteru, vysvětluje planetární procesy včetně anomálií počasí, vznik "atroblem" nikoliv dopadem tělesa zhora, ale jiným procesem, plus dokládá nějaké údaje a incidenty, ukazující na správnost jeho teorie. Hodně zajímavé, můžu jen doporučit.

Re: Este doplnim.

Hоx | 29.01.2015

ps. Acjukovský - člen ruské akademie přírodních věd (RAEN), autor dvou ruských průmyslových standardů, 45 let pracoval ve výzkumném ústavu v "oboronce", z toho asi 25 let vedoucím oddělení, takže žádné "ořezávátko".

Otazka.

vidlak | 28.01.2015

Mna by strasne zaujimalo, ci zemina, ktora sa javi zasypom, je slana. Pokial mi je zname, rusi mali problem s betonmi, pretoze u nich sa nachadza udajne slany strk. Ak si pozries Igora Davidenka, spomina astrofaersky problem. No a tuto hypotezu skus zakonponovat do ineho casoveho obdobia a mal by si dostat odpoved. V suvislosti s informaciami toho obdobia sa javi velmi zvlastna postava Napoleona pred Moskvou. Danilov spomina na stretnuti 16.1.2015 v Sevastopole, preco siel na Moskvu, ked sidlo bolo v Petrohrade. Zda sa, ze SPAS vie omnoho viac, ako prezentuje. Postava Napoleona je opat zaujimava v Davidenkovom ponati pri jeho tazeni v Egypte, kde vliekol so sebou 200 inzinierov k Sfinge a hrobkam. Dalej Davidenko spomina anglicky vyskum po Napoleonovi, kde ani boh nevie, co do hrobiek nastrkali ako artefakty. Udajne viedli k hrobkam kolajnice, ktore sa neskor zlikvidovali. Fotky rekonstrukcie Stonenghene sa tu uz objavili. No a Skljarova, ktory spoluparticipuje s Davidenkom spomina vo svojich statiach aj Zaznobin v suvislosti so zanikom Atlantidy, kde hovori, ze Skljarov zatial ani nevie, co vlastne objavil (parametricku rezonanciu). Pokial viem, okolo vibracii sa kruti aj skupina Kondrasova, kde sa spomina frekvencny prenos po zemskych vapenatych (t.j. aj vodivych) skalnatych zilach Zeme. Tvrdi, ze vsetky dolmeny, pyramidy, megality a ine sprostosti stoja na skalnych podloziach, kde sa na ne prenasaju vibracie z inych oblasti prave po tychto tzv. Dracich zilach. Zaznobin v poslednej reci spominal v inych suvislostiach Danilova i Levasova, ba nepriamo Rybnikova. Zolotarev tiez prezentuje nejaku skupinu so zaujimavymi informaciami hlavne o MOskve. Nechcem uvadzat podrobnosti, nevediem si ziadny archiv, pisem z hlavy, pre mna je to zabava a aby clovek neumrel celkom sprosty. Nech sa vam vo vyskumoch dari. :-)

Závěr článku ???

čtenář | 28.01.2015

Jaký je závěr, to není nějak vypichnuto či zcela zřejmé???

Jinak, že se zvedá terén není až tak něco výjimečného, třeba po požárech se města srovnala a stavěla znovu. V historických městech je tzv. kulturních vrstev x-metrů.. Nebo když země poklesla, tak se terén navyšoval - oblasti močálů, záplav atd.
Pokud ne, dopadá to jak v Benátkách, které zvýšená voda zaplavuje.. A okna těsně nad zemí jsou běžná i v našich městech, v tom nevidím záhadu..

Re: Závěr článku ???

Kolodej | 29.01.2015

Problémom ostáva, že pri výkopových prácach "kultúrna" vrstva nevyzerá ako kultúrna vrstva, ale ako vrstva nasypaného piesku s hlinou.

Re: Závěr článku ???

Lumír | 29.01.2015

Kulturní vrstva narůstá selektivně: hodně na tam, kde se řeší záplavy - viz poldry, tam kde něco vyhořelo, tam kde jsou komunikace a samozřejmě tam, kde se chce něco ukrýt. Jinak toho moc nepřibývá. Není proč - obvykle. Takže pro "průlomové" objevy v tomto směru je třeba hledat právě mimo centra měst, kde nejsou masívní zásahy kultur. L

Přidat nový příspěvek