Autor této perly je jasně mimo, protože vchod do obytných domů, zvlášť hlavní vchod se rozhodně nedělá přes sklep. To znamená, že dům je jasně dvoupodlažní.
V Petrohradě je mimochodem mnoho domů z 18. a 19. století, které byly v 19. století rekonstruovány a hlavní vchody byly zřízeny ve druhém podlaží, protože vchody do prvního podlaží se ocitly pod povrchem a staly se tak vchody do sklepa. V mnoha případech, jak vidíte na fotografiích, nemají tyto vchody vnější schody. Přesněji mají, ale pod zemí a někde je vidět jen krycí desku v úrovni chodníku.
Koževaja ulica Vasiljevského ostrova, okna v úrovni země, vchod bez schodů. (krylco-asi se tím myslí krytý vchod se stříškou a s pár schody, v češtině pro tento prvek stavby nemáme jeden výraz.-pozn. překl.)
Malý prospekt Vasiljevského ostrova, dům č.3, vchody bez schodů, okna v zemi.
Roh Ligovského prospektu a Rasnové ulice. Okna prvního patra nizko nad ulicí, vchody bez schodů a krycí stříšky.
Tři fotografie z ulice Repinovy na Vasiljevském ostrově, opět okna v úrovni ulice a vchod bez stříšky a schodů.
16-17 linie (ulice?) Vasiljevského ostrova. Zase okna u země a vchody bez krytí a schodů (vpravo za stromem).
Andrejevský chrám na Vasiljevském ostrově. Při pohledu na něj máme dojem, že architek zapomněl na základy a postavil jej přímo na zem.
Podobných příkladů najdeme v Petrohradě mnoho. V podstatě u všech budov postavených do začátku 19. století jsou první poschodí zapuštěna do země a úroveň podlah je buď v úrovni současného povrchu nebo pod ním.Oficiální vysvětlení říká, že v Petrohradě bylo zakázáno stavět domy výše než Zimní palác.Proto prý majitelé stavěli domy zapuštěné do země, aby maximálně využili pozemek. To ale vyvrací dům Tretjakova, který byl postaven dlouho před Zimním palácem a jeho úroveň je také níže. Kromě toho se zahloubená první podlaží nacházejí i u těch domů, které byly stavěny od začátku níže než Zimní palác, a proto tam nebylo nutno jít se stavbou níž.
Nesmíme zapomínat na takovou zvláštnost Petrohradu jako jsou časté zátopy.
Z toho důvodu se stavěla úroveň podlahy co nejvýš (o 1-1,5m), aby se voda nedostala do domu. Když bylo město zasypáno, podlahy prvního patra se ocitly v úrovni nového vnějšího povrchu (ulice). Tam, kde první patro nebylo zvýšené nebo hlíny se nasypalo víc, ocitly se okna a vchody do domů pod povrchem, jak to vidíme u domu Tretjakova a u jiných domů na Něvském prospektu, kde vcházíme do některých obchodů a kaváren po schodech ne nahoru ale dolu do polosklepních mistností. Ty schody jsou uvnitř budov a ne venku. Práh dveří je tedy na úrovni chodníku. To znamená, že už po zasypání udělali rekonstrukci, dveře trochu zvedli na úroveň chodníku, což je pohodlné hlavně v zimě.
Mohla být tato zemina naplavena za povodní? Ale když byly povodně a voda šla z Finského zálivu nahoru po Něvě a zalévala Petrohrad, vodu hnal vítr od moře a ne tok řeky. Vítr žene vrchní vrstvu vody, která neobsahuje prakticky žádné nánosy ze dna Finského zálivu, ani písek, který by mohl pocházet ze zálivu. Ten má jiné složení než písek, který vidíme ve výkopech. Podle složení pochází z vnitrozemí.
Dalším argumentem proti tvrzení, že zemina jsou náplavy z Finského zálivu je to, že zasypané domy se nacházejí i v jiných městech Ruska, kde není ani Něva, ani Finský záliv s větrem z Baltu, a záplavy tam nebývají.
Zasypané domy najdeme například v Jaroslavli, kde jsem byl v roce 2014. Činžovní dům nedaleko náměstí Bogojavlenia s památníkem Jaroslavu Moudrému byl postaven koncem 18 a začátkem 19 století. A opět vidíme okna téměř v úrovni chodníku a velmi nízký vchod.
Toto je dům na protější straně ulice ( v pozadí je náměstí a pomník Jaroslavu Moudrému)-znovu okna u chodníku a vchod je půl metru pod úrovní chodníku.
Toto je dům bývalého vicegubernátora postavený v roce 1780, první patro je viditelně zahloubeno.
Pohled na čelní fasádu a hlavní vchod, kde opět chybí schody a stříška. Vicegubernátor asi neměl rád schody před domem.
Pro srovnání jeden z domů postavených po roce 1820, který už vypadá normálně. Vysoký krytý vchod, vysoké 1. patro, normální základy. A co je zajímavé taky žádná „kulturní vrstva“.
Dále serie fotografií ze Spaso-Preobraženskovo kláštera obehnaného pevností, který se nachází ve středu Jaroslavli a jednou stěnou přiléhá k náměstí Bogojavlenija. Dva sousední chrámy, chrám Spasa-Preobraženia (1505-1516) a kostel Jaroslavskych Čudotvorcev (1827-1831) (oficiálni datování podle zpravodaje http://sobory.ru/article/?object=05743, se může lišit od reálného).
Velmi dobře je vidět, že chrámy stojí v různé výšce. Ve starém chrámu je úroveň galerie prvního patra asi o jedenapůl metru níže než současná úroveň povrchu.
Toto je pohled na nový kostel, kde můžeme vidět výšku základů, na kterých je postaven. Báli se, že se vnější povrch ještě zvýší?
Kostel Vzkříšení Krista (1520), který v současnosti nemá kříže ani kupole, byl odkopán v čase zřízení kláštera a vystavby zařízení Petropavlovské pevnosti. Když se podíváte zboku vlevo, vidíte, že nejnižší okna jsou v úrovni současného povrchu země.
Zvonice a kostel Pečorskoj ikony Božej Materi také stojí „bez základů“, chybí krytí vchodu.
Tato budova je zajímavá nejen tím, že má zasypané základy a první podlaží. Nejzajímavější věc je nahoře. Zázrakem se zachovala symbolika skutečného pravoslavného chrámu uctívajících slunce.
Odhalená spodní stavba, kterou odkopali při modernizaci vybavenosti areálu a kterou izolovali asfaltem. Na dosud neopravených stěnách je dobře vidět původní úroveň povrchu země. Je zajímavé, že vchod do budovy kdysi byl do 1. nadzemního podlaží (tzn.přízemí). Když byl zasypán, zřídili vchod v 2. nadzemním podlaží přistavěním krytého dřevěného schodiště a původní vchod zazdili.
Jeden zazděný oblouk vstupních dveří je vidět pod schodištěm a je na něm vidět o kolik níž byla původní úroveň země. Vpravo jsou ještě dva zazděné oblouky-jeden stejný jako pod schodištěm je od dveří a druhý širší a vyšší je od průjezdných vrat.
Stará Russa, kde se mají stavět nové budovy lázní. Podle zákona se zde provádí záchranný archeologický výzkum. S výsledky výzkumu se lze seznámit zde
http://sibved.livejournal.com/117908.html
http://sibved.livejournal.com/135613.html
V posledním článku je odkaz na původní zdroj informací o Staré Russe.
Tady uvádím jen nejzajímavější fotografie z těchto odkazů.
Celkový pohled na vykopávky ve Staré Russe.
Lázeňský výkop (asi výkop bazénu)
Velikost výkopu 1774 metrů kubických
Semutí tzv. stratigrafie vrstev podkladu. Nahoře nevelká vrstva současné zeminy (ornice), pak tlustá vrstva hlíny a hlinitopísčité zeminy, pak zase vrstva ornice (černozemě), zase vrstva hlintopísčitých zemin, opět půlmetrová vrstva černozemě, pod kterou už se nachází standartní vrstvy podkladové zeminy.
Jediné vysvětlení toho, jak se hlína a hlinitopísčitá zemina mohly ocitnout nad černozemí je, že byly shora nasypány. Pod vrstvou hlíny se černozem nemůže nijak vytvořit.
Následující dvě fotografie jsou důležité pro utvoření závěrů z celého článku. Ukazují, že podladní vrstva byla nasypána shora a nebyla sem zanesena vodou, jak tvrdí příznivci teorie o výměně pólů a gigantické oceánské vlny, která se prohnala zemí a odnesla vrstvu usazených hornin. Na první fotografii jsou stopy orby, které zůstaly pod vrstvou hlíny, na druhé je dřevěná vozovka, která se taky odhalila vespod.
Tyto dva nálezy popírají teorii vzniku hlinitých vrstev v důsledku náplav. Tok vody by musel odnést vrchní vrstvu černozemě a stopy orby a minimálně rozházet a odnést desky dřevěné silnice.
Velmi důležitý je nález olověné medaile (mince?) s datem 1820, která byla nalezena pod vrstvou hlinité zeminy, což znamená, že kataklyzma, které způsobilo nánosy hlíny, se muselo udát po roce 1820.
Informační báze KSB