Vánoce – svátek smrti

Vánoce  – svátek smrti

Podobně jako všechno, co je v našem životě převráceno vzhůru nohama, jakoby nám byla vymazána paměť a na volné místo byl nahrán nový soubor, který nám není prospěšný.To se stalo i s oslavou vánoc a Nového roku (pozn. překl.: V Rusku se slaví Novoroční jolka-stromeček (smrček), jakoby spojené vánoce a Nový rok)

Jolka-je z Německa (němka) a děda Mráz z Turecka

Tradice slavit Nový rok se stromečkem (jolkou) doprovázená Dědou Mrázem a Sněhurkou, se tak pevně zakořenila ve všech republikách RF, že to vypadá,jako by tak bylo od nepaměti. Ještě před 110 lety se píše v knize Vánoční stromek (Novoroční jolka) vydané v Petrohradě: „Všichni si tak zvykli na tento obyčej, že bez stromku to nejsou vánoční svátky.“

V roce 1906 filosof Vasilij Rozanov napsal: „Před mnoha lety jsem s údivem zjistil, že zvyk svátků s vánočním stromkem nepatří mezi staré ruské obyčeje. Stromek (jolka) je tak pevně zakořeněn v ruské společnosti, že nikoho ani nenapadne, že není ruský…“

Skutečně, východní Slované považovali stromy za posvátné (kultovní), ale hlavním posvátným stromem staré Rusy byla bříza, smrk považovali za strom smrti:ne náhodnou vystýlali smrkovými větvemi cestu, kterou šel pohřební průvod. Ruské slovo „jols“ od „jel-smrk“ je jedním z označení pro hejkala-lesního ducha (lešij), čerta. Např v úsloví : „A koego tebe jolsa nado?- zhruba :jací čerti tě berou?“ nebo označení „jelovaja golova“ pro hloupého člověka. (pozn. překl.: takže Mrazík asi neříká Já hlava dubová, ale smrková.)

Existoval také zvyk pochovávat sebevrahy mezi dva smrky tváří k zemi. Někde byl rozšířen zákaz sázet smrky kolem domu, aby neohrožovaly život mužských členů rodiny. Ze smrku a osiky se nesměly stavět domy. Smrkové větve se používaly a dosud používají na pohřbech. Kladou se na podlahu v místnosti, kde leží zesnulý. Symbolika smrku a smrti je také v lidových úslovích a příslovích:

-smotreť pod jolku (dívat se pod smrk)=být těžce nemocen

-ugodit pod jolku (spadnout pod smrk)=umřít

-jelovaja derevňa, domovina (smrková vesnice)=hrob

-proguljať po jelovoj doroge (projít se po smrkové cestě) =zemřít atd.

„Sváteční“ význam získal smrk-smrt v Rusku po návratu Petra I. z první cesty po Evropě (1698-1699). Svým příkazem z 20.12.1699, kterým „podle příkladu žido-křesťanských národů“ se Nový rok přeložil na 1.ledna (místo 1.září jako dosud), uskutečnil Petr I. „extralegální“převrat.Tento den byl prohlášen za svátek, bylo přikázáno věšet na domy „ozdoby z větví borových a smrkových“.

Je zajímavé, že než nám byl vnucen tento žido-křesťanský svátek Nový rok, pokrývali se první střechy náleven. Proto se hospodám říkalo „jolky“ (smrky). V západní Evropě tento zvyk (vánoční stromek) ještě nebyl, výjimkou bylo Německo v 16 století. Až začátkem 19. století vánoční stromek začal dobývat Evropu (jenom v Rusku se strom smrti už objevil a tato skutečnost dokládá stálé cíle sefardů) a stala se podle slov Dickense „milým německým výmyslem“ (v Německu a ve Francii žili po staletí převážně sefardi).

V Rusku začali první používat stromky v Petrohradě „němci“(což byli jak už víme sefardi, kterých byla třetina obyvatelstva Petrohradu).Přítok němců do Petrohradu, kde jich bylo mnoho už od jeho založení, pokračoval až do začátku 19. století. Tento zvyk od nich přejala místní šlechta (sefardi vydávající se za Rusy). Ostatní obyvatelstvo se k němu stavělo chladně (v ruských dědinách se stromek z pochopitelných příčin taky nevžil) nebo ve většině ani nevědělo, že existuje.

Přesto pomalinku (ale neustále, podle taktiky sefardů proti nám) vrozená proradnost (nebo zvrácenost viditelná v každé taktice sefardských židů) dobývala i další sociální vrstvy Petrohradu. Uprostřed 40.let 19. století (díky nenápadnému dosažení svých cílů) přišel nápor „německého zvyku“ a začal se šířit. Petrohrad byl výjimečně zachvácen „smrkovým šílenstvím“: o stromku se psalo v novinách (kdo je vlastnil?), začaly se prodávat smrt-smrky před vánocemi (vánoce=rožděstvo=narození žida Ježíše a Nový rok se slaví v den obřízky, podle židovských zákonů osmý den po narození) a stavět v mnohých domech severní metropole.

Zvyk se stal módou a už v koncem 40tých let se stala „vánoční perverze“ v hlavním městě Petrohradě dobře známým a obvyklým předmětem vánočního interiéru.

„V Petrohradě se všichni zbláznili do smrčků“ (nepřeložitelná slovní hříčka) ironizoval I.I.Panaev. Od chudého pokoje po velkolepý salon-všude v Petrohradě hoří, třpytí se a svítí o vánočním večeru stromky. Bez stromku se nedá existovat. Co by to byl za svátek bez stromku?

A skutečně-oklamaný a lapený národ každoročně oslavuje vlastní zničení…

Vraťme se k faktům:odkud se vzalo židovské překroucení(zkomolení)…Je jasné, že judaismus pochází ze blízkého východu, kde smrk nemá žádný význam, ale nám ho podsouvají, vystýlají jím pod falešnou záminkou naši zem.

Rodokmen takzvaného Dědy Mráze (objevil se v našich městech až koncem 19. století) také není úplně jednoduchý a má kořeny daleko na jihu v Turecku. Byl vyždímán z této sefardské báchorky.

Ve III. století v Malé Asii (území Lidijské říše ukradené našim předkům etruskům pod vedením sefardů)), na břehu Středozemního moře ve městě Patara, v bohaté rodině, se narodil syn Nikolaj.Byl velice mladý, když dostal hodnost biskupa (to znamená že byl ze sefardské linie a stal se nejvyšším v hierarchii sefardské sekty žido-křesťanů) ve městě Miry (dnes se jmenuje Demre) v jižní části Likie.

Sefardský biskup Nikolaj byl z velmi bohaté rodiny, pomáhal „bídným a nešťastným“ (dotováním tajné sefardské činnosti, protože cizím nežidům sefardi peníze nikdy nedají). Sefardská legenda s ním pochopitelně spojuje různá kouzla (zázraky). Jednou například se tento biskup vypravil na pouť do svatých míst v Jeruzalémě (hlavní město sefarské Judeje). Koráb se dostal do bouře, lidé ztráceli naději na záchranu, ale Nikolaj zkrotil bouři a všichni přežili. Po smrti byl tento Nikolaj z Likijských Mir prohlášen za svatého. V Demre se do dneška zachoval kostel, kde opatrují jeho ostatky.Turci nazývají tento sefardský chrám „Baba Noel Kolize“-„kostel vánočního Děda“.

V roce 1087 piráti (a piráty byli sefardi) z Bari ukradli jeho ostatky a převezli je do Itálie ( to znamená vyšší římské říše založené etrusky a rozložené sefardskou sektou žido-křesťanů). Tak se Nikolaj, provinční svatý, změnil v objekt uctívání všech západních židi-křesťanů (kteří se rozšířili po celé Evropě) a začali slavit den smrti biskupa-6.12.-jako svátek.

V Rusku se přičiněním židokřesťanské sekty mrtvý sefardský pirát změnil na „Nikolaje tvůrce zázraků“ nebo „Nikolaje Mirlikijskogo“ a potom jednoduše v „Nikolaje služebníka“.Posléze po dalších přeměnách byl Nikolaj exportován do Ameriky, kam ho přivezli němečtí a holandští (zase sefardi) emigranti. V Novém Amsterodamu, holandské (sefardské) kolonii, který se nacházel v místě dnešního New Yorku, se jeden z prvních kostelů jmenoval Cinter Klaas nebo Sint Nikolaas. Když město přešlo do rukou angličanů (jednoduše jiné sefardské linie), začali jej nazýval Santa Klaus. Tak se mrtvý sefard Nikolaj (sefardo-holandský Cinter Kloakis) přeměnil v novém světě v kult (nesoucího smrt) Santa Klause. O té doby se rozvinul v USA do bohaté komerční velikosti.

Tohoto sefardského Kloakise nám vnucují jako „Dědu Mráze“…Je očividné, že ruského v něm není absolutně nic, navíc nám přináší sebou smrt-smrček. Budeme dál snášet tento sefardský nesmysl?!

http://vokrugsveta.com/body/zemla/happy_ny.htm

http://selenadia.livejournal.com/232741.html

http://ru-an.info/news_content.php?id=1251

Překlad Aien.

Diskusní téma: Vánoce – svátek smrti

Lululemon Outlet Online52355

Korscvkn | 08.10.2013


Působení stromu smrti v kuchyni

Alatka www.andelskyblog.blog.cz | 02.01.2012

Děkuji za článek, moc mi to pomohlo při vysvětlení situace, která se letos odehrála u mě doma. Vánoce neslavím možná dýl než 10 let a nemám toto období ráda, nicméně letos jsem se nechala zviklat a opatřila jsem si živý malinkatý smrček v květináči. Vzhledem k tomu, že mám doma elementální bytosti, se kterými se mi daří čas od času komunikovat zarazil mě randál, jaký se začal po instalaci stromku v kuchyni dít. Klepání trvalo celé noci, také se pokazily hodiny a zastavily se na 6 hodině i po výmně baterie stále ukazují 6:01 až 6:59 hodin pořád dokola, žárovka blikala několik dní jako v hororovém filmu až se pokazila, den nato jsem odnesla strom na balkon a klepání ustalo...Možná se tohle může zdát přehnané, ale doopravdy je to moje zkušenost, za kterou si stojím..

Když vím tak co stím

Markus | 20.12.2011

Je vždy dobré znát pravou podstatu dějů kolem nás, nicméně co stím, že něco vím a jak se ktomu postavit. Že by to čemu věřím existovalo. "Nevěř ničemu, nikomu ani sám sobě". nicméně než člověk dospěje k této překrásné myšlence a uvede ji v realitu, prochází mnoha zvraty. Třeba v tom čemu věřil a vlastně v co věřil a čemu věří atd. Tedy ať byl záměr jakýkoliv skutek vždy činíme my sami. Pokud budeme vnímat svátky jakožto oslavu krásy, čistoty a místa k zamyšlení uvedeme v život svou představu a tedy je na nás jak tento okamžik v němž se prolínají tvořivé primární síly vhodně procítíme. Že by náš život mohl být jeden velký překrásný tvořivý okamžik.

Re: Když vím tak co stím

Maria | 28.05.2016

Krásne povedané, tiež si myslím, že je to tak. Nech je to oslava slnovratu, nech svetlo zvíťazí nad tmou...

vánocům

hermeska25 | 20.12.2011

už dlouhou dobu neholduju... nucené a na povel protože to tak nekdo zavedl neberu, svou rodinu miluju a setkávám se s nimi ať vánoce jsou jsou nebo ne ... k tomu nepořebuju nařízení shůry ani zdůli:-DDD prostě o tak cítím

Původ Santa Klause v sibiřském šamanismu: sob, borovice a… houby?

Vacátko | 20.12.2011

http://www.osud.cz/puvod-santa-klause-v-sibirskem-samanismu-sob-borovice-houby

Re: Původ Santa Klause v sibiřském šamanismu: sob, borovice a… houby?

Aien | 20.12.2011

Článek je jen pro předplatitele Osud.cz

doplněk

Aien | 20.12.2011

Myslím, že strom jako symbol působí tak, jak si člověk představuje, jaký mu dá význam, takže je to v naší hlavě.(kromě materiálního působění např. silic).Pokud si dobře pamatuji- keltové považovali smrk za strom ochraňující obydlí od severu proti severním větrům a přeneseně proti smrti (ze severu přichází zima, hlad, tma), takže strom smrti ano, ale v trochu jiném kontextu.Kolem Středozemního moře se např.sázejí cypřiše kolem hřbitovů, aby udržely duchy na hřbitově a ti se netoulali mezi lidmi. U nás se sázejí tůje, které vypadají jako cypřiše, ale nikdo neví proč.Slované slavili nový rok o podzimním slunovratu, takže nás se to netýká. Každý rok mi vánoce maximálně lezly na nervy, ale letos-po prosvícení znaniem-se mne vůbec netýkají, beru to jako krátkou dovolenou kvůli setkání s rodinou a přáteli, nic víc.

divná pachuť

danka | 19.12.2011

Aj ja mám takých posledných päť rokov veľmi divné pocity z Vianoc. Nejak sa mi nedarí uchopiť, že o čom to vlastne je. Len také divné prázdno a nezmyselnosť. Ale nesúvisí to z konzumom, skôr s duchovnou podstatou. A posledný rok by som to nazvala priam iracionálnym odporom. Ale podľa toho článku vyššie to asi nebude až také iracionálne.

Re: divná pachuť

Prince | 20.12.2011

Mám to samé. Jediné, co je na letošních vánocích dobré je to, že je zítra slunovrat.

Re: Re: divná pachuť

Ivan | 20.12.2011

eééj, to si vystihol.... však už bolo načase.....

jojo

Silaet | 19.12.2011

také není náhoda, že je hodně sebevražd atd. Zoufalých lidí, kteří jsou opomentuji a je jim brutálně připomenuto, že všichni mají láskyplnný čas pohody.... je to nářez

Re: jojo

danka | 19.12.2011

veď to, majú to byť sviatky pokoja a lásky. A pritom v mnohých ľuďoch vyvolajú také pocity, že sa kvôli tým pár dňom vzdajú života. Nuž čo, účel svätí prostriedky a Vianoce sú posvätené až, až...

tyto informace sice neznám,ale kolem Vánoc je toho ošemetného moc

Silaet | 19.12.2011

To s tím smrkem mě zarazilo, ale je toho na zamyšlení a přehodnocení spousta. Myslím, že hodně lidí rádo Vánoce nemá a možná právě proto, že je kolem toho spousta očekávání a zklamání, organizovaný svátek atd. Osobně se mi líbí spíš jako stará pohanská záležitost se slunovratem, detaily kolem toho ale také nemám nastudované. Ty záludnosti kolem ježíška, betlémů aj. to je také téma i když se o něm už často píše. Klasika. spousta lidí řekne, že to dál drží kvůli dětem, nebo že se mu Vánoce líbí, protože si pamatuje Vánoce z dětství a rodinná atmosféra byla u nich fajn - takže je to prostě příjemná vzpomínka a tradice. Kdo to měl o Vánocích horší a takových je také spousta, tak v tom má smíšené pocity, případně ty svátky nemá rád a protiví se mu všechno okolo toho. V posledních dobách se to opravdu zvrhlo díky konzumu a navíc nám přitékají americké modely Santy... je to prostě chlívek :))))

Re: tyto informace sice neznám,ale kolem Vánoc je toho ošemetného moc

veronika | 19.12.2011

jo jo,.... Silaet........souhlasím.....

Re: tyto informace sice neznám,ale kolem Vánoc je toho ošemetného moc

Hox | 19.12.2011

vánoce jsem nějak neměl rád odjakživa, posledních asi pět let už je otevřeně bojkotuju.. :)
Je v tom spousta okultních vlivů a taky nebude náhoda, že jsou zrovna ve dny, kdy je nejkratší den a nejdelší noc, možná to bude něco podobného, jako úplněk - ztenčují se bariéry mezi nižším astrálem a fyzickou úrovní.

Re: Re: tyto informace sice neznám,ale kolem Vánoc je toho ošemetného moc

Miroslav | 20.12.2011

... a slúži sa omša o POLNOCI - teda keď je TMA najsilnejšia !

Re: tyto informace sice neznám,ale kolem Vánoc je toho ošemetného moc

mohy | 20.12.2011

Mam rad, ked sa na vsetko pozera z oboch stran, preto som si dohladal liecive ucinky stromov, ktore sa pouzivaju pri vianociach:

BOROVICA významovo prináša splodenie ohňa a zároveň premenu zámeru na skutky. Posiľňuje pľúca, a podobne ako ostatné ihličnaté stromy, dodáva životnú energiu, radosť, odčerpáva smútok a výčitky svedomia. Taktiež zahrieva srdce a uľahčuje odpúšťanie.

JEDĽA rozvíja vôľu človeka k životu, zásobuje nás životnou energiou a prináša chuť do každodenného bytia. Je to strom svetla a Vianoc. Ohlasuje príchod nového roku a čas znovuzrodenia. Posiľňuje intuíciu a jej liečivá energia podporuje prekrvenie tela. Lieči pľúca, zahlienené dýchacie cesty, bronchitídu a urýchľuje hojenie rán. Zmierňuje niektoré srdečné obtiaže a bolesti hlavy. Dym z jedľového ihličia čistí atmosféru.

SMREK podobne ako breza sa používal na stavanie „májov“ vo dvoroch, čo symbolizovalo zjednotenie nebeských a zemských síl. Opradený temnými spomienkami na tzv. „stĺp života“, umožňoval šamanom pohyb éterického tela v rôznych dimenziách za účelom sprostredkovania hlbšieho spojenia medzi ľuďmi, bohmi a duchmi. Energetické vyžarovanie smreku prispieva k prečisťovaniu ľudskej aury od nižších pudov, čistí srdce a prináša mu zdravý a usporiadaný pocit.

Přidat nový příspěvek