Strategické řečiště událostí. Pohled z Karélie

Strategické řečiště událostí. Pohled z Karélie

22.1.2015

inance.ru

 

Masa se hnula a proráží vlny.

Plaví se. Kam plout?

- A. S. Puškin

 

Naše země se v současnosti pomalu, ale jistě pohybuje spodními proudy ke vzniku společnosti, kterou možno nazvat lidovým státem. Tento proces je dlouhý a z velké části neviditelný, bez hlučných efektů. Jakými etapami tento proces prochází?

 

Aktivně se rozvíjejí tendence vytváření podmínek pro zabezpečení sebevzdělávání lidí. Rozvíjejí se tendence organizování skupin dobrovolně se zabývajících sociálně orientovanými projekty. V chodu je proces vedoucí ke zdrženlivosti lidí vůči alkoholu a jejich plnému odmítnutí všech druhů narkotik.

 

Zesiluje proud lidí dobrovolně odcházejících z měst s cílem zakládání osad, zaměřených na autonomní zajištění základních potřeb jejich obyvatel. Více si můžete přečíst v článku „Přesídlování měst. Megapolisy by měly zmizet“ (rusky) zde http://inance.ru/2014/09/goroda/)

 

"Zde bude město - sad!"

 

V chodu je organizace dobrovolné spolupráce v mnoha oblastech s představiteli místní správy, organizace dobrovolné osvětové činnosti v mnoha otázkách (světonázorových, historických, technologických, ekonomických, právních a dalších), vytváření kreativních výrobků, principiálně odlišných od produktů západní civilizace. Všechny tyto tendence jsou přítomny ve společnosti a rozvíjejí se.

 

První etapa – vyklíčení a izolovaný rozvoj daných tendencí.

 

Probíhá a bude narůstat postupné propojování tendencí. Vzdělávací iniciativy se budou formovat v dálkové i prezenční univerzity, osady se budou sjednocovat v nevelké sítě osad, jednotlivé metodologické práce se začnou zavádět do školních programů, mezi činovníky i v jejich okolí se objeví lidé, snažící se přinášet spravedlnost do života společnosti. A ti, kteří s tímto sympatizují, kteří budou neustále komunikovat s činovníky a přinášet recepty řešení naléhavých problémů společnosti – tvůrčí lidé – budou organizovat všeobecná studia, do médií budou stále více pronikat informace o principech spravedlivého uspořádání života.

 

V druhé etapě bude probíhat vytváření kolektivů a primární sdružování.

 

Mnohé kolektivy začínají s vývojem reforem státního uspořádání a prostřednictvím výměny zkušeností mezi nimi budou vylepšovány strategie reforem. Zpočátku jednotlivé recepty, ale poté celé programy začnou být přijímány činovníky pro uvedení do života státu a společnosti.

 

Bude se rozvíjet síť osad, orientovaná na zajištění samozřejmých potřeb lidí, která bude sjednocovat mnohé osady v jeden makroekonomický systém. Na jeho příkladu bude předvedena efektivnost nové ekonomické politiky a budou vyzkoušeny technologie zajištění celistvosti takového systému. Jednotlivé technologie, fragmenty této sítě budou zaváděny na státní úrovni.

 

Budou založeny státní univerzity na základě nové metodologie. Započne vzdělávací reforma, vyvinutá společenskými iniciativami. Bude zaveden program infrastrukturní podpory rozvoje sítě osad ze strany státu na základě biosférně-ekologické a demografické politiky ve vztahu ke každému regionu.

 

O tom, jak se bude uvedené uskutečňovat, více v materiálech (rusky) „Potřeby biosféry musí být základem naší ekonomiky“ zde http://inance.ru/2014/06/den-ecologa/  a „Státní regulování ekonomiky (část 2)“ zde http://inance.ru/2014/11/gosregulirovanie02/.

 

V další etapě proběhne změna ekonomického kurzu, což bude v první řadě znamenat změnu úvěrové politiky, o čemž je více uvedeno v článku (česky) „K energetickému standardu přes zlatý“ zde leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/ a (rusky či anglicky) v dokumentu „Petrohradský konsensus  - nová ekonomická politika pro svět“, přijatém ve dnech 5. – 6. prosince 2014 v Bruselu (http://newyouthpolicy.org/ru/articles-ru/258-spb-consensus-rus).

 

Začne aktivní fáze modernizace země.

 

Na základě materiálu webu „Nízkopodlažní Rus“,  mirmer.ru

 

Diskusní téma: Strategické řečiště událostí. Pohled z Karélie

Prečo plačete nad rozliatym mliekom

Dušan | 24.01.2015

Reálne riešenie je zrušenie vlastníctva pôdy a nahradiť ho spoločenským správcovstvom pôdy s osobnou zodpovednosťou každého správcu. Viď odkazovaný mnou vypracovaný koncept riadenia štátu.
Viac zapojiť do spoločenskej činnosti (spoločnosti) vedcov a výskumníkov zo SAV.
A prestať sa zapodievať nezmyslami.

ps. viem že ten "môj" kon-cept ešte treba veľmi dopilovať a to hlavne z pohľadu KOB (aby sme nestúpili znova na hrable)
ps2. kto ešte nevie ako s malou prácou sa uživiť na poli odporúčam systém "agrokruh"


http://www.ulozto.cz/xudg2RS/ako-spravit-system-spravodlivejsi-ods-pdf

Re: Prečo plačete nad rozliatym mliekom

Dušan | 24.01.2015

Ešte podrobnejšie k agrokruhu.

http://www.agrokruh.com/category/o-nas/

Od zdravého rozumu do choroby a otroctva.

Definitiva | 24.01.2015

Po vstupe do EÚ sme dostali príkaz na činnosť. Dovtedy platili socialistické dotácie zdravého rozumu, vyrovnávacie platby, ktoré zaručovali rovnomerné hospodárstvo ako v nížine, tak aj v kopcoch, úroda, mlieko, mäso sa spracovávali a spätne dodávali prakticky v rámci okresu, t.j. niekoľko desať km. Zamestnanosť bola veľmi vysoká. Hnoja z chovu zvierat bolo dostatok, vracal sa do pôdy, humus neklesal, ochrana pôdy bola vysoká.

Po vstupe do EÚ sme sa museli podriadiť diktatúre. Stačil príkaz, že dotácie sa budú platiť len na ha pôdy, nie na produkciu, mäso, mlieko, obilie... čo znamenalo koniec chovu zvierat, stavy zvierat klesajú 25 rokov a pokles sa dodnes nezastavil. Podriadili sme sa sociálnym parazitom. To posledné mäso a mlieko sa zväčša vyváža, obiloviny sa vyvážajú, všetko za najnižšie ceny v strednej Európe a stali sa vývozcom surovín a dovozcom na Západe finalizovaných potravín. Ceny, sortiment, kvalitu potravín diktuje západ, dovážame potravinové odpady a náhražky. Niet zvierat, niet hnoja, rýchle klesá
humus v pôde, hnojí sa minerálnymi hnojivami, pôda sa vysoľuje a stáva sa z nej púštny piesok, mŕtva pôda, ktorá prepustí všetku vlahu. To je budúca katastrofa, ktorá vyústi do totálnej potravinovej nedostatočnosti. Budeme otrokmi dovozcov potravín. Pôda bude zamorená chemikáliami a ťažkými kovmi.
Univerzitu končia absolventi, ktorí ovládajú len Keynes ekonomiku, doktori ovládajú len chemickú liečbu podľa farmaceutických koncernov, agronómovia ovládajú len Monsanto chemické pestovanie plodín.

V Indii aj v USA klesajú výnosy Monsanto a spol. geneticky modifikovaných plodín.

Za socializmu vidiek zásoboval potravinami mestá a dnes vidiečania chodia do supermarketov kupovať predražené potravinové odpady,
chemicky ošetrené a zdraviu škodlivé.

Čaká nás civilizačná katastrofa. Rusko toto vie a zavčasu začína prevenciu. A my sa necháme unášať prúdom, sme kolonizovaní, ekonomicky zničení, bez suverenity, s vysokou nezamestnanosťou, generácie chorých a duševne tupých ľudí. Vývoj stáda vždy zabezpečoval vodca, nikdy nie masy ľudí. Masy ľudí ponechané na seba upadajú duševne aj technicky. Slovensko vodcu nemalo od Veľkej Moravy a od tých čias upadá, národ aj štát pri dnešnom vývoji zaniknú, sme ničení kresťanskou tisíc ročnou fyzickou aj kultúrnou genocídou a nevidno príznaky zlepšenia stavu vecí.

Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 22.01.2015

Ještě k zemědělství takový detail, že například každou vteřinu zmizí kvalitní půda vhodná k zemědělství o velikosti fotbalového hřiště. Zemědělství a vůbec produkce potravin se velmi brzy stane bedle armády strategickou záležitostí č. 1. Rusko je sice veliké, ale současně jsou v Rusku také ohromné plochy nevhodné pro zemědělství, ať už jsou pouště, polopouště, tajga, velké části stepí, značná část Sibiře apod. Sice na permafrostu se dá dělat polařina, ale je tam zase krátké vegetační období, tedy ne vždy se podaří sklidit. Stejně však Rusko v tomto směru má strategickou výhodu, protože půdy ve srovnání s Evropou má stále hodně a má nízké výnosy, které časem jistě porostou. Například když letos na Krymu byla sklizen ječmene, tak se místní předáci byli v prsa jaké mají výnosy, místy i 2 t/ha. Na poměry v Evropě třeba je to málo. Ale potenciál k růstu mají. To je důležité. Myslím půda je jedním z důvodů, proč chce Západ odtrhnout Ukrajinu od Ruska. Potřebuje totiž půdu. Problém ruského zemědělství spočívá v tom, že oni se zatím nenaučili západnímu zemědělství. Až se naučí, tak jen budeme valit bulvy.

Re: Zajímavý článek II

čtenář | 22.01.2015

Mělo tam být - až přeberou to DOBRÉ ze západního zemědělství..
Protože dneska to je drancování země - nehnojí se statkovými hnojivy, jen umělými, snižuje se podíl humusu v půdě, zasoluje se atd..
A nemluvě o chemii atd.. Čili raději at se do nás nic neučí, pokud si nechtějí půdu zničit.. Asi tak.

Re: Re: Zajímavý článek II

janko hrasko | 23.01.2015

ja rozmyslam, co vlastne prebrat z toho zapadneho? robia to tazkymi mechanizmami? robia to chemiou? robia monokultury? robia to na velkych plochach, nijako nevymedzenych? robia. takze poda je zatazena, kvazy je to v 70cm beton, kedze po tom beha niekolko tonove hovado, prebieha v nej erozia, chemia znici mikroorganizmy, a bez nej by bol vynos tak 10%, pretoze je kompletne vylagrovana a ziviny v nej nie su. co teda robia inak? jaaaj, pri finalnom vyrobku nejdu az tak na cenu, a tak to nemusia chovat svinstvami ako u nas a tiez u nich nie je dovod az tak dodrbavat recepty na vyrobu potravin, zarobky maju predsa len ine. tiez tam inak funguje kontrola a pokuty za chyby. takze tak, moje postrehy, vid rakusko..

Re: Re: Re: Zajímavý článek II

čtenář | 23.01.2015

Máte pravdu, u nás je honba za výnosy - ziskem, na prvním místě. Proto byla původní družstva převedena na akciové společnosti a akcie pak skoupili ziskuchtiví šmelináři, kteří půdu drancují na maximum.. Půda není jejich, mají ji jen v pronájmu, takže jim nevadí, že za pár let z toho bude skoro neplodná země.. Jim jde jen o krátkodobý získ a po nich spálená země..
Prostě všechno, co bylo u nás i v zemědělství dobré, muselo být zničeno a převedeno na výroby zisku.. Smutné..

Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 23.01.2015

K tomu drancování.... Máte pravdu jen z části. To drancování souvisí s tím, že hlavní slovo má majitel půdy a nikoliv ten kdo na ní hospodaří jako tomu bylo za socializmu, kdy právo užívací bylo v zásadě nadřazeno nad právo vlastnické. U nás naprostá většina zemědělců ať už jsou to soukromníci nebo právnické osoby hospodaří na pronajaté půdě. A právě v tom spočívá kámen úrazu. Jde o to, že majitelé půdy nechtějí podepisovat dlouhodobé smlouvy o pronájmu půdy, tedy minimálně na pět a více let. Ideálně by to bylo alespoň na deset let, což se snad už teď ani nesmí podle nějaké novela zákona. Proč je třeba dělat minimálně pětileté smlouvy ? No to je jednoduché. Jde o to že zlepšování půdní úrodnosti se děje pomalu, kde dva roky nejsou skoro nic. Tedy zvýšit například v půdě obsah P, K, Ca ale i humusu na optimální úroveň pomocí organického hnojení je běh na delší trat. To značí poměrně výrazné investice do hnojiv. Tak si představte že majitel půdy vypoví smlouvu třeba za rok od podepsání z toho důvodu že parcelu prodá třeba na stavební účely. Hospodáři tzv. neví dne ani hodiny kdy jim někdo nevypoví smlouvu. Tedy není jistota několikaleté perspektivy hospodaření na půdě. Za takovéto situace duševně zdravý hospodář nebude investovat velké peníze do zlepšení úrodnosti půdy. Proto se někde, hlavně kolem měst kde je šance překlopit půdu na stavební parcely děje to tzv. drancování. Jestli si myslíte že když na pole hodíte hnůj, pak P, K, Ca ve formě vápenatého hnojiva a jiné důležité živiny a že najednou bude vše OK, tak jste mimo. Třeba takový P je v půdě málo pohyblivý a dostat ho na optimální úroveň a formu v půdě kterou je rostlina schopná využít jako živinu trvá i několik let podle jeho deficitu. Co se týká tzv. honbou za výnosy. No to je přece naprostá nutnost. Jasně jsem psal že výměra zemědělsky využitelné půdy na obyvatele Země každý rok klesá, přitom každý rok je na Zemi o cca 80 mil. lidí více. Tahle kopa lidí už něco sežere. Co z toho plyne ? No z jednotky plochy se musí dolovat větší a větší výnosy. Nebo pak redukovat světovou populaci. Nic jiného. Honba za ziskem ? Máme přece kapitalismus, tak co chcete ?

Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

janko hrasko | 23.01.2015

ja mam skusenost, ze ludia nechcu predat podu, skor ked tak prenajat, ale tym padom nie je istota, co sa z vasou investiciou stane po par rokoch driny. moze sa stat, ze vas bud zacnu vydierat, pripadne to predaju nejakemu exotovi na golfove ihrisko ci na sklad. problem je skutocne ten, ze ak poda ma byt "ozivena", tak trva cca 10 rokov a viac. potialto suhlas s vami. ale mylite sa v tom, ze by niekto skutocne investoval do tych hnojiv a pod. aby akoze podu zuslachtili a podobne. na to vam kazdy bude z prepacenim viete co. oni idu jednoducho na zisk a hotovo. zahranicny investor tuna nema zaujem robit nic ine, len vyprodukovat zisk, za co najmensich nakladov. slovak musi robit to iste, aby prezil. nikoho nezaujima co bude dalej. hlavne ludia nevidia, ako je to vylagrovane na zapade, preco sa tu asi ti dani a podobne hrnu? polnohospodarskej pody ubuda preco? pretoze je uplne mrtva + erozia. pripadne v nej skonci kopa karcinogenov a potom je to mnamka, co sa na nej urodi, vid cina. ja chcem teda udrzatelny rozvoj. a ak to bude znamenat viac sa hrabat v tej zemi ako doteraz, tak to nevadi. su uz moznosti, ako to spravit tak, aby ste sa neumorili ako za starych cias, ale skutocne to bolo udrzatelne a aby sme mali co predat svojim detom.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 23.01.2015

Ano jde se za ziskem, ale vyšší zisk je díky vyššímu výnosu a zase vyšší výnos je díky mimo jiné lepší úrodnosti půdy. No a lepší úrodnost půdy je dosahována patřičnou péčí o ní. To jsou spojité nádoby. Tedy každý kdo se žene za ziskem se přirozeně snaží o půdu starat. Zemědělsky využitelná půda neubývá proto že by byla mrtvá, ale je hlavně zastavěna například velkosklady nebo satelitními městečky okolo měst. Čínou není vhodné argumentovat. Tam nejsou zdaleka tak přísné předpisy na kvalitu potravin jako v Evropě. Proto taky žluťáci nakupují suroviny kde se dá. Udržitelný, resp. trvale udržitelný rozvoj je protimluv. To je jako suchá voda. Od tohoto termínu se už upouští.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

janko hrasko | 24.01.2015

co sa tyka ciny, ich poda je kontaminovana, to som mal na mysli, takze je jedno aky vyrobok vytvorite, ked uz plodina co mate dopestovanu je karcinogenna. zlutasky nic nenakupuju, co sa tyka polnohospodarstva, su v stave, ze po uvaleni sankcii na rusko bol putin lobovat, aby im zacali polno produkty dodavat. ked sa pozriem na eroziu, ktora prebieha v cine a teda ako postupuje pust, tak je to fakt smutne a nevedia to zastavit. to ze sa postavia nejake objekty na urodnej pode urcite nie je fajn, ale to som vobec nemal na mysli, ked som hovoril, ze pody je menej. pody je menej, pretoze je vylagrovana (nie su v nej organizmy, nasledne je kompletne preruseny retazec skodca/ten co sa skodcom zivy), dalej intenzifikaciou sme vytvorili podu, ktora ma podklad beton, ktory nedokaze viazat vodu, a teda, ci vam to paci, alebo nie, hrubka urodnej pody eroziou jednoducho mizne. ked som povedal, ze poda je mrtva, tak tym som mal na mysli to, ze nedajte tam to hnojivo a v globalnom meritku mate hladomor. co je protichodne na nazve trvalo udrzatelne pestovanie? trvalo = dlhodobo, udrzatelne = nevylagrujem to, ponecham organizmy, nebudem po tom behat tazkou mechanizaciou, pripadne mechanizaciu upravim/vymenim za inu technologiu, pestovanie = pestovanie zeleniny/ovocia/obilnin. mna nezaujima, ci nejaky filozof upusta od terminu, pre mna to znamena, ze ked moje dieta nastupi na farme po mne, tak sa nebude musiet zaoberat zakladnou otazkou, kde zacat, aby to cele zacalo fungovat. ale len doplni mozaiku. nie je ksb to iste?

Re: Re: Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 23.01.2015

Zase vedle jak ta jedle. Na Západě se hnojí statkovými hnojivy. Tam totiž neklesl rozměr ŽV. Statkovými hnojivy se nehnojí, resp. málo hnojí zejména v tom tzv. post-socialistickém táboře zemí včetně Ruska. Je to v důsledku poklesu ŽV. Prostě není čím hnojit.

Re: Re: Re: Zajímavý článek II

janko hrasko | 23.01.2015

na kolkych farmach ste boli, ze toto tvrdite?

Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 23.01.2015

No na mnoha farmách jak na Západě, tak v Rusku. A pokud se necestuje, doporučuji si na netu najít statistiky o zemědělství. U nás si půjčit tzv. zelenou knihu, nebo-li knihu o stavu našeho zemědělství, která je každý rok aktualizována.

Re: Re: Re: Re: Re: Zajímavý článek II

janko hrasko | 24.01.2015

ja vam chcem verit, ale jednoducho, vidim prax.

Re: Zajímavý článek II

popolvár | 23.01.2015

na tému intenzívneho hospodárenia na pôde mi človek (pôvodom slovák, ktorého rodina po 2. sv. vojne presídlila do ZSSR a po 1989 naspäť na Slovensko, ktorý pracoval ako riadiaci káder v kolchoze) povedal okrem mnohého iného toto: "pýtali sme sa akademikov, prečo aj my neideme cestou intenzifikácie rastlinnej výroby ako na Západe. Odpovedali nám, že to nepotrebujeme, máme dosť pôdy, ktorá nas prirodzenou úrodnosťou uživí a nepotrebujeme si otravovať životné prostredie a ničiť pôdu priemyselnými hnojivami a chémiou." A to bolo v 70-tych rokoch... Ináč, keď prišiel do poľnohospodárskej výroby na Slovensku začiatkom 90-tych rokov po návrate na Slovensko, tak sa divil, jak sme zaostalí v určitých zaužívaných výrobných postupoch v rastlinnej a aj živočíšnej výrobe... Hneď zaviedol pár zlepšovákov - bežne zaužívaných v sovietskych kolchozoch, ktoré sa v danom slovenskom poľnohospodárskom podniku používajú dodnes. To len my sme sa vyvyšovali nad sovietskými národmi, že len samý vojak a baletka a robiť nemá kto, a doteraz v zemljankach žijú...

Re: Re: Zajímavý článek II

Kolodej | 23.01.2015

To si myslel ten, kto v Rusku nebol. Stačilo sa raz prejsť po Moskve, alebo Petrohrade a takéto myslienky ti ani nenapadli.

Re: Re: Re: Zajímavý článek II

popolvár | 23.01.2015

veď to, koľkí z nás v rokoch minulých tam boli? A tak väčšina bola "mudrákmi" systémom "ja tam nebol, ale brat videl..." ako v tom vtipe o trabante, že je lepší a väčší ako mercedes. Veď je ľahšie haniť a špiniť iného, ako sa pozrieť do zrkadla pravdivo na seba.

Re: Re: Re: Zajímavý článek II

dusan | 23.01.2015

áno, v Moskve som zistil že som dedinčan, no ale na laze nebývam, du

Re: Re: Zajímavý článek II

Magnus Maximus | 23.01.2015

Ale kdeže loňské sněhy jsou popolvár ... Rusové už taky nastoupili cestu intenzifikace. Důkazem toho je vývoz obilí ve výši asi 30 mil. t ročně. Někdy je to více, někdy trochu méně. A tímto vývozem mají vliv na situaci v řadě zemí. Je to stejná páka jako plyn a ropa. Kdyby Rusko nešlo cestou intenzifikace, tak dnes by k velké radosti Západu dováželo obilí jako za SSSR... Je úsměvné zde číst takové vlhké sny například ohledně tzv. mikrofarem ... Asi nás takoví blázni chtějí zatáhnout někam do středověku. Za předpokladu zvyšující se životní úrovně a populace ve světě je jen jediná cesta, a to intenzifikace, velkovýroba a velké lány. V tomto smyslu má Rusko před sebou přímo kolosální netušené možnosti. Jen jich využít.

Re: Zajímavý článek II

Sugar | 26.01.2015

Pamatujete, jak Chruščov nechal nesmyslně rozorávat celiny v době, kdy to nebylo třeba? Ještě se ty lány budou hodit...

Zajímavý článek

Magnus Maximus | 22.01.2015

Článek se čte hezky, byla by to dobrá idea, ale realita je přesně opačná. Zrovna tento týden jsem byl na konferenci ohledně zemědělství. Takže planetárně, a to i v Rusku zatím probíhá vylidňováni venkova a růst měst. Lidé z venkova mizí především kvůli nedostatku práce a taky kvůli lepší dostupnosti vzdělání a kariery obecně. Je to samozřejmě trend nepříznivý, Přiživuje to současný kapitalismus a teze že lidi se mají stěhovat za prací. To pak vede k rozšiřování měst. Dříve se práce stěhovala za lidmi, obrazně řečeno. Ještě si dobře pamatuji na M. Zemana v začátcích jeho politické kariery, kdy správně tvrdil, že ne lidi ale práce má jít za lidmi. Jenomže to však předpokládá mnohem větší úlohu státu v ekonomice. V zásadě by se musel opustit současný model kapitalismu a musela by se obnovit určitá forma socialismu. Jinak to nepůjde. Možná že právě v Rusku na to budou mít, protože to je historicky vzato spíše kolektivní společnost a západní kapitalismus je Rusům spíše cizí, nevyhovuje jim.

udo, udo tak tortičky

dusan | 22.01.2015

čo ? naša najvitariánskejšia tortička - tartlet ?
tartlet (plural tartlets)
A small tart (pastry)
(derogatory, slang) A girl or young woman considered promiscuous.  [quotations ▼]

si génius, ani sa nedivím že v jednom článku si sa dostal v odvodzovaní od ludských potrieb k počtu mimozemských civilizácií, haha, mimochodom za mlada som sa zaoberal astronómiov, všetko som zabudol ale ... nepočítajú sa mimozemské civilizácie ale len planéty vhodné na život no a tam je naozaj tona premenných, nesiaham Ti ani po členky

-majú pravdu, majú pravdu takto by mali byť organizované populačné a populačno-výrobné centrá, len tu je zase teória,
du

Re: udo, udo tak tortičky

as | 22.01.2015

Wow tak, ty budes genius jeste vetsi. Kdyz si to skutecne studoval a nelhal, aby jsi podporil svuj nazor znal bys jisteho Drakea.

Pro tebe, byl to profesor Cornell University a pak děkanem a profesorem astronomie a astrofyziky na University of California. Asi te to neoslni, ze tento odbornik ma jiny nazor jak ty, a pocital statisticky ty civilizace, o kterych ty tvrdis, ze se nepocitaji :D

Ale co, ty jsi to studoval, co takovej profesurek univeristy, natoz dekan muze vedet, kdyz ty za mlada jsi vedel vic jak tento nymand :D

Ale chapu, nikdo ti nesaha po kotniky...


P.S. vzdy ocenim, kdyz nekdo napise lez a pro dosazeni moralni autority napise, ze "za mlada zaibiral astronomii", aby ukoncil hodnocenim pojednani o kotnicich :D

Re: Re: udo, udo tak tortičky

udo | 22.01.2015

Du to asi nemyslel až tak zle :)

re: Du
Každý tam vidí to svoje, že? :D
podľa istého osobného kľúča..
Ty cherry picker! :D:D
alebo skôr chéri pique,
a či cherry drinker?

"Podľa seba súdim teba"
..či ako sa to vravieva?

Re: Re: Re: udo, udo tak tortičky

dusan | 23.01.2015

-vidím že som Ti zdvihol náladu, pravdu povediac odtedy čo sme mali debatu o tom že sme si všetci rovný, sa viac menej zabávam, takže básnik a vedátor nám zagágal
-pravdu povediac, ten ujko nie je zlý ako astrofyzik, ale jakosi mu nemôžem dojsť na chuť, to tie konštanty na výpočet civilizácií to je len educated gues without any experience - vzdelaný odhad bez skúseností, neverím tomu napr. že dokážeme v dostatočne velkom objeme rozoznať či máme dvojhviezdu alebo jednu hviezdu a planéty, ak je to dvojhviezda tak potom je kolísanie teploty na planéte viac menej nevhodné pre život, aj keby vedel že je to jedna hviezda a videl planétu v správnej vzdialenosti od hviezdy v správnom období života a tá planéta bola v správnej fáze a a a a ok ale jako môže vediet že je tam civilizácia a nie dinosaury ? ak vieš že nemám pravdu tak napíš
du

Stredná Európa

udo | 22.01.2015

Hmm..znie to celkom optimisticky, logicky, ale čo z toho materiálu by mohlo byť dnes postupne funkčne použíté u nás, konkrétne v našich čiastočne odlišných podmienkach?

T.j., praktické modifikácie pri zachovaní celkového zmyslu, cieľového vektora vedomej sociologickej mechaniky.

Isto, v niečom nám je bližšia Únia, v niečom Rusko. Máme možnosť vyberať čerešničky, oriešky, hrozienka. Naša tortička by mohla byť dlhodobo geopoliticky najVitariánskejšia :)

Prosto rozlíšiť čo robiť treba, od toho, čo robiť netreba.

Jou..inak, výraz "činovníci" by nemalo byť v tomto kontexte preložené skôr ako "úradníci"?

Re: Stredná Európa

Hоx | 22.01.2015

> .znie to celkom optimisticky, logicky, ale čo z toho materiálu by mohlo byť dnes postupne funkčne použíté u nás, konkrétne v našich čiastočne odlišných podmienkach?

přesně toto byl důvod zveřejnění, nikoliv hotové recepty, ale popřemýšlet a "vybrat třešničky"...

Re: Stredná Európa

Geo | 22.01.2015

Ad činovníci: pokud jde o doslovný překlad, máš pravdu, ale právě v tomto kontextu jde nejen o úředníky, ale i o velené představitele místní správy, tzn. politiky, kterými úředníci zpravidla nejsou. Proto jsem nechal zastřešující výraz "činovník". Nicméně vďaka :-)

Re: Re: Stredná Európa

udo | 22.01.2015

Výraz "činovník" v slovenčine evokuje skôr divadlo.."ochotník"atď.
Neviem ale presne, ako je tomu v češtine. Možno máš v tomto pravdu.
Nem:
(Ein Politiker bekleidet ja nur das Amt) = SchauSpieler = eng. show player = Actor(?), who doesn´t really act(subjekt)..not inevitably a creator, more un interprétant(fr.)..

Avšak ide aj o to, ako post úRaDníka chápeš.
Ak s negatívnejśou konotáciou smerom byroKratovi, tak máš aj v tomto zmysle pravdu.
Ak by si však pripustil perspektívne objektívne pozitívnejśiu interpretáciu výrazu, tak..:)

Ok, nemusí ísť o vec zásadného charakteru, tak asi nebudeme na tom slamu mlátiť, jak sa u nás vraví.

Re: Re: Re: Stredná Európa

Dan | 23.01.2015

Zásadní rozdíl mezi námi a Ruskem je ve vlastnictví půdy. Zatímco v Rusku je půda státu a dá se pouze pronajmout, maximálně na 100 let, u nás je veškerá půda vlastněna, ve vlastnictví státu je naprosté minimum. Pokud tedy v Rusku přijmou patřičnou legislativu, mohou půdu přidělit lidem, kteří o to budou mít zájem. U nás si půdu musí člověk koupit, což vyžaduje nemalé finanční prostředky. Myšlenka takzvaných rodových statků mě zaujala a začal jsem se zajímat o koupi půdy a jedná se nemalou investici v případě pouhých 1-2 hektarů.
To že na této planetě můžeme žít, za to musíme děkovat matce zemi, ta nám poskytuje vše nezbytné pro život. A proto je vlastnictví půdy jednotlivcem v případě velkých ploch minimálně diskutabilní.
Realizace myšlenky rodových statků je možná za předpokladu změny hodnot a odklonění se od pěněz. Tento proces již probíhá.

Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

Oracle 911 | 23.01.2015

V Rusku existuje federálny zákon o pridelení štátnej pôdy každému kto o to požiada a tieto "mikrofarmy" v poskytovali v roku 2012 asi 50% potravín.

Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

popolvár | 23.01.2015

áno tento proces už prebieha aj u nás, síce nie tak intenzívne, ako v Rusku, Kazachstane a na Ukrajine, ale prebieha. Ľudia, ktorých táto myšlienka nadchla, si cestu k realizácii svojho sna nájdu. U nás vo forme jednotlivých rodových statkov, s osadami to bude problém zatiaľ, možno časom, ak by to podporil štát ako súčasť koncepcie rozvoja slovenskej spoločnosti.
Predpokladom ani nie je tak odklon od peňazí, ako skôr odklon od západného konzumného spôsobu života (vlastnenie hory zbytočných serepetičiek, ktoré len na oko život uľahčujú) a zmena zaužívaných stravovacích návykov a dogiem. Problémom je stravovací stereotyp našej civilizácie, založený na dennom prísune mäsa, obilnín, zemiakov a trocha zeleniny, nazvyme to skladbová jednotvárnosť. A na to nadväzuje poľnohospodárska veľkovýroba - polia osiate repkou, slnečnicou, pšenicou, jačmeňom, trocha ovsa, zemiakov, zeleniny, a pre potreby produkcie mäsa a mlieka ešte ďatelina, lucerna a kukurica. Všetko obrovské lány monokultúr - raj pre chrobač, plesne a buriny - bez pesticídov neurodia zhola nič. A bio z veľkovýroby? To je len trocha menej a menej agresívnej chémie... Bez nej zabehanú druhovú skladbu stravovania obyvateľstva proste nedokážu zabezpečiť. Preto je potrebný predovšetkým odklon od stravovacích návykov. Prejsť na plody tzv. jedlého lesa - množstvo orechov, orieškov, jedlé gaštany a spústu sezónneho ovocia a zeleniny. To zníži potrebu veľkých plôch obilnín len na množstvo pre prežitie nerodiacej časti roka a obmedzenia mäsa a mlieka takisto výrazne zníži tlak na obiloviny, nehovoriac už o zníženej potrebe tukov na vyprážanie a pečenie. Napr. spôsob pestovania repky - to je jeden devastačný faktor.
Zvýšenie spotreby ovocia, orechov a ďalšich plodov zmení tlak na prvovýrobu, čo bude mať vplyv na zmenu osevov, postupov, technológií a rázu krajiny. Menšie polia druhovo rôznorodé pretkané množstvom sadov, rybníkov a jedlých lesov. 8 árová záhrada plne uživí štvorčlennú rodinu minimálne 3-4 produkčné mesiace vhodným rozvrhnutím ovocných stromov a zeleniny, plus aj trocha králičieho mäsa - konzumenti ostatnej zelenej hmoty záhrady. A to nehovorím o množstve zakonzervovanej, namrazenej a uskladnenej zeleniny a ovocia na zimné mesiace...

Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

xamil | 23.01.2015

aj u nas sa to rozbieha
2-3roky budu aj u nas uz prve funkcne rodove statky,osady

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

janko hrasko | 23.01.2015

no, kedze na jednom takomto projekte sam pracujem, tak sa s vami mozem podelit o moje dojmy. to, ze ludia by aj chceli nieco robit, je fakt, druha vec je, ze dopracovat s k ucelenemu pozemku je vec druha. ten to kto tu podu nema dnes, sa k nej fakticky vobec nedostane. hovorim specialne o uzemi zapadneho slovenska, oblast malacky. poda rozdrobena, vela nezistenych vlastnikov a novy zakon z dielne ficovcov tomu fakt nepomohol. skor naopak, aj tak uz bolo vsetko dolezite predane a ti co chcu zacat to maju opat o cosi tazsie. poviem vam to na rovinu, pokial fakt nemate podu, tak mozete len snivat o budovani rodoveho statku o tych osadach uz duplom nie. pokial to nevyriesi stat, tak sa to nepohne. dalsi problem je, ze ak chcete pestovat nieco zdravsie, tak vase "policko", musi byt nieke v kutiku, aby ho nezadusila chemia, ktora sa bezne vsade vo velkom pouziva. takze ked k tomuto este priratam tento faktor, tak je uz fakt nemozne nieco len tak na zelenej luke rozbehnut. je to zacarovany kruh, tak vam poviem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

xamil | 23.01.2015

vydrzat ;-)

my uz sme trocha dalej
s podou to je narocne to je pravda ale na druhej strane ak by boli u nas ucelene plochy uz by nas mozno davno vykupili.(myslim podu)
ja to vidim skor pozitivne to rozparcelovanie,dedenie medzi vsetkych potomkov (myslim ze v Cechach dedil najstarsi) lebo o to velkonakupcovia pody nemaju zaujem resp. je to komplikovane ako pre nas malych
zatial ,lebo tam sa chysta tiez nejaky zakon ohladom scelovania pozemkov.
drzim palce

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

janko hrasko | 23.01.2015

ano, je to ako pises, kebyze tam nie su dnes ty nevysporiadani vlastnici, tak uz mame kompletne po pode. na druhej strane, to scelovanie, to vobec nie je jednoducha vec + pozemkova mafia. takze, pokial toto stat nebude riadit, tak je to pre nas nevyriesitelne. bud ta odrbu a dostanes nieco nebonitne na konci sveta, alebo ta pride navstivit nejaky mafian. toto je sucasna situacia. pre mna uz vsak ina cesta nie je, takze ja som trpezlivy.

Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

Dušan | 23.01.2015

Vlastníctvo pôdy je nebezpečná záležitosť. Rímske právo s vlastnením pôdy vyslovene počíta.

Som čítal už dosť dávno(=nie dobre si pamätám) že vlastnenie pôdy sa v európe zaviedlo v 15 storočí. Vtedy veľa ĺudí chudobných popredávalo svoju pôdu (t.j. bola im odňatá s úrokmi) a vtedy sa európa prvý krát stala "preľudnená" (tfuj). Potulka bol hrdelný zločin.

Proste zlo a sociálna manipulácia.

ps. po prečítaní rozdnych zdrojov som vy-myslel systém riadenia štátu, ktorý som písal ešte predtým ako som sa dostal ku KOB a DVTR

http://www.ulozto.cz/xudg2RS/ako-spravit-system-spravodlivejsi-ods-pdf

Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

Dan | 23.01.2015

Nejsem si jist, zda je možné na 1 hektaru půdy uživit rodinu. Ale představuje to jakousi nezávislos a pocit, že v případě nouze má člověk základní potřeby zajištěné.
Netušil jsem, že v Rusku už přidělování půdy probíhá, nebo to byla jednorázová akce. Nevíte jak velkou plochu bylo nebo je možné získat?

Re: Re: Re: Re: Re: Stredná Európa

dusan | 23.01.2015

-no Dušan, tu je Dušan a ďakuje Ti za niečo konkrétneho - vyzerá to že to budem čítať vyše rázy, dik
du

Přidat nový příspěvek