27.12.2015
Během Velké hospodářské krize v USA v 30. letech zemřelo v Americe hlady kolem 5 milionů lidí, přitom mnozí z nich zemřeli vinou vlády. O tom, proč dnes za oceánem dávají přednost tomu o tom stydlivě mlčet, mluví výzkumník historie 20. století Boris Borisov.
Zfalšované statistiky
— Borisi, západní historici už tu cifru zpochybnili...
— Zpochybňovat je možné cokoliv, lépe kdyby se podívali na oficiální údaje statistických úřadů USA, které jsem využil. A ty jsou šokující. Během 30. let se faktická přítomnost občanů zjišťovala jen během sčítání obyvatel, které se provádělo v letech 1930, 1940 a 1950. Údaje ze sčítání odhalují velký úbytek obyvatelstva. A je očividné, že statistické údaje byly upraveny podle údajů sčítání, to znamená zfalšovány. Vypadá to následovně: porodnost údajně padá o 50% v roce 1931 a takto zůstává 10 let. A v roce 41 se prudce zvyšuje. Na dvojnásobek. V demografii se takové věci nedějí. Pokud by byl zakopaný pes jen v pádu porodnosti, viděli bychom úbytek jen u lidí, narozených v 30. letech. Ale podobný úbytek je i u lidí, narozených ve 20. letech. A ti se nemohli „nenarodit“, oni už žili. Z toho vyplývá že mohli jen zemřít ve 30. letech.
Vycházeje z amerických statistik, počet obyvatel USA měl být v roce 1941 kolem 142 milionů lidí, ale ve skutečnosti vidíme 131,4 milionu. Kolem 2,5 milionu připadá na snížení porodnosti, 3 miliony dělá emigrace. A 5 milionů se někam v americké statistice ztratilo. A nikdo dosud neobjasnil, co se s nimi stalo...
— Není jednodušší vzít a podívat se na statistiku podle let: porodnost, úmrtnost...
— Hodnověrné údaje nejsou k dispozici.
— Jak to?
— Podívejte se na stránky statistického úřadu USA. Vezměme rok 1932: „Statistika se v roce 1932 nesestavovala.“ Vidíte, jak pohodlně skrývají skutečnost? Údajně nesestavovali statistiku...
Vláda roosevelta likvidovala jídlo
— Copak krize měla tak strašné důsledky?
— Nejspíš ano. Mezi miliony nezaměstnaných bezdomovců vypukl hlad, nemoci, vysoká úmrtnost. Kolem 5 milionů farmářů a členů jejich rodin přišlo o střechu nad hlavou a půdu, to znamená byli rozkulačeni.
— To je nějaká sovětská terminologie...
— Ve své podstatě to, co proběhlo s americkými farmáři, je možné plně srovnat s rozkulačením v SSSR. Jde o to, že země, úroda i skot mnohých farmářů byly u bank jako ručení. A banky zase patřily velkým oligarchickým agrostruktrurám, které konfiskovaly u farmářů majetek za dluhy. Mlýnské kameny finančního systému tehdy semlely každého šestého farmáře.
— Ale sám jste řekl, že úroda i skot nikam nezmizely, jen změnily vlastníka...
— Zemědělské byznys-lobby nemělo zájem na tom, aby jídla bylo dost: tehdy by se stalo dostupné zchudlým Američanům. Proto vláda a byznys postupovali zcela „tržně“: zaorali kolem 10 milionů hektarů i s úrodou a zlikvidovali 6,5 milionu hlav prasat. To přirozeně vyvolalo hněv prostých lidí, kteří začali pořádat „hladové pochody“. Vláda jim dala jen jednu možnost: „veřejné práce“.
Mýtus o ukrajinském hladomoru se zrodil v kongresu USA
— Ale má se za to, že právě „veřejné práce“ dali Americe nové kanály, cesty, mosty...
— Obdivovat moudrost Roosevelta, který organizoval „veřejné práce“, to je to samé, jako obdivovat moudrost Stalina, který organizoval stavbu Bělomořsko-baltského kanálu a řady druhých velkých projektů komunismu. Paměť o zločinech proti lidskosti tehdejšího vládnoucího režimu v USA byla vymazána z oficiální historie, zaměněna propagandou, která hlásá o „moudrém“ Rooseveltovi, ale zamlčuje miliony Američanů, kteří zemřeli hlady. Všeho všudy přes americký GULAG veřejných prací prošlo kolem 8,5 milionu lidí. Jen mládeže bez práce bylo přivlečeno kolem 2 milionů. Platili jim 30 dolarů, z toho 25 odečítali za „služby“... Všechno se to odehrávalo v drsných podmínkách malárie a na pozadí obrovské úmrtnosti. O tom je třeba dělat výzkumy, ne o vymyšleném ukrajinském hladomoru.
— Ale vždyť hlad na Ukrajině byl!
— Hlad byl, ale hladomor jako nástroj genocidy na Ukrajině nebyl. A nikdo to před námi neskrýval. Teprve v roce 1988 kongres USA poprvé obvinil Rusko ze záměrné organizace hladomoru na Ukrajině. Tehdy byla vytvořena dokonce speciální komise kongresu pro vyšetřování „hladomoru na Ukrajině“.
— To znamená že mýtus hladomoru se zrodil v USA? K čemu to potřebovali?
— V USA takovým způsobem formují historickou paměť. Američané obecně rádi sčítají jen cizí mrtvé.
— USA tedy „zapomněly“ o svém hladomoru?
— Někdy si na to vzpomenou. Řada současných kongresmenů se například upřímně diví svým kolegům z 30. let. Cituji jedno z posledních prohlášení: „věděli, co se děje, ale neudělali nic aby hladovějícím pomohli“. Němá scéna. To znamená že velmi dobře věděli, že v nejbohatším městě země, New Yorku, se stály fronty na polévku zdarma (na americkém venkově takové fronty nebyly, protože nebyla ani polévka zdarma – nebyly na ní prostředky), ale první pomoc obyvatelům vláda organizuje teprve několik let po vypuknutí krize.
O hladomoru, na kterém měla vinu vláda USA, mluvili v Americe i dříve. Ale všechny, kdo zveřejňoval pravdu, prohlašovali za komunisty, vedoucí „antiamerickou činnost“. A ti, kdo říkali pravdu, na sobě zakoušeli všechny projevy totalitární čistky amerického právního a informačního pole.
Genocida Američanů
— Mimochodem, jak v USA zareagovali na váš výzkum?
— Reakce jsou různé, velmi často označují můj materiál za komunistickou propagandu. Přitom argumentace je přibližně následující: „U nás v USA byla demokracie a lidská práva, proto všechno je to naprosto nemožné“. Zároveň ale probíhá na různých anglojazyčných platformách bouřlivá diskuse na to téma. Objevuje se mnoho vzpomínek na tu dobu: „Starší členové mé rodiny vyprávěli, jak lidé chodili ode dveří ke dveřím s prosbami o práci alespoň na jeden den, jen za jídlo“. Nebo: „Moje babička vyprávěla, že často nejedla celé dny.“ A i masové demonstrace za Hoovera nazývali „hladovými pochody“, přičemž tento název si nevymyslel Boris Borisov v 21. století, ale americký tisk 30. let.
— Šlo tedy o genocidu amerického národa?
— Přesně tak. Ve vztahu k tomu, neměli bychom dnes přijmout prohlášení, odsuzující zločiny proti lidskosti těch kongresmenů a „krvavý režim Hoovera – Roosevelta“? A pokud si jejich kongres dovoluje zařazovat mezi „oběti hladomoru“ všechny, kdo u nás zemřel, pak proč bychom nemohli použít stejná kritéria i pro Spojené státy? Chtěl bych připomenout, že masovou likvidaci potravin během krize a hladu prováděl nikoliv Stalin, ale federální vláda USA.
Soudruzi Američané, buďte čestní: pokud považujete oběti hladu na Ukrajině za oběti krvavého Stalina, pak zařaďte mezi oběti krvavého Roosevelta oběti hladomoru za Velké hospodářské krize. Jinak jste obyčejní šejdíři. A vládě USA je to třeba neustále připomínat. Je důležité pochopit, že nelze vyhrát informační válku sedě v okopech a odrážeje obvinění typu „hladomor na Ukrajině“, „okupované Pobaltí a Evropa“, „ruským vojákem znásilněné Německo“ a tak dále. Je čas přejít v informační válce do útoku. Nacházet bolavá místa a zasazovat přesné údery. A takových míst má Amerika i Evropa během 20 století velmi mnoho...
Je důležité vypíchnout, že do roku 1988, kdy byla vytvořena komise kongresu USA pro vyšetřování „hladomoru na Ukrajině“, Spojené státy na to téma mlčely, stejně jako mimochodem ohledně dalších témat ze zlatého fondu Goebbelse jako například Katyň nebo „znásilněné Německo“. Státy velmi dobře chápaly, že mají ve skříni svého hladem umořeného kostlivce a že odvetný ideologický úder by byl rychlý, přesný a pro USA smrtící. Velikost demografické jámy SSSR a USA počátku 30. let je zcela srovnatelná, a vzájemné mlčení okolo tohoto tématu bylo částí nepsaného kodexu „studené války“. Teprve v roce 1988 Washington, získav skupinu vysoce postavených vlivových agentů v Kremlu, v čele s Gorbačovem, maje v roli ideologického protivníka ne „železného člověka“ Suslova, ale liberála Jakovleva, a znaje dopředu, že odvetný úder ze strany SSSR následovat nebude, začal postupně rozvíjet téma hladomoru na Ukrajině. Okamžik byl vybrán velmi vydařeně.
Nemůžeme od Států čekat samoodhalení na téma amerického hladomoru, publikaci archivních dokumentů a přiznání typu toho, co bylo iniciováno – a možná zfalšováno – týmem Gorbačova na konci 80. let pod heslem „obnovení historické pravdy“. Žádné obnovení historické pravdy se před krachem USA konat nebude. Zamlčování pravdy o Velkém Americkém Hladomoru je koordinovaná pozice všech amerických elit. Na ohromném počtu obětí 30. let nesou stejnou vinu jak republikánská administrativa Hoovera, tak demokratická administrativa Roosevelta. Jedni i druzí mají na svědomí miliony obětí kanibalské politiky – právě proto je politický systém USA dostatečně konsolidovaný v otázce kompletního odmítání faktu hladomoru v USA a jeho milionových obětí. S pěnou u huby to budou odmítat i 5. kolony „ochránců lidských práv“, z řad těch, co jsou na výplatních páskách Statního oddělení USA. Ale historická pravda bude nevyhnutelně odkryta.
Související:
Boris Julin o hladomoru na Ukrajině
Informační báze KSB