Projev V. V. Putina na 75. zasedání Valné hromady OSN 22. září 2020

2.10.2020

zdroj: mid.ru

Vladimir Putin promluvil prostřednictvím videozáznamu na plenárním zasedání jubilejního,

75. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů.

22. září 2020

Vladimir Putin: Vážený pane předsedo! Vážený pane generální tajemníku! Vážení kolegové! Dámy a pánové!

V letošním roce světové společenství slaví dvě bez nadsázky historická data – 75. výročí ukončení Druhé světové války a založení Organizace spojených národů.

Není možné přecenit význam těchto navždy vzájemně propojených událostí. V roce 1945 byl rozdrcen nacismus, zničena ideologie agrese a nenávisti, a zkušenost a duch spojenectví, pochopení té obrovské ceny, kterou si vyžádal mír a společné Vítězství, umožnily vytvořit poválečný světový pořádek. Jeho bezpodmínečným základem se stala Charta OSN, která zůstává i dnes hlavním zdrojem mezinárodního práva.

Jsem přesvědčen, že nynější jubileum nás zavazuje připomenout si v Chartě OSN zakotvené nepomíjející principy mezistátní komunikace, a otcové zakladatelé Světové organizace je formulovali velmi jasně a jednoznačně: je to rovnost suverénních států, nevměšování do jejich vnitřních záležitostí, právo národů samostatně určovat svůj osud, zřeknutí se hrozby nebo použití síly, politické urovnávání sporů.

Při zpětném pohledu na poslední desetiletí lze konstatovat, že nehledě na všechny složitosti období "studené války", kardinální geopolitické posuny, dnešní složité propletence globální politiky OSN důstojně plní své hlavní poslání – uchovat mír, podporovat udržitelný rozvoj národů a kontinentů, pomáhat při překonávání lokálních krizí.

Tento kolosální potenciál a zkušenosti OSN jsou potřebné a slouží jako dobrý základ pro to, abychom mohli jít kupředu. Koneckonců, jako každá mezinárodní organizace nebo regionální struktura, OSN by neměla kostnatět, a musí akceptovat ve svém vývoji dynamiku 21. století, postupně se přizpůsobovat realitě moderního světa, a ten se opravdu stává stále složitějším, multipolárním, mnohorozměrným.

Probíhající změny mají samozřejmě svůj vliv na hlavní orgán OSN – Radu bezpečnosti, na diskusi kolem přístupů k její reformě. Naše logika spočívá v tom, aby Rada bezpečnosti plněji zohledňovala zájmy všech zemí, veškerou mnohotvárnost jejich stanovisek, opírala se o princip co nejširšího souhlasu států, ale při tom, stejně jako dříve, sloužila jako klíčový prvek systému globálního řízení, což nelze zajistit bez zachování práva veta stálých členů Rady bezpečnosti.

Toto právo pěti jaderných mocností – vítězů Druhé světové války také dnes odráží skutečnou vojensko-politickou rovnováhu. A co je nejdůležitější, je to ten naprosto nezbytný a unikátní nástroj, který neumožňuje jednostranné akce, hrozící přímým vojenským střetem mezi největšími státy, dává možnost hledat kompromis, nebo minimálně se vyhnout řešením, která jsou kategoricky nepřijatelná pro ostatní, jednat v rámci mezinárodního práva, a nikoliv ve vratké, šedé zóně svévole a nelegitimity.

A jak dosvědčuje diplomatická praxe, tento nástroj funguje na rozdíl od bolestné zkušenosti předválečné Ligy národů s jejími nekonečnými diskusemi, prohlášeními bez existence mechanismů skutečných činů, bez práva států a národů, které postihlo neštěstí, na pomoc a ochranu.

Zapomínání historických poučení je lehkomyslné a velmi nezodpovědné, stejně jako zpolitizované, nikoliv na faktech, ale na výmyslech založené pokusy libovolně interpretovat příčiny, průběh a výsledky Druhé světové války, jinak vykládat řešení konferencí spojenců a Norimberského tribunálu.

Nejde jen o podlost a zločin vůči památce bojovníků proti nacismu. Je to přímý, zničující úder na samotné základy poválečného světového uspořádání, což je zvláště nebezpečné v situaci, kdy globální stabilita je vystavována těžkým zkouškám, když degraduje systém kontroly zbrojení, nekončí regionální konflikty, zostřují se hrozby, které přináší terorismus, organizovaný zločin a obchod s drogami.

Nás všechny zasáhla i zásadně nová výzva – pandemie koronaviru. Nemoc přímo postihla miliony lidí, odnesla to nejdražší – statisíce lidských životů. Karantény, zavírání hranic, vytváření mnohočetných těžkých problémů pro občany prakticky všech států, to vše jsou reálie dneška. Zvláště je to těžké pro lidi starší generace, kteří kvůli nuceným omezením někdy týdny nebo dokonce měsíce nemohli obejmout své blízké, děti, vnoučata.

Experty teprve čeká úkol plně posoudit též rozsah s epidemii spojeného sociálně ekonomického šoku, všechny jeho vzdálenější důsledky. Už nyní je však zřejmé, že oživení globální ekonomiky potrvá dlouho, velmi dlouho. Přičemž ne vždy budou fungovat dříve vyzkoušená protikrizová opatření. Budou zapotřebí nová, nestandardní řešení.

Přijít na ně můžeme jen společně, a to je nejdůležitější úkol jak pro OSN, tak pro státy "dvacítky" a, samozřejmě, pro další přední nadnárodní organizace a integrační sdružení, které v důsledku pandemie také zažívají nikoliv nejlepší časy a potřebují zásadně nové horizonty a měřítka rozvoje.

Právě tuto myšlenku kvalitativního integračního růstu, "integrace integrací" obsahuje ruská iniciativa o vytvoření Velkého euroasijského partnerství s účastí bez výjimky všech zemí Asie a Evropy. Je čistě pragmatická a nyní se stává ještě naléhavější.

Kromě toho, chtěl bych znovu upozornit na ruský návrh na zřízení tzv. zelených koridorů, zbavených obchodních válek a sankcí, především pro zboží denní potřeby, potraviny, léky, prostředky osobní ochrany, vyhledávané právě pro boj s pandemií.

Rovněž celkové vyčistění, osvobození světového obchodu od překážek, zákazů, omezení, nelegitimních sankcí by se mohlo stát dobrým stimulem pro oživení globálního růstu, snížení nezaměstnanosti. Tak, podle propočtů odborníků, úplné nebo částečné snížení zaměstnanosti ve světě ve druhém čtvrtletí letošního roku se rovná ztrátě 400 milionů pracovních míst, a je třeba udělat vše, aby se tato nezaměstnanost nestala stagnující, aby se lidé vrátili do práce, mohli poskytovat obživu svým rodinám, a ne aby se ocitli v sevření chudoby, bez vyhlídky v životě.

Je to opravdu tíživý globální sociální problém, a proto je nyní posláním politiky klestit cestu obchodu, společným projektům a poctivé hospodářské soutěži a neklást překážky podnikání a podnikatelské iniciativě.

Pandemie nastolila i řadu etických, technologických, humanitárních témat. Tak, moderní digitální technologie umožnily rychle přebudovat systém vzdělávání, obchodu, služeb, zavést distanční výuku, on-line kurzy pro lidi různých věkových kategorií. Umělá inteligence pomohla lékařům přesněji a rychleji diagnostikovat, vybírat optimální léčebné postupy.

Ovšem stejně jako jakékoliv jiné inovace, digitální technologie mají tendenci k nekontrolovatelnému šíření a stejně jako obvyklé zbraně se mohou dostat do rukou různým radikálům a extremistům nejen v zónách regionálních konfliktů, ale i v poměrně bohatých zemích, což představuje obrovská rizika.

V tomto ohledu si otázky kybernetické bezpečnosti, aplikace pokročilých digitálních technologií taktéž zaslouží co nejvážnější diskusi na platformě OSN. Je důležité uslyšet, vnímat obavy lidí o to, nakolik v nové éře budou chráněna jejich práva: práva na soukromí, vlastnictví, bezpečnost.

Musíme se učit používat nové technologie ve prospěch lidstva, najít správnou rovnováhu mezi pobídkami k rozvoji umělé inteligence a oprávněnými omezujícími opatřeními, společným úsilím dospět k dohodě v oblasti regulace, která by vyloučila potenciální hrozby, přičemž nejen z hlediska vojenské, technologické bezpečnosti, ale také tradice, práva, morálky lidské komunikace.

Podotýkám, že v období pandemie lékaři, dobrovolníci, občané různých zemí ukázali a ukazují nám všem příklady vzájemné pomoci a podpory, a tato solidarita nezná hranic. Mnoho zemí také nezištně a otevřeně pomáhalo a pomáhá jeden druhému. Byly ale i případy, kdy se projevil nedostatek humanismu a chcete-li laskavosti ve vztazích na mezistátní, oficiální úrovni.

Soudíme, že autorita OSN by mohla přispět k posílení role přesně právě humanitární, lidské složky v multilaterálních a bilaterálních vztazích, a to jsou společenské a mládežnické výměny, kulturní styky, sociální a vzdělávací programy, kooperace v oblasti sportu, vědy, technologie, ochrany životního prostředí a zdraví lidí.

Co se týče zdravotnictví, zde je třeba nyní, stejně jako v ekonomice, co nejvíce odstranit překážky pro partnerství. Naše země se účastnila, a i teď je aktivně zapojena do globálních a regionálních úsilí v boji proti Covid-19, poskytuje pomoc nejvíce postiženým zemím, a to jak na bilaterálním základě, tak i v rámci multilaterálních formátů.

Děláme to především s ohledem na ústřední koordinační roli Světové zdravotnické organizace, která je součástí struktury OSN. Věříme, že potenciál WHO je třeba kvalitativně posílit. Taková práce už začíná a Rusko má velký zájem se na ní podílet.

Získaný vědecký, výrobní potenciál, klinické zkušenosti ruských lékařů umožnily rychle vytvořit řadu testovacích systémů a léčiv pro identifikaci a léčení koronaviru a poté k registrování první na světě vakcíny Sputník–V.

Znovu opakuji: jsme naprosto otevřeni a naladěni na partnerství. V této souvislosti předkládáme iniciativu: v nejbližší době uspořádat on-line konferenci na vysoké úrovni za účasti států, které mají zájem o kooperaci při vytváření vakcín proti koronaviru.

Jsme připraveni sdílet naše zkušeností, a i nadále komunikovat se všemi státy a mezinárodními strukturami, a týká se to i dodávky do jiných zemí ruské vakcíny, která prokázala svou spolehlivost, bezpečnost a účinnost. Rusko je přesvědčeno, že nyní je nutné využít všechny síly globální farmakologické výroby, aby byl již v krátkodobém horizontu zajištěn volný přístup k očkování pro občany všech států.

S nebezpečným virem se může setkat každý. Koronavirus neušetřil ani personál Organizace spojených národů, její sídlo a regionální struktury. Rusko je připraveno poskytnout pracovníkům OSN veškerou potřebnou odbornou pomoc, zejména nabízíme zdarma poskytnout naši vakcínu pro dobrovolné očkování zaměstnanců Organizace a jejích strukturálních jednotek. Takové žádosti od kolegů z OSN k nám přicházejí a my k nim nezůstaneme lhostejní.

Co je v dnešní agendě ještě zásadně důležité? V centru společného úsilí by samozřejmě měla zůstat jak ochrana životního prostředí, tak i problematika klimatických změn.

Svůj význam plně prokázaly příslušné multilaterální úmluvy, smlouvy a protokoly v rámci OSN. Vyzýváme všechny státy, aby k jejich dodržování přistupovaly zodpovědně, zejména co se týče dosažení cílů Pařížské dohody.

Vážení kolegové!

Chci znovu zdůraznit, že Rusko bude všemožně usilovat o podporu mírového, politicko-diplomatického urovnání regionálních krizí a konfliktů, zajištění strategické stability.

I přes veškeré spory a neshody, někdy nedorozumění, a dokonce i nedůvěru některých kolegů, budeme vytrvale nabízet konstruktivní, sjednocující iniciativy, a to především v oblasti kontroly zbrojení, posílení existujících zde smluvních režimů. Týká se to mimo jiné i zákazu chemických, biologických a toxických zbraní.

Hlavní problém, který lze a je třeba vyřešit rychle, to je, samozřejmě, prodloužení smlouvy mezi Ruskem a USA o strategických útočných zbraních, jejíž platnost končí v únoru 2021, docela brzy. Taková jednání vedeme s americkými partnery.

Navíc počítáme se vzájemnou zdrženlivostí při rozmísťování nových raketových systémů. Upozorňuji, že od loňského roku – chci to zdůraznit – již vloni Rusko oznámilo moratorium na umístění pozemních raket středního a krátkého doletu v Evropě a dalších regionech světa až do té doby, dokud se   tohoto rozmístění zdrží Spojené státy. Bohužel zatím neslyšíme reakci na náš návrh ani od amerických partnerů, ani od jejich spojenců.

Domnívám se, že podobné vstřícné kroky v konkrétních otázkách by vytvořily dobrý základ pro zahájení vážného, hlubokého rozhovoru o celém souhrnu faktorů ovlivňujících strategickou stabilitu. Jeho cílem by se stalo dosažení komplexních dohod, vytvoření pevného základu pro architekturu mezinárodní bezpečnosti, zohledňujícího předchozí zkušenosti v této oblasti a plně odpovídajícího nejen dnešním, ale také perspektivním vojenským, politickým a technologickým reáliím.

Zejména Rusko přichází s iniciativou o uzavření právně závazné dohody s účastí všech předních kosmických mocností, která by obsahovala zákaz umístění zbraní ve vesmíru a použití síly nebo hrozby síly proti kosmickým objektům.

Dobře si uvědomujeme, že jak otázky bezpečnosti, tak i všechny ostatní problémy, kterými se zabývá jubilejní Valné shromáždění OSN, vyžadují konsolidační úsilí na základě těch hodnot, které nás spojují, naší společné paměti o poučení z dějin, o duchu spojenectví, kdy členové protihitlerovské koalice ve jménu Vítězství a míru pro všechny národy planety byli schopni se povznést nad rozdíly a ideologické preference.

V současných složitých podmínkách je pro všechny země důležité projevit politickou vůli, moudrost a prozíravost. A samozřejmě, vedoucí role zde náleží stálým členům Rady bezpečnosti OSN – mocnostem, které již 75 let, nesou zvláštní odpovědnost za mezinárodní mír a bezpečnost, za zachování základů mezinárodního práva.

Právě s vědomím této odpovědnosti navrhlo Rusko svolat summit zemí „velké pětky“. Jeho cílem je potvrdit klíčové principy chování v mezinárodních záležitostech, vypracovat způsoby, jak efektivně řešit akutní problémy moderní doby. Je potěšující, že naši partneři iniciativu podpořili. Počítáme s tím, že takové osobní setkání na nejvyšší úrovni proběhne hned, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

Znovu opakuji: ve vzájemně propojeném, vzájemně závislém světě je nutné ve víru mezinárodních událostí jednat společně a opírat se přitom o principy mezinárodního práva stanovené v Chartě OSN. Jedině tak budeme schopni plnit vysoké poslání naší Organizace a zajistit důstojný život pro současné i budoucí generace.

Přeji všem národům planety mír a šťastný život.

Děkuji za pozornost.