Potrebujeme inú školu (14)

Potrebujeme inú školu (14)

5.7.2016

předchozí část

 

potrebujeme inú školu kap.7.3.doc

 

7.3. Čo robí s človekom
vyučovanie v ruskej škole?

Prečítali sme si «§ 1. Čo robí človeka človekom?» prvej kapitoly učebnice…

Možno sa ho celý naučiť naspamäť a zodpovedať učiteľovi v bezducho-bifľovacom režime od slova do slova. No pochopiť samotný obsah a vyložiť ho druhému človeku vlastnými slovami nie je možné.

Ak sa človek spoľahne na intelekt a svedomie tých, ktorí povýšili L.N.Bogoljubova na akademika RAV, doktora vied a profesora, zostáva mu len priznať si svoju vlastnú hlúposť a na základe toho sa psychicky zrútiť, stratiť vieru v seba: ako to, veď paragraf predsa písal doktor vied osobne, profesor a akademik; pravdepodobne to napísal veľmi múdro, a my — obyčajní ľudia, a tým skôr žiaci — celú tú hĺbku ním napísaného nevieme pochopiť pre svoju vlastnú hlúposť a nevzdelanosť.

Ničmenej, aby sme pochopili kto je v skutočnosti hlúpy, obrátime sa k textu učebnice: či sú to jej autori alebo väčšina jej potenciálnych čitateľov. Päťstranový paragraf akademik ukončuje „Zhrnutím“:

 

«Čím sa líši človek od zvierat? Po prvé, človek dokáže vyrábať pracovné nástroje a používať ich. Po druhé, disponuje komplikovane organizovaným mozgom, myslením a artikulovanou rečou. Po tretie, človek je schopný cielenej tvorivej činnosti.

Človek je biosociálna bytosť, predstavujúca sama osebe špeciálny článok v rozvoji živých organizmov na Zemi» (skúmaná učebnica, str. 13, zvýraznený text hrubým je rovnaký ako v citovanom zdroji).

 

Za týmto «zhrnutím» nasleduje zoznam otázok na otestovanie sa, ktoré uvedieme nižšie (komentár pod čiarou k jednej z otázok je náš):

 

«1. Čo znamenajú slová: „Človek je biosociálna bytosť“?

2. Ktoré vlastnosti človeka sú biologické?

3. Aké vlastnosti človeka majú sociálnu povahu (t.j. vznikajú len v spoločnosti)?

4. V čom sa prejavuje tvorivý charakter ľudskej činnosti?

5. V čom spočíva vzájomná súvislosť medzi myslením a rečou?1

6. Ako sa prejavujú ľudské schopnosti?

7. Čo je to samorealizácia človeka?

8. Prečo je samorealizácia človeka možná len v činnosti?»

 

Niekto by mohol dúfať, že akademik poskytol vecné odpovede na svoje otázky v texte paragrafu. Jednako, takáto nádej je márna: akademik nedokázal použiť jemu známe fakty, a preto, ako hovorievajú samotní pedagógovia «neodkryl tému» ním zadanú v názve paragrafu. Podľa klasifikačného hodnotenia slohových prác v škole si ním napísaný paragraf zaslúži hodnotenie «4» (za to, že niektoré fakty pozná: ak by nepoznal ani fakty, zaslúžil by si «5»).

Ak nepodľahneme psychologickému tlaku vedeckých titulov a hodností, ktoré sa tvária akoby objektívnym certifikátom o intelektuálnej sile, osvojených znalostiach a zručnostiach ich nositeľov; ak budeme uvažovať samostatne, a text vytvorený akademikom i mnohými ďalšími budeme porovnávať s faktami známymi zo života i zo školy, tak prídeme k záverom obsahovo iným (než tie, ktoré sme citovali vyššie ako «zhrnutie paragrafu») o podstate (povahe) človeka a jeho odlišnostiach od zvierat.

Preto sa znova obrátime k textu učebnice:

 

«Rozdiel medzi človekom a ostatnými živými bytosťami. Čo je to vlastne človek? Čím sa líši od zvierat? Nad týmito otázkami sa ľudia zamýšľajú oddávna. Staroveký filozof Platón na ne odpovedal takto: «Človek, to je dvojnohé zviera bez peria». Za dve tisícky rokov známy francúzsky fyzik a matematik B.Pascal namietol Platónovi: «Človek bez nôh stále zostane človekom, ale kohút bez peria sa človekom nestane».

Čo teda odlišuje ľudí od zvierat? Existuje, napríklad, príznak vlastný len ľuďom: zo všetkých živých bytostí má iba človek mäkký ušný lalok2. Avšak, je tento fakt tým hlavným, čo odlišuje človeka od zvierat?

Veľkí myslitelia prišli k záveru: najdôležitejší príznak človeka spočíva v tom, že je tvorom spoločenským, čiže sociálnym (latinské slovo socialis znamená «spoločenský»). (Spomeňte si z kurzov histórie a biológie, čo viete o pôvode človeka). Takže, človek je spoločenský tvor. Iba v spoločnosti, v kontakte medzi ľuďmi3, prebiehalo formovanie takých ľudských kvalít, ako je jazyk (reč), schopnosť myslieť a ďalšie» (skúmaná učebnica, str. 8).

 

Na tomto «a ďalšie» sa zastavíme, čo to si spomenieme, ako nám to radí akademik, a pouvažujeme. V 6. kapitole „Historická veda a ľudsko-spoločenská náuka: súvislosti“ sme analyzovali učebnicu I.I.Doluckého a nájduc určité fakty a položiac si určité otázky sme mimochodom zbúrali ten historický mýtus, ktorý je vnucovaný žiakom ako pravdivá predstava o historickej minulosti, ktorá sa objektívne udiala. Tu urobíme to isté: budeme hľadať fakty, klásť otázky, a uvidíme či text akademika ustojí takýto prístup.

Zopár faktov: Platón žil v rokoch 428/427 — 348/347 pred n. l. V akom kontexte Platón vyslovil názor, že: «Človek, to je dvojnohé zviera bez peria», — my pre svoju nevzdelanosť nevieme, a akademik o tom nehovorí, hoci možno, ani on sám originálne texty Platóna nečítal (starogréčtina bola po r.1917 vyradená spomedzi všeobecnovzdelávacích programov). A možno v kontexte, v ktorom Platón vetu vyslovil, bola adekvátna a teda aj rozumná v jej obsiahlejšom kontexte. Avšak vytrhnutá z kontextu a podaná ako samostatná definícia toho, čím človek je, predstavuje sama osebe len kultovú hlúposť, ktorá putuje storočiami z jednej knihy do druhej.

No vrstovníkom Platóna bol aj iný grécky mysliteľ — Diogenes zo Synope (404 — 323 pred n. l.). A legenda o ňom je oveľa významnejšia pre pochopenie toho, kto je človekom, a kto iba človeku podobným členom spoločnosti, než «myšlienkový experiment» z odboru «šklbania sliepok»4 tých, čo citujú „definíciu“ Platóna seriózneseriózne mu aj oponujú.

Diogenes nepochyboval o tom, že človek je tvor spoločenský. A hoci žil osamote, a príbytkom (ako o ňom píšu literárne zdroje) mu bol veľký prázdny sud, napriek tomu chodieval do mesta Synope (teda do spoločnosti) cez deň s rozsvieteným lampášom. Keďže cez deň je aj tak svetlo, spoluobčania sa ho udivene pýtali: «Načo chodíš cez deň s lampášom?» — Nato Diogenes odpovedal jednoducho, ale nepochopiteľne (pre drvivú väčšinu): «Hľadám Človeka…»

Diogenes nebol ani hlupákom, ani klaunom, rozveseľujúcim dav zvedavcov. On mal určité vlastné predstavy5 o tom, čím musí Človek v živote byť a zisťoval, že jeho spoluobčania, krajania sa «Ľuďmi» nestali, hoci ich telesná podoba bola plne ľudská. Odtiaľto i pramení odpoveď na rozpačité otázky spoluobčanov.

Otázka prvá: Prečo dáva akademik žiakom klaunovsky-idiotskú (alebo hanebne posmešnú: — veď sotva bol Platón idiotom či klaunom) „definíciu“ Platóna, ale zamlčuje, že v histórii existuje legenda o Diogénovy, pochopenie zmyslu ktorej znamená osvetliť sebe i druhým podstatu množstva problémov a otázok? T.j. prečo sa akademik vyhol tomu hlavnému a neželá si objasniť Diogenovu odpoveď «Hľadám Človeka...», ktorú Diogenes dával na jemu zadávané otázky o lampáši? Na to netreba veľa, len menovite ukázať:

  • V čom spočívajú objektívne možnosti osobného rozvoja každého jednotlivca, tvoriaceho spoločnosť?

  • Ako možno tieto rozdiely klasifikovať?

  • A existujú medzi príznakmi, objektívne ležiacimi v osnove získanej kvalifikácie, aj také, ktoré neumožňujú považovať všetkých členov spoločnosti za skutočných ľudí len preto, že biologicky patria k druhu «Človek rozumný» a nevyrástli medzi zvermi, ale v spoločnosti sebe podobných?

Toto nie sú vymyslené prázdne otázky o to viac, že akademik sám píše:

 

«Boli prípady, keď sa celkom malé deti dostali medzi zvieratá. Tým, že vyrástli medzi zvermi, sa nenaučili chodiť na dvoch nohách, rozprávať, používať rôzne predmety. Neboli schopní myslieť ako ľudia, a po tom, čo sa dostali medzi ľudí, správali sa ako zvieratá v zajatí» (skúmaná učebnica, str. 9).

 

Tento príklad potvrdzuje, že na to, aby mláďa druhu «Človek rozumný» skutočne narástlo v človeka, treba mu dať zodpovedajúcu výchovu a vzdelanie. Tento príklad ale vedie k otázke:

Ak spoločnosť, v ktorej sa jedinec narodil a vyrastá, nie je schopná (kvôli osobitostiam dosiahnutej úrovne života) poskytnúť určitú špecifickú výchovu a vzdelanie všetkým a každému, a iba reprodukuje z pokolenia na pokolenie sebe podobných, potom väčšina ľudí v nej objektívne nemôže byť Ľuďmi, hoci títo môžu byť samoľúbo utvrdení v tom, že «pravými Ľuďmi» sú, je to tak?

A ak toto Diogenes vnímal ešte v 4.storočí pred našim letopočtom, potom naozaj mal dôvod pritiahnuť pozornosť svojich spoluobčanov k problému premeny ich spoločnosti (takej, akou objektívne bola) na spoločnosť Ľudí, a s tým cieľom vyšiel do ulíc mesta s lampášom.

No akademik, miesto toho, aby sa podujal preskúmať podstatu tejto problematiky, hromadí kopec očividných a samo sebou sa rozumejúcich faktov: človek je tvor spoločenský a mäkkosť ušného laloku či jeho absencia u niektorých ľudí — toto skutočne nie je ten príznak, ktorý odlišuje Človeka od nie-človeka.

Naša odpoveď na otázku: „Prečo sa akademik vyhýba legende o Diogenovi6?” je jednoduchá: akademik sám nepozná odpoveď na otázku, kto je Človekom a kto len človeku sa podobajúcim subjektom. Nevie to preto, lebo sa o tom nepíše v knihách ktoré prečítal, a tvorivé zručnosti, potrebné k samostatnému vypracovaniu príslušných vedomostí, — ním osobne v procese výchovy a získania vzdelania vypracované neboli; no plat (a možno aj autorský honorár za vydanie a opätovné dovydanie učebnice v náklade desiatok tisíc exemplárov) dostávať by sa chcelo, a verejnoprospešne pracovať — k tomu niet schopností, ani ochoty: robiť hocičo, len nepracovať.

 

-pokračování-

 

 

1 Položiť takúto otázku ôsmakovi je nečestné, a to z nasledujúcich príčin:

  • Po prvé, v súčasnom školskom kurze sa v žiadnom z vyučovaných predmetov nespomína nič podstatné ani o intelekte ako takom, ani o procese myslenia; ani o funkcii a úlohe myslenia v psychickej činnosti osôb; ani o procese psychickej činnosti vcelku; ani o materiálnych nosičoch tohto procesu; ani o jeho organizácii a obsahu; a tým skôr, ani o vzájomných súvislostiach ľudského myslenia a procesov v okolitom svete.

  • Po druhé, ani jeden školský kurz nehovorí nič podstatné o povahe artikulovanej reči a jej podmienenosti objektívnymi (všeobecno-fyzikálnymi, prírodnými) a subjektívnymi (osobnostnými a spoločensko-kultúrnymi) faktormi.

  • Po tretie, osvojenie si jazykov (jak rodného, tak aj cudzích) nesie charakter osvojenia si zručnosti ovládať jazykové konštrukcie (príslušnú množinu slov a gramatiky, sformovanú spoločnosťou a uzákonenú za normu-štandard hovorenej a písanej reči), no nijako neukazuje, že jazykové konštrukcie (formy v každom jazyku špecifické) sú nástrojom vyjadrenia toho zmyslu, ktorý sám o sebe predstavuje obsah myšlienkového procesu a vzájomného chápania sa ľudí.

Preto vo väčšine prípadov môže žiak, ako odpoveď na túto ozaj životne dôležitú otázku, narozprávať hŕbu bezobsažných banalít, ktoré následne môže učiteľ ohodnotiť tak, ako sa mu hodí, teda v širokom diapazóne od «výborne» až po «veľmi zle — téma neodkrytá». Na potvrdenie správnosti tu povedaného aj akademik sám v skúmanom paragrafe učebnice napísal vyše strany bezobsažných banálností na tému «Myslenie a reč», no pod jeho akademickým titulom sa má chápať nemiestnosť a neopodstatnenosť kritiky, vychádzajúcej od prostého ľudu.

V tejto práci osvetľovať tému «Myslenie a reč» špeciálne nebudeme. Avšak v materiáloch Koncepcie spoločenskej bezpečnosti je dosť solídne vysvetlená v prácach VP ZSSR „Dialektika a ateizmus: dve nezlučiteľné podstaty“ a „Jazyk náš: ako objektívna danosť aj ako kultúra reči“. Pohľady na intelekt ako na objektívny prírodný proces sú opísané v dostatočne všeobecnej teórii riadenia, v prácach VP ZSSR „Voda Mŕtva“ a „Dostatočne všeobecná teória riadenia“. (Osnovné materiály učebného kurzu).

2 Táto fráza môže byť celkovo klasifikovaná ako propaganda rasizmu v skrytej forme: existuje množstvo ľudí, ktorých uši nemajú lalok a tento príznak je zároveň geneticky daný. Takže, ak «iba človek má mäkký ušný lalok», potom tí, ktorých uši lalok od narodenia nemajú, nie sú ľuďmi?

Isteže, akademik objasnil, že on «mal na mysli» nie toto, a netreba z jeho slov robiť takéto závery. No jeho text je aj prejavom toho, že škola neučí jazyku ako prostriedku na presné vyjadrenie zmyslu.

3 «V kontakte medzi ľuďmi»? alebo «v kontakte s inými ľuďmi»? — Vyskúšajte sa kontaktovať «medzi», a nie «s» voľakým. Toľko k otázke o kultúre reči, keď sa nedbanlivosť v myslení prejavuje v «slovesných klišé», čiastočne alebo úplne nezodpovedajúcich tým javom, o ktorých ide reč.

4 Platón bol sčítaný a inteligentný človek, filozof, a poznámku o tom že „človek, to je dvojnohé zviera bez peria“ povedal s najväčšou pravdepodobnosťou ironicky v kontexte, ktorý nám dnes nie je známy. Takže brať ju vážne a pristupovať k nej seriózne/vedecky, len s ohľadom na Platónovu autoritu, by malo vedeckú hodnotu na úrovni „šklbania sliepok“ (a robenia z nich tak „ľudí“), čo nijako nepomôže objasniť to, kto je to Človek. – pozn. prekl.

5 Ak by mal celkom jasný názor v tejto otázke, pravdepodobne by ho popísal sám, t.j. dal by priamu a nie dvojzmyselnú odpoveď na otázku, prečo neradí svojich spoluobčanov k ľuďom.

6 Nemôže o nej nevedieť, pretože ju zmieňujú nie len univerzitné kurzy histórie filozofie, ale aj mnohí zabávači-humoristi. A človek sa musí veľmi «snažiť», aby sa stal akademikom a nepoznal túto legendu.

 

Diskusní téma: Potrebujeme inú školu (14)

Příspěvek k tomu, jak se stát človekem

Sio | 10.07.2016

https://www.nevychova.cz/zdarma/k001/o7/?utm_source=vesnice&utm_medium=email&utm_campaign=k001o7c&gw=k001

Re: Příspěvek k tomu, jak se stát človekem

Pe-tri | 12.07.2016

Určitě OK, i když je to IMHO spíš o tom, jak si zachovat šance, stát se Člověkem.
P.

To podstatné ...

Pe-tri | 06.07.2016

Podstatu článku vidím v tom, upozornit podobně jako Diogenes tehdy i dnes řadového člověka, že s jeho nazíráním na sebe samé a potažmo i na celý svět nemusí být něco v pořádku. A tudíž stojí za to, zabývat se problematikou hledání podstaty toho, co je vlastně člověka zač. Na dobré stopě bude IMHO ten, kdo jako výchozí pracovní hypotézu (1.iteraci) přijme předpoklad, že rozdíl mezi člověkem obyčejným/ne seberealizovaným a Člověkem skutečným je řádový ! Rozdíl nespočívá v intelektuální vzdělanosti ani v sociální integraci/angažmá, rozdílnosti v těchto aspektech/projevech lidského bytí jsou jen důsledky seberealizace. Rozdíl je podobně velký jako je rozdíl mezi inteligentním zvířetem a člověkem. Neschopnost toto pochopit ani na úrovni dále verifikované pracovní hypotézy je velkou první překážkou na cestě od člověka k Člověku.
P.

Re: To podstatné ...

Sio | 06.07.2016

Já byl vychováván v tom, že lidé jsou si rovni. Samozřejmě dnes vím, že se ta věta dá interpretovat různě. Třeba přidat k tomu tvrzení, že by si lidé měli být rovni před zákonem i před Bohem a nikdo by se neměl vyvyšovat nad ty druhé.
Ale neznamená to, že mezi lidmi nejsou velké rozdíly. Vždy jsem měl tendenci nedostatky ostatních omlouvat a hledat chyby spíše na sobě. Ale v průběhu života se už desítky let nestačím divit tomu, čeho jsou lidé schopni. Jaká směs nízké sebeúcty, prosté hlouposti, závisti a pokřivené logiky! Zároveň se mi už daří vidět za tím příčiny, číst v příběhu mezi řádky. Při sledování pořadu "Ano šéfe!" dodnes nevycházím z údivu, s jakým vybavením, myslím mentálním a znalostním se lidé pouštějí do tak relativně náročné činnosti, jakou je vedení restaurace. Pozoruhodné je porovnat to se stejným pořadem s Gordonem Ramsey, protože tam je vidno totéž, ale s Američany.
Podobně i různé příběhy ze soudní síně (třeba jako Soudkyně Barbara) člověku ukazují směs morální bídy a hlouposti, které by člověk normalně ani nevěřil.
Přitom jsem zvyklý na to, že lidé nejsou stejní, za 5 let v Rusku jsem se naučil myslet i vnímat nejen jako Čech ale i jako Rus a naprosto chápu, že myšlení jednoho národa se může druhému národu zdát absurdní. Neocenitelná zkušenost. A platí to nejen mezi národy ale i mezi různými společenskými vrstvami v rámci téhož národa.

Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 06.07.2016

Stále uvažujete v rámci různých individuálních úrovní bytí mnou pracovně nazývaných obyčejných lidí - člověků/ovčanů (jedno jaké národnosti či státnosti). Existence a podstata tzv. seberealizovaného Člověka Vám stále uniká.
P.

Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 07.07.2016

Uniká ... a tak kde je ta definice, když ta Bogolubovova je nanic? Nemůže mi unikat něco, co není definováno. Zkuste vy ... napsat definici Člověka. Třeba to pochopím.
Víte, čím se vyznačují veškeré projevy okolo KSB? Nedostatečnými nebo chybějícími definicem a výklady spojenými s dovětekem "ti tomu nerozumí", jsou to "idioti v klinickém slova smyslu", tlusté knihy apod.
Tak do toho, definujte, objasňujte, jsem otevřen diskusi.

Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 07.07.2016

Když napíšu např. že seberealizovaný Člověk myslí srdcem a nikoliv mozkem, tudíž mj. ví, že není tím, za koho ho považuje okolí a ví, že skutečnost/realita existuje uvnitř bytosti a nikoliv vně jí. Ví, že není smrtelným tělem/osobností s běžným občanským jménem, ale že je neosobní, nesmrtelnou, parciální částí vyššího, nadřazeného systému, chcete-li Boha.
Nebo když napíšu, že principiální rozdíl mezi Člověkem a člověkem je analogický rozdílu mezi hráčem nějaké počítačové virtuální hry a postavou/charakterem, kterou v této hře reprezentuje. Budete schopen z toho porozumět, o co jde a v čem spočívají objektivní (konceptuální, nejen pojmologické) potíže s popisy definic ? Chápete co myslím tím řádovým/systémovým, nikoliv parametrickým rozdílem ?
Nebo Vám bude srozumitelnější analogie, ve které je člověk housenkou a Člověk motýlem ? Chápete, že intelektuálně (venku) lze vytvářet pouze modely, které však lze niterně prožít a poté sám (coby Člověk) modelovat nebo číst modely/popisy těch, kteří na seberealizaci dosáhli a po té o nich pouze (coby člověk) spekulovat jako o nedokázaných fantaziích ?
P.

Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 07.07.2016

Myslím, že to vcelku chápu. Na 100% to asi nejde.
***
Ta první část:
"Když napíšu např. že seberealizovaný Člověk myslí srdcem a nikoliv mozkem, tudíž mj. ví, že není tím, za koho ho považuje okolí a ví, že skutečnost/realita existuje uvnitř bytosti a nikoliv vně jí. Ví, že není smrtelným tělem/osobností s běžným občanským jménem, ale že je neosobní, nesmrtelnou, parciální částí vyššího, nadřazeného systému, chcete-li Boha."
- připomíná mi to meditace átmavičáry (kdo, nebo co jsem já?)
- také knihy typu o Vyšším vědomí, Vyšším Já, Tvůrčí představivvosti
- ale také se to asociuje s kybernetickými modely, představou, že člověk funguje analogicky (ne stejně) jako počítač, tj. má otevřené komunikační kanály (minimálně 5 smyslů, spíše ale více) a v jeho hlavě je jen odraz reality, model, protože veškerou realitu do ní přes ty kanály nedostane.
- v souvislosti s tím také onen komunikační kanál s Bohem, či jak TO nazvat, název není důležitý. U mě se realizuje skrze tvůrčí představivost, představa něčeho, co už JE se realizuje s určitým zpožděním. Dokázat to nejde. Dokonce ani sám sobě to nemohu s jistotou dokázat, ale jsou tu indicie.
Momentálně mám jednu velmi fatální představu, která buď vyjde nebo ne, ale o té nechci mluvit, je to příliš osobní.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 07.07.2016

Ano, jen je potřeba zdůraznit, že seberealizace není dostupná, není-li obsahem vztahu jednotlivce ke společnosti altruistická služba/obětování se ve prospěch ostatních ve smyslu pomoci jim s touto seberealizací. Protože pouze seberealizovaní lidé/Člověci jsou schopni vytvořit na zemi lidské (nikoliv zvířecí) Království (spoleCtnost)...
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 09.07.2016

No, přesně takoví byli moji rodiče, angažovali se velmi, možná až moc, pochopitelně zadarmo. (Do nějakých 30 let jsme to se ženou dělali také tak a za značné části i stále děláme.) Ale jak říká Sokrates - Sofrósyné - Uměřenost je nutná. Ono mezi těmi ostatními také musíte vybrat kolik času jim věnujete. A je tu také rodina.
Naši se vraceli domů až po osmé, nekupovali nám drahé věci (měli jsme kapesné 5 Kčs týdně, abychom se naučili zacházet s penězi, to se dnes už moc nenosí) a říkali, že lidé jsou ve své většině dobří. Nevím, myslím, že nám to se setrou nevadilo, jsme samostatní a odolní. Vyrůstali jsme v přímém každodenním kontaktu se stejně starými dětmi všech vrstev populace. Někdy to bylo i tvrdé. Dnes se dětem příliš umetá cestička.
Moji předkové jsou horalé a ti jsou zvyklí myslet na druhé a pomáhat si, snad ve mě také něco z toho zbylo.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 11.07.2016

Ano, kdo myslí na to, co bude po smrti těla, chová se podobně. Ať již vědomě nebo podvědomě.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 07.07.2016

Druhá část:
"Nebo když napíšu, že principiální rozdíl mezi Člověkem a člověkem je analogický rozdílu mezi hráčem nějaké počítačové virtuální hry a postavou/charakterem, kterou v této hře reprezentuje. Budete schopen z toho porozumět, o co jde a v čem spočívají objektivní (konceptuální, nejen pojmologické) potíže s popisy definic ? Chápete co myslím tím řádovým/systémovým, nikoliv parametrickým rozdílem ?"
O obecném problému definic jsem se zde už vyjadřoval. Řádový, nikoli parametrický rozdíl. Hmm ... to vypadá jako bychom mluvili o nějaké vyšší vývojové formě, člověku 3x homo sapiens nebo nadčlověku. Pravda ne ve smyslu morfologickém, nýbrž duchovním. Víte, je mi dnes už naprosto jasné, že mezi vnitřními prožitky lidí jsou obrovské rozdíly a to v mnohorozměrném smyslu. Někdo prožívá peklo, i když materiálně má kolem sebe ráj a naopak. Někdo svět kolem sebe sotva vnímá, tak zúžený je jeho pohled na realitu, jiný vidí spoustu barev. Také v lidech kolem sebe mohu toho vidět hodně nebo jen zoufale málo. To se pak všechno projevuje v našich aktivitách ve vztahu k okolí.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 07.07.2016

Vyšší vývojová forma versus involuce do nižší - možná si zde uvědomíte reálnou analogii s vyhnáním Člověka z Ráje...
P.
Zde pozor na interpretaci POZNÁNÍ - jsou známy dva významy - běžný (vědomosti) a symbolický/přenesený (sexualita)...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 09.07.2016

Nevím, co máš na mysli tím symbolický, významem poznání - sexualitou. Podvědomou úroveň?
Involuce možná samozřejmě je, nikde není psáno, že pokrok nezastavíš, to leda v reklamách. Třeba vyhynytí dinosaurů je z jejich hlediska pořádnou involucí, proč by to nebylo možné z hlediska lidstva? Třeba tu opravdu byli před miliónem let nějací Antikové, jak je představuje seriál Hluboký vesmir a zanechali nějaký koráb Destiny. Kdo ví? Nedá se to zatím ani dokázat a pravděpodobně to nepůjde nikdy vyvrátit, protože jak vyvrátit neexistenci něčeho?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 11.07.2016

Zde je vidět, kde máte ve svých znalostech rezervy/limity. Lidstvo padlo do zvířecí říše (a tím ze sebe udělalo člověky) a na cestu zpět do jeho nativního životního prostředí (mezi Člověky) je pochopení sexuality/kundalini nezbytným klíčem.
P.
ps. Umíněné stání na pozici důkaznictví Člověka z člověka neudělá.

Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 07.07.2016

Třetí část:
"Nebo Vám bude srozumitelnější analogie, ve které je člověk housenkou a Člověk motýlem ? Chápete, že intelektuálně (venku) lze vytvářet pouze modely, které však lze niterně prožít a poté sám (coby Člověk) modelovat nebo číst modely/popisy těch, kteří na seberealizaci dosáhli a po té o nich pouze (coby člověk) spekulovat jako o nedokázaných fantaziích ?"
Myslím, že docela zvládám číst v myslích lidí. Tedy chápu proč něco dělají nebo říkají a proč. Tedy samozřejmě, ne vždy a ne u každého. A ano, používám k tomu poznatky ze zkoumání sebe samého. Člověk musí nejprve být schopen poznat sám sebe a být k sobě až brutálně upřímný a otevřený. Znát své schopnosti, možnosti klady i nedostatky. To znamená povznést se nad svoje ego, které se tomu brání.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 07.07.2016

Ano, ale nejen se na ego (a všechny jeho "toužebné/chtivé" projevy) povznést, ale doslova je ze svého života vykořenit. Jen potom může jeden pomýšlet na úspěšnou seberealizaci/sebemodifikaci.
P.
ps. Už si rozumíme ?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Sio | 09.07.2016

Myslím, že ano. To je ale velmi těžké. Nechci nic zvláštního v materiální oblasti, nejvíc si cením času, což ale projev ega je.
Ale jak už to bývá, člověk, který si umí představit svůj život na minimu nebo bez prostředků, bývá paradoxně (snad Jeho záměr) vždy nějak obdařen. Několikrát jsme byli se ženou finančně na hraně, ale jakoby se to prázdné místo muselo něčím zaplnit, vždy se Něco stalo a věci se daly do pořádku. A na druhé straně, když bylo prostředků moc, také se to nějak vyrovnalo. Vlastně to funguje podla našich představ o tom, co potřebujeme - ani bohatství ani chudobu, ani přepych ani bídu. Pokud On takto plní představy lidí, pak je jasné, že nemocní mamonáři dostanou co chtějí. Otázkou je, zda funguje i reinkarnace a mají se přitom něco naučit nebo mají naučit něco ty druhé.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: To podstatné ...

Pe-tri | 11.07.2016

Nic ve zlém, ale příspěvek poukazuje na převahu materialistického smýšlení v osobnostní psychice. Askeze není samoúčelná, její podstata spočívá ve výměně předmětu pozornosti z vnějších jevů na jevy vnitřní. O Jeho jsoucnosti sice lze pochybovat, ale to je jen intelektuální etapa vývoje. V dalších etapách už jeden ví a tomuto vědění, jak se věci po pravdě (objektivně) mají, se říká Víra. Víra ne ve smyslu věření coby náhražky za vědění, ale ve smyslu Důvěry v poznané/zažité.
Hodně štěstí.
P.

Pacička s palcem nahoru

Standa | 05.07.2016

Škoda, že tu chybí možnost dávat k příspěvkům kladné body. Za mne +1.
Podle mne jste skvěle popsal hlavní prolém zdejšího polemického článku (ale nejspíš i onoho textu, který ten článek kritizuje).

Re: Pacička s palcem nahoru

Standa | 05.07.2016

Byla to reakce na příspěvek Sio 05.07.2016. Nevím, proč se mi to pod něj nepřilepilo.

Re: Pacička s palcem nahoru

Sio | 05.07.2016

Přiznám se, že si úplně nejsem jist, co máte na mysli pod hlavním problémem.

Re: hlavní problém

Standa | 05.07.2016

Ignorování toho, že existují různé úhly pohledu a že mnohé úhly pohledu mohou být oprávněné a správné.

Re: Re: hlavní problém

Sio | 05.07.2016

Rozumím. Myslíte, že i já nevidím, že pohled článku je jen z jiného úhlu na stejnou věc, jen se v tom případě nejedná o definice. Ano, pohled autora na věc je z jiného úhlu a mě připadá, že je příliš zjednodušený.

Slabší

Sio | 05.07.2016

Zaprvé autor se ani jednou nezmiňuje, že definice člověka závisí na úhlu pohledu a účelu, ke kterému je definice vytvořena.
Akademik Bogolubov předkládá definici člověka nikoli Člověka. Definice Člověka je záležitostí úhlu pohledu a účelu z hlediska KSB.
Bogolubov definuje člověka z instrumentálního hlediska:
***
«Čím sa líši človek od zvierat? Po prvé, človek dokáže vyrábať pracovné nástroje a používať ich.
O tom se dá v této podobě s úspěchem pochybovat, ale pokud slovo "nástroje" nahradíme slovem "složitější nástroje" bude to pravda. Jednoduché nástroje umí používat i některá zvířata.
***
Po druhé, disponuje komplikovane organizovaným mozgom, myslením a artikulovanou rečou.
Obojí jsou v širším smyslu také nástroje, jen jsou určeny ke zpracování informace. Umožňují komunikaci na vyšší úrovni.
Po tretie, človek je schopný cielenej tvorivej činnosti.
Tady si nejsem jist, zda určitou tvořivostí neoplývají i zvířata. Závisí, jak si definujeme cílenou tvořivost.
***
Človek je biosociálna bytosť, predstavujúca sama osebe špeciálny článok v rozvoji živých organizmov na Zemi»
To závisí na úhlu pohledu. V něčem se člověk opravdu výrazně liší od ostatních zvířat, přičemž ty rozdíly mají kvalitativní úroveň.
***
Definice Člověka, jako produktu výchovy uvedená v článku je udělána z naprosto jiného úhlu pohledu a je určena k jiným účelům. Proto porovnávat tyto dvě definice a dehonestovat definici Bogolubova, byť mi nepřipadne ideální, je z mého hlediska porovnávání jablek s červenou řepou, tudíž esenciální hloupost. Obě definice jsou, každá za určitých rozdílných specifických podmínek funkční.
A jistěže lze člověka definovat jen z biologického úhlu pohledu tak, že jej podle této definice spolehlivě rozpoznáme třeba od velryby nebo šimpanse. A ta definice bude rovněž platná, rozumná a použitelná pro účely, pro které byla vytvořena.

Re: Slabší

Oracle 911 | 05.07.2016

Poviem to takto aj ľudoopy vyrábajú špecializované nástroje (a aj niektoré vtáky) a aj delfíni a ostatné veľrybovité majú svoj jazyk (a aj nárečia), pričom obe tieto skupiny žijú v spoločnosti.
A čo znamená zložitejšie nástroje? Pýtam sa to preto lebo bushmani v Afrike používajú len drevené palice a primitívny luk.
Takže tvoja kritika je totálne nezmyselná.

A týmto príspevkom si práve potvrdil moju kritiku tvojej osoby t.j. veľmi rád opakuješ cudzie názory ale sám nič nevymyslíš. A teraz dodávam, keď vedec ovenčený titulmi povie očividnú hlúposť, ty to s veľkou pravdepodobnosťou prijmeš ako číru pravdu. A vecnú a faktami podloženú kritiku tej hlúposti ako útok nevzdelanca na svoju osobu a veľmajstra. (To je zmysel tvojej "kritiky".)

Re: Re: Slabší

Sio | 05.07.2016

Vypadá to tak, že neumíš číst, napsal jsem tak jasně "O tom se dá v této podobě s úspěchem pochybovat", tudíž jsem asi těžko jen opakoval, co Bogolubov napsal.
Možná tě štve jen to, že neopakuji tupě to, co mi tu tvrdíte vy? Kdybych to dělal, byl bys asi spokojen, zřejmě máš rád přitakávače a lichotníky.
Zkus mi říct, jaké nástroje, které se složitostí dají přirovnat k luku dokáže vyrobit nějaké zvíře? Máme tu materiál na tětivu, který je odlišný a máme tu šípy, tedy nejméně tři komponenty navíc jeden je pohyblivý.
Zřejmě jsi vůbec nepochopil myšlenku o tom, že žádný složitý systém nelze popsat jedinou definicí a je tolik definic, kolik je úhlů pohledu. Člověka v úplnosti se ještě nikomu popsat nepodařilo. Je to nad možnostmi tvého chápání?

Re: Re: Re: Slabší

Oracle 911 | 05.07.2016

Bogolubov pletie piate cez deviate a ty ho v tých jeho nezmysloch podporuješ. Pričom som povedal, že prečo je to nezmysel.
A čo sa týka luku bušmana, no ľudoopa sa dá vycvičiť aby nielen vyrobil podobný luk a šíp ale aj z neho aj strieľal. Dokonca ich môžeme naučiť aby nasledovali Anglickú stolovaciu etiketu ALEBO začali používať peniaze (ako to nejaký vedec urobil s makakmi). :D

Re: Re: Re: Re: Slabší

Sio | 06.07.2016

Dost pochybuji o tom, že jde lidoopa vycvičit k tomu, aby si v pralese vybral ten správná kus dřeva, a něco na tětivu, vyrobil si funkční luk a šípy a úspěšně lovil za účelem obživy.
Jak jsem řekl, lze Bogolubova zpochybňovat nebo doplňovat. Jistě by šla ta definice napsat sto dalšími způsoby podle toho, co bychom chtěli zdůraznit. Nicméně zatím žádný lidoop nevynalezl luk (tvořivost), nevyrobil nic podobného a nenaučil se to používat. Mechanicky lze vycvičit zvířata na ledacos, ale aby se k tomu dopracovali sami, to už je potíž. Přitom luk je jen jeden z nejprimitivnějších nástrojů. Taktéž platí, že žádné zvíře nedisponuje tak vymakaným komunikačním nástrojem, jako je lidská řeč. Takže úplný nesmysl ta definice není.
Ostatně KSB mluví o lidech z různými typy psychiky, z nichž jeden je Člověk. Takhle to vypadá, že člověkem je jen takový jedinec, jehož typ psychiky je Člověk. A prý je jich velmi málo. Mám to chápat tak, že lidé s jiným typem psychiky jsou nějací podlidé? Cituji:
"A legenda o ňom je oveľa významnejšia pre pochopenie toho, kto je človekom, a kto iba človeku podobným členom spoločnosti"
To zní dost fašisticky, nemyslíte? Fandíte si, že už jste Člověk nebo se považujete jen za "človeku podobného člena spoločnosti"?

Re: Re: Re: Re: Re: Slabší

Oracle 911 | 06.07.2016

Pochybovať môžeš ale šimpanzy vyrábajú svoje oštepy a bušmanský luk a šíp nie je bohviečo (jeho repliku zvládne vyrobiť aj priemerné 5-6 ročné dieťa, šimpanzy sú tiež tak inteligentné).
Ale ani s tvorivosťou nemáš pravdu, lebo 1 divoký pavianí samec sa naučil loviť flamingá A zbytok tlupy toho samca začal napodobňovať. Ďalej jedna kosatka vymyslela ako na brehu loviť tulenie mláďatá a teraz nejedna tlupa ju napodobňuje. Alebo sýkorky v Anglicku sa naučili otvárať fľaše od mlieka vyložené pred dvere aby sa dostali k smotane.
Takže ani tvorivosť nie je len výhradne ľudský znak.

A čo sa týka artikulovanej reči, kosatky, delfíni a veľryby majú svoje jazyky a nárečia (netvrdím to ja ale vedci), že zatiaľ nikto z vedcov nevie o čom sa bavia. Takže ani artikulovaná reč nie je jediným znakom človeka.

Podotýkam aj človeka sa dá vycvičiť na hocičo, v súčasnosti náš a aj ruský školský systém je toho dôkazom (stačí porovnať osnovy dnes a pred cca 30 rokmi). Skôr kaličí ako učí.

Čo znamená, že Bogolubova definícia sedí tak na nemého človeka ako aj na oholenú nemú šimpanzu alebo gorilu (obe druhy zvládajú posunkovú reč).

Je skutočne Človekom ten, kto sa zúčastní v takej genocíde, aké sa udialo v Rwande? Alebo predá ďalšieho príslušníka svojho druhu do otroctva alebo na náhradné orgány? A je Človekom ten, ktorý kúpi druhého príslušníka svojho druhu či na otrockú prácu alebo na orgány?

Nie, je len príslušníkom druhu Homo sapiens sapiens a to od narodenia ALE Človekom sa ešte nestal, pretože neposlúcha svedomie, čo je vrodený morálny kompas.
A preto je tvoja poznámka o fašizme nešťastná, lebo fašizmus potlačuje svedomie (a z tohto pohľadu fašizmus je dávno tu, len skryté za heslami o demokracií a slobode) a zvieratá zas neriešia morálne otázky svojich činov.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Slabší

Sio | 06.07.2016

Máš pravdu, Člověkem takový jedinec není. Ale obávám se, že Bolgolubov se nesnažil definovat Člověka, ale chtěl definovat právě homo sapiens sapiens. Že to bylo možno udělat i líp, o tom není pochyb.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Slabší

Oracle 911 | 06.07.2016

A máš pravdu ako sociológovi(?), ani to sa mu nepodarilo ALE mal za úlohu definovať Človeka.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Slabší

Sio | 07.07.2016

No, zrovna jsem zjistil, že definice Člověka nebyla tady ještě pregnantně vyjádřena. Ty ji znáš? Pokud ano, sem s ní.

Re: Slabší

Hox | 05.07.2016

Takže podle tebe definice v učebnici pro děti, která je konstruovaná s cílem vyrobit z dětí liberální biomasu s volitelnou sexuální orientací, je asi v pořádku? Neb to je také "definice sloužící určitému účelu".

Re: Re: Slabší

Sio | 05.07.2016

Ta definice možná není dokonalá,souhlasím. Ale kde jsi z té definice proboha vyčetl, že cílem té definice je vyrobit "liberální biomasu s volitelnou sociální orientací"? Připadá mi to paranoidní, vidět za vším liberasty.
Jak jsem uvedl, snaží se definovat člověka podle určitých kritérií a autor se snaží definovat Člověka podle zcela jiných kritérií.
Jeden mluví o voze a druhý o koze. Každý definuje něco jiného - člověk x Člověk a podle různých kritérií.

Re: Re: Re: Slabší

Hox | 05.07.2016

Tak sám píšeš, že každá definice sleduje nějaké konkrétní cíle. Jaké bohulibé cíle tedy sleduje definice z té učebnice? Ber v potaz, že to formuje dospívající jedince a jejich vnímání světa.

Re: Re: Re: Re: Slabší

Sio | 06.07.2016

Bogolubovova definice nemá žádný postraní cíl. Snaží se najít pár jasných kritérií, které odliší člověka od šimpanze nebo jakéhokoli jiného živého tvora na této planetě.
K čemu tu definici dále používal ve své knize nebo zda jí jen ozdobil úvod své knihy nebo učebnice, to nevíme.
Já osobně dost nesnáším dlouhé texty nabité "vatou" a ten citát z knihy Bogolubova počínajíce od Platóna, přes Diogena považuji za mlácení prázdné slámy, což v knihách a učebnicích považuji za zločin.

Re: Re: Re: Slabší

Hox | 06.07.2016

A liberasté dosud drží dost oblastí pevně v rukou, od vzdělávání, po ovládání centrálních bank, jak v Rusku, tak zde, takže to není paranoia, ale pozorování. Pokud se u nás náhodou dostane na nějakou pozici neliberál, tedy nefašista, je na něj uspořádána mediální vražda, nevšiml sis?

Re: Re: Re: Re: Slabší

Sio | 06.07.2016

Všiml jsem si mnohonásobné mediální vraždy na Zemana, ale všechny přežil, zatím. Ve vyšších pozicích jsou sice u nás neoliberálové z ODS a TOP09, toho času v opozici. Nahradili je sluníčkáři a dobroserové všeho druhu žijící ze státních peněz. Dají se přiřadit ke skrytému proudu liberastů, rozdrbávají stát přes multikulti, práva menšin, lidská práva, podporu neřízené imigrace. Ovšem v jejich provedení jsou tyto pojmy vyprázdněné. Souhrně se jim někdy říká neomarxisté, ale s marxismem nemají společného vůbec nic kromě toho, že za marxismus vydávají něco úplně jiného, než ve skutečnosti je. Celou současnost bych charakterizoval příměrem k biblickému příběhu o stavbě babylónské věže.
Lidé chtějí vystavit nový lepší svět (věž, která by se nebes dotýkala), ale elity (v Bibli Jehova) udělá tak, aby mluvili každý jiným jazykem (nedomluvili se, tudíž i stavba byla neřiditelná) a rozešli se do všech konců světa.
A o to tady jde. Abychom každý mluvili jiným jazykem. Třeba abychom neomarxismus považovali jen za mírně odlišný od marxismu, když ve skutečnosti je protichůdný. Abychom ty, co pod štítem lidských práv humanitárně bombardují považovali za ochránce lidských práv Atd. atp.

Přidat nový příspěvek