Potrebujeme inú školu (12)

Potrebujeme inú školu (12)

3.7.2016

předchozí část

 

7. Učebnica „Úvod do spoločenskej náuky“
ako prejav profanácie1 zo strany pedagógov
svojho dlhu voči žiakom a spoločnosti

7.1. „Spoločenská náuka“ a prírodné vedy

Obrátili sme sa k 8.vydaniu učebnice „Úvod do spoločenskej náuky“ pre 8 — 9 triedu všeobecnovzdelávacích zariadení pod redakciou Leonida Naumoviča Bogoljubova2, publikovanej vydavateľstvom «Osveta» v r. 2003. Vydanie je charakterizované ako «prepracované a doplnené». Posledné slová znamenajú, že autorský kolektív a jeho vedúci mali dostatok času na to, aby obsah učebnice bol adekvátny životu a spájal do jedného celku roztrieštené vedomosti, osvojované žiakmi počas štúdia iných (svojou podstatou aplikovaných) špecializovaných disciplín, v mnohom tematicky izolovaných a oddelených navzájom v dôsledku charakteru každej z nich: všeobecnej biológie, biológie človeka, geografie, histórie, fyziky, chémie, literatúry atď.

U niekoho môže vzniknúť otázka: A ako spolu súvisia spoločenská náuka a jednotlivé, prevažne aplikované vedné odbory, také ako fyzika, chémia, biológia? Odpoveď na túto otázku plynie z toho, že úzko špecializované aplikované vedné odbory, také ako fyzika a chémia, spoločne s inými úzko špecializovanými aplikovanými vednými odbormi môžu poskytovať odpovede na otázky typu: existuje technická možnosť zostrojiť raketu pre let na Mars, alebo nie je? ...existuje technická možnosť vybudovať atómovú elektráreň alebo nie je?

Avšak otázky typu: — treba robiť niečo podobné, alebo netreba? ...a ak niečo také predsa len urobiť treba, tak na základe už existujúcich technológií a organizácie kolektívnej činnosti ľudí alebo na dosiahnutie zadaných cieľov treba vypracovať a zaviesť iné technológie a organizačné princípy? — ležia mimo kompetenciu ktorejkoľvek z aplikovaných disciplín ako aj ich «mechanicky» vytvorených zoskupení, pretože kladenie cieľov a rozhodovanie o prípustnosti použitia tých či oných prostriedkov na dosiahnutie stanovených cieľov, hoc aj je podriadené objektívnym zákonitostiam bytia, o ktorých učia prírodné vedy, jednako len nesú subjektívny charakter, ktorý je podmienený PSYCHIKOU ČLOVEKA, ktorej štúdium a FORMOVANIE — je špecifická oblasť vedecko-výskumnej a PRAKTICKEJ činnosti ľudí. A tento druh otázok a odpovedí na ne je životne dôležitejším, než otázky a odpovede, ktorými sa zaoberajú úzko špecializované aplikované disciplíny.

Inými slovami, Černobyľská katastrofa — je priamym následkom dosiahnutej úrovne rozvoja fyziky, matematiky a aplikovaných technicko-technologických a manažérsko-organizačných disciplín v podmienkach zdeformovanosti a nerozvitosti práve ľudsko-spoločenskej vedy.

Tejto katastrofy, ako aj mnohých iných katastrof, bolo možné sa vyhnúť, ak by životu adekvátna ľudsko-spoločenská veda bola nadradenou matricou, v rámci ktorej sa formuje profesionálne chápanie sveta fyzikov, činiteľov ďalších fundamentálnych vied, inžinierov, a rôznych manažérov a úradníkov.

Toto — je to jediné, čo dokáže udržať ich neadekvátne impulzy a poskytnúť fundamentálnej a aplikovanej vede inú kvalitu a smer rozvoja.

Vyhnúť sa Černobyľskej katastrofe a mnohých iných nepríjemností, permanentne spôsobovaných jadrovou energetikou, bolo naozaj možné. Nebola niečím neočakávaným vzhľadom na svoj charakter a vôbec nezrúcala ilúzie toho, čo jadrová energetika reálne prináša ľudstvu. V r. 1957 vyšiel na svetlo sveta fantastický román Ivana Antonoviča Jefremova „Hmlovina Andromedy“, ktorý sa v tom čase stal bestsellerom v celej Európe. Jedna z jeho dejových línií opisuje zánik civilizácie na akejsi planéte Zirda v dôsledku vyvinutia jej obyvateľstvom energetiky založenej na jadrových reakciách, zanechávajúcich po sebe (pri dnešných možnostiach) rádioaktívny odpad.

Keď tento román vyšiel na svetlo sveta, do Černobyľskej katastrofy zostávalo ešte 29 rokov.

Toto — je nadmieru dlhá a dostatočná doba k tomu, aby sa fyzici, technici a politici zamysleli o možných následkoch rozvoja jadrovej energetiky na osnove štiepenia jadier niektorých chemických prvkov.

Jednako „Hmlovina Andromedy“ bola vyhodnotená ako «nepodložená fantázia», «umelecká literatúra», ktorej poslanie je — vyplniť voľný čas ľudí, a ktorá neobsahuje objektívne vedecké poznatky, významné pre reálny život čitateľov a spoločnosti ako takej. A primerane takémuto ohodnoteniu, hoc i nahlas nevyslovenému „vedeckou komunitou“, — korporatívno-mafiózna vypočítavosť vedeckej „elity“3, ich extrémne úzka profesionálna špecializácia popri deprimujúco úzkom všeobecno-ľudskom rozhľade, popri nekompetencii vedcov a inžinierov v oblasti ľudsko-spoločenskej vedy4, a tiež slabosti a zbabelosti mnohých tých, čo chápali toto nebezpečenstvo, — spôsobili rozvoj jadrovej energetiky na osnove predstáv teoretickej fyziky, v tom čase existujúcich; a stalo sa to napriek tomu, že dlhodobé záujmy národov ZSSR a celého ľudstva si žiadali vzdať sa používania týchto biosférno-ekologicky neprípustných technológií energetiky, a žiadali si vypracovať a osvojiť v praxi iné technológie — prípustné pre biosféru5. No tá druhá možnosť si žiadala, predovšetkým, inú ľudsko-spoločenskú náuku, a nie ateistický «MrakSizmus6»-leninizmus s jeho «dialektickým materializmom», ktorý panoval v ZSSR.

Vo výsledku jadrová fyzika a aplikované odvetvia vedy (obsluhujúce jadrovú energetiku) poskytli uspokojenie ctižiadostivosti a osobných ambícií množstvu kandidátov a doktorov vied, členov korešpondentov a akademikov, za čo spoločnosť zaplatila nie len finančnými prostriedkami pre vedeckú „elitu“, ale aj Černobyľom a ďalšími menej známymi katastrofami7 a incidentmi na objektoch nosičoch rôznych komponentov jadrovej energetiky a jej odpadov, čoho následky bude v budúcnosti musieť prekonávať nejedno pokolenie.

Jednako, autori učebnice „Úvod do spoločenskej náuky“ nepovažovali za potrebné ukázať naraz podobnými príkladmi, že cesty rozvoja fundamentálnych a aplikovaných náuk a plody, ktoré tieto náuky prinášajú spoločnosti, sú podmienené charakterom a mierou rozvoja ľudsko-spoločenskej náuky, ktorá sa prejavuje v každodennom živote spoločnosti v algoritmike psychiky ľudí. Navyše, vo svojom príhovore čitateľovi («Od autorov») oni píšu8:

 

«Kurz «Úvod do spoločenskej náuky» v sebe zahŕňa základné poznatky z celého radu spoločenských vied: filozofie, ekonomiky, sociológie, etiky, práva, ekológie. Získaniu schopnosti využiť tieto poznatky v živote študentom napomôžu úvahy, kritické vnímanie rôznorodej informácie, samostatné hľadanie riešenia rozličných problémov, vznikajúcich v živote človeka a spoločnosti» (skúmaná učebnica, str. 5).

 

Všetky vedy, ktoré sa vzťahujú k prírodovede, ako aj aplikované inžinierske a organizačné disciplíny vyvinuté na osnove prírodných vied, autori učebnice nepovažovali za potrebné spomenúť. A to napriek tomu, že množstvo problémov v živote človeka a spoločnosti vznikali v minulosti a naďalej vznikajú práve následkom vylúčenia prírodovedných, technicko-technologických a organizačných disciplín z kompetencie takzvaných «spoločenských vied», ktoré sú akože výlučne «humanitárne».

Takáto ich charakteristika — je len pohodlnou výhovorkou „humanitárnej“ vedeckej „elity“, za ktorou sa skrýva úpadok intelektu a nerozvitosť kultúry myslenia jej predstaviteľov, nadobúdajúcich jednostranné — neprirodzené (takzvané «humanitárne») — vzdelanie, pasúcich sa na nive «spoločenských vied».

Každopádne spomenutie histórie rozvoja jadrovej energetiky v spoločnosti, ktorá disponuje úplne konkrétnou kultúrou (vrátane umeleckej literatúry), by mohlo ukázať, že ľudsko-spoločenská veda9 musí niesť obsiahlejší charakter vo vzťahu k jednotlivým vedám, pretože všetky jednotlivé vedy v ich historicky reálnej podobe sú splodené ľuďmi, a sú jedným z odvetví aktivít spoločnosti. A táto zmienka by tiež potvrdila správnosť názoru vysloveného ešte Aristotelom (384 — 322 pred n.l.), ktorý autori učebnice umiestnili na prednú predsádku knihy:

«Kto napreduje vo vedomostiach, ale zaostáva v mravnosti, ten kráča viac dozadu, než dopredu».

A preto nutne vznikajú otázky:

  • Disponuje žiak na začiatku 8.ročníku (keď si otvorí učebnicu a uvidí tento Aristotelov výrok) vedomosťami a kultúrou myslenia, potrebnými k tomu, aby mohol samostatne pochopiť jeho zmysel, stotožniť sa s jeho pravosťou a začať sa sám usilovať žiť v súlade s prioritou rozvoja svojej vlastnej mravnosti nad všetkým ostatným?

  • A ak žiak nedisponuje takýmito vedomosťami a zručnosťami, tak:

  • Otvára mu ponúkaná učebnica dostup k nevyhnutným vedomostiam a zručnostiam?

  • Alebo je potrebné aj z tejto učebnice sňať odporúčací grif Ministerstva vzdelávania RF a zameniť učebnicu v redakcií L.N.Bogoljubova inou učebnicou ľudsko-spoločenskej náuky, — zodpovedajúcou potrebám zlepšenia kvality života ľudstva?10

Aby bolo možné na tieto otázky odpovedať, bude potrebné si učebnicu prečítať a okomentovať, aspoň fragmentárne.

 

7.2. Úvod do humanizmu:
do falošného aj do pravého

Prvá kapitola učebnice má názov „Úvod“. Autorka „Úvodu“ — L.F.Ivanovová, kandidátka pedagogických vied, — ho začína nasledujúcimi slovami11:

 

«Kurz spoločenskej náuky sa začína kapitolou o človeku a vzťahu človeka ku všetkému, čo ho obklopuje. Ľudské vzťahy sa nazývajú aj humánne (z lat. homo — človek). Humánnym sa nazýva veľkorysý, dobrý vzťah k ľuďom, ochota pochopiť druhého, snaha vidieť v ňom seberovného človeka, hodného úcty.

Z tohto istého slova pochádza aj pojem «humanizmus». V slovníku12 je humanizmus definovaný takto: «Historicky sa rozvíjajúci systém názorov, uznávajúci hodnotu človeka, jeho právo na slobodu, šťastie, rozvoj a prejavenie svojich schopností, považujúci blaho človeka za kritérium spravodlivej spoločnosti».

(…)

Humanizmus — to nie je len konkrétny postoj k človeku, ale aj konkrétne správanie. Takýto význam humanizmu nám umožňuje predpokladať, že všetci ľudia sú hodní úcty a disponujú dobrými vlastnosťami. Hoci, samozrejme, nie vždy sa dobro, spočívajúce v ľuďoch, prejavuje slobodne a bezproblémovo. Inokedy zasa okolnosti bránia dobrému skutku, rozvoju najlepších vlastností. Humanizmus ako norma správania, v mnohom závisí od štruktúry spoločnosti, zákonov, podľa ktorých v nej žijú ľudia. Ľudia snívajú o spravodlivej a humánnej spoločnosti už dlhé storočia. Humánna spoločnosť — to je spravodlivá spolo

nosť, v ktorej je tým najhlavnejším — človek, jeho blaho. Čím väčšiemu množstvu ľudí môže dať spoločnosť všetko potrebné pre skutočnú ľudskú existenciu, pre rôznorodé prejavy toho najlepšieho, dobrého a svetlého v nich, tým je spoločnosť humánnejšia.

Pravý humanizmus v sebe zahŕňa zodpovednosť človeka za svoje činy a skutky» (skúmaná učebnica, str. 6).

 

Podľa nášho názoru, už len tento uvedený fragment textu je viac než dostačujúcim k tomu, aby:

  • po prvé, boli diskvalifikovaní13 autori učebnice,

  • po druhé, bol odňatí odporúčací grif Ministerstva vzdelávania RF,

  • po tretie, boli diskvalifikovaní tí experti a pracovníci Ministerstva vzdelávania, ktorí v minulosti tejto učebnici odporúčací grif udelili.

 

-pokračování-

 

 

1Profanácia — zneuctenie, hanobenie (niečoho cenného). – pozn. prekl.

2Vedúci autorského kolektívu učebnice, akademik RAO (podľa všetkého sa za touto skratkou skrýva Ruská akadémia vzdelávania – bývalá Akadémia pedagogických vied), doktor pedagogických vied, profesor.

Učebnica „Úvod do spoločenskej náuky“, vytvorený pod jeho vedením, má presne ten istý grif «Odporúčané Ministerstvom vzdelávania Ruskej Federácie», ktorý bol v r. 2003 odňatý z učebnice I.I.Doluckého „Vlastenecká história. 20. storočie“ pre 10 — 11 triedu, čo vyvolalo protesty liberálnej „spoločnosti“, ale v podstate bolo odôvodneným, hoci trochu oneskoreným rozhodnutím.

3Dielo J.V.Stalina „Marxizmus a otázky jazykovedy“ (v materiáloch Koncepcie spoločenskej bezpečnosti, šírených na kompakt diskoch je zaradené v časti „Iných autorov“) nie je o lingvistike ani marxizme, ale o tom, že veda v ZSSR je organizovaná na mafiózno-korporatívnych princípoch, čo je neprípustné, lebo to nevedie k ničomu dobrému, a napomáha to len zakonzervovaniu chýb a omylov. Avšak práve takto je organizovaná veda aj v dnešnom Rusku, a tiež vo všetkých ostatných popredných (z vedecko-technického hľadiska) štátoch sveta... Preto s organizáciou vedy a politiky na klanovo-mafióznych princípoch je už čas skoncovať, kým oni neskoncujú s dnešnou civilizáciou.

4Žiarivým príkladom tomu sú akademik-fyzik A.D.Sacharov a akademik-matematik I.R.Šafarevič (autor knihy „Rusofóbia“, ktorá svojho času vyvolala značný šum). Negramotnosť ostatných autorít prírodovedy a technických vedných odborov v oblasti ľudsko-spoločenskej vedy zostala pre verejnosť neprejavenou, pretože väčšina z nich, neprenikajúcich do problematiky ľudsko-spoločenskej vedy, nevystupovala so svojimi názormi verejne, zostávajúc pritom v medziach tradičnej „elitárnej“ sociológie, v mnohom (a tom najpodstatnejšom) neadekvátnej životu.

5Ak nik iný, tak určite „hviezdy“ fyziky, obzvlášť teoretickej, musia vedieť, že školské a vysokoškolské učebnice fyziky počas celého 20.storočia zamlčovali fakt, že v r. 1866 J.C.Maxwell skúmal teplotnú rovnováhu vertikálneho stĺpu plynu v gravitačnom poli v ustálenom stave. Prišiel k záveru, že aby nevznikal rozpor s druhým termodynamickým zákonom je potrebné, aby teplota rôznych plynov v ustálenom stave v gravitačnom poli nebola závislá od výšky. Čiže vertikálny teplotný gradient (zmena teploty s výškou) akejkoľvek látky musí byť v gravitačnom poli v ustálenom stave rovný nule, inač bude porušený druhý termodynamický zákon.

V rokoch 1897 až 1914 sa K.E.Ciolkovskij tiež zaoberal skúmaním plynu v ustálenom stave v gravitačnom poli. Pričom vedecky preukázal, že gravitačné pole v ustálenom stĺpci plynu vytvára vertikálny teplotný gradient — teplotný spád v rôznych výškach. Tomuto vedecky korektne získanému výsledku odporuje «druhý termodynamický zákon».

Čiže druhý termodynamický zákon — nie je celovesmírnym fundamentálnym princípom, ale ohraničeným čiastkovým fyzikálnym zákonom, použiteľným výlučne v tých prípadoch, keď v rámci lokalizácie nami skúmaného objektu môžeme zanedbať silové pôsobenie prírodných polí, známych aj neznámych. A napriek druhému „zákonu“ (a fakticky druhému ohraničeniu termodynamiky) boli výškové teplotné gradienty odhalené, napríklad v atmosfére Zeme aj Venuše, čo potvrdzuje pravdivosť J.C.Maxwella aj K.E.Ciolkovského.

Okrem toho, K.E.Ciolkovskij preukázal, že v gravitačnom poli je principiálne možné zostrojenie monotemperatúrneho motora: energetického zariadenia typu „perpetuum mobile druhého druhu“ s teoretickým koeficientom účinnosti transformačného cyklu «teplota — (mechanická) práca» rovným jednej.

Oveľa podrobnejšie pozri tu:

  • J.G.Oparin „K.E.Ciolkovskij o druhom zákone termodynamiky“ v čas. „Ruská myšlienka“, vyd. „Spoločenský prospech“, p. Reutov, r.1991

  • Maxwell J. C. Philosophical Transaction of the Royal Society of London. London, Vol. 157, 1867, pp. 49 — 88.

  • K.E.Ciolkovskij. „Dĺžka slnečného žiarenia“. „Vedecký prehľad“, № 7, r.1897, str. 46 — 61.

  • K.E.Ciolkovskij. „Druhý zákon termodynamiky“. Kaluga, 1914.

 

No namiesto toho, aby o tom informovali žiakov, učebnice fyziky im počas celého 20.storočia motajú hlavy tým, že podporujú kult Carnotovho cyklu, čím u nich formujú predstavu, že jediný spôsob ako získať mechanickú energiu — je nahriať «pracovné telo» v uzavretom objeme a dať mu možnosť rozšíriť sa, dávajúc tak do pohybu pracovné časti nejakého stroja, tak ako to funguje vo všetkých známych energetických zariadeniach dnešnej civilizácie, počnúc od parného stroja až do plynových turbín a rôznych „exotických“ zariadení (Wankelov a Stirlingov motor), ktorých rozdiel je iba v tom, čo konkrétne zohrieva pracovné telo: drevo; chemické reakcie, prebiehajúce v samotnom pracovnom tele, keď sa dostane do pracovnej komory motora; reakcie jadrovej fyziky. Výnimku tvoria priame meniče rôznych druhov energie na elektrickú: slnečné batérie; palivové články; magneto-hydro-dynamické generátory, v ktorých sa elektrická energia čerpá z prúdu plazmy, hoci na získanie plazmy musí byť pracovné telo tiež nahriate.

Napriek tomu, týmto druhom problematiky sa nikto, až na neveľký počet «kutilov» nezaoberal. No ak o tomto profesionálni fyzici aj nevedia (napr. v dôsledku toho, čo sa učili v učebniciach, v ktorých sa o dielach J.C.Maxwella a K.E.Ciolkovského nič nepísalo), tak vzdelanie ktoré získali na fyzikálno-matematickej či fyzikálno-technickej univerzite umožňuje každému z nich dosiahnuť analogické výsledky samostatne, a urobiť z nich technicko-technologické praktické vývody.

6„Mrak“ znamená v ruskom jazyku — tma, temnota (a v prenesenom zmysle – smútok, žiaľ). – pozn. prekl.

7Havária reaktora na AP „K-19“, ktorá v domácej flotile dostala prezývku «Hirošima», a v americkej flotile «Widowmaker» («Výrobca vdov»), získala popularitu vďaka americkému filmu „K-19“.

8Pravopis učebnice pri citovaní zachovávame tak ako je, iba s výnimkou zámeny «е» na «ё» [v ruskej verzii knihy. – pozn. prekl.] v tých prípadoch kde je to potrebné, pretože autori učebnice písmenko «ё» nepoznajú. A písmeno «ё» — nie je to jediné na čo zabudli od tých čias, čo ukončili školu.

9Ináč povedané — «sociológia».

10Druhá možnosť je potrebná na to, aby sa v budúcnosti bolo možné vyhnúť niečoho ešte horšieho (svojimi následkami), než katastrofa Černobyľskej JE. Hlavnou príčinou je — nepreniknuteľná priepasť (pre väčšinu vedeckých činiteľov) medzi prírodovedným a technickým vzdelaním na jednej strane, a z druhej strany — takzvaným «humanitárnym vzdelaním», žiaľ, v mnohých veciach neadekvátnym životu a jalovým.

11Tu i v ďalších citátoch z učebnice sú poznámky pod čiarou — naše.

12V akom slovníku? — úcta k čitateľovi zaväzuje dávať presné bibliografické odkazy. Ak tú-ktorú otázku možno objasniť vlastnými slovami, tak sa netreba vzdávať zodpovednosti a odkazovať sa na autoritu nejakého neznámeho (pre čitateľa) „slovníka“, pretože v tomto sa prejavuje neúcta k čitateľovi. Viď. odsek vyššie o humánnom postoji k ľuďom.

13Т.j. zbaviť ich vedeckých hodností a titulov, diplomov o vyššom vzdelaní, a taktiež — práva zaoberať sa pedagogickou činnosťou.

 

 

Diskusní téma: Potrebujeme inú školu (12)

Budu poněkud sarkastický

Sio | 03.07.2016

Nač psát nějaké nové učebnice společenských věd? Stačí přece žákům sdělit, ať čtou tlusté knihy VP SSSR, ne? Třeba jim to dát za povinnou četbu, zkoušet je z toho a známkovat.

Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 03.07.2016

Ak by som to zobral bez humoru..
Kontraproduktivita

Nemôžete pomôcť tomu, kto to nechce.
Navyše..kto by im to mal akože "prikázať"? :)
U vás sa myslím vraví:
"Hurvajz a válka"..nebo tak něco

Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Jde přece o školní program a jeho osnovy jsou dány direktivně, nebo se mýlím?
Samozřejmě si myslím, že je to blbost, stejně jako si myslím, že je blbost výzva "čtěte tlusté knihy". Pár lidí si je možná přečte více než 1% těžko. Je to jako za komunistů doporučení "Čtěte díla klasiků M-L a všechno pochopíte". Výsledek je znám, jelikož okamžité užití ze znalostí takto získaných není vidět, chyběla motivace a nikdo to nečetl. S tlustými knihami VP SSSR je to navlas stejné. Pokud jsem průměrný občan, nemám nějaké informace o teorii řízení a zvlášť se o ni nezajímám, pak po otevření třeba DVTŘ nebo Mrtvé vody neuvidím jen tak rychle, jak bych ty znalosti mohl použít v životě, chybí dokonce jakékoli příklady. Jako průměrný občan zase knihu zavřu s konstatováním, že není použitelná pro život. O DVTŘ zase prohlásím, že není použitelní k řízení fabriky, ba ani vlastní domácnosti, čili je vadná. Znechuceně odcházím s přesvědčením, buď, že nejsem schopen porozumět nebo že je to totální ptákovina.
Nebo si myslíte, že to proběhne jinak?

Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Pe-tri | 04.07.2016

Zkus se podívat sám na sebe a odpověz si proč - jak dlouho jsi tady a ještě se ti nepodařilo uvědomit si, že informace, které zde získáváš jsou tím faktorem prostředí (ve smyslu plná funkce řízení), které je záhodno využít ve své roli prediktora vlastního života, potažmo modifikace vlastního vektoru cílů. Máš však vůbec zájem/motivaci na nějaké sebemodifikaci (upgrade/update) ? A co potom průměrný občan ? jaké jsou jeho (kým si-kým asi a proč podprahově řízené) zájmy a motivace ? Chápeš o čem mluvím ? Na kterou stranu Života se (po)stavíš ?
P.

Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Samozřejmě, jsem si vědom, že informace zde získané mají na mě vliv a působí i podprahově. Tak už to chodí a zcela obecně, totéž se dá říci i o reklamě.
Sebevýchovou se zabývám od dětství, použití DVTŘ se v tomto smyslu jeví jako zajímavá možnost, čekal bych, že právě tato stránka zde bude diskutována a najdu zde o ní články.
U průměrného občana? Možná náboženství anebo slouží konzumu a individualismu.

Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Pe-tri | 04.07.2016

A jaký mají vliv? Smím-li se ptát?
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Větší, než by se mohlo zdát. Proces zpracování nových myšlenek je velmi dlouhý musí mít nejen fázi akceptace, tak to nefunguje. Je zapotřebí projít si i kritickou fází, nechat i podvědomí, aby si to nějak přebralo, přesilo zrno od plev. Pak se najednou objeví takový okamžik, kdy máte pocit - ano, takhle to je, všechno zapadá do mozaiky znalostí a zkušeností, kterou mám. Někdy se jen přidají kamínky, častěji některé kamínky vyšoupnou ty původní. To je okamžik, který bych nazval osvícením. Najednou se odněkud vynoří pocit, že UŽ VÍM. Ohledně KSB a DVTŘ jsem ještě tak daleko nedošel. Jsem na cestě.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Pe-tri | 04.07.2016

Takže pouze mentální rovina orientovaná na příjem subjektivně nových informací z okolí ? Žádný "duchovní/psychologický neklid" ? Žádná emocionální sebereflexe ? Žádné přehodnocení hodnot ? Žádná změna v životní orientaci či směřování ? Žádné nové vědomě si deklarované cíle ?
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

Mentální a duchovní rovina spolu souvisí, těžko to lze odtrhnout, a málokdo zvládne oddělit emocionální od racionálního, to vyžaduje bdělé sebeuvědomění. "Duchovní/psychologický neklid" je to, co generuje přání vědět o tom víc, diskutovat a přemýšlet o tom. To tu je. Emocionální sebereflexe a přehodnocení hodnot nastupuje v plné míře až po osvícení, na konci procesu. Ale závěr nemusí být pro KSB lichotivý, to záleží, co z procesu poznávání vypadne. Nemáte patent na rozum. Ale DVTŘ na mě udělalo dobrý dojem. Přemýšlím o možnostech uplatnění. Není to ale nic zásadně nového, jen lépe utříděná informace, kterou už jsem měl.
Životní orientace a směřování? Je mi 56 a nemám pocit, že by moje orientace a směřování bylo nějak v zásadě špatné. Ale korekcím jsem samozřejmě otevřen.
Když se ptáte mě, uveďte jak jste na tom vy. Odpovězte mi na vaše otázky za sebe, třeba vás pak lépe pochopím.
Obecně, moje orientace je celkem altruistická. Jsem asketa, stačí mi málo, materiálním statkům neuděluji moc pozornosti. Snažím se nezanechávat za sebou výraznou "jedovatou stopu", tj. zbytečně moc odpadu. Mám rád starší věci a využívám je až do konce. Nikdy jsem si například nekoupil nové auto a to ne proto, že bych na to neměl.Myslím, že jsem člověk sociálně soucitný, neprojevuje se to tolik na různých sbírkách a DMS, ale dávám některým sociálně slabším lidem podle možnosti práci, na které spíše prodělávám. Snažím se pochopit, co si lidé myslí a cítí a většinou se mi to daří. V každém člověku se mi daří nalézt i dobré stránky, kupodivu. Jsem zastáncem vyváženého přístupu mezi individualismem a kolektivismem. Věřím, že řešení problémů lidstava je v racionální analýze jevů a zvyšování uvědomělosti lidí.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Pe-tri | 05.07.2016

Bohužel nemohu tento Váš příspěvek brát bez ohledu na Vaše ostatní vyjádření. Suma sumárum - nějak mi Vaše dichotomie nesedí. No nic to může být můj problém.
Chcete-li mne lépe pochopit, zkuste si promyslet, proč se uvádí, že KSB/DVTR je dehermetizací. V tomto slůvku IMHO vězí jádro pudla. Vy nemáte zpracováno to, co je hermetizováno a proto Vám uniká ona rovina změny spočívající v odkrývání skrývaného včetně všech konsekvencí. Vy ve skrývané nevěříte, nemáte s ním osobní zkušenost a tak je pro Vás svět jen to je vně Vás. Svět vnitřní, chcete-li psychologický hraje v lidském životě daleko větší roli, než je všeobecně známo či přijímáno. Ale protože není v zájmu n(ě)koho, aby se v tom lidé orientovali, není to nikde žádnými autoritami uváděno jako poznaná fakta a tak mají lidé, kteří staví své poznání na důkazech potíže to přijmout. Přijmout vnitřní světy každého jednoho jako realitu stejně reálnou jako svět vnější (ne-li reálnější, jak by řekl budhista, rozlišující realitu a máju). Bez odhalení a všeobecného přijetí reality vnitřních světů se ve vnějším světě nic nepohne směrem k nárůstu lidskosti v životě pozemské společnosti. Kdo si myslí že ano, žije zachycen v iluzi otroctví. Dokud nezačnete pochybovat o vnějším světě, nepokročíte.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

Já přece pochybuji o vnějším světě, projevuje se to i v pochybnostech o KSB, ale nejsem skeptik jen vůči KSB nebo zdejším paradigmatům. Řekněte mi jediný důvod, proč bych měl věřit mnohým zdejším chatrně podepřeným tvrzením a neměl věřit těm tradičnějším a lépe podloženým?
Možná vznikl v průběhu diskuse dojem, že věřím bezvýhradně třeba marxismu nebo darwinismu. Jenže nikdo z diskutujících nebyl schopen předložit lepší alternativu a doložit ji argumenty. I kdybych chtěl třeba "opustit tábor darwinistů", tak nemám kam. Diskutující našli mnohé "díry" v darwinově teorii, ale nic jiného nepředložili. Vehementně odmítli, že by zastávali kreacionismus.
Takže diskuse se vedla o zpochybnění darwinismu. OK. Ale co tedy platí? Jak jsme se tu ocitli?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Pe-tri | 05.07.2016

Rozumím Vašim otázkám a soudím, že nikdo nechce abyste tady věřil v cokoliv. Zde se inspirujeme nikoliv dogmatizujeme. V tomto smyslu IMHO nutno chápat neexistenci výhrad, které jsou mnohdy na místě. Nehledáme rozdíly, hledáme průsečíky, hledáme nejlepší/optimální interpretaci. Vážíme si životních zkušeností druhých. Stavíme na nich. Když mám výhrady, mlčím protože to beru jako svůj problém.
Nechte Darwina, Darwinem, neřešte cokoliv jiného než vlastní psyché. Toť názor/rada/doporučení mé. Co platí ? Platí že každá věc/situace má svou příčinu. Nejste tady zbytečně. IMHO máte na to. V kterémsi svém příspěvku jste psal v tom smyslu, že víte co to je mít napojení na vyšší "entity". Jděte tím směrem, neuchopte to pouze intelektuálně, dejte do toho ochotu/touhu poznat iracionální, ono "i" či "j" v elektrotechnických vzorcích. Otevřete se jen zdánlivě "nereálnému". Jiné (i mě) tuto perspektivu otevřel život sám (smrt blízkého v nereálné době), jiní (asi i Vy) to musí prokopat natvrdo sami. Přemýšlejte o každém slově, které jsme napsal. Mohl jsem volit i jiná slova. Skutečný život není žádný intelektuální box. Nejste-li neupřímný, meditujte. Děláte to? Máte představu proč je to užitečná a plodonosná činnost, přestože zdánlivě netvoří n(ě)kým podvržené hodnoty ? Opusťte aspoň na chvíli představu, že tady jste učitelem, ale zkuste aspoň na chvíli být tady žákem.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 06.07.2016

Hmm, to je rozumná řeč. Nejsem normálně tak radikání v názorech. Při běžné konverzaci bych se snažil být příjemnější, protože by mi asi víc šlo o atmosféru. Ale když chci něco pochopit, snažím se projít exterémy (alespoň mentálně) a lidi vyburcovat z klidu.
Meditace? Já je rozlišuji na řízené (tak a teď budu meditovat) a neřízené (pohroužím se do něčeho, nevidím, neslyším ...) Ty řízené dělám občas, právě vizualizace, které jsem si vytvořil se "nějak" časem změnily ve skutečnost. Zajímal jsem se o átmavičáru, myslím, že tohle je velmi užitečné a může pomoci každému.
Učitelem? Někdo mi tu poslal odkaz na obrázek, kde se muž a žena vzájemně tesají z kamene a padá z nich balast. Takže v tom smyslu. Učím a učím se. I když jsou má slova často vnímána s nechutí, vím, že zasévají semínka. Kdysi jsem se na jedno literárním serveru učil poezii. Napsal jsem něco a hodil to do éteru. Jeden z dvaceti diskutujících to drtivě zkritizoval. Není to příjemný pocit, bolelo to. Ale časem jsem si uvědomil, že pokud člověk nese s něčím kůži na trh, musí s tím počítat. A v určitých zcela nečekaných momentech mi vytanuly ty kritiky a napadalo mě - aha, ale ten člověk má vlastně pravdu, jen je potřeba se na to podívat z jiného úhlu. Z úhlu poezie, jejího účelu a vidění světa.

Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 04.07.2016

Pamätáte si SIO predbiblický príbeh
Noe (Neo) a
Lóta (váha, miera, hra)?
Pouvažujte nad tou sekvenciou obrazov a aký vzťah má k dnešku..
i iným podobným dobám v dejinách

..
Vzdelávací návrh nejakej formy Relígioetiky,
či Náuky o spoloČnosti.. vyučovania DVTR počas jedného semestra v dĺžke 20 vyučovacích hodín (1x krát týždenne), ako "patch" aktuálne globálne dominujúceho Sociologického operačného systému a jeho derivátov, nie je prvý. Také iniciatívy v dejinách boli, i keď možno nie tak komplexne rozpracované, no boli udusené establishmentom..

Dnes však máme internet = možnosť ťažko prekaziteľnej masovej distribúcie
a máme sformulovanú aj komplexnú alternatívu.

Vtedy Boh nemal čo podporiť.
Dnes má.

Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Při výuce DVTŘ v rozsahu 20 hodin se možná chytí tak do 5% vysokoškoláků. Z nich 99% to po chvíli vzdá.
Myslet si, že to bude jinak vypadá na neznalost lidské psychiky.

Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 04.07.2016

Správne.
I 1% pre začiatok, tú fázu procesu staćí.
Pred cca. 5 rokmi prebehli úspešné (až na jeden problém)
testy na 2.stupni ZŠ a v 1.ročníku SŠ.
Dokonca v problémových triedach.
Rozoberali sme to tu opakovane.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Počítám, že lidí schopných udělat kvalitně VŠ je 5%. Z nich jen 5% se chytí. A z těch to 99% vzdá. To máme 0,05x0,05x0,01 = 0,000025, což odpovídá 25 lidem z miliónu. Kolik je tady čtenářů a diskutujících? A kolik z nich tomu opravdu rozumí?

Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 05.07.2016

a ..bavili sme sa azda o VŠ?
..furt hudieš to svoje :)

Áno, DVTR sa prednáša, vyučuje sa aj na VŠ.
No práve stredoškoláci VäČŠINOU nemali problém
DVTR pochopiť a aplikovať!
Ako som písal: i v problémových triedach
s dovtedy výrazne zhoršeným prospechom,
ktoré behom niekoľkých mesiacov po "defragmentácii" OS
v testoch celkovo predbehli, až prevalcovali ostatných.

Navyše vyzerá byť zo všeobecne známych dôvodov
asi lepśie, keď to zatiaľ zostane "príťažlivým undergroundom",
ktorý umožňuje ľubovoľnému žiakovi "vyzrieť" na učiteľa.
Hlavne tá časť mládeže ("protestujúca") sa totiž zo skúseností zvykne cítiť byť DVTR technológiou práce s informáciami najviac priťahovaná.. a hlavne dievčatá..ženy
Úplne inak začnú využívať aj internet.

Teoréma 1 zo 100 platí skôr pre staršie ročníky,
s ktorými žiaľ "tradične ťažšie"..škoda ich skúseností, bo mohli by potomkom (i sebe) hodne pomôcť..
Ľudovo u nás:
"Zvyk je železná košeľa"
(i ochrániť, i utopiť môže..)

Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

Ano, vyše v diskusi je věta:
"Při výuce DVTŘ v rozsahu 20 hodin se možná chytí tak do 5% vysokoškoláků"
Samozřejmě, dostatečně schopný středoškolák (který se dost pravděpodobně stane později vysokoškolákem) je schopen to pochopit taky. Promiň, pokud nemáš VŠ. Nechci tvrdit, že mezi středoškoláky nejsou schopní lidé. Třeba můj otec byl středoškolák a velmi respektovaný manažer a to nejen mezi ostatními manažery, ale hlavně zdola. Vypracoval se z mistra na kovárně na hlavního technologa nekolikatisícihlavého podniku.

Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

Vyvolává to ve mně pochybnosti, co vlastně vnímáš jako pochopení problémů. Přitakávání?
Ale je to zajímavé. Ty jsi aplikoval DVTŘ na nějaké střední škole ve výuce? Rozepiš se o tom víc. Jak jsi to udělal? Co to přineslo?

Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 06.07.2016

Žiaľ zasa nedorozumenie.
Veď sme si vysvetľovali, že to bežalo v krajinách býv. ZSSR.
Nemôžem tu predsa všetko jak "kafemlejnek" stále dookola každému newcommerovi opakovať!
Brzdí to celý proces, naše kapacity, čo snáď nemôže byť cieľom?
Skús si to pozrieť cez vyhľadávanie v archíve.

Ten problém sa týkal učiteľov, ktorí odmietli ďalšie vzdelávanie s odôvodnením, že oni chcú len dožiť do dôchodku, ich to (budúCnosť = deti) nazaujíma a pod..
Mladí ich prosto vedomostne celkovo rýchlo za niekoľko mesiacov predbehli a oni stratili posledné zvyšky umelej autority..
To bol v rámci učiteľského zboru, týchto projektov hlavný a v podstate jediný vážnejśí problém.

Tí rozumnejší učitelia, čo sa nehanbili, ale v pohode fungovali ďalej.

Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 06.07.2016

No, mladí mohou ty starší jistě předstihnout v sumě faktických znalostí o něčem, co třeba před 30. lety ještě ani nebylo. V IT je to třeba běžné. Ale nic nenahradí životní zkušenosti. Ty fungují na vyšší konceptuální úrovni a mladí, pokud se jedná o inteligenčně přibližně stejně obdařené jedince nemají šanci zkušenosti ničím nahradit. Už proto že spousta zkušeností je nepřenosných.
Také je hodně důležité, o jaké vzdělávání učitelů se jednalo, třeba k ničemu nebylo, takových školení je spousta.

Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

No, nevidím tu stovky diskutujících, max dvě tři desítky, bych to odhadl. Což o něčem vypovídá. Nikdo (až na vyjímky, nejvíce asi já) se tu na nic neptá, všem je asi vše jasné.
KSB řeší tak zásadní problémy jako postoj k životu, tvrdíš, že u mladých se chytá. Tak kdeže jsou? Máte nějaké statistiky, kolik nicků se tu projevilo, kolik je autorů článků/překladatelů, jaká je návštěvnost?

Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

t. | 06.07.2016

Sio, ostatní . . .
nám učiteľ ku konci stredne školy povedal, užívajte si to lebo inteligentnejší už nebudete, braté v tom zmysle, že na vysokej škole sa budú naše znalosti užšie špiecalizovať a nebudeme mať už taký široký záber.
Čo sa týka mladých ľudí a návšetvnosti, tak už skor Hох vravel, že drvivá väčšina je tu len čitateľov, medzi nimi aj mladí ľudia a že ich tu pár je, a aj keď sa nič nepýtajú, poteší ich plodná diskusia ;)
Čo sa týka výsledkov štúdia dvtr, tak je to vidieť aj túto na stránkach u niektorých nickov, ktoré prispievajú a ako sa im za tie roky na levanete meni Forma príspevkov
Nu a ešte jedna vec, spomína sa tu pár krat v diskusiach, že mladším ľudom sa ksb ľahšie vstrebáva, nakoľko ešte nemajú v sebe tak pevne ukorenené defektné stereotypy myslenia dané kultúrou do ktorej sa narodili.
Ja som ksb objavil dajme tomu skorej, citím že ma to dosť ovplyvnilo, dosť dalo a ako sa mi podarí tento nástroj využiť je moja osobná výzva/úloha?
ksb nie je šprint na 100 metrov, ale maratón na celý život

(myšlienky sa mi nechú zmestiťdo viet, pardon)







Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 06.07.2016

Člověk v mládí je tvořivější a IQ skutečně po třicítce klesá. Co ale stoupá, jsou zkušenosti. Ty se nedají koupit ani naučit ve škole. Když jsem měl pětadvacet, snažil se mi to otec vysvětlit a taky se mi to nelíbilo. Nevěděl jsem, co tím myslí, přece jsem udělal vysokou s červeným diplomem, měl jsem už na vysoké za sebou pár projektů, v práci mi dali práci, kterou díky její novosti (mikropočítače teprve začínaly) nikdo ze "starých" nerozuměl. Tak o čem to mluví?
Dnes to už vím, protože jsem také nějaké ty zkušenosti získal a pomáhají mi. Dalo by se říci, že člověk se zkušenostmi získá cit pro Míru, ví, co je adekvátní a co ne. Není to žádná zásluha, tak jak se rodíme, umíráme, tak i získáváme zkušenosti.
Člověk zvláště mladý, pokud se chce něco naučit, nesmí se stydět za chyby a musí být aktivní, měl by se ptát, diskutovat, třeba i hádat se a klidně i se staršími, ani zkušenosti neznamenají patent na pravdu.
"mladším ľudom sa ksb ľahšie vstrebáva"
Já vím, mladému člověku se to dobře poslouchá, nebyl jsem jiný.
To bych viděl spíše jako problém. Mladý člověk je nepopsaný list. To vědí ideologové a šejdíři na celém světě a ví to i GP. "Chceš-li porazit silnějšího nepřítele, vychovávej jeho děti." Ona "zatíženost" je zároveň schopnost porovnat to nové s tím starým. Také bychom tu mohli dopadnout jako mladí v třicátých letech v Německu, kteří "lehce vstřebali fašismus". Ostatně, na koho zamířili liberasti z VP USA fašistickou propagandu na Ukrajině? Na mladé lidi, co už fašismus (a ani socialismus) nepamatují a také třeba na fotbalové mladé fanoušky.

Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

merlin | 04.07.2016

Ehmm..

zdá sa, že u teba Sio sa jedná o nejakú PsyChop-RabLém, lebo to už nie je jednoduchý sarkazmus v x-tom pokračovaní, alebo všeobecné spochybňovanie, ale:
- záMer (podvedomých majiteľov tvojej psychiky)
- schizofrénia (nie priamo motivovaná ..)
- zOtročená psychika nejakým noosférickým modulom (len nepriamo prenesený aspekt č. 1)

Zdá sa, že na tejto stránke aj hocijaký stredoškolák reaguje oveľa lepšie.
"Nikoho nie je možné donútiť k R(a)elígii, ani k tomu, aby sa napil VaDy.." (ale VúDú je želaný stav pre starých sociálnych enGineErov..-)

Rozmýšľam v čom je tvoj problém chápania - základný bude v tvojej reálnej morálke (tá totiž rozhoduje na úrovni vedomia, pri preberaní info z podvedomých úrovní, či pridelí 1 alebo 0 = to - nie to, alebo áno-nie), bez ohľadu na iné motivované i nemotivované princípy tvojho konania.

Druhotný vplyv je ten Kult-ový (alebo Kult-úrny) v ktorom si vyrástol - negácia, spochybňovanie, len nehľadať súvislosti pri rôznych javoch (bežný jav v biblickej Kult-úre), marxistické pozadie výchovy, hlboký aDeistický materializmus, vyplývajúci z výchovy rodičov a vzdelávacích AutOut-rítov.. atď.

Pokus sa raz prekonať svoju predprogramovanú psychiku - bude to ťažké, ale po pochopení určitých súvislosti sa ti uľaví..

Ovšem, ak tu nepôsobíš - ako tupý náStroj istých kruhov záMierne... pri spochybňovaní NosA medzi očAmi.

Mon Ami

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 04.07.2016

Příteli Merline, díky o snahu o analýzu mé osobnosti a mých problémů. Ale za morálnější a poctivější bych považoval, kdybys mi byl schopen sdělit, jaké problémy máš ty. Jistě nejsi ten, co hledá třísku v oku bližního a nevidí břevna v oku svém, že ne? A jistě si nemyslíš, že jsi bez problémů a bez chyb, že ne?
Tak prosím, když už už jsi provedl veřejnou pitvu mé duše. Máš odvahu být fér, a provést tu také veřejnou pitvu duše své? Já to dělat za tebe nebudu, alespoň ne veřejně. Jednak je tu vysoká pravděpodobnost omylu, protože tě neznám dost dobře, ani jsem neměl možnost podívat se ti do očí, sledovat tvou gestikulaci (řeč těla). Také nemám potřebu něco takového provádět veřejně.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 05.07.2016

pozrite si SIO tento obrázok znova:
http://leva-net.webnode.cz/products/rodova-karma-egregory-a-turbulence/

..a kľudne sa Merlina zhodnotiť pokúste.
Obom Vám to bude na prospech
a tak i ostatným, keď uvidia protodialektiku on-line
Také malé cviko.

Isto, najlepśie je to v tandeme muž-žena,
keďže je tam danosť širšieho pásma vnímania zaistená.
No to možno neskôr..

I ja to často beriem športovo, prosto.
..keď mi tu kde-kto, kade-ćo pripisuje.
Pritom nemôžem povedať,
že nikdy na kritike smerom ku mne,
čo-to pravdy nie je..

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

Popsal jsem, proč Merlina hodnotit nechci a za jakých podmínek bych to udělal. Ale snad by se mohl ohodnotit sám, je na tom něco špatného? Přece člověk typu Člověk by měl znát sám sebe a klady i nedostatky a nebát se je sdělit ostatním, pokud mají zájem. Nebo se za sebe Merlin stydí?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

Sio | 05.07.2016

K tobě mohu zatím říci jen tolik, že inteligence, schopnosti a dobrá vůle ti nechybí. Je tu i empatie. Tím, jak se snažíš vyjadřovat nějakou stylizovanou řečí ve mě vzbuzuješ určitou ostražitost, snažíš se o nejednoznačné vyjádření svých myšlenek, čímž dáváš prostor ostatním, aby si to dokreslili podle svého. Chytré.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

udo | 06.07.2016

Cieľom je väčší záber, cviko obsiahnutia viacerých úrovní naraz = max. informačná nasýtenosť..a rytmické obrazy hrajú v tomto nie nevýznamnú rolu.
..Matrica je koncepcia v obrazoch
Keď niektorá interpretácia ide príliš mimo, snažím sa zasiahnuť, upresniť, no asi chápeš, že nemôžem byť všade.
Nejde o odborný, či dokonca "právny" text, kde je vyžadovaná maximálna možná jedno-jednoznačnosť.
Keď sme sa tu a inde poniektorí takto vyjadrovali, bolo to pre bežného človeka nudné..absurdné, ba až nečitateľné. Hlavne, keď je to pre neho zatiaľ "cudzia problematika".
Nie nadarmo sa kľúčové, budúcnosť vývoja kultúry definujúce eposy zvykli do rytmických obrazov prekladať.. HoMér, žalmy, Eda, Opera,..

ad sebareflexia.
Nie. Človek sám je v tejto schopnosti veľmi obmedzený.
Opäť. Dôvody sme tu rozoberali.
Vždy musia byť dvaja. Nie 3, 4, 5, či jeden
Ako v priRode.
Tandem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Budu poněkud sarkastický

merlin | 06.07.2016

Veď nebuď Sio taký "prepjatý" a znovu príliš negativistický..
Noch einmal: nikto z nás múdry z NeBa nespadol a nikto z nás nie je bez chýb..Veď o tom to celé je - keď ti dialógový partner (možno sa snaží o Dia-LekTikos) chce niečo povedať- naznačiť, tak sa treba postaviť ako říkali marxisti - "Čelem k masám."

Vôbec nehľadám břevno, ani třísku, len z teba chcem dostať o niečo viac, ako sa prezentuješ - na neustálej negáci, spochybňovaní, bez DiaLekTikos "zhorelo" už mnoho vynikajúcich ľudí..
Ako tu píše udo - tandém a v tandéme zistenie najlepšieho riešenia (prastarý to spôsob nachádzania Pravdy Života) pre oboch i pre ďalších opičiakov, papagájov, až sa z nich stávajú postupne (a pri ťažkom boji so sebou samým a so školskými "múdrosťami") a pomaličky lepší ľudia, a potom až ČeloVěky..
Takí malí námestníčkovia Boha na Zemi (ak ovšem si schopný akceptovať, že vo VesMíre to niekto riadi a nič nie je len taká náhoda a všetko má nejakú svoju predhistóriu - príčinu a kauzálny následok).
Pokús sa porozmýšľať v tomto duchu, prečo si v pozícii a v živote tam, kde si? Silnejšie porozmýšľať ... precítiť svoj stAtUs...

Rozmýšľam, kde sa u takého staršieho pomerne vzdelaného R(o)ačníka Re-In-Karnácie duše stala chyba? Rodové agregáty sú veľmi silné "monštrá" a obyčajne nepustia tu dušičku do ďalších levelov chápania, pokiaľ nedôjde k zmene morálky, prehodnoteniu chýb svojich predkov..

Ale zase to neber úplne osobne - to sa týka nás všetkých..


Přidat nový příspěvek