Podle víry vaší bude vám...

Podle víry vaší bude vám...

17.7.2016

VP SSSR

 

pozn. redakce: ve spojení s materiálem "Ako a prečo sa písma robia «svätými»?" publikujeme překlad úvodu ke knize VP SSSR "Podle víry vaší bude vám...". Samotná kniha je pak jen důkazní báze a popis historie falsifikace a podměny církevních textů na Rusi. 

 

ACCORDING TO YOUR FAITH.odt (887107)

 

Úvod

 

Život probíhá jako množství vzájemně propojených procesů. Jsou objektivní procesy, nezávislé na člověku, a jsou subjektivně podmíněné procesy, kterými mohou lidé řídit. Například evoluce biosféry Země je objektivní proces. V rámci evolučního procesu probíhá globální historický proces, tj. proces změny lidské společnosti, výsledků jeho interakce s okolím, předměty materiální kultury, písemnými památkami, zvyky, obřady atp.

Lidé, kteří identifikují nějaký objektivní proces, ho mohou využít ve svých cílech, pokud správně určili objektivně otevřené možnosti průběhu procesu a cesty vlivu na něj (*tj. mnohovariantní matrice-scénáře možného budoucího vývoje). V tom případě se objektivně existující proces může stát subjektivně řízeným. Kvalita řízení objektivního procesu bude určena mravy a vnímáním světa subjektu řízení, který vybírá odpovídající cíle, metody a prostředky jejich dosažení.

Známý termín „globalizace“ označuje jeden z mnoha objektivních procesů, který vede k formování nějaké nové kultury, zahrnující všechny regionální civilizace planety. V procesu globalizace probíhá změna ekonomických vzájemných vztahů ve společnosti směrem k integraci produktivních sil v jediný hospodářský systém lidstva – to je také objektivní proces, ale koncepce integrace je subjektivně podmíněný sociální jev, navíc nepředurčený jednoznačně a bezalternativně.

V určitý historický okamžik se našla skupina lidí, kteří spatřili globalizaci jako objektivní realitu a zformovali vlastní koncepci dosažení určitých cílů ve vztahu k tomuto objektivnímu procesu. Historicky reálně byl vypracován projekt zotročení světa ve jménu Boha na základě mezinárodního monopolu na kreditně-finanční činnost.

Zde by jakoby nic nového nebylo, vždyť z historie je známo mnoho příkladů využití lichvy určitými korporacemi, jež se nyní eufemisticky nazývá „úvěrování s úrokem“, pro převzetí řízení státu nebo celých regionálních civilizací s cílem dosažení panování nad nimi a vlastního obohacení na jejich úkor. Tím hřešili církevní řády, například templáři, a dokonce kláštery, ale konec byl vždy stejný: zákaz lichvy, vycházející buď od církve, nebo od vládce státu, který tak vyjádřil vůli národa. Lichvářskou činnost zakazuje Korán, mnohokrát byl zákaz opakován křesťanskými církvemi, silné omezení té činnosti pocházelo od králů a císařů. Euroamerická civilizace v 20. století, aby odvedla pozornost od problému, přestala používat termín lichva a zaměnila ho termínem „úvěrování“, vynechav přitom zmínku o úroku a problémech, které způsobuje ve společnosti a lidstvu celkově.

Samotný finanční systém je především nástroj integrace makroekonomických systémů, nikoliv nutně nástroj obohacení menšiny na úkor většiny, který chce využít mnoho subjektů, vstupujících do konkurenčního boje. Ale pro garantovanou převahu nad konkurenty je třeba metoda, zabezpečující převahu. Takovou metodou se stal monopol na mezinárodní lichvářskou činnost. Vytvořit takovou metodu jsou schopni jen ti, kdo mají hluboké znalosti o světě, o objektivních procesech ve společnosti a chápou, jak je využít ve svých cílech. Takové lidi obvykle nazývají žrecy, ale z našeho pohledu jsou žreci ti, kdo se zabývají životařečením ve prospěch společnosti, to znamená jsou schopni šířit Pravdu a adekvátní znalosti o životě. Pokud využívají znalosti pro vlastní cíle, které jsou v rozporu se zájmy ostatních, bude spravedlivější nazvat je znachary – znacharskou korporací.

Tak tedy: znachaři našli velmi originální metodu: rozhodli se využít pro dosažení svých cílů písmo svaté, kterému věřící nekonečně věřili, protože bylo podle jejich přesvědčení napsáno pokud ne samotným Bohem, pak apoštoly a otci církve, vedenými Bohem. Pravda, pro realizaci museli usilovně zapracovat: nejen provést změny v písmu svatém, posvěcující jménem Boha lichvářskou činnost, ale i rozšířit ve společnosti už modifikovanou knihu a zlikvidovat všechny předchozí verze, které neodpovídaly nové doktríně.

Z dvou možných koncepcí, z nichž jedna předpokládá spolupráci lidí, a druhá klam a zotročení celého světa hrstkou jedinců, si vybrali tu druhou.

Starý zákon je „svaté písmo“, část Bible, která obsahuje lichvářskou doktrínu skoupení světa, s pomocí níž byl „osedlán“ objektivní proces globalizace.

To je pochopitelně skandální závěr pro věřícího člověka-křesťana, chápajícího Bibli jako Bohem inspirovanou svatou knihu, které on plně důvěřuje. Zde ho čeká volba: je lepší sladká lež nebo hořká pravda? Myslíme, že vždy je lepší pravda.

Křesťané mají za to, že Bible se vždy skládala z Nového a Starého zákona. V tom jim pomáhají duchovní autority, které ve svých pracech dokazují, že Starý zákon je neoddělitelná součást Svatého písma, a obě knihy se harmonicky doplňují navzájem (a vždy doplňovaly). Ale to není docela tak, a přesněji – je to zcela jinak.

Je známo, že v roce 1825 byl desetitisícový náklad Starého zákona, už vytištěný pod záštitou Biblické společnosti, spálen v cihelně Něvské lavry1, pokud ne na přímý rozkaz cara Nikolaje I., pak při jeho tichém souhlasu. A před tím, jak píše Florovský, „Synod na sebe nevzal řízení biblického překladu (Starého zákona) a nepřevzal za něj odpovědnost.“ Ale Nový zákon byl vydán velkým nákladem už v roce 1820 a nikdo tomu nebránil.

Dnes je možné přesvědčivě říct, že ještě v první polovině 19. století nebyl v Rusku Starý zákon považován za písmo svaté, jinak by car Nikolaj I. byl buď odloučen od církve, nebo by ztratil autoritu pod vlivem drbů o jeho kroku. Car se nemohl dopustit takového kacířství, jako pálení svatých knih, a pokud se na ten krok odhodlal, znamená to že Starý zákon v té době ještě nebyl považován na svatou knihu.

Vedoucí Moskevské duchovní akademie, ieromonach Agafangel píše v polovině 19. století:

„Bibli lidé nečtou, mezi lidmi je téměř neznámá; ten nevýznamný stupeň rošíření Bible mezi lidmi, jaký je možné sledovat, je především rozšíření Evangelia a Žalmů, a existuje ne díky nějakým úsilím nebo příkazům církve, ale nezávisle od nich, díky na církvi nezávislých aktivitách dalších organizací a jedinců.“

Ze Slovníku živého velkoruského jazyka Vladimíra Ivanoviče Dála, který vyšel ještě před vydáním plné Bible v Rusku, je možné se dozvědět, že za křesťana se považoval člověk, věřící v Krista a vyznávající Evangelium.

Vše to také potvrzuje, že pravoslavný lid nepovažoval Starý zákon za svaté písmo.

Během třicetileté vlády cara Nikolaje I. prakticky neexistovaly pokusy o překlad a tím spíše vydání Starého zákona, kromě případu osobní iniciativy profesora hebrejštiny a literatury Petrohradské duchovní akademie G.P.Pavského. Přeložil Starý zákon z hebrejštiny do ruštiny a skrz své studenty šířil v Moskvě a v Kyjevě, ale záležitost byla rychle represivně ukončena ze strany vlády.

Překlad knih Starého zákona do ruštiny byl obnoven v roce 1856 během vlády cara Alexandra Nikolajeviče. Za něj synod přijal rozhodnutí o nutnosti překladu Starého zákona do ruštiny. Ale byl třeba ještě dvacetiletý boj, v určitém smyslu slova, aby v roce 1876 byla vydána plná Bible v ruštině v jednom svazku, na jehož titulní stránce stálo: „Z blahořečení Svatého Synodu“. Tento text získal pojmenování „Synodální Bible“ a vydává se dodnes, za blahořečení patriarchy Moskevského.

Jednu z hlavních rolí v překladu Starého zákona sehráli Daniil Abramovič Chvolson, který, jak je napsáno v židovské elektronické encyklopedii, byl žákem rabína Ginzburga a po křtu vedl katedru židovské, syrské a chaldejské slovesnosti na Východní fakultě Petrohradské univerzity, a Vasilij Andrejevič Levison, rabín z Německa, který přijal pravoslaví v roce 1839. V roce 1882 byl publikován překlad židovské bible do ruského jazyka, provedený na příkaz Britské biblické společnosti V.Levisonem a D.Chvolsonem.

V této souvislosti je zcela zákonitá otázka: Jaké síly byly zainteresovány v přidání Starému zákonu statusu „svatého písma“ a k čemu to bylo třeba?

Je možné si udělat obrázek o možnostech těch sil: povedlo se jim mentálně opracovat členy Synodu a přesvědčit většinu z nich o nutnosti připojení „židovské bible, v křesťanské tradici označované jako Starý zákon“2, k Novému zákonu. Někdo zjevně o ten cíl tak usiloval, že dokonce obětoval dva rabíny, kteří přešli z judaismu na pravoslaví, ale jen formálně, a reálně pokračovali ve své judaistické činnosti. Mimochodem židovská encyklopedie se o nich vyjadřuje pochvalně, nikoliv jako o zrádcích.

Na Západě tou dobou Bible Svatá3 už představovala spojení židovské Bible a Nového zákona, a zároveň bylo v Evropě k polovině 19. století absolutistické monarchistické vládnutí už likvidováno. Jen v Rusku se zachoval monarchistický absolutismus a země byla řízena imperátorem-samodržitelem, díky čemuž byla do určité míry konceptuálně nezávislým státem (nakolik to dovolovalo vnímání světa a vůle vládnoucího monarchy). Tím se stala terčem „světového zákulisí“, které usilovalo o rozšíření hranic své moci a zahrnutí Ruska do svých majetků.

Jedním z prostředků, podporujících realizaci toho cíle, byla dvoujediná Bible. Po překladu Starého zákona a přidání mu statusu svatého písma byl osud Ruska zpečetěn: revoluce, které se tak bál Nikolaj I., přišla velmi rychle a smetla carskou rodinu, neschopnou se zorientovat v peripetiích globální politiky. Jistě, v ruské společnosti byli lidé, kteří viděli nebezpečí „svatosti“ Starého zákona, například generál Nečvolodov, ale ti nebyli schopní přesvědčit o tom Nikolaje II. a jeho „administrativu“.

Chápající lidé byli i na Západě. Evžen During (o kterém ví většina lidí z práce Fridricha Engelse „Anti-During“) v práci „Židovská otázka“4 psal:

«Starý zákon je kniha, která je nám naprosto cizí, a musí nám být stále cizejší a cizejší, pokud nechceme navždy zradit naši svébytnost.»

Ale jeho také nikdo neuslyšel, a možná i uslyšel, ale už bylo nemožné změnit chod věcí.

Výše řečené je v principu dostatečné pro udělání dalekosáhlých závěrů, ale většině čtenářů je stejně žádoucí představit faktologický materiál a dokázat výše uvedenou verzi. Dále proto budeme zkoumat historii vyzdvihnutí biblické lichvářské koncepce, vyjádřené ve Starém zákonu, do statusu „svatého písma“ na Rusi a nejen tam, a také možné varianty té koncepce.

 

1. Verze Ruské pravoslavné církve

Podle Ruské pravoslavné církve (RPC) byl vznik kompletní dvoujediné Bible (Tanach + Nový Zákon) na Rusi přirozený kontinuální proces. Představuje ho následujícím způsobem:

  • překlad Cyrila a Metoděje, 982 (nedochoval se);

  • Gennadijevská bible, 1499, první dvoujediná Bible obsahující Starý i Nový zákon, jejíž text se dochoval dodnes;

  • bible Ivana Fjodorova (Ostrožská bible) – 1581;

  • moskevské vydání ruské Bible – 1663, představuje gramaticky přepracovaný text Ostrožské bible;

  • Jelizavetská bible – 1751;

  • synodální překlad – 1876.

 

Toto schéma je určeno pro to, aby ukázalo určitou logickou kontinuitu vzniku Bible v moderní ruštině. Vyplývá z něj, že to byl návazný proces, probíhající přirozeným způsobem. Pravoslavný ruský národ měl údajně přirozenou potřebu mít kompletní Bibli a objevily se vnitřní hybné síly, které tu potřebu realizovaly. Přitom se vytváří dojem, že jakýkoliv vnější vliv absentuje, tj. údajně neexistovaly vnější síly, usilující o zavedení starozákonních knih do ruské pravoslavné společnosti v roli svatých knih.

Ve spojení s tím, že překlad Cyrila a Metoděje se nedochoval a jeho stopy nejsou z nějakého důvodu ve staroruské literatuře patrné, hlavní role v díle přípravy plné Bible se církevními historiky přisuzuje novgorodskému arcibiskupovi Gennadijovi, který se na konci 15. století proslavil bojem s „herezí židovstvujících“. Údajně pod jeho vedením se poprvé na Rusi v jedné obálce sjednotila židovská Bible (nyní známá jako Starý zákon) a Nový zákon. Promyšlený krok: autoritě se připisuje myšlenka sjednocení dvou knih, které údajně potřebuje pro boj s židovským kacířstvím. Fakticky sám bojovník, pokud se blíže podíváme na jeho kroky, rozšiřuje na Rusi ideologický základ hereze, proti které bojuje. Paradox? - ano, ale RPC to bere jako historicky hodnověrný fakt.

Po přiznání tohoto „faktu“ jde dále vše po nalinkované cestě: Ivan Fjodorov – pro knížete Ostrožského, pak car Alexej Michailovič, pak Alžběta I. Petrovna – každý ve své době – se účastní šíření židovské Bible mezi pravoslavnými lidmi. A vše to končí v roce 1876 vydáním s blahoslavením Synodu plné Bible na literaturním ruském jazyce té doby.

Vše vypadá logicky a prostě, ale je tu malý zádrhel: pokud to tak je, pak proč mezi prvním sjednocením dvou knih arcibiskupem Gennadijem a finálním přiznáním statusu „svaté knihy“ Bibli uběhlo okolo čtyřset let? A pokud existoval překlad Cyrila a Metoděje, proč se ztratil?

Pokud by vše bylo tak jednoduché, jak nás přesvědčují církevní historici, pak bychom se už dávno modlili ke starozákonním bohům. Ale celá historie překladu Bible hovoří o ostrém mnohasetletém boji na život a na smrt našich pravoslavných hierarchů a některých chápajících monarchů s nějakými vnějšími silami, který nakonec neskončil ve prospěch Ruska.

Synod tím, že dal povolení na šíření synodálního překladu Bible v Rusku, obsahujícího pod jednou obálkou dvě uměle spojené knihy, fakticky podepsal ortel svému státu, což potvrzují všechny další události, včetně současného stavu Ruska.

(konec přeložené části)

Viz také materiál Historie překladu Bible do ruštiny: podměna svatého písma jako nástroj agrese biblického projektu, což je víceméně konspekt této knihy.

poznámky:

1 Прот. Георгий Флоровский. Часть I. История русского богословия. Его становление.

http://www.kursmda.ru/books/puti_russ_bogoslovia_florovsky_1.htm#_Toc32119614.

2 Шифман И. Ш. «Ветхий Завет и его мир». Издательство С.-Петербургского университета, 2007, 216.

3 V anglickém jazyce odpovídá křesťanskému obratu „Písmo svaté“ fráze „Holly Bible”, což v překladu znamená „Svatá Bible“.

4 См.: http://www.hrono.info/libris/lib_d/dyuring00.html.

 

Diskusní téma: Podle víry vaší bude vám...

Neputinovec

Feri | 22.07.2016

Musime uznat,ze to velmi mudro vymisleli.Krestania si to znovu odnesu aj s urokami.

Napoleon byl vyhnany z Ruska vybuchem jaderné bomby

Franta | 19.07.2016

Napoleon z Moskvy uprchl poté, co Moskvu naráz zachvátil giganticky pozár. Svedci popisují nesmírně intenzivní světelný záblesk, doprovázený hromovou ranou, jako by naráz vystřelila celá baterie děl. Když pohlédli z oken, spatřili, že celý střed Moskvy je v jednom jediném plameni. Moskva byla tehdy celá kamenná. Střed Moskvy se prakticky proměnil v jedinou hromadu sutin. Zdi většiny domů se žárem zhroutily a na mnoha místech roztavily. Bonaparte, vydal rozkaz k okamžitému odchodu z města. Přestože bylo druhého dne jeho vojsko už za branami Moskvy, pomřely během několika dnů DVE TRETINY MUZU (!) z těch, kteří přežili požár. Pozoruhodné je, že stejně dopadlo i několik tisíc ruských vojáků, kteří doposud kladli odpor v některých budovách na předměstích. I oni sice utekli, smrt je ale během pár dnů dostihla. Celkové ztráty odhadli historikové na nejméně padesát tisíc lidí. Velmi zajímavá je radiační mapa, kterou vytvořili v roce 2000 ruští odborníci pod vedením akademika Pastuchina. Zajímala je především situace v obvodových čtvrtích, kam byly za časů sovětské vlády zahrnovány odpady z jaderných elektráren. Tyto oblasti jsou na mapě jasně viditelné. Kromě toho se však ukázala ještě jedna lokalita vykazující značně zvýšenou radiaci. Jedná se o zónu tvaru hrušky, rozšiřující se ze středu města směrem k jihu. To by odpovídalo malému nukleárnímu výbuchu, kdy vítr, vanoucí od severu k jihu, hnal v tomto směru radioaktivní mrak. Přesně takové radiační sféry zůstávají po výbuších atomových hlavic menší ráže o zhruba polovičním ekvivalentu TNT, než měla hirošimská puma. PS: Vypadá to, ze Napoleona v Rusku neporazila zima a nedostatek potravin, ale jaderny vybuch a její zárení, na které zemrely 2/3 jeho armády. http://www.magazin2000.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=667%3Amoskva-a-atomovka&catid=63%3Aislo-92013&Itemid=17

Re: Napoleon byl vyhnany z Ruska vybuchem jaderné bomby

Hox | 20.07.2016

Co nad Moskvou vybuchlo nevím, ale radiační mapa Moskvy ukazující v centru radiační epicentrum, a záznamy o podivném umírání francouzských vojáků po cestě zpět, kde se popisují symptomy jako při nemoci z ozáření, jsou fakta.

Starý zákon

Adam | 18.07.2016

Chcem sa spýtať, stále sa tu hovorí o Bibli, resp. Starom zákone negatívne. Veď je tam aj veľa múdrych a pozitívnych myšlienok. Nerozumiem, prečo sa tak jednostranne odsudzuje na základe istých samozrejme negatívnych myšlienok (úžera, vyvolený národ...). Je možné ju pokladať za pravdivú, napr. v knihe Genezis - o pôvode sveta a človeka? Je v SZ posolstvo od Boha alebo nie?

Re: Starý zákon

Pe-tri | 18.07.2016

SZ je IMHO komplexní kompilát. Zorientovat se v něm není vůbec jednoduché, ale je zřejmé, že byl kompilován na principu - zavádějící klíčové lži je potřeba umístit do velké převahu validních tezí. Tím se jaksi samo sebou ztratí ze zřetele a tak nějak podloudně se zlegalizuje. Pokud se týká původu člověka popsaného v Genesis, je nezbytné umět dešifrovat použité metafory. Patří mezi hermetickou tradici a navazuje na mýty starého Egypta. Mojžíše asi není možné zatracovat podobně jako nezatracujeme jiné proroky. Druhou věcí je, co by v průběhu dalších falsifikací natolik reinterpretováno, že to nakonec vyznívá v neprospěch hledajících. Takže jako se vším - je potřeba hledat míru pravdivosti/objektivity versus míru subjektivních zkreslení (úmyslných i nevědomých).
P.

Re: Starý zákon

asar | 18.07.2016

Múdre veci sa určite nachádzajú aj v Mein Kampf. Vyhlásime ho za slovo božie?

Taký hnus ako Starý zákon som ešte nečítal. Ono, ako vravel Ježiš treba mať oči na pozeranie. Mozog je totiž veľký čarodej. Skúste si zobrať červenú fóliu a prečítať cez ňu niečo napísané červeným písmom. Neuvidíte nič. Podobne ak sa do mozgu uloží, že je to slovo božie, nič neuvidíte. Tiež je potrebná schopnosť čítať medzi riadkami.

So stvorením sveta je ten problém, že sú tam dve správy o stvorení.

Re: Re: Starý zákon

Cico Ciciak | 30.11.2016

To aj napr. v Koráne, védskych textoch a pod., ale aj napriek tomu všetkému nemám potrebu si recitovať nejaké (ne)"Sväté" Písmo naspamäť ako taký začarovaný zombík.

Re: Starý zákon

petržlen | 19.07.2016

Nenechajte sa pomýliť ani znechutiť, Adam. Každý je sám zodpovedný za svoje rozhodnutia, názory a postoje. „Nechajte ich; sú slepými vodcami slepých. A keď slepý povedie slepého, obidvaja padnú do jamy.“ (Matúš 15:14)

Čo sa týka úžery, už ste stihli uveriť ohováračnému mýtu? Krátku analýzu vzťahu biblie k úžere som robil v diskusii k článku O čom mlčí historický mýtus (3) http://leva-net.webnode.cz/products/o-com-mlci-historicky-mytus-3/ Ak Vás to zaujíma, pozrite si, overte fakty.

Sväté texty písali Bohom (Božským poznaním) osvietení ľudia. Sú písané duchovno–metaforickým jazykom a majú viacero významových úrovní. Dnešný povrchný a skrz–naskrz materialistický človek chápe z myšlienkového obsahu len nepatrný zlomok, ak vôbec niečo.

Najnižšia je tzv. literárno–historická úroveň, čiže opis príbehov a udalostí. Nad ňu sa zriedka dostávajú aj zdatní teológovia. Tragicky zábavné je, že ľudia uznávajú novozákonné metafory (podobenstvá), ale symbolickosť starozákonných textov nepripúšťajú, hoci tieto sú ešte bližšie k duchovným pravdám.

Pravdivosť biblie nie je v literárno–historickom význame, ale tento stačí ku spáse. Samozrejme, záleží aj na ďalších okolnostiach, ale o tom sa tam hovorí tiež.

Re: Re: Starý zákon

merlin | 19.07.2016

Petržlenko, ty si sa niekedy hlbšie začítal do biblie (a teda aj do Starého zákona) a prečítal si aj nejaké analýzy tých textov, ktoré tam nejaké starodávne kolektívy povsúvali, kedy asi vznikli, ako postupne vznikali, ako sa upravovali a prečo je vo svete množstvo biblií, ktoré majú rôzne texty (skús si prečítať knihu Douglasa Reeda - Spor o Sion: 2500 rokov židovskej otázky - možno by sa ti trochu rozjasnilo)?

Prečo sú v Novom zákone len 4 Evanjelia, keď ich je dnes vo svete známych vyše 600 a žiaden z tých štyroch (Matúš, Marek, Lukáš a Ján..? - z analýz vyplýva, že všetky sú kolektívnou, viackrát upravovanou tvorbou) Jesusa Christosa (Issu podľa Koránu) nikdy nevideli a nepočuli? -D

Kto v dnešnej dobe ešte verí "svätým" knihám a textom je buď naivný idiot, alebo úplne zazombifikovaný biorobot...

Veď dnes už aj "lepší" pseudokresťanskí bohoslovci potvrdzujú, že tie 4 "evanjelia" sú prepisy prepisov a ďalších prepisov... a prekladov (nezodpovedajúcich pôvodným textom), navyše si v mnohých veciach tie "evanjelia" odporujú tak, že niekedy to vyzerá, že jedna babka povedala druhej..tretej a sú tam aj tak diametrálne odlišnosti, že sú absolútne nevierohodné..
Mnoho alternatívnych výskumníkov na to poukazuje, ale asi sa ešte ich informácie patrične nerozšírili po intelektoch obetí...biblického MaTriXu..

Už stredovekí kAtHaRos (katari = čistí) tvrdili, že k pochopeniu Boha netreba žiadnu hierarchiu a rituály a dogmatické viery, ale treba žiť podľa svedomia, pomerne asketicky a bez honby po materiálnych statkoch..
Tak ich radšej "pravoverní" biblickí hierarchovia na čele s pápežom pre "spásu duší ľudstva" nechali v Albigénskych križiackých výpravach surovo vyzabíjať..
Silná konkurencia biblického mýtu...pre vyvolených 1. rangu a 2. rangu (vždy sú to však len obete tých, ktorí chápu viac..).

Re: Re: Starý zákon

Lin | 19.07.2016

Ke Starému zákonu:
Když vezmu četbu očima úplně obyčejného čtenáře, co tam najdu? Rodiče zabíjejí své děti a děti zas rodiče. Sourozenci se vraždí a bojují mezi sebou o moc. Nepřátelům se uřezávají hlavy, vypichují oči, usmrcení je podle vylíčení až sadistické. Najdu tam incest, najdu tam nevěru a taky vraždy manželů kvůli jejich krásným ženám. Lest, intriky, zrady, krádeže, vraždy. A to všechno je tam líčené jako dobré a žádoucí - protože to je "ve jménu boha".
Tohle že je "svaté písmo osvícených lidí s božským poznáním"?
Kdopak asi je ten jejich bůh?

Re: Re: Starý zákon

asar | 19.07.2016

Nepochybujem, že v SZ metafory sú, ale mám taký pocit, že poukazovanie na metafory slúži ako výhovorka, keď niekto poukáže na nepríjemné miesta.

Potom by ma zaujímalo, prečo tam metafory vlastne sú? Ak boh chce, aby ľudia došli k spaseniu, prečo používa metafory, ktorým skoro nikto nerozumie? Navyše ja, ak by som chcel niečo zakódovať pomocou metafor, tak to neurobím tak, aby najnižšia úroveň vyznievala tak, že som magor. Pre vševedúceho boha by to malo platiť dvojnásobne.

Požičiavanie iným vysvetľuješ tak, že ide o duchovno, ktoré majú židia "požičavať" iným a nie preberať od iných. Prečo potom židia takmer všetko preberajú od podľa nich neveriacich a menejcenných pohanov? Prečo majú nemecké mená, prečo okopírovali sumerské a babylonské texty, kde len zamenili viacerých bohov za jedného a ani to nie úplne? Prečo ešte aj toho svojho Jahveho prevzali od Egypťanov? Jah je egyptský boh mesiaca. Prečo v realite požičiavajú len tie peniaze a ešte k tomu na úrok?

Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 20.07.2016

Príliš veľa otázok a príliš málo záujmu niečo sa dozvedieť.

Re: Re: Re: Re: Starý zákon

asar | 20.07.2016

Prečo málo záujmu? Chcem vedieť, prečo sú základné starozákonné príbehy okopírované bybylonské a sumerské pohanské texty.

Chcem vedieť, čo to znamená slovo elohim, ktorým sa tiež označuje boh.

Chcem vedieť, prečo židom nevadia prachy pohanov, keď sa musia týždeň umývať, keď sa ich dotkne pohan, aby sa očistili.

Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 21.07.2016

Keď od niekoho niečo chcem, zvyknem povedať: „Prosím.“ ;-)

K poslednej otázke: Toto etnikum je až na výnimky skrz–naskrz mamonárske. Keď sa jeho príslušníkom zavesí mrkva pred nos, idú za ňou. Vďaka tejto vlastnosti dokázali zachovať dané im Slovo („Zákon“ (starý), Tóra) do tejto doby bez podstatných zmien – zasľúbenia sú príliš lákavé. Mnohé predpísané obrady dodržiavajú, aby tým získali výhody. Umývanie rúk v istých situáciach majú predpísané, ale na pravidlo v spomínanej podobe si nespomínam.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

asar | 23.07.2016

Tak prepáč. Som si dal vyhľadať slovko prosím na stránke a nepoužil ho nikto, ani ty. Tak som si povedal, že ani ja ho nepoužijem, aby som nevybočoval z radu ;-) Asi to bola chyba.

Tak sa maj. Ja musím ísť obrezovať pipíky malým chlapcom. Nariaďuje to Starý zákon. Je v tom veľký metaforický význam.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 23.07.2016

Iba si potvrdil nezáujem o odpovede, lebo „…ty predsa všetko vieš a všetko poznáš, to, čo je vôkol nás…“

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

asar | 24.07.2016

To, že všetko viem a všetko poznám som ani netvrdil, ani si to nemyslím. Svoje názory som práveže už viackrát musel meniť. Tak som dal aj tebe možnosť, nech ukážeš svoj pohľad na vec, ale ty nič. Otáčaš debatu na nejaké prosíkanie na kolenách. Z tohto dôvodu končím. Vidíme obaja, že to nemá zmysel.

Re: Re: Re: Re: Starý zákon

merlin | 22.07.2016

Badám, badám petržlenko, že máš asi veľmi málo záujmu sa dozvedieť Pravdu, čo je škoda - potenciál máš, len ho a veľkou pravdepodobnosťou nevyužívaš v dobrej Viere a so SveDomím vlastným (to strácaš, akonáhle veríš nejakému Kultu..) pochopenia mnohých vecí.

Je to však na tvoju škodu..

Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 23.07.2016

Práveže vidím, že v každom kulte (vrátane KSB), s ktorým som sa doteraz stretol, sú zrnká pravdy, ale aj isté množstvo nepravdivej buriny/hlušiny. Snažím sa iba oddeľovať zrno od pliev, o čo sa tu pokúšajú viacerí, a robím tak na úrovni poznania, ktoré som dosiahol. Je to zlá Viera a zlé Svedomie? „Všetko zkúšajte; dobré podržte.“ (1Tes 5:21)

Z môjho pohľadu je kultom každá náuka (štruktúrovaný súhrn myšlienok, „metodológiu“ nevynímajúc), ktorá učí človeka, ako má žiť, čo je zmysluplné a čo nie. Zatiaľ som nestretol (o)kultistu, ktorý by sa neoháňal „Pravdou“.

Čo vieš o mojom poznaní okrem toho, že sa zjavne v niektorých veciach nezhoduje s KSB, s názormi VP SSSR? Si môj spasiteľ, keď (sa tváriš, že) vieš, čo mi je na škodu? Je kolektív VP SSSR spasiteľom tohto sveta? Kto ho ustanovil za spasiteľa?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

Hox | 24.07.2016

Vezmi nějakou definici kultu/sekty a ilustruj, jakým způsobem ji KSB splňuje. Nemůžeš, viď. Myslel jsem si.

Jak máš žít v KSB nenajdeš, užitečné informace pro vlastní rozhodování ano.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 25.07.2016

Svoju stručnú definíciu kultu som formuloval vyššie – stačí čítať a nevidieť pred sebou iba zdrap červeného súkna. Schválne som nepoužil pejoratívne znejúce slová ako „sekta“, aby som v nikom neprovokoval samonasierací režím. Myslím, že kult môže mať na život ľudí pozitívny aj negatívny účinok v závislosti od jeho obsahu, dokonca keď si vezmeme jeden kult, môže mať na rôznych ľudí rôzny vplyv. Ľudia si sami vyberajú, čím a ako sa nechajú ovplyvniť.

KSB moju definíciu spĺňa: je to štruktúrovaný súhrn myšlienok („hrubé knihy“), ktorý okrem iného hovorí o tom, čo je v živote zmysluplné a čo nie. Vezmime si napríklad opis strojov psychiky, kde sa človeku síce nepredpisuje, ku ktorému má smerovať, ale už výber ich názvov naznačuje, ktorý je uprednostnený. Nikto predsa nechce byť „zviera“ ani „zombík“, hoci „démonizmus“ môže istú skupinu jedincov oslovovať.

Užitočné informácie pre vlastné rozhodovanie nachádzam aj v iných náukách, nielen v KSB. Život nechápem oddelene od rozhodovania – aké rozhodovanie, taký život.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

Hox | 26.07.2016

To je ovšem opět otázka terminologie, tvoje chápání "kult" je opět rozdílné od způsobu, jakým se chápe ve společnosti.

Tomu co popisuješ odpovídá termín filosofický systém, nikoliv kult.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Starý zákon

petržlen | 26.07.2016

Mám dojem, že pojem filozofia a od nej odvodený prívlastok sa používa na označenie štruktúrovaných súhrnov myšlienok od obdobia antického Grécka, navyše nezvykne zahŕňať náboženské kulty. Na um mi neprišiel vhodnejší pojem, preto som sa pokúsil o vlastnú definíciu – aby sa predišlo nedorozumeniam. Nevyšlo mi to.

Z môjho pohľadu medzi (nenáboženskými) filozofickými systémami a (náboženskými) kultami nie je podstatný rozdiel. Všetky tieto náuky ovplyvňujú hodnotový rebríček (hierarchiu hodnôt) človeka. Niekde na vrchole tohto strapca je jedna alebo neveľa hodnôt, ktoré majú pri rozhodovaní človeka najvyššiu dôležitosť (prioritu, „autoritu“). Tieto hodnoty sú pre človeka praktickými božstvami, aj keď ich takto nevníma a s náboženstvom nemajú nič spoločné.

Re: Starý zákon

max | 23.07.2016

Bible je to je fakt . kdo vi kolik autoru ji psalo a pozdej zmenilo kobrazu svemu (judaismus pochazi z jizni casti arabskeho saudskeho poloostrova) ja nejsem zid ani arab stejne tak jak oni i jsem a patrim tam kde jsem se narodil a ne nahodou !nahody neexistuji.
V bibli se pise ze prvni lide - rozumejme prvni zakladatele zidovskeho rodu jsou Adam a Eva. Eva je stovorena z Adamova zebra a clovek je stvoren z prachu. ..vesmirny prach,vyvoj planet ,zive formy i nezive - "materialni dimenze vesmiru " je materializace a vlastne jen vyjadreni informacniho-vedomi vesmiru ,svetla a energii. Co tim chci rict? napric kontinety jsou vesmirne mapy,kalendare cyklu a pohybu vesmiry,vesmirne lode a pozustatky kultur minulych. Lidstvo prislo na zemi z jinych planet .cinani ze souhvezdi draka,puvodni americane ze souhvezdi hada,africke souhvezdi blo zniceno valkami ,evropane prisli ze souhvezdi ktere neni v mapach pod jeho puvodnim nazvem ale je rozdrobeno a skryto ... proc maji cinani je znameni draka?
a co jezis znameni ryb? prisel ze souhvezdi ryb.kazda pozemska rec ,slova maji vibrace ktere smeruji k danemu sougvezdi planete.Nabozenske texty (slovo nabozenstvi -religion - ma vyznam - masova pre-vychova od pridodniho k neprirodnimu pojeti vesmiru a zivota) Judaismus,zido - krestanstvi i islam smeruji k Saturnu-chaldnemu egu-postaveni cloveka nad vesmirem= zhouba lidi ,destrukce prirody. Jezis prisel za zidy a ne za idiany,africany,asiaty nebo evropany.Prisel za zidy a oni ho zabily a postavily na nem sektu rimskokatolickeho krestanstvi ktere jeho jmenem pacha genocidu napric kontinety.
O co jde?clovek je stvoren prachu a svetla tak jak jine formy.Existuji ale temne formy zivota ktere na nas parazituji ,nan nasich energiich.Vytvari utrpeni ,valky ,sexualne zneuzivaji deti a kanibalisuji sve obeti.Proste se snazi uvrhnout lidstvo do temnoty...
na zaver reknu jen jednu vec ze o tomto se vi ale je to tak ohromne tema ze musite hledat ve vicero rovinach a z vicero zdroju ..ne se nechat zaslepit informacemi co VAM DAJI ZIDO0KRESTANE! nejsou prece blbi aby VAM REKLI PRAVDU!!!! proc palili tisice let stare knihy? proc maji tyto knihy ve vatikanu? proc vyhladily puvodni americke a austaralske kultury a delaji to ze vsemi co znaji pravdu a svuj puvod? zamerne proto ze nam chteji vladnout! Eva a Adam ,Eva vytvorena z Adamova zebra- klonovani? vesmirne lode .atomove zbrane ,lide zijici stovky let .. to je minulost a sataniste se nam snazi namluvit ze je to nase svetla budoucnost pritom jsou to oni co se snazi uvrhnout lidstvo do zapomeni! reptiliani a jimi vytvorene "lidsko opici klony" ..podivejte co se deje na zapade .klony lidskych organu jsou pestovany ve zviratech.cipy co dokazou menit dna a tim i mysleni cloveka nebo tvoreni klonu - robota bez vedomi ,svedomi ,citu srdce a duse --zida ,araba a dalsich mixovanych . tito nikdy duchovne nemohou dosahnout na stejnou uroven jako puvodni lide . proc je tu multikulti? degenerace,nekompatibilnost duchovnich kanalu a energetickych center= agrese,egoismus,sebevrazdy,mentalni poruchy .incestni snatky,vytvareni pod lidi a nad lidi ,nerovsnopravnost lidi - muze a zeny,pedofilie atd atd ......hledejte a odkryvejte pravdu

preklad

Zvedavec | 18.07.2016

Ahoj planuje sa preklad celej knihy "Podle víry vaší bude vám...". ?

dakujem

Re: preklad

Hox | 18.07.2016

Možná někdy v budoucnu, prozatím ne, přílišný rozsah.

Re: Re: preklad

Eva | 19.07.2016

To je škoda, tohle je velmi podnětné.

co bolo teda pred tym

Paulo | 18.07.2016

Podla tohto clanku zacalo pokrestancovanie Rusi v ovela neskorsom obdobi ako sa inak predpokladalo. Mna teda zaujima otazka - Co sa dialo 500 rokov, t.j. od Vladimira az do spominaneho 16. storocia?

Re: co bolo teda pred tym

Hox | 18.07.2016

Přesnější by bylo napsat "začalo polatinštování/katolizace", i když navenek to jakoby zůstalo pravoslavím. Agrese na 1., 2. , 3. prioritě. Předtím bylo pravoslaví, byly slovanské církevní texty v rodném jazyce: Apoštol, Žalmy. O bibli nikdo neslyšel.
Podle všeho byla v 17-18 století na větší části Evropy a Asie občanská válka, katolicismus proti pravoslaví (na různých místech ale nazývaných různě, např. ariánství, víra Katarů, Albigojců atd.), Evropa tehdy přišla o 1/3 obyvatel celkově v některých regionech zmizely 2/3 obyvatel - bez zaznamenaného hladomoru, morových epidemií, větších válek a přírodních neštěstí nebo jiných důvodů, které by to vysvětlovaly. Braniborsko mělo v roce 1676 - 20 milionů obyvatel, o několik desetiletí později - 6 milionů.

V roce 1676 byl v Moskvě otráven car Alexej Michailovič, stoupenec pravoslaví, a byl odstraněn patriarcha Nikon, který také bojoval proti latinské herezi - proběhl prozápadní převrat organizovaný z Evropy. Pro chápání dění je třeba vědět, že Evropa tehdy byla v závislém podstavení na Moskvě, platila daň, což se jim pochopitelně nelíbilo. Dnes sice historie říká něco jiného, ale dobové dokumenty to potvrzují jasně. V Rusku vypukla občanská válka, v historii odražená jako povstání Stěnky Razina a "sedlácká válka" (v ruštině "kresťanskaja vojna" = křesťanská = pravoslavná válka, válka o Pravoslaví). Jako o religiozní válce se o ní mluví i v dobových evropských dokumentech, a z nějakého důvodu se celá Evropa třásla, jak to dopadne - protože pokud by převrat neuspěl, evropská "elita" by to pocítila na vlastních hlavách. Občanská válka probíhala v letech 1676-1682, přičemž na straně latiníků bojovali žoldáci z Evropy. V roce 1682 pravoslavné síly opět dobyly Moskvu, pobili bojary-zrádce, obnovili předchozí dynastii a nastoupil opět pravoslavný patriarcha, ale v roce 1685 se povedlo prozápadním provést druhý převrat a nastala nová válka, kde armáda na straně spiklenců byla z 90% tvořena Evropany (proto úbytek obyvatel). Rozsah byl ohromný, jak územní - bojovalo se na území velkém jako Evropa, tak početní - bojovaly proti sobě statisícové armády. Tehdejší chování interventů si nic nezadalo se zonderkomandy hitlera, jedna z epizod, která "nějak" z oficiální historie zcela vypadla, je například vyvraždění všech 100.000 obyvatel města Astrachaně kvůli podezření, že se mezi nimi skrývá právoplatný potomek předchozí pravoslavné carské dynastie.

Poté, co v roce 1682 byl první převrat smeten a obnoven pravoslavný pořádek, následovala reakce - v roce 1683 se sjednocená Evropa pod Vídní nebránila před Turky. Po druhém převratu v r. 1685, kdy byla na moskevském trůně opět loutka Evropy a jezuitů, nastala další občanská válka trvající do roku 1689, kdy byli z Ruska opět vyhnáni všichni Evropani, a která se v historii odrazila jako podivné "krymské" a další pochody Petra I. V roce 1686, v situaci kdy se zdá že převrat se podařil, evropská loutka na trůně uzavírá tzv. "věčný mír", nyní oficiálně s Polskem, reálně se Svatou říší Římskou a Evropou celkově, tj. věčné potvrzení osvobození Evropy od závislosti na moskevském trůně. Porážka "turků" pod Vídní se považuje oficiálně za "poslední bitvu středověku" a "věčný mír" za mega-významnou událost, což sedí, pokud pod "středověk" chápat závislé postavení Evropy na Moskvě. Mnohé to vysvětluje i v strachu a nenávisti Západu k Rusku dodnes.
Ve skutečnosti ale Vídeň dobyta byla a v letech 1683-1686 byla pod kontrolou Moskvy, o čemž svědčí dobové rytiny, kde na je hlavní katedrále pravoslavný půlměsíc namísto kříže, a hlavně pak artefakt dodnes vystavený ve vídeňském muzeu, "figa Sulejmanovi" - https://goo.gl/Sii6Ol , která je ale umístěna na pravoslavném půlměsíci, který sundali z víděňské katedrály – a pokud vyryli vítězné gesto na pravoslavný symbol, sundaný z hlavní katedrály, svědčí o tom, že město bylo pod kontrolou pravoslavných sil.
Symbol půlměsíce a osmicípé hvězdy je symbol pravoslaví (před latinizací r.1676), nikoliv islámu, je na spoustě rytin pravoslavných kostelů a chrámů, a na některých fyzicky dodnes.

V Rusku nakonec selhal i druhý latinský převrat, potlačen byl v r.1689, ale situace se zformovala tak, že v Evropě začali uznávat za právoplatného ruského cara svou loutku Petra I. (ve skutečnosti syn pruského kurfiřta Fridricha, později prvního pruského krále Fridricha I.), vybavili ho armádou a Romanovci začali dobývat Rusko od západu, od "Petrohradu", což tehdy byla vojenská báze - oporný bod. Do Moskvy se znovu dobrali podle všeho až v roce 1812, s pomocí Napoleona.
Jak je zřejmé, první Romanovec byl tedy Petr I. "veliký", do té doby vládli potomci Ivana Hrozného.
ps. Romanovci = "Romanoves" (namísto "Romanovs"), jak se o nich referovalo v prvních dokumentech, znamená "Noví Římané" (RomaNoves), a v pravoslavných textech do 17. století se Rusko označuje jako (několikátá v pořadí) "Romejská říše" (nikoliv římská), což bylo chápáno současníky jako "říše ochránců pravoslaví". Pomník Mininovi a Požarskému v Moskvě je sousoší podle všech kánonů toho co dnes známe pod názvem antika a zobrazuje antické postavy, Romanovci se ještě do konce 18. století rádi stylizovali jako „antičtí“ císaři (cézaři).
K dokreslení mozaiky je třeba ještě dodat, že Anglie Stuartovců do převratu Viléma Oranžského (1688) zachovávala loajalitu Moskvě a pravoslaví, stejně jako Francie, kdy francouský vládce označil pruského vládce (kurfiřta Fridricha, pozdějšího prvního krále Pruska - po úspěchu akce) jako "nejproradnějšího ze všech vazalů" a rozpoutal proti němu válku.

V roce 1692 odplouvá Petr z Amsterodamu s flotilou 60 nejmodernějších, právě postavených bojových lodí a po zuby ozbrojenou posádkou, poté co dobývá Narvu a další pevnosti ve Finském zálivu a vytváří oporný bod, tato flotila z historie navždy mizí (jednoduše se vrátila vlastníkům do Holandska). Následně teprve Petr začíná stavět loděnice a své první bojové lodě.

Uvedené nijak nezapadá do tradiční historie, proto několik faktů, které také nijak nezapadají do tradiční historie:

Do konce 17. století byl v Evropě velmi rozšířený žánr "zápisky z Moskovie / z Moskvy", ačkoliv toho bylo spoustu zničeno, zachovala se spousta knih: italů, francouzů, němců, angličanů, holanďanů, švédů, španělů, .... kdo tam jen nebyl. Tyto zahraniční poznámky, knihy, deníky jsou dnes v podstatě jediným hodnověrným pramenem o reálné tamní situaci - romanovcům se nepovedlo vše zlikvidovat a přepsat tak, jak u sebe doma. Vzniká otázka: co že se tak všichni Evropané hrnuli do "toho barbarského" Ruska? Na službu do metropole. Něco jako "zápisky Angličanů z Paříže, Němců z Paříže, Francouzů z Berlína atd.", pokud se vyskytuje, tak v mnohem menší míře, všichni se hrnuli do Moskvy. Také "zápisky Rusů z Evropy" ve středověku je neexistující žánr.

Do r. 1676 se v celé Evropě razily speciální mince tzv. Jefimky, které se na území samotné evropy ale k ničemu nepoužívaly, ale v obrovském množství se vozily do Moskvy přes Archangelsk a Baltik, čímž se zabývali Benátčané, později Anglie. V Rusku se pak kontrolovaly na pravost, tavily a razily se znich kopějky. Jefimky = standardizované mince (váha, čistota) pro odvod daně metropoli. Tzv. hanzovní liga ve středověku byly města pro sběr a odvod této daně, tj. pokladní města. (v tradiční historii nesmysl - "svobodné města" a "svobodná liga", přičemž města jsou v různých státech, které spolu často bojují). Jefimky se razily v různých státech, přičemž na jedné straně bylo domácí označení a na druhé vždy imperský erb Moskovie.

Etiketa a tituly byly ve středověku vše, za porušení etikety se občas i vedly války, vážné důsledky to mělo vždy. Nesprávně uvedený titul svůj nebo cara = pokušení na suverenitu, pokus o separatismus. Z dobových dokumentů vyplývá, že evropští poslové museli před ruským carem provádět složité rituály, dotýkat se čelem země atp., zatímco poslové cara k evropským vládcům se mohli chovat jak chtěli a nic jim nehrozilo. Je například dochován dokument kde se uvádí, že posel ruského cara (kterého v Evropě 17. st. označovali výhradně "Emperor") k španělskému dvoru seřval místního regenta za to, že maloletý následník si dovolil během příjmu posla nasadit pokrývku hlavy, načež domácí spěšně zařídili, aby se incident neopakoval. Pokrývka hlavy ve středověku = symbol moci, hierarchie.

Po roce 1676 a válkách a obč. válkách v Rusku, Petr I., tvářící se pro Evropu jako právoplatný ruský car (ale kontrolující jen malou část Ruska), vysílá posly k evropským panovníkům s žádostmi o peníze, je zdokumentovaná žádost ke Španělsku o několik milionů zlatých Jefimek - obrovská suma v té době. Španělský panovník odmítá s tím, že se špatně daří a pokladna je prázdná. V rámci tradiční historie nedává smysl ani proč by Petr měl chtít tak obrovskou sumu od španělska, ani proč by jim Španělsko mělo dávat. V této verzi: zkouší "pokračovat v tradici", Španělsko cítí že se změnila doba a platit už není třeba, odmítá, ale samotnému požadavku se nediví.

Ještě co se týká Anglie, Holandska a svržení Stuartovců v r.1688 holandským Vilémem Oranžským („Slavná revoluce“ - https://goo.gl/4aOWz6 ). Do revoluce Anglie podporovala Moskvu a původní dynastii. Holandsko tehdy bylo centrem řízení GP, stejně tak v jisté míře i Benátky. Po „Slavné revoluci“ se začíná řízení GP přesouvat do Anglie a začíná se formovat rusofobní Anglie, kterou známe dnes, v roce 1692 je založena Bank of England, první soukromá "centrální banka" s právem emise státních peněz.

Britská libra = libra (váhová jednotka) „šterlinků“. Co byly „šterlinky“? Nejrošířenější je teorie Waltera de Pinchebeka, podle níž se dříve používal název „Easterling silver“ (stříbro východních zemí), který označoval stříbro čistoty 925, ze kterého se v severním Německu razily taléře. Tu oblast pěti měst Angličané nazývali „Easterling“, to jsou ony Hanzovní města. Libra šterlingů je váhové označení stříbrných mincí, které anglické společnosti dopravovaly do Moskovie z Hanzovních (výběrčích) měst (Anglie měla tehdy výhradní právo na obchodní kontakt s Moskovií). Přitom anglická libra (453.59 g.) se rovná 16-ti taléřům (cca 28.4 gr). Tento systém dovoloval lehce určit čistotu a váhu taléřů: na jednu stranu vah se dávalo librové závaží, na druhou 16 mincí. Pokud váha seděla, stříbro odpovídalo slitině 925 a získávalo povolení na odvoz do metropole. Na mince se nanášela ražba „16 SS“, to znamená 16 Sterling Silver v jedné libře, a razila se imperská značka v podobě Jezdce – erbu Moskvy - https://goo.gl/AdWizH .
Tyto „16 SS“ mince dnes historikové interpretují jako datum ražby, ale je zřejmé, že je to „16SS“ nikoliv „1655“: https://postimg.org/image/ok8ybzopz/

Zajímavé je i jméno, přesněji přídavek ke jménu Vilém, v orig. Wilhelm: WilHelm, WilGelm, což se dá vyložit jako "získat moc". Ke jménu si to přidal syn pruského kurfiřta Fridricha, poté co se ten stal v roce 1701 prvním pruským králem. Mnoho záhad ruské oficiální historie vysvětluje i fakt, že Petr I. byl synem pruského kurfiřta Fridricha se Sofií Šarlotou (jednou z dcer otráveného cara Alexeje Michajloviče) a bratrem pozdějšího pruského krále Fridricha Viléma I., který se narodil v r. 1688.

Re: Re: co bolo teda pred tym

asar | 18.07.2016

Kto potom útočil na Viedeň, moslimskí Turci, pravoslávni Turci alebo to vôbec neboli Turci?

Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 18.07.2016

Rusko + spojenci. Jasné je, že mezi Moskvou a Tureckem nebylo před Petrem žádné nepřátelství ani války, stejně tak jako mezi Švédskem a Moskvou. Dobové deníky západoevropanů, bojujících v armádě Petra I., nedělají rozdíl mezi "tatar" a "kozák", kozáci a tataři pokud to tehdy nebylo jen různé označení pro totéž, tak byli na stejné straně. Stejně tak "janičáři", bojují po boku s kozáky za ruského cara a starou víru.
"Janičáři" je v "deníku Gordona" psáno "janczaries" a jsou na službě u cara, se známým přechodem "jan-joan-ioan-ivan" to může být jen označení "carovi vojáci" (Němci nazývali Rusy kolektivně "ivany" ještě ve 2. světové).
"Váni" / Ivani (Slované) může být od kořene "Venedi".

Poté, co se podařilo v Rusku vyvolat občanskou válku, začíná řada převratů a válek v Evropě (doložen rozsáhlý úbytek obyvatel), během nichž jsou začišťováni stoupenci původní víry, co zbyli po Reformaci (Luther pálil lidi na hranici s větší vervou, než katolíci), a následně je pod taktovkou Jezuitů přepisována a synchronizována historie do podoby, jak známe dnes.

Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

asar | 18.07.2016

Ján má meniny v júni, kedy je letný slnovrat. Ján, jún. Junu bolo v Egypte centrum ucievania boha Ra.

Ako to bolo s Drakulom, ktorý je dnes vzor upíra?

A čo Maďari? Zaujímavé je, že Maďari sú na územiach, ktoré kedysi malo okupovať Turecko?

Re: Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 18.07.2016

Co se týká Drakuly, netuším vůbec zda to má souvislost, co se týká Maďarů, nevím, ale v husitských válkách bojovali na straně latiníků.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

asar | 18.07.2016

Drakula bol údajne bojovník proti tureckej invázii a napriek tomu z neho spravili negatívnu postavu - upíra. Pochádzal z rodu Besarab, ktorého zakladateľ bol istý Thocomerius. Existuje teória, že je to mongolský, či tatársky princ Toktomer alebo jeho potomok. Ak sú teda Tatári, či Tartari Rusi alebo Slovania, chcel som vedieť, či o tom niečo neviete alebo ako sa na to pozerajú Rusi. V Thocomeriovi vidia pečengské alebo kumánske slovo, ale samozrejme slovanské Tichomir v tom samozrejme nevidia: https://en.wikipedia.org/wiki/Thocomerius
V knihe Drakulu do Anglicka priviezla ruská loď Demeter.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 18.07.2016

Rovnítko mezi Tartari / Tataři a etnický původ bych nedával, tam bylo vždy etnik více. Jinak to dává určitý smysl, panující historický mýtus dává zpravidla negativní hodnocení pozitivním postavám a naopak, a tzv. jednotky tzv. Zlaté Hordy poté, co Ivan Hrozný dobyl Kazaňských chanát, mohly být a nejspíš byly součástí ruských vojsk, jen s Mongoly neměli nic společného ("mongolsko-tararské jho" je mýtus vytvořený v 18-19. století).

Re: co bolo teda pred tym

bareťak | 21.07.2016

Drakula je novodobými západnými pisálkami a scenáristami skomolené meno Vlada Tepeša, ktorý bol z rodu Dracu, čo je rodová dynastia v Sedmohradsku, len vďaka nemu sa nerozšírili Osmani do Europy v takej miere, ako to hrozilo. Tepeš používal rovnaké tresty pre Osmanov, aké robili oni iným národom - napichoval ich na koly po tisíckách.

Re: Re: co bolo teda pred tym

asar | 23.07.2016

Len poopravím, Dracula pochádza z Valašska, nie zo Sedmohradska. Bram Stoker to trocha poplietol.

Inak s tými Turkami asi ešte budú problémy. Nový film Drakula: Nezmáma legenda z roku 2014 už otočil vnímanie Drakulu na bojovníka proti tureckej invázii. V roku 2014 bol natočený aj film Exodus a o rok neskôr už tu bola imigrantská kríza.

Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

čtenář | 18.07.2016

Smekám před Vámi klobouk.. Děkuji za napínavé čtení..
Pokud by jste měl čas, navrhoval bych zavést pravidlenou rubriku "Stará hi-Storie v nových faktech" a porovnat vedle sebe dnešní "oficiální výklad" s pravdivým výkladem..

Jinak k bitvě pod Vídní se vztahuje třeba tento odkaz a další (červená šipka)
http://rubooks.org/book.php?book=7652&page=97

Re: Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 18.07.2016

jen mám možnost si přečíst pár knih...

Je problém začít nějaké téma, protože jsou to množiny informací dávající smysl až jako celek, jen v češtině z toho není nic, a bez znalosti celé množiny údajů a souvislostí nelze prezentovat parciální část, resp. lze, ale asi to nikomu nebude dávat smysl.

Z toho co se dá ilustrovat vizuálně bez nutnosti dlouhých textů je to průkaznost existence jedné kultury a jednoho architektonického stylu tam, kde by to podle tradiční verze být nemělo (časově ani geograficky), například porovnání kamenných monolitických artefaktů tzv. antického Říma, etruské civilizace, Egypta, a toho, co vznikalo v 17-18. století v Rusku a stojí v Ermitáži nebo na ulicích Petrohradu či Moskvy - srovnání ukazuje, že to byla ne podobná, ale totožná kultura - artefakty jsou nerozlišitelné kromě stupně zachovalosti:
http://iskatel.info/monolitnyie-artefaktyi-dopotopnoj-kulturyi-chast-1.html
http://iskatel.info/monolitnyie-artefaktyi-dopotopnoj-kulturyi-chast-2.html
(pod "dopotopní kulturou" je v odkazu myšleno "do 17-18. století")
Pro mě je nyní jasné, že tzv. antická civilizace a antický Řím je v tradiční podobě mýtus, který byl vymyšlen pro vysvětlení přítomnosti totožné architektury a kultury (kterou známe jako "antika") na území od Španělska pro Blízký východ, Petrohrad a Moskvu, od severní Afriky po Indii, Japonsko, a vyskytující se také v jižní Africe a Austrálii, Střední a Jižní Americe (tam, kde oficiálně antická civilizace nebyla, se to vydává za renesanci a koloniální architekturu, což je i oficiálně návrat k antice takovým způsobem, že nejde často stylem rozeznat, co bylo postaveno kdy. Do konce 18. století se pak jedná nejen o stejný styl, ale i stejné stavební technologie).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 20.07.2016

Upřesnění: civilizace, jejíž atributika se dnes nazývá antická, existovala od neznámo kdy do přibližně 16. století, zbytky do 18. století. Budovala hlavně cca od 10-16. století, kdy došlo k nějaké živelné a s tím spojené civilizační katastrofě, poté byly některé objekty restaurovány a prohlášeny za nově vzniklé, některé ponechány chátrání a později prohlášeny za dědictví antiky. Při přepisování historie a formování oficiálního mýtu byla "antická" civilizace posunuta dále do minulosti a geograficky na jih, kde se zachovalo více původních staveb, aby nevznikaly zbytečné otázky navíc a byla vysvětlena přítomnost antické architektury.

Re: Re: co bolo teda pred tym

T. | 19.07.2016

Hox,
Chapem, že je to dosť obsiahle tema, a neda sa napisať všetko,
ale ako a kedy sa dostala Európa pod Rusko, Moskovske kniežastvo ...

Re: Re: Re: co bolo teda pred tym

Hox | 19.07.2016

Je těžké říct něco konkrétního, určitě ale ne "odedávna". Počátky snad v době vlády Ivana Hrozného, podřízené postavení, kdy ruský car byl pro celou Evropu jediný imperátor, trvalo nejspíš jen krátce, v době vlády Alexeje Michailoviče (zavražděn 1676).
Jde o to, že Rusko za Alexeje Michailoviče bylo schopno relativně rychle odpravit kamkoliv moderně vybavenou armádu 200-400 tisíc osob (doloženo dokumenty západoevropanů v Rusku z té doby), zatímco v Evropě tehdy byly velikosti armád řádově nižší, žádný stát se té síle nemohl postavit. Evropané-současníci označují armádu Alexeje za nejsilnější a největší armádu na světě.
Takže asi ani chuť se bránit nebyla, ani možnost, ani reálné boje... jednoduše si spočítali 2+2 a uznali svrchovanost cara=imperátora.
Na téma, zda se jednalo jen o platbu daně, nebo to skutečně byl jeden státní celek s metropolí v Moskvě, existují různé pohledy a teorie.

pokracovanie

Zvedavec | 17.07.2016

Ahoj, bude aj pokracovanie? Velmi dobry material.

Re: pokracovanie

Hox | 18.07.2016

Pokračování tohoto ne, jen to v podstatě jen faktologie, ilustrující to co je napsáno v úvodu.

Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 17.07.2016

„V tom případě se objektivně existující proces může stát subjektivně řízeným.“: Aký je rozdiel medzi objektívnym a subjektívnym dejom?

Ak je dej skutočne objektívny, potom ho žiadny subjekt nemôže riadiť (HNR v tomto zmysle nerátam medzi subjekty). Môže ho nanajvýš „prifarbiť“ vedomou účasťou na úrovni svojho pochopenia. Kto objektivitu deja nechápe, zúčastňuje (alebo nezúčastňuje) sa na ňom nevedome.

Ak niekto vyhlási nejaký dej za objektívny, vytvára tým informačné pole na najvyššej riadiacej úrovni. Každý, kto takéto vyhlásenie prijíma, by mal veľmi dobre zvážiť, kto ho vyhlásil a aké úmysly má. Prijatím a účasťou sa totiž do deja vedome zapája bez ohľadu na to, či dej je skutočne objektívny alebo nie.

Vyhlásenie subjektívneho deja za objektívny je manipuláciou, lžou a zločinom, ktorý má tento dej podporiť. Človek, ktorý podľahol manipulácii, nesie zodpovednosť úmernú jeho úmyslom v rámci účasti.

Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 17.07.2016

Objektivní = existující.
Existující procesy lze v rámci možností subjektivně řídit, jinak řečeno: řízení je vždy subjektivní.

Příklad:
Řeky, tvořící vzájemně vložené systému povodí = objektivní = existující jev.
Systém regulace vodních toků = subjektivní řízení daného procesu.

Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 18.07.2016

Ďakujem za objasnenie. Nepredpokladal som, že by v prípade materiáov VP SSSR bolo treba riešiť otázku subjektívnych = neexistujúcich dejov a javov.

Druhá veta v preklade však zavádza iné vymedzenie pojmu „objektívny proces“ (objektívny dej, jav) ako „nezávislý na človeku“. Z tejto definície vychádzal aj môj príspevok. Objektívny by teda mal byť dej, ktorý nevyvolal človek a riadi sa od človeka nezávislými (objektívnymi) zákonitosťami (HNR). Ak pripustím, že objektívny dej riadi (alebo iným slovom ovláda) človek, dostávam sa do sporu s definíciou jeho objektívnosti.

V prípade povodia je objektívnym dejom tečenie vody z miesta s vyššou polohovou energiou tiažovou na miesto s touto energiou nižšou (more, jazero). Človek tento dej nemôže riadiť v tom zmysle, že by prikázal vode tiecť „hore kopcom“. Dokáže ho iba „prifarbiť“ využíitím ďalších objektívnych zákonitostí napríklad tým, že upraví koryto rieky, postaví priehradu, ktorá zadržiava väčší objem vody, prekope kanál, odčerpáva vodu na zavlažovanie a podobne. (Takéto opatrenia sú spravidla dočasné, lebo všetko hmotné podlieha postupnému rozkladu – erózii.)

Za objektívny dej by som teda považoval tečenie vody „zhora nadol“, nie že sa určite dostane z jedného miesta na druhé v danom čase.

Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 18.07.2016

Špatné chápání, vycházející částečně se záměny pojmů "objektivní proces" za "objektivní jev, děj". V KSB se hovoří o procesech a přídavek "objektivní" označuje reálně probíhající, neb subjekt se může snažit řídit i iluzorní procesy, to jest procesy, o kterých si myslí že probíhají, ale ve skutečnosti jsou to špatně interpretované fragmenty jiných procesů nebo jen produkt fantazie či posedlosti.

Objektivní proces může být i výsledkem činnosti lidí (která je vždy subjektivní), kteří si ale existenci toho procesu nemusí vůbec uvědomovat. Objektivní proces je například šíření informací KSB bezstrukturním způsobem. Znamená to že to člověk nemůže ovlivnit, nebo že na tom nemá podíl? Jistěže ne.

Interpretace "objektivní proces" = neovlivnitelný proces je špatná.

Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 18.07.2016

Slovo „proces“ sa významovo do značnej miery prekrýva so slovom „dej“. Rozdiel je hlavne v tom, že „proces“ je anglicizmus, hoci udomácnený, a „dej“ domáce slovo. Radšej používam domáce slová ako cudzie.

Definícia „objektívneho“, ktorú používate v diskusii, je v nesúlade s definíciou uvedenou hore v článku. Je zrejmé, že potom dochádza k „špatnému chápání“.

Súhlasím s posledným tvrdením, ale nevšimol som si, že by tu niekto tvrdil, že objektívny dej je neovplyvniteľný. Naopak v príklade o povodí som uviedol viacero možností, ako možno tečenie vody ovplyvňovať, akurát som namiesto „ovplyvňovania“ deja použil „prifarbovanie“, čo má svoje dôvody, ktoré sa dajú pochopiť, hoci táto diskusia nie je na pochopenie postačujúca.

Každý objektívny dej má svoju podstatu, ktorá stelesňuje nejakú zákonitosť, a rôzne okolnosti, ktoré nemajú dosah na jeho podstatu, iba spôsobujú mnohorakosť priebehu. Človek v prípade objektívneho deja dokáže ovplyvniť iba okolnosti, nie podstatu deja.

Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 19.07.2016

Děj a jev není totéž, v příspěvku jsi mluvil o "objektivním ději, jevu", stejně tak není totéž "proces" a "děj".

Definice není v nesouladu, v článku je myšleno "subjektivně podmíněné objektivní (tj probíhající, nikoliv iluzorní) procesy". Člověk může různé objektivní procesy ovlivňovat v různé míře, některé vůbec nebo jen málo, některé naopak.

Ne že by nebylo jasné co chceš říct, ale v KSB se pod "objektivní proces" chápe něco jiného.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 19.07.2016

Netvrdil som, že dej a jav je to isté. Slovom dej sa označuje čokoľvek, čo má priebeh, čo sa mení v istom časovom rozpätí. Jav je pojem v istom zmysle všeobecnejší, lebo sa ním dá označiť čokoľvek, o čom sa vieme presvedčiť pomocou zmyslov. Hoci je jav pojem všeobecnejší, sú deje, o ktorých sa nevieme presvedčiť zmyslami. Proces je tiež niečo, čo má priebeh podobne ako dej, ale na rozdiel od deja sa v ňom berie ohľad na výkonnú zložku, ktorá priebeh spôsobuje alebo riadi.

Aby sme nechodili okolo horúcej kaše, vezmime si definíciu z článka (druhá veta za poznámkou redakcie): „Jsou objektivní procesy, nezávislé na člověku, a jsou subjektivně podmíněné procesy, kterými mohou lidé řídit.“ Je tu dosť jasne vymedzená deliaca čiara medzi procesmi objektívnymi a subjektívne podmienenými. V protiklade s tým výraz „subjektívne podmienené objektívne procesy“ sa snaží znova zmazať deliacu čiaru, ktorú definícia vymedzila.

Keďže v prípade takto vymedzených objektívnych procesov nás nezaujíma ich výkonná zložka, vhodnejší názov je „objektívny dej“, ktorý som intuitívne použil. V tomto zmysle výraz „objektívny proces“ vyznieva ako oxymoron (objektívny – bez vykonávateľa, proces – s vykonávateľom).

Nemôžem za to, že sa v článku používa definícia odlišná od zvyška KSB, ale ak sa na skutočnosti opísané v článku použije vymedzenie pojmov odlišné od tam zavedených, človek ľahko dôjde k mylným záverom.

Keď už sa v tom hrabem, myslím si, že tvrdenie „evoluce biosféry Země je objektivní proces“ by sa zišlo niečím podložiť, lebo mi pripadá skôr nepravdivé ako pravdivé, najmä v posledných časoch. Stačí si uvedomiť, koľko druhov fauny a flóry vyhynulo priamo činnosťou človeka najmä v posledných storočiach, niektoré z nich vykynožené priamo, iné zničením biotopov. A to nemateriálne pôsobenie človeka na biosféru radšej ani nejdem rozvádzať. Viem, v porovnaní s geologickými dobami je niekoľko sto rokov nič, ale aspoň v tomto rámci sa subjektívny vplyv človeka nedá odškriepiť, či?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 19.07.2016

Vyrábíš si vlastní pojmový aparát, nekompatibilní s tím co je zavedeno zde. Klidně, jen je třeba vždy uvést že operuješ s jiným pojmovým aparátem a vysvětlit rozdíly, aby nedocházelo k nedorozuměním. V článku zcela jistě není odlišná definice, protože je to text stejných autorů jako zbytek KSB. Odlišné může být tvoje chápání textu.

Ve skutečnosti nemluvíš o objektivních procesech, mluvíš o fyzikálních a obecně vesmírných zákonech, v souladu s nimiž probíhá vše na všech úrovních. Na toto skutečně člověk nemá vliv, a tyto zákony=principy fungování vesmíru jsou skutečně také objektivní, ale nikoliv procesy nebo děje. (stojí za pozornost že opět platí Objektivní = existující. Objektivní vesmírné zákony = ty vesmírné zákony, co jsou, nikoliv něčí představy o nich například)

Ale na základě těchto vesmírných zákonů = principů se může odehrávat nekonečné množství navzájem odlišných procesů.
Pokud použijeme jednoduchou analogii, zákony jsou pravidla hry, a procesem je samotná hra. Na základě stejných pravidel (např. v šachu) lze odehrát nekonečně mnoho různých her, subjektivně podmíněných, tj. závisících na vůli hráče = subjektu, který řídí tahy. Šachová partie je subjektivně podmíněným objektivním procesem.

Dále směšuješ pojmy objekt a subjekt. Subjekt v KSB znamená - ten který řídí, objekt = řízený objekt. Řízení objektu je subjektivně podmíněný objektivní proces, pokud se subjekt nezmýlil a nesnaží se například řídit neexistující objekt nebo ovlivňovat neexistující proces.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 19.07.2016

Nevytváram nový pojmový aparát, snažím sa iba používať prirodzený význam slov. Dá sa to povedať aj tak, že naopak VP SSSR používa názvoslovie odlišné od intuitívneho a zďaleka nie vždy upozorňuje na rozdiely. Je to nešťastný prístup, lebo ak človek číta „tučné knihy“, ktoré bez upozornenia používajú neštandardný pojmový aparát, ľahko si vytvorí falošné predstavy, ktorých náprava si môže vyžiadať veľkú námahu, ak je vôbec možná. Hrozí tiež, že neštandardné názvoslovie môže zahmliť a sťažiť pochopenie niektorých skutočností.

Toto sú dve z viacerých skutočností, kvôli ktorým vo mne skrslo podozrenie, že niekto z VP SSSR kope za opačnú stranu, ako sa aj medzi učeníkmi JK našiel zradca.

Ako som už napísal v niektorom príspevku, nevidím zmysel v zaoberaní sa neexistujúcimi objektami a dejmi z mojej ani zo strany VP SSSR, aby bolo treba pre existujúce objekty a deje zavádzať špeciálny pojem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 19.07.2016

Zavádíš nějaký vlastní pojmový aparát, který chápeš "nějak intuitivně" jen ty sám, a kde chápeš jednotlivé termíny jinak, než je jejich a) intuitivní význam b) jak jsou chápány v KSB.
Terminologie používáná v KSB je v KSB srozumitelně jednoznačně vysvětlena.

O neexistujících objektech v KSB opravdu řeč není, to je buďto nepochopení věci nebo záměrná dezinformace z tvojí strany.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 21.07.2016

Opakujem ospravedlnenie, ktoré som pred chvíľou uviedol nižšie:

Mýlil som sa. Myslel som si, že pojmy, o ktorých sme diskutovali, sú logicky nevyvážene vymedzené v KSB, ale pohľad do Slovníka slovenského jazyka odhalil, že takto sa používajú vo všeobecnosti. Používal som ich v zmysle, ktorý som považoval za logický a vyvážený, čím som spôsobil zmätky, za ktoré sa ospravedlňujem.

Re: Objektívne a subjektívne deje

Cico Ciciak | 18.07.2016

Mohli by sme povedať, že objektívny proces je taký dej, ktorý nepotrebuje iniciátora, ak nerátame Boha! Napríklad prírodné procesy ako vznik alebo zánik hviezdy, otáčanie Zeme oko svojej osy... Ale čiste teoreticky, ak by sme zašli do absurdna a človek by dokázal spomaliť otáčanie Zeme, alebo ho dokonca zastaviť a znova iniciovať, tak by prirodzene vznikla otázka, o aký proces by sa potom jednalo. Tu by som sa aj dokázal sporiť o tom, či je vôbec globalizácia objektívny proces. Dalo by sa aj povedať, že nie, keďže si vyžaduje prítomnosť ľudskej iniciácie, ale tiež by sa aj dalo povedať, že áno, pretože prebieha akosi sama od seba, bez toho, aby si to človek ako subjekt uvedomoval! Ťažko povedať! Dokonca som aj volakde čítal, že existujú iba objektívne procesy, pretože každý proces, aj ten, ktorý bol iniciovaný človekom, si následne ide svojou vlastnou objektívnou cestou, pokiaľ nie je (subjektívne) riadený. Ale zase, ak už je subjektívne riadený, tak by sa mohol označiť aj ako subjektívny proces.

Osobne by som objektívny proces definoval ako prirodzený, pravidelný alebo zákonitý (vesmírny, prírodný, spoločenský alebo telesný) proces. Napríklad: pršanie, rast rastlín, existencia nejakého živočíšneho druhu na Zemi, príliv...; integrácia/koncentrácia produktívnych síl ľudstva, vojna/revolúcia v prípade narušenia rovnováhy vo svete/v spoločnosti (nezávisle na tom, kto k tej vojne vytvoril podmienky/predpoklady); choroba...

Dá sa v tom šprtať aj do rána.

Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 18.07.2016

Celkem mimo, záměna pojmů "objektivní proces" a "objektivní jev". Objektivní proces může být i protipřirozený, například prznění dětí sexuální "výchovou" ve školkách.

Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 19.07.2016

Cico Ciciak, úprimne sa teším, že ktosi pochopil, čo som chcel povedať. Vidím, že väčšinu pojmov chápeme podobne.

Ak si nejaký človek globalizáciu neuvedomuje, neznamená to, že je objektívna (v zmysle „od ľudí nezávislá“). Aby sme dokázali, že objektívna je, museli by sme dokázať, že je nezávislá od všetkých ľudí. O takom dôkaze som doteraz nepočul. Dôkaz v konečnom dôsledku ani nevyžadujem, stačilo by mi, keby bolo toto tvrdenie niečím podložené, aby „neviselo v povetrí“.

Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 19.07.2016

To je něco na způsob výroku "pokud si někdo neuvědomuje globalizace, pak globalizace neprobíhá".

"Objektivní globalizace" = "globalizace nezávislá na všech lidech"? Jak to chápeš? Když bez lidí nemá význam vůbec o globalizaci mluvit. Tvoje "objektivní globalizace" by mohla probíhat leda tak na liduprázdné planetě.

Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 19.07.2016

Myslím, že sa môžme zhodnúť na tom, že globalizácia je dej. Riešime tvrdenie, že je objektívna. Nepovedal som, že neuvedomenie spôsobuje neexistenciu deja, ale že z neho nevyplýva objektívnosť v zmysle nezávislosti od človeka alebo ľudí, ktorí by tento dej (subjektívne) vyvolali a riadili. Reagoval som tým na Cica Ciciaka, ktorý objektívnosť odvodzoval z neuvedomenia.

KSB/DVTR je o riadení (okrem iného), mýlim sa? Globalizácia by bola objektívna, t.j. nezávislá od človeka, od jeho riadenia, alebo ešte iným slovom zákonitá, keby ju nespôsoboval a neriadil žiadny človek ani skupina ľudí, keby nevychádzala z vôle človeka. Toto podľa mňa doteraz preukázané nebolo, ani podložené. Naopak existencia GP, ktorý globalizáciu riadi, alebo sa o to snaží, naznačuje, že by mohol byť aj subjektom, ktorý tento proces vyvoláva, čo by bolo v spore s nezávislosťou od ľudí.

Globalizácia by bola hodnovernejšie nezávislá od človeka, od jeho riadenia, keby GP neexistoval alebo sa nesnažil tento dej riadiť.

V dejepise som nikdy nevynikal, navyše dlhý príspevok vo vlákne „co bolo teda pred tym“, ktorý mi pripadá celkom hodnoverný, naznačuje, že „úradný“ dejepis je zmanipulovaný. Napriek tomu sa zdá, že dovŕšenie globalizácie je vlastne jej posledné štádium, alebo skôr predposledné, po ktorom nasleduje rozklad a zánik celej civilizácie. Ak sa nemýlim, toto tu prebehlo už viackrát. Ak je globalizácia cieľom HNR (súčasťou vektora cieľov), prečo po nej nasleduje reset?

Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 19.07.2016

Je nejasné, co přesně chápeš pod "objektivní", chtělo by to vysvětlit.

"globalizace je objektivní proces" znamená že probíhá bez ohledu na to, zda to lidé chtějí nebo ne, zda o tom přemýšlí nebo ne, protože vyplývá z jednotlivých činností spousty lidí, kteří sledují vlastní osobní cíle, nikoliv globalizaci. Pokud by někdo chtěl zastavit globalizaci, musel by:
- přerušit veškerou informační komunikaci přes hranice
- prerušit veškerý pohyb osob přes hranice
- přerušit veškerý pohyb zboží přes hranice
- a zamknout se hermeticky v národních státech, jako by zbytek světa neexistoval.

Podobný stav kdysi skutečně byl, když byly od sebe zárodky civilizací tak daleko, nebo je oddělovaly překážky, že o sobě navzájem nevěděly. Tehdy si každá civilizace žila jak uznala za vhodné a globalizace neprobíhala. Od okamžiku, kdy se ruzné civilizace nebo kultury setkaly, kdy začal obchod, války, diplomatické styky, dynastické svazky, se začaly kultury navzájem ovlivňovat a začala globalizace.

Pokud tedy někdo například neodstraní lidstvo z povrchu této planety, nebo neizoluje hermeticky všechny státy a kultury od sebe navzájem, bude vždy nějaká globalizace probíhat. To je obsah smyslu "globalizace je objektivní proces".

Nějaká globalizace tedy probíhá vždy, protože je to objektivní proces, ale co je subjektivní, je jaká konkrétně to bude globalizace: zda globální kryptootrokářská civilizace ala planeta Tormans z Jefremovovy Hodiny býka, nebo to, co se v křesťanství označuje za Království Boží na Zemi.
Globalizace jako taková je objektivní. Subjektivní je její podoba.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 20.07.2016

Globalizácia prebieha, ale je iba odpoveďou na isté správanie mnohých (väčšiny) ľudí. Táto súvislosť však nie je na prvý pohľad zrejmá. Spomenul ju В.В.Пякин v otázkach a odpovediach 4. júla 2016, na čo som poukázal v diskusii.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 20.07.2016

Odpovědí koho?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 21.07.2016

Neviem, či vôbec a aký pojem je pre tento úkaz zavedený v KSB.
Operačného systému tohto vesmíra? Dôsledok Večných zákonov? HNR?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 22.07.2016

To je mimo, globalizace probíhá, protože lidé žijí a jsou hospodářsky a kulturně aktivní.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 22.07.2016

V KSB som zatiaľ nenatrafil na miesto, na ktorom by sa ukazovalo, ako z jednoduchej existencie ľudí, z ich života, hospodárskych a kultúrnych aktivít, vyplýva globalizácia. Taký most ešte nevidím.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 22.07.2016

Co přesně chápeš pod "globalizace"?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 23.07.2016

Presné vymedzenie tohto pojmu som zatiaľ na tomto webe ani v publikáciach VP SSSR nenašiel. Akúsi predstavu si vytváram na základe kontextov, v ktorých sa vyskytuje. Ak ma nasmeruješ, budem ti povďačný.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

petržlen | 21.07.2016

Mýlil som sa. Myslel som si, že pojmy, o ktorých sme diskutovali, sú logicky nevyvážene vymedzené v KSB, ale pohľad do Slovníka slovenského jazyka odhalil, že takto sa používajú vo všeobecnosti. Používal som ich v zmysle, ktorý som považoval za logický a vyvážený, čím som spôsobil zmätky, za ktoré sa ospravedlňujem.

Myslím, že globalizácia prebieha iba vďaka tomu, že ju niektorí ľudia chcú, že po nej túžia. Je celkom možné, že by sa zastavila a možno by sa dokonca rozložili jej súčasné štruktúry po splnení jedinej podmienky:
– keby zmizlo sebectvo, egoizmus.

Tým by sa Kráľovstvo Božie rozšírilo na Zem. Aké štruktúry by boli s ním spojené a či by tiež boli globálne, neviem. Tipujem, že by mohli existovať mestá a vidiek, ale štáty možno ani nie.

Či je táto podmienka splniteľná, nech sa zamyslí každý sám.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Objektívne a subjektívne deje

Hox | 22.07.2016

Království Boží na Zemi, předpokládám že na celé, nejen nějakém kousku, je opět završení globalizace - vznikl jedné globální civilizace a kultury.

.

Cico Ciciak | 17.07.2016

Žiadnu "svätú" knihu (subjektívny, nepresný, /účelovo/ zdeformovaný svetský pokus o výklad objektívnej /Božej/ pravdy) nemožno brať dogmaticky ako jedinú studnicu absolútnej božej pravdy! Jedinými skutočne autentickými vecami pochádzajúcimi od Tvorcu sú Príroda (Človek...) a Vesmír (Zem...)! Pokiaľ človek nepoužíva svoj rozum ako najväčší dar od Tvorcu, tak zostane len tupou ovcou!


Na Pavla z Tarzu a kresťanstvo mám rovnaký názor, ako napísal Voila v jednej diskusii na internete:

"Myslím, že prvotný impulz kresťanstva (pôvodné učenie Človeka Ježiša) bol v poriadku.
Bolo však postupne infiltrované a dostané pod kontrolu. Vyzerá, že z počiatku hlavne
istým Pavlom (Saulom) z Tarzu. Bol to šéf bezpečnostnej zložky Synedrimu/Synedriumu? (židovskej veľrady).

Ak sa dopracujú k "svätému" Pavlovi (Šavlovi), ktorý bol šéfom tajnej polície Sanhedrinu, t.j. židovskej Veľrady a následne sparodoval učenie Issu z Nasareny (Ježiša Nazaretského)... tak ich je možné brať trochu vážnejšie."

Re: .

petržlen | 17.07.2016

Ak človek pozerá na prírodu a vesmír, obracia sa chrbtom k Tvorcovi, lebo príroda a vesmir sú iba prostredím, do ktorého nás vsadil, navyše na aktuálnom stave veľkej časti prírody sa stihli podpísať špinavé ľudské ruky. Možnosti skúmať vesmír, do ktorého naše pracky ešte toľko nezasiahli, sú obmedzené.

Bez uvažovania ako v prípade prírody a vesmíra, tak v prípade svätých a iných písiem (vrátane KSB/DVTR) sa človek neobíde.

Re: Re: .

Cico Ciciak | 17.07.2016

Myslím si, že si buď len nechápajúci blb alebo sa iba zámerne snažíš zdeformovať to, čo som napísal, ba dokonca ešte aj vsunúť do môjho príspevku niečo navyše!

Ešte raz pre nechápajucich:

Príroda a Vesmír sú objektívne autentické diela Tvorcu a "sväté" písma len subjektívny (t.j. nedokonalý) pokus človeka popísať objektívnu Božiu pravdu! Nič menej ani viac som nenapísal!

Zbohom!

Re: Re: .

Hox | 18.07.2016

Člověk je součást Přírody, Příroda a Vesmír je jediné skutečné Svaté písmo, které existuje.

Registruju také pokus deformovat podstatu KSB a tím uvést v omyl.

K podměňování bible - Nového zákona

Croix | 17.07.2016

Ne dosti na tom. Posouvání věřících pokračuje i nyní ve smyslu posilování "ovčácké" funkce křesťanství, tak aby byli vedeni k pozicím ovcí, trpnosti na místo aktivního přístupu a vědomí odpovědnosti za své rozhodováni. K tomu, aby jim Písmo říkalo, že se s ničím nedá nic dělat, protože vše je předurčeno, namísto varování, že každý nese odpovědnost za své skutky a má se tudíž rozhodovat, jak bude jednat. Nejde přitom o úpravy textů v rámci modernizace jazyka, ale o vyložené překrucování významu textů. Jako příklad uvedu jedno místo z Janova zjevení, kde k tomu dochází a kde je jsou mýceny v Novém zákoně poslední odkazy na řekněme karmické zákony; jde o Zjevení 13, 10:
1. Bible 21. století, též např. Nový zákon vydaný společností Gedeonů:
Kdo má jít do zajetí,
do zajetí půjde.
Kdo má být zabit mečem,
ten mečem padne.
Zde je zapotřebí vytrvalosti a věrnosti svatých.

A tohle ještě říkala Kralická bible, posuď každý sám významový rozdíl... :
Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých.

Re: K podměňování bible - Nového zákona

petržlen | 17.07.2016

Uvedená manipulácia je záležitosťou posledných desaťročí. Napríklad preklad profesora Roháčka z prvej polovice minulého storočia zodpovedá Králickej biblii, ale Katolícky NV, Český ekumenický a jehovistický sú zmenené. Na „bibliomencov“ sa vzťahuje Zjavenie 22:18–19.

Netvrdím, že neexistujú staršie zmeny, a nie všetky musia byť nutne vedome manipulatívne.

Re: Re: K podměňování bible - Nového zákona

Hox | 18.07.2016

> nie všetky musia byť nutne vedome manipulatívne.

jaké jiné změny kromě manipulativních lze uvažovat? Tedy. Do jisté doby bylo napsáno jedno, najednou si mniši jen tak z legrace řekli, hmm, a co kdybysme to změnili? U každé změny textů podobného společenského významu je konkrétní ZÁMĚR.

Re: Re: Re: K pozměňování bible - Nového zákona

petržlen | 20.07.2016

Poznám napríklad verše (Genesis 30:14-16), ktorých preklady sa líšia, ale nevidím dôvod, kvôli ktorému by za týmito rozdielmi musel byť nejaký diabolský zámer. V tomto prípade mi ako pravdepodobnejša príčina pripadá, že rôzni prekladatelia mali rôzne znalosti hebrejčiny alebo k dispozícii slovníky odlišnej kvality.

V týchto veršoch sa hovorí o „jabĺčkach lásky“ (Roháček), „Dudaim“ (Elberfelder), „mandrakes“ (King James), „jablečkách“ (Králická), „jabĺčkach mandragory“ (Evanjelická) atď. V hebrejskom originále je דוּדָאִים [dudaim], čo Angličan preložil správne a vpodstate aj evanjelik (akurát to nie sú „jabĺčka“/malvice, ale bobule), Nemec nepreložil, iba prevzal znenie, prepísal do latinky, a v ostatných prípadoch je preklad nepresný, nevýstižný. Ide o ľuľkovitú rastlinu známu najmä vo farmácii, botanických a okultných kruhoch. Inak sa s tým názvom človek stretáva zriedkavo a nemusí mať k nemu priradený žiadny význam, čiže v menej podrobnom slovníku sa nevyskytuje a nepomôže ani opýtať sa len tak hocikoho.

Preto si myslím, že netreba hneď za každým stromom vidieť bubáka. Škatuľkovanie a paušalizovanie má svoje úskalia.

Manipulácia, o ktorej písal(a) Croix, je zjavná, nespochybňujem ju. Podobných sa nájde viacero. Ak niekto verí slepo, bez uvažovania, ľahko sa nachytá. Ak niekto pristupuje povrchne kriticky, odmietne celý text. Ale ten, kto má svedomie a uvažuje, sa nad podobnými „chybami“ pozastaví, začne pátrať po pravde a vďaka HNR sa po ňu aj dopátra. Táto aktivita pomáha pri jeho osobnostnom vývine.

Z toho vidno, že do výbavy Človeka nepatrí ani slepá viera, ani povrchná kritika. Nemáme sa spoliehať na nič hmotné. Najzradnejší sú ľudia a ich štruktúry: štáty, politici, duchovní vodcovia, spisovatelia, filmári, vedci… Trochu dôveryhodnejšia je príroda, ale bez znalosti jej zákonitostí, o ktorých vie nepatrná časť populácie (vrátane tohto fóra), človek ľahko podľahne klamu, nehovoriac o tom, že mlčí o základných pravdách ľudského bytia. Mne osobne najviac pomohli sväté texty, ale pri nich treba byť tiež opatrný. Zďaleka nie všetko, čo sa za svätý text vydáva, ním skutočne je, a aj skutočné môžu byť pozmenené, o čom tu práve diskutujeme. „Ajhľa, posielam vás ako ovce medzi vlkov. Buďte teda opatrní ako hady a bez falše ako holubice.“ (Mat 10:16)

Jediný, na koho sa dá spoľahnúť, komu môžeme dôverovať a veriť („veriť v“ nestačí), je Boh, HNR, ale nesmieme očakávať, že urobí to, čo chceme. Urobí to, čo je pre nás najlepšie. Bez rozumu a uvažovania sa však sotvakto obíde.

Re: Re: Re: Re: K pozměňování bible - Nového zákona

Hox | 20.07.2016

No, rozdíly překladu jsou trochu jiná kategorie, navíc tady v tomto kontextu je řeč o systematické deformaci, což jsem měl na mysli, tam je vždy záměr.
Ale i drobné změny jsou dvou kategorií, jedny skutečně plynou jen z neznalosti nebo omezenosti překladatelů, jiné jsou záměrem, kdy buď překladatel narazí na nějaké svinstvo (hlavně SZ) a chce to trochu "zahladit" , nebo je tam také záměr, kde drobná změna podstatně mění celkový smysl nebo neumožní chápání nějakých dalších souvislostí.

Opičia pracka

asar | 17.07.2016

Horká pravda prichádza. Mnohí ju čoskoro zakúsia. Nie je to nič príjemné. Ako bývalá cirkevná ovca viem o čom hovorím. Efekt opičej pracky udrie.

Juden agent Dan Brown a jeho starozákonní kučeraví páničkovia si ani neuvedomujú, aké procesy spustili svojimi útokmi proti cirkvi a kresťanstvu. Asi nepočuli, že civilizácia je žido-kresťanská.

Re: Opičia pracka

paprsek | 17.07.2016

Ano.

Chtělo by to něčím vyvažovat...aby to neskončílo jen velkou destrukcí...

Dostat do lidí otvírací, laskavé vibrace, jen těžko říct jak. Média jedou na šílené vlně tuposti, asi pořád nechápou, že skončí úplně dole, v závalu, když nezačnou makat na víře v lásku a dobrý konec.
Jestli v lidech neodšpuntují radost a to v silné verzi - žádný tupý napodobeniny a třetí odvary, ale opravdu silné krásné zážitky bez těch temných kreatur, co se nám snaží pravidelně vymývat mozky, abychom už nemohli ničemu věřit a nepoznali skutečnou harmonizační krásu, bude to jejich konec a asi to nebude moc pěkné, už zacházejí moc daleko a chtělo by to záchranou brzdu.

Jenom kde vzít takové, co by měli sílu, šarm a odvahu postavit lidi emocionálně na nohy, že? Mladí poslouchají starou muziku - už nemají žádné vrstevníky, kteří by jim mohli být emocionální vzpruhou... To už žádní mladí v sobě nemají dost silného osobního kouzla? Když se už i mládí dívá do minulosti... je to špatně, moc špatně.

Ale třeba si teď někdo prošel nějakou krizí ( aby vnitřně zesílil) a začal prožívat něco nádherného natolik silného, že se s tím podělí s ostatními a strhne je... jen aby ten dotyčný dostal prostor. Obávám se, že bez silných pozitivních emocí, ty změny budou dost bolestivé. Jenže kde dnes vzít umění, co je povznášející, harmonizující a zušlechťující, které nevyprchá z člověka po dvou sekundách, co je přestane vnímat? A nezůstane po něm pachuť čehosi (lehce) zhnilého, programujícího ke zkáze a debilizujícího?

Třeba se čeká na správný čas... doufám.

Re: Re: Opičia pracka

paprsek | 17.07.2016

Ještě bych připomněla, že otáčení do minulosti probíhá docela dost dlouho, prostě parametry na umění jdou dolu už hodně dlouho. A tak se pořád jdou lidi hromadně podívat na zámek ( pokud na to mají), na hrad, do kostela( pokud je otevřený) ale na moderní stavby ani náhodou, jejich strohost není schopna lidský zrak upoutat na dlouho, vyjma odborníků, co zkoumají detaily a odhadují jejich funkce. A jít se podívat dnes do galerie? To raději do toho kostela, zámku... že by lidi byli tak strašně hloupí a nechápali skutečnou krásu? Nebo je chyba někde jinde? Že by to řemeslo zvládali už jen restaurátoři a ti zase nejsou schopni vytvořit něco samostatně? Kdy se začneme zabývat skutečnou krásou a ne něčím, co ještě občas někdo je schopen vnímat jako částečně ucházející nebo co někdo jako hodnotné druhým jen vnucuje? Nezačal rozpad společnosti už někdy před sto lety, kdy se začaly rapidně snižovat nároky na krásu vytvořenou člověkem, ještě, že ta příroda to pořád dělá stejně, možná jen díky ní už nejsme sešrotovaní na roboty.

Re: Re: Opičia pracka

asar | 18.07.2016

Ja som pravdupovediac momentálne vyčerpaný. Zavádzanie väčšej harmónie už je asi len na vás ženy :)

Ale začínam tak trocha chápať Cyphera z Matrixu. Napadá ma kacírska myšlienka, že aj keď bol matrix vlastne iluzórny svet, bol oveľa bližšie k ľudskej realite ako skutočná židorealita.

Re: Re: Re: Opičia pracka

paprsek | 19.07.2016

Myslím si, že pokud by se někdo uvolil, a mohlo bych jich být i více tvůrců - interpretů, bylo by asi snažší oslovit ženskou část obyvatelstva ( která by to pak třeba dokázala předat dál...), obávám se, že všichni jsou obrovsky vyčerpaní, ale nějakou sílu ještě budeme muset najít a ke všemu, ať už nás čeká cokoliv, se budeme muset odvážně a rozhodně postavit.
Matrix jsem neviděla, ta scéna, co jsem kdysi zahlídla mě dost odradila a přišlo mi škoda času, šla jsem raději spát, takže se k tomu filmu se vyjadřovat nemohu, ale současná "realita", se přiznám, mi přijde úplně mimo realitu a nějak nechápu, jak spolu tyhle dvě reality souvisí, i když se té hmotné musím stále přizpůsobovat a nějak v ní fungovat, ale necítím se její součástí, je to celé divné...

Re: Re: Re: Re: Opičia pracka

paprsek | 19.07.2016

Asi by bylo dobré - ty dvě oddělené reality propíchnout, propojit, jakmile se začnou míchat bylo by to o mnoho lepší... s dobrými vyhlídkami jak dál... ale zatím to asi nějak nejde...asi málo lidí vnímá ty dvě reality a dokáže se v nich pohybovat, alespoň částečně a občas, chvilkově zároveň... pustit ty kladné emoce z vodítka... to je to jediné, co mě napadá... ale jak u kriticky potřebného množství lidí...? Což je v dnešní náladě bezmoci opravdu hodně... ani by nemuseli toho moc vědět, jen projevit radost, úplně by to stačilo... zvedlo by se stavidlo k moři utrpení a vypustilo by se to a nikdo by následně už nenastřádal dohromady tolik utrpění na moře... a pak, že nemáme moře, jen ho naplnit něčím jiným.
To varování médiím je v nejzašším bodě na časové ose - jako loni pro Merkelovou - už ji nic nezachrání od špatného konce, nikomu už nedokáže, že nezradila, tak bacha na další postup, už nikdo nebude ochoten být jemný...

.

Cico Ciciak | 17.07.2016

Ako Starý Zákon urýchlil revolúciu v Rusku?

Re: .

Oracle 911 | 18.07.2016

Otvoril cestu židovským a iným úžerníkom, okrem zmeny svetonázoru.

Re: Re: .

bareťák | 21.07.2016

Bravo Oracle 911, jasná odpoveď! A Cico Ciciak to nevedel !! Ten čo všetko vie .

Prolhaná bible

Putinovec | 17.07.2016

Děkuji,těším se na pokračování.

Přidat nový příspěvek