Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

 

Na prosbu mnoha mých přátel vám popíšu, jak pěstuji zeleninu. Tímto způsobem už pěstují mnozí chataři. Pokusím se vám to vysvětlit. Jsem zaměstnán, proto na zahradu u chaty mohu přijet jen o víkendu. Taky je třeba si odpočinout po pracovním týdnu, pojíst šašlik, použít baňu (ruská sauna) a malinko se porýpat v zemi. V současné době existuje v pěstitelství několik problémů: úrodnost půdy se zmenšuje, země je udusaná, vysílená a má šedivou barvu. Snižování úrodnosti sebou nese nižší výnosy.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Používání minerálních hnojiv a chemikálií vede k znečištění půdy, vody, vzduchu a potravin, což způsobuje nemoci lidí.

Tradiční agrotechnika používaná většinou pěstitelů (asi zahrádkářů pozn.překl.) je pracná a to zmenšuje zájem o pěstování mezi mládeží.

Удивительный огород Игоря Лядова

Přesto se všechny tyto problémy dají lehce vyřešit, když místo tradičního zemědělství použijeme PŘÍRODNÍ. Tato agrotechnika nejen chrání úrodnost půdy, ale naopak ji zvyšuje. Výsledkem je zvýšení výnosů rostlin.Minerální hnojiva se nepoužívají, takže se zachová čistota přírody a tím i zdraví člověka. Řada operací (prací) se v přírodní agrotechnice provádí méně často než v tradiční.A některé odpadnou úplně. To vše snižuje pracnost obdělávání země.

Podle mého názoru je důležité vrátit se k přírodě a zapomenou na to, že půda se musí nacpat hnojivy, drásat lopatami (pluhem) a posypat agrochemikáliemi. Opravdové zemědělství je především šetrné obdělávání půdy, její ochrana před snížením teploty, vrácení důležitých prvků, které země štědře předala rostlinám.

 

Удивительный огород Игоря Лядова

Každý rok na jaře, když přijedeme na chatu, sejeme a vysazujeme zeleninu na záhony. Rozměry záhonů jsou 1,4 až 2 m, cestičky mezi nimi 20 až 40 cm, tomu se říká tradiční způsob sázení zeleniny na záhon. Rostliny na těchto záhonech, zvlášť uprostřed, jsou často nemocné, hnijí, špatně rostou a plody jsou nekvalitní. Zato pro škůdce je to dobrá pastva a možnost založení potomstva. Pletí a okopávání takových řádků je úmorná práce.

Na takovém řádku je vidět jednu věc: krajní rostliny rostou lépe než ty uprostřed, jsou silnější, zdravé a snadno se o ně pečuje.

Zamyslel jsem se ještě nad jednou věcí: osamělý strom ve městě –nikdo ho nezalévá, listy, které by mu mohly být potravou, jsou zameteny. Jak to,že strom existuje a kde bere živiny? V posledních letech vědci zjistili, že kolem 60% živin berou rostliny ze vzduchu, což je zajímavé.

Удивительный огород Игоря Лядова

Nepředvídatelnost našeho dálněvýchodního klimatu, velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, suché nebo deštivé léto, nadměrné sucho v srpnu a září, několikaleté hledání stylem zkouška-omyl mne dovedlo k optimálnímu způsobu pěstování zeleniny.

Došel jsem k závěru, že musím hledat méně pracný a zároveň výnosnější způsob pěstování. Použil jsem dvě technologie:

  1. „Úzké řádky-speciální technologie pro pěstování na malém pozemku.“

  2. „Agrotechnika přírodního zemědělství.“
     

Удивительный огород Игоря Лядова

Utvrdil jsem se v tom, že jmenovitě organika (slovník nepřeložil pozn.překl.) může otevřít všechny možnosti rostlin, ekonomie-síly a čas. Jen na dobrém kompostu vypěstovat mnoho místních a cizích rostlin, většina z nich roste na organické půdě. Jsem přesvědčen, že bez organiky se neobejdeme: je nutné se naučit kompostovat a ještě postavit stacionární záhony- jedenkrát za mnoho let.

Pěstování zeleniny na úzkých řádcích vypracoval J. Mitlayder v 70-tých letech minulého století a do Ruska ji autor přivezl v roce 1989.

Slepé přijímání informací a rad, i když těch nejlepších k ničemu nevede. Je nutný tvůrčí přístup a pochopení biologických zákonitostí jednotlivých kultur a procesů, které probíhají při jejich obdělávání. Mitlayder udělal podle mne jedinou chybu: při použití minerálních hnojiv je chuť nepřirozená. Abych to napravil, místo nich používám (humus) zelené hnojení, popel, hnůj atd. Jsem příznivec organického hnojení a čistých produktů.

Není nutné používat minerální hnojiva jako jedy, je nutné číst návod. Je lepší rostlinu „nedokrmit“ než „překrmit“.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Za co jsem mu vděčný je navržení úzkých řádků. Přestože Mitlayder nepřikazuje stavět ohrádku (bednu) na úzké řádky, přesto jsem ji postavil. Sama příroda mi to našeptala.Na jaře jsou mnohé chatařské zahrádky zatopené a na cestičkách stojí voda. To se nám stává koncem srpna a začátkem září kdy leje ve dne v noci. Uprostřed léta může pršet i 2 až 3 dny a záhrádka se může za půl hodiny ocitnout pod vodou.

Proto zvednutí záhonu 15-25 cm nad cestičku řeší tento problém. Šířka řádku je 60-100 cm, délka libovolná.Cestičky mezi řádky 60-80 cm. To jen znamená, že hlína mezi řádky je bez zeminy, to je také funkce cestiček.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Zeleninový kontejner – to je vysoký záhon, jehož stěny se skládají z cihel, trámků, desek, kamene atd. Řádky se staví ze severu na jih. Průchody mezi řádky se mohou zamlčovat pískem, pilinami, atd. Já jsem dal přednost trávníku, který jednou za měsíc posekám sekačkou, některé cestičky jsem zasypal pilinami. Krása zahrady nenechá nikoho lhostejným.Plevel tam není , zahrádka je čistá hezká.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Záhonek-bedna se naplní organikou (asi kompostem a hnojem, p.p.). Dospodu se dávají rostlinné zbytka (tráva, sláma, listí), na to kompost nebo hnůj, nebo prolévám výluhy z rostlin (bylin). Jako horní vrstva se dává zelina z cestiček. Tímto způsobem se zaplní záhon-krabice.

Na každém záhonku jsou dva řádky rostlin podle krajů a střídavě.V tonto způsobu sázení je skryta velká rezerva v produktivitě. Dávno je známo, že krajní rostliny se vyvíjejí dvakrát lépe než uprostřed, mají víc světla místa kolem sebe. Tady jsou všechny rostliny „krajní“. Velké mezery mezi řádky jsou proto, aby se jim dostalo víc světla a místa. Malé místo organického pěstování dá mnohem víc zeleniny než vetší místo tradičního. Pokud někdo bude aspoň rok sázet v úzkých záhonech, přesvědčí se velkých možnostech této metody a už se nevrátí k tradičnímu pěstování.Když pracujete na záhoncích, pociťujete radost z dobré úrody a ze samého procesu pěstování.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Krása zahrady, která se víc podobá parku nezůstane nikomu lhostejná, je čistá a bez plevelů.

Do dvou řádků střídavě sázím zelí, baklažány, rajčata atd.

Do tří nebo čtyř řádků sázím cibuli, česnek, salát, ředkvičky, mrkev…

Nedostatky

První rok se musí investovat do postavení záhonků-krabic.Tato věc odradí mnoho chatařů (nemají na to peníze).
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Výhody

Každý řádek slouží několik let (doplňuje se rostlinnými zbytky, listím atd.). Po sklizni zasejte zelené hnojení. Při sázení pak není nutné navážet kompost ani uleželý hnůj.Sám záhon funguje jako kompost.

Přebytečné živiny se nevplavují, protože záhon je ohrazen.

Podle mínění agronomů dostávají rostliny 60-80% živin ze vzduchu, proto široké cestičky hrají důležitou roli v biologickém procesu růstu. Kultury mají dostatek světla a vzduchu

Okolo 30% živin rostlina získává ze země. Samozřejmě, že na úzký řádek se spotřebuje hnojiva (organického i minerálního) 2x méně než na standardní řádky a z úzkých záhonků je mnohem větší úroda. Zkoušel jsem to několik let a je to vidět i na fotografiích.

Zadrží velké množství živin a vody.



Удивительный огород Игоря Лядова

Příjemné zalévání

Nezůstane stát voda

Nemusí se plít -pokud jsou řádky zamlčované

Nemusí se okopávat, jen překopat 7-10 cm (před sázením?)

Je možné dříve na jaře sázet, řádky se dříve prohřejí

Dají se tam lehce střídat rostliny-kde byla vloni cibule zasadíme mrkev nebo zelí

Úrodnost se zvýší o 100% a víc

Brambory a kořenová zelenina je bez příznaků nemocí

Dobře se udržuje pořádek, spotřebuje minimum místa
 

Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

 

Je užitečné použít folii na oblouku (fóliovník). Zatluču dva kolíky na obou stranách záhonu a připevním oblouk, po vzdálenostech asi metr. Potáhne se folií nebo tkaninou dokud hrozí mrazíky.

Tento systém mi umožňuje dosáhnout vysoké úrody bez ohledu na rozmary počasí a vlastnosti pozemku (úrodnost, oslunění?).

 

Překlad Aien, zdroj.

Poznámka překl.: děda sázel brambory tak , že napřed pohřbil do rýhy kopřivy, trochu zahrnul hlínou a pak pohřbil brambory a zahrnul hlínou. Kopřivy na zahradě nejsou plevel, ale dobré hnojivo (kromě léčivých vlastností). Posekají se, nacpou do vetší nádoby a nechají kvasit. Až to smrdí, přidávají se do zálivky 1 : 10.



Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

Diskusní téma: Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Re: možnosť zvýšiť úrodu

pani z východu | 24.03.2013

Neuverila som,že môže bez hnojenia také vypestovať to je kamufláž

Re: Re: možnosť zvýšiť úrodu

Pedro | 15.04.2013

No když tam dáš dost hnoje tak dusičnanů máš víc než z mála v prášku, a jak je známo tak holubího trusu stačí ještě míň, a už vůbec nejmíň stačí netopýřího :)

podivuhodna zahrada

LENA | 21.03.2013

to je nadhera, pan zasluhuje obdiv, dostavam chut na pestovani tohoto druhu, i kdyz v mem veku to nebude tak jednoduche, ale za zkousku to bude stat.

hnojeni

draha | 20.11.2012

jakym zelenym hnojivem to osazet,a kdy zaryt? A kdy se to vysazuje ty seminka zeleneho hnojiva?

Re: hnojeni

Šárka | 22.03.2013

jako zelené hnojení se používá hořčice i v klasickém zemědělství, sehnat semínko nebývá problém :)

Re: hnojeni

Petr | 23.03.2013

Dá se použít svazenka. Je to něco podobného jako hořtice, akorát je dražší, ale zase to má tu výhodu, že půda je pak měkší, což způsobuje tato svazenka.

suprovka

jan | 24.10.2012

zkusil jsem to z brambory,přátelé si klepali na čelo a když jsem sklízel hleděli,vlastně čuměli,je to k neuvěření,zdravé,čisté a chutné -díky....

Vyvýšené záhony

Petr Kohoutek | 19.09.2012

Jsem zahradník,a hledal jsem inspiraci pro vybudování těchto pěstebních ploch u zákazníka.Děkuji autorovi,má naprostou pravdu ve všech bodech obhajoby těchto záhonů.Mám zkušenost s neustálým přísunem bioodpadu všeho druhu,a tak na našem obřím kompostu pěstuji okurky,rajčata,dýně,i meloun se mi zadařil.Musím říct,že Šternberk při nadmořské výšce 268 m.n.m.,v podhůří Jeseníků,kde jsme ještě schovaní v údolí a délka slunečního svitu je pouze na 2/3 okolní volné krajiny,je pěstování plodové zeleniny velmi svízelné.Na takto navýšeném kompostu jsem druhým rokem strhnul pouze vrstvu nezetlelého materiálu,položil černou geotextilii,a vysazoval do větších jamek a přidáním již hotového kompostu zeleninu ,kterou jsem zalil zprvu asi jen 5X,a pak jen občas když byly letní vedra.Úroda byla slušná,a po 3 letech máte s hromady odpadu navíc krásný zralý kompost,který jsme použili na vylepšení výsadbových jamek.Teď folii nepoužívám,protože se časem roztrhala,a nastýlám mezi rostliny to,co kde zrovna posekáme,ostříháme,nebo shrabeme.Je to dostačující.
Doporučuji knihu paní Marie-Luise Kreuter- "Zahrada v souladu s přírodou",ve které jsou popsány metody založení vyvýšeného záhonu,kompostování,biologická ochrana rostlin,a podobně.
Přeji hodně zdaru všem lidem,kteří myslí ekologicky,a vůbec,kteří myslí.Vždyť odpad ze zahrady je to nejcennější!Petr-zahradník.

Re: Vyvýšené záhony

Jaroslav | 04.03.2014

Přesně tak,pane petře.Vyvýšený záhon. Velmi důležité je tu odražené světlo. Sluneční paprsky se zde odráží od desek,písku i štěrku. A v odražených slunečních paprscích se světlo rozkládá , je tu více čeveného a fialového záření (spektra) a právě toto rostliny nejvíce využívají jako energii pro svůj růst. Proto vyvýšený záhon může být zvlášťě vhodný pro vyšší nadmořské výšky , tam,kam častěji prší a je méně slunce.. Potom pokud ho tam ještě více vyvýšíme a zaoblíme do půlkruhu (paraboly) vytvoříme tak jakýsi tvar ZRCADLA, taky závětří,místečko chráněné před větrem, vytvoříme sice malou , ale ůčinnou Sluneční past , kam i ve vyšší nadmořské výšce potom můžeme vysadit i teplomilnější rostlinu.

Tip

Michael | 24.08.2012

Jasný,zalívání jde řešit děravými hadicema a určitě to máte dost vychytaný.Viděl jsem u sestry,má taky tento typ záhonů,že při zakládání záhonu dá naspod na každou stranu záhonu širokou trubku 10 cm průměr,děrovanou co se používá pro odstranění vlhkosti vedle zdí pod zemí. No a do té trubky se může strčit hadice nebo svýst voda z nádrže kam nateče z okapu,nebo přímo nalít ten zeleninový výluh..Oproti zalívání z vrchu to má výhodu, že ta voda z poloviny nevischne a nutí to rostlinu udělat si kořeny hloub..

Po sklizni zasejte zelené hnojení

Elicha | 22.06.2012

Víte někdo přesně, co by to mělo být? Napadá mě jen Vojtěška...
a pak obrátit, zapracovat do země před květem?
dík. :)

Re: Po sklizni zasejte zelené hnojení

Ludvik | 23.06.2012

Je to napríklad zasiata horčica, alebo niečo iné, kde je bohatá zelená hmota rastliny a toto sa pred rozkvitnutím zakope, jemne zarýluje do záhonu a do jari sa to rozloží v zemi.

Re: Po sklizni zasejte zelené hnojení

eva | 31.01.2014

Já vyseju facelu a jdyž má tak 20 cm stačí přehodit a nechat tak. Když vyseju po poslední sklizni, nechám přes zimu, na mraze se pěkně rozpadne /mráz ji roztrhá/. Protože používam ploskořez, na jaře jen odhrnu a zasadím nebo zaseju. Zetlelé zelené hnojení plní úlohu mulče.

Záhony

Jan | 10.06.2012

Dobrý den, Vaše zahrada mě nadchla a je je prostě úžasná!!mám jen dotaz jak hluboko je pod každým záhonem vyhloubená zemina ?mám na celé zahradě kolem 20 cm pod povrchem jíl. Myslíte že by byla potřeba je zvýšit hodně o proti vašim 15 - 25 cm? Moc děkuji za odpověď a přeji mnoho budoucích úspěchů , které Vás jistě čekají :)

<< 49 | 50 | 51 | 52 | 53

Přidat nový příspěvek