Omsk, původní dveře metr pod úrovní země, dřevo nestačilo shnít
19.10.2017
U historických budov nejen ruských měst můžeme vidět zvláštní věc: budovy staré 200 a více let jsou "zality" několika metry bahna a původní přízemí se nachází pod zemí, a jedno z oken druhého patra je předěláno na dveře. Přičemž se jedná i o budovy na kopcích, takže říční sedimentace nepřipadá v úvahu. "Propadávání starých budov do země" také není argument, neboť existují fotografie daných budov z poloviny 19. století a "stupeň zanoření" je stejný jako dnes. To by znamenalo, že v prvních 50-100 letech své existence se stovky, tisíce budov propadly do země o 2-4 metry, a v následujích 150 letech už ani o centimetr. Případů a fotografií jsou stovky a tisíce, stačí trochu pohledat, týká se to měst na území o rozloze milionů čtverečních kilometrů, kdy všechny jsou zasaženy stejně.
Historie však mlčí o nějaké události podobného rozsahu. Pokud by se něco podobného skutečně stalo (pokud něco zalilo bahnem a jílem tehdejší města), musely by přece existovat písemné záznamy, vzpomínky, nějaké odrazy v kultuře?
Kazaň, v zadní části jde vidět úroveň země
Pro pořádek, všechny následující skeny pocházejí z digitalizovaných knih ruské Státní knihovny, originály se nacházejí tam. Ačkoliv se mezi dokumenty nachází jeden nebo dva příklady prózy, převážně se jedná o dopisy, autobiografie, veřejná vystoupení. Zdroj: výzkum S. Ignatěnka.
V.G.Belinskij, Dopisy, svazek 2, str. 148:
"..Petr (car Petr I.) oderval Rusko od minulosti, zničil tradice, a nyní je směšné hledět na naše dutohlavé vědce a básníky, kteří hledají lidovost pro myšlení a umění v historii od Rjurika do Alexeje (car Alexej Michailovič), v té dopotopní historii Ruska..."
Svazek 13, Statě, recenze a poznámky. Zde Belinský komentuje uvedení "nové" divadelní hry:
"...Tato novinka byla přeložena ještě nebožtíkem hercem Dmitrijevským v roce 1773, to jest před 70 lety! Kam až klesl náš domácí dramatický génius, nehledě na všechny jeho "dramatické představy"! Musel sáhnout ke starému, a ještě k jakému! K dopotopnímu!..."
Ivan Alexandrovič Gončarov, Svazek 7, Autobiografie a vzpomínky:
"...jen zřídka, během voleb, si oblékali dopotopní fraky nebo obleky kateřinské epochy..."
Kateřinská epocha - panování Kateřiny II. Veliké - zhruba 1740-1780.
Básník Nikolaj Platonovič Ogarjov, Spisy, svazek 2:
Lidé mění vkus i víru,
řídí se příkladem předků.
Mezi jinými obřady,
byl u Pňových odedávna zvyk,
obědvat ze špinavých talířků,
a mnoho dalších drobností,
z ruských dopotopních dní.
...
zde vidíme, že se autor vyjadřuje o dopotopních dnech jako o něčem, všem velmi dobře známém, ještě v živé paměti generací.
Nikolaj Alexejevič Někrasov, Svazek 12, kniha 1 - Statě, fejetony a poznámky:
- S kým jsi mluvil?
- Našel jsem jednu dopotopní známou, ...
Dnes by bylo velmi neuctivé o někom se takto vyjádřit, tehdy - zjevně běžné.
Alexandr Ivanovič Kuprin, povídka "Kolo času", 1912:
...Příjde doba, kdy po ulicím Paříže projede naposledy poslední fiakr. A tento poslední výjezd ho přivede do jednoho z muzeí. A možná že budoucí pařížané uvidí památník vozkovi takový, jakým si ho pamatujeme. V nízkém cylindru, s dlouhým bičem, v dopotopní vestě, s plédem, pokrývajícím nohy?...
Z kontextu je vidět, že zde termín "dopotopní" neoznačuje "starý", ale označuje styl nějaké epochy.
Ivan Sergejevič Turgeněv, svazek 2, verše:
...Opakuji ještě jednou: na celé naší besedě ležel duch skromnosti; probíhala v té době, kterou nebožtík Apollon Grigorjev nazval dopotopní. Společnost si ještě pamatovala úder, který zasáhl nejvýraznější její představitele před dvanácti lety;...
Kníže P.A.Vjazemskij, Kompletní sebrané spisy, svazek 2, 1879:
..Velicí dopotopní lidé neznali sluhy ani novináře;..
Opět vidíme, že se autor o dopotopním vyjadřuje jako o něčem co minulo, ale je ještě dobře známé.
...Jsem starý Moskvan, a vy ve mě vidíte a vítáte jeden z přeživších úlomků staré, dopotopní, tj. do-požární Moskvy. Vaše dědy jsem znal jako malé kluky v domě mého otce. V pro Rusko slavný rok 1812 jsem chodil bojovat na Borodinské pole. S vašimi otci jsem slavil osvobození a obrození naší matky-Moskvy....
Reč pronesená knížetem Vjazemským na obědě v jeho počest, pořádaném v Moskvě. Mluví o sobě jako o "dopotopním reliktu", tj. on sám dopotopní období zažil. Vjazemský se narodil v roce 1792, řeč byla pronesena v roce 1850. Zároveň dává rovnítko mezi potopou a požárem, "dopotopní Moskva" a "dopožární Moskva" pro něj znamená totéž, požárem se má na mysli rok 1812.
Alexandr Gercen, Spisy, sv.26, Dopisy, 1856:
...Vstupujeme do nové epochy, a vše, co píší tito pánové, tito dopotopní lidé - je záležitostí minulosti...
Autor se vyjadřuje o lidech nedávno žijících, nebo ještě žijících ale starších, jako o dopotopních, patřících k jiné epoše, která už skončila.
...Kdysi jsme si s Vámi psali bez přestání, když jste ještě, v dopotopní době, žil(a) doma, a já jsem byl napůl dítě a napůl mladík...
Autor se obrací v dopise na další osobu a mluví o dopotopní době, kterou si oba jako děti pamatují.
Kniha "Minulost a myšlenky":
...Rektorem byl tehdy Dvigubskij, jeden ze zbytků a představitelů dopotopních profesorů, nebo, lépe řečeno, do-požárních, to znamená před rokem 1812. Dnes už nejsou; díky starání knížete Obolenského skončilo patriarchální období Moskevské univerzity...
Autor opět používá termín "dopotopní" v jiném významu, než je v něj vkládán dnes.
Spisy, svazek 1, tvorba 1829-1841:
...Nyní se člověk může poradovat, dýchat nadějí: 18. století, století analýzy a destrukce, skončilo tou kolosální erupcí, která je tak podobná na mocné katastrofy dopotopní, které změnily tvář země; kameny se rozletěly po všemu světu a láva se rozlila od gilotiny Náměstí revoluce (Paříž) do podnoží našeho rodného Kremlu. Z rozvalin vznikl nový člověk, otřepal ze sebe prach a díky předkům začal budovat znovu. Nyní buduje, nebudeme ho soudit, to veliké dílo bude patřit potomkům.
Kdy se objevilo slovo "dopotopní"? (Google Ngram statistiky - klikni pro detail)
Informační báze KSB