10.10.2016
Hox
Po volbách v Rusku se události daly do pohybu bezprecedentní rychlostí a došlo k mnoha tektonickým posuvům – svět vstoupil do nové éry, která byla oznámena „plutoniovým ultimátem“ Spojeným státům.
Jaktože najednou Rusko tak zcela zásadně změnilo rétoriku a promluvilo s USA tónem, kterým s nimi ještě nikdy nikdo nemluvil a který ukázal celému světu, že císař je nahý? Síla je v pravdě, avšak musí respektovat objektivní okolnosti, a donedávna byla situace taková, že Rusko nebylo potravinově soběstačné, mělo silnou 5. kolonu orientovanou na USA a bylo závislé v mnoha klíčových oblastech, například v oblasti bankovního systému a platebních karet. Za takových okolností jednoduše nebylo možné jít do přímé konfrontace s „hegemonem“, a tak Rusko tiše sbíralo síly a převážná část boje se odehrávala pod kobercem, s rétorikou o „našich západních partnerech“. Ruské vedení však nikdy nemělo nejmenší pochybnosti o tom, k čemu gradace spěje.„Protiruské“ sankce r. 2014 byly důležitým elementem, který umožnil Rusku vyřešit několik klíčových problémů a tak k současnému okamžiku byly všechny potřebné díly mozaiky, aby bylo možno přejít k následující etapě, na svém místě v dostatečné míře:
- Rusko nemělo potravinovou soběstačnost, dnes je největším exportérem obilí;
- 5. kolona měla vliv na regiony Ruska, dnes už nemá v takové míře;
- nebyla zformovaná národní garda, klíčové pozice v bezpečnostních složkách ještě ovládala 5. (liberální) a 6. („patriotická“) kolona;
- byly očištěny finance, bankovnictví (bylo zrušeno přes 200 bank), byl vytvořen vlastní systém platebních karet a vlastní clearingové centrum (dříve vše bylo pod kontrolou USA – VISA/MasterCard atd);
- byl uveden do provozu navigační, družicový systém Glonass;
- byly vytvořeny silné ekonomické vazby na Čínu a další země, protože Rusko bylo příliš závislé na Evropě a USA;
- informační pole v Rusku, ale i ve světě se formovalo na pozadí událostí na Ukrajině a v Sýrii, USA se stihly finálně zdiskreditovat v očích celého světa, Putinovi stoupla podpora obyvatel z 60 na 90+ procent, což mu dalo další možnosti tlaku do domácí antinárodní „elity“;
- byla posílena armáda a její prestiž, zvýšena bojeschopnost a vybavení, od r. 2014 je ruská armáda prakticky neustále ve cvičeních, jejichž množství se mnohonásobně zvýšilo;
- operace v Sýrii umožnila kromě likvidace hrozby ISIL také demonstraci efektivity ruských zbraní celému světu a schlazení horkých hlav v USA;
- díky volbám do Dumy v září 2016 vzniklo křídlo, díky kterému Putin mohl začít provádět změny na zákonodárné úrovni a kádrové změny.
- ...
Kromě toho se po volbách do Dumy 19. září sformovala určitá mezinárodně-politická a globálně-politická situace, kterou si Rusko vybralo pro přechod do nové fáze, nutno říct velmi dobře.
Za prvé, z Dumy byly odstraněny nepřátelské prvky a Putin se může opřít o ústavní většinu, nová Duma už operativně schválila několik klíčových projektů, včetně plutoniového ultimáta, zastavení spolupráce v USA v jaderné oblasti a schválení antiteroristických zásahů za hranicemi země. Při úvodním slově před novou Dumou Putin řekl, že od ní očekává především „práci pro blaho lidí“ a „překonání stranických roztržek“. S Dumou jako operativním prvkem řízení je tedy podle všeho vše v pořádku a došlo ke konsenzu s „elitami“ Ruska, které konečně začínají chápat která bije.
Za druhé, finální pokus o Majdan v Rusku byl neutralizován dříve než začal (konfiskovány miliardy dolarů v konspiračním bytě, určené pro financování svržení Putina) a opíraje se na novou Dumu, Putin začal kádrové změny a čistky, včetně silových ministerstev, kde byla dosud „špína zažraná“ (naposled uvolnění 10 generálů min. vnitra v pátek 7.10., předtím změna hlavy železnic, hlavy vnější rozvědky a další změny). Vnitřní nepřítel orientovaný na USA a obecně Západ byl dostatečně neutralizován.
3. Čína „dozrála“, k čemuž jí pomohly hlavně samy Spojené státy, a minimálně nebude překážet Rusku, pokud ne přímo podporovat některé jeho kroky.
4. Západní Evropa „zraje“ pod tíhou muslimské invaze a začala otevřenou vzpouru proti USA, kromě odmítnutí TTIP spustila obchodní válku o právo danit americké korporace, neboli vyjasňovat, „kdo je v domě pánem“; zbytek Evropy až na výjimky (Pobaltí, Ukrajina) už má v zásadě dávno jasno...
5. V Rusku volby proběhly a zvýšily stabilitu a operativnost, v USA budou volby příští měsíc, což znamená že USA se nacházejí na minimu své akceschopnosti – stávající administrativa už sedí na kufrech a nová se nejdříve bude muset rozkoukat a než se rozkouká, beznadějně ztratí iniciativu. Stejný okamžik se USA pokusily využít ve vztahu k Rusku, když naplánovaly provokaci v Sýrii a majdan v Rusku na okamžik voleb.
6. Pokud bude zvolen Trump (99% pravděpodobnost), bude reorganizovat USA a demontovat je z role světového četníka a supervelmoci, může Američanům nabídnout zhruba totéž co Churchill – krev a pot, jde o to že druhá varianta je ještě mnohem horší, takže pokud se z toho Američané dostanou tvrdou prací, pádem životního standardu a pozlátka, nicméně životem na vlastní úkor, nikoliv na cizí, vyváznou z toho ještě velmi lehce v porovnání s tím, kolik zla napáchali po celé planetě.
V kostce, dokonalé načasování pro „dokonalou bouři“ pro USA – Putin využil pozastavení plutoniové dohody jako „dopravní prostředek“ pro doručení záměrně nesplnitelného a ponižujícího ultimáta USA, zcela bezprecedentního v mnoha ohledech. USA už nejsou „naši partneři“, ale „stát, nepřátelský Rusku“. Toto ultimátum označilo historický okamžik, přechod světa do nové epochy, a okamžik pro jeho doručení byl vybrán bezchybně. Celému světu ukázalo že císař je nahý, lze s ním hovořit z pozice síly a pravda je na straně Ruska. Američané nemohli z legální stránky ani pípnout, všechno je právně neprůstřelné a argumenty jsou železné, měli nyní jen dvě možnosti: zaútočit na Rusko (horká agrese) nebo akceptovat porážku a předstírat, jako by se nic nestalo. Veškerá reakce USA tak spočívala v krátkém vyjádření o „tragédii“ ruského kroku. Tragédii pro USA. A věci se daly do pohybu. Následovalo vypovězení dohody o jaderné spolupráci USA-Rusko (další „tragédie“ podle Státního oddělení USA), pod velkým otazníkem jsou další dodávky raketových motorů RD-180, i když oficiálně nic oznámeno nebylo (v USA už přiznali, že bez ruských motorů je jejich kosmický program mrtvý), a jako třešničku na dortu vyměřil africký Čad americké ExxonMobil pokutu 70 miliard dolarů za daňové nedoplatky.
Mluvčí ruského MO Igor Konašenkov v reakci na americké výhružky zase zcela bez obalu oznámil, že Rusko pomohlo Sýrii obnovit její potenciál protivzdušné obrany, dovezlo do Sýrie komplexy S-300 a S-400 pro obranu svých objektů, bude sestřelovat veškeré neznámé objekty z nebe Sýrie a ruské rakety „nebudou tratit čas na vyjasňování úmyslů neidentifikovaných objektů“. V reakci na to se „porouchalo“ 6 stíhaček Německa na NATO základně Incirlik v Turecku :)
V „Time“ pro změnu vyšel článek vysvětlující, proč je pro USA výhodné, aby zrušily svoje vojenské základny mimo svá území, což vypovídá o pozici GP ohledně dalšího statusu USA a podpoře Trumpa ze strany GP.
V kostce, plutoniovým ultimátem Putina lidstvo přešlo do nového informačního stavu, svět vstoupil do nové éry. Bylo to prohlášení „císař je nahý!“, po němž následovalo ze strany „císaře“ a jeho masmédií zaražené mlčení. Procesy, které v tichosti a bez viditelných projevů (a tak se pozná kvalitní řízení – není vidět) běžely roky, se protnuly v konkrétním okamžiku do veřejně oznámené symbolické události. To, co se zatím událo, je nicméně jen předehra, teprve nyní naberou události spád. Jsme na začátku velkých změn, můžeme „online“ sledovat pád impéria a globální přeměny, jaké tato planeta neviděla tisíce let. Rok 2017 bude v mnoha ohledech klíčový, nebude na škodu připomenout také velmi nízkofrekvenční (dlouhodobou) matrici „spící kráska“ (u nás „Šípková Růženka“), k jejíž aktivaci by mělo dojít v roce 2017, po „dlouhém spánku“. Když si navíc připomeneme vyjádření prezidenta Putina z roku 2015, že v roce 2017 by Rusko mělo překonat problémy, vyvolané sankcemi a hybridní válkou Západu, a vyjádření některých západních potentátů na téma, že rok 2017 bude „vrcholem konfrontace“, vidíme že vše spěje k určitému „bodu zlomu“, který není daleko. Všechno bude dobré.
Informační báze KSB