Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 8.7.2019

13.7.2019

https://www.youtube.com/watch?v=BNud_Gnw7hE

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.07.2019.srt (55546)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.07.2019.txt (35006)

1. 00:36 Návšteva Putina vo Vatikáne. Dary, ktoré si vymenili Putin s pápežom.
Prečo Putin meškáva na stretnutia?
2. 13:06 Tragédia ruských námodníkov v Barentsovom mori.
3. 30:03 Prečo nepokoje v Hongkongu posilňujú Čínu ako centrum koncentrácie riadenia?
4. 37:09 Judášov hriech 20. zjazdu (kniha v českom preklade k zakúpeniu tu: ksbpress.cz/produkt/nastal-cas-o-stalinovi-pohovorit-jidasuv-hrich-20-sjezdu/ ).
5. 43:40 Čo robiť pre stabilizáciu Ruska, aby GP nedokázal zničiť Rusko, až ,,Rusko splní svoju úlohu“. Ako sa vysporiadať so ,,Smerďakovcami“.
6. 52:32 Znalosti a ich šírenie ako JEDINÝ spôsob na odvrátenie vojny. VEĽMI DÔRAZNÁ výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den...08.07.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:37

Jedna z často pokládaných otázek z těch, co přišly na náš web, se týká Putinovy návštěvy Vatikánu.
Prosí vás o celkový komentář této návštěvy a obzvláště se naši diváci zajímali o dárky, které si vyměnil Putin s papežem.

(V.V.P.)
Tak především je zbytečné rozvíjet okolo té návštěvy nějaké konspirační teorie. Všechny návštěvy takové úrovně jsou plánovány dopředu a mívají odsouhlasený program jednání i časový průběh.

Skutečnost, že se Putin jako vždy opozdil, papež chápe a určitě mu to nemá za zlé. Je nutné chápat následující věc.
Zatímco globální prediktor je personifikován různými procesy a různými osobami, konkrétně i papežem jako jedním z aspektů řízení, tak ruský model globalizace, ruskou konceptuální moc personifikovaně i jako vládní představitel zosobňuje pouze Putin, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Takže ta Putinova řídící zátěž je kolosální. Není to tedy důsledek toho, že by Putin bral na lehkou váhu tyto dohodnuté návštěvy či dával najevo, že si může dovolit se opozdit. Ne, tak to není. Papež velmi dobře ví, pod jakým Putin pracuje tlakem a projevilo se to například v té epizodě, jak společně procházeli dveřmi, když trval na tom, aby Putin vstoupil jako první.
Putin potom zase jako dobře vychovaný člověk neusednul, dokud se napřed neposadil pán domu. Takže na tom nebylo nic zvláštního.
– Pán ve smyslu, že Putin je host.
– Ano, to Putin tam byl hostem.
– Aby si lidé hned nepomysleli, že je to jeho pán.
– Ne, ne, v daném případě je to pán jako pán domu přijímající hosty.
Takže dokud domácí pán, pán domu neusednul, tak Putin jako příchozí host ohleduplně počkal, aby mohl usednout na své místo.

Putin musí řešit ohromné spektrum úkolů. A pokaždé, když někde pobývá, tak absolvuje hned několik různých akcí. Když přijel na G20, spojil to s oficiální návštěvou Japonska, okamžitě. Když přijel na návštěvu k papeži, spojil to zase hned s oficiální návštěvou Itálie. Takže v každém místě svého pobytu řeší hned několik úkolů.

Samozřejmě že Putin a papež mají velmi mnoho společných témat k projednání souvisejících s procesy nadnárodní úrovně řízení. Tyto procesy vyžadují dost detailní propracování, a to dost dobře nejde na protokolárním setkání.
Například za půl hodiny se moc věcí probrat nedá. Tak dlouho trvalo papežovo setkání s Trumpem. Ale mluvíte-li k věci, tak je hodina dost dlouhá doba na to, aby se nějaké otázky probrat daly. A ten čas, který Putin strávil s papežem, byl zasvěcen konkrétní práci.

Možná by toho času stačilo i méně, kdyby Ruská pravoslavná církev začala pracovat na území západní Evropy jak by měla a přebírala do své péče lidi ze západní Evropy jako nositelka tradičních křesťanských hodnot.
Tedy plnila tu roli, kterou nyní římskokatolická církev, která již byla vystavena velmi silné diskreditaci, jak o tom Putin mluvil i ve svém rozhovoru deníku Financial Times, už plnit nedokáže.

Neboť v očekávání toho, že svět bude přeformátován a římskokatolická církev skončí jako nástroj uplatňování nadnárodní politiky, kterým se nově stane Arménská apoštolská církev, a že v Evropě dojde na přeformátování států, a budou tam vytvořeny nové národy s novými jazyky v nových státech, již proběhla příprava (těchto procesů) v podobě převálcování římskokatolické církve.

Jenže teď zase vyvstala potřeba na určitou dobu ty procesy v Evropě stabilizovat a současné státy naopak zachovat.
Římskokatolická církev jako taková této roli teď není schopná dostát, neboť ve výsledku rozsáhlého útoku s cílem její diskreditace, přišla o svou autoritu u liberalistické společnosti, jejímiž hlavními hodnotami jsou hodnoty společenství LGBT, které propaguje zvrácenosti vedoucí k degeneraci lidstva na planetě Zemi.

Takže římskokatolická církev byla atakována i těmito tendencemi a někde dokonce sama začala ustupovat ze svých pozic v tom, že ta LGBT společenství začala být přijatelná z hlediska samotné církve.
Nicméně římskokatolická církev nepůsobí jen v Evropě, z větší části působí ve třetím světě a obzvláště v Latinské Americe. Tyto procesy je třeba řídit. Jsou řízeny z nadnárodní úrovně a to i prostřednictvím katolické církve.

Takže napřed hlásná trouba globálního prediktoru, jeden z nejvlivnějších deníků Financial Times poskytnul Putinovi svou tribunu, aby mohl ohlásit nový řídicí trend, že liberalismus se přežil a vzhledem k tomu, že vede k degeneraci a zániku civilizace...
A to začíná zánikem států, takže pokud chceme svůj stát stabilizovat, musíme liberalismus odmítnout. Je tedy nutné začít se vracet k tradičním hodnotám, které se historicky zformovaly, a které společnostem přinášejí život a ne smrt, které nevedou k degeneraci a sebelikvidaci společností, čehož jsou naopak nositeli ty liberální hodnoty.

V celém světě okolo toho začíná probíhat závažná diskuse a nyní se tedy Putin setkal s papežem, který je přece jen i přes to, že římskokatolická církev ztratila hodně ze své autority, stále váženou autoritou, dosud tomu tak je. Jak také říkal…
Jednou když Stalin mluvil s Churchillem, tak mu Churchill řekl, že by bylo dobré zohlednit i papežovy zájmy a Stalin se tehdy zeptal: ...„A kolik divizí má papež, Vatikán k dispozici?“
Nesmíte si ovšem myslet, že byl Stalin tak nevědomý.

On věděl velmi dobře, že Vatikán jako stát, přestože ho tvoří jen osm set lidí, potřebné kompetence ovládá a to zvláště na třech nejvyšších prioritách zobecněných prostředků řízení, že zde má velké rezervy, takže dokáže z nadnárodní úrovně organizovat vzájemné vztahy států.
Jenže ho potřeboval usadit a tak touto prostou otázkou Churchilla, který nebyl představitelem nadnárodního, globálního řízení, ale pouze představitelem britské státní elity, rozhodil a ten nedokázal udržet dialog na té úrovni, na jaké mu to Stalin nabídl.

Takže ta římskokatolická církev je stejně jako dřív velmi silným řídicím nástrojem.
A tento nástroj globálního prediktoru…
Vždyť si to vezměte, začalo to Financial Times, takže to, co tam řekl Putin, bylo jakoby podloženo globálním prediktorem:
„My z nadnárodní úrovně vám tímto dáváme na vědomí, že nový řídicí trend bude právě takový. Všechny ty degenerativní procesy jako je LGBT a liberalismus jsou odsouvány stranou, protože nemohou vyplnit nové úkoly, nové úkoly v řízení stojící před světovou společností.
Proto je teď nutné zase se vracet k tradičním hodnotám a všichni ti degeneráti a zvrhlíci, ať se jdou vycpat.“

A co daroval Putinovi další z nástrojů řízení (globálního prediktoru)?
Medaili ke stoletému výročí konce 1. světové války, na které je vyražena věta: „O nic nepřicházíme s mírem. O vše však můžeme přijít válkou.“
Takže je teď nutné všemi silami se vyhýbat jakýmkoliv konfliktům a řešit všechno na úrovni diplomacie.

Dostal i medaili Anděla strážného! ...Jen si to představte. Představitel globálního nadnárodního řízení darováním této medaile fakticky prohlašuje, že Putin je v současné době tímto Andělem strážným SVĚTA! ...Civilizace na planetě Zemi!

A globalisté jsou nuceni takto postupovat, protože rozsah a složitost úkolů, které teď stojí před civilizací na planetě Zemi…
Vše je to natolik závažné a natolik rozsáhlé, že stávající nadnárodní řízení globálního prediktoru si s těmito úkoly poradit nedokáže.

Klíče leží… Klíče od budoucnosti leží v Rusku. To právě Rusko může zachránit mír na planetě Zemi.
To je k té Putinově návštěvě ve Vatikánu a Itálii.
– Podrobněji čtěte v naší práci Stát jako systém pro přežití národa.
– Ano, tam je Vatikán dostatečně dobře rozebrán, a to včetně toho aspektu, kolika divizemi disponuje.

13:06

Další otázka bohužel není příliš veselá, týká se tragických okolností…
– Dá se tedy říci, že vůbec není veselá, jde-li o tragédii.
– Já jsem narážel na to, jak se tomu jízlivě vysmívali v médiích, i v těch západních.
Prosí vás okomentovat tu tragickou smrt ruských námořníků v Barentsově moři.
Nesouvisí to nějak s vojenským cvičením USA a NATO u ruských hranic?
A také se zprávou, která se objevila přesně v den té tragédie:
Ukrajina, NATO a USA kvůli Rusku změnily plán vojenského cvičení Sea Breeze-2019.

(V.V.P.)
Bezesporu to souvisí. Ve světě nejsou procesy, které by spolu nějak nesouvisely. Ale je nutné v této věci opět neupadat do konspirologie.
Musíte se na věci dívat z hlediska obecného chodu věcí a z tohoto pohledu analyzovat konkrétní události. V Rusku teď probíhá…
Ani ne tak vleklý majdan, jako spíš pokus o majdan, pokus o jeho realizaci s využitím zbytkových zdrojů.

To znamená, že všechny akce s cílem destabilizace situace v Rusku a to jak vnější, tak i vnitřní probíhají podle předem ohlášeného scénáře. Když nastoupí určený čas, dojde k plánované akci, jako bylo například to zatčení Golunova přímo v době Petrohradského ekonomického fóra.

Podíváme-li se na to z pozice obecného chodu věcí, tak existují velmi závažné důvody se domnívat, že ta havárie na naší ponorce, která vedla ke smrti našich hrdinů, kteří jsou skutečnými hrdiny, a to bez jakýchkoliv pochyb!
Tedy že k té havárii došlo v důsledku diverze. Ta pravděpodobnost, že šlo o diverzi je velmi, opravdu velmi vysoká.

A tomu, že mohlo jít o diverzi, nasvědčuje také jednání americké státní elity. Americká státní elita potřebuje za každou cenu vyvolat válku.
Válku, do které bude zataženo Rusko, válku, která v Rusku vyvolá i válku občanskou. A na vyvolání takové války americká státní elita soustředila, co jen mohla. Všechny události, ke kterým okolo nás dochází, jsou zaměřeny jen na to jedno.

Když se americké státní elitě nepovedlo rozpoutat totální válku na Ukrajině, tak se hned soustředila na Gruzii, kam zapadá i to urážlivé vystoupení s urážkami Putina. To nebylo zaměřeno bezprostředně proti Rusku ale na to, aby se v Gruzii rozpoutala totální občanská válka, neboť těm pederastům, liberastům jsou jejich vlastní státy ukradené, oni je sami likvidují všemi možnými způsoby.
Je možné o tom mluvit dlouho, ale podstata je v tom, že v gruzínské národní elitě jsou stejně jako v mnohých jiných národních elitách velice silné protiruské nálady. Oni si za dobu sovětské moci zvykli na to, že aniž by sami něčím přispěli svému státu, sami si pro sebe urvou vždy to nejlepší.

Republikou donorem v tomto ohledu byla republika Rusko. Všichni ostatní fungovali jako spotřebitelé zdrojů, a přitom byli Rusové vždy pronásledováni kvůli své národnosti. Všichni měli své národní osobitosti.
To jen Rusové neměli žádné takové osobitosti, na které by měl být brán ohled. Takto byly vychovávány elity ve všech republikách.

Do značné míry to bylo kompenzováno internacionalismem a družbou mezi národy ovšem na úrovni samotných národů.
Ale v „elitách“ byl ten nacionalismus velice vysoký. To právě projevem nacionalismu bylo vystoupení toho… Zase jsem zapomněl. Mimina... Kikabidzeho.

Vždyť jaké jsou ty současné výčitky Gruzie vůči Rusku, se kterými přicházejí gruzínští „liberasti“?

„Cožpak může být Rusko náš přítel, když nás nenechalo, abychom zvesela, družně a hrdinsky vraždili v Osetii spící ženy a děti? Vždyť to Rusko nám to nedovolilo.“

Přesně tohle přece prohlásil Kikabidze:
„Co si to dovolilo? ...Rusko by bylo naším přítelem, kdyby se k nám připojilo a společně bychom vyvraždili všechny Osetince. Jenže ono je bránilo, a proto nemůže být naším přítelem.“

To je fašismus! Je to v plném slova smyslu fašismus, který se tak projevil v tom jeho vyjádření. Jednalo se o provokaci. Oni prostě potřebují za každou cenu nechat explodovat vnitřní situaci.

Mluvili jsme tu o Putinovi a jeho návštěvě u papeže. ...A na co v té Gruzii útočí především?

Na církev, na vnitřní kulturní identitu Gruzínů. Pro ně je RPC, tedy oprava Gruzínská pravoslavná církev nepřítelem. Jim jsou svaté pederastie, sodomie a další zvrhlosti, kvůli kterým to dělají.
Oni touží, vášnivě touží po válce v Gruzii. Jim je jedno, že jejich vlastní stát zahyne, že to jejich lidé v něm zahynou, důležitější je neodchylovat se od světového trendu pederastie a sloužit USA.

Takže celý ten komplex probíhajících mezinárodních problémů nám odhaluje mnohé.
Vždyť co se dělo v době, kdy došlo k té havárii na naší ponorce, při které najednou zahynulo 14 lidí? ...Stala se velmi důležitá věc.

Všichni světoví lídři včetně papeže a Trumpa okamžitě spěchali vyjádřit Putinovi projevy své soustrasti. Fakticky všichni tím dávali najevo:
„To jsme nebyli my! To jsme nebyli my! Nespojujte si nás s tím! My jsme připraveni v té věci spolupracovat a stejně jako vy žádnou válku nechceme. Pojďme ten problém vyřešit jinak!“

Pro USA to bylo natolik důležité, že viceprezident Pence otočil své letadlo zpět, protože mu Trump zavolal, aby přiletěl hned zpátky. ...A co Trump řekl?
„Za dva týdny se dozvíte proč, ale s událostmi v USA to nesouvisí!“

Dva týdny! ...Dav je sešlost lidí, kteří žijí podle tradic a přebírají názory autorit a historická paměť davu je omezena přítomností plus mínus dva týdny. Proto také Trump řekl, že se to dozví za dva týdny, protože do té doby na to dav zapomene.

A co se dělo dál? ...K jakým dalším událostem došlo? ...Možná si ani na všechny nevzpomenu.

V Londýně zemřel arabský šejk ze Spojených arabských emirátů.
V Londýně také došlo k nějakému nejasnému incidentu s Nazarbajevovým vnukem.
U nás zase v souvislosti s tou ponorkou dávali no ten... Kursk, ten film o ponorce Kursk.
Také u nás došlo k povodním v Irkutsku.

Takže těch událostí bylo mnoho, a každá z těchto událostí měla doplnit a umocnit jeden a ten samý trend.
Vše to bylo zaměřeno proti Putinovi, vše bylo zaměřeno proti němu.

Naše ponorka měla pod vodou problémy a co se dělo v našem liberalistickém prostředí?

V Černém moři pod vodou postavili památník Mamajevovi a Kokorinovi. Přičemž Mamajev a Kokorin byli až po uši ve státním převratu. Ti měli vést fotbalové fanoušky při jejich devastujícím řádění po okolí.
Přibližně stejně jako při státním převratu na Ukrajině, kde byli právě fotbaloví fanoušci tou údernou silou.
Chápete to?

U nás tonou, tedy netonou, omlouvám se, tragicky umírají lidé, celá ponorka se sláva Bohu nepotopila a dokázali s ní doplout zpět do přístavu a zachránit zbylé členy posádky a tu vědeckou skupinu.

Ale ten cynismus a ta shoda okolností v datech. Velmi mnoho toho vypovídá o tom, že to všechno bylo časově synchronizováno.
V Šeremetěvu zase byl skandál s výdejem bagáže. A teď si představte situaci, že by jim to všechno vyšlo a v ulicích Moskvy by teď zuřil majdan. Do Šeremetěva směřují z celého světa převážně „liberasti“. V té či oné míře se někdo z nich možná ještě nezapojil do protiputinských akcí, tak si tam vyslechne:
„Za všechno může Putin. Raška (Rusko opovržlivě) se hroutí. Už zase byla havárie na ponorce, opět nezvládají povodně.“

A takhle jedno ke druhému a postupně by se to nabalilo a rozběhlo. Všechno to mělo být koncentrováno. A všechno to mělo vést ke státnímu převratu v Rusku, k rozpoutání války v Rusku a k zastřelení, likvidaci Putina.

Vždyť se na tu situaci podívejte. V USA proběhla vojenská přehlídka. O to nic, ale najednou z ničeho nic byl Trump za neprůstřelným sklem. Ano, bylo jakési staré, podivné, ale přesto byl za neprůstřelným sklem.

Cožpak se dříve neúčastnil masových akcí? ...Účastnil. ...Co třeba jeho inaugurace?
Proč najednou stál za neprůstřelným sklem?

Všichni si povšimli toho, že na G20 měl Putin vlastní hrnek.
Protože ten boj s americkou státní elitou vstoupil do maximálně ostré fáze, kdy každému státnímu lídru, každému státu začínají šlapat na paty, což také vedlo ke smrti toho arabského šejka.

Zazněly určité příkazy: ...„Neuposlechnete-li nás, budete mít problémy!“

Odtud také ten nejasný incident s Nazarbajevovým vnukem, také v Londýně.
To je zdrojem všech těch událostí.

Všechny sledovaly to stejné, protože šlo o tu nejaktivnější fázi, která měla vést k explozi v Rusku a smést ho.
A u nás, třeba ta povodeň. Ano, povodeň je objektivní okolnost, probíhá změna klimatických zón. Na planetě Zemi k tomu docházelo nejednou, což samozřejmě vede k různým kataklyzmatům.

Vzpomínáte, jak v zimě na Burejské vodní elektrárně měli problémy s tím sesuvem půdy?
– Na řece Bureji.
– Ano.
Aby ten sesuv odstranili a uvolnili koryto té řeky měli co dělat jak z Ministerstva pro mimořádné situace, tak i armáda.

To znamená, že probíhají objektivní procesy, ale ty jsou vždy doprovázeny i subjektivními procesy. A to se právě týká řízení, ve smyslu:
„Zatímco někde jsou problémy, my si tu budeme v poklidu schůzovat. Musíme to přece projednat, a co se zatím děje s lidmi není důležité.“

A další procesy: kácení lesů v Irkutské oblasti. ...Cožpak to nemělo vliv na velikost té povodně? Mělo a velký. Vždyť všichni velmi dobře vědí o vzájemné závislosti přítomnosti lesů a vody v řekách.
Takže to všechno spolu vzájemně souvisí....Ale to hlavní, ve státě je vyvolávána...
...atmosféra bezvýchodnosti:
„Všechno je tu na nic, musíme s tím něco udělat, něco změnit…“

A to něco udělat a něco změnit znamená zbavit se Putina a vše se okamžitě normalizuje. Prostě okamžitě, jak mávnutím kouzelného proutku.
A na pozadí těchto okolností hlava Centrální banky Nabiullinová vystoupila na mezinárodním ekonomickém fóru, kde vykládala, jak obrovské problémy prožívá ruská ekonomika. Když ji tak posloucháte, díváte se na ni a říkáte si, že tohle už jste někdy zažili. A snažíte se vzpomenout si…No ano, Malčiš-Kibaľčiš (Arkadij Gajdar).

Tam přece vystupoval chlapec-podlec, který přišel k buržoustům a řekl jim:
„To já jsem ty sklady vyhodil do povětří, to já jsem otrávil ty studny, to všechno já!“
A přesně ve stejném duchu Nabiullinová mluví o té ekonomice:
„Vůbec si nemyslete, že snad šlo o vnější nátlak. To já jsem udělala všechno pro to, aby lidé třeli bídu s nouzí, aby průmysl stagnoval, aby všude byly ekonomické problémy. To všechno je práce Centrální banky! To já se postarala o tyto vnitřní problémy, nikdo na mne zvnějšku netlačil. To všechno já sama!“

Takže v těchto podmínkách se tohle všechno děje. A co se týká konkrétně té havárie na té ponorce, tak si musíte uvědomovat, že existence státního tajemství má svůj důvod a musí to tak být.
Ale z pozice všeobecného chodu věcí je velice vysoká pravděpodobnost, že šlo o DIVERZI časově přizpůsobenou k těm událostem, které jsem vyjmenoval. Takto se to vrší jedno ke druhému a vzájemně se to umocňuje. Všechno to mělo vést k celkovému výbuchu národní nespokojenosti a ke zhroucení státu, ke státnímu převratu.

VĚČNÁ PAMĚŤ A SLÁVA NAŠIM HRDINŮM, kteří zahynuli na svých bojových pozicích.

30:04

Další otázka.
Z jednoho zdroje je zde uveden následující titulek: Nepokoje v Hongkongu posilují Čínu.
– Nu ano.
V souvislosti s tím vzniká otázka.
Ty události jsou asi spojeny s přenosem centra koncentrace řízení do Číny.
– Ano.
Ale vůbec nechápu, píše Kiremeť, jak by přijetí zákona o extradici, kvůli kterému ty nepokoje údajně začaly, mohlo posílit Čínu z hlediska jejího formování jako centra koncentrace řízení.
Kdo stojí za těmito událostmi?
Je to globální prediktor, státní elita USA nebo Velké Británie?

(V.V.P.)
Za těmi událostmi tam stojí bezesporu globalisté, ale nepřímo.
Samotný ten mechanismus aktivovala státní elita jako nátlakový prostředek na Čínu a Rusko. Už jsem mluvil o G20 a o návštěvě Si Ťin-pchinga v Rusku a o tom, proč byly právě tehdy spuštěny ty události v Moldavsku a Hongkongu. Podstatou…
Bude to jen v krátkosti, protože to téma je velice zajímavé a zcela neprozkoumané.
Možná k němu vypracujeme analytickou práci.

Takže ta podstata je následující. Aby se z Číny mohlo zformovat centrum koncentrace řízení, musí být zcela připravena o svou kulturní identitu.

Jaká práce proto v tomto ohledu byla vykonána?

Od Číny odstřihli Hongkong a Macao a začali tam formovat nový druh osobnosti. Západní kultura konkrétně zosobněná Velkou Británií tam byla vštěpována všemu obyvatelstvu. Po revoluci proběhla na kontinentálním území Číny kulturní revoluce, za které došlo k roztržení vazeb mezi otci a dětmi, za které byly Rudé gardy odtrženy od tradiční čínské společnosti a zformováno jiné pokrokové společenství.

Dalším krokem ve formování tohoto nového čínského společenství se stalo zavedení politiky jednoho dítěte. Lidé měli jedno dítě a ovlivněni tou industriální revolucí žili podle západních standardů, jejich chápání světa se měnilo v to západní a stávali se tím správným živným prostředím pro další vštěpování západních hodnot v jejich plném rozsahu, aby se z Číny stalo to („správné“) centrum koncentrace řízení.

A když těch 300 miliónů tou politikou jednoho dítěte takto zformovali, přičemž zbytek obyvatelstva zatím odložili stranou pro budoucí zpracování, tak potom nastoupil ten okamžik, kdy k takto připravenému prostředí potřebují připojit, tu vnitřně zformovanou novou čínskou kulturu, kterou si připravili v Hongkongu.
Proto Hongkong vrátili Číně, v předstihu, ještě před zrušením politiky jednoho dítěte a naplánovali mechanismus jeho postupného začleňování, aby se ty kulturní stereotypy začaly z Hongkongu přelévat mezi tu masu těch tří set miliónů.

Také nesmíme zapomínat na to, že v Číně bylo postaveno velmi mnoho nových bytů, celé obytné čtvrti čekají prázdné na to, až je zaplní západní odborníci. V tom sice došlo ke zdržení, ale to začleňování Hongkongu musí pokračovat dál a dokonce i v určitém předstihu.

A jak to tedy probíhá?

Vzhledem k tomu, že se jedná o dva rozdílné vnější ideologické stavy, o dvě ideologie jdoucí proti sobě, přestože se stejnou koncepcí, tak začleňování toho buržoazního, „kapitalistického“ Hongkongu do té takzvané „komunistické“ Číny...
Přičemž jedno i druhé je v uvozovkách. ......do té „komunistické“ Číny, nemůže probíhat bez kataklyzmat, bez odporu určité vzdorovité části biorobotů, kteří se odmítají začlenit do nového kulturního prostředí, kteří s ním nechtějí vstoupit do kontaktu, takže tam také nemohou vnášet ty kulturní prvky, které Čína potřebuje, aby se zformovala jako centrum koncentrace řízení.

Je tedy třeba se jich zbavit. ...A jaký je nejefektivnější způsob?
Díky tomu, že začnou vést asociální způsob života, tedy přesněji, že se začnou chovat asociálně. A zde máte jednu z příležitostí, kdy mají být vězni převáženi z Hongkongu do kontinentální Číny, což je normálně pro stát zcela obvyklá záležitost, jenže zde to může být vnímáno ostřeji, protože „komunistická“ ideologie Číny se neshoduje s ideologií Hongkongu, takže se na ty, kteří vystupují proti státní ideologii, více soustřeďuje represivní mechanismus.

A potom jim stačí málo: „Chtějí nás šoupnout do čínských vězení, kde jsou zcela jiné podmínky než tady u nás v Hongkongu, budeme proti tomu protestovat!“
Takže si tak pěkně vyčlení všechny, kteří nejsou schopni stát se tím roubovacím materiálem.
Jako když se na jednu rostlinu naroubuje jiná.
Hongkong je takto roubován na čínský strom, aby tím získali jiný druh.

Tito lidé se ovšem na to nehodí, jsou k ničemu, a tak je třeba se jich zbavit, proto to jejich asociální chování ještě navíc provokují.
No a vzhledem k tomu, že globalisté se takovýmito strukturními záležitostmi nezabývají, tak to realizuje americká státní elita přímo prostřednictvím svých strukturních mechanismů v podobě tajných služeb.
Takže zde je to všechno jednoduché a přehledně jasné.

37:10

Další otázka je od Igora Anatoljeviče. Při četbě knihy… – Tedy neuvedl jaké, nejspíše se jedná o knihu vnitřního prediktoru SSSR Jidášův hřích 20. sjezdu (KSSS). –
Takže při četbě knihy jsem neporozuměl jedné věci.
Proč když Stalin vytvořil tak silný stát, navíc zakalený válkou, který se dvakrát dokázal sociálně a ekonomicky pozvednout z ruin, takový stát, na který potom potřebovali celých čtyřicet let, aby ho dostali na lopatky, Chruščova, toho otevřeného zrádce, po jeho proslovu na 20. sjezdu okamžitě nezatkli?
Vždyť šlo stále o poválečnou dobu. Nemluvím teď o stranických špičkách, ty jsou jasné, ale na sjezdu přece museli být i lidé, kteří nebyli kariéristy a podlézači.
Nejspíš tam museli být lidé jak tvrdí, tak i rozhodní?
Cožpak tak rychle změnili své ideály?
Nebo tak slepě věřili ÚV?

(V.V.P.)
Jestliže ten člověk přečetl knihu Jidášův hřích 20. sjezdu KSSS, tak by mu mělo být vše jasné. Nevím, čemu z toho nerozuměl, ale já to vysvětlím následovně. Ta věc se má tak.
Stát, to je strukturní řízení. Ano, byli tam slušní lidé, kteří tam seděli a poslouchali to jeho vystoupení.
Ale co mohli udělat?
Když na všech pozicích, na všech strukturních jednotkách se nacházeli lidé paktující se v té či oné míře s Chruščovem?
Jak může obyčejný člověk přijít a nakazovat policii, armádě, aby ho zatkly? ...Nemůže.

To je jedna věc. Je třeba si uvědomovat ty úrovně.

Za druhé. Ty stalinské kádry velice prořídly v důsledku Velké vlastenecké války a těm takzvaným „stalinským“ represím. V knize od historika Jurije Žukova, která se, myslím, jmenuje Jiný Stalin, je smutný seznam Stalinových spolubojovníků, které trockisté zlikvidovali v průběhu těch takzvaných „stalinských“ represí. Neustále probíhal velice tvrdý boj.

A v řízení státu byli bolševici velice závislí na kádrech nadnárodního řízení, trockistů a dalších. A to bylo v první řadě způsobeno tím, že Alexandr III., ten car „mírotvůrce“, podepsal ten výnos O kuchařčiných dětech a připravil tak stát v dlouhodobé perspektivě o kádrový sbor.
A ten kádrový sbor, který se bolševikům narychlo podařilo vytvořit, velice utrpěl v průběhu těch takzvaných „stalinských“ represí a ve Velké vlastenecké válce.
Zatímco trockisté různého druhu se za tu dobu v týlu upevnili, velice dobře si upevnili svá postavení.

A je tu ještě jedna věc, v posledních letech svého života Stalin hodně svého času věnoval rozpracování teorie, neboť si uvědomoval, že další rozvoj sovětské společnosti na základě teorie marxismu NENÍ MOŽNÝ! ...Že je nutné další prohlubování teorie marxismu, proto se také toto její prohlubování napřed projevilo změnou názvu na marxismus-leninismus a potom marxismus-leninismus-stalinismus.
Marxisticko-leninsko-stalinská teorie, nauka.

Stalin si uvědomoval tu prostou věc, že je smrtelný, a že ten systém ještě nebyl vytvořen, že je potřebné vytvořit teorii a to takovou, aby na jejím základě bylo možné postavit efektivní státní řízení.
Ale za Stalina taková teorie vytvořena nebyla. A vzhledem ke konceptuálnímu začlenění marxismu do nadnárodního řízení skutečnou suverenitu dost dobře nevybudujete.

No, a když zohledníme všechny tyto faktory, tak jak to vypadalo po válce?

Bylo zřejmé, že po válce Stalin musel tak či onak manévrovat mezi různými klanově-korporativními skupinami, které měly na rozvoj státu zcela odlišné názory. To všechno by bylo možné unifikovat prostřednictvím teorie, vypracováním další teorie, jenže na to už nedošlo.

Ty klanově korporativní skupiny ale jedna věc spojovala, všechny chtěly na někoho hodit veškeré to negativum represí z třicátých let, veškeré to negativum z počátků budování socialismu a komunismu v SSSR. A když jim navrhli tu možnost hodit to na Stalina:
„Tak dobrá. To se hodí a on už je stejně po smrti, jemu je to jedno a my potřebujeme jít dál. My se teď s těmi druhými do boje dávat nemůžeme.“
A to je z pohledu těch nejpevnějších vlastenců, těch nejlepších a nejčestnějších lidí. Neměli k dispozici teorii.
„Když teď nebudeme bojovat a budeme dál rozvíjet náš stát, tak to postupně nějak dovytvoříme.“ Jenže to neudělali.

Přistoupili na kompromis a nic nevytvořili, proto nevím, co je na tom nejasného. Všechny tyto věci jsou dobře popsány v knize Jidášův hřích 20. sjezdu (KSSS). Je to tam popsáno velice dobře.

43:40

Další otázka je od Denise. Valeriji Viktoroviči, vy jste nejednou zmiňoval, že plánem GP není zachovat Rusko poté, až splní svou misi a odvrátí od světa globální ekonomickou, ekologickou a vojenskopolitickou katastrofu. Také jste mluvil o tom, že Putin s GP spolupracuje, tedy že pro něj pracuje.
– To určitě ne, to ani náhodou.
A že tím pro Rusko získává čas a realizuje infrastrukturní projekty. Otázka:
Jaké procesy musí probíhat v Rusku, a jakého musí být dosaženo konečného cíle, aby po splnění této mise GP nedokázal zničit Rusko, a jakou roli v tom všem hraje Putin a jeho budoucí nástupce?
Jak máme převézt globální prediktor a zachovat si svou vlast?

(V.V.P.)
Putin v součinnosti s globálním prediktorem pracuje přesně tak, jak to před ním dělal například car Petr I., jak pracoval Stalin…

Rozumíte tomu?

Musíte najít společná témata. Tam, kde si globalisté nedokážou poradit, jim řeknete, že tyto úkoly vyřešit dokážete, ale aby to vůbec vyřešit šlo, je nutné postupovat tak, tak a tak. A to znamená jednat tak, aby to bylo výhodné Rusku, pro Rusko, a když jsou globalisté zahnáni do kouta, tak s tím musí souhlasit.
Jsou nuceni poskytovat technologie, jsou nuceni uvolňovat veřejné tribuny, jako to teď Putinovi umožnili ve Financial Times, návštěvou papeže...

Vždyť kolik technologií uvolnili Stalinovi na industrializaci a Petrovi I.?
Vždyť to všechno jim poskytovali. A ano, pokoušeli se přitom dále dosáhnout svého. Petr I. měl ruský stát dorazit ve válce se Švédskem. Měl zlikvidovat Švédské impérium a zároveň díky tomu rozvrátit i Rusko.
Ve výsledku sice bylo Švédské impérium zničeno, ale Západ měl stále problém s Ruským impériem, se kterým byl nucen určitým způsobem spolupracovat.

A potom ho ještě hodně posílil Mikuláš I. Mimochodem zcela nezaslouženě pošpiněný a pomluvený car. To byl gosudar, Gosudar s velkým písmenem.
Tomu nemůžou zapomenout jedno, že odhalil veškeré to nadnárodní řízení a donutil ho účastnit se války proti Rusku personifikovaně a dezaktivoval tím celý ten evropský subjekt.

Mám na mysli tu takzvanou Krymskou válku, které se účastnilo Sardinské království, Velká Británie, Francie a Osmanská říše, všechno bylo personifikováno, všechno bylo odhaleno.
A Putin pracuje stejně. Využívá objektivní okolnosti pro dosahování subjektivních cílů.
– To je jedno z pravidel Dostatečně všeobecné teorie řízení, které jsem teď odcitoval. –
On pracuje pro zájmy Ruska a s ohledem na každý problém, který ve světě vyvstane, globalistům říká: „Vy to nedokážete vyřešit, když nebude v Rusku vyřešen problém tak, tak a tak.“

A proto je odstavení všech těch „liberastů“ v Rusku, všech těch Šuvalovů, Nabiullinových, Čubajsů a dalších nevyhnutelné.
Je to nezbytné, aby mohla být zachráněna civilizace na planetě Zemi. Nu kdo by s lokajíčky, se slouhy, s těmi Smerďakovy… (Dostojevskij, Bratři Karamazové)
Oni jsou s tou svou ideologií všichni jako Smerďakov. Jen si přečtěte Dostojevského. Oni velmi rádi rozumují, aniž by na to měli a považují se za inteligenty.

Jenže jsou tupí. Jejich úkolem bylo náš stát zlikvidovat, protože poklonkují Západu. A když tvrdím, že i ve spánku přemýšlejí o tom, jak co nejefektivněji zničit Rusko…

Odkud to je?

Přečtěte si ty Bratry Karamazovy, Smerďakova a poslouchejte je, co říkají, a potom zkuste říci, že to tak není, že to není jejich sen, zničit Rusko a Rusy, že nesní o tom, aby ty navýsost inteligentní národy konečně zotročily ten jejich přihlouplý národ.
Však to není žádná náhoda, že má papež Dostojevského na stole. Musí přece vědět, s jakými šmejdy u řízení Ruska musí pracovat, se Smerďakovy.

To znamená, že skutečné příjmení Nabiullinové je Smerďakova, Šuvalov je Smerďakov, Čubajs je další Smerďakov. Ti všichni jsou Smerďakovové.

Takže… O čem jsme to mluvili? ...Trochu jsem při tom vysvětlování odbočil.

– Jaká je Putinova role...
Takže ta podstata je následující. Právě jsme mluvili o Stalinovi. Neexistovala teorie, nebyla teorie koncepce, pojetí způsobu života Ruska vyjádřená v přísně lexikální podobě. Teď taková teorie existuje. Tato koncepce je vyjádřena v přísně lexikální podobě, je jí Koncepce sociální bezpečnosti.

Máme tedy to, o čem mluvil Stalin, že je nutné vytvořit systém!
Systém, který by znemožnil, aby se k řízení Ruska dostal nový Smerďakov přezdívaný například Gorbačov, nebo Jelcin. Aby se takoví Smerďakovové vůbec nedokázali prodrat v Rusku k moci. Aby byli vyřazeni už v začátcích. Právě takový úkol má Putin.

A Koncepce sociální bezpečnosti je vám tu k dispozici. Vezměte si ji a nastudujte si to. Je otevřená všem. Protože musíte pochopit tu jednoduchou věc, že jestliže byla „elita“ cílevědomě prostřednictvím Chruščovského tání, Brežněvovy stagnace, Gorbačovovy přestavby, přestřelky za Jelcinových reforem formována výlučně z takových Smerďakovů a je jedno, jak se konkrétně jmenují, zda Vološin, Kudrin, Glazjev… To není důležité. Všichni jsou to Smerďakovové.
Záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.

Každý člověk, aby si zajistil mírové nebe nad hlavou, pohodlný život okolo sebe, musí umět zachovat svůj stát, a to znamená podílet se na jeho řízení. Musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy a prostřednictvím své osobní činnosti formovat masové statistiky chování.

Takto vlastně vstupujete do řízení a podílíte se na vytváření systému řízení, který povede k tomu, že ve státě bude normální život, že se Smerďakovové už nedokážou prodrat k moci. Ale to musíte na sobě zapracovat a nezbyde vám, než se učit, učit a ještě jednou učit.
Ty vědomosti vám sami do hlavy nenaskáčou, pod ležící kámen voda neteče, budete se muset sami vynasnažit najít si ve svém těžkém životě čas, i když se vám zdá, že to prostě není možné, že nemáte kdy se učit.

Soudruh Stalin říkal, že každý člověk si může svůj den zorganizovat tak, aby si před spaním mohl přečíst pět stránek textu. A je to tak.
Každý si to tak může zařídit. Pomalu do toho vniknete a půjde vám to snadněji. Když se budete učit, jak řídit složité sociální supersystémy, dokážete ubránit zájmy své i své rodiny.

– To byla poslední otázka.

Nu což, v podstatě jsem už ve své odpovědi na konkrétní téma vysvětlil nutnost získávání nových znalostí, abyste se stávali konceptuálně mocnými a řídili procesy vycházejíce ze svých zájmů a na základě ochrany společných zájmů všech obyvatel státu. Pamatujte si, že stát je systém pro přežití.
Zatím je to systém pro přežití, a my musíme zařídit, aby to byl systém rozvoje, aby si každý člověk mohl osvojit svůj genetický potenciál. Dnes je stát systémem pro přežití národa bez ztráty jeho kulturní identity.

Abyste ubránili sebe, zachovali si svou minulost i budoucnost, musíte se stát konceptuálně mocnými. Studujte Koncepci sociální bezpečnosti. Stávejte se konceptuálně mocnými.
Braňte zájmy své i své rodiny. Buďte šťastni.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou.
Na shledanou, do příštích setkání.