Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.10.2018

3.11.2018

youtube.com/watch?v=L0zuoM0o8bI

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.10.2018.txt (47919)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.10.2018.srt (75413)

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den ...29.10.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:35

Začneme jednou z nejpopulárnějších otázek, pro kterou také dost aktivně hlasovali naši návštěvníci. Otázka je od Jurije. Valeriji Viktoroviči, znamená odstoupení USA od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu posílení pozic Putina před vyjednáváním s Boltonem?
Vždyť je teď méně ústupný.(smích) A na druhou stranu Trump dává najevo evropským elitám, že teď budou také ohrožené. Možná to trochu zchladí hlavy tamních podpindosníků. Rakety středního
a kratšího doletu jsou určeny pro rozmístění v Evropě, což znamená, že v případě války bude veden útok i proti nim a pravděpodobně dokonce přednostně. Přestože na první pohled to všechno vyvolává pocit blížící se války.
Nebo tím chce Trump přeorientovat část jaderného potenciálu Ruska na Evropu, aby USA utrpěly co nejméně?
V tom případě je ovšem válka pro Trumpa pouze otázkou času, takže jen potřebuje vše stihnout.

Ne. Všechno je to trochu jinak. Všechno je to trochu jinak. Ve společnosti skutečně vzrůstá obava z blížící se války a tento pocit není bezdůvodný. Svět skutečně stojí před otázkou, zda válka bude nebo ne. Vždyť to zvyšování předválečné hysterie je již takové, že i absolutní většina...
Když si tedy jako další kritérium vezmeme tu anketu, kde téměř polovina, 48% důstojníků USA vyjádřilo své přesvědčení, že v blízké době bude válka. A bylo to rozčleněno na víc možností, takže ta kategorie, těch 48% je absolutní většina a ta je přesvědčena o tom, že bude válka. A to všechno je bezesporu založeno na tom, co se ve světě reálně děje.

V tomto ohledu je třeba si uvědomovat několik věcí. Proč dochází k válce? Co ji spouští? A roli Trumpa v té současné eskalaci napětí. A v tomto ohledu je třeba říci následující. Třeba to jednání s Boltonem.
Nějak si nepřipomínám, že by ruský prezident, mám na mysli tu funkci, jednal s pomocníkem amerického prezidenta. Žádná taková jednání se zásadně nekonají. Bolton není tou figurou, se kterou by prezident mohl vést nějaká jednání. Jde úplně o jinou úroveň. Jeho postavení tomu neodpovídá.

S ohledem na Ukrajinu, nebo třeba Německo či Francii je to možné. Merkelová, kancléřka Merkelová vede s pomocníkem prezidenta skutečná jednání. Ale náš stát, přestože ještě není plně suverénní, tak už přece jen nějakou tu suverenitu má a uplatňuje vlastní politiku. Proto u nás jednání prezidenta, opakuji, že s ohledem na funkci, protože Putin je ve skutečnosti gosudar, ale ve funkci nazvané prezident.
Takže jednání ruského prezidenta a pomocníka prezidenta USA není možné už ze zásady.
„Ale jak to? My jsme přece viděli v televizi, jak Putin seděl u jednoho stolu s Boltonem a o něčem s ním mluvil, takže spolu jednali. Žertovali, Putin hodně vtipkoval.“

Je ovšem pravda, že ty žerty vyvolávají studený pot po těle. To když si uvědomíte, oč jde. Takže co to mělo znamenat?
Bolton je posel, spolehlivý posel prezidenta USA. Posel, který přivezl informace, které nebylo možné risknout předat jiným způsobem. A to jak kvůli rychlosti, kvůli jejich možnému zkreslení, tak i kvůli znemožnění protiopatření jiných zainteresovaných stran.

Bolton dostal bezprostředně od prezidenta USA určité instrukce. A byl nucen informace, které mu svěřil prezident USA předat v nezměněné podobě. V tomto ohledu skutečně nebylo na Boltonovi, aby on sám o něčem rozhodoval, vozil jakési větvičky, to se může dít pouze při jednáních a on byl pouhým poslem, který informoval, že jako posel sebou olivovou ratolest nepřivezl, ale to neznamená, že přivezl šípy (narážka na státní znak USA, viz Putinův vtip).

Bolton k nám přijel a jednal s velkým počtem našich úředníků. Za tu krátkou dobu jeho návštěvy jich bylo opravdu hodně: ministr zahraničí, ministr obrany, předseda Rady národní bezpečnosti... Setkal se i s Kudrinem! To znamená, že pracoval usilovně. Putinovi přivezl informace a další si odvezl od něj.

Oč zde tedy šlo? Ta Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu není žádná bezvýznamná smlouva, jak by se mohlo zdát. A role Evropy je zde výlučně rolí… Já nevím, jak bych to popsal. Obětí se nazvat nedá. To je totiž takový pojem… I když je v podstatě výstižný. Evropa o ničem nerozhodovala ani tehdy v roce 1987, byla to záležitost USA a SSSR, dvou center řízení světa, dvou center koncentrace řízení světa, které to spolu projednaly a rozhodly se:
„Ano, teď ty rakety z Evropy odstraníme.“
Evropa si oddechla, pro ni to bylo jen dobře, protože to znamenalo, že se nestane bojištěm, že se nepromění ve válečné bojiště.

A není vůbec důležité, co to stálo Rusko, SSSR. To byl jeho problém, že prohrál, že se sám vzdal na milost vítězi USA. To už je jiná věc. Ale skutečnost, že si Evropa mohla vydechnout… Jich se přece nikdo na nic neptal. Zachtělo se Američanům? Tak tam rozmístili své rakety. Zachtělo se jim uzavřít se SSSR tu Smlouvu? Tak je zase odstranili. Evropa do toho neměla co mluvit. Rolí Evropy je jen být vykonavatelem cizí vůle a nést škodu, nastane-li krizová situace.

Ani teď se Evropy nikdo neptal. USA se tam nikoho neptaly, zda chtějí vrátit tyto rakety na své území nebo ne. Prezident USA o tom jednoduše Evropu informoval. A jak řekl Putin, tak v případě rozmístění těchto raket se Evropa pro Rusko stane zákonitě cílem. Jinak to prostě nejde.

Přičemž tím zákonitým cílem se nestane ani tak západní Evropa, která si proto také ještě dovoluje lavírovat, ale ta takzvaná nová Evropa. Tedy státy, které byly dříve součástí sovětského bloku,
a státy, tedy rádoby státy zformované na postsovětském prostoru bývalého SSSR, tedy pobaltské státy.
A poletí-li ty rakety deset minut z Německa, nebo tři minuty z Estonska, Lotyšska či Litvy, znamená dost velký rozdíl. To je snad zřejmé.

A zde je opět třeba zmínit malé státy. Malé státy s počtem obyvatel do 10 miliónů nemohou mít svůj stát pod kontrolou, je to absolutně vyloučeno. To je ale velké, obrovské téma, co jsou malé státy, co je to stát jako takový a organizace státu, ale pro tento okamžik je důležité si uvědomit, že se malých států nikdo na jejich názor neptá.
Příkladem je třeba Jižní a Turecký proud. Jak mohl třeba malý státeček Bulharsko čelit tlaku ze strany USA? A ten Jižní proud byl pro Bulharsko absolutně výhodný, stalo by se přepravním uzlem, na který je třeba brát ohled a získalo by tak větší politickou váhu. I ekonomicky to pro ně bylo výhodné, jenže dostali příkaz, a tak ho splnili. A proč?

Protože Rusko nedokázalo podpořit Bulharsko v tom, aby se stalo účastníkem Jižního proudu. Takže Jižní proud zlikvidovali. A ještě ani nestačili v prosinci ohlásit… V prosinci roku 2014 ohlásit, že Jižní proud se realizovat nebude a už v lednu byly zahájeny praktické práce na výstavbě Tureckého proudu, přičemž z iniciativy Turecka. A stát s 80 milióny obyvatel to v klidu ustál. Sedm miliónů obyvatel má Bulharsko oficiálně, reálný počet se však odhaduje na pouhých 5 miliónů, zatímco Turecko jich má 80 miliónů. Ale jak říkám, to je velké, rozsáhlé téma, nejde jen o tyto početní parametry.

Vždyť se podívejte na Ukrajinu, ta má 40 miliónů obyvatel a je jí to málo platné. Je na stejné úrovni jako Estonsko s jeho jedním miliónem. Takže Evropy se na nic neptali. Absolutně se jich neptali. Jednoduše je teď informovali:
„Pánové, vy jste teď zákonitým cílem kvůli našemu záměru zlikvidovat Rusko. My totiž musíme od sebe odvrátit ten likvidační útok, tak ať je veden proti vám. Proč bychom tím měli utrpět my za oceánem? Samozřejmě se tomu úplně nevyhneme, ale budeme-li útočit z vašeho území, tak vás totálně zničí, nezbyde z vás než jaderný popel. Úplně zmizíte z tohoto světa.“

Je ale třeba říci, že v případě jaderné války tu nezbyde nikdo.
My nemáme koncepci preventivního útoku, což znamená, že provedeme pouze odvetný protiútok. Takže podle této koncepce k tomu protiútoku dojde tehdy, až už nebude nikdo, kdo by o tom mohl rozhodnout, na vyšší úrovni. Až všechny ty zrádcovské generály svým útokem připraví o život jejich zaoceánští páníčkové. A zareaguje buď automatika nebo poručík Ivanov, či major Ivanov, v závislosti na tom, kdo v té chvíli bude na jakém místě, aby zmáčkl tlačítko. Takže v případě jaderné války to nepřežije nikdo.

A zde jsme došli k té otázce: Jak jsou vůbec spouštěny války?
To zjednodušení, že války Západ nebo jakýkoliv stát začíná pouze tehdy, je-li přesvědčen, že mu to nezpůsobí nepřijatelné škody, je zjednodušení na úrovni debility, která nemá nic společného s realitou. Na této úrovni by nebyla možná Brestská pevnost, blokáda Leningradu, nic z toho by nebylo možné.
Tento faktor bezesporu hraje roli při plánování bojových operací, ale k politickému rozhodnutí, zda bude či nebude válka, to nemá žádný vztah, absolutně žádný.

Války začínají tehdy, kdy jsou k tomu připraveny systémy.
To zaprvé. Války jsou spouštěny ve dvou případech. Takže ten první je, že systém je z nadnárodní úrovně připraven, takže dojde k rozpoutání války. A státy si v tomto ohledu mohou přát jen jedno: pokusit se to nějak přežít.
Třeba 1. světová válka. Když historici zkoumají 1. světovou válku, tak všichni píšou, že tu válku si nikdo nepřál, ale že byla nevyhnutelná. To znamená, že nějaká vnější síla postrkovala všechny ty státy k válce. A v Německu, které mělo bojovat na dvou frontách, nemohlo být absolutně žádných, vůbec žádných pochyb, že jim to..., že mohou zvítězit, aniž by jim to přineslo nepřijatelné ztráty. Německo dokonce s určitostí vědělo, že v případě rozpoutání války ho to poškodí natolik, že může také úplně přestat existovat.

Oni si to uvědomovali a projevilo se to i tak, že když německý velvyslanec von Pourtales předával nótu o vyhlášení války ruskému ministru zahraničí Sazonovi, tak plakal. Plakal, protože si reálně uvědomoval, že Německo tak jde vstříc katastrofě. A uvědomovali si to všichni pracovníci velvyslanectví, což mělo také svůj dopad v tom, že předal dokument, ve kterém byly dva texty. Německé velvyslanectví totiž mělo připraveny dva texty.
První nótu pro případ, že Rusko ultimátum přijme a nedojde k mobilizaci a druhou nótu pro případ, že ho odmítne a bude vyhlášena válka. No oba tyto texty byly obsaženy v jednom dokumentu, který von Pourtales předal Sazonovu.

Dovedete si tedy asi představit to napětí, v jakém museli pracovat lidé na tom velvyslanectví, aby to popletli a udělali z toho jeden dokument. Potom na to přišli ve čtyři hodiny ráno. Večer tu nótu předal a ve čtyři hodiny ráno volal Pourtales Sazonovi a ptal se, jakou část toho textu má považovat za předanou nótu. On dobře chápal, jakou katastrofu to znamená pro Německo. Ale plakal i ministr zahraničí Sazonov, jenže později ve Státní dumě, když vystupoval z tribuny Státní dumy.

Má se za to, že plakal radostí při pohledu na takovou jednotu národa a vlády. Jenže činnost ministerstva zahraničí pod jeho vedením ukazuje na to, že si také reálně uvědomoval, že následky účasti Ruska v těchto událostech budou pro Rusko katastrofální.
A proč do toho tedy Německo vůbec šlo? Protože nemělo na vybranou. Měli na výběr buď bojovat, pokusit se přežít a zachovat si tak svůj stát, a to dokonce i válčíce na dvou frontách, nebo zcela přijít o svou suverenitu a jako stát a národ přijít o svou kulturní identitu. Neměli na výběr.

Vnější řízení posouvalo ty státy a národy takovým způsobem, že válka byla nevyhnutelná a státní řízení s tím nic nemohlo udělat, vůbec nic. A proč toho nebylo schopné?

Ta věc se má tak, že pravidla Dostatečně všeobecné teorie řízení říkají... Tedy je tam toho více. Takže jedno je o tom, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a pro své zájmy a v míře svého nepochopení pro toho, kdo toho chápe a zná více. A ještě jedno.
Je tam ještě o využívání okolností pro dosažení subjektivních cílů. A to nejdůležitější, že všechny události probíhají tím nelepším možným způsobem s ohledem na reálnou mravnost a etiku všech účastníků procesu.

V rámci tehdejší etiky na mezinárodní úrovni prostě nebylo možné vyřešit otázky střetu zájmů
a nadnárodní řízení tlačilo státy a národy k 1. světové válce, takže státní řízení těch států a národů s tím nemohlo nic udělat, protože reálná mravnost a etika to prostě předurčovala.
Německo ale chtělo přežít, takže se bránilo i přes to, že si uvědomovalo tu hrůzu, že bude muset bojovat na dvou frontách, což pro něj bude znamenat katastrofu.

Přesto do toho šlo a téměř vyhrálo. Téměř vyhrálo! Německo přece neprohrálo. Německo se zhroutilo v důsledku vnitřního výbuchu, který mu tam zorganizovali. A mimochodem také kvůli zradě elit. Nedošlo na kapitulaci, ale k uzavření příměří.

Takže proč k té válce došlo? Protože z nadnárodní úrovně byl veškerý systém mezinárodních vztahů a stav státních mašinérií nastaven takovým způsobem, že se ta válka stala nevyhnutelnou.

Například ministr Sazonov byl jedním z největších propagátorů, který trval na tom a přesvědčoval Mikuláše II., aby vyhlásil mobilizaci. Prostě celý systém byl takto nasměrován.
Ať už si tedy ostatní účastníci přáli cokoliv, tak byli nuceni v rámci této etiky, této mravní složky té války se účastnit.

A druhá věc, při které dojde k válce. To když tu válku rozpoutají HLUPÁCI.
Ve vzduchu je cítit válka už od roku 2014. V roce 2014 byla zatím ta nejnebezpečnější situace, kdy americká státní elita na základě svých zkušeností z organizace 1. a 2. světové války, připravila začátek 3. světové války i s jejími Gliwicemi, kterými se mělo stát sestřelení Boeingu nad Ukrajinou.
Všechno k tomu tehdy bylo připraveno, systém byl připraven, jenže vojáka nemůžete držet příliš dlouho v bojové pohotovosti. Život totiž běží dál. Tehdy bylo důležité nepřipustit válku, za tehdejších okolností a nepřipustila ji ruská diplomacie a ruská společnost. K válce nedošlo. To byly ty nejtěžší chvíle a vyřešit se to povedlo jen tak tak.

To ale přece neznamená, že zájem americké státní elity zorganizovat 3. světovou válku někam zmizel. Takže to dál eskalují, eskalují a eskalují. A úkolem nadnárodního řízení, státního řízení, ruského prezidenta…
Teď mám na mysli funkci, když říkám ruský prezident, tak mám na mysli tu funkci, aby se to nepletlo. Putin je gosudar. Abych to v budoucnu nemusel vysvětlovat.
…a také prezidenta USA Trumpa…
Což je zásadní upřesnění, neboť Clintonová by měla jiné cíle, protože zastupuje jiné klany.
…takže před nimi stojí úkol, nepřipustit rozvinutí 3. světové války, její rozpoutání.

Jenže globální elity a státní elita USA se do sebe v USA zakously takovým způsobem, že tím omezují Trumpovu akceschopnost. A Trump, aby například vyhrával volby…
Máme tu přece určité procedury, které je třeba dodržovat, aby mohlo být realizováno řízení.
…se musí stát větším jestřábem než jeho protivníci.
Musí být natolik protiruský, aby to jeho protivníkům vyrazilo dech a nemohli ho z tohoto pohledu kritizovat.

Přece víte, jak ho neustále kritizují, že je ruským agentem, tohle musí překonat. Jenže je to nebezpečná situace. Státní elita si myslí, že tak tlačí Trumpa k rozpoutání 3. světové války proti Rusku. Státní elita věří, že zrádcovská ruská elita nedopustí odvetný protiútok. Oni si myslí, přičemž k tomu mají své důvody, že veškerá rossionská elita raději zdechne pod americkými jadernými bombami a raketami, ale nedovolí si zmáčknout to jaderné tlačítko a odpovědět Američanům, protože je jim třicet kousků nařezaného zeleného papírku milejších než jejich vlast, protože jsou jim dražší než jejich vlast.
A tak probíhá eskalace, kdy se ten stav pokoušejí dostat do bezvýchodné situace, do neřešitelné situace.

A proto byl potřebný ten spolehlivý posel, který si promluví se všemi, a potom si ještě odveze úplné…
Vždyť proč do toho Putin zaangažoval ještě další odborníky, takové jako Lavrov? Protože ten posel si musel odvézt vyčerpávající balík informací. Něco bylo řečeno pro veřejnost a zbytek jen jemu. Ten posel musel získat všechny potřebné informace. Jakmile u něj vznikla otázka v souvislosti s instrukcemi od šéfa, nebo si to s ním telefonicky přímo ze schůzky upřesnil, tak potřeboval dostat vyčerpávající odpověď, aniž by někdo někam chodil.

Co by se stalo, kdyby začali běhat tu za jedním tu za druhým? Vyvolalo by to paniku nebo něco podobného, nebo by to vypadalo, že se tak namáhají kvůli němu. Nic podobného. Jednalo se o pracovní schůzku a Bolton byl posel, generál pobočník, kterého vyslal vrchní velitel. A proto potřeboval získat veškeré potřebné informace o kampani, aby je předal svému vrchnímu veliteli. Tu situaci je třeba nějak rozřešit, překonat ji, a to je to, co teď dělají.

A válka je skutečně na spadnutí, je cítit ve vzduchu.
Teď je nutné neumožnit žádnému hlupákovi dotlačit ten stav do bezvýchodné situace, kdy vystartují rakety. A co to znamená pro Američany?
Dovedete si představit, co to teď znamená pro Evropu připomenout si osmdesátá léta?
Kdy byla Evropa absolutně bezvýznamná? Tenkrát ale existoval SSSR a tak přistoupili na „deštník“ od Američanů.

A teď? Mají díky americkým zájmům zdechnout pod ruskými jadernými raketami a bombami?
To se jim nechce. Musí se tedy odpoutávat, nalézat způsoby jednání s Ruskem. Musí začít nějak nastavovat řízení Evropy a vyvléci se přitom z vlivu americké státní elity.
To je cílem globálního prediktoru, cílem Trumpa, cílem Ruska i cílem Evropy.
Ti všichni mají stejný cíl a podle toho musí jednat.

28:03

Další otázka je od Jindry, který prosí pomoci porozumět událostem v souvislosti se summitem v Istanbulu. Mimochodem blahopřeje Rusku k takovému úspěchu, jakým je spojení dvou paralelních procesů do jednoho rámce.
Přítomnost Macrona a Merkelové znamená kapitulaci Evropy a přiznání, že bez Ruska problém běženců již vyřešit nedokáže?
Nebo se jedná o poslední zoufalý pokus změnit směřování procesu urovnání situace v Sýrii?

Zde se najednou prolíná několik procesů. A to, co převážně tlačí Francii a Německo, lídry Evropské unie k tomuto směru, to je mezi jiným i rušení zákazu rozmísťování raket středního
a kratšího doletu, o kterém mluví Trump. Protože trávou na bojišti se nechce stát nikdo, je třeba se z toho nějak vykroutit.

A co na to Putin? „Nějak dlouho jsme už nejednali v Normandském formátu. Tam na Ukrajině máme ohnisko, které tam zažehli Američané. Válku, která se k vám může přenést. Budeme to řešit nebo ne? A jak to tedy budeme řešit?“
Souvisí události na Ukrajině s těmi v Sýrii? Souvisí. A jak? Tak přinejmenším díky tomu, že tam i tam jsou hlavním aktérem USA, které z obou těchto míst hodlají rozpoutat válku proti Evropě. Ukrajina, tam je válka, která se má rozšířit do Ruska a Evropy a ta v Sýrii má zase vyvolat migrační proud, který má zahltit Evropu.

Na obou těchto místech to zorganizovaly USA. Vždyť ISIL… Před kamerami mohou tvrdit, co chtějí, ale každý, kdo jen přičichnul k tajným službám, velmi dobře ví, že neexistuje ani jedna teroristická organizace, která by jednala jen tak sama od sebe, aniž by se nacházela pod kuratelou nějaké konkrétní státní tajné služby. Taková prostě neexistuje.
Stačí dané organizaci zablokovat finanční toky, bankovní účty, to se v hotovosti zvládnout nedá,
a pomocí kýblů ropu nepřečerpají. Na to potřebují tankery a ropovody. A to všechno teroristická organizace dokáže jen tehdy, stojí-li jí za zády státy a její řízení probíhá prostřednictvím státních mechanismů.

A skutečnost, že ISIL je nepravidelnou armádou USA, je teď už nepokrytě probírána úplně všude. Dokonce i sám Trump prohlásil, že ISIL stvořil Obama a Clintonová. Šlo o přímé přiznání. A co se dělo dál?
Takže se setkali v tom Istanbulu, a Putin řekl:
„Jen za poslední měsíc a půl jsme sestřelili řádově půl stovky dronů, které se pokoušely útočit na naši vojenskou základnu v Chmejmim. A pár dní před tímto summitem naše ministerstvo obrany ve svém oficiálním prohlášení oznámilo, že v průběhu útoku dronů dne 6. ledna tohoto roku, kdy jich útočilo na naši základnu Chmejmim třináct, ze kterých jich bylo sedm sestřeleno a u šesti naši dokázali převzít jejich řízení a nechat je přistát, že při tom útoku byly ty drony řízeny z amerického výzvědného letadla Poseidon P-8.
Američané se tedy dopouštěli přímého útoku na naši leteckou základnu.“

To je jen k té otázce, jak probíhají skutečné války. Mnohé z toho, že za tímto útokem stáli právě Američané, již bylo naznačeno přímo tehdy v lednu. Ukazovali, jak ty drony vypadaly,
a komentovali co je a není možné. Jen to tehdy neřekli přímo. Teď už to bylo řečeno přímo a to bezprostředně před tím summitem v Istanbulu, kde se bude řešit další situace v tomto regionu.
A vyvíjí se to velice zajímavě.

V Turecku zcela nedávno došlo k velice zajímavé události, krvavé, kdy byl zavražděn saúdský novinář Chášakdží. V čem spočívá pozoruhodnost této události?
Ta pozoruhodnost spočívá v tom, že měl povolení k pobytu v USA a tak vůbec nemusel kvůli získání nějakého dokumentu letět do Turecka, mohl ho získat na jakémkoliv konzulátu Saúdské Arábie. A když někdo namítá, že jeho snoubenka byla Turkyně a proto tam musel letět. Tak to asi zrušíme jakoukoliv poštu a telefony, ne?

Například v našem státě máme k dispozici víceúčelová střediska, která nám umožňují z jednoho místa vyřešit problém na jiném místě. A konzuláty jsou vytvořeny právě proto. Každý nemá možnost si někam zaletět, a tak mu konzuláty tyto služby poskytují zde a teď. Jestliže byla nutná její účast, tak mohla na ten konzulát zajít sama a vyřešit vše potřebné i bez něho. Ale jí si přece ani nepozvali. Proč tedy musel letět na ten konzulát právě do Turecka?

Jen kvůli jednomu cíli, aby tam byl zabit.
Velmi dobře to věděli jak v USA, tak i v Saúdské Arábii. Kdyby ho ale zabili na území USA, tak by to znamenalo další podkopávání stability Trumpova řízení i samotného Trumpa, podkopávání stability řízení realizovaného globalisty.
Jenže globalisté sledují zcela jiné cíle. A právě kvůli těmto jiným cílům bylo zvoleno Turecko.

Takže co se děje? My víme, že hlavními aktéry na straně protiteroristické koalice bojující proti ISIL v Turecku, oj v Sýrii, jsou tři státy. Je to Sýrie, oj omlouvám se, je to Írán, Turecko a Rusko.

Turecko se zcela náhodně, i když je třeba říci, že pravděpodobnostně předurčeně, ocitlo v tomto svazku. Jako zaštiťovatel teroristických organizací bojujících v Sýrii proti zákonné vládě a jako území, přes které byly dodávány teroristům zbraně, přes které se přepravovala syrská ropa, která odcházela z tureckých přístavů, která proudila přes turecké ropovody, bylo Turecko od počátku v té válce vedené proti Sýrii spojencem USA.

Protože znovu opakuji, že Turecko mělo sehrát roli podobnou roli Třetí říše, přenést válku do Evropy a následně být kvůli tomu zlikvidováno. Potom by nastoupil Írán a udělal pořádek. Jenže zásah Ruska do syrského problému tento plán narušil.
On už i tak visel na vlásku, ale ten zásah ho pohřbil s konečnou platností. A tak vznikl úkol Turecko opět stabilizovat. To byl jeden úkol.

A druhým úkolem bylo další odepisování Saúdské Arábie. Dokud nebude Saúdská Arábie zcela zdiskreditována a dokud ji muslimský svět zcela neodvrhne, Írán se nedokáže stát centrem koncentrace řízení světa tradičního islámu, který se reálně zformoval ve světě.
Je napřed nutné zlikvidovat Saúdskou Arábii, odstranit ji. A zde jako hlavní aktér, hlavní účinkující vystupuje právě Turecko, které tou vraždou Chášakdžího získá nejvíce. Stane se tak rovnocenným partnerem při vyjednávání na této aréně, stejně jako všichni ostatní hráči.

Diskreditace Saúdské Arábie probíhá následujícím způsobem. Jednak její válkou s Jemenem, díky které se proti ní obzvláště v islámském světě zvedá odpor. A k vyprovokování reakce Evropy bylo nutné, aby vnější hráč předvedl, že mít co do činění se Saúdskou Arábií, je dost problematické. Dokud tam u sebe lidem usekávali hlavy, vše bylo v pořádku. A jak to vypadá v tomto případě? Co je celému světu do toho, co se stalo na území Saúdské Arábie? Protože konzulát, to je území Saúdské Arábie a navíc zabili občana Saúdské Arábie. Vždyť kolik jich do té doby doma pozabíjeli všemi možnými způsoby?

Včetně princů, když z nich ždímali peníze. Nebo když šlo jako o státní převrat. Vždyť tam sekají lidem hlavy na náměstích a nikoho to nezajímá. Teď to bylo potřebné nafouknout kvůli tomu, aby se Turecko mohlo stát partnerem v zahraničněpolitické činnosti. Zatím ho odstrkovali, ale v této záležitosti hraje prim, zde brání evropské hodnoty. Takže tu z pohledu Evropy vystupuje ve zcela jiné podobě. Turecko odhalilo tento strašný zločin a stalo se tak partnerem Evropy při řešení mnohých problémů. Proto ten summit. Je třeba vyřešit ten problém, aby nedošlo k válce v Evropě.

A válka se do Evropy může rozšířit dvěma způsoby.
Ten první je přes Ukrajinu a ten druhý prostřednictvím migrace.
Ten první způsob se řeší prostřednictvím Normandského formátu a ten druhý nelze vyřešit bez Turecka.
Takže abyste tu situaci vyřešili, musíte sami upevnit Erdogana. A vražda toho novináře ten úkol s Erdoganem zcela řeší, když z něj opět dělá vhodného partnera pro jednání s Evropou.

A co dělá Putin? Využívá okolnosti pro dosažení subjektivních cílů.
Spojil tyto dva formáty, ve kterých se stal klíčovou figurou. Takže všechno je v pořádku. Nikdo nic nemůže udělat bez Ruska a Putin takto koncentruje řízení světa z nadnárodní úrovně. Ta událost v Istanbulu, kde došlo k propojení různých formátů do jediného s jedním nadnárodním řízením zosobněným Ruskem a ruským gosudarem Putinem, se v plném rozsahu stala skutečností.

Ještě zdůrazním, že do této chvíle jsme tak zjevně z nadnárodní úrovně nejednali, vždy jsme se prezentovali na úrovni prezidenta, tj. hlavy jednoho ze států.
Teď už jednáme z nadnárodní úrovně a spojujeme procesy, spojujeme formáty.

41:50

Dále je tu otázka od Vitalije. Valeriji Viktoroviči v USA poštou poslali bomby Baracku Obamovi, Hillary Clintonové, Georgu Sorosovi a do newyorské kanceláře CNN.
Má být tato událost vzkazem státní elitě, že sami vybuchnou, jestliže budou pokračovat v krocích vedoucích ke světové válce, nebo to provedla sama státní elita, aby se připomněla voličům před nadcházejícími volbami v USA?

Ať už je to jak chce, tak všichni voliči mají rádi trpitele. Když je někdo pronásledován za dobrou věc, tak je třeba ho podpořit. A ta situace je teď velice vážná. Ten, kdo vyhraje tyto volby do kongresu a senátu, ten také bude v podstatě řídit stát.
Úkolem americké státní elity je, aby prohrál Trump.
Trumpovým úkolem zase je, aby v USA vyhrála globální elita, která je vnitřní, ale zároveň i globální.

Když globalisté eskalují hysterii proti Trumpovi, tedy ne globalisté, omlouvám se, státní elita, přeřekl jsem se. Když státní elita eskaluje hysterii proti Trumpovi, tak tím vyčerpává veškerý svůj vlivový mechanismus. A jim se zdálo, mysleli si, že když rozešlou všechny ty bomby, tak vyhrají:„Jak si mohou dovolit nás ti Trumpovi přívrženci tak zastrašovat? Hrozit nám bombami?“

A jak se hledají takoví vhodní přívrženci? Mimochodem, to má i přímý vztah k tomu střílení v Kerči. Velmi často se stává, že nějaká rozvědka nemůže naverbovat agenta svým jménem. Proto například sovětská rozvědka verbovala některé agenty jménem britské rozvědky. Například nějaký generál hitlerovské armády bojující proti SSSR by za žádnou cenu nepřistoupil na spolupráci se sovětskou rozvědkou, ale s britskou klidně s přesvědčením, že poskytuje informace britskému rozvědčíkovi.

Takže při realizaci teroristických útoků je velmi často využíván právě tento trik, kdy s využitím okruhu zájmů daného člověka s ohledem na oblast, kterou je třeba diskreditovat, k němu přistupují ze strany té ideologické slupky, tedy přímo v té ideologické slupce, která pro něj bude přijatelná, aby se dopustil... ...té podvratné činnosti a splnil svůj úkol.
Takže je nutné najít vhodného člověka, kterého je možné vyprovokovat k takovým krokům, a který sám bude vyjadřovat očividné protrumpovské sklony, ale s omezeným chápáním, navrhnout mu, co by měl udělat, odůvodnit to tím či oním…

U různých tajných služeb jsou tyto provokace běžným chlebem. U nás teď například rozvíjí nové roviny té věci, které jsou absolutními bludy. Takže prostě přijdou, zrealizují to a nezabývají se tím jen státní struktury.
Využívá se to i v zločineckých šarvátkách, můžete to vidět v různých detektivkách a tak podobně. Je to takový všeobecně známý trik.

Takže co udělali? Rozeslali bomby. Mimochodem do New York Times to poslali bývalému šéfovi CIA Brennanovi, nejednalo se o samotnou redakci. A na tomto základě se tam zvedlo velké pozdvižení, které však může být při správném přístupu zcela otočeno proti státní elitě. Víte, jak to celé probíhalo?
Všechny bomby byly poslány cestou, při které bylo jasné, že do adresáta nedojdou, že budou zachyceny ještě u vchodu, to bylo jednoznačné, zcela jednoznačné. Neměly šanci projít kontrolou, než bude zásilka doručená adresátovi. Jasně musely být zachyceny, což bylo takto provedeno schválně.

A jak vypadaly samotné bomby? Byly málo účinné s nějakým práškem, který byl potom analyzován jako neškodný. Šlo tedy v podstatě o atrapy vyvolávající určité zdání, ale bylo to s plnou silou využito proti Trumpovi.
A Trump to v podstatě při správném přístupu, při normální práci se společností v sociálních sítích může použít proti státní elitě. Oni tak napálili sami sebe.

- A jak okomentujete to střílení v americkém Pittsburghu?

Oj, mohl jsem rovnou pokračovat, protože to bezprostředně souvisí s tím, co se děje teď s tou americkou státní elitou a pokusem svrhnout Trumpa.
Není tajemstvím, že židovská diaspora v USA v mnohém kope za americkou státní elitu. Má k tomu různé důvody včetně nátlaku na Trumpa, aby získali větší prospěch…
- Kšeft
- Ano, větší kšeft pro sebe.
A v tomto ohledu to přehnali. Je třeba včas se zastavit, proto jim byl vyslán signál. 11 mrtvých. Možná jich bylo skutečně 11 a možná že ne, možná jich bylo dosaženo jiným způsobem, ale to číslo 11 bylo potvrzeno.

A pořád by to ještě nemuselo nic znamenat a mohli bychom to přejít, kdyby ta první informace o vznesení obvinění proti tomu pittsburghskému střelci nezněla tak, že mu bylo předloženo obvinění za jedenáct přečinů.
„Nu, pánové… Možná jde opravdu o souhrnné obvinění a náhodou se to shoduje.“ Jenže ne. Ve velmi krátké době se to změnilo v obvinění za 29 přečinů. Ale to jsou velice zajímavé počty, protože to máme 2 + 9, a to už určitě nemůže být náhoda.

Takže hned dvakrát dali najevo, kdo stojí za tímto teroristickým útokem. Volba člověka, který se toho dopustil, ukazuje: „Končete s tou hrou proti Trumpovi, jinak vás oklestíme.“
– Někde jinde.
– Někde jinde.
A to je konec, teď už narazili. Ten signál byl vyslán zcela konkrétní.

- Megyn Kellyová už také narazila?

Ne, Megyn Kellyová je trochu jiný aspekt. To je tak, že ta se tak či onak pohybuje v té oblasti, kde je velký oběh informací a ona přitom naráží na normální vztahy. A jako normálně orientovaný člověk, přece jen je to žena, matka...
Přestože to bývá všelijaké a do výchovy si děti berou i homosexuálové, tak zde je to hledisko trochu jiné. Ona si myslela, že její postavení…
Přece jen dělala dokonce třikrát rozhovor se samotným Putinem.
...že je tak moc na výši, že jí toto postavení umožní vyjádřit ve velice politicky korektních formách:„Lidi, přece to všechno nenecháme dojít až do tak absurdních konců? Vždyť už tu máme rasismus naopak vůči bílému obyvatelstvu.“

Ona bránila sama sebe a své děti. Ale ukázalo se, že to dělat nemůže, okamžitě jí dali co proto.
A dokonce jí nepomohlo, ani když se potom kála.
To znamená, že USA kráčí k absolutní katastrofě.

Ten obrácený rasismus, rasismus vůči bílým tam nabírá takové obrátky, že válcuje všechno. Víte, dnes už žena nemusí dokazovat, že ji muž skutečně znásilnil, nebo jí nějak ublížil. Stačí říci:
„Och jak já jsem před dvaceti lety trpěla, když jsme spolu měli co do činění.“
To stačí. A ten muž je a priori vinen. Nemusíte nic dokazovat.

Jako to bylo v případě jmenování soudce Kavanaugha. Přesně tak to přece bylo. Vždyť to jeho jmenování viselo na vlásku, a prošel tím hlasováním jen tak tak.
A teď je ta situace stejná a Megyn Kellyová je tím mezním bodem, tím ukazatelem, že se ten proces přehoupl do druhé fáze, že ten proces už přešel do nové kvality.

To je všechno.

A co to znamená pro nás? My to musíme využít. Proč bychom jí tedy nenabídli práci v Russia Today? Je zbytečné dělat si legraci s Prvním kanálem a nejlepší by bylo skutečně ji angažovat.

52:53

Dále je tu otázka od Maxima, kterou podpořilo dalších 61 lidí. Valeriji Viktoroviči, proč právě teď Putin podepsal nařízení o použití speciálních ekonomických opatření v souvislosti s nepřátelskými kroky Ukrajiny vůči občanům i právnickým osobám Ruské federace?
Vždyť Ukrajina řízená americkými loutkovodiči takto vyvádí už dlouho.
Jedná se o odpověď na autokefalitu nebo jde o asymetrickou odpověď na jiné kroky podniknuté proti Rusku?

Rusko nikdy nepracuje… Putin vždy jedná asymetricky. Vždy jedná účelně a nezávisle na tom, co předpokládá etika vztahů. Jako že když vypověděli 60 našich diplomatů, takže mi jich také vypovíme 60. Ne, někde reagujeme symetricky, někde nesymetricky. Z čeho vycházíme?
Vycházíme ze zájmu věci, z celkového stavu, jednáme po vyhodnocení všech parametrů procesu, jeho vnitřní algoritmiky.

Ano, Ukrajina je již dlouho pod vnějším řízením a je nástrojem uplatňování globální politiky USA, které svou vnější politikou zasahují do globální politiky. Jde o globální politiku, kterou svým jednáním narušují.
Prostě teď nastoupila doba, kdy je to z řídícího hlediska účelné a možné realizovat, tak to bylo realizováno. Protože někdy byste sice chtěli, ale není možné to realizovat. Nebo se to třeba realizovat dá, ale nebylo by to účelné. A všechny tyto okamžiky jsme v našich vztazích s Ukrajinou již prožili, proto byly ty sankce vyhlášeny v okamžiku, kdy to je účelné, aby to mělo ten správný vliv na procesy probíhající nejen na Ukrajině, ale vůbec okolo Ukrajiny v globálním světě, včetně těch v Rusku a na naši vnitřní „elitu“, tedy takzvanou, tu ďáblem posedlou.

55:11

Dále Denis z Oděsy prosí vysvětlit vaše slova o Bělorusku. Dostali varování, aby nechali Bělorusko na pokoji. Má na mysli to vyjádření Babiče, ruského velvyslance v Bělorusku.
Vždyť přece Ukrajinu vydali mlčky? Proč tehdy nezaznělo takové varování?

Jsem přesvědčen, že ruská rozvědka věděla o plánech provést na Ukrajině Majdan i prezident tam byl stejný, sedící na dvou židlích.
Jak teď máme brát vážně tato rezonující prohlášení, když větší část Ukrajiny přenechali bez boje? Bělorusko si vezmou stejně, bez ptaní. A potom zase budeme diskutovat, zda bylo třeba vstoupit s armádou.
- Je to třeba.
Vždyť to vlastně byl cíl USA. Já si nemyslím, že pindosy taková varování zastaví.

Ne. Víte, to je zase trochu zkreslené chápání procesů řízení. My jsme Ukrajinu nevzdali. Jestli si vzpomínáte, tak se hlavní fáze na Ukrajině v jejím dotlačení ke konfrontaci s Ruskem kryla s dobou, kdy u nás p-rezidentem USA v Rusku byl Medvěděv. Kdy jsme tu v Rusku měli ve funkci prezidenta rezidenta USA. Ten nemá jiný zájem, než jak posloužit USA. To právě v jeho prezidentském období proběhla příprava těchto událostí na Ukrajině, ke kterým tak či onak mělo dojít.

P-rezident Medvěděv si myslel, že jeho páníčkové ušetří, ale ne. Ta válka byla připravována od samého počátku. Prostě jen dřív začali. Donutil je k tomu Putinův příchod. Kdyby v té funkci byl Medvěděv, došlo by k tomu stejně, jenže majdan by byl vyvolán proti Medvěděvovi a jeho by stejně jako Ceausescu zastřelili u kremelské zdi.
- S manželkou?
- Společně s manželkou.
Aby dav viděl, jak s těmi korupčníky naložili. Oni tyhle věci vůbec nechápou, oni jen slouží…

Proto je také ta americká elita přesvědčena, že naše rossionská podpindosnická elita raději zdechne pod americkými bombami a nejenže si nikdy nedovolí zmáčknout to tlačítko ale dokonce se ani rozhořčit, že je Američané likvidují. Připravovali to.
A cožpak Putin ve funkci prezidenta, jako ruský gosudar, na tyto události nereagoval?
Zapomněli jsme snad na to, že v roce 2014 Rada federace poskytla Putinovi povolení, aby vstoupil s armádou na ukrajinské území?

Můžete se vrátit k jednomu z mých komentářů, kde jsem dokládal a mluvil o tom, že to povolení bylo vydáno kvůli tomu, abychom se vyhnuli válce, abychom stihli předběhnout americkou armádu na ukrajinském území. Kdybychom vstoupili s vojsky, tak by Američané na ruskou armádu, na Rusko přímo neútočili,
- Jako v 1968 v Československu?
- Ano jako v 68 v Československu.
Kdybychom stihli vstoupit s armádou, bylo by to vyřešené, proces by se rozběhnul. Nebylo to tehdy nutné. Ale ta agrese byla tímto způsobem odražena. A když byla odražena, tak to povolení pro Putina zase odvolali.

A mimochodem rumunskému prezidentovi ho neodvolali. A Američané proto postupovali jinou cestou. Pěkně krůček za krůčkem, postupně, pomaličku. Teď už jsou v Oděse, Javorově a kde ještě mají ty své základny?
Jenže to už je politika, tomu jsme zabránit nedokázali. Ale nedovolili jsme jim provést genocidu obyvatelstva na Donbasu. Zastavili jsme to.

S ohledem na Bělorusko je ta situace trochu jiná. To je přece jen spojenecký stát. Tam jsou jiné vztahy s Ruskem, není to jako pracovat s Ukrajinou. Principiálně se to liší. Zde můžeme zasáhnout v předstihu a vstoupit s armádou. Teď probíhají vojenská cvičení. Právě při těchto cvičeních měla proběhnout okupace Běloruska. Takže ta doba je horká.
- Cvičení NATO.
- Ano, mám na mysli cvičení vojsk NATO.
Takže ta doba je teď velice horká.

Tu munici do Německa přece nedovezli náhodou právě teď, poprvé od bombardování Jugoslávie.
A dokonce to komentují tak, že je to pro budoucí vojenské akce, v Evropě. Ta konfrontace je teď velice vážná, principiálně odlišná.
A zde je nutné… Kdyby Alexandr Grigorjevič neměl tak neposedný zadek, a nelísal se ze všech stran k Porošenkovi, jen aby předvedl: „Já jsem váš člověk, buržoust jako vy, tak proč ze mě děláte posledního diktátora?“
A pustil na své území ruskou armádu, všechno by bylo v pořádku.

Preclíky by se on cpal, a na peci v klidu spal. A nemusel by mít stažený zadek. Takže všechno je zcela jinak, než bylo popsáno.

01:01:17

Dále je tu zpráva od Lilji Petrové, která píše: „Já pracuji jako učitelka a jsem i třídní učitelka. K mým povinnostem patří mimo jiné organizovat třídnické hodiny. Jako jedno z témat jsem navrhla Způsoby genocidy, kde jsem probírala nebezpečí alkoholu a kouření.“
Pro přípravu použila i materiály z KSB a DVTŘ ve formě prezentace. Studenty tyto materiály zaujaly a dospělé metodiky to pobouřilo. „Jak prý můžu používat materiály, u kterých ani není uveden autor? Vždyť to bych prý mohla na naší průmyslovce šířit i propagační materiály nějaké sekty!“ cituje.
„Napovězte, jak bych měla správě odrážet takové výpady?“

Ale to je přece úplně jednoduché. 28. listopadu 1995 byla na základě výsledku slyšení v parlamentu Koncepce sociální bezpečnosti doporučena k tomu nejširšímu zavádění do všech oblastí činnosti, a to včetně vzdělávacího procesu.
Takže když uplatňuje Koncepci sociální bezpečnosti a používá ji pro pedagogické účely, tak naplňuje rozhodnutí Státní dumy.
Koncepce sociální bezpečnosti je jedinou legitimní ideologií v našem státě. JEDINOU!
A když ji někdo začleňuje do seznamu extrémistických materiálů, dopouští se zločinu proti státu zvaného vlastizrada. Vůbec se nejedná jen o překročení jejich funkčních pravomocí, jde o vlastizradu.

Zadruhé. Dále tu je výnos ruského prezidenta… Připomeňte mi datum.
– Listopad roku 2013.
– Z listopadu roku 2013, z 20. listopadu 2013 O schválení koncepce sociální bezpečnosti.
Takže právní základna pro použití Koncepce sociální bezpečnosti jak v učebním procesu, tak i v praktické činnosti tu je. A ten, kdo tomu brání, ten se s prominutím dopouští vlastizrady.
Takto to prostě je.

01:03:41

A poslední otázka od Kiremeta. V besedě se Spicynem Nikolaj Ivanovič Ryžkov, bývalý a poslední předseda Rady ministrů SSSR zmínil, že hlavním nedostatkem sovětského vzdělávacího systému bylo neposkytování znalostí z oblasti řízení v polytechnických vzdělávacích zařízeních. Vždyť ředitelé podniků takové znalosti potřebovali. A konkrétně ve Stalinově tezi o přechodu ke komunismu je řečeno, cituji:
„…kvůli tomu však musíme také zavést všeobecné povinné polytechnické studium…“. Konec citátu. A nic tam nebylo řečeno o všeobecném vzdělání v oblasti řízení.
Valeriji Viktoroviči, možná že hlavní příčinou zhroucení SSSR byla neznalost řízení vedoucích pracovníků, a ne masová zrada idejí?
Nesoudíme takové, jako je Ryžkov příliš přísně?

Vůbec ne.
Cožpak velitel generálního štábu, první náměstek ministra obrany, hrdina SSSR, generál Achromějev, když s Američany podepisoval dohodu o kapitulaci, o tom, že z výzbroje odstraníme rakety středního a kratšího doletu, a staneme se tak bezmocnými proti útoku, proti analogickému útoku ze strany Američanů, nechápal, co dělá?

A co ten dáreček v podobě likvidace raket, které ani nebyly předmětem této smlouvy, na které si Američané vzpomněli až potom? Velmi dobře to chápal!

Cožpak státní řízení, ruská vláda, která 5. ledna 1968 podepisovala akt kapitulace, dohodu se společností Lena Goldfields o uznání jejích nároků nechápala, že se dopouští zločinu proti státu zvaného vlastizrada?
Že tak předávají řízení ekonomiky Ruska, SSSR vnějšímu řízení? Velmi dobře si to uvědomovali.

Právě díky této dohodě nám znemožnili rozvíjet automobilový průmysl, protože Západu překážel. Právě díky této dohodě začalo naše zaostávání v rozvoji počítačové techniky.
Tedy počítačovou techniku pro kosmos a vojenské účely jsme vyvíjeli velmi dobře dál a naše Iskry byly v porovnání s XTéčkama (IBM PC/XT) vyspělé.

Jenže ten problém je v tom, že osobní počítače a všechno, co potom ovládlo oblast řízení, se nám tím znepřístupnilo. Vždyť když naše Politbyro a Vláda rozhodovaly o tom, že se vzdáme vlastního vývoje, a rozhodly se místo toho kopírovat západní výrobky, tak musely chápat, že nestačí, že je musíme kopírovat, čímž ztrácíme čas a zaostáváme, ale navíc tak pracujeme s něčím, co už aktuálně zastaralo a nevěnujeme se perspektivnímu vývoji?

Všichni odborníci o tom mluvili. Chápali to!
Proto to celé dokazuje, že nejvyšší politická „elita“ SSSR náš stát ZRADILA!

A teď se nám pokoušejí namluvit: „To vy všichni jste zradili. Je to přece tak, že my, „elita“, jsme splnili jen to, co jste si vy, lidé, přáli!“
Uvedu takový názorný příklad. Máme vojáka, rudoarmějce, vojáka Druhé útočné armády, který padl, ale ze svých bojových pozic při obraně vlasti neustoupil. A teď si představme, že generál Vlasov řekne: „Ale on si přeci přál, abych já zradil, on přece sám chtěl, aby ho zabili ve jménu Vlasti!“ A stejně tak by generál Vlasov mohl říci manželce toho rudoarmějce: „Ty ses přece chtěla stát vdovou! Proto jsem já zradil. Tvé děti se přece chtěly stát sirotky! Proto jsem já zradil!“

To je analogie toho, co se nám snaží namluvit. „Elity“ udělaly to, co chtěly ony, zatímco lidé poctivě pracovali na svých místech a mysleli si, že státní ideologii vybudování sociálně spravedlivé společnosti vyznávají stejně ti, co pracují u strojů jako ti, co řídí stát.

A cožpak si lidé, kteří podepisovali projekt Sojuz-Apollo, neuvědomovali, že tak předávají naše technologie, aby tím zachránili americký kosmos?
Aby tak americký kosmos vypadal více méně obstojně do okamžiku, kdy bude Sovětský svaz zaprodán?
Velmi dobře si to uvědomovali!

A nedostatek řídících znalostí, to je pouze důsledek té zrady, protože oni nesplnili hlavní Stalinův požadavek a nevypracovali teorii řízení státu, teorii vybudování komunismu, protože „bez teorie nám hrozí smrt.“

Zde je možné si ještě připomenout plénum ÚV KSSS z roku 1967, ale to je velké, obsáhlé téma…

Takže je nesoudíme vůbec přísně. Zrada nejvyšší politické „elity“, a to včetně té vojenské, byla rozsáhlá, jinak by nedošlo na přestavbu.
Jeden osamocený Gorbačov by sám nic nedokázal. Maršál Achromějev měl všechny možnosti pro to, aby zatknul zrádce své vlasti.

Například turecká armáda se nikdy neostýchala a nevyhýbala své státní roli. Pokud to považovala za potřebné pro zachování své státnosti, tak provedla státní převrat a řídila stát do dalších voleb.

Jestliže to strana nezvládala a ty jsi byl komunista Achromějev! Tak proč ti stačilo, aby ti nařídili: „Vrať svůj partajní lístek!“ abys šel a ve všem je poslechl?

Neboť ZRADA byla ZÁKLADEM celé partajní sovětské nomenklatury a to včetně té vojenské.

A proto našemu národu zbývá jen jedna možná volba…
To byla poslední otázka, že?
...a tou jedinou volbou je, že si lidé musí sami osvojit nauku řízení a maximálně bezkrizově vstoupit do řízení, aby mohli začít bránit své zájmy i zájmy své rodiny. A bez znalostí se vám to nepodaří.

Znalosti o řízení sociálních, složitých sociálních supersystémů jsou vyloženy pouze v pracích vnitřního prediktoru zveřejněných do června 2018.

A bohužel je to stále aktuálnější s ohledem na přání některých PŘEHODNOTIT a VYPUSTIT metodologickou část z prací vnitřního prediktoru.
Studujte pouze práce zveřejněné do června 2018, ve kterých najdete metodologii řízení, metodologii poznání.

Studujte tyto práce. Zavazují vás k tomu dokonce i státní rozhodnutí.

1) Rozhodnutí Státní dumy přijaté na základě výsledků parlamentního slyšení o Koncepci sociální bezpečnosti ze dne 28. listopadu 1995.
2) Schválení Koncepce sociální bezpečnosti ze dne 20. listopadu 2013 ruským prezidentem.

Všechno k tomu máte!

Stačí si jen najít čas, abyste si osvojili nové znalosti a použili je ve svém osobním životě a chránili tak své zájmy a zájmy své rodiny.
A tyto drobné kroky se potom kapka po kapce stékají ve větší pramínky, potůčky. I velká řeka vzniká z malých potůčků. Jako řeka Volha, po které už mohou být přepravovány velké náklady, také vzniká z malých potůčků.

Stejně tak řízení a změna života společnosti na ten bezkrizový probíhá na základě kroků podnikaných statisticky předurčenou většinou lidí.

Začínali jsme dnes tou otázkou, že všechno probíhá... S ohledem na začátky válek.

Války začínají proto, že se uplatnil princip, na jehož základě se vše děje tím nejlepším možným způsobem s ohledem na reálnou mravnost a etiku všech účastníků procesu.

Je tedy nutné měnit mravnost a to znamená přehodnotit kategorie dobra a zla. Je nutné chápat, že jedny potřeby jsou degradační a jiné demograficky podmíněné.

Je nutné přehodnotit parametry dobra a zla, měnit svou mravnost a také etiku vzájemných vztahů tak, aby pro vás bylo nepřípustné v případě, že si uvědomujete, že váš šéf přijal rozhodnutí, které je krizové a bude mít katastrofický vliv na váš život, na život vaší rodiny, na budoucí pokolení, aby pro vás bylo nepřípustné jít a poslechnout ho s tím, že to nějak dopadne, že s tím stejně nic nenaděláte.

Musíte změnit etiku vzájemných vztahů. A to všechno dokážete udělat bezkrizově pouze se znalostmi o řízení složitých sociálních supersystémů.

A opakuji, že tyto znalosti naleznete v tlustých knihách vnitřního prediktoru SSSR zveřejněných do června 2018.

Studujte je, stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou!
Do příštích setkání!

Diskuse: http://www.vodaksb.eu/diskuse/otazka-odpoved-v-v-pjakina#comment-172064