Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 25.03.2019

30.3.2019

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 25.03.2019.srt (91583)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 25.03.2019.txt (58655)
 

1. 00:32 Voľby na Ukrajine. Vráti Rusko Krym? Ukrajina a hitlerovské Nemecko.
2. 28:10 Referendum nepomohlo zachrániť ZSSR, ako teda pomôže neúčasť vo voľbách Ukrajine?
[moja pozn.: Rád by som podotkol, že neúčasť na voľbách platí pre UKRAJINU. Na Slovensku je absolútne odlišná situácia! Preto chcem poprosiť, aby tí, ktorí zvažujú svoju neúčasť na voľbách, aby si to rozmysleli a dali hlas lepšiemu kandidátovi a nedopustili, aby sa úradu chopila totálna podpindosníčka alias Kiska v sukni. Môže nás to vyjsť totižto veľmi draho. Ďakujem pekne.]
3. 38:07 Stretnutie Medvedeva a Millera s Medvedčukom a Bojkom.
4. 43:53 Medvedev a článok Surkova ,,Dlhý Putinov štát“.
5. 54:55 Odstúpenie Nazarbajeva z postu prezidenta Kazachstanu. Dopad na globálne udalosti – formát Astany.
6. 01:13:11 Situácia v pobaltských ,,štátoch“.
7. 01:19:36 Nová Muellerova správa. Zmena správania sa amerických podpindosov po ,,nevydarenom“ stretnutí Trumpa s Kim Čong-unom.
8. 01:25:20 Znalosti a ich šírenie ako JEDINÝ spôsob na odvrátenie vojny. VEĽMI DÔRAZNÁ výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den...25.03.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:33

Asi všichni víme, jaká byla nejpopulárnější a nejčastěji pokládaná otázka. Položíme ji dnes ale později. A začneme opět těmi takzvanými „volbami“ na Ukrajině, které se mají konat již tento týden. Otázka na Ukrajinu je od Alexeje, který píše:
„K Ukrajině Pjakin říká, že nepůjdou-li lidé volit, tak tím odříznou majdanové období a vrátí se ke státnosti, která byla do roku 2014.“
– Není to úplně přesné, ale něco pravda je.(V.V.P.)
„Že potom nebude zapotřebí platit dluhy z těchto let a budování státu bude probíhat po staru. Tak dobře.“
– Ne. Dále.(V.V.P.)
„Dluhy tedy platit nebudeme a vrátí nám v takovém případě Rusko Krym?
Přece se tím vrátíme do roku 2013?“

A druhá otázka:
„Nemohlo stejně, jako to navrhujete pro Ukrajinu, postupovat Německo v roce 1945?
Odstranit Hitlera a říci:
‚To období od roku 1933 do roku 1945, kdy tu u moci byli nacisté, prostě vyškrtneme a odpovídat za jejich činy nebudeme. Navážeme na státnost z roku 1932, na Schleichera a hotovo, žádné kontribuce platit nebudeme.‘
Valeriji Viktoroviči, myslíte, že by to tenkrát takto šlo?
A proč je to podle vás teď možné na Ukrajině?“

(V.V.P.)

Protože se jedná o dva rozdílné případy. Jak do toho vůbec bylo možné zaplétat Třetí říši, je těžké si vůbec představit.
Takže oč tu jde?….O neznalost toho, co je to stát, jak se státy formují, jak existují, jak jsou formovány projektově-konstruované státy, jak se formují historické státy. Odtud ten guláš v hlavě.

Abychom se k tomu již nevraceli, tak jen řeknu: Otázka Krymu je jednou pro vždy uzavřená.

A to vůbec ne kvůli tomu, že bychom odmítali něco vracet.
Ta věc se má tak, že Krym nikdy nebyl součástí Ukrajiny ani podle její vlastní ústavy. Takže Ukrajina nemá vůbec právo se ozývat, ať už se její stát obnoví v jakémkoliv formátu.

Ta ústava byla postsovětské Ukrajině takto zformulována schválně, aby se potom dal Krym bez problémů převézt z administrativní správy Kyjeva a mohla tam být zformována nová státnost vyhovující umístění americké vojenské základny. To kvůli tomu to tak udělali.

V čem tedy tkví podstata toho všeho?….Jak jsou formovány ty státy?

Proč je v případě Ukrajiny možné říci, že se může vrátit do roku 2013 a v případě Německa to možné nebylo?….A navíc, co přesně znamená to „vrátit se do roku 2013“?

Do jedné a té samé řeky dvakrát nevstoupíte.
Procesy ve světě se změnily, rovnováha sil ve světě se změnila a tak každý stát, byť se i právně vrátí ke statusu určité úrovně, musí zohlednit nové reálie.
Bude nutné vyložit trochu teorie, aby se vše vyjasnilo.

Jak jsou formovány státy?
Státy procházejí ve svém rozvoji cykly, kdy dochází k upevnění jejich moci, ke stagnaci, k zastavení rozvoje, k pádu jejich moci a do určité míry i k jejich rozkladu. Tak či onak jsou potom státy nuceny z těchto stavů znovu startovat.

Dá se snadno vrátit nějaká odpadlá část státu? ….Ne, nedá.

Podíváme-li se, jak bylo zničeno Ruské impérium, tak názorně uvidíme, že Sovětský svaz, aby si navrátil ta území, která patřila k Ruskému impériu, musel podniknout nová opatření ve vztahu k zformovaným subjektům řízení jejich státností, aby si je mohl k sobě opět přičlenit. Jednalo se o různá opatření. Jakmile se totiž zformuje subjekt řízení, je nutné se tomu přizpůsobit.

Stejné je to na Ukrajině, kde došlo ke státnímu převratu, v jehož výsledku různé části Ukrajiny přijaly vlastní rozhodnutí, jak se k tomu postaví.
Krym, který nikdy nebyl součástí Ukrajiny, který byl jen takříkajíc v její svěřenecké správě, v administrativní správě Ukrajiny se rozhodl, že se chce vrátit k Rusku, že k tomu nastal vhodný čas.

A Donbas se na základě ústavy, na základě ukrajinské právní úpravy rozhodl, že ten zločinecký převrat, státní převrat nepřijme, že se bude držet té situace, té státnosti, která tam byla před tím zločineckým převratem.
Jenže to provedení zločineckého převratu ho postavilo před úkol zformovat na Ukrajině legitimní moc.
A Luhanská a Doněcká republika tyto formáty navrhly, nabídly formát nové Ukrajiny.
Její jednotlivé součásti mají utvořit federaci z republik nebo jiných útvarů, že vše bude fungovat jinak. Což znamená, že všechno, co by se v okamžiku pádu státního zřízení, protože v roce 2013 došlo ke zhroucení státu, tak všechna území, která by se od Ukrajiny odtrhla a stala se součástí jiného státu, zformovala vlastní státnost...

Potom by k nim centrum budoucího státu už muselo přistupovat jako k subjektům státní úrovně. Buď by se jednalo již o subjekt jiného státu, jehož součástí se stal Krym, nebo by se jednalo o nově zformované subjekty.
To právě proto nesmí být Donbas odříznut.
Odříznutý Donbas zformuje nová centra řízení, která se svým postavením stanou jinými státy a díky tomu by potom moc na Ukrajině s centrem v Kyjevě navázala na ten zločinecký, fašistický státní převrat a ta banderovská líheň by tak zůstala zachována.

Chceme to tak? ….Nechceme.

Takže na Ukrajině musíme zachovat takovou státnost, která povede k tomu, že ta banderovská líheň bude zlikvidována.
Dále. ….Co probíhá při skládání státu?

Znovu zopakuji:
Ukrajina nevládne žádnými kompetencemi spadajícími do tří nejvyšších priorit zobecněných prostředků řízení. ….To je prostě daná skutečnost.
Proto může ke složení Ukrajiny dojít pouze z nadnárodní úrovně. Sama Ukrajina v této věci o ničem nerozhoduje.

Subjekty státnosti jsou v současné době Luhanská a Doněcká republika.
Kyjev takovým subjektem není, jedná se pouze o nástroj řízení z nadnárodní úrovně. A jak bude o Ukrajině rozhodnuto, taková státnost tam bude zformována.
A otázka návratu určitých území...
Zatím se totiž žádná území, která byla podle ústavy součástí Ukrajiny, neodtrhla. Což je velice důležité, to zachování územní celistvosti Ukrajiny.
Kam ovšem nepatří Krym, který nikdy součástí Ukrajiny nebyl.

A kdyby se součástí Ukrajiny měly stát jiné státy, tedy přesněji státy, které byly součástí jiného státu?
Když se rozpadlo Ruské impérium, tak byly zformovány územní státy.
Vzpomínáte na 30. prosinec 1922?….Co je to za datum? ….Datum vzniku SSSR.

Jaké státní subjekty tehdy zformovaly SSSR?

Byly čtyři. RSFSR, Ukrajina, Bělorusko a Zakavkazská federativní socialistická republika.

A jak byla zformována ta Zakavkazská republika?
Ze čtyř republik, které se potom staly samostatnými sovětskými republikami. Byla to Gruzínská republika, Arménská republika, Ázerbájdžánská republika a ještě jedna čtvrtá republika, která se stala součástí SSSR prostřednictvím Gruzie, se kterou ale předtím uzavřela jako subjekt mezinárodního práva mezistátní smlouvu. Jednalo se o Abchazskou republiku.

A když se podíváme na rozhodnutí organizačního byra o uzavření této smlouvy s Abcházií, o uzavření této federativní smlouvy, svazové smlouvy s Gruzií, tak je tam řečeno vše.

Co tam stojí?

Počet našeho obyvatelstva a tehdy se jednalo řádově o dvě stě tisíc obyvatel... Počet našeho obyvatelstva a úroveň kompetencí, které jsou tyto obyvatelé schopni zajišťovat, nám neumožňuje fungovat v podobě samostatného státu, a proto je pro nás s ohledem na tradiční řídicí hospodářské vazby s Gruzií, nyní výhodnější uzavřít mezistátní smlouvu a část těchto kompetencí získat díky Gruzii.

A ta Zakavkazská federativní republika byla zformována z úplně stejného důvodu. Neboť nikdo z nich samostatně nedosahoval potřebné úrovně souboru kompetencí, který by si dokázal zajistit vlastními silami, aby přežil.
Takže se napřed spojili do jedné republiky a dosáhli tak pěti, no šesti miliónů obyvatel. V roce 1921 zjistili, že je jich stále málo, že to takto neustojí. A tak se zamysleli:
„My jsme dříve tyto kompetence získávali z carského centra jako samostatné subjekty, jako samostatné prvky řízení Ruského impéria.“

A proto aby přežili, aby se v dějinách zachovali, bylo nutné obnovit Ruské impérium. To proto vstoupili do Sovětského svazu. Ve výsledku jim, těmto republikám Sovětský svaz, stejně jako předtím Ruské impérium, dokázal zajistit potřebný soubor kompetencí díky svazovému centru, díky ekonomice celého SSSR, což těmto republikám následně umožnilo stát se samostatnými.

Kdy již nebyly federativními republikami, ale staly se součástí jednotného Sovětského svazu, ve kterém byl vyčleněn Ázerbájdžán, Arménie i Gruzie jako samostatné republiky. Abcházii nevyčlenili, ale jako součást Gruzie existovala i nadále.

Proč o tom mluvím?

Když se rozpadl tento jednotný stát a byla zformována nová centra koncentrace řízení, nové státní subjekty, které si své kompetence začaly doplňovat z jiného nadnárodního centra, tak abychom tato území mohli opět přičlenit k našemu státu, museli jsme tyto otázky řešit s novými nadnárodními centry.

S ohledem na Polsko jsme to vyřešit nedokázali, stejně jako v případě Finska. A tak zůstaly mimo rámec Sovětského svazu.
Ale s ohledem na ostatní republiky jsme to vyřešit dokázali, protože se tam nestačily etablovat jiné subjekty nadnárodního řízení a my jsme je stihli včas díky tomu, že jsme jim poskytli své kompetence, začlenit do svého státu. Znovu. ….A díky tomu jsme obnovili celý náš stát.

Podíváme-li se na případ Ukrajiny, tak svým souborem kompetencí mohl malý Krym směle soupeřit s celou kontinentální Ukrajinou. Krym byl velice unikátním subjektem.

Co proto podnikala Ukrajina, aby byl Krym z její strany lépe ovladatelným?

Všemožně se snažili likvidovat krymskou ekonomiku a veškeré jeho řízení. Všechno jednoduše likvidovali. Tam jen díky jedné nitce, díky komplexu přípravy letců na letadlové lodi, bylo možné rozvinout důležité mezistátní vztahy.

Jenže Ukrajina si nic z toho nepřála, protože znovu opakuji, že Krym svým souborem kompetencí spadajících do třech nižších priorit zobecněných prostředků řízení, byl plnohodnotnou protiváhou, prostě plně vyvažoval celou kontinentální Ukrajinu.

Nač jim byl subjekt, se kterým bylo potřeba se dohadovat?

Proto Krym maximálně deptali. Jenže čím víc ho deptali, tím více si přál vrátit se k Rusku. Oni přece viděli, že se je snaží vrátit do doby kamenné, že se snaží o jejich degradaci.

Zatímco teď se Krym dokázal již povznést o dost výše.
Proto také Ukrajina nemá vůbec žádnou šanci získat zpět Krym. ...Vůbec žádnou šanci!
A vůbec teď nejde o to, že jí formálně nikdy nepatřil. Prostě ta úroveň kompetencí, které jsme teď Krymu zajistili, v násobcích převyšuje tu úroveň kompetencí, kterou mu může nabídnout hroutící se, zcela zahnívající Ukrajina.

Chápete?

Zemědělská velmoc může vyvolat nadšení tak u těch primitivů, západňáckých vesnických chrapounů. Oni nechápou potřebu vysokých technologií. To právě proto je kvůli rozvrácení Ukrajiny tak prosazován tento primitivní, chrapounský „svidomismus“, ten západňácký, že je nutné všechno zlikvidovat: jadernou energetiku, raketový a vesmírný průmysl, vojenskoprůmyslový komplex.

Nic z toho prý nepotřebují. Vše to přece stojí jen fůru peněz. A jestliže se tam na západě Ukrajiny považovalo za vrchol sociální kariéry stát se pomocným číšníkem v nějaké té hospodě, a někdo za takovými lidmi přišel s vysokými technologiemi, tak vůbec nechápali, oč jde. Pro ně je přece jednodušší všechny ty vysoce technologické stroje prodat do šrotu a opět se věnovat své obvyklé činnosti - obsluze milostpánů. Za to přece dostanou prašulky pěkně na ručku.

Tak nač by potřebovali vysoké technologie? ...Vesmír? ...No nač? ...Oni to nechápou.

Ta kultura západních oblastí nepodporuje vysoké technologie, a proto také nemůže zajistit kompetence ani na třech nižších prioritách řízení, už vůbec nemluvě o tom, že tam panuje absolutně otrocká, nevolnická psychologie, taková tam byla zformována kultura. Tam o žádných vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení nemůže být ani řeči, žádné takové kompetence tam prostě nejsou.

To ovšem neznamená, že tam nejsou lidé snažící se dosáhnout lidského způsobu života a to i na základě této kultury. Jenže v kultuře samotné to chybí, a proto ten „svidomismus“, ta „banderovština“ a podobně pramení právě odtamtud.

Ta volyňská řež je také odtamtud, protože v té kultuře absolutně chybí kompetence spadající do třech nejvyšších priorit zobecněných prostředků řízení. To proto je mohli poslat udělat ten masakr Poláků a právě kvůli tomu také teď probíhá občanská válka na Ukrajině, které se zmocnily jejich bandy.
Ještě jednou. Když stát v okamžiku své slabosti přijde o nějaká území, tak v budoucnu nemá žádnou možnost si je automaticky vrátit. Je nucen se zohledněním stávajících reálií formovat svou státnost na nové úrovni. ...A jestli si někdo myslí, že to platí pouze pro SSSR, tak ho teď rozčaruji.

Po 1. světové válce přestalo existovat Rakousko-Uhersko....Všichni vědí, že existuje:
Visegrádská čtyřka a projekt Mezimoří, Intermares, jedná se o obnovu Rakouska-Uherska na nové úrovni.
Teď na tom musí pracovat s Polskem, Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Rakouskem, ale už za jiných podmínek, v jiném formátu. A kdy to dokážou obnovit, je stále otázkou.

A co se týká toho Německa. ...Čeho se snaží dosáhnout na Ukrajině?
Snaží se tam o to, aby ten státní převrat byl uznán za zákonné pokračování ukrajinské státnosti.

A čeho se snažili dosáhnout masovými tresty, mučením a zabíjením lidí na Donbasu?

Chtěli tam dosáhnout takového stupně bezpráví, aby Rusku nezbyla jiná možnost, než vstoupit do války, aby mu kvůli záchraně lidí nezbylo než silovým způsobem provést čistku Kyjeva.
A to by potom byla plná analogie s Třetí říší.

Jak bychom následně zformovali ukrajinskou státnost, taková by byla, silovou cestou, prostřednictvím šesté priority, díky přítomnosti naší armády, vojenských velitelů, díky silám speciálního určení, které by chytaly a likvidovaly banderovce.
Teď to všechno bude muset udělat sama Ukrajina, protože chceme, aby se Ukrajina zachovala celá. To je pro nás důležité, aby na Ukrajině byl mír, aby z ní byl neutrální demokratický stát, přestože půjde o projektově-zkonstruovaný stát bez priorit, bez kompetencí spadajících do třech nejvyšších priorit zobecněných prostředků řízení.

Ale bude z ní stát. Takových států je všude plno, a tak se stane jedním z nich.
Jenže nás chtěli donutit, abychom tam udělali čistku jako ve fašistickém Německu. Fašistické Německo přijalo fašistický Hitlerův převrat jako rozvoj své státnosti, potom s tím vyšlo na vnější okruh a dostalo pořádně po čumáku.
Jak NDR, tak i NSR byly zformovány těmi okupačními silami, které zlikvidovaly fašistickou stvůru na německém území.

Teď je nutné dosáhnout toho, aby tu fašistickou stvůru na svém území zlikvidovala sama Ukrajina, svými silami na ukrajinském území.
A proto je tak moc důležité, jak se lidé postaví k tomu cirkusu s volbami.
Jestliže ho podpoří, tak si ponesou i všechny důsledky z toho vyplývající. Uvedu příklad, který se toho týká.
Když někdo tvrdí:
Sovětský svaz odmítnul platit dluhy carského Ruska, tak to není pravda.
Sovětský svaz dokázal obstát proto, že si jako odrazový bod vzal rok 1913.
Rok 1913. ...Přitom jsme tím bodem mohli udělat i rok 1917. ...Proč jsme se rozhodli pro rok 1913? Protože nám řekli: „Plaťte dluhy!“
My jsme řekli: „Dobře. Dluhy za carské Rusko zaplatíme.
Ale vy, čtrnáct západních států, nám zaplatíte za škody způsobené vaší intervencí.“
Oni řekli: „To tedy ne....Jak si to představujete?“

„V tom případě ty dluhy k roku 1913 rušíme, neboť ty jsou sporné a od toho se odrazíme dál. Ale ta věc, že jste, naši drazí přátelé, od února financovali Prozatímní vládu a různé ty bělogvardějské režimy, je čistě váš problém, který s vámi vůbec nehodláme řešit. Vy jste vsadili na jiný státní subjekt, podporovali jste ho, financovali, jde tedy o náklady vašeho řízení.“

A když já mluvím o tom, že je nutné odmítnout ten „svidomý“ převrat na Ukrajině, tak uvádím tuto historickou paralelu, kdy nově zformovaná státnost řekne, že hodlá navázat na rok 2014, respektive 2013, začátek roku 2014:
„Všechno, co jste investovali do jedné ze stran bojujících v občanské válce, jsou vaše ztráty. My s nimi nehodláme mít nic společného. Veškerá právní úprava bude navazovat na rok 2013/14, stejně jako celá smluvní základna. My nehodláme nést odpovědnost za žádné ty zločinecké dohody, za ně nic platit nebudeme.“

Stejně jako sovětské Rusko neplatilo…
Dokonce ani postsovětskému Rusku se tyto dluhy neodvážili předložit, ty jsme jednou pro vždy odmítli.
Carské dluhy jsme uhradili, až do roku 1917, ale za Prozatímní vládu a bělogvardějský režim jsme neplatili nic, vůbec nic. Řekli jsme, že se jednalo o státní převrat, ten únorový, a ten se nás netýká:„My jsme provedli říjnovou revoluci, od ní se tedy odrážíme. A to období od únorového převratu do konce občanské války… Že jste dávali peníze té druhé straně, je čistě váš problém, čistě váš problém. Proč bychom pro Boha za ně měli platit my?“ ...A také jsme neplatili.

A na Ukrajině je úplně stejná situace. Kyjevská banda po tom převratu tu Ukrajinu tak zadlužila, že by se už nikdy na nohy nepostavila. Jestliže se k tomu lidé postaví způsobem:
„Nu co se s tím dá dělat?“ ...Tak to promiňte, budete to tedy muset všechno zaplatit a bídy se nezbavíte, svými životy to zaplatíte.

A když se ztotožníte s pohledem Luhanské a Doněcké republiky a řeknete:
„Státnost od tohoto bodu přestala existovat, protože došlo ke zločineckému převratu, který odmítáme a všichni jeho zahraniční sponzoři mají smůlu, jedná se čistě o jejich ztráty. Jaké jste s nimi vedli obchody, je jen vaše věc. Nás se to netýká. Vy jste podporovali v občanském konfliktu, v občanské válce tu stranu, která prohrála.“

To proto tak usilovně bojují o legitimizaci toho cirkusu jako voleb.
Oni potřebují navázat, pokračovat v ukrajinské státnosti výslovně od státního převratu, jinak to pro ně bude znamenat velké ztráty, včetně těch finančních.

– Pokolikáté se již vracíme k té práci Stát je systém pro přežití národa?
– Ano, to všechno je v té práci Stát je systém pro přežití národa bez ztráty jeho kulturní identity.
– Najdete ji na našem webu s upřesněními a doplňky z 11. února.

28:10

K další otázce od Alisy. Valeriji Viktoroviči, vy jste nejednou připomínal, že je nutná masovost určitého jednání nebo vnímání světa. Třeba na příkladu neúčasti ve volbách na Ukrajině.
– Ano. (V.V.P.)

Přestože se jedná o utopii vzhledem k úrovni propagandy.

– Ne. (V.V.P. úsměv) Dále.
Nakolik je funkční taková „masová statistika“?

Vždyť dějiny dokládají, že i když podstatná většina lidí odmítá tu či onu variantu událostí, tak jim to není nic platné. Jako to bylo například v případě všesvazového referenda o zachování Sovětského svazu. Přestože lidé ve své většině hlasovali pro jeho zachování, byl SSSR rozpuštěn.
Vysvětlete prosím, jak funguje mechanismus masové statistiky, v jakých případech se realizuje a jak?

(V.V.P.)
Takže co se týká toho referenda za zachování SSSR, tak tam je jedna velice závažná, velice důležitá nuance.
Tam šlo o hlasování za zachování obnoveného SSSR. Jenže ten formát obnoveného SSSR tam nebyl přesně lexikálně popsán. Lidem nesdělili, jak to vlastně má vypadat. A každý si to mohl vyložit podle svého. Takže lidé si mysleli: „Teď zachováme SSSR a potom ho budeme reformovat.“

A to využili ti, kteří měli v plánu a také realizovali likvidaci státu SSSR a jeho rozčlenění na republiky bez suverenity. V každé republice bylo zformováno takové informační pole, které dávalo najevo: „Tyto naše názory ostatní republiky nepodporují.“ A zpětné všeobecné informační pole, které vycházelo z těchto republik, ukazovalo: „Ano, nejsme schopni se shodnout.“

A právě to bylo důvodem, že se společenská smlouva o likvidaci SSSR stala realitou.

Když lidé viděli, že neexistuje možnost, že by se mocenské elity dokázaly dohodnout… Protože bylo zformováno takové informační pole, že to možné není, že by došlo ke konfliktu, tak si lidé řekli: „Je-li tomu tak, nezbývá nám, než abychom se snažili přežít každý samostatně.“
Z jedné strany znělo: „Já chci…“ Z té druhé: „Já také chci, jenže…“
Takto byl ten informační konflikt zařízen, proto ten příklad nesedí.

A co se týká té masové statistiky.
Podívejme se na to takto, jednoduše, Západ si nyní s ohledem na Ukrajinu reálně uvědomuje, že jestliže se teď ukrajinský národ k volbám nedostaví v takovém počtu, aby se lidem potom dalo do očí tvrdit: „Vy jste si to sami zvolili!“ ...Aby se na tom dala postavit informační propaganda, bude to znamenat krach této kyjevské bandy a ustavení jednotného státního systému na základě Luhanské a Doněcké republiky, které jsou schopné poskytnout dostatek sil, aby potlačily tu banderovskou pakáž.

Ty fašisty jednoduše vylikvidují a ostatní silová ministerstva přeformátují. Samozřejmě, že to SBU/gestapo, které nedělá nic jiného, než že mučí lidi tak, že jim přitom umírají v rukou, bude muset projít režimem lustrace v plném rozsahu. Všichni, kteří tam pracovali, musí projít tou nejpřísnější lustrací. Někdo po ní bude moci pracovat v této bezpečnostní službě i nadále, prokáže-li se, že se nepodílel na tomto gestapáckém mučení, týrání lidí. Protože ta bezpečnostní služba má širší rozsah služeb než jen provádění výslechů a zajišťování podpory vládnoucímu režimu.
V podstatě ale všichni bez výjimky musí projít režimem přísné lustrace.

Takže lidé to odmítají. ...A co uvidí nadnárodní řízení?

Že podvést lidi se jim nepovede, že lidé vidí, že se jedná jen o cirkus a legitimitu toho cirkusu jako voleb neuznávají, že to odmítají. ...Odmítají!
Já jsem prakticky jediný, kdo tvrdí, že na ty volby lidé nesmí jít, v žádném případě. Všichni ostatní, jen se podívejte na centrální televizi:
„Ano, je to cirkus, ale volit lidé jít musí, protože to a to…“ ...A proč? ...Aby Ukrajina zůstala pod jařmem nadnárodního řízení a její lidé byli stejně jako dřív otroky a zdrojem levné pracovní síly.
Aby se tam stejně jako dřív provozoval sexuální turismus a dost možná i obchod s orgány.

Proto jim tak záleží na účasti lidí v těch volbách, přestože říkají:
„Není tam ani jeden kandidát pro lidi, všichni jsou to banderovci, všichni jsou tam pro pokračování války, to je tam prostě hlavní proud. Ale je přece nutné najít tam někoho, s kým by se dalo domluvit…“
Lidé přece vidí, že si nemají z koho vybrat, že jsou to samí fašisté. Není tam jediný člověk, jediný kandidát, který by nebyl nacistou, fašistou a člověkem, který by nechtěl vést válku s Ruskem a zabíjet Rusy na Donbasu. Všichni jsou v tom zajedno, absolutně všichni. Lidi to odrazuje.

A když se nedaří ten scénář s podporou voleb, co je třeba udělat?
Je nutné ukázat z vnějšího okruhu, že Rusko, tedy přesněji, že svět to vnímá jako VOLBY. Proto se velvyslanec USA obrací k lidem:
„Lidé, jděte volit. To je demokracie. To na vaší volbě vše záleží. My jsme přece ukazatelem toho, že se jedná o VOLBY, tak musíte v těchto volbách hájit své zájmy!“

Podívejme se na Dmitrije Anatoljeviče Medvěděva.
Ten před svou cestou do Bulharska poskytnul rozhovor bulharským novinám Trud, kde říká:
„Já vím, že to je jen cirkus. Přesto ty volby uznávám.“
A co říká Kovtun?
„Vy ty volby ještě rádi uznáte. USA vám to přikážou a vy je uznáte.“
A Medvěděv zcela přímo říká:
„Já uznám jakýkoliv výsledek těch voleb. ...Jakýkoliv! ...Protože se bude jednat o člověka Washingtonu. Mně je zcela ukradené, že se tam volby jako takové žádné nekonají. Já USA sloužím věrně a oddaně.“

Proč využívají tak vysoce postavené osoby?
Protože vidí, že je lidé nepodpoří a to znamená, že občanská válka na Ukrajině skončí, že Luhanská a Doněcká republika nastolí jednotný mír a státní pořádek na celém ukrajinském území tak, že ten banderovský puč, státní převrat bude odmítnut a všechny náklady si odepíšou ti, kteří za těmi banderovci stáli.
A to samozřejmě nechtějí. Oni chtějí, aby těmi poškozenými zůstali lidé. A proto jednají tak jak jednají, oni sami se snaží dokázat, že masová statistika nic neřeší. Masová statistika toho řeší hodně.

Například na Dálném východě lidé prostě nepřišli hlasovat, dokud jim neposkytli takové kandidáty, za které by se dalo hlasovat. Tímto způsobem pohnuli s celým volebním systémem v Rusku. Tam také přece nebylo z koho vybírat, a tak lidé prostě nešli hlasovat. Ve výsledku to stát musel vzít na vědomí.
Takže masová statistika toho řeší hodně, řeší všechno. Koho lidé podpoří, kam se stát pohne.

Proto se tak snaží o to, aby tou masovou statistkou pohnuli a lidé přijali ten cirkus jako volby. Proto také vystupují všichni ti „patriotičtí“ Ukrajinci, kteří jsou s kyjevskou bandou na nože, žijí v Rusku, kde se před nimi schovávají, ale vystupují jednotně:
„Považujte ten cirkus za volby! ...Jsou to volby! ...Protože jinak můj páníček bude škodný. Vy musíte být i nadále otroky a nepoškozovat mého páníčka. ...Musíte být jeho pokornými otroky.“

To je celá ta situace. Vysmívají se lidem, je to výsměch lidem. Ty metrové volební lístky, tolik těch kandidátů… Lidem plivou přímo do tváře. Já opravdu nevím, jak někdo vůbec může na takové volby jít hlasovat.
Já chápu, že v té západňácké psychologii si zvykli klečet na kolenou, jak to neustále dokazují. U nás je znakem smutku, když muži sundají své čepice a ženy smutně svěsí hlavu, když někoho vyprovázejí na hřbitov.
A tihle? ...Zvykli si klečet na kolenou, tak na ně také neustále padají. Musíte se zbavit toho otroka v sobě.

38:07

K další otázce od Antona.
Okomentujte setkání Medvěděva a Millera s Medvědčukem a ukrajinským prezidentským kandidátem Bojkem.
Velice se to podobá dětským hrám na politiku ze strany Medvěděva, ale co tam dělal Miller?
A obecně se lidé ptají, proč ta schůzka měla právě takové složení?

(V.V.P.)
To je velice zajímavá otázka. Trochu jsem se jí už dotknul.
To právě Medvěděv pracuje na tom, aby předvedl, že se na Ukrajině jedná o VOLBY. Absolutně se tím demaskuje. A ten páníček, kterému Medvěděv slouží, protože se jedná o podpindosníka, je americká státní elita, a ta potřebuje, aby ten cirkus byl vnímán jako volby. To proto říká:
„Setkal jsem se s prezidentským kandidátem, protože na Ukrajině jsou VOLBY a ať už probíhají jakkoliv, já je považuji za volby!“

Je třeba říci následující věc. Není důležité kdo, a jak bude volit. Vítězem těch voleb stejně bude jmenován kdokoliv z toho seznamu. Kdokoliv. Takže to klidně může být i Bojko. Je to úplně jedno. Ti hlavní lídři se mezi sebou škorpí, aby předvedli páníčkovi, že to oni jsou ti praví, ale vybrán může být kdokoliv.
A také tam zní: „Rusko se vměšuje do ukrajinských voleb.“

A tak se ruský premiér setká s prezidentským kandidátem a něco prý projednávají o budoucích plynových smlouvách. Je totiž zapotřebí ukázat, že na Ukrajině probíhají VOLBY.
Ve skutečnosti to však je až druhotný úkol. Ta schůzka Medvěděva, Bojka, Medvědčuka a Millera z větší části nebyla o Ukrajině, jednalo se o Rusko. A ta Medvědčukova přítomnost na ní je klasickou ilustrací toho chování ukrajinské „elity“, která se připravuje včas zradit…

Pro ni to není zrada, ale předvídavost. Jen si vzpomeňte, jak to vypadalo na Bolotném náměstí. Prakticky veškerá „elita“ se podrobila tomu majdanu, všichni se tam rozběhli, protože se domnívali, že Boloto už vyhrálo a Putin prohrál.
Ve skutečnosti tomu tak ani vzdáleně nebylo a teď začal další majdan.

Medvěděv je aktivním účastníkem státního převratu, který všemožně dává najevo:
„Podívej, páníčku, jak se snažím, já jsem celý jen tvůj. Stačí mi z Washingtonu kývnout a já uznám jakékoliv volby. Není vůbec důležité, že tady v Rusku říkají, že se o žádné volby nejedná, a že proto nesmí být uznány. Ale na rozdíl od Putina mně přece nikdo nenadával, takže se k nim mohu připlazit i po kolenou, když jsi mi to nakázal.“

Miller je také aktivním účastníkem státního převratu.
A tak si pozvali Bojka, o kterém na Ukrajině vykládají, že prý je proruský. ...Jaký proruský?
Kde v něm vidíte nějakou proruskost?

A ještě přijel Medvědčuk. ...„Vždyť Putin tu už zítra nebude a páníčkovi je třeba dát najevo, že jsem s ním. Já se přece také snažím o to, aby na Ukrajině brala vrch ta banderovská pakáž, aby tam ta válka nikdy neskončila, aby se rozšířila i do Ruska, aby konečně to Rusko bylo rozporcováno. Přece vidíš, jak jednám s Medvěděvem, Millerem. Jsem celý váš. A že je Putin můj kmotr, či družba...“
Ano, kmotr. ...„Přece by ses neurazil? Vždyť já tě jen chci zabít, abych se zavděčil páníčkovi.
Snad ti to nevadí?“

Tahleta banderovská, chrapounská, primitivní filozofie je prostě nechutná. A Medvědčuk ji teď plně demonstroval, protože si myslí, že ve skutečnosti vyhrají tady u nás, že se teď rozpoutá majdan a Putin bude svržen, že se stát rozpadne na státečky bez suverenity, že začne občanská válka.

A aby zůstal u moci, aby na něj páníček, americká státní elita nezapomněla, tak se zase blýsknul svou úsluhou. Jenže to mu nevyjde.

Cožpak to nevidíte? ...Jak je ten majdan dušen v samotném zárodku?

Jen se dál předvádějte v plné kráse, ukazujte kdo je kdo.
Nu ten, Medvěděv se už sám odepsal tou svou účastí v zákazu provozu toho Boeingu. On měl jeho provoz zakázat, aby páníčkovi posloužil a udělal opak. Donuť hlupáka modlit se Bohu, on si horlivostí čelo rozbije.

Proto si i americká státní elita oddychne, až se Medvěděva konečně zbaví.
A Miller to nepochopil, a tak se přidal.

43:54

A mimochodem také se ptají, jak byste okomentoval jednání Medvěděva v souvislosti s tím nedávným článkem od Surkova Dlouhý Putinův stát.

(V.V.P.)
Ano, to je důležitá věc. Když jsem tenkrát komentoval ten Surkovův článek, tak jsem začal tím, že se v roce 2007, na podzim roku 2007 v očekávání toho, že Putin v březnu roku 2008 odejde, začaly se místní „elity“ stavět na zadní a začaly ignorovat prezidentovy příkazy:
„On přece odejde, tak už na nás nemůže, nic neudělá…“
Jenže Medvěděv stejně jako Miller a další, kteří se účastní toho majdanu, nepochopili ten hlavní Surkovův vzkaz.

A ten byl hlavní, jednalo se o jedinou věcnou záležitost, které si měla povšimnout všechna ruská „elita“.
O čem tam Surkov mluvil?

„Pánové a dámy, máme tu ruský národ a vy, podpindosníci, mu nerozumíte! Vy jste nevolníci, otroci, ale ruský národ takový není, a proto se nesmíří s tím otrockým postavením, do kterého se ho snažíte dostat. To vy se chcete po kolenou plazit před svým americkým páníčkem a lízat mu boty i zadek. Ale ruský národ ne! Ten vás všechny požene holí, a potom vám všem bude zatraceně horko. Jaký to bude subjekt řízení, který se chopí moci a obnoví Rusko, není podstatné. Jedná se o hlubinný ruský národ, kterému nejsme schopni porozumět.
Nám všem bude zatraceně horko, jestliže se národ „elitě“ vymkne z rukou, jako se to stalo „elitě“ Ruského impéria, která přišla o řízení národa a ve výsledku vzniknul SSSR. Oni si ho přece nepřáli, ti, co zorganizovali tu únorovou revoluci v Rusku. To přece nebylo jejich cílem, ale vykoledovali si říjen. To národ je svrhnul.“

To proto tak všichni nenávidí ten subjekt, bolševiky! Protože byl ruský, svou podstatou byl zcela ruský, zrodil se z hlubin ruské mentality a za to ho tak nenávidí, že se nikdy neohnul před Západem, neplazil se po kolenou a nelízal páníčkovi jeho boty.
To zato ty bolševiky tak všichni nenávidí. Jakmile někdo z analytiků, nebo rádoby historiků či politiků něco řekne proti bolševikům, je třeba vědět, že nenávidí Rusko a pohrdá ruským národem, že si přeje ho zotročit pro svého západního páníčka. Udělat to, co bolševici znemožnili udělat těm, kteří provedli únorovou revoluci.

Takže aby se teď udrželi u moci a stejně jako dřív mohli parazitovat na ruském národě, je potřebné, aby moc alespoň do určité míry dokázala naslouchat ruskému národu a podle toho potom manévrovala.
To proto Surkov tak křičí. Putinovi začalo jeho druhé volební období. A tak křičí:
„Pánové, ať vás ani nenapadne ignorovat Putinovy příkazy, protože jinak nám všem bude horko! Jen on umí naslouchat ruskému národu a zachraňuje tím vaše zadky. Jinak vás všechny, stejně jako ty gaunery, kteří nepochopili ruský národ v roce 1917, z Ruska vymetou.
A potom budete stejně fňukat: ‚Proč právě nás‘?
Protože ruský národ pochopit nedokážete, zatímco Putin to umí a naslouchá mu. A my nemáme nikoho jiného, koho bychom mohli dát na jeho místo.
Proto musíme Putina poslouchat, když on řekne: ‚Dost‘, tak to znamená dost!
Když řekne: ‚Udělejte to!‘ Tak to uděláte.
Protože jinak to znamená náš konec, když ho neposlechnete. Vy sami tím podkopete klanově-korporativní zájmy všech klanových korporací tady v naší zemi i v zahraničí.

Ani svému páníčkovi tím neposloužíte, protože Rusko se na nohy postaví, nedokážete tomu zabránit. A až to Rusko udělá, bude vám zatraceně horko, protože to bude muset udělat v krizových podmínkách, ve válečných podmínkách. Vy ho k tomu donutíte.
Jedna říjnová revoluce vám nestačila?
Přece víte, jak povstávali bolševici, jak zachraňovali stát?
Celých sedmdesát let jste se ho pokoušeli dostat zase na kolena, dokud se vám to nepovedlo. Přece vidíte, že ruský národ se opět probouzí! Pro vás všechny to znamená velké potíže, proto musíte poslouchat Putina a přesně vše plnit, do poslední tečky. Musíte číst každý i ten nejmenší pohyb jeho obočí, výraz jeho očí. Hádat, co svým postojem dává najevo.

Vy byste Putina měli na rukou nosit, protože to na něm závisí veškerá vaše budoucnost. A nikoho jiného jako on bohužel nemáme, dokonce ani v dalekém výhledu. Třeba bychom ho i rádi vyměnili, jenže prostě není za koho. Musíme najít někoho jako on. To ale znamená, že Putina musíme v každém případě nechat na pokoji, za každou cenu.“

Západ, globalisté to už pochopili, ale podpindosníci, americká státní elita a tím spíše ti její různí podpindosníci tady u nás jako jsou Medvěděv a Miller a další takoví jako oni, kteří rozjíždějí ten majdan, to nechápou.
Nechápou, že tím poškozují zájmy svého páníčka. Jestliže Rusko vstane, tak zpřetrhá všechna pouta a světem to otřese, pořádně otřese. Je tedy lepší, aby ten národ povstával kontrolovaně, abychom z Ruska přitom vytvářeli SSSR 2.0, kontrolovaně, řízeně!

Potom to vše může proběhnout bez excesů, proběhne to evoluční cestou. Revoluční cestou si s Ruskem poradit v žádném případě nedokážete. Nic nedokážete. Nemáte představu, kde se v Rusku objeví centra řízení a kdo se zítra stane… Vy odstraníte Putina, nebudete ho poslouchat…

A kdo se zítra stane ruským lídrem, víte?

Nevíte. Nikdo to totiž neví. On se totiž objeví z ničeho nic, jako to v ruských dějinách bylo vždy. Cožpak polští interventi čekali, že se objeví Kuzma Minin a kníže Požarskij? ...Nečekali.

Cožpak věděli, že místo Kerenského a těch dalších nastoupí bolševik Stalin s ruským generálním štábem?
Vždyť ta říjnová revoluce byla ve své podstatě speciální operací Hlavní výzvědné služby generálního štábu ruské carské armády. To už dnes ví každý, už to není žádné tajemství. Těch informací o tom je všude více než dost, že se ruská generalita, když viděla, jak se stát hroutí, rozhodla zachránit stát. I oni se ukázali být opravdovými bolševiky a šli s Ruskem po jeho cestě dál.

A ten vzájemný boj s trockisty, kteří byli jejich dočasnými spojenci, nakonec vedl k tomu, že když se Stalin zbavil Trockého a dosadil na jeho místo lidového vojenského a námořního komisaře Frunzeho, tak ho trockisté zavraždili. Zástupcem Frunzeho měl být Kotovskij, tak ho trockisté také zavraždili. Frunze si přizval na pomoc generála Slaščova, který v občanské válce sice bojoval proti rudým, ale na rozdíl od mnohých bělogvardějců si uvědomoval, že dojde k další válce a je proto nutné připravit ruský důstojnický sbor. Proto na tu výzvu bolševika Frunzeho přijel a začal s tou přípravou, i Slaščova za to zavraždili.

A z toho všeho obviňují Stalina. Toho Stalina natolik pošpinili, že to prostě volá do nebe. Prý Stalinovy zločiny! ...A kde je vidíte?

Takže k tomu Surkovovu článku.
Surkov varuje všechny klanově-korporativní skupiny před jejich touhou ignorovat Putinovy příkazy. A v podstatě je varuje:
„Jestliže nebudete poslouchat Putina, tak nám, ostatním klanově-korporativním skupinám ve státě, nezbyde než se vás zbavit.“

Ale ti, kteří Putina poslouchat nechtějí, teď roztáčejí majdan. ...Chtějí provést majdan.
Miller jasně předvedl, že jsou mu ruské zájmy ukradené, že jsou pro něj důležitější zájmy USA.
I Medvěděv to předvedl. A tak vstoupili do konfliktu s těmi ostatními klanově-korporativními skupinami.
A ještě jedna velice důležitá věc k Medvěděvovi.
Sice mu nadávám, velice mu spílám, odhaluji jeho podstatu. Kdo to pochopí, je to v pořádku, kdo ne, je to jeho problém.
V současné době i v blízké budoucnosti nevidím nikoho, kdo by místo Dmitrije Anatoljeviče Medvěděva mohl být premiérem a to i při všem tom, co o něm povídám. Je sice nutné si uvědomovat to, co něm říkám, ale také chápat, že nikdo jiný tím premiérem v současné době bohužel zatím být nemůže. Mám na mysli nikdo lepší.
A znovu opakuji. Kdo to pochopil, je to v pořádku, kdo ne, je to jeho problém.

54:56

A teď už přejdeme k té nejpopulárnější otázce, kterou je odstoupení Nazarbajeva. Přišlo velmi mnoho otázek. Jednu z nich od Jurije přečtu. Po svém téměř třicetiletém vládnutí se v Kazachstánu svého prezidentského křesla vzdal Nazarbajev a odstoupil. Před tím ještě rozpustil parlament.
Jak je možné tuto událost okomentovat z hlediska globálního prediktoru?
Mám na mysli tu roli, kterou Kazachstán hrál či měl hrát. Například formát Astany.

(V.V.P.)
A opět musíme číst tu práci o funkci státu, bez které se teď prostě neobejdeme.
Už jsem mluvil o tom, že veškerá státnost, celý kazachstánský stát se drží výlučně na jednom jediném člověku, kterým je Nursultan Abiševič Nazarbajev. On se totiž v potřebný čas ocitnul na potřebném místě a díky tomu, díky svým osobním kontaktům, může zajišťovat státu soubor kompetencí potřebných pro jeho existenci. Jakýkoliv jiný člověk…

Říkají teď o něm, že prý daroval Tokajevovi auto bez volantu. To ani náhodou.
Pochopte jednoduchou věc, že své chápání světa, své možnosti operativně se rozhodovat v mnohém teď předal Tokajevovi.
A Tokajev se bude setkávat se stáními činiteli tehdy a bezprostředně řídit procesy ve státě v těch situacích, jako to dříve řešil Nazarbajev. – Jenže svůj rozum do hlavy jinému vložit nemůžete. –

Takže Tokajev bude řídit v míře svého chápání.

A nakonec to povede k tomu, ať už bude mít všechny ty procesy Nazarbajev jakkoliv pod kontrolou, jakkoliv je držet v rukou, že nedokáže zabránit vzniku chybového vektoru, odchylky od jeho vektoru cíle a toho vektoru cíle, který se zformuje v důsledku Tokajevovy činnosti.
A to i v případě, že na něm Tokajev bude vysloveně viset a bude si k němu běhat každou chvilku pro radu. Jedná se o dva rozdílné lidi a už to zakládá tu odchylku.

Tandem v tomto případě není možný z důvodu absence kompetencí na všech šesti prioritách, které si Kazachstán nedokáže zajistit silami svého obyvatelstva. Přece tu také máme Veliký Kazachstán.
Jen se podívejte, kam ti „svidomí“ Ukrajinci přivedli Ukrajinu. A bohužel tu jsou také „svidomí“ Kazaši.
O čem jsme tu nedávno mluvili? ...O Zimbabwe.

Jak se v Jihoafrické republice i v Zimbabwe/Rhodesii k moci dostalo místní obyvatelstvo a stát jako takový tam díky tomu přestal existovat, protože tak vlastně dostali za úkol zlikvidovat veškerou státní infrastrukturu.

Ono je to totiž tak, že v kultuře těchto národů chybí pojetí státu. Fakticky existuje pouze na té prvobytně pospolné úrovni, na jaké dosud žijí ve svých rodových zřízeních, takže jen na této úrovni dokážou ty kompetence státu naplňovat.
Jenže v současnosti tu máme technologické prostředí na zcela jiné úrovni, jiné požadavky na funkčnost státu a to i s ohledem na tři nejvyšší priority zobecněných prostředků řízení, nic z toho na té úrovni, aby mohli zformovat normální stát, v kultuře národů jižní Afriky není, a proto také zcela zlikvidovali své státy, které jednoduše zmizeli, jako by je, no víte…
Kráva jazykem slízla, smirkovým papírem zbrousili. Z těch států prostě nic nezbylo. Oni nedokážou udržovat to, co tam vytvořili bílí, protože jejich kultura to nepodporuje, jednoduše to v ní není.

A když mluvíme o Kazachstánu, a když mluvíme o Rusku, tak…

Jak to na Západě dopadá s jednotlivými národy? ….Přijdou, národ prostě zlikvidují a tím i problémy, které by s ním měli.

Zatímco my jsme vždy všechny národy začleňovali. ...A jak to potom vypadalo ve výsledku?

Všechny ty národy jsme začali pozvedávat na úroveň všeobecného civilizačního rozvoje na planetě Zemi. A ty národy, které dříve neměly vlastní písemnictví, od nás své písemnictví získaly.

Kdy své písemnictví získal Kazachstán?

To je totiž velice důležitá věc. Kazachstán získal své písemnictví v roce 1938.
„Svidomí“ samozřejmě řeknou, že ve druhé polovině 10. století, arabské písmo. Kdyby raději souhlasili s tím, že kazašský národ začal být formován až v 15. století. Stálo by je to méně. Oni vůbec nechápou, co vlastně tvrdí.

Dovedete si to představit?

Takže arabské písmo, zápis jejich znalostí, uchování kulturního dědictví formou psaných textů, se prý objevilo na začátku… ve druhé polovině 10. století. Tak to přijměme.

A proč se ho vzdali?

Protože arabské písmo neodpovídá fonetice a struktuře kazaštiny, neodpovídá jim.

Chápete to?

10. století a dnes tu máme 21. století, třeba se i vraťme do 20. století.
Takže za tisíc let, pokud si na to činí nárok, nebyli schopni zformovat své vlastní písemnictví?
A tak používali cizí, které neodpovídá fonetice kazaštiny?

Vždyť ti „svidomí“ Kazaši vůbec nechápou, co to říkají. Oni tak přece sami potvrzují, že se žádná historická slavná minulost Kazachstánu nikdy nekonala. Pokud jste již ve druhé polovině 10. století přišli na to, že je nutné si vše zapisovat, tak byste snad za tisíc let dokázali vyvinout vlastní písemnictví. ...Jenže nedokázali.

Napřed tedy Kazachstán používal arabské písmo, potom následovalo období latinky, která absolutně neodpovídá kazašské fonetice, kazaštině. A potom následovala dlouhá cesta, když v roce 1917 proběhla revoluce, tak v roce 1938, to znamená za dvacet let, Kazachstán získal vlastní písemnictví. A právě na tomto písemnictví začala růst kazašská kultura.
To tehdy došlo k rozkvětu kazašské kultury a k jejímu plnému zachování!...Tehdy se začala obnovovat kazašská kultura v podobě, kdy svou existenci začala podporovat státností, která do té doby prostě neexistovala.

Když si teď zvolili Kazachstán jako nástroj pro vytvoření formátu Astany, tak si ho přece nevybrali náhodou. Národ, v jehož kultuře zcela chybí pojetí toho, jak budovat státnost na současné úrovni, je jako modelína, můžete si s ním dělat, co vás napadne, protože vám nedokáže čelit.
A aby se zbavili těch zbytků, tedy přesněji těch prvotních zárodků podpory státu a státnosti, které se v kazašské kultuře zrodily a byly zformovány na základě jejich vlastní kulturní tradice, začali převádět Kazachstán na co? ...Na latinku, která neodpovídá kazaštině.

A proč?

V roce 2018 jsme se dozvěděli, že v Astaně začíná fungovat britský soud, že přijedou britští soudci, kteří tam budou řešit různé obchodní problémy na mezistátní úrovni.
Bílý sáhib přijel a ten se přece nebude učit jazyk jakéhosi nevzdělaného dobytka, aby mohl číst, co napíše. Latinka je to, co umí, a proto není důležité, že neodpovídá požadavkům kazaštiny.

To Rusové si mohli dávat tu práci s rozvojem kazaštiny a vymýšlet jim písemnictví, které by jí odpovídalo.
Ale proč by se s tím měli namáhat oni, když jen potřebují vědět, co ti Kazaši píšou?

Proto také to šíření angličtiny, návrat latinky, protože to tvoří zcela jiný základ.

Formát Astany má být formátem řízení turkických národů, který se stejně dobře začlení jak do formátu SSSR 2.0, tak také do centra koncentrace řízení na základě Íránu.
Írán si nedokáže poradit s turkickými národy sám, proto byl také zformován ten projekt Astany a to tím spíše, že bude protiváhou Číně s její strategií hedvábné stezky.

A Nazarbajev je tím hřebíkem, na kterém zcela visí veškerá kazašská státnost, stát Kazachstán. Ať už je Tokajev jakkoliv dobrý, tak nemá ty kontakty a znalosti, jak je nutné v té či oné míře jednat. A tak bude zákonitě někdy jednat tak, jak to on bude považovat za správné a Nazarbajev za nesprávné.
A spravit to nepůjde, protože se na základě toho budou spouštět řídicí procesy, které povedou jen k jednomu, jen k tomu, že Kazachstán bude zase integrován do sestavy Ruska.
Ten experiment s vytvořením samostatného státu skončí.

A celý ten problém tkví jen v tom, čím za to zaplatí. Jestliže Kazachstán, Kazaši pochopí, že zachování jejich národní kultury, zachování jejich obyvatelstva znamená, že se musí maximálně bezkrizově začlenit do sestavy Ruska, tak to bude znamenat jen rozkvět Kazachstánu.

Jestliže si zvolí ten „svidomý“ projekt, tak ať se podívají na Ukrajinu. Rusko do toho procesu zasahovat nebude, dokud Kazachstán sám sebe nezničí.

Takže ten odchod Nazarbajeva… Ano, a proč vlastně odstoupil?

Podstata té věci je následující.
Když americkou státní elitu s ohledem na Ukrajinu přetlačili a začalo být jasné, že se tam totální válka nemusí konat, a oni přece válku někde rozpoutat potřebují, tak byl s plnou silou rozjet kazašský „svidomismus“.

A na Nazarbajeva začali z nadnárodní úrovně tlačit, takže musel provést manévr a rozhodl se, že tento manévr bude nejlepší. Zachoval si řízení a zároveň stát vyvedl z toho vnějšího tlaku a zachoval jeho vnitřní klid. Budoucnost ukáže, nakolik měl pravdu. Ne kvůli tomu, že by teď jednal správně či nesprávně, ale nakolik tento jeho čin bude podpořen řízením odpovídajícím tomuto jeho kroku.
Takže ne to jeho samotné rozhodnutí, ale to následné řízení povede k tomu či onomu formátu začlenění, integrace Kazachstánu do Ruska.

A že bude Kazachstán jednoznačně do Ruska začleněn, je nesporné, protože kultura kazašského národa nepodporuje kompetence potřebné k formování státu a tím spíše státu moderního typu. Vždyť kazašský národ se začal formovat až v 15. století.

Takže co to, pánové, tvrdíte?

Ten národ neměl vlastní písemnictví až do sovětské vlády. To je přibližně stejné…

Pokud necháme Kazachstán být. Nazarbajev odejde a my Kazachstán necháme být, i když tam tedy máme Bajkonur, ale kdybychom tedy nechali Kazachy, ať si sami poradí, jak umí, nechali je být, tak by to tam dopadlo přibližně stejně jako v té Jihoafrické republice a Zimbabwe. Kde místní obyvatelstvo vytlačilo bílé a začalo samo vše řídit. Jak to tam teď „prosperuje“ je očividné.
Stejně to dopadne, bude-li státní řízení postaveno na kazašské kultuře.

A vůbec ne proto, že by Kazaši byli špatní, to vůbec ne. Je to normální, dobrý národ. A z mnohých z nich, jako je třeba právě Tokajev, se stávají výborní odborníci, to je nesporné. Mají spoustu dobrých odborníků, jenže ta podpora kompetencí musí přijít zvnějšku, aby mohli normálně řídit svou státnost.
Vyprávěl jsem přece i o té Zakavkazské republice. A žádná podpora těch kompetencí zvnějšku nebude.

Teď ta podpora kompetencí zvnějšku probíhá ze strany londýnského centra.

Nu lidi, řekněte, jak dopadli indiáni, když Angličané přišli do Severní Ameriky?
A co se stalo Indům? ...Zapomněli jste snad na ten hlad v roce 43? ...V roce 1943?
Vždyť kolik tam organizovali... Co? ...Kolik tam organizovali těch hladomorů?

Obyvatelstvo tam likvidovali ve velkém. Ale tam je počet obyvatel obrovský, ten se s Kazachstánem porovnávat nedá.
Takto se chovají bílí sáhibové.

To nejsou Rusové, které považujete za své nepřátele, což tak rádi naznačujete gestem ruky. A když někdo mluví rusky, tak ho odmítáte obsloužit.

Jak asi bude vypadat vaše lékařské vzdělání a zdravotnictví vůbec bez podpory těchto kompetencí ze strany Ruska? ...Zítra budete bušit do bubnu, abyste člověku vyléčili zánět slepého střeva.

Ale prstíčky zvedáte, že?

A považujete se tak za velké frajery. To bílí sáhibové, ti britští, vám umožní umírat na obyčejné záněty slepého střeva.
Nač jste jim potřební na této planetě, kde je sedm miliard, téměř osm, když jim stačí miliarda jedna?
Komu a kde Anglosasové kdy přinesli nějakou prosperitu?
Kde se díky nim zachovala byť i jen jediná kultura?

A oni už přecházejí na formát Astany.

Kolikrát už jsem to našim polithňupům říkal, že už konečně musí začít zohledňovat formát Astany. Už je načase. Pokud to nepochopí teď, když odstoupil Nazarbajev, tak už nevím.
Jenže v první řadě tím utrpí kazašský národ.

Čím pevněji se Anglosasové upevní v tom formátu Astany, tím více bude ztrát v řadách kazašského národa. Mohou rovnou zapomenout na zdravotnictví, na vzdělání i na svou kulturu. Kvůli tomu jim přece nemění dějiny a nepřevádějí je opět na latinku, kterou tam měli v dějinách po velmi krátkou dobu, aby jim to tam všechno zachovali. Vyrábějí z nich bojové bioroboty, tedy člověka obslužného, kterého budou vysílat někam bojovat nebo plnit jiné úkoly.

Takže pro Rusko je Nazarbajevův odchod signálem, že už dál nesmí ignorovat ty procesy ve střední Asii ani formát Astany. Ty ztráty z toho budou obrovské.

01:13:11

A jak okomentujete útoky našich západních bývalých sousedů?
Mám na mysli těch, kteří byli součástí SSSR. pobaltských zemích opět pozvedli otázku kontribucí ze strany Ruska.

(V.V.P.)
Tak především si musíme uvědomovat jednoduchou věc, aby se dnes stát stal skutečným státem, historicky zformovaný stát, musí mít minimálně deset miliónů obyvatel. Pouze těchto 10 miliónů obyvatel na základě svých vlastních zdrojových možností dokáže zajistit soubor kompetencí na třech nejvyšších prioritách zobecněných prostředků řízení, které potom umožní tomuto státu manévrovat.

Já jsem v minulém pořadu uváděl příklad Srbska a Bulharska, které mají sedm miliónů obyvatel. Ale zatímco Bulharsko je absolutně projektově-zkonstruovaným státem, je Srbsko historicky zformovaným státem. Takže jejich vedení manévruje zcela odlišně při obraně svých národních zájmů.
Ale existuje ještě jeden takový pojem. Zde se dostáváme ke geopolitice. Existují geopolitické body. Jedná se o body koncentrace politických zájmů různých subjektů nadnárodního řízení. Takovými geopolitickými body jsou prakticky všechny projektově-zkonstruované státy, prakticky všechny, ale ne úplně všechny.
To je samostatná otázka, proč tomu tak je.

A ve vztahu k bývalému SSSR jsou takovými geopolitickými body například právě zmiňovaný Kazachstán, který má sice 17 miliónů obyvatel, ale přesto nemá vůbec žádné kompetence spadající do tří nejvyšších priorit zobecněných prostředků řízení a mezi tyto geopolitické body patří také pobaltské republiky.
Takže na obyvatelstvu těchto republik, takzvaných států, nezávisí vůbec nic. Nadnárodní subjekty si prostě tyto republiky vzájemně předávají. Jejich státnost mimochodem započala v roce 1918 a mohla vzniknout jen díky německé armádě a anglickému námořnictvu.

Nic jiného… Když se mluví o státnosti Litvy, nesmíme zapomínat na to, že se jednalo o jednu z forem existence Ruska v podobě Litevské Rusi. To je zcela jiný aspekt a současná Litva není nic jiného než geopolitický bod, nic víc. A její řízení závisí na tom, jak si to vyřešíme s Američany. Stejně jako když SSSR to Pobaltí předal Američanům se to bude muset vyřešit nyní tak, aby USA odešly a přenechaly řízení Pobaltí Rusku.

Jiná varianta neexistuje. Tyto národy jinou možnost nemají. A o tom, jak řeší problém s obyvatelstvem Anglosasové, jsem již mluvil.
Ve všech těch pobaltských republikách probíhá totální depopulace. Estonky div ne všechny jezdí do Evropy šlapat chodník.
Co to jako má být? ....To je jako normální?

Vždyť ty národy zcela vymizí i společně se svou kulturou. Vymizí jen kvůli tomu, že v jejich kultuře chybí podpora kompetencí zajišťujících fungování státu. Prostě je nemají a takových národů je spousta.

Jenže zatímco Rusko takové národy chránilo a pozvedávalo, poskytovalo jim svou státnost, tak Anglosasové je s plným nasazením likvidují.
A takové geopolitické body mají sloužit jen k jedné věci, aby byly hlásnou troubou zájmů v boji dvou center koncentrace řízení. Když tedy vznesou nějaký takový nárok tyto pseudostáty, které vůbec žádnými státy nejsou…

Do pěti miliónů to vůbec nemůže být stát, o tom není ani řeči.
Ale na druhou stranu netvrdím, že těch 800 lidí ve Vatikánu nejsou státem, to je pořádný stát, nebo těch 600 tisíc v Lichtenštejnsku, tedy v Lucembursku. ...To si ale musíte přečíst tu práci o státu.

Takže takové geopolitické body jsou arénou, ze které jsou vznášeny určité nároky, přes které probíhá určitý dialog. Když někdo nemůže na svého partnera v nadnárodním řízení zatlačit přímo, tak využívá tyto geopolitické body.

Rozdíl mezi Kazachstánem a Pobaltím spočívá jen v jednom. Zatímco Pobaltí přímo řídí americká státní elita, tak Kazachstán je projektem globálního prediktoru. Jenže skutečnost, že se USA svojí vnější politikou silně vměšují do jeho řízení, vedla nakonec k tomu Nazarbajevovu odstoupení. Ovšem pouze z funkce prezidenta, všechno ostatní si zatím podržel a ještě nějakou dobu bude podporovat stabilitu státu. Jenže ta kvalita již bude jiná.

My si ale musíme uvědomovat úroveň té hry. Musíme chápat globální politiku i konceptuální moc, abychom mohli efektivně pracovat na záchraně Kazachstánu před jeho budoucím vymíráním, které mají v plánu zařídit Anglosasové.
A také rozumět řízení projektu Astany, formátu Astany.

01:19:37

Nu a další otázka je o boji státní elity s tou globální v USA. Teď byla zveřejněna další Muellerova zpráva. V souvislosti s tím se vás lidé ptají na nátlak na Joea Bidena, bývalého viceprezidenta. Přičemž ten nátlak probíhá především prostřednictvím jeho syna Huntera Bidena, který se v dubnu roku 2014 stal členem správní rady Burisma Holdings, což je jedna z největších ropných a plynových společností na Ukrajině. Připomínány jsou jeho ukrajinské kontakty.
A lidé se ještě ptají na to, jak tehdy předseda správní rady Alan Apter vyjádřil spokojenost s příchodem Huntera Bidena do této společnosti a prohlásil, že strategie společnosti je zaměřena na získávání těch nejsilnějších profesionálních kádrů a na zavádění těch nejlepších korporativních praktik.
Platí tedy v Americe stejně jako v Rusku, že když se narodíte v rodině vysoce postaveného úředníka, tak jste automaticky geniální?

(V.V.P.)
Ve všech davo-„elitářských“ společnost to platí stejně. Ve všech.
Poukazovat proto na nepotismus v Kazachstánu, Rusku nebo jinde… Někde se prostě o tom mlčí a jinde ne.
Ale v každém případě to jmenování Bidenova syna do správní rady bylo absolutně korupční záležitostí. Ta společnost měla problémy a po jmenování Bidenova syna zmizely. Biden si zajel na Ukrajinu, pořešil to tam a bylo vymalováno.

Je tady ale jiný aspekt, který přímo souvisí s tím majdanem, který se tu podpindosníci snaží rozpoutat i bez ohledu na to, že již si to odnesli velice závažnými následky, a že generální prokuratura bude v jejich čistce pokračovat.

Oč jde?
Pamatujete na ten „neúspěšný“…
Na ten absolutně „nevydařený“ summit, schůzku Trumpa s Kim Čong-unem?
A co se po ní stalo v USA?

Trump se vrátil z této schůzky a řekl Kongresu:
„Já na tu svou zeď chtěl tři miliardy, a teď si jich vezmu devět!“ ...To má být neúspěch?
Nancy Pelosiová hned: „Jaký prezidentův impeachment? Žádný impeachment není možný.“

Po ní Mueller: „Dohoda s Ruskem? Ne, vůbec žádná. To Biden má naopak problémy.“

Co se to děje?
Ta takzvaně nevydařená schůzka Kim Čong-una a Trumpa byla potřebná z jednoho jednoduchého důvodu, aby všechny Trumpovi nepřátele převedli z postavení osobních nepřátel pana Trumpa, dokonce ani ne prezidenta, do postavení protivníků, nepřátel amerického státu.
A okamžitě se to projevilo.

Takže když se naši podpindosníci orientují na ty lidi, které teď v USA drtí Trump a myslí si, že se jim ten majdan povede, tak čím víc se do toho majdanu zapletou, tím víc si to potom odnesou.

Trump se tam s nimi vypořádává na plné obrátky. A přesněji ne on sám, ale globální elita. Víte, globální řízení není strukturované, takže nereaguje rychle. Jenže dokáže řídící mechanismy nastavit tak, že potom před tím válcem nikam neutečete.

Mnozí to už pochopili. Zatímco naši podpindosníci jsou úplně pitomí, proto si myslí... Tam v Americe se státní elita už krčí v koutě a fňuká:
„Já nic, já muzikant. Vždyť já jsem pro Ameriku. Make America Great Again!“

A naši pořád chtějí zařídit majdan, aby se páníčkovi zavděčili a ještě přebíhají na druhou stranu. „Včas zradit neznamená zradit, ale předvídat“, Mazepa.
Na Ukrajině to tak bylo vždy, vždy sázeli na ztroskotance.

Takže všechno je v pořádku. Státní elita je likvidována a globalisté budují své řízení. V dané situaci jsou globalisté Putinovi spojenci a budou se tady u nás vypořádávat s jeho protivníky, tedy s našimi podpindosníky velice tvrdě. Čím více si zašpiní ruce tím majdanem, tím tvrdší bude vyřizování účtů.
Oni neposlouchali Putina, který si je všechny svolal bez telefonů. Zase ho nepochopili. I když tedy Čubajs začal něco blekotat ve stylu:
„Ne, vůbec ne, to nemyslíte vážně? Já jsem alespoň Rusko ničím nepoškodil. Ode mne jen nula od nuly pošla.“

Stalin za deset let provedl industrializaci celého státu a tenhle prý nás ničím nepoškodil. No to snad ne. Už vůbec nemluvě o tom, že sprostě lže. Stejně jako dřív kradl miliardy, ak v tom stále pokračuje.
– To byla pro dnešek poslední otázka.

Dnes jsme se fakticky točili neustále okolo problematiky států. Takže ta znalost teoretických otázek, jak stát funguje, jak se rozvíjí, jak..., by tyto otázky zodpověděla. A nedocházelo by k takovým přirovnáním, jako bylo to Ukrajiny s Třetí říší. Bylo by jasné, proč se Krym k Ukrajině nikdy nevrátí. Nikdy nevrátí!

Kdybyste znali teorii. Zatímco dříve, aby se z vás stal plnohodnotný občan a člověk, stačilo umět číst, psát a počítat, tak dnes bez znalosti toho, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, není možné ubránit zájmy vé a své rodiny. Není to možné. A tyto znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů jsou dostupné.
Ale najdete je jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR, které byly zveřejněny do června roku 2018. To je zásadní připomínka.

Studujte teorii. Stávejte se konceptuálně mocní.
Braňte zájmy své i své rodiny. Buďte šťastní.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou.
Do příštích setkání.