Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.03.2018

24.3.2018

youtube.com/watch?v=dfOuVCJN-Go

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.03.2018.txt (63728)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.03.2018.srt (98395)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 19.03.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:20

Nu což, Valeriji Viktoroviči, volby jsou za námi. Podle moskevského času jsme se jejich výsledky dozvěděli již včera, takže už víme, že Pavel Grudinin získal 11,8%. Ovšem Vladimir píše, že prý jste nám tvrdil, že Grudinin nezíská víc než 10%. Proč jste se zmýlil? Jak je možné, že tento žvanil překonal 10%?

Mohl bych hned odpovědět a tím tento dotaz zcela vyřídit, že jsem netvrdil, že nezíská více než 10%. Schválně jsem tehdy zdůraznil, že k danému okamžiku:

Ještě jednou zdůrazňuji, že jsem řekl, že k danému okamžiku nezíská více než 10%. Ale to před námi byl ještě celý týden. Speciálně jsem to zdůraznil a za týden se toho ještě dá mnoho stihnout. A kdyby v jeho týmu pracovali profesionálové, tak by mohl získat o dost více, o dost více.

Ale dosáhnout za týden té jejich plánované laťky 30% by se jim nepovedlo, aby ho dokázali Putinovi vnutit jako premiéra, nebo alespoň ministra některého z rezortů, aby mu takto v posledním Putinově volebním období vytvořili kladný image, kdy by Putin odvedl práci a on si na tom založil svůj image, takže by potom v dalších volbách bez problémů vyhrál. To se samozřejmě nepovedlo, takže je teď z něj úplná nula, zásadně si žádné nároky na obsazení nějaké státní funkce činit nemůže.

Na tom by bylo možné skončit, ale přece jen k té věci, jak je možné, že získal 11,8% a nezůstal v těch mezích 10%, protože v podstatě by se měl pohybovat někde v mezích 7-8%, tak to probereme zvlášť.

Ale napřed si musíme promluvit o tom žvanilovi. Mně celou předvolební kampaň velice nadávali, že se ke Grudininovi nechovám s úctou, když on je přece takový inteligentní, talentovaný, prostě ideál. Ti Grudininovi přívrženci, stoupenci mě přímo zavalili rozličnými hrozbami, co se mi stane, jestliže nepřestanu pracovat proti němu. Grudinina podpořili všichni, ještě jednou opakuji, že ho podpořili všichni nepřátelé Ruska!

Byly otevřeny... Probudili se všichni spáči, byly otevřeny všechny konzervy, a projevili se všichni špioni, celé jejich spektrum. A jestliže dříve jsme o tom jen mluvili… Nechci říci, že neopodstatněně, ale důkaz jsme pro to v ruce neměli, že Grudinina prosazují pouze nepřátelé Ruska, ať už se jednalo o jakékoliv lidi, ty vystupující jménem KPRF, nebo dokonce jménem Koncepce, protože se našli i takoví, kteří podporovali Grudinina a zaštiťovali se přitom Koncepcí.

Tak teď už pro to máme v ruce i důkaz. A ten důkaz poskytnul sám Pavel Nikolajevič Grudinin, tady se podívejte. Řeknu vám, že je to velice zajímavé čtení. Pavel Nikolajevič Grudinin pro účely předvolební kampaně vydal knihu: Pavel Grudinin – Zkušenosti sociálního extremisty. Ta kniha je velice obsažná a vypovídající, a vyřkla ortel nad všemi, obzvláště nad těmi „konceptuály“, kteří Grudinina podpořili. Jednou ranou a nekompromisně.

V čem spočívá hodnota této knihy? Je založena na stenogramech rozhovorů, které Grudinin poskytnul. A ty stenogramy nevybral nikdo jiný než sám Grudinin. Takže už je to tak, že pokud Pavel Nikolajevič někomu poskytnul rozhovor a my se toho rozhovoru chytíme a začneme argumentovat, že v něm řekl to a to, tak nám mohou namítnout, že se prostě holt uřeknul, že to se může stát, že to a ono, že jsme ho nepřesně pochopili... Jenže po vydání této knihy už nemůže být o žádných takových uřeknutích ani řeči.

Prošla jejich cenzurou a oni vyhodnotili, že zde je to nejlepší. Všechno, co je tam uvedené, bylo znovu zváženo. To znamená, že se jedná o ten nejlepší důkaz toho, co je Pavel Nikolajevič Grudinin zač. Jak chápe procesy řízení, jaká je jeho mravnost, na co se orientuje a nakolik je v jeho případě možné mluvit o profesionální připravenosti zaujímat tak vysokou funkci. To všechno tam najdete. To jsem si tam dal… (na listech nalepena ouška)

- Pracovní záložky?

Najdete tam úplně všechno, je tam obsaženo všechno. Ale někdy je to takové roztaženější, takže pracovat je třeba se všemi texty. Vzhledem k té jeho časté rozplizlosti je nutné zpracovávat větší objemy, ale jsou tam i místa, kde mluví stručně, jasně a k věci. Proto jsem si něco málo vyznačil, když jsem tu knihu četl.

A něco teď našim kolegům tedy přečtu, abych nemluvil jen tak do větru. Co bych tedy chtěl říci? Pavel Nikolajevič Grudinin je dlouhodobým globálním projektem. Opakuji, že se jedná o prezidentského kandidáta do voleb v roce 2024. Ještě ho nikdo z tohoto programu nevyškrtnul. A tak kdokoliv, kdo se zabývá analytikou, kdo je politologem, kdo je v tomto ohledu nějak aktivní, by si měl tuto knihu držet jako příručku o možném kandidátovi až do roku 2024, než budou další volby. Je nutné ji mít.

A na místě Pavla Nikolajeviče Grudinina, tedy obrazně řečeno, bych zlatem zahrnul technický tým, který tuto knihu připravoval, aby se do konce života přímo topil v penězích, jen aby ta kniha nikdy nevyšla, aby vůbec nespatřila světlo světa, přestože vyšla v malém nákladu pouhých 1500 výtisků. Já jsem si ji objednal hned, jak jsem se dozvěděl, že vychází. Bohužel jsem ji dostal až minulý týden ve středu, ve čtvrtek už by bylo zbytečné nahrát video, protože…

Ale ten projekt je přece dlouhodobý. Takže čím že nás to tu Pavel Nikolajevič Grudinin obšťastnil? Začíná tam lhát od samého začátku, dokonce lže už přímo na obálce té knihy. Tady na zadní straně je vytištěn průvodní komentář, kdo je Pavel Nikolajevič, co je zač. V každém případě je hlavním recenzentem a měl to případně opravit. Všechno to číst nebudu, takže:

„Pavel Nikolajevič Grudinin je znám nejen jako VÝZNAMNÝ politický činitel…“

No promiňte, a kdy že se jím stal? Jednoduše se ptám: Kdy? On je vlastník, má svůj podnik a kdy že se to stihnul stát významným politickým činitelem?

„…úspěšný organizátor výroby…“ následuje další jeho opěvování …....a dále:

„…hlavní organizátor výroby, řízení… vysoce rozvinutá sociální oblast… V knize, kterou teď budete číst, Pavel Nikolajevič Grudinin vypráví, jak toho všeho dosáhnul. Jak se tedy stal významným politickým činitelem a úspěšným organizátorem výroby.“

To prý je v té knize. Jestliže někdo něco z toho v té knize dokáže objevit... Kromě obecných úvah o tom, jaký já jsem veliký a mocný a jak se mi všechno daří, tedy kromě výroků, které pronáší sám o sobě... Vždyť prý bude vyprávět, jak toho všeho dosáhl, alespoň něco, nějaký příklad. Najdete-li tam něco takového, budete opravdu dobří. Takže lže od samého počátku. A o čem to tedy je?

Znovu opakuji, že Pavla Nikolajeviče Grudinina řídí dvě síly.

Pindosové – americká státní elita .....a globalisté.

Cílem globalistů bylo maximálně delegitimizovat Putina, aby byl Putin co nejméně akceschopný v přijímání vlastních rozhodnutí, aby podpindosníci ve vládě byli nahrazeni zástupci globalistů, aby se mezitím Grudinin stačil otrkat v nějaké funkci, ze které by ho dosadili do prezidentské funkce, a on by potom během patnácti let náš stát zase potopil. Nebo za 12 let, za dvě volební období, to už by nebyl žádný problém.

To byl tedy cíl globalistů a státní elita, státní elita USA zase sledovala jiný cíl, ta chtěla po volbách rozpoutat vlastenecký majdan.

V létě na základě využití emocí vybuzených díky mistrovství světa ve fotbalu chce rozpoutat občanskou válku.

Takže se podíváme na Pavla Nikolajeviče Grudinina a přečteme si ho, něco si z něj přečteme... Mám tady jeho citát o státní radě, kde říká:

„Je nutné vytvořit státní radu, která bude nezávislá na prezidentovi…“ Oj, jaké moudré rozhodnutí. „Když se dnes schází státní rada, tak tam sedí prezident a všichni jeho podřízení. A jak to potom vypadá? Nikdo si netroufne „nejvyššímu“ oponovat ani slovíčkem. A ještě jsem pro to, aby si ruští lidé žili lépe než v tom státě, který s námi prohrál válku.“

To je zase taková mantra. Jestliže to někdo nepochopil, tak zde navrhuje vytvořit situaci z roku 1993. Pamatujete se na to rozstřílení nejvyšší rady? Tak přesně to navrhuje Pavel Nikolajevič Grudinin.

Jestliže na státní radě, kterou svolává Putin, nějaká elita o něčem nemluví, a mlčí před „nejvyšším“, tak je to vypovídající s ohledem na kvalitu takové elity, ale vůbec ne s ohledem na kvalitu dané procedury: Muzikanty se nestanete, když na židle jim usednete. (Kvartet – I. A. Krylov)

Tím, že zasednete ve státní radě a budete sami rozhodovat, se z vás totiž muzikanti nestanou a stát tím zničíte. Teď nedokážete prezidentovi rozumně oponovat, ale potom, až budete vedeni svými ambicemi, tu vyvoláte rozkol, a budeme tu mít občanskou válku. Možná že si ale Pavel Nikolajevič válku nepřeje, možná to jenom nedomyslel. Možná někde jinde, na jiném místě předvede, jak je jinak rozumný. Jak mu jde o náš stát, jak mu záleží na tom, aby v něm nebyla válka, aby měl budoucnost, aby se v něm skutečně lidem žilo lépe než těm, kteří s námi 2. světovou válku prohráli.

Tak se podíváme na další citát. Položili mu otázku: „Co podle vás bude s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou?“

Jeho odpověď: „Minské dohody samozřejmě sehrály důležitou roli v zastavení genocidy obyvatelstva těchto republik, ale bojové akce tam dále pokračují, i když už mezi civilním obyvatelstvem není tolik obětí. Banderovské nedobité pozůstatky denně ostřelují města a vesnice DLR a LLR a ve výsledku tam trpí a umírají obyčejní lidé.“

Já zde speciálně nic nevynechávám, proto je to trochu delší:

„Banderovské nedobité pozůstatky denně ostřelují města a vesnice DLR a LLR a ve výsledku tam trpí a umírají civilisté. Minské dohody se proměnily v jakousi zástěrku pro přípravu silového řešení problému Novoruska.“

Já tedy nevím, z čí strany je připravováno silové řešení, ale to teď nechme být…

„Jsem přesvědčen, že Rusko musí na základě otevřené sabotáže těchto dohod ze strany Kyjeva udělat následující logický krok a uznat vůli lidí vyjádřenou v referendu v roce 2014 a uznat nezávislost těchto republik. Nelze dále držet obyvatelstvo LLR a DLR v tak nejistém postavení. Jen si vzpomeňme, že Donbas byl od počátku čistě ruským regionem, který byl společně s Charkovem, Dněpropetrovskem a Oděsou začleněn do Ukrajinské sovětské socialistické republiky dekretem Rady lidových komisařů, aby se upevnila průmyslová moc tehdejší zemědělské Ukrajiny. Projeví-li tedy obyvatelstvo Donbasu, které je převážně ruské, svou vůli k návratu do sestavy Ruska, jsme povinni velice vážně tuto možnost zvážit. Když jsme k Rusku mohli přičlenit Krym, tak je zcela přirozené, že bychom mohli vyhovět i přání obyvatel Donbasu vrátit se do sestavy Ruska.“

Já nevím, čeho je v tom citátu více, zda idiotismu, debilismu či rusofobie… Vysvětlím, oč jde.

Opakuji, že nevím, která strana plánuje s ohledem na Minské dohody přistoupit k silovému řešení problému na Ukrajině, ale Minské dohody jsou politickým nástrojem, který Rusku umožňuje bránit nejen zájmy lidí žijících na Donbasu, ale vůbec veškerého ukrajinského obyvatelstva a neumožňuje tam rozpoutat totální válku.

Tyto minské dohody byly parafovány a schváleny v OSN. Všichni nepřátelé Ruska sní o tom, aby se Rusko samo vzdalo Minských dohod, protože v tom případě by přišlo o právo na hlas při řešení jakýchkoliv problémů. A ten problém Ukrajiny je přece velice závažný. Nestačí, že se nedá srovnávat Krym a Donbas, protože Krym v souladu s ukrajinskou ústavou,

V SOULADU S UKRAJINSKOU ÚSTAVOU, nikdy nebyl částí Ukrajiny. A to je zásadní rozdíl, kterým se liší od Donbasu, zásadní!

Jestliže celé to takzvané západní společenství neuznává návrat Krymu, ale je nuceno ho brát na zřetel, protože tak či onak je ta silnější složka, ve smyslu logiky i právní vědy, na straně Ruska, neboť zcela konkrétně můžeme doložit dokumenty, že Krym byl předán nelegitimně a to dokonce i podle sovětských zákonů, že Krym nikdy nebyl částí Ukrajiny, že byl Ukrajině pouze svěřen do správy a k tomu všemu je tu ještě to referendum o návratu, to všechno.

Ale s Donbasem je všechno úplně jinak. Jak to vypadá s Donbasem? S Donbasem je to velice... Co se teď děje na Ukrajině? Přece tam všichni bojují s ruským agresorem. A jak k tomu vůbec došlo? Že my tam nebojujeme a přesto Ukrajina bojuje se sovětským, tedy s ruským agresorem? Že Ukrajina bojuje s ruským agresorem?

Ta věc se má tak, že když probíhal Majdan, tak s cílem rozpoutat a roznítit celoevropskou válku podpindosníci realizovali následující věc.

Proti komu bojují takzvaní patrioté? Oni bojují proti takzvaným „separům“, separatistům, kteří chtějí odtrhnout část Ukrajiny a předat ji Rusku. Zbylá část Ukrajiny se s tím nehodlá smířit a bojuje kvůli tomu. A kde se vzaly takové nálady? Ta věc se má tak, že když Donbas začal protestovat proti státnímu převratu provedenému v Kyjevě, tak se na Donbasu neznámo odkud objevili a řekneme-li to na rovinu, jednalo se o vyslance Ukrajinské bezpečnostní služby, kteří začali mávat ruskými vlajkami a tvrdit, že se jedná o ruské území, které se teď vrátí k Rusku, že přijde ruská armáda a udělá tam pořádek.

A situace je taková, že z hlediska světového řádu tu máme nezávislý, jakoby nezávislý stát Ukrajinu, kde z ničeho nic propuknou jakési nepokoje a na část jeho území si začne jako činit nárok Rusko. V souladu s tím se světové společenství Ruska ptá: „Jak je to možné? Vy bojujete za cizí území? To znamená, že my se proti vám všichni spojíme se všemi následky, které z toho vyplývají, včetně těch vojenskopolitických. My musíme přece bránit územní celistvost suverénního státu, na který jste zaútočili.“

To znamená, že se připravovala válka proti Rusku a Ukrajině, aby spolu začali bojovat Rusko s Ukrajinou a ta válka se následně přenesla na evropské území. Všichni by byli spokojení, ovšem kromě Rusů a Ukrajinců. No a Západ? Ten by byl štěstím bez sebe, že Rusko opět shoří v ohni světové války, společně s Evropou. V Evropě by to vedlo k vytvoření nových států, nových jazyků, nových národů…

A co na to říká Pavel Nikolajevič? : „Pojďme to území skutečně odtrhnout, abychom se v očích světové veřejnosti stali agresory. A to hned…“

Rusko nemá ve světě žádného jiného spojence než svou armádu a námořnictvo. Okamžitě bychom se stali nepřáteli všech. Všichni by získali zákonné právo převést tento konflikt ze studené války do té horké s tím, že by jim v tom pomohla zrada naší elity. O tom ještě budeme mluvit.

Takže bychom sami sobě pro nic za nic vytvořili problém. My sami bychom celému světu předvedli, že jsme tím zplozencem pekla, že nebereme ohled na světový řád, na světové úmluvy a záruku suverenity všech států, že to my jsme tím útočníkem.

Co myslíte, můžeme vydržet společný úder vedený ze všech stran? Vždyť zatím manévrujeme a určitými spojenci jsou nám státy BRICS, přičemž Indii a Čínu nelze brát na lehkou váhu. Ovšem v případě, že bychom jednali tak, jak navrhuje Pavel Nikolajevič Grudinin, by se z Indie a Číny stali naši nepřátelé.

A my tu ještě máme měkký podbřišek – Kazachstán. Jsme tedy zranitelní ze všech stran a Pavel Nikolajevič nám navrhuje: „Pojďme se nechat zatáhnout do války na šesté prioritě.“

Dobrá, předpokládejme, že jsme všechno vyhráli. Odtrhli jsme ta území a zařadili jsme je do sestavy Ruska. Jak to dopadne? Dopadne to přesně tak, jak jsem o tom už mluvil. Zachováme tak existenci banderovské líhně na zbylém území Ukrajiny, kde budou mladé lidi od dětství vychovávat v nenávisti k Rusku, aby potom šli a bojovali proti nám, a prováděli teroristické útoky jak na území Donbasu, tak i na zbylém ruském území.

Budou jim vykládat: „Jen se podívejte, přišli k nám a pro nic za nic nám ukradli území, roztrhli náš stát, kde jsme byli všichni tak šťastní…“ Ano, kyjevské bandě může být Donbas vřele ukradený, protože v tom, aby na Ukrajině ustavila svůj nacionalistický marginální režim, ten banderovský, jí Donbas jenom překáží, stejně jako Novorusko. Ale to je jen jedna věc. My jim tak poskytneme důvod k válce, k nikdy nekončící válce proti nám.

To znamená, že Pavel Nikolajevič zcela vědomě, já přece nemohu předpokládat, že se jedná o debila, vždyť si přece činil nárok na funkci prezidenta Ruské federace, nejvyššího státního činitele...

On vědomě chce, aby Rusko vstoupilo do konfliktu s celým světem na šesté prioritě a utrpělo drtivou porážku, neboť zdrojová stabilita Ruska nestačí k tomu, aby čelilo celému světu. Až například čínská armáda v malých skupinkách, po miliónu vojáků, překročí hranici na jedné straně, z druhé strany vyletí americké rakety a indická armáda se dá do pohybu ze třetí strany… To je to, co navrhuje. A podobných perel je plná tato kniha. Celá tato kniha je jen o tom, jak zničit Rusko. Já už to nebudu citovat, v krátkosti to shrnu. Každý si to tam může najít sám. Všem doporučuji, aby si ji přečetli! Je to velice vypovídající kniha.

Vykládali nám tady o dvaceti krocích Pavla Grudinina, kterými zachrání Rusko a pozvedne ho. Je v nich všechno, jsou skvělé, jen dvacet takových a takových kroků.

Dvacet kroků to je soubor hesel, ale zde jsou k tomu komentáře a to je to, čím je ta kniha hodnotná, těmi komentáři.

Jak nám navrátit suverenitu, jak otočit ekonomiku tak, aby pracovala ve prospěch Ruska. Nic z toho tam není. On pro oči nevidí klíčový princip - lichvářské úrokové sazby, jak o tom mluvil prezidentský kandidát Titov.

Titov přeci říkal: „Jak se vůbec můžeme bavit o ekonomice, když jsou u nás úrokové sazby jiné než na Západě?!“ Odsud potom plynou všechny ty problémy offshorů, ovladatelnosti a všeho ostatního. Chybí nám tu dlouhé peníze. A jestliže je Grudinin podnikatel, a on je přece podnikatel, tak jak to, že neví o problému dlouhých peněz? O dlouhodobém úvěrování na nízký úrok? Proč o tom nic neřekl? A kde jsou ti jeho „konceptuální“ poradci? Bylo mi řečeno, že to Boldyrev je jeho „konceptuálním“ poradcem. Tak to tu mám další zajímavou věc.

V této knize je i Boldyrevův článek, kde jsou jeho úvahy o státě. On absolutně neví, co je to stát, už ani nemluvě o tom, čím se stát USA liší od státu Čína. Pro něho v tom není rozdíl. Ale přece existují nějaké základy. Někteří konceptuálové řekli, že Boldyrev pracuje s Koncepcí, že se jí řídí. Existují však určité základy, kterým byste se měli řídit, že?

A tak uvedu velice krátkou citaci, vůbec stojí za to si přečíst vše, co tu je od Boldyreva. On tu píše: „Základem jakéhokoliv řízení je zpětná vazba, kontrola a sledování výsledků činnosti. Jestliže v daném článku dojde k selhání, řízení se zhroutí. Z tohoto hlediska je třeba vidět a chápat, jak se vyvíjel systém státní kontroly v Rusku v průběhu posledních dvou desetiletí.“ Tohle že napsal konceptuál?

On neví… Jestliže je konceptuál, tak se ptám, on neví, že základem jakéhokoliv řízení je řízení podle plné funkce řízení?

Jestliže chcete začít řídit pátým krokem, tak nemůžete mluvit o žádné kontrole, protože budete kontrolovat jedny parametry a reálnou kontrolu bude provádět ten, kdo zformoval účelovou funkci řízení. Tak to je ten Boldyrev, prý konceptuál. Já vůbec nevím, kdo mohl být tak mimo, pod vlivem jakých omamných prostředků, aby mohl tvrdit, že Boldyrev uplatňuje u Grudinina Koncepci, a aby k tomu všemu navíc Grudinina podporoval!

Pro všechny konceptuály, kteří podporují Grudinina tu mám jednu nestárnoucí Stalinovu otázku: „Jste hlupák, nebo nepřítel lidu?“ …...Akorát že v daném případě je tu ještě třetí věc.

Takže zaprvé. Jestliže tvrdíte, že podporujete Grudinina na základě Koncepce, tak si především budete muset sami upřímně přiznat, že Koncepci neznáte a to tak že vůbec ne: „No neznám ji, proto jsem se nechal nachytat na podporu Grudinina. Teď si sednu k učebnicím a vše napravím.“

Zadruhé. Druhá a třetí varianta je také podmíněna neznalostí Koncepce. Jen se to liší tím, zda jde o zlý úmysl, protože jste nepřítel: „Koncepci neznám, ale budu jí škodit tak, že se začlením do jejích řad, mezi konceptuály.“

Zatřetí. A další varianta je, když člověk jedná s dobrým úmyslem: „Sice tomu úplně nerozumím, ale něco jsem snad pochytil a to mi umožňuje někde působit jakoby v rámci této Koncepce, protože mi to umožňuje někde něco formovat.“ Stát se v určité referenční skupině jakousi „autoritou“.

To jsou tři možnosti a každý takový „konceptuál“ by si měl vybrat, kam patří.

Pavel Nikolajevič k tomu zavazuje. Opakuji, že je to opravdu vypovídající kniha a pro všechny analytiky, kteří budou do roku 2024 hodnotit prezidentského kandidáta Grudinina, je určující. Je v ní všechno. Všechno v ní je! O tom by bylo možné mluvit dlouze, co je ale třeba si uvědomovat?

Ať už bych mluvil jakkoliv podrobně, tak nedokážu rozkrýt ten problém v celé jeho souhrnnosti. Začali jsme sice Pavlem Nikolajevičem, jenže tou klíčovou událostí vůbec nebyly volby.

Klíčovou událostí, ke které došlo v minulém týdnu, bylo prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Viktoroviče Lavrova ze 13. března, kdy v odpověď na požadavek v souvislosti s tou otravou Skripala, abychom se přiznali, kdo ví k čemu, prohlásil, že Velká Británie by měla s Ruskem mluvit jiným tónem, neboť období kolonialismu už pominulo.

Oznámil tím, že Rusko se nebude dál chovat jako kolonie ve vztahu k metropoli. Všechny ostatní události, ke kterým došlo poté, i před tím, i samotné to otrávení Skripala je nutné posuzovat z hlediska toho, co řekl Lavrov. Také do toho tak či onak zapadá všechno, o čem budeme dále mluvit.

Co takového se stalo, aby to potvrdilo, že Sergej Viktorovič mluvil pravdu, že si to již nenecháme líbit?

První věci bylo, že Pavel Nikolajevič nezískal svých vytoužených 30% a nemůže si činit nárok na obsazení žádné státní funkce v Rusku. Je z něj obyčejný kandidát vyjadřující názor určité části obyvatelstva v rozměru v podstatě 10%. Jak je to možné? Vždyť získal 11,8 %? A to je přece úplně jiná situace.

Ne, vůbec to není jiná situace. Opakuji, ta věc se má tak, že skutečnost, že Grudinin nemůže získat více než 10%, byla jasná i jeho loutkovodičům, a tak vynaložili značné úsilí, aby Grudininovi ta procenta zvedli. Provedli to několika kroky.

Jeden z nich je v podstatě objektivní. Když jsem viděl, že se Pavel Nikolajevič vzdal své účasti v debatách, tak bylo pro mne zábavné pozorovat jeho píáristy. Vždyť jak mohli přijít na to, jak mohli vymyslet, aby do debat vysílali místo Grudinina takové jako Ostaninovou a Boldyreva? Co to mělo být? Jediný, kdo tam byl v této vzniklé situaci adekvátní a dobře pracoval s informacemi, byl Ševčenko. Kdyby ti jeho píáristi alespoň něco uměli, ti Grudininovi píáristi, tak by od samého počátku, od začátku by nepustili Pavla Nikolajeviče ani do jednoho pořadu. Ani do jednoho, ani na tu závěrečnou debatu.

Vysílali by tam pouze Ševčenka, který by jim získal daleko více procent. A svou mravnost Ševčenko v podstatě předvedl na posledních debatách, velice dobře. Když se Pavel Nikolajevič dozvěděl, že přišla žena, která se zapálila, tak zrudl v obličeji a utekl ze studia. Místo něho tam zůstal Ševčenko, a jak reagoval Ševčenko? Tu ženu urážel a ponižoval. Nenechal ji mluvit.

A co ten Pavel Nikolajevič? Přišla tam ta žena, jedná se o problémovou věc, a on tvrdí, že právo je na jeho straně, že je absolutně v právu. Ta žena tam přišla a jiný prezidentský kandidát přiznal, že to byl on, kdo tam tu ženu přivedl, že to byl on sám. To znamená, že tím byly odstraněny morální bariéry, které by mu bránily oznámit ty či ony informace. Řekni tedy té ženě přímo do očí: „Vy tu věc podáváte tak a tak, a přitom to všechno bylo tak a tak a jako důkaz uvedu to a to, a mám na to takové a takové svědky.“ To jsou průkazné důkazy. A jestliže máš pravdu, tak navaž dialog a dokaž, že máš pravdu.

A on? S hrůzou v obličeji utekl, protože věděl, že ta žena tam přišla a bude mluvit pravdu! Proto tam zůstal jen Ševčenko, který na tu ženu začal křičet, urážet ji a ponižovat, jen aby jí neumožnil mluvit k věci. To je ukazatel těch sil, které podpořili „prý konceptuálové“. Jen se podívejte lidi, jaká je ta vaše mravnost. Ševčenko tam vyjádřil vaší vlastní mravnost, vy jste přece podpořili Grudinina, vy se všemi těmi ostatními.

Vždyť Grudinina podpořili jak „liberasti“, tak i „patriasti“, jedni i druzí. A jak to bylo provedeno? Když začalo být jasné, že Grudininovi je nutné přihrát hlasy, a oni věděli, že Putinovi se sebrat nedají, tak bylo nutné sebrat je někomu jinému, tedy těm ostatním, kteří se účastní voleb. A reálně se tedy takoví kandidáti jako Surajkin, Titov, Baburin stali zdrojem těch procent, které přešly ke Grudininovi. Oni měli získat své o něco více než jedno procento. A to, co nezískali, přešlo ke Grudininovi.

Vůbec jsme se tu střetli s velice rozsáhlým spiknutím, kdy proti Putinovi agitovali, jako třeba u nás v Altajském kraji náš guvernér tak, že vytvářel absolutní beznaděj, uplatňoval politiku genocidy ruského obyvatelstva, a přitom se neustále bil v prsa, že uplatňuje Putinovu politiku. Takže se není čemu divit, že u nás pro Grudinina hlasovalo tolik lidí. Protože když mu tu sám guvernér dělal negativní reklamu a prohlašoval, že ta genocida ruského obyvatelstva je Putinova politika, tak podle toho lidé hlasovali.

A je tu jeden takový region... Alexandr Bogdanovič (Karlin), guvernér Altajského kraje, už dříve pracoval proti Putinovi, neustále seděl na dvou židlích. Nenechal kraj, aby se rozvíjel, ale také ho nenechal upadnout. Teď se ale rozhodl, že se jedná o jeho poslední boj, a tak společně s těmi, kteří jsou proti Putinovi, proti Rusku, přitlačil. A tak ten poslední rok dělal všechno pro to, aby tu lidé hlasovali proti Putinovi. Všechno, co udělal v posledním roce, bylo zaměřeno pouze na jednu věc, aby v našem kraji lidé co nejvíce upadli do beznaděje. A tato negativní agitace také přinesla své ovoce.

A všichni ostatní? Na ty také tlačili, protože tu máme spiknutí elit, těch nahoře, takže nátlak byl prováděn na všechny guvernéry. Ale jeden z těch regionů, na který by také bylo možné zatlačit, předvedl v čisté podobě, jak mělo tentokrát dopadnout hlasování ve volbách ruského prezidenta.

Tímto regionem je republika Tatarstán. Přímo přečtu, jak by to mělo dopadnout s ohledem na skutečný stav obyvatelstva. Jak to mělo ideálně v reálu vypadat. ….......Volební účast 77.45%,

Putin 82.90%, …................Grudinin 8.62%,

Žirinovskij 2.91%, …......Surajkin 1.76%,

Sobčaková 1.21%, …..Javlinskij 0.77%

Baburin 0.57%, …............Titov 0.56%,

Tak takto vypadal stav společnosti před volbami, který zůstal v Tatarstánu jakoby zmrazený. Jenže v celém Rusku došlo díky jednání regionálních úřadů k posunu směrem od okrajových kandidátů ke Grudininovi. Neberu v úvahu ty regiony, kde panuje proputinská nálada u většiny obyvatel jako je Sevastopol, Čečensko. Mám teď na mysli ty zbylé oblasti. Takto by v podstatě vypadaly výsledky, kdyby volby proběhly bez vlivu politických technologií.

V Tatarstánu ty výsledky kopírují reálnou situaci. Bezesporu i tam působily politické technologie, které ale byly kompenzovány jinými mechanismy a ve výsledku jsme tam získali takříkajíc chemicky čistý výsledek, výsledek bez příměsí. Všechno ostatní bylo ovlivněno píár technologiemi a obsahuje tedy rozličné příměsi, v té či oné míře.

U nás (na Altaji) tu máme díky našemu guvernérovi velké protestní hlasování pro Grudinina, protože někteří hlasovali s myšlenkou, že budou-li hlasovat pro Grudinina, dají najevo Putinovi, že Karlin likviduje náš kraj, a že když Putin uvidí vysoký Grudininův výsledek, odvolá Karlina, a nám se tu uleví. Mnozí lidé uvažovali právě takto, když šli hlasovat pro Grudinina. Takže vůbec ne kvůli tomu, že by Grudinina podporovali. Ne, to vůbec ne.

Říkali si: „Putin stejně vyhraje, ale my chceme Putinovi ukázat, že Karlin ničí náš kraj.“

42:42

Už jste se toho aspektu, Valeriji Viktoroviči, dotknul. Dmitrij Petrov se ptá. Podle výsledků voleb Grudinin získal 11,79%, což je výsledek ještě nižší, než měl svého času Zjuganov. Co myslíte, jak bude vypadat Grudininova politická budoucnost? Hodí ho GP přes palubu, nebo ho bude dál připravovat k dalším volbám v roce 2024?

Já už jsem odpověděl. Budou ho připravovat, proto by tuto knihu měli všichni analytici a političtí technologové používat jako příručku. Je v ní všechno, co potřebujete vědět o Grudininovi jako o kandidátovi. Nic se totiž nezmění. Nic, protože takhle vypadá jeho mravnost. Je tam o něm řečeno vše. On sám to řekl, on sám to vybral, je to tedy ten nejlepší materiál, pochopte to.

To není něco, co jen tak zaznělo někde v médiích, a co bychom jako mohli využít. Tohle vybral on sám, to, co ho charakterizuje v té nejčistší podobě, on sám to znovu potvrdil. Je to důkaz, který je v tomto ohledu neocenitelný. Jestliže tedy nechceme, aby se Grudinin účastnil dalších voleb, tak už teď ho musíme brzdit. Z jednoho… Zde je toho hodně, těch příčin, proč bychom mu to neměli dovolit. Je to člověk, který fakticky chce zničit Rusko a utopit ho ve světové i občanské válce. To je to, o čem tam přímo mluví.

A co se týká ekonomiky? On vůbec nerozumí žádným otázkám, o kterých začne rozvažovat. Jedná se o úvahy o věcech kosmické důležitosti, ale na úrovni kosmické hlouposti. Konceptuálové by to měli pochopit, protože studují Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Pro ně to bude otevřená kniha.

44:41

Takže přejdeme k následující otázce. Již jste se o ní zmínil, když jste se odkazoval na Lavrovův citát. Jednou z populárních otázek je:

Pro koho byl výhodný ten pokus o vraždu zrádce Skripala?

Když vystupoval na mítinku, po volbách, když byly ohlášeny výsledky, tak Putin, když vystupoval před svými příznivci, tedy přesněji po tom mítinku, na tiskové konferenci... Tam se ho na to ptali a on odpověděl, že Rusko nemělo vůbec žádný zájem na tom, aby otrávilo Skripala z jednoho jednoduchého důvodu, že u nás právě probíhaly volby, čeká nás mistrovství světa ve fotbale, tak proč bychom si měli zbytečně vytvářet problémy?

A co teď zaznívá z našich médií? Děkujeme Anglii za Putinovo vítězství! V důsledku toho, že Anglie spustila tu debilní věc okolo Skripala, vyrostl Putinův rating a více lidí šlo pro něj hlasovat. „Proto ti, Anglie, velice děkujeme.“ Teď se na to vymlouvají všichni, kteří propagovali Grudinina: „Co jsme mohli zmoci proti Anglii? Když Anglie takto agitovala pro Putina?“

Stejně jako Karlin, guvernér Altajského kraje, agitoval pro Grudinina pomocí negativní reklamy, stejně tak Anglie agitovala pro Putina. Stejně jako nemohli obyvatelé čelit guvernérovi, jeho řídícím rozhodnutím, tak také všichni ti progrudininovci nemohli čelit tomu, co se rozhodla provádět Velká Británie.

Z tohoto úhlu pohledu to vypadá: „Jací oni jsou idioti. Jací jsou to debilové.“ Vůbec to nejsou takoví idioti ani debilové.

Ta Skripalova otrava byla promyšlena do těch nejmenších podrobností a je velice, opravdu velice obsažná.

Na takové úrovni, na takové úrovni pracují… Žádná z našich analytických struktur takové úrovně vůbec nedosahuje. Tak především, ke všem se tak či onak dostaly informace, že tento nervový bojový, nervově-paralyzující plyn, jednou, že prý byl převážen v kufru, taková hovadina… Co by to bylo za bojový plyn?

Podruhé prý byl v podobě prášku… V podobě prášku - plyn! - byl prý rozptýlen v autě jeho ventilačním systémem. To je sázka na to, že se lidé vůbec nevyznají v chemii, ale to je teď vedlejší.

Ten plyn se jmenuje novičok.

- Ano, proč vlastně takový název?

Proč se jmenuje právě novičok? Jak na to všechno vůbec přišli? K čemu to mělo všechno posloužit?

Ta věc se má tak, že ten plyn novičok, jak tvrdí všichni naši odborníci a v podstatě i mezinárodní organizace, nikdy nebyl vyvíjen v Rusku ani v Sovětském svazu, nikdy.

Jednoduše nikde nic takového není. Všechno, co u nás bylo vyvíjeno v oblasti takových plynů, plynů této třídy, jsme ukončili a za mezinárodního dohledu jsme zlikvidovali všechna chemická zařízení a výrobní prostředky těchto chemických zařízení. Kde se to tedy všechno vzalo?

A zde je třeba vědět, kdy poprvé zaznělo spojení „plyn novičok“, a proč se vlastně jmenuje novičok. Ruskému uchu název novičok nijak zvlášť nezní, možná něco nového, něco, co se znovu objevilo? Nebo třeba ve významu nezkušený, což je málo pravděpodobné. Spíš to bude něco, co se znovu objevilo z něčeho jiného. Ale když se objeví takový novičok, tak z něj brzy bude staričok.

V našem značení zbraní, takové pomíjivé názvy nepoužíváme. Naše názvy jsou vždy konkrétní a zpravidla, když jde třeba o minomet (minomjot), tak to bude Vasiljok, když půjde o dělo, tak Akacija, nebo třeba Msta. Tedy něco, co se na něčem zakládá, něco zajímavého. Nebo třeba reaktivní ohňomet – Solncepjok.

Proč tedy značení novičok? Opakuji, že to zase proletělo mimo uši našich analytických center. Ta věc se má tak, že ten název novičok není určen pro ruské uši, nemá mít odezvu v Rusku, je určen pro anglicky mluvící publikum. V první řadě pro státy, kde se mluví anglicky, a ve druhé řadě pro ty, kteří v té či oné míře umí anglicky. V jazykovědě je takový… Všichni vědí, že existují antonyma, homonyma a synonyma.

Ale existují i další kategorie a konkrétně homofony, které vyjadřují fonetickou dvojsmyslnost, jedná se o fonetická homonyma, kdy slovo zní stejně, ale má jiný význam. Slovo, nebo skupina slov.

Například my v ruském jazyce můžeme říci „prud/t“, což může stejně dobře být „prud“ ve smyslu přehrada/rybník, nebo „prut“, tedy prut/tyč, dále to mohou být „kompanija“, „lug“, nebo dokonce celý výraz, třeba „onžerebjonok“ ve smyslu: je to hříbě, nebo to může být ve smyslu: vždyť je to ještě dítě. Nebo „oniizmjaty“ ve smyslu: jsou udělané z máty, z rostliny, nebo ve smyslu: jsou pomačkaní. Tak to jsou homofony.

Ale existuje ještě jedna třída homofonů, kdy jsou některá slova, nebo skupiny slov v jednom jazyku souzvučné se slovem nebo skupinou slov v jiném jazyce, ovšem samozřejmě se zcela jiným významem. Koho to zajímá, může na internetu nalézt seznam neslušných slov a výrazů v cizích jazycích. A proč neslušných? Protože jsou shodné s neslušnými výrazy v ruském jazyce, což všem připadá samozřejmě zábavné. Tento efekt homofonu právě využili mistři k vedení psychologické informační války na Západě.

To proto ten plyn nazvali novičok, což je souzvučné s anglickým výrazem:

Now we choke / Teď nás dusí nebo Teď my dusíme - v závislosti na kontextu. Now we choke.

To je ten důvod. A v závislosti na tom, komu je to určeno, ví s ohledem na úroveň svého zasvěcení do informací každá příslušná vrstva na Západě, kdo tuto operaci s tímto novičkem realizuje.

A teď se vrátíme.

Kdy poprvé na Západě zaznělo spojení „plyn novičok“? A zjistíme, že existuje takový hollywoodský thriller Cena strachu, který byl natočen v roce 2002, a tam to poprvé zaznělo. A co znamená rok 2002? Rok 2002 byl rokem, kdy Boris Běrezovskij, vykřikoval na každém rohu, že jak Putina k moci dosadil, tak ho také odtamtud zase sesadí.

Rok 2002 byl rokem aktivních spiknutí proti Putinovi, včetně euroasijského spiknutí.

Máme vypracovanou jednu analytickou zprávu o takovém spiknutí proti Putinovi. Putin tehdy kráčel k volbám v roce 2004 a vše bylo připravováno k tomu, aby byl Putin svržen. Z tohoto důvodu byla připravována ta věc s otravou, ke svržení Putina. A rok 2004, volby v roce 2004 jsou v ruských dějinách velice unikátní.

Ta věc se má tak, vzpomínáte si, koho v roce 2004 Žirinovskij nominoval za LDPR? Svého bodyguarda. A kdo byl nominován za komunisty (KPRF)? Lídr agrární strany Charitonov. Proč jednali takto? Protože tehdy bylo přijato pravidlo, nebo přesněji, mělo být přijato pravidlo, že v případě smrti jednoho z kandidátů na prezidenta, se nebude moci žádný ze stávajících kandidátů účastnit nových voleb, které budou muset být vypsány.

Běrezovskij tehdy připravoval pod nůž Rybkina, kterého ale zachránili, takže ve výsledku se druhého kola, ze kterého měl být Putin vyloučen, skutečně museli zúčastnit ten Žirinovským nominovaný bodyguard a za KPRF nominovaný Charitonov, takže Putin samozřejmě vyhrál.

Takže k žádné závažné otravě nedošlo. Proč? Vždyť přece natočili ten film. Vzpomeňme si na situaci, za které se tyto volby konaly. Na pozadí čeho se konaly? Konaly se na pozadí indopákistánského jaderného konfliktu, se kterým si globální prediktor nevěděl rady. A Putin se do jeho řešení dokázal zapojit. Bez Putina se tehdy svět mohl ocitnout v jaderné válce, kterou by nepřežilo nic.

To není nic, co by globální prediktor potřeboval, a proto působením na své mechanismy tuto věc odložil a umožnil ruské tajné službě, která byla ve spojenectví s Putinem, aby to spiknutí zlikvidovala a Rybkinovi zachránila život, aby se Putin mohl účastnit voleb. Potřebovali totiž mít Putina ve funkci hlavy státu, aby mohl vyřešit tento mezinárodní konflikt a stabilizoval situaci v Rusku.

Dále.

Kdy znovu zaznělo: plyn novičok? V roce 2017 v anglickém seriálu. Myslím, že se jmenuje Protiúder (Strike Back). A potom byl otráven Skripal. Debilní způsob otravy, to ano. Jen tak si přijít a otrávit ho. U nás na tom prostě vůbec nikdo nemohl mít zájem. Pro nás to přece nemohlo být vůbec výhodné, jen se na to podívejte logicky. Přemýšlejte, proč by měla ruská tajná služba chtít otrávit nějakého nepotřebného špiona, který už si své odseděl, dostal amnestii a byl předán druhé straně? Ten přece už není ničím zajímavý.

Je tam daleko více přeběhlíků, kteří jsou opravdu cenní tím, že na nich bylo možno předvést: „Ty jsi utekl, a my jsme tě stejně dostali!“ Tak proč by měli trávit právě Skripala? Měli jsme tu volby, budeme tu mít mistrovství světa, proč bychom měli vyvolávat napětí?

Ale je tu jedna podstatná věc. Jak s námi na začátku jednali na Západě? Že to Lavrova podnítilo k tomu, aby se ptal: „Jak to s námi mluvíte? My nejsme žádná vaše kolonie! S námi takto jednat nebudete.“

A teď se znovu vracíme k tomu, jak na olympiádě hrdě pěli pod tím bílým hadrem ruskou hymnu, ti naši prý „patrioti“. Zazpívali si. Je naivní se domnívat, že skutečnost, že nás vyloučili z účasti, je problém jakýchsi zanedbání jednotlivých lidí jako je Mutko, Žukov a další, kteří to zavinili. Vůbec ne.

Problém je v tom, že veškeré obsazování uvolněných funkcí probíhá na základě dohody mezi klany, a jestliže se na nějakém kandidátovi klany shodnou, tak je do dané funkce dosazen. Jestliže se nedohodnou, tak začne buď boj s korupcí, nebo je daný člověk jednoduše odvolán a na jeho místo přichází někdo jiný. Všechno je to věcí dohody.

Jestliže tedy Mutko a Žukov byli ve svých funkcích, tak to znamená jen jedno, že zcela, v plném rozsahu a jasně vyjadřovali zaměření klanově-korporativních skupin, ke kterým patří, a které jsou s nimi ve spojenectví.

Mutko a Žukov byli vyjádřením celkového klanově-korporativního konsensu s ohledem na ruskou politiku, na řízení Ruska ve vztahu k Západu. A co pro ně v souladu s tím bylo principiálně důležité? Když Rusko vyloučili, tak si vymysleli tu věc s tím bojkotem, prý: „Nemůžeme se účastnit nějakého bojkotu.“

Ze strany Ruska se nejednalo o žádný bojkot, vždyť bylo vyloučeno a každý sportovec tam jel jen sám za sebe. Tak neříkejte, že jde o tým Ruska, figurují tam jako atleti z Ruska, tak ať jimi také zůstanou. Ale bylo nutné vytvořit souvislosti: „Oni tam bojují za Rusko, jsou vysláni za Rusko…“

Proč? Protože potřebovali kapitulovat před Západem, předvést svoji loajalitu: „My jsme vaši podlézaví psíci a čekáme poslušně na povel. Vy jste zaveleli a my zpíváme hymnu, když nahoru jako znamení kapitulace stoupá bílý hadr.“

To znamená, že klanově korporativním konsensem je zradit zájmy Ruska, což se projevilo tím zpěvem pod bílým hadrem. Potom u nás probíhaly volby. A státní elita Velké Británie se ve spojenectví se státní elitou USA, která si přeje majdan a státní převrat v Rusku, rozhodla provést tu akci. Debilita způsobu Skripalovy otravy je všem očividná, bylo to tak provedeno schválně.

Bylo to tak provedeno schválně: „Bylo vám řečeno, že se máte kát, tak se kajte!“ Protože tím, že zazpívali tu hymnu, naše elita... Tedy zpíval to ten tým, který byl zcela neopodstatněně nazván rudou mašinou. Ti mají do rudé mašiny tak daleko jako pěšky na Měsíc. Ti nikdy tak hrát nedokážou a tím spíše takto bránit naše zájmy.

Takže oni zazpívali a teď bylo elitě řečeno: „Pánové, vy sami jste řekli, tu svatou Kozyrevovu frázi, že Rusko nemá své státní zájmy, že čekáte, aby vám někdo řekl, jaké zájmy máte mít.“

Elita se tedy měla začít kát a někteří s tím už dokonce začali. Tiňkovova dcera řekla, že se stydí za to, že je Ruska. Ti představují ruskou banku (Tinkoff bank). Tak ona se stydí za to, že je Ruska, protože Anglie není s chováním Ruska spokojena a Rusko se vůbec nesnaží, aby Anglie spokojená byla. Nedělá to, a proto se musí za Rusko stydět. Jak může ona žít v Anglii, která je s Ruskem nespokojená? To je přece bordel.

Jenže oni od elity nečekali, až něčí dcera nebo syn něco takového řekne, čekali od ní všeobecné pokání. A ono k němu nedošlo, a proč? A tady je třeba připomenout těm, kteří tvrdí, že sport a politika jsou dvě různé věci, aby to také řekli politickým činitelům na Západě.

Jakmile otrávili Skripala, tak první, co prohlásil Boris Johnson, protože to, co si moudří nechají pro sebe, u Boris Johnsona se za zuby neudrží, okamžitě prohlásil, že je třeba bojkotovat mistrovství světa ve fotbale. Přičemž si uvědomte, že zná následky vyplývající z pravidel. Přesto to prohlásil. Proč?

Protože věděl, že tím viníkem bude Rusko. Co oni bojkotovat mohou, to Rusko nesmí. Ten bojkot proběhne podle anglických pravidel ne podle těch mezinárodních. Proto také s tím bojkotem začal. A najednou se ukázalo, že něco je jinak, a tak se začal vykrucovat, že prý nepojede jakási oficiální delegace, že vůbec neměl na mysli tým.

Co se stalo? A zde se opět vracíme k tomu, co je to sport a co politika.

To, že sport je část politiky, je vidět pokaždé, když se naši sportovci vracejí z nějakého mezinárodního turnaje, a jsou odměňováni nějakými státními vyznamenáními. To stát vyslovuje uznání za jejich uplatňování státní politiky.

A v roce 1991 nám místo rudé ruské vlajky byl vnucen vlasovský trojbarevný hadr a bylo nám řečeno, že nemáme žádnou suverenitu.

V té době byla naše společnost nemocná, velice nemocná, panoval v ní velký rozkol, takže měla jiné starosti, než se dohadovat o to, jak má vypadat vlajka, takže ji v podstatě přijala, neboť bylo nutné především zachránit stát, který se hroutil. Bylo nutné zachránit stát, ať už měl jakoukoliv vlajku. Není důležité, že nám přisoudili vlajku, která je v podstatě nerozlišitelná od vlajky slovenské, slovinské, pletou si ji… Na těch vlajkách Slovenska a Slovinska jsou alespoň erby, aby se od té ruské daly odlišit, ale neustále si ji pletou s holandskou vlajkou. Stále ještě si ji pletou, takže se úplně neuchytila.

Jenže v roce 1991 náš stát jako takový v důsledku zrady elit neexistoval. A byly to elity, kdo schvaloval vlajku. Když se společnost poněkud zotavila, zesílila a my jsme začali na úrovni veřejné iniciativy znovu budovat stát a rozhodli jsme se, že ta vlajka…

„To vy si myslíte, že jste nás připravili o suverenitu. Ano několik tisíc vašich agentů CIA sedí v kancelářích u Čubajse a všude na našich jaderných objektech dřepí američtí důstojníci a vystavují našim lidem propustky. Ale my svou suverenitu získáme zpět.“

A začali jsme bojovat za to, aby ta vlajka začala být ruskou vlajkou. Ne proto, že nám ji někdo přisoudil, ale proto, že jsme se sami rozhodli, že to bude vlajka státu Rusko - v dané etapě. Nebudeme ji zpochybňovat. Vy jste nám ji vnutili a my teď zařídíme, že se k ní budete chovat jinak. A jedním z nejdůležitějších prvků boje o vlajku byl sport a Lazutinová, Jegorovová a Karelin zcela právem získali titul Hrdiny Ruska, protože se ze všech sil rvali o ruskou suverenitu, aby si tu ruskou vlajku nikdo nedovolil ponižovat. Oni se rvali, ale do Pchjongčchangu odjeli tamti.

Globalisté tam naši vlajku nemohli degradovat, protože by to byl její konec. Ano, už jsme se vůči ní vymezili a získali jsme jí určité postavení, ale jestliže by ji ještě tito lidé zašlapali do země tím, že by se pod ní prošli při závěrečném olympijském ceremoniálu, tak by se Rusko začalo obnovovat bez této vlajky, ale teď ještě dohoda byla možná.

Degradovat však naši hymnu museli určitě. A tak zazpívali, kapitulovali pod bílou vlajkou a projevili se tak. My sami jsme se takto vyslovili a tak se teď Západ samozřejmě začal podle toho chovat, vznášet debilní požadavky jako v obyčejné zločinecké skupině:

„Ty ses podřídil, tak se teď kaj.“ Jenže se nekaje a proč? To globalisté.

Americká státní elita, britská státní elita se tu střetla s globální elitou, s globálním prediktorem, který zde sehrál roli našeho spojence. V podstatě jsme mohli… S takovým spojencem jsme mohli v klidu zpívat hymnu pod naší vlajkou, při vztyčování trikolóry místo toho bílého, kapitulantského hadru.

Globální prediktor tu situaci vyhodnotil následovně: „Tak co tu teď máme? Jestliže si teď a potom podřídí ruské elity, tak na celé čáře vyhraje Grudinin. A Grudinin znamená majdan a občanskou válku, zhroucení jaderného státu, a v důsledku dominového efektu zhroucení civilizace na celé planetě Zemi a na to my nejsme připraveni. Nejsme na to připraveni, takže to tak být nesmí a s Grudininem máme jiné plány. Ten bude tohle dělat až po příštích volbách dalších patnáct let. Ten proces musí být z naší strany řiditelný.“

A globalisté se na svých úrovních, včetně těch, co jsou na Západě, pustili do tlumení tohoto konfliktu a tak Theresa Mayová i všichni ostatní upadli do zmatku.

A proč byl pro globalisty ten skandál okolo plynu novičok výhodný? Protože v případě, že státní elita… My tu žádnou „elitu“ nemáme, ale v obecně přijatém termínu, tak tedy, jestliže se ruská státní „elita“ podřídí Západu, tak se zmocníme jejího řízení a už teď nadiktujeme Putinovi, s jak velkými procenty má vyhrát.

Jestliže se Západu v plné míře nepodřídí, protože k tomu hned nebude připravena, přestože tu je určitý konsensus, tak také existují určité hranice, kam je kdo ochotný ustoupit: „Já jsem ustupoval, nechal se ponižovat, dál už ale zajít nemohu.“ To je jako v tom románu a ve filmu Dubrovskij, který v podřízení trpěl, trpěl, ale nakonec to nevydržel. Existuje určitá hranice, kterou už překročit nelze.

Takže jestliže se ta elita podřídí, tak se jejího řízení zmocníme ze strany Západu, jestliže se ta státní elita hned nepodřídí, tak to využijeme k tomu, abychom degradovali státní elitu Velké Británie, zlikvidujeme Londýn jako centrum koncentrace řízení a přeneseme ho ve zrychleném režimu do Číny.

Znamená to doplňkový mechanismus. Nechtěli jste to tak, vykoledovali jste si to onak. V každém případě to pro globalisty znamenalo výhru. Buď by získali kontrolu nad Putinem, nebo by to přispělo k likvidaci centra koncentrace řízení. To znamená, že teď z Velké Británie budou dál všichni utíkat. Bylo předvedeno: „Vy nehrajete podle pravidel. Nedá se na vás spolehnout.“ Všechny velké korporace se přesunou do Číny.

Opakuji to, o čem jsem už mluvil. Poté, kdy došlo k brexitu a byla jmenována Theresa Mayová a Johnson.

Tehdy jsem přece řekl, že tato vláda byla jmenována kvůli tomu, aby přijímala debilní rozhodnutí, kvůli kterým potom pohoří. A oni to stále dělají. Jen se podívejte, jak celou tu dobu přesně tohle dělají.

A proč se ta naše takzvaná „elita“ nepodřídila? Není to v tom, že by nechtěla, prostě na to neměla dost času. Neměla dost času, aby se rozhodla a podřídila.

Tady se státní elita USA přepočítala. Měli Skripala otrávit o něco dříve. Měli Skripala otrávit o něco dříve, kvůli tomu jim to nevyšlo, protože nestačili manévrovat. Rozhodnutí je nutné přijímat rychle, protože každý den…

A globalisté to byli nucení vzít na zřetel, a protože vědí, že „elitu“, tu pseudoruskou elitu, mají stejně v hrsti a jinými mechanismy jí dostanou, to proměnili v bonus, kterým je zhroucení Anglie jako centra koncentrace řízení.

Státní elita, když pochopila, že prohrává, vyslala lehký náznak naší státní elitě:

„Co to děláte? Cožpak vůbec nic nechápete?“

A po Skripalovi zemřel ještě spolupracovník Běrezovského Gluškov, kterého podle slov policie udusili psím vodítkem. Obvykle v knihách psaných z hlediska psího světa, když se psi mezi sebou baví, tak je pro ně jejich obojek s vodítkem znakem jejich postavení. Je to atribut, který dostali od svého páníčka znamenající zvýšení jejich sociálního postavení. Už nejsou nějakým toulavým psem, oni mají své vodítko! V knihách o psech najdete dost takových analogií. No a stejná analogie platí i pro tu ruskou státní takzvanou „elitu“.

Takže to bylo tak, že jim předvedli: „Vidíte to? Máme vás na psím vodítku a všechny vás s ním udusíme, jestliže nebudete dělat to, co je třeba.“ A aby to naše státní elita pochopila, tak Boris Johnson řekl přímo: „Vražda, to otrávení Skripala je signálem ruské, rossionské elitě: My vás najdeme všude a všude vás udusíme, zakroutíme vám krkem.“

Řekl to přímo, chtěl jsem to přečíst, ale teď nevím, kde to mám. Chápete ten vzkaz?

Jenže ve výsledku se potřebný impuls, který by mohla využít státní elita, nekonal a rossionská elita svůj vzkaz dostala a v podstatě chápe, že takto dopadne.

Takže všechno to, co udělala státní elita Velké Británie a USA, se proměnilo v bonus v podobě kontroly nad rossionskou elitou pro globální prediktor.

Za stolem při jednání s Putinem to pro něj znamená důležitý bonus. To je to, co proběhlo okolo Skripala a Gluškova. Byl to signál našim rossionským elitám, aby zradily zájmy našeho státu, aby tu rozpoutaly občanskou válku a shořely v ní. Víte, ti zrádci Ruska jsou podivní lidé, oni zrazují ruské zájmy jen proto, aby získali ten svůj vytoužený obojek. Když jsou potom jako zrádci odhaleni, tak odjíždějí do Londýna, nebo tam utečou sami, protože to je přece Londýn a my tu žijeme, heč! Ve výsledku je tam potom tráví, nebo k páníčkově radosti v potřebné chvíli páchají sebevraždy tak usilovně, že si přitom občas i polámou žebra.

Jako když se oběsil Běrezovskij. Gluškov teď… Policie říká, že je to nevysvětlitelná smrt, je to prý nevysvětlitelná smrt. Byl udušen psím vodítkem, je to signál. A všichni zrádci, celá ta rossionská „elita“ sní o tom, aby získala své vodítko. Souhlasí s tím, že je budou dusit a jsou kvůli tomu připraveni zrazovat ruské zájmy. Všichni se o to snaží, protože je to pro ně štěstí, to páníček je zmáčknul. Každý z nich je přesvědčen, že jeho to nepotká: „To se týká jen těch ostatních, co neslouží tak dobře jako já sám. Já budu panáčkovat a on mi bude házet cukříčky. A na krku mám jeho obojek s vodítkem, to jsem ale frajer! Vždyť mé vodítko je anglické!“

V tom spočívá podstata té absolutně nelogické Skripalovy otravy a Gluškovovy vraždy.

Ta olympiáda se nám ještě pěkně vymstí. Ještě se nám vymstí, bude to odeznívat dlouho. Ano, to je jeden z těch symptomů. Nebude to jen státní elita, kdo nám bude tu olympiádu připomínat, ještě i globalisté nám to připomenou. Globalisté nejsou žádnými našimi spojenci, jsou to pouze situační spojenci, aby se nepotopila celá loď.

To proto byli teď nuceni souhlasit s tím, aby Putin získal vysokou procentní volební podporu. Přesto sice jen o trochu, ale přece jen tomu Grudininovi jeho procentní podporu zvedli. Prostřednictvím vlastních píár technologií a uplatněním vlivu na regionální lídry Baburinovi, Surajkinovi a Titovi hlasy sebrali a převedli je na Grudinina.

01:20:24

V souvislosti s touto otázkou tu máme ještě dvě upřesňující od Dmitrije Koľcova. Valeriji Viktoroviči, jaký je váš názor na ty události, v Salisbury ta Skripalova otrava chemickou zbraní a připravenost amerických vojáků zaútočit na vládní síly v Sýrii i s ohledem na to, že se tam mohou nacházet ruští vojáci. Souvisí spolu tyto události? Vždyť náš štáb prohlásil, že Američané připravovali provokaci v Sýrii aby mohli obvinit Asadovu vládu z použití chemické zbraně. A teď tu máme ještě tu Skripalovovu otravu prý také s použitím chemické zbraně ruskou tajnou službou. Mám z toho dojem, že to včasné prohlášení ministerstva obrany, zmařilo rozsáhlou provokaci Západu.

Ano, tyto události spolu bezesporu souvisí, ale ne tak, jak to vypadá na první pohled. Nespojuje je chemická zbraň, ale řízení ruské státní elity a státních elit Západu.

A to je právě ta situace, jak jste se ptal (moderátor), to je právě ten druhý faktor, který donutil... Stejně jako dříve v Putinově případě donutil v roce 2004 indopákistánský jaderný konflikt globalisty zmáčknout všechny, kteří vystupovali proti Putinovi a nechat normálně proběhnout volby, tak teď byli globalisté opět nuceni napomoci upevnění státní moci a státní suverenity Ruska z jednoho jednoduchého důvodu, že se jim ještě chce žít, že ještě nejsou připraveni k manévru záhuby civilizace.

Ta věc se má tak. Už jsem mluvil o tom, že USA… Vzpomínáte na to Lavrovovo prohlášení a na Putinovo poselství?

Říkal jsem, že USA plánovaly rozsáhlou válku v Evropě a Rusku. Připravovali se k tomu. Šlo o ohromný rozmach, opravdu ohromný, a my jsme proti tomu okamžitě začali jednat.

Proto jsme předvedli Evropě a celému světu, že máme čím odpovědět. Dovedete si to představit? Oni jsou připraveni zaútočit, už se napřáhli a chtějí udeřit, jejich ruka se dokonce dala do pohybu, a kam mířila? A zde se jim hodila Sýrie. Měli v úmyslu provést rozsáhlý útok proti Sýrii. Jenže rozpoutání 3. světové války třeba i přes Sýrii, není v zájmu globálního prediktoru ani v zájmu Ruska. A tak jsme okamžitě udělali prohlášení, že víme o připravované provokaci a připravovaném útoku americké armády.

Oni přece sami prohlásili, že zaútočí. A my jsme jim odpověděli: „V tom případě na to my zareagujeme odpovídajícím způsobem! Na tomto území se nacházejí naši vojáci, je tam přítomen náš kontingent. Jen si to zkuste a pocítíte nejen účinek naší protiletecké obrany, ale také účinek našich raket a dalších vysoce přesných zbraní, které máme. Už jsme je použili proti teroristům. Tak je proti teroristům použijeme znovu!“

Američané začínají být zaháněni do kouta, chápete? Stále proskakuje více a více informací o tom, že ISIL je nepravidelnou armádou USA. Už to prakticky pro nikoho není tajemstvím. Jen ti největší omezenci to ještě zpochybňují. Vždyť Írán neustále dává do oběhu konkrétní informace. Konkrétní informace o tom, jak je ISIL spojen s ozbrojenými silami USA.

O podivných letadlech v Afghánistánu, která letecky kryjí ISIL. Když dojde k nějakým bojům s Tálibánem, tak přiletí odněkud letadla, která poskytnou ISIL svou leteckou podporu. To je zajímavé, že? A Američané tvrdí, že tam ani moucha neproletí bez jejich vědomí. A zároveň říkají: „My nevíme, co je to za letadla, za vrtulníky, jak se přesunuje ISIL. My o tom nic nevíme a nemůžeme to kontrolovat!“

Když navrhneme, že to zkontrolujeme my, tak: „Ne, neblázněte, nám tady ani moucha neproletí. My všechno víme.“ Tak víte nebo nevíte? A jestliže to víte, tak to nejspíš budou vaše letadla, že? To vy letecky podporujete ISIL.

Takže Američané byli připraveni zaútočit. V Sýrii jsme stáli na hraně 3. světové války, takže to všechno bylo třeba nějak zastavit. Proto jsme udělali to prohlášení o Sýrii a řekli jsme, že bude následovat odvetný úder.

A co udělali globalisté? Co zásadního se stalo v USA, že to absolutně dezorganizovalo řízení, nadnárodní koordinaci sil organizujících 3. světovou válku?

Byl odvolán státní tajemník Rex Tillerson. To stačilo, chápete? Zbavili je klíčové figury, určitá nastavení tam sice zůstala zachována, ale někdo odešel, druhý přišel a čas běží, život se nezastaví.

Jsou tu také určité státní zájmy a nikomu se nechce zemřít v požáru jaderné války. A tak se ten konflikt začal vstřebávat. To je důvod, proč byl Tillerson odstraněn. A co dál? Odstranili Tillersona a na jeho místo jmenovali Pompea.

A jak mají systemizované funkce? Je tam státní tajemník, potom je první náměstek státního tajemníka, a dál je tam teď Heather Nauertová, která plní funkci mluvčí státního departamentu a dalších sedm míst je volných, neobsazených.

Chápete, jak je těžké za takových podmínek sladit koordinaci? Přece nejde jen o to vojensky zaútočit, to je pro USA to nejmenší. Ještě je třeba naladit linii vzájemných vztahů se všemi státy světa, aby všechny jednaly tak, jak je třeba. A státní tajemník je v tomto ohledu klíčovou figurou, bez které se to prostě neobejde.

Nejsou to vojáci, kdo to vše musí zajistit. Vojáci jdou na řadu až v konečné etapě, jedná se o šestou prioritu řízení a tohle je třetí priorita. Jakmile odstranili Tillersona, tak se všechno rozsypalo. Šlo o společné úsilí Ruska a globalistů v boji proti…

A za takové situace už si globalisté nemohou vyskakovat: „Putine, potřebuješ vyhrát volby čistě? Tak si je vyhraj. My ti v tom bránit nebudeme, protože teď máme úplně jiné starosti. My tě tu teď potřebujeme jako vyjednávací figuru, protože dokážeš řešit konflikty. A my teď nesmíme připustit 3. světovou válku. Proto ať volby proběhnou čistě, upustíme od větších provokací a informačních dezinformací.

Státní elita toho samozřejmě nenechá, ale my je budeme v míře našich možností blokovat. Ať si tedy Rusko zvolí samo. Stejně je to jen na šest let, a potom se uvidí. Pro nás je teď upevnění ruské suverenity menším zlem, než abychom všichni shořeli v požáru 3. světové války.“

Řešili hlavní úkol.

01:28:46

Dnes pracujeme déle, než obvykle. Takže dovolte poslední otázku, dokonce to budou dvě otázky od Alexandra Taršilova a Sofie Sčastlivé.

První otázka. Valeriji Viktoroviči, proč GP dovolil našim elitám zničit nejlepší vzdělávací systém na světě v SSSR? Nakolik si pamatuji, tak jste říkal, že globální prediktor nechtěl zničit SSSR, že ho chtěl přebudovat, a komunisté měli zůstat u moci. Znamená to, že i vzdělání mělo zůstat sovětské?

- V žádném případě.

A Sofie prosí vysvětlit. Vy říkáte, že globální prediktor musí spolupracovat s Ruskem kvůli tomu, že se všichni nacházíme na jedné lodi. Uletět z planety GP nedokáže a jaderný útok, nebo jiná katastrofa, zasáhne všechny, tedy i jeho.

- Ano.

A ve čtvrtém díle Základů sociologie je řečeno, cituji: „pro pány a pohlaváry biblického projektu (a tím spíše pro ty nevtělené, kteří mají pouze nehmotná těla tvořená polem) není možný krach současné globální lidské civilizace žádnou tragédií, pokud k němu dojde. Jsou připraveni „vrátit“ historicky zformovanou globální civilizaci třeba i zpět do doby kamenné,“ konec citátu.

Co je tedy pravda?

A kde je zde problém? Ještě jednou zopakuji to, o čem jsem právě neustále mluvil. Globální prediktor je připraven celou civilizaci na planetě Zemi vybombardovat třeba do doby kamenné, ale s jednou podmínkou, že sami to přežijí v kvalitě, která je pro ně potřebná, a které zatím nejsou schopni dosáhnout. Dokud se jim to nepovedlo, a nedokážou přenášet své vědomí na nějaké nosiče, odletět do vesmíru…

Každý egregor je totiž stejně napojen na něco hmotného. Zatím nedokážou vytvořit takovou situaci, která by jim zajistila budoucí existenci. A dokud se jim to nepodaří, jsou nuceni starat se o to, aby civilizace nezahynula. Takže zde žádný protimluv vůbec není. A v tomto ohledu je to směřování ke zlaté miliardě pouze jednou z cest, aby dokázali přejít na struktury tvořené poli.

- Teď už jen 500 miliónů.

- Ano 500 miliónů. A proč?

Ta situace je taková, všichni jste asi viděli film Matrix, že? A o čem se tam prořekli? Rozhodli se, že technologický rozvoj světa dosáhnul ve 20. století nezbytné úrovně, která je minimálně potřebná a dostatečná k pohodlné existenci globalistů na planetě Zemi. To znamená nezbytnou úroveň komfortu a možnost dlouho vydržet se zdroji, které jsou na planetě. Pouze obyvatelstvo je tu početně přebytečné, protože by stačilo 500 miliónů.

A proč se potřebovali zbavit sovětského vzdělávacího systému? Pro ně sovětské vzdělání znamenalo problém v tom smyslu, že bylo masové, masové, pro všechny a oni chtějí, aby vzdělání bylo jen pro ně, pro jejich milované já. V Etonu může fungovat stalinský vzdělávací program, ale jen v Etonu pro světovou elitu. A pro ten zbylý ruský dobytek je určen ten vypilovaný americký systém debilizujícího vzdělání.

To je ta podstata. Oni si zachovají metodiky vzdělávání i učební náplň, ale jen pro úzký okruh osob. Všichni ostatní musí zůstat bez jakéhokoliv vzdělání. A vůbec mají úplně zmizet, aby nespotřebovávali zdroje planety Země.

Globalisté se rozhodli, že ta úroveň z konce 20. století je pro ně ta nejoptimálnější. Teď tu máme 21. století s mobily a vším ostatním… Až dokážou dosáhnout takové úrovně, aby z planety Země dokázali odletět, protože ji už moc opotřebovali, tak tu klidně nechají chcípnout úplně všechny. Ale dokud nedokázali dosáhnout takové úrovně svého vlastního rozvoje, jsou nuceni přistupovat na různé dohody.

Takže tady žádný konflikt, ani protimluv není, mezi tím, co je napsáno v tlustých knihách vnitřního prediktoru a tím, jak teď probíhají procesy řízení, žádné rozpory zde prostě nejsou. Musíme si pamatovat to, co je napsáno v knihách vnitřního prediktoru a pozorovat, jak probíhají procesy řízení a dávat si dohromady, jak zapadají do tohoto cílového úkolu.

To byla poslední otázka, jak jsem už řekl.

Tak zbývá už jen jedno. Opět jsme se dostali k tomu, že nebylo lehké pochopit to, co bylo napsáno v té knize. Učení nikdy není snadné, ale je nutné se učit, je to jednoduše nezbytné. Číst knihy vnitřního prediktoru povrchně, jak ukazují poslední otázky…

Tedy ani ne tak povrchně, protože ta čtenářka k tomu vůbec nepřistoupila povrchně. Vyvolalo to u ní otázku, tak ji položila. To je správný postup. Ale často to bývá tak, že vám nemá kdo odpovědět. A tehdy nezbývá, než abyste přemýšleli sami, dávali si to dohromady sami. A někteří si jen tak povrchně přečtou daný text a jsou s tím hned hotovi, všechno vědí a znají.

Takoví potom podporují Grudinina, tedy vlastní likvidaci. Číst knihy vnitřního prediktoru povrchně, bez přemýšlení je k ničemu. Je to k ničemu, nedá to nic vašemu rozumu ani srdci. Stejně budete dělat chyby v přijímání svých řídících rozhodnutí a stejně budete jen nástroji v něčích rukou a na váš úkor si někdo bude řešit své problémy. Proto musíte ke všemu přistupovat s rozmyslem. Musíte chápat, že nestačí si ty knihy vnitřního prediktoru jen přečíst, ale také je pochopit. Abyste ty znalosti sami začali využívat, abyste si je osvojili, aby se staly vašimi vlastními znalostmi, na jejichž základě budete umět provádět tu či onu analýzu a chápat ty či ony procesy.

Proto vám přeji úspěch. Napřed vám blahopřeji k první etapě, kterou bylo vítězství ve volbách gosudara Ruska. Musíte si však uvědomovat, že je to jen začátek dlouhé cesty, že všechno je připraveno k tomu, aby u nás v Rusku rozpoutali občanskou válku v létě tohoto roku. A jedním z mechanismů, kterým se dá hasit rozpoutání této války, je utlumení tohoto soudruha (ukazuje knihu Grudinina). Čím více budete rozumět jeho činům, tím menší budou mít možnost udělat z něj lídra majdanu. Všichni proto musí číst, umět tomu porozumět a bránit tak zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou.

Do příštích setkání.

Buďte šťastni.