Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.03.2019

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.03.2019

23.3.2019

 

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.03.2019.srt (60965)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.03.2019.txt (39131)
 

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den
...18.03.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

 

00:35

Nejpopulárnější otázkou se samozřejmě stal ten teroristický útok na Novém Zélandu.Přečtu tu od Alexandra. Teroristické útoky se jako jev již staly celkem běžnými událostmi a to i v tom takzvaném západním světě. Obvykle však ty útoky na Západě nejsou až tak krvavé jako v zemích třetího světa. Ale tento pátek na Novém Zélandu, který je řazen k západnímu světu, australský občan postřílel desítky lidí v místních mešitách a vedl přitom přímý internetový přenos. Počet obětí je v současné chvíli (kdy to psal Alexandr) téměř padesát.
- Čtyřicet devět
To znamená, že je to zcela určitě hodné pozornosti. Okomentujte prosím tuto událost.


- V.V.P.-

Zde bezesporu je, nač zaměřit pozornost a týká se to všech států světa, včetně Ruska.

Tak především, nač zaměřil svou pozornost autor otázky?

Že ve světě existují „lidé“ a lidé. Což znamená, že se reakce té takzvané světové společnosti absolutně liší podle místa, kde k teroristickému útoku dojde. Existují lidé první kategorie…
Když umírají lidé, tak je to vždy špatné, ale v této chvíli nemluvíme o tom, ale o stereotypech chování současné civilizace.


Když zemře jakýkoliv počet lidí první kategorie někde v Evropě, v USA, tak celá planeta úpí. Všichni vyhlašují smutek, v televizi ukazují smutečný pásky, všichni naříkají ve stylu:
„My všichni jsme Charlie!“ a podobně.


Když umírají lidé ve třetím světě, tak to nikoho nijak zvlášť nezajímá. V Afghánistánu nedávno zahynulo 90 lidí, ze kterých bylo 23 dětí.
Koho to zajímá, když se to stane v Afghánistánu?
...Nebo třeba v Rusku?

Tak zemřeli, ale vždyť to jsou jen lidé třetího světa, třetí kategorie.

 

Když zemřou lidé druhé kategorie, tak je třeba vyjádřit trochu smutku, promluvit o tom, aby to neproběhlo bez povšimnutí, ale současně ten soucit nesmí dosahovat takové úrovně jako v případě smrti lidí první kategorie.
A jak to tedy vypadalo, když došlo k tomu teroristickému útoku na Novém Zélandu?

Podle reakce je vidět, že zahynuli lidé druhé kategorie. To znamená, že tomu byla ve společnosti udělena pozornost, ale nikdo se z toho nekácí. Nikdo nevyhlašuje žádné smuteční akce, žádné smuteční pásky v televizích, ale určitá pozornost tomu věnována byla.
Ta pozornost tomu věnována být musela, ale k tomu se vrátíme trochu později.

 

Co je vlastně ten terorismus obecně?
Už nejednou jsem říkal, že žádný mezinárodní terorismus neexistuje. Každá teroristická činnost je plodem určité tajné služby jednoho státu zaměřená proti stabilitě řízení druhého státu.
A když se mluví o boji s mezinárodním terorismem, tak je třeba tomu rozumět tak, že se nejedná o boj proti samotným teroristům. Jde o úsilí z mezistátních vztahů vyloučit formy vzájemné interakce cestou teroristických akcí.

To je to, oč tu jde.


Takže žádná teroristická akce, kterou by realizoval nějaký samotář, by nikdy neměla tak symbolický význam a ohlas, jako když je to dílem tajné služby.
A v daném případě, nehledě na to, že se nás pokoušejí přesvědčit, že střelec v tom novozélandském městečku s velmi symbolickým názvem Christchurch, Kristova církev, prý byl samotář, a že vůbec nebylo možné jej odhalit.


Tak to ovšem být nemohlo, že by ho nebylo možné odhalit. Jen si to vezměte. Den předem se všude vytahoval, v Facebooku, v Twitteru, na sociálních sítích, že hodlá provést teroristický útok, informoval o tom.
A co dělala tajná služba?
...Jak to, že si toho nepovšimli?

Na každé „kýchnutí“ v Facebooku následuje reakce. Zveřejníte Puškinovu báseň, kde se vyskytuje slovo „chochol“ (Ukrajinec hanlivě, žertovně), a okamžitě vás zablokují, že se to nesmí, že to neodpovídá pravidlům komunity.


Zatímco, když ukrajinští zmetci píšou „S Moskaly na nejbližší větev“, „Na nože s nimi“, tak to tam mohou psát od rána do večera, tyto výzvy k zabíjení Rusů nikdy u nikoho nezablokují, přestože si na to lidé stále stěžují.
To znamená, že tu je určitá služba, která to všechno sleduje, a která ponechává vše, co se jí z řídicího hlediska hodí.


A je-li rusofobie, nenávist k Rusům trendem veškeré západní politiky, trendem veškeré západní ideologické práce, a je to všechno neustále podporováno a posilováno a nikdy to není eliminováno, tak tahle nevšímavost k přípravě toho teroristického útoku, který byl předem ohlášen, znamená, že to také odpovídá informační politice a vůbec politice těch, kteří řídí tento proces a mají na starost informační doprovod tohoto teroristického útoku.

A čím se tento teroristický útok vyznačoval?

Vyznačoval se tím, že byl od začátku zaměřen na informační doprovod, v maximální míře. Napřed bylo ohlášeno, že k tomu útoku dojde, potom následoval jeho přímý přenos a podrobný popis, jak k němu došlo.
A není důležité, že potom Facebook a Twitter začaly mazat ta videa, to jen vyvolává větší zájem, protože na jiných zdrojích zůstávají ta videa dostupná. To je také způsob jejich propagování.
Ten problém je jinde.

Jak se na to připravil?

Po tom teroristickém útoku začali publikovat fotografie jeho zásobníků a na každém tom zásobníku ještě s náboji nebo už bez nich, byly nápisy. A to se podívejme, ten pán byl polyglot! Vyskytla se tam i gruzínština, ty nápisy byly v různých jazycích: anglicky, rusky, bulharsky, dokonce i gruzínsky.

A co ty nápisy znamenaly?

Všechny měly náplň boje křesťanského s islámským světem, s historicky reálným, ne tím koránským. Všude šlo o konfliktní situace.


Ty nápisy krátce vypovídaly buď o nějaké události, jako například bitva u Kahulu, nebo o nějakém politickém činiteli, veliteli, nebo dokonce o teroristovi, který střílel v mešitě v Québecu.
To všechno tam bylo, toto široké spektrum a vydal i manifest. To znamená, že za tím teroristickým útokem, za jeho ohlasem, se ukrývá nějaký silný řídící manévr, pro který byla předem připravena informační základna.
Následně bude možné těch více než sedmdesát stran jeho manifestu citovat s ohledem na ten či onen řídicí manévr. Ty zásobníky jsou základními orientačními body pro různé konfrontace.

A proč právě Nový Zéland?

Vždyť to je takový ráj na zemi, je tam klid, lidem se tam daří dobře, panuje tam sociální smír, takže odstěhovat se tam, je jako dostat se do ráje, ve kterém vás nezasáhnou žádná kataklyzmata. Jeden muslim tam odjel před dvěma měsíci, aby se úspěšně vyhnul všem katastrofám v tomto světě, vždyť v islámském světě se teď vede mnoho válek, a zahynul při tom teroristickém útoku i se svým dítětem. I když se snažil, před osudem neutekl.


Ale ten problém je jinde, proč se tohle všechno vůbec děje?
Už nejednou jsem mluvil o tom, že ve světě probíhá řídicí manévr, kterým je přenos center koncentrace řízení z Evropy a angloamerického bloku, z euroatlantického a euroasijského bloku. Euroatlantické centrum koncentrace řízení je v tom hlavním, v tom hlavním, tedy ne stoprocentně, ale v tom hlavním přenášeno do Číny a euroasijské centrum koncentrace řízení je v tom hlavním přenášeno do Íránu. To jsou tedy budoucí dvě centra koncentrace řízení.

 

A co je s tím Íránem, jak tam to vypadá s tím centrem koncentrace řízení?
Jedná se o stát, který se má stát lídrem v islámském světě a být nositelem toho „správného“ islámu. Írán měl ve stopách ISIL vstoupit do Evropy. ISIL by napřed rozmetal historicky zformované státy a Írán by potom ISIL zlikvidoval a ustanovil nové státy, ale už v rámci evropského islámského chalífátu.


Tento scénář byl zablokován tím, že Rusko se v potřebném okamžiku nezhroutilo. A tím nejsmutnějším je to, že konfrontace globální elity a americké státní elity…
Neboť USA jsou hlavním nástrojem pro uplatňování nadnárodního řízení jak euroatlantického bloku, tak také toho euroasijského.
Že se americká státní elita ve snaze udržet si možnost dalšího parazitování na státech a národech v celém světě pustila do tvrdého boje s globální elitou. A ve výsledku místo toho, aby ISIL boj jen markýroval, začal bojovat doopravdy, takže si s ním Írán nedokázal poradit, neměl na to dost sil.

 

Takže se nedalo dělat nic jiného, než odsouhlasit vstup Ruska do tohoto regionu, které ho začalo řídit podle vlastních pravidel, což je v rozporu jak s plány americké státní elity, tak i globálního prediktoru.
Jenže globální prediktor v tom nemá na výběr, a tak se s tím na určitou dobu musí smířit, přičemž počítá s tím, že díky krátkému zpětnému obratu se mu povede dostat Rusko do toho stavu, jaký měl v plánu. Budou to holt muset odložit o 50 nebo třeba i o 100 let.

 

Globální prediktor jedná na základě principu, že není vázán časem. To proto také vyhrávají nad těmi subjekty řízení, které jsou vždy vázány časem a snaží se svého dosáhnout v určitém termínu. Takže dochází k přenosu center koncentrace řízení.


A čím se vyznačují Čína a Írán jako budoucí centra koncentrace řízení?
V Číně je to velice špatné s ekologií a v Íránu také nejsou právě nejlepší klimatické podmínky. Takže jako centra koncentrace řízení, jako centra administrativního řízení se tyto dva státy sice hodí, ale globální elita se musí také někde usídlit.
Pro nikoho není žádným tajemstvím, že existují plány na vybudování takzvaných „plovoucích měst.“ Ale mají i přízemnější plány, kdy se taková rajská místa na Zemi, jako je například Nový Zéland mají stát rezidenčními sídly, rekreačními středisky pro globální elitu. Proto musí být tato rekreační střediska připravena a uvedena do žádoucího stavu.
A zde je zásadní věcí, že ten terorista byl bílý a útok byl veden proti muslimům.


V současné době pozorujeme dva procesy.
Prvním procesem je absolutní diskreditace křesťanské církve v Evropě. V poslední době došlo, jen si povšimněte, jak se to kryje, k odsouzení arcibiskupa v Austrálii za pedofilii a hned za tím následoval teroristický útok člověka, kterého je možné přiřadit k WASP, mezi bílé anglosaské protestanty.
V západním světě je dnes nejutlačovanějším člověkem právě bílý Američan, protestant, heterosexuál, protože všechno ostatní, všechny ty ostatní úchylky jsou vysloveně vítány a normální bílý muž je ten nejutlačovanější. A právě takového člověka zvolili pro provedení teroristického útoku.
Připravili mu určitou ideologickou základnu, kterou znovu využijí, nejednou se k ní ještě vrátí.

 

Ten problém je v tom, že to městečko se jmenuje Christchurch, tedy Kristova církev.

A čeho je nositelem Kristova církev?

Nenávisti ke všem, kteří se odlišují. A odtud je možné vést přímou paralelu na křižácké výpravy, kdy muslimové bojovali s křesťany o kontrolu nad Božím hrobem, nad Jeruzalémem.


Nač tedy byla tato akce globálnímu řízení?
Problém je v tom, že teď ve vyšší politické „elitě“ spadající pod globální prediktor, tedy v globální elitě probíhá skrytý přechod od křesťanství, od tohoto náboženství k islámu. Není to zviditelňováno, probíhá to skrytě, ale ty vyšší řídící kruhy jsou převáděny.
Už v roce 1986 byla puštěna do oběhu informace, že současná vládnoucí královská dynastie Velké Británie pochází přímo z rodu proroka Mohameda. A toto tvrzení od roku 1986 až do současnosti zaznívá stále častěji.

K čemu je to dobré?

Aby všichni ti, co patří pod globální elitu, mohli v klidu obnovit svou takříkajíc historickou islámskou víru a stát se tak opět elitou nového světa, aby potom mohli všechny ty islámské země využít jako potravu pro děla při přestavbě světa.


Jednu dobu byl svět řízen na základě křesťanství a teď bude zase řízen a globalizace bude probíhat na základě nově formovaného islámu. Kvůli tomu musí tedy globální elita změnit své vyznání z křesťanství na islám, na muslimskou víru. Tento proces probíhá.
A dále.

Co znamená teroristický útok v současném světě?
Jen si to vezměte.
Čím je počínaje teroristickým útokem z roku 2001, kdy byly zničeny budovy Světového obchodního centra, každý takový symbolický teroristický útok ve všech státech doprovázen?

 

Omezením občanských svobod lidí. Zaváděny jsou předpisy připravující lidi o jejich soukromý život. Je-li teď v plánu z Nového Zélandu udělat dovolenkovou zónu, rekreační středisko pro budoucí globální elitu, je třeba přenastavit funkčnost státnosti Nového Zélandu takovým způsobem, aby tam neměli přístup cizí lidé, a aby všichni místní, všechen ten dav kromě globální elity podléhal určitým pravidlům chování a to je nutné připravit předem.

 

Teď tedy ten teroristický útok předvedl nefunkčnost policie. Vždyť o tom vyprávěl na internetu a nikdo si toho nepovšiml. ...Co to znamená?
Že je třeba zavést určitou cenzuru, předpisy pro pohyb osob, předpisy pro příjem do zaměstnání a mnoho, mnoho dalšího.
Což znamená přenastavení celého systému fungování života obslužného obyvatelstva pro budoucí pobyt globální elity v této rekreační zóně. To je účelem toho teroristického útoku ve městě Christchurch.


Je potřeba připravit dovolenkovou zónu, rekreační středisko pro globální elitu na Novém Zélandu, aby plnilo své funkční poslání.
A protože je veškeré globální řízení převáděno z křesťanství na islám, musel se toho teroristického útoku dopustit výslovně bílý muž, WASP a musel být zaměřen proti muslimům.
Neboť znovu opakuji, že veškerá globální elita pomalu, bez zbytečné pozornosti přechází k islámu.
A tu novou rekreační základnu si tam vytvářejí pro sebe.


To je to, co znamená ten teroristický útok a jeho informační doprovod.
Tedy samozřejmě v krátkosti.
Ale znovu opakuji, že tento teroristický útok bude hrát svou roli i do budoucna. Těch více než sedmdesát stran manifestu nebylo sepsáno jen tak pro nic za nic.

Myslíte, že to psal on?
To on je takový polyglot a zná tolik jazyků, aby popsal ty různé události?
To on je takový odborník na dějiny?


A co bylo to nejzajímavější?
Proběhla také informace, že jeho kolegové bojovali ve fašistickém bataliónu Azov proti Rusům, protože zabíjet Rusy, to je OK. To stále platí. Jen to ukázali a hned zase stáhli do pozadí, byl na to přece sám. ...Ti jeho kolegové? ...To je úplně jiný, izolovaný proces.

 

24:03

K dalším událostem, ke kterým došlo nedávno. Také to vyvolalo velmi mnoho otázek, přečtu jednu v následujícím znění: Ten případ s havárií Boeingu 737 MAX 8 v Etiopii a následný zákaz provozu těchto amerických letadel po celém světě.
Jedná se o banální obchodní válku, nebo o hru o více tazích proti americkým sankcím?
Nebo je to okamžik pro zmáčknutí spouště a vyvolání velkého propadu předluženého fondového trhu na Wall Street a tím i likvidace americké moci i státu?


- V.V.P.-
Je udivující, jak dokázal vyhmátnout skutečně významnou událost, přičemž všechna její vysvětlení jdou mimo cíl.
Všechno je to velice jednoduché. Probíhá přenos centra koncentrace řízení. Euroatlantický blok je v tom hlavním přenášen do Číny. Přenos ekonomiky USA byl dosud proveden ve dvou etapách do Koreje a Japonska, což také zajistilo ten jejich fenomenální „ekonomický úspěch“. V USA ale stále ještě zůstává velmi mnoho vysoce technologických odvětví.

 

Nemůžete přestavět stát, vládne-li kompetencemi, byť i jen na třech nejnižších prioritách řízení, ale ve vysoce technologické oblasti, která se dotýká a je zajišťována kompetencemi na třech vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení.
Jsou-li USA odsouzeny k přeformátování, musí být z tohoto státu stáhnuty veškeré vysoce technologické provozy. A tento proces celou tu dobu probíhal. Celou tu dobu probíhal. Je ale nutné začít s finálním stádiem.


Můžete se v tomto smyslu podívat na dějiny SSSR. Tam také napřed dovedli do krize vysoce technologická odvětví. Jenže ne z hlediska vědeckovýzkumných prací, neboť v oblasti vědeckovýzkumných a vývojově-konstrukčních prací jsme měli skvělé výsledky, ale z hlediska uvádění těchto výdobytků do výroby a provozu, tedy do oblastí, které se dotýkaly většinové společnosti.
Co tedy teď v tomto ohledu potřebují udělat v USA?

Jen si to vezměte, teď přece proběhl ten skandál s Huawei. ...K čemu byl dobrý?
Není totiž tak jednoduché zpřetrhat vazby mezi čínskou a americkou elitou. Ty vazby se mezi nimi vzájemně přelévají a vedou k předávání kompetencí, kterými vládne ten či onen stát a tím se vzájemně posilují. Oni totiž nechápou, že je načase USA odstavit.

 

Je tedy třeba zasáhnout samotné nositele těchto vazeb, samotnou elitu. To proto na ně zaútočili a oni potom začali na úrovni osobních známostí ty vazby sami zpřetrhávat.
Teď je nutné donutit ekonomiku USA fungovat v jiném režimu, což znamená převod vývojově-konstrukčních prací do jiného regionu, do jiných států, aby ty vysoce technologické oblasti ekonomiky začaly fungovat v jiných státech.
A proto je napřed nutné vytvořit co?
...Problém.
A tento problém byl vytvořen. Jedno letadlo Boeing spadlo. To ale bylo málo, Amerika je silná a podpindosníci rozesetí po celém světě jsou připraveni pro americké zájmy zardousit jakýkoliv svůj stát. A tak spadlo druhé letadlo.

A co to spustilo díky postrčení globálního prediktoru?

Zákaz provozování amerických letadel. Byly vyvolány pochybnosti o spolehlivosti americké techniky a tím pádem také o schopnosti USA dodávat kvalitní produkci v oblasti vysoce technologické výroby. USA o tyto kompetence přicházejí, automaticky o ně přicházejí.
Jenže USA a státní elita se tomu chtějí bránit.

A jak na to reagují podpindosníci ve všech státech, kteří jsou za americké zájmy připraveni zakroutit krkem i svému bližnímu?


Kdy u nás zakázali provoz těchto letadel? ...Až když Boeing řekl svým podpindosníkům:
„Co to děláte, vy debilové? Vždyť nás potápíte. Myslíte si, že nám tím prokazujete službu a zatím nás potápíte. Proto ten provoz zakažte!“
A u nás byl Dmitrij Anatoljevič Medvěděv, který stále ze všech sil hájí americké zájmy, nucen na základě přímého rozkazu:
„Vždyť takto jdeš proti zájmům americké státní elity! Musíš okamžitě zakázat provoz těch letadel, protože oni potřebují oddechový čas, aby si promysleli, jak se z té situace dostat. Co když spadne třetí letadlo?“
A Medvěděv: „My máme plnou důvěru, všechno je bezpečnostně ošetřeno. Státní elita přece neplánuje skončit s montáží těchto letadel. Neplánuje, že? A proto my vše zajišťujeme.“
On vůbec neví, co má dělat.


Medvěděv v tomto ohledu znovu šlape na stejné hrábě, dětské hrabičky a není to poprvé. V roce 2012 se Dmitrij Anatoljevič opět chtěl stát ruským prezidentem, a tak moc se snažil Američanům zavděčit, že naše kosmické odvětví téměř pohřbil. Jenže nebudeme-li mít my kosmické odvětví, mohou si o tom svém Američané tak akorát nechat zdát. Takto jim tedy chtěl posloužit. Podívala se na něj státní elita i globalisté a řekli si:
„Raději s chytrým prohrát než s hlupákem vyhrát. Protože ta hubená výhra, kterou nám takto zajistil Medvěděv, povede k totální katastrofě. Proto teď raději necháme Putina, uvolníme mu cestu k prezidentskému křeslu, než abychom tam u řízení ponechali tohohle hlupáka, který je zosobněním ruského přísloví: Donuť hlupáka modlit se k Bohu, on si samou horlivostí hlavu rozbije.“

 

A teď už v našem státě fakticky začaly akce na rozpoutání majdanu.
To Orješkinovo ponížení ve Státní dumě je jedním z takových prvků, kdy vytáhli své ostré lokty, aby předvedli svému americkému páníčkovi: „Já jsem pro tebe ten pravý, zvol si za hlavního mne!“

 

No a Dmitrij Anatoljevič je jedním z těch nejaktivnějších, co vyřvávají na každém rohu:
„Já budu tím hlavním. Udělám pro to, co si řeknete. Na Ukrajině teď probíhá špinavý boj. Vy tvrdíte, že to je předvolební kampaň. Já s tím souhlasím. Já uznám kohokoliv, na koho ukážou z Washingtonu a řeknu, že šlo o běžnou předvolební kampaň, přestože byla špinavá…“

Ruští „patrioté“ přece musí poukazovat na její špinavost. „Já řeknu, že šlo o normální předvolební kampaň a uznám kohokoliv…“
Dále, ta letadla:
„Všichni je zakazují, ale já ne. Já se ohnu a svému americkému páníčkovi boty olížu.“
Protože nechápe, že to měl také zakázat. Ani se nepodíval na Trumpovu reakci. Dokud se na něj nerozkřikli od Boeingu, tak to udělat nechtěl.

A co tím dal najevo Američanům? ...Jen jaký je debil.


Dokonce i státní elita si uvědomuje, že to nestojí za to mít s ním co do činění. Protože on si tu hlavu o zem rozbije a páníčka stáhne sebou pod vodu ve své snaze posloužit americkým zájmům.

 

Takže ten Boeing, všechno, co se okolo něho teď děje, je jen manévrem,
který má napomoci přesunout vysoce technologickou výrobu a vědeckovýzkumná střediska z USA do jiných center koncentrace řízení. Dotlačit je k tomu přes obchodní zájmy.
A ta letadla budou padat, ta v každém případě budou padat, protože všechna ta letadla mají externí řízení, a proto budou padat.


Spadnou pokaždé, když bude zapotřebí někomu ukázat, že něco nedělá, jak má a donutit ho tak jednat žádoucím způsobem. Proto také v tom Španělsku… Jak letělo to letadlo ze Španělska do Německa, jak se ten pilot zamknul v kabině a narazil do té skály... I teď je ta situace nejasná.

K jakému tam došlo vylepšení? ...K čemu vede to vylepšení zavedené v letadlech?

K tomu, že se piloti stávají ve vztahu k řízení letadla zcela bezmocnými. Počítač jim neumožní je řídit.
A je to opravdu ten počítač? ...Nebo se jedná o externí řízení, které vede k takovým koncům?

 

34:51

K dalším událostem, těm méně viditelným.
Prosí vás okomentovat protestní mítinky v hlavním městě Srbska.
Čím konkrétně se prezident Vučič nezavděčil USA?


- V.V.P.-
Je toho více. Napřed taková obecná poznámka. Na Balkáně jsou dva státy, které mají oba sedm miliónů obyvatel. Srbsko a Bulharsko. A vezměte si, jak je jejich chování odlišné.
Srbsko je historicky zformovaný stát. Bulharsko je projektově zkonstruovaný stát.
Opět se vracíme k tomu, že je nutné znát teorii a na toto téma je k dispozici analytická zpráva.

Bulharsko je projektově zkonstruovaný stát.
A zatímco Srbsko se zformovalo tak, že si dokáže silou svého vlastního obyvatelstva zajišťovat kompetence spadající do tří vyšších priorit řízení, tak Bulharsko bylo o tuto možnost od začátku připraveno.


Když byl ve výsledku rusko-turecké války v roce 1878 zformován bulharský stát, tak byl bulharským carem jmenován rádoby „ruský“ generál, který se stal Alexandrem I., bulharským carem. Tento prý "ruský" generál Alexandr měl velice zajímavé příjmení Battenberg.
Podívejme se na Velkou Británii. Jaké příjmení má manžel Alžběty II.?
...Mountbatten.

Ale to přece není Battenberg?

No ono je to totiž tak, že Mountbattenové se stali Mountbatteny až v roce 1914, kdy nebylo právě nejvhodnější bojovat s německým příjmením na válečných polích 1. světové války proti Německu, a do té doby se jmenovali Battenbergové. Takže od počátku…


Bulharsko nikdy nemělo bulharského cara, vždy to byli Němci. Sachsen-coburská dynastie…

Proč o tom mluvím?

Po zavedení tohoto řízení byl vždy celý systém řízení v Bulharsku vnější. Nikdy nebyl orientován na to, aby byly silami bulharského obyvatelstva zajištěny kompetence spadající do tří vyšších priorit řízení. Všechny tyto kompetence byly dodávány z vnějšího okruhu, proto ta situace vždy dopadala tak, že přestože byl bulharský národ naladěn k Rusku velmi přátelsky, stálo ve všech následujících válkách Bulharsko vždy na straně nepřátel Ruska.


Nikdy s Ruskem nevstoupilo do přímé konfrontace, ale na jiných frontách vždy bojovalo na straně nepřátel Ruska. A když někdo říká: „Bulharsko to a Bulharsko ono…“ Bulharsko je projektově zkonstruovaný stát, jehož kompetence na vyšších prioritách řízení jsou zajišťovány nadnárodním centrem koncentrace řízení, a proto také pracuje pro zájmy právě tohoto centra. Proto je pro bulharské vedení příkaz z Evropské unie vždy závazný, protože tyto kompetence se nacházejí tam, v Evropské unii, v USA. Proto Bulharsko nedokáže pracovat pro své národní zájmy, tento systém řízení mu to neumožňuje.


Zatímco Srbsko bylo od počátku zformováno jako národní stát, který si silami svého obyvatelstva zajišťoval kompetence spadající do tří vyšších priorit řízení. Teď od Srbska odtrhli Chorvatsko, Bosnu a další provincie a osekali ho až na malé Srbsko se sedmi milióny obyvatel, což je velice málo. Aby stát dokázal obstát, potřebuje mít minimálně deset miliónů obyvatel.
Jenže ať dělají, co dělají, nedokážou to Srbsko s konečnou platností dorazit. Protože má stále ty kompetence spadající do tří vyšších priorit řízení a ty se tak či onak neustále odrážejí v jeho státním řízení.


A Vučič se kroutí jako had, kterého drží pod krkem. Jeho stát rozbombardovali, rozčlenili a tak nemá ty možnosti… Opakuji, že aby měl více méně alespoň trochu volné ruce, například jako Viktor Orbán v Maďarsku, potřeboval by deset miliónů obyvatel a on jich má jen sedm, a tak mu nestačí vzduch k pořádnému nadechnutí. Přesto se kroutí jako had, aby ustál své národní zájmy. Velmi dobře si uvědomuje, že ty kompetence, které mu chybí, tu zdrojovou stabilitu, které se mu nedostává, může získat od Ruska a tak vsadil na sbližování s Ruskem.

 

Musí přitom manévrovat, občas i udělat krok zpět, ale obecným trendem je sbližování s Ruskem, aby si díky spolupráci s ním zajistil potřebnou zdrojovou stabilitu a napřed počet obyvatel zvedl na 10 miliónů díky připojení některých dalších částí…
Teď nebudu říkat jakých, abych nenapovídal. A potom plně obnovil státní suverenitu, aby plně obnovil svůj historický stát.

Myslíte, že se to USA líbí? ...Ať už jde o státní elitu nebo o globální prediktor?

 

Takže jakmile Vučič udělal podle názoru nadnárodního řízení v Evropě i USA pro Srbsko příliš mnoho, když se příliš sblížil s Ruskem, tak dav okamžitě vyšel do ulic s požadavkem jeho odstoupení. Aby se ho za každou cenu zbavili.
Opět jde o „mírumilovné“ demonstranty. Že chtěli policisty přejet náklaďákem? To nic není. Jsou to pokojní demonstranti, prakticky ještě děti!


To všechno jsme už zažili na ukrajinském Majdanu. A přestože Ukrajina měla 40 miliónů obyvatel, tak ty tři vyšší priority řízení, ty kompetence spadající do třech vyšších priorit zobecněných prostředků řízení jí absolutně chybí. Jedná se o území řízené zvnějšku a vždy to tak bude.
Celý problém je jen v tom, jak bude vypadat, v jakém bude probíhat režimu.
Zda tam bude válka, nebo půjde o nezávislý, neutrální stát, sice projektově zkonstruovaný, ale přesto stát.
Zatímco Srbsko tyto priority ovládá, a proto se brání. Srbsko bojuje za svou historickou budoucnost. A ta budoucnost ho čeká.

Znovu opakuji,
srbský národ, srbský stát má ty kompetence spadající do vyšších priorit řízení, které jsou zajišťovány silami národa,
a
to se žádnému NATO bombardováním zničit nepovede, to by museli zlikvidovat celý národ.
To je také důvod, proč ty Srby na Západě tak nenávidí, stejně jako Rusy.
Takže ty demonstrace proti Vučičovi mají posloužit k tomu, aby bránily národu obnovit svůj stát a státní suverenitu. Všichni, kteří teď demonstrovali proti Vučičovi, vystoupili proti Srbsku a jeho budoucnosti, aby se pod americko-evropským diktátem propadli do nicoty.


Ale je tu ještě jeden aspekt těch srbských událostí.
V Rusku začal majdan. V různých formách, ale již je zcela viditelný. Proto Putin provedl setkání s oligarchy v takovém režimu, kdy museli odevzdat všechny své telefony. Musel jim říci něco, co museli uslyšet a nemohlo to být nahráno, nikam předáno a zneužito.
Takže Vučič je trestán za svůj pokus o sblížení s Ruskem, za svůj pokus zajistit Srbsku budoucnost díky opoře v Rusku, díky jeho podpoře.
A tlačit v tomto okamžiku na Vučiče by znamenalo zhoršit Putinovo postavení v Rusku, protože ty problémy v Srbsku…


Různí oligarchové mají různé ekonomické zájmy a různě spolu vzájemně spolupracují. Uvidí-li ty problémy v Srbsku a pocítí-li tlak tady v Rusku, budou snadněji naslouchat diktátu americké státní elity, která tu potřebuje rozjet ten majdan.
Jenže ten majdan teď nemůže potřebovat globální prediktor, neboť si uvědomuje, že na Rusku stejně jako na tom hřebíku visí úplně všechno. Když ten hřebík povolí, tak se celý světový řád zhroutí.


Globální prediktor není přítelem Putina ani Ruska, jenom se jim nechce umírat.
A znovu opakuji, že počkat 50 let pro ně nic neznamená. Zato pro americkou státní elitu to znamená katastrofu.
Pokud teď nezboří všechno okolo sebe, tak zahynou. Jenže si neuvědomují, že když to udělají, tak stejně zahynou, protože bude následovat posttechnokratický svět. Jenže už jim nezbyde žádný ostrůvek. Nebudou mít žádný Nový Zéland, kde by to mohli přečkat a zachovat si všechny komfortní podmínky moderního světa.
Takže takto. Ty události v Srbsku jsou dost důležité.

 

47:07

- A už jsme zase u té Ukrajiny.
- Už zas?

V souvislosti s volbami na Ukrajině zájem o toto téma neopadá. Ty otázky stále chodí.
- Počkejte.


- V.V.P.-
Třeba je to už k té otázce, ale na Ukrajině nejsou žádné volby jako takové. Lidé tam nic nevolí. I když proběhne volební procedura, stejně bude jmenován ten, koho telefonicky oznámí z Washingtonu. A bude-li to třeba, tak se volební protokoly prostě přepíšou. Navíc se tam ty volby ani nemusí vůbec konat. Pokud se ve Washingtonu rozhodnout, že je třeba někoho dosadit bez voleb, tak ho tam dosadí.


Všechno to ostatní, kdy všichni melou o jakýchsi volbách, má jen jeden účel, aby právní nástupnictví ukrajinského státu do sebe zahrnulo i ten státní převrat se všemi následky z toho vyplývajícími.
Pokud to někomu není jasné, tak ať se podívá na to, proč současná Ukrajina navazuje svou legitimitu na Ukrajinskou lidovou republiku a ne na Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku. To totiž znamená zásadně odlišné cesty rozvoje a také se zásadně liší to, co si do budoucna ponesou jako zátěž. To jsou zásadní věci.


Zatímco ULR znamená rozvrat, hlad, utrpení a válku, tak USSR znamená prosperitu.
Stejné je to v tomto případě. Jestliže začlení ten státní převrat do svých dějin, tak budou platit za všechny ty úvěry a závazky, které na sebe nabrala ta kyjevská banda. Budou muset plnit všechny zákony, které napsala.
Jestliže ten převrat nezačlení, vrátí se zpět a navážou na rok 2014, bude to vše odstřihnuto. Příslušní lidé budou potrestáni za vlastizradu a vše bude v pořádku. I ta válka skončí.

 

To je to, o čem se tam teď rozhoduje. Lidé se sami pro sebe teď musí rozhodnout, jak se k tomu postaví.


49:30

Obecně se ptají, co mají dělat obyčejní lidé na Ukrajině.

- V.V.P.-
Především se lidé musí rozhodnout sami v sobě, musí sami v sobě zaujmout postoj k tomu, co se děje. A ještě musí dávat pozor, aby se nevystavili útoku gestapa, SBU za domácí separatismus, ani útoku vojáků SS, SA v podobě různých těch Azovů.
Lidé se musí snažit přežít, zachovat se pro budoucí Ukrajinu i se svým smýšlením, se svým chápáním stávajících dějů, a v míře svých možností pomáhat tomu všemu porozumět i svému okolí, ale nevstupovat do žádných konfliktů, nepokoušet se s nikým hádat až do ochraptění.

 

Nic z toho nedělejte z jednoho jednoduchého důvodu, neboť jak říká to přísloví:
Stačí jeden člověk, aby přivedl koně k napajedlu, ale ani čtyřicet ho nedonutí se z něj napít.
Stačí tomu člověku dát najevo, že existuje takový názor a takové chápání procesů. Jak se k tomu postaví on, je už jeho věc. Jeho věcí je určit si co a jak by si on osobně přál.

 

Protože když se člověk začne hádat, tak si tím jen naruší stav své duše, vystaví se nebezpečí, zhorší si vlastní zdrojovou stabilitu a stejně to nebude k ničemu, protože ve sporu se pravda nerodí.
Ta pravda přijde, až když člověk začne sám přemýšlet o všech těch řídících informačních modulech. Stačí jim říci:
„Vidíš někde východisko z této situace?
...Já ho vidím v tom a tom. Podívej se na ty informace támhle a sám si to přeber.“


Když se budete někde s někým hádat, tak na sebe můžete přivolat SBU nebo i ty rváče z bataliónů.
Stačí vést obyčejné besedy, při kterých jen lidi navedete na příslušné informace. Nezajímá vás to? Tak nic. Budeme se tedy bavit o jiných věcech a tohle necháme být. Tady v tom se prostě neshodneme.
Přijde čas a ten člověk vám poděkuje, protože ani jedno slovo nepřijde nazmar. Slovo pronesené v ten pravý čas povede k tomu, že člověk si ty informace najde.

 

A jestliže se s ním hádáte, tak se často jen zabejčí, uzavře, a když jsou potom pro něj ty informace životně důležité, tak je ze zásady odmítne a zahyne kvůli tomu. A ještě do záhuby stáhne i své okolí.
Aby se ten člověk neuzavřel, nesmíte se s ním hádat. Nedělejte to, on sám se musí rozhodnout, co je pro něj dobré.

 

52:38

Ještě jedna otázka od Vjačeslava z Chimek. Kdysi v lekcích Vladimira Michajloviče Zaznobina zaznělo,
u státu, který klade důraz na šestou prioritu, je něco v nepořádku s jeho intelektuální složkou, takže nedokáže pracovat na vyšších prioritách. – Tenkrát měl na mysli Ameriku. –
- To dnes platí také.

A co se to teď děje s Ruskem, když nám neustále ukazují naše výdobytky v oblasti vojenské techniky?

- V.V.P.-
Abych pravdu řekl, tak nevím, jak je možné porovnávat to, co dělá Rusko s tím, co dělají USA. USA ve své řídící činnosti a obzvláště na mezinárodní aréně, na nadnárodní úrovni kladou důraz na silovou prioritu.
Neustále se snaží někoho zmáčknout, někoho vzít pod krkem, někoho okupovat, někoho vybombardovat. To znamená jen jedno, že na vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení jejich řízení absolutně selhává.


Když někoho nedokážou zastrašit a okrást, tak jim krachne ekonomika. Když jim krachne ekonomika, nebudou moci dále prosazovat tu ideu, že Amerika je velmoc, ten nejpokrokovější stát na světě, se kterým je třeba počítat. To znamená krach.


Bodáky se dají použít pro ledacos, ale nevydrží vám to dlouho. Nebo je to možné říci jinak:
Je možné dostat se k moci pomocí bodáků, ale udržet se u ní s jejich pomocí už nejde. Potřebujete ideu.
A USA už dávno přešly od ideje, která byla v devadesátých letech plně zdiskreditována...
Tehdy se USA staly jediným centrem koncentrace řízení poté, co se SSSR zhroutil. A tehdy měli Američané možnost vybudovat svět podle svého, a to bez jakékoliv války.

Ale cožpak se po zmizení SSSR svět stal bezpečnější? ...Vůbec ne.

Všude se rozhořely války, protože Američané se začali chovat jak slon v porcelánu:

Máte něco proti nám? No my vám ukážeme. Teď už vás nikdo bránit nebude, SSSR už tu není.“
A tak se z ideologického, konceptuálního hlediska absolutně zdiskreditovali, absolutně se zdiskreditovali.
A co dělá SSSR, tedy Rusko?
...Cožpak se chová stejně? ...Na někoho snad tlačíme? ...Ne.

 

A proč ukazujeme své zbraně?
Abychom dali najevo, že je máme a také že máme vůli se bránit, že máme vůli k životu:
„Pokud se nás pokusíte okupovat, rozbombardovat, tak si to odnesete, protože my máme čím odpovědět.“
Ale nikomu nevyhrožujeme. My nemáme koncepci prvního útoku.
Mnozí vojenští odborníci k tomu řekli, že tím děláme chybu, protože potom může nastat jen jedna situace, jak správně řekl Putin:
„My se dostaneme jako mučedníci do ráje, ale vy prostě jen chcípnete! Protože my odpovíme!“

 

Mnozí by byli raději, kdybychom také měli preventivní útok, ale dokonce ani takovou strategii jako je preventivní útok nemáme, přestože z určitých hledisek by se o něm dalo uvažovat.

Jenže my jdeme do světa s něčím jiným, s ideou ruského světa, s ideou harmonického života všech národů na planetě Zemi, s ideou míru a vzájemně výhodné spolupráce a šestá priorita nám slouží pouze k naší obraně.
Aby všechny přešla chuť na nás zaútočit a zničit nás tak, aby z našeho státu a obyvatelstva nic nezbylo.
To jsou zásadně odlišné věci. Nám slouží šestá priorita jako bezpečnostní pojistka a pro USA jde o prioritní prioritu, a tou nejdůležitější. Všechny ostatní priority zajišťují šestou prioritu, to je zásadní rozdíl.


Takže zde nevidím nic takového, co by toho kolegu, který pokládal otázku, mohlo zmást. Stačí se přece podívat na konkrétní jednání Ruska a USA.

- To byla pro dnešek poslední otázka.

Stejně jako vždy jsou ty otázky, které probíráme… Třeba ta poslední otázka. Co tam bylo nejasného? Všechno to už vyložil Vladimir Michajlovič, na kterého se kolega odkazoval.
Přesto mu to nebylo jasné. Proč?
Protože nemá dostatek teoretických znalostí, dost teoretické průpravy, aby porozuměl tomu, co se děje. Je nutné…
Zatímco dříve, abyste se stali plnohodnotným člověkem a občanem, stačilo umět číst, psát a počítat, tak dnes už vám to absolutně nemůže stačit.


Dnes, obzvláště ve městech, lidé nemohou vyjít na ulici, aniž by znali pravidla silničního provozu, jinak by brzy skončili pod koly nějakého auta. Stejně tak, abyste se vyhnuli havárii ve svém životě, aby vás to nepřeválcovalo, abyste nezahynuli v katastrofě, musíte dnes všichni vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy.
Abyste se dnes stali plnohodnotnými lidmi a občany, musíte mít znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů a tyto znalosti naleznete pouze v jediném zdroji,
v Koncepci sociální bezpečnosti, v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

 

Ale ty znalosti nezískáte jen tak na stříbrném tácu. Každé studium od vás přece vyžaduje vynaložení určitého úsilí, abyste si ty nové znalosti osvojili. Všichni si určitě pamatujete, že ani ve škole se něco naučit nebylo snadné. Život je stejná škola. Když se přestanete učit, tak v tomto životě nemůžete uspět.


Abyste dokázali ubránit zájmy své a své rodiny, musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Abyste v zájmu své rodiny mohli potom podporovat takové procesy, které nezhorší celkovou situaci a zároveň spouštěli procesy… Jako když stoupá vlna, jako když se vám opře vítr do plachet a ponese vás vstříc ke splnění vašich přání.
Musíte vytvářet masové statistiky, masové statistiky chování, které budou formovat bezkrizové procesy budování harmonického způsobu života na planetě Zemi.
A to můžete udělat pouze v případě, že chápete, co a jak v tomto světě probíhá. Jak jsou řízeny společnosti.


K čemu může vést takový teroristický útok jako v tom městě Christchurch.
Co znamená pád letadla.
Co znamenají ty protesty.
Vždyť ty současné protesty proti Vučičovi jsou protesty proti budoucnosti samotného srbského obyvatelstva. Úspěch tohoto majdanu v Srbsku by znamenal katastrofu, znamenalo by to likvidaci Srbska a jeho obyvatelstva. Jenže ti lidé, kteří vyšli na ty protesty, si to neuvědomují.

 

Stejně jako to nechápali ti, kteří vyšli na ukrajinský Majdan, že tak jen napomáhají vzniku krvavé řeže ve vlastním státě. Stejně jako to nechápou ti, kteří dnes chtějí stejný majdan provést v Rusku. Musíte těmto věcem rozumět, abyste věděli, jakých procesů se to účastníte a k čemu ty procesy povedou.
Abyste mohli podporovat jedny procesy a tlumit jiné. Abyste podporovali ty procesy, které povedou k prosperitě a ochraně zájmů vašich i vaší rodiny.

Proto čtěte knihy vnitřního prediktoru SSSR, studujte Koncepci sociální bezpečnosti a
Dostatečně všeobecnou teorii řízení.
Stávejte se konceptuálně mocní. Braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.
Do příštích setkání.