Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 14.5.2018

19.5.2018

youtube.com/watch?v=0vdIfXdUoZw
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 14.05.2018.srt (79939)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den ...14.05.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:22 ...Menovanie novej ruskej vlády. Vojenská prehliadka 9. mája.
35:21 ...Menovanie Mutka, Siluanova a Kudrina.
48:01 ...Irán a jeho jadrový program. Stretnutie Trump x Kim Čong-un.
54:26 ...Netanjahu a finálny holokaust židov.
59:13 ...Blahoprianie - Putin Pašinjanovi. Arménsky majdan.
01:12:11 ...Z akého zdroja čerpať informácie?
 

00:22

Nejpopulárnější otázkou tohoto týdne nebyl 9. květen, ale jmenování nové vlády. Přišlo velmi mnoho otázek. Já zakomponuji hned několik z nich do jedné, kterou vám položím.
Valeriji Viktoroviči, lidé tohle od Putina nečekali, když pro něj hlasovali. Mohu říci, že všichni moji známí to cítí jako zradu vůči nim a litují, že pro něj hlasovali. Přitom je dost zvláštní, že Putin mluví o velkém průlomu v životě a technologiích. Jak je ho ale možné dosáhnout se starou vládou zlodějů v čele s Medvěděvem?
Snad by bylo lepší, kdyby vůbec žádného premiéra nejmenoval. Vy vždy říkáte, že car je dobrý, to bojaři jsou ti špatní. To by bylo pochopitelné v době, kdy Putina jmenovali ještě takzvané jelcinovské kádry, a tak byl nucen podepisovat protilidové zákony atd. Jenže teď, když Putin kandidoval jako nezávislý a získal od lidí téměř 80% podporu, tak si sám nasadil okovy v podobě Medvěděva, Kudrina a dalších. Okamžitě se také rozezněla prohlášení o navýšení věku odchodu do důchodu.
Co myslíte, Valeriji Viktoroviči, do jaké míry bude tato nová vláda efektivní?
Opravdu si myslíte, že stejní lidé ve vládě jsou schopni provést změnu ekonomického modelu, aby mohla být modernizována ekonomika a došlo k technologickému průlomu v průmyslu?
Proč prezident takto podrývá svou autoritu a popuzuje společnost jmenováním neschopného politika do funkce předsedy vlády?

Ano, ta otázka je rozsáhlá a skutečně obsažná. Ale odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Já teď budu mluvit trochu o něčem jiném, a to právě o devátém květnu, ale v souvislosti právě s touto otázkou, vyloženě v souvislosti s tou otázkou o jmenování vlády. Jestli snad něco s ohledem na vládu pozapomenu říci, tak mi to připomeňte, protože ta otázka je rozsáhlá a velice obsažná.
Když se v roce 1982 generálním tajemníkem ÚV KSSS stal Jurij Vladimirovič Andropov, pronesl velice zajímavý výrok s ohledem na jeho smysl: ..„My neznáme společnost, ve které žijeme.“
A znát společnost, ve které žijeme, je principiálně důležité k tomu, abychom chápali, jak je realizováno řízení této společnosti, jak řídit tuto společnost.

Máte-li nějaké iluze o tom, v jakém je ta společnost stavu, přijmete špatná řídící rozhodnutí. A jak hlásá pravidlo Dostatečně všeobecné teorie řízení, tak iluze procesu, nebo iluze objektu řízení může vyvolat iluzi řízení tohoto procesu nebo objektu řízení. Jenže takový iluzorní přístup k řízení bude mít zcela konkrétní výsledek, který může mít tragické důsledky jak pro toho, kdo řídí, tak i pro jeho podřízené. Je nutné mít zcela jasnou představu a chápat, jakou společnost řídíte, mluvíme-li... ...o řízení státu.
Výčitek zaznívá směrem k Putinovi mnoho: „Nechal nás ve štychu a my už litujeme své volby. Čekali jsme, že nakráčí, mávne kouzelnou hůlkou a všechno bude jinak.“
Jenže lidi nemůžete zapnout/vypnout, a tím spíše ne celou společnost. Řízení společnosti má setrvačný charakter. Nehledě na to, že silová převaha trockistů byla za Stalina ohromná, dokázali přesto svůj revanš prosadit až po chruščovském tání a brežněvovské stagnaci, až potom trockista Gorbačov začal s přestavbou celé společnosti SSSR a trvalo mu to pět let.

Takže se napřed od roku 1953 do roku 1985 připravovali a vytvářeli si kádrovou základnu a to za stavu, kdy se trockisté k moci dostali ihned po Stalinově smrti. Stalin zemřel v roce 1953 a již v roce 1956 proběhl sjezd, kde odhalovali kult Stalinovy osobnosti a stejně se celých 30 let museli připravovat k tomu, aby naši zemi rozložili a provedli přestavbu. Připravovali si kádry.

A teď lidé hned čekají, že prezident prostě nakráčí, mávne kouzelnou hůlkou a všechno bude okamžitě vyřešeno. Já jsem už jednou, vlastně víckrát mluvil o tom, že když si máte někoho vybrat, tak ta lavička kádrových náhradníků je poloprázdná. A jestliže se člověk rozhodl řídit samostatně, tak navíc ještě musí nejdříve na tu lavičku kádrových náhradníků dostat své lidi, aby mohl přistoupit k jejich využití. To znamená, že možnost volby konkrétního manažera a jeho dosazení, aby mohl řídit nějaký proces, je krajně, opravdu velmi omezená stávajícím systémem řízení.
A v jakých podmínkách u nás probíhá řízení?

A tady jsme u toho devátého května, o kterém si musíme pořádně promluvit, přestože to nedokážeme v plném rozsahu, ale alespoň něco zmínit musíme.
Protože devátý květen je pro nás velice, opravdu velice podstatným datem. Není to jen pouhé vítězství v jedné z válek.
Skutečnost, že slavíme devátého května, vyvolává divokou nenávist, divokou zlost jak u celého prozápadního světa, tak i u všech prozápadně zaměřených lidí v Rusku i v postsovětském prostoru. Oni se neustále snaží prezentovat Velkou vlasteneckou válku jako pouhou jednu epizodu 2. světové války: „Jen se podívejte, na Západě se již všichni usmířili, už je tam vše v pořádku a my neustále vyčíslujeme nějaké křivdy.“

Problém Velké vlastenecké války spočívá v tom, že na rozdíl od celé 2. světové války, byla Velká vlastenecká válka vedena za právo žít na planetě Zemi.

Ve vztahu k žádnému bojujícímu státu nebyla vedena cílevědomá genocida s ohledem na veškeré obyvatelstvo! Pouze ve vztahu k obyvatelstvu Ruska, Sovětského svazu probíhal akt celkové genocidy.

Pro nás je vítězství ve Velké vlastenecké válce posvátné, má zásadní charakter. My jsme si v ní ubránili své právo žít na této planetě podle svých vlastních pravidel, podle pravidel ruského světa. A právě to symbolizuje vojenská přehlídka na počest Vítězství.
A právě zde jsem nucen říci následující. Naši „patrioti“ hrabající se v pískovišti geopolitiky, rádi s přímo jakýmsi masochistickým vytržením vypráví o tom, jak zákeřný Západ vůči nám použil to či ono Overtonovo okno. Přitom toto naše „patriotické“ společenství pro oči nevidí, jaká Overtonova okna fungují nyní.

Jak se například ta akce Nesmrtelný pluk stává prostředkem ke zničení Ruska, k likvidaci Ruska. A neházejte hned pantofle proti obrazovce, neprskejte, já vysvětlím, jak to myslím, protože mne, jehož dědové padli... ...ve válce, se ta špinavost, která se teď děje, dotýká osobně a uráží mě. Nemluvě o tom, že na bojišti studené války to musíme odrazit a stejně jako naši dědové, kteří nám vybojovali právo žít na této planetě, musíme pokračovat v jejich díle a sami se ubránit, ale tentokrát již na bojištích studené informační války.

Každý rok jsem se velmi rád díval na vojenskou přehlídku na počest Vítězství v televizi. Dívat se na tu přehlídku v televizi bylo vždy lepší, než být jejím divákem na živo přímo tam, neboť jen velmi málo lidí tam na tu přehlídku má dost dobrý výhled. Je tam jen pár tribun, ze kterých je ta přehlídka opravdu dobře vidět. Takže pro všechny ostatní bylo lepší dívat se na tu vojenskou přehlídku na počest Vítězství v televizi.

Je to však už tři roky, kdy se na ni nemohu dívat. Prostě se na ni nemohu dívat, protože vojenskou přehlídku na počest Vítězství v televizi přestali opravdu ukazovat. Předvádí tam jakousi slátaninu a promiňte mi ohavnost, a ne vojenskou přehlídku na počest Vítězství. Jde o výsměch nad samotnou přehlídkou.

Předvádějí jakýsi neforemně poskakující dav, jakýsi zmatek při přeskupování, nějaké nesouvislé záběry zblízka, ale samotnou přehlídku Vítězství neukazují. Jedná se o výsměch nad ruskou vojenskou bojovou kulturou. Jakákoliv vojenská přehlídka je prvkem této vojenské bojové kultury.

Pochodování v armádě není bez významu.

Když probíhá pořadový výcvik, je formován jednotný egregor bojového semknutí jednotlivých útvarů, probíhá jejich stmelení, kdy je na energetické informační úrovni organizována vzájemná součinnost bojového útvaru.
Pro naplnění této složky aktem pozvedajícím ducha vždy sloužila vojenská přehlídka. Přehlídka, na kterou se dívá veškeré obyvatelstvo, které svou energetikou posiluje tento vojenský egregor, tuto ruskou bojovou složku.

Aby tohle bylo eliminováno, přestali vojenskou přehlídku ukazovat v její ucelenosti.

A když se na to díváte, tak chápete, že režisérovi, který režíruje tu přehlídku na počest Vítězství, jsou ideologicky blízké takzvané gay průvody pederastů na Západě. Takto se snaží pošpinit vojenskou přehlídku.
Když se díváte na vojenskou přehlídku na počest Vítězství, kterou dávají poslední tři roky, tak chápete, že režisérovi, který tu přehlídku natáčí, je ideologicky blízký kyjevský majdan. Pro něho není rozdíl v tom, jak se pohybují a poskakují lidé. Na Majdanu skákalo celé náměstí na slogan: „Kdo neskáče, je Moskal.“

A zde zase celé čtverce nadskakují, nadskakuji a nadskakují. A celá ta sprostota..., ještě dobře, že rovnou nenamířili kameru holkám pod sukně. Lidé jsou pobouření, protože to všechno vidí. Vidí, že se jedná o Overtonovo okno, že jde o znevažování armády.

Jde o diskreditaci ruské vojenské bojové kultury, která je ve svém celku diskreditována, aby nemohl být nabit bojový egregor, aby si lidé řekli:
„Už se na tu přehlídku v televizi dívat nebudu, protože stejně nic neuvidím…“ A už to skutečně říkají: „Na co se tam mám dívat? Stejně nic neukážou, jsou tam na nic.“

A nad tím, že se jedná o ideologickou diverzi, o diverzi proti státu, se nikdo, kdoví proč, ani nezamyslí. Kde se vzal ten režisér? Kdo je ve vládě a v Kremlu jeho kurátorem? Kdo ho tam prosadil a nedovolí ho odvolat bez ohledu na všeobecné lidové pobouření? ...To je stav řízení. Takže rok co rok tu probíhá při vojenské přehlídce na počest Vítězství zneuctívání vojenské ruské bojové kultury. Probíhá znevažování naší armády, její ponižování, její urážení místo toho, aby vojenská přehlídka plnila svůj úkol.

A co ještě se děje okolo té přehlídky? Třeba to, že je to vojenská přehlídka na počest Vítězství a jedním ze symbolů těchto přehlídek je Leninovo mauzoleum. Tribuna, ze které byl přijímán pochod Vítězství, ke které byly odhozeny bojové zástavy poražených armád interventů, agresorů, je stydlivě zakryta překližkou.

Navíc pochod Vítězství nezačal a nekonal se jen v roce 1945, konal se i 7. listopadu 1941 a právě to se stalo ideologickým zlomovým okamžikem. Moskvu nevydali a v obklíčené Moskvě se konala vojenská přehlídka, tradiční vojenská přehlídka. Z této přehlídky se vraceli přímo na frontu, kde potom vítězili a Moskvu ubránili!
Mauzoleum je dvojitým symbolem vítězství a je zakryto. Co to znamená?

Znamená to jen jedno, že rovnováha sil v řízení je taková, že protilidové, protiruské síly nedovolují odhalit symboly Vítězství.

Oni použili Overtonovo okno, aby vymýtili ruského bojového ducha, aby vymýtili vlastenectví. Ale vždyť při existenci toho paragrafu zakazujícího státní ideologii, je právě Vítězství ve Velké vlastenecké válce tou státní ideologií. Vlastenectví je tou státní ideologií. A aby tato energie mas byla upouštěna bez užitku, je vojenská přehlídka prezentována tímto způsobem.
A z tohoto hlediska jsme nejen neodhalili symbol vítězství Kreml a vrchní velitel nepřijímal vojenskou přehlídku z této nejdůležitější tribuny, dokonce ani samotná přehlídka nebyla řádně předvedena.

A ještě horší je to s tím Nesmrtelným plukem.

Jedná se skutečně o celonárodní akci vycházející z hloubky národa, která propojuje historická období, lidi, jež položili životy za naše právo žít na této planetě, naše dědy a otce s námi, jež jsme pokračovateli jejich svaté věci, války za naši vlast. A opravdu jsme jejich pokračovateli?

A zde je třeba říci pár slov o státní vlajce. Vždy, po dobu celé ruské historie, byla státní vlajkou rudá zástava. Měnila se podoba této vlajky, měnily se oficiality její prezentace, ale vlajka stále zůstávala rudá. Poprvé se ta trikolóra, kterou teď máme, objevila za Alexeje I. Michajloviče s přídomkem Tišajšij, který byl otcem Petra I.
Aby nám vnutili kryptokoloniální vlajku, a zde musíme brát na zřetel, že globální prediktor má dvě křídla: atlantické a euroasijské, euroasijce.

Atlantické je zhruba, z velmi hrubého pohledu symbolizováno holandskou vlajkou tedy barvami bílou, červenou a modrou, já je vyjmenoval v pořadí ruské vlajky, oj, naopak ruská vlajka je bílo-modro-červená, ale to není důležité, takže tyto tři barvy symbolizují podřízenost určitému klanu. Takto to platilo ve středověku a ještě v 19. století, kdy vznikaly nové státy typu Belgie a Rumunska.

Proto když Francii v 18. století jako stát zlikvidovali, staly se symbolem nové Francie právě tyto barvy podřízenosti Velké Británii, no Holandsku-Velké Británii. Holandsko nelze oddělovat od Velké Británie, už jsem o tom nejednou mluvil, o stěhování Benátčanů a Janovanů napřed do Holandska, a potom do Velké Británie, přesněji do Anglie. Velká Británie není jen tím ostrovem.

Takže, aby nám vnutili tuto vlajku a my se stali kryptokolonií, potřebovali svrhnout dynastii Rurikovců, aby nám potom Holanďané prostřednictvím smuty dosadili dynastii Romanovců. Ale rudá vlajka i nadále zůstávala státní vlajkou, nehledě na všechny pokusy vnutit nám trikolóru. V bitvě u Poltavy Petr I. porazil Švédy s rudou vlajkou, u Borodina jsme také bojovali s rudou vlajkou.

Navíc, abychom se vyhnuli přijetí této trikolóry za státní vlajku, počínaje Petrem I. dynastie Romanovců manévrovala, a tak se objevila jiná vlajka, bílo-žluto-černá, imperátorská vlajka. To už patří k barvám euroasijského křídla globálního prediktoru s centrem v Belgii, v nově vytvořeném státu v polovině 19. století, kam patří i Rumunsko. To je velice hrubé rozdělení.
- Německo.
- Ano, i Německo.
Když takto hrubě rozdělíme více méně stabilní státy, jak tomu bylo v 19. století.

Ale díky zákonu času začala být obě křídla dost pohyblivá a stát, který má vlajku podřízenosti jednomu křídlu, může už klidně pracovat i pod vedením druhého křídla. Takže Romanovci manévrovali a až do samotného února roku 1917 se trikolóra státní vlajkou přece jen nestala.
A když nastoupili bolševici, tak obnovili ruský rudý prapor.

To až v roce 1991 to bezectní synové čestných otců všechno poplivali a přijali tuto vlajku za svou státní vlajku, a tak nějak přitom pozapomněli, že právě pod touto vlajkou vždy do Ruska přinášeli neštěstí.

A poslední takové neštěstí nás postihlo za Velké vlastenecké války, kdy všichni společně, všichni ti Hilfswillingeři (Hiwi) a další různorodí Hitlerovi přisluhovači sloužící v různých policejních jednotkách, ve vojskách SS a všude možně, nebo v kozáckých jednotkách a je zbytečné tvrdit, že měli znaky příslušnosti Donského nebo Těrského vojska, to není důležité.
Všichni ti z ROA (Ruské osvobozenecké armády) měli TRIKOLÓRU.

Ano, my se teď nemůžeme úplně vrátit k naší prapůvodní ruské vlajce, k té rudé, proto je teď na státní akci použití trikolóry zcela objektivně vysvětlitelné a přijatelné. Už nejednou jsem říkal, že i navzdory tomu, že je pro mne nepřijatelná a nesouhlasím s tím, aby trikolóra byla státní vlajkou, tak se k ní teď jako ke státní vlajce chovám, protože jestliže my sami budeme plivat na své vlastní státní symboly, tak nemůžeme čekat, že si nás ve světě budou vážit.

Dokud je tedy tato trikolóra státní vlajkou, tak je třeba k ní zaujímat postoj jako ke státní vlajce. Je ale nutné také chápat celé to pozadí, celou historii té vlajky, abychom se mohli vrátit ke svým pramenům. Přesto jsme i s touto vlajkou, po překonání těžkých devadesátých let, donutili v prvním i současném druhém desetiletí 21. století Západ přijmout Rusko jako subjekt řízení, nestali jsme se pouhým objektem a surovinovým přívěškem Západu. Donutili jsme je i přes tuto vlajku s námi počítat.
Proto říkám, že použití této vlajky na státních akcích je absolutně objektivně podmíněno.

Máme tu ale lidovou iniciativu, veřejnou iniciativu, nejedná se o státní iniciativu, Nesmrtelný pluk, na kterém nosíme portréty svých dědů a prapor vítězství.
Neustále mluvíme o tom, že se v různých republikách pokoušejí s ohledem na veterány této války stavět na roveň vlasovce a normální vojáky, kteří bojovali a umírali za svou vlast, různé ty zrádce jako banderovce na Ukrajině.
 

A co se děje u nás? Jak se mohlo stát, že v Nesmrtelném pluku nesli lidé trikolóry? A zde vysvětlení, že se jedná o státní vlajku, není na místě. Jedná se o vzpomínku na naše padlé, o rudý prapor vítězství těch, kteří ubránili naše právo žít na této planetě podle našich pravidel a o trikolóru, pod kterou bojovali všichni Hitlerovi přisluhovači ve snaze zlikvidovat Rusko.

Staví je ti lidé takto na roveň? Bezesporu ne. ...A proč se tedy ty vlajky objevily? Protože ti lidé to nechápou, nevědí, co provádějí.

To jsou ta Overtonova okna vedoucí k budoucímu zhroucení státu. Tyto vlajky na této lidové akci nemají co dělat, nemají tam co dělat!
Protože pod touto vlajkou bojovali všichni nepřátelé Ruska, všichni zrádci Ruska v době Velké vlastenecké války.
Jedná se o akci na počest hrdinů války, kteří bojovali za Rusko, tak jak se tam vůbec mohla ta vlajka objevit? Trikolóra na této akci? Nejedná se o státní, ale o lidovou akci.

A za situace, kdy u nás lidé nechápou ani tak jednoduché věci, požadujeme od Putina, aby vše dokázal děj se co děj. Hlavně ať to vypadá líbivě. Tato fakta, ta prezentace dokonce oficiální vojenské přehlídky, zakrytí symbolu Vítězství, přítomnost trikolóry, pod kterou bojovali všichni nepřátelé Ruska proti Rusku, vždycky, ukazují, že jsme stále v postavení kryptokolonie.

Ať už se nám to líbí či ne, tak veškerá ta poststalinská partajní sovětská nomenklatura tak toužila splynout se Západem, že velice mnohé mechanismy řízení přenechala k dispozici nadnárodnímu řízení ať už zosobněného státní elitou USA a jejich podpindosníky, nebo globálním prediktorem.

I za podmínek, kdy to byli oni, kdo formoval veškerý kádrový sbor, a rozestavovali své lidi do konkrétních funkcí, to trvalo celých třicet let po Stalinově smrti, než mohli přistoupit k té likvidaci. A my chceme dnes z ničeho, kdy nic nemáme v ruce, dosáhnout hned všeho.
„Jen nám tam, Putine, někoho dosaď, vem kde vem…“

To už jsme zapomněli na havárii na Sajano-Šušenské vodní elektrárně? Oni, nepřátelé Ruska, ti postsovětští úředničtí nomenklaturní „elitáři“ zahledění na Západ, nemají žádný problém s tím, aby nám zařídili globální technologickou katastrofu, protože pro ně Rusko nic neznamená. Předvedli to na případu Sajano-Šušenské vodní elektrárny.
 

Zatímco Putin myslí na stát. Putin je nutí pracovat pro zájmy státu.
A co se týká Medvěděva, tak jsem už dříve nejednou mluvil o tom, že za současné rovnováhy klanově-korporativních zájmů tu žádná alternativa pro jmenování do funkce premiéra místo Medvěděva nebyla. Žádná jiná se prostě neukázala. A proč? Protože Medvěděv nám do určité míry vyhovuje, a právě on nám teď umožní vzít si potřebný timeout, abychom zaplnili svou lavičku náhradníků.
 

V těch dvou letech, po které musí Medvěděvova vláda udržet tento timeout, se musíme vyhnout konfrontaci se Západem a musíme naplnit svou lavičku náhradníků, dostat lidi do takových pozic, abychom je potom mohli jmenovat do funkcí. Protože prostě zatím žádné v režimu jmenování připraveny nemáme.
Mohli bychom tam někoho jmenovat, ale musíte brát do úvahy, že veškerá mnohomiliónová úřednická korporace je nasměrována na likvidaci Ruska. A zatlačit bezstrukturním způsobem na tyto mechanismy, aby se všechny ty Sajano-Šušenské vodní elektrárny začaly dít po celém státě, pro ně není vůbec žádným problémem.

Je třeba na ně zatlačit přes jejich zájmy a donutit je pracovat pro zájmy Ruska. Jak to dělá Putin.
A úkolem teď je zformovat takovou vládu, aby bylo možné realizovat za podpory…
Vždyť proč bylo zapotřebí, aby lidé pro Putina hlasovali masově?

Aby se Putin mohl opírat bezprostředně o lidi v jednání s elitami a nadnárodním řízením zosobněným jak USA, státní elitou USA, tak i globálním prediktorem ve věci formování této vlády. A to jednání je velice tvrdé. Jen si to vezměte, co bylo úkolem?
„Nemůžeme nic protahovat, nemáme čas zařídit destabilizaci, takže musíme jednat okamžitě.“ Sedmého byla inaugurace a sedmého se Medvěděv setkal s frakcemi v parlamentu, osmého byl Medvěděv jmenován a desátého měla být vláda.

Osmého Medvěděv řekl, že seznam členů vlády je již s Putinem dohodnut. A proč tedy má být ten seznam projednáván, schvalován až osmnáctého? To znamená, že probíhá velice tvrdý boj. Putinovi se cestou diktátu a ultimát pokoušejí vnutit stejně jako dřív řízení, které by mu svazovalo ruce i nohy. Prostřednictvím kterého by skutečně u lidí vyvolali nespokojenost s Putinem a uvrhli stát do hlubin občanské války.

35:21

Kolegu obzvláště zajímá jmenování Mutko, Siluanova a Kudrina, který má stanout v čele Účetní komory (kontrolního úřadu).

A zde se opět dostáváme…
Tak zaprvé, jak vypadá ta situace s ohledem na Siluanova, Mutko a další? Co řekl zcela konkrétně Medvěděv na setkání s frakcemi?
„Já nevím, jaké složení vlády předpokládá Putin, ale můj názor na věc je takový a takový.“
A ohlásil tak svůj názor, své ultimátum Putinovi. Jde o určitý konsensus klanově-korporativních skupin. Putin to ultimátum nepřijal, což naznačuje skutečnost, že ta vláda desátého ohlášena nebyla.

Co se týká Siluanova, tak je na čase, aby šel sedět společně s Uljukajevem, místo aby ho premiér někam jmenoval.
A co se týká Mutko. Jak může být pořád v kurzu člověk, který nezvládnul to a ono a je všem na posměch? Lidé nechápou jednu věc. "Elitě" je vřele ukradené, co si myslí lidé, které považuje za dobytek, o tom či onom politikovi. Mutko nesmíte porovnávat s některým z bývalých ministrů, ale třeba s britskou premiérkou Theresou Mayovou, s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem. Vždyť to jsou také šašci.
 

A proč jsou tito šašci jmenováni do svých funkcí? Vždyť si to vezměte, ten člověk oddaně a upřímně dokázal své klanově-korporativní skupině, že v jejím zájmu klidně obětuje vlastní pověst, že je mu jedno, zda se mu lidé budou či nebudou smát. On prostě úkol, který mu byl uložen klanově-korporativní skupinou, splní stůj co stůj. Taková oddanost je klanově-korporativními skupinami velice ceněna.
 

Proto je Medvěděvovi šuma fuk, co si o Mutkovi myslí lidé. Postaral se Mutko o to, aby Rusko bylo poníženo na mistrovství, oj na olympiádě? Postaral! Udělal pro to všechno a splnil úkol klanově-
-korporativní skupiny, která hledá, jak navázat kontakt se Západem, jak mu posloužit, jak mu předvést svou oddanost. Vše splnil, takže je hoden toho, aby mohl pokračovat, protože si i dál efektivně poradí s uloženými úkoly. To vy se pletete v tom, co je jeho úkolem, protože když tam dosazují své lidi, ukládají jim úplně jiné úkoly.

A opět jsme u toho. Široké vrstvy obyvatelstva se mylně domnívají, že dobro a zlo může být... Že je vnímáno všemi stejně. „Cožpak ve vládě nechápou, že lidé nemají z čeho žít? Že lidé melou z posledního? Že probíhá genocida obyvatelstva?“ (v devadesátých letech)
Svatá ty prostoto. Vždyť přesně to bylo cílem té vlády! Aby lidé neměli z čeho žít, aby jejich počet klesal.

To Putin se snaží o pozvednutí porodnosti, to Putin vzdaluje náš stát od této záhuby. Vždyť když byl takto v devadesátých letech devastován náš národ, kdy úmrtnost převýšila porodnost, tak už Rusko definitivně odepsali. Hotovo, zbavili jsme se jich, prostor je uvolněný, můžeme se začít dělit, ten zbytek lidí už vymře sám o sobě.
 

To Putin se snaží o záchranu našeho obyvatelstva, našeho národa, aby se početně rozrůstal, aby naši lidé měli užitek z toho bohatství, které jim právem náleží.
A pro takové jako je Medvěděv? Těm Západ uloží provádět genocidu ruského národa a oni jednají: „Peníze prostě nejsou, ale držte se.“ Nebo ještě bezostyšněji: „My peníze sice máme, ale vám je nedáme.“
 

Cíle řízení jsou ODLIŠNÉ! A lidé si myslí, že ve vládě myslí jen na prospěch lidí. Na to tam nikdy ani nepomysleli. Ti myslí jen na to, jak si udělat oko u Západu. A v tom právě spočívá konflikt mezi Putinem a celým tím mocenským korporativním uskupením v našem státě. Putin jednoduše tomu mocenskému korporativnímu uskupení předvádí, těm různým klanově-korporativním skupinám, té jejich alianci, co je čeká, když budou tak nerozvážně posluhovat Západu, že je Západ nepotřebuje, a že po obyčejných lidech přijdou na řadu i oni.

A tímto způsobem nutí tuto takzvanou ruskou „elitu“ pracovat pro ruské zájmy. Ale dříve než k tomu někoho z nich donutil, bylo nutné na daného člověka shromáždit takzvaný kompromitující materiál, aby ho díky němu bylo možné zmáčknout a byl pod jeho tlakem nucen pracovat pro Rusko.

A co naopak potřebuje klanově-korporativní skupina? „Tohohle hodíme přes palubu a předhodíme ho lidem. Vždyť je to zloděj a má sedět ve vězení. Takto vyvoláme u lidí pobouření, a až ho strčí do vězení, dosadíme si na jeho místo jiného. Lidé stejně přijdou na to, že krade úplně stejně protože on bude dál ničit Rusko v zájmu naší klanově-korporativní skupiny, ale výčitky lidí budou směřovat k Putinovi.“
To je přístup uplatňovaný elitáři vůči lidem: „Až ten dobytek pochopí, že ten nový je úplně stejný jako ten starý, tak to vše hodíme na Putina. A dav začne vykřikovat: ‚My teď tak litujeme, že jsme hlasovali pro Putina…‘.“
Je tedy třeba znát společnost, ve které žijeme.

A zde se vyčleňuje osoba Kudrina. Na rozdíl od hypotetického návrhu Siluanova a Mutka ze strany Medvěděva, zda mu to projde či ne, Kudrina navrhla frakce Jednotného Ruska ve Státní dumě a on už vyslovil svůj souhlas. Ještě to není rozhodnuto, ale ultimátum pro Putina je na stole: „Kudrina, Kudrina, Kudrina!“
 

Kudrin jako ministr financí je uchování řízení ze strany americké státní elity
Víte ta situace je taková, já chápu, že bohužel minimálně v této vládě, přinejmenším v této vládě funkce ministra financí a šéfa Účetní komory nebudou v jurisdikci ruského státního řízení.
Putin tam nemůže jmenovat svého člověka. Ale jmenovat do jedné z nejvyšších funkcí, kde probíhá monitorování údajů systému, aby mohla být včas podávána hlášení Západu, jak korigovat nátlak na Rusko, právě Kudrina, toho otevřeného podpindosníka, to je úroveň uchování řízení ze strany americké státní elity.

Ta úroveň by měla stoupat, ale to by tam museli dosadit někoho jiného. Já nevím, zda je to dobré povědět, ale mohli by tam dosadit třeba Sergeje Vladilenoviče Kirijenka, ten je zcela jasně člověkem globalistů. A to by byla úplně jiná úroveň. Takže takto vypadá ta situace. Putinovi se pokoušejí vnutit ultimátum.
Putin teď nepotřebuje, aby lidé úpěli: „My mysleli, že on udělá to či ono…“
Potřebuje podporu: „My chápeme, co je veškerá ta „elita“ zač, a my podporujeme Putina a ne tuto vládu! Ať jen si tato vláda teď zkusí jednat proti Putinově vůli!“ ...Lidé a armáda podporují Putina. Takto to má vypadat. Potom bude moci postupovat efektivněji a za dva roky tu už budeme mít vládu, která bude pracovat pro ruské zájmy!

Od Medvěděvovy vlády, jak zaznělo v té otázce: Cožpak od nich se dají očekávat nějaké průlomy? To určitě nedají. Ale to je dočasný stav, jedná se o vládu oddychové přestávky. Teď jde o to, kdo koho přetlačí. Jestliže Rusko dokáže na bojištích studené války uhájit své právo žít podle svých vlastních pravidel, tak bude jiná vláda, která dokáže vést Rusko k rozvoji.

A jestliže to Rusko nedokáže, tak tu přece jen nakonec vypukne ta občanská válka a Rusko přestane existovat. A jak to právo dokážeme uhájit?
Budeme-li podporovat Putina. Jenže ne kvůli tomu, že je to prostě Putin, ale že budeme rozumět tomu, čím je podmíněn ten či onen jeho krok. A někdy je třeba se dohodnout.

Já Dmitrije Anatoljeviče… No kdy já jsem se o něm… Vždyť on to Rusku tak strašně zavařil. Sýrie, to je plod, ta válka v Sýrii, to je plod Medvěděvovy práce.
Kdyby tehdy zůstal stát stranou, jako to udělal v roce 2008 s ohledem na válku s Gruzií, a umožnil tu věc řešit Putinovi…

- Libyi.

- Ano, tu věc s Libyí.

- Mluvil jste o Sýrii.

- Ale ano, to souvisí se Sýrií.

Kdyby v roce 2011 s ohledem na Sýrii, oj, Libyi Medvěděv zůstal stát stranou, jako to udělal v roce 2008 v případě Gruzie, a umožnil, aby tu věc řešil Putin, tak by teď nebyla válka v Sýrii!
A Východ by byl klidný, nebyla by tam teroristická hrozba, která by ohrožovala i nás a nebyl by ten migrační příval do celé Evropy, ani teroristická vlna, která zaplavuje Rusko. Nic z toho by se nestalo.
 

A jeho… On se tak snažil zavděčit Američanům, že byl prostě zosobněním přísloví: Donuť hlupáka modlit se Bohu, on si potom samou horlivostí čelo rozbije. Tak to přesně byl Medvěděv. Američanům, americké státní elitě USA, která v řízení také ničemu nerozumí, se zdál zbytečný ruský vesmírný program, protože nechápali, že z něho sami žijí.
Tak ho Medvěděv začal omezovat. Francouzi varovali: „Co to děláte? Váš podnik tak nedokáže připravit Progress ke startu. Vždyť havaruje.“

Medvěděv si ale dělal oko u Američanů a Progress havaroval. A teprve potom ho odepsali. Samy americké elity řekly: „Kam nás takový hlupák může dovést? Vždyť je úplně pitomý. Někdo mu něco nakuká a on to hned provede.“ Pro něj je nejdůležitější, aby především Rusko…

A tehdy to pro Putina znamenalo šanci, díky které potom v roce 2012 vyhrál (volby).

48:01

V další otázce vás Valeriji Viktoroviči prosí okomentovat situaci, která teď vzniká okolo Íránu. Co se tam děje?

- Mají na mysli jeho jaderný program.
- Ano, to že USA odstupují od jaderné dohody.
V podstatě se neděje nic, co by se nedalo předpovědět, neděje se nic neočekávaného, vše běží podle plánu.

A vlastně to není ani tak o Íránu, jako spíše o Koreji. Představte si situaci, kdy USA neodstupují od té dohody proto, že Írán neplní podmínky té dohody, ale proto, že jim podmínky té dohody přestaly vyhovovat. Tehdy ji vedení USA podepsalo, ale teď už mu nevyhovuje. A co tu máme?

Teď se v Singapuru má konat schůzka Trumpa s Kim Čong-unem, kde mu budou říkat:
„Vzdej se jaderných zbraní a my ti zaručíme, že…“
Jakou váhu teď asi budou mít tyto americké záruky? Co teď v mezinárodních vztazích znamená americké slovo? ...VŮBEC NIC! ...Absolutně nic. To se samozřejmě odrazí i na schůzce Kim Čong-una s Trumpem. Takový to bude mít výsledek.

Jen si vezměte, co ten výsledek, vždyť co bylo dalším důsledkem odstoupení USA od té dohody? Francie, Německo, Velká Británie, Čína a Rusko, jako další účastníci této dohody řekly:
„Ne, pro nás je takový přístup nepřijatelný.“ A proč? Protože všechny tyto státy se ještě musí starat o svou autoritu, o svou pověst ve vnějším světě, aby jejich slovo něco znamenalo. Každý z těch států má své zájmy a rozdílné cíle. Ale jeden cíl sledují všichni.

Kam letěl íránský ministr zahraničí ihned poté, kdy Trump prohlásil, že USA vystupují z této dohody?
- Do Moskvy.
- Ne, do Moskvy neletěl, odletěl do Číny, a až potom do Moskvy.
To znamená, že se USA cílevědomě stahují z oblasti nadnárodního řízení světových procesů. Znamená to, že končí, odcházejí a svou pozici přenechávají dalšímu centru koncentrace řízení atlantického bloku – Číně. Ten proces probíhá takříkajíc jako po másle, vše běží jak má.

A nejenže odstoupili od izraelské, oj od té íránské dohody. Všichni si pamatují na Trumpův výrok, že převádějí své velvyslanectví do Jeruzaléma. Kdy a jak ho mají v plánu přenést, nebylo jasné, ani kdy to tedy udělají, ale akt slavnostního otevření bylo zapotřebí provést právě teď, jako by toho negativního ohlasu ve vztahu k USA na Blízkém východě a v Asii nebylo dost. Bylo zapotřebí vyvolat ještě větší napětí, ještě více USA odstranit z nadnárodního řízení v tomto regionu.
Vše probíhá podle plánu.

Trump tam nastoupil, aby udělal přestavbu USA a to také úspěšně a vytrvale provádí. Někteří u nás teď říkají: „My jsme si dělali naděje, že Trump něco dokáže. Podporovali jsme ho a doufali, že vyhraje.“
A další taková ospravedlňování, aby vysvětlili to současné Trumpovo chování. Ale Trump byl orientován právě na tohle, my jsme o tom přece mluvili od samého začátku. Takže se vůbec nic nečekaného neděje. Všechno jde podle předem vytyčeného plánu.

A Trump nikdy nebyl ani trochu zaměřen na přátelství s Ruskem, jde čistě jen o zištný komerční zájem ze vzájemné součinnosti dvou systémů. A není to tak vůbec kvůli tomu, že vše řídí právě Trump, který je kšeftař. Vůbec ne. Trump je normální řídící pracovník státní úrovně. Je zbytečné ho podceňovat, že je pouhý kšeftař, on toho hodně dokáže na úrovni, kterou analytici a polithňupové celého světa vůbec nechápou, a potom se vždy jen diví: „No to se podívejme, jak to dopadlo.“

Jak to, že Trumpův rating vzrostl? ..Proč ho podporují obyvatelé? ..A proč na něho svůj názor změnili podnikatelé? ..A jedině ta takzvaná „tvůrčí elita“ bez vazby na výrobu a politické společenství americké státní elity, kteří žijí z parazitování na světových procesech, jen oni jsou stále s Trumpem nespokojení.
Lidé ze státního departmentu utíkají, ale přesně tento proces je potřebný, aby odtamtud odešlo co nejvíce lidí ze státní elity, aby se snadněji pracovalo těm, které tam budou jmenovat. Teď je to tak, že někdo odejde, jmenují někoho jiného, a ostatní ho tam hned zmáčknou a přeorientují.

Je potřebné naladit jiný proces.
- Specifický odliv mozků?
- Ano, tak to nazvali ve Foreign Policy „odliv mozků ze státního departmentu“.
Ve skutečnosti jde o očistu od kádrů americké státní elity, potom jednoduše dojde k výměně, a i když to třeba zase budou lidé z americké státní elity, tak už budou pracovat podle jiných pravidel. Podle těch, které potřebuje nastavit globální elita USA.

54:26

K další otázce. Valeriji Viktoroviči, jak máme chápat jednání Izraele? Na jedné straně Netanjahu společně s Putinem klade věnce k památníku a večer stejného dne Izrael bombarduje Sýrii, Írán. A konkrétně Izrael zveřejnil video likvidace komplexu Pancir-S1. Znamená to snad, že Putin nepřistoupil na ústupky Netanjahuovi?

To jsou poněkud rozdílné procesy, ta likvidace komplexu Pancir a útok na Sýrii a přesněji na Íránské revoluční gardy. Proto také Írán tvrdí, že tam jeho armáda není.
Není to armáda, jsou to ozbrojené jednotky SS, jestliže to porovnáme s Třetí říší. Není to Wehrmacht, jsou to jednotky SS. Je to společenská organizace, sice paramilitantní, ale přesto společenská, ať už je jak chce vyzbrojená.

Co se týká Netanjahua. Už jsem říkal, že v Izraeli je elita čitelně rozdělena do dvou táborů.
Jeden tábor chce uchovat Izrael jako stát a proměnit se v opravdový národ

a ten druhý tábor izraelské nejvyšší politické elity plní plány globálního prediktoru na vyvolání konečného finálního holokaustu, na likvidaci všech židů v celém světě a ta konfrontace s Íránem je právě z tohoto soudku.
Jedni chtějí navazovat normální vztahy
a druzí je zase chtějí maximálně vyostřit a vyvolat vojenskou konfrontaci, ve které Izrael shoří, a potom budou následovat pogromy židovského obyvatelstva po celém světě.

Já nevím, do jaké míry Netanjahu zastupuje ten první či druhý tábor. Už jsem o tom mluvil. On ale jako státní úředník nemůže nebrat do úvahy nadnárodní řízení a to tím spíše, že Izrael žije v podstatě ze zahraniční podpory.
Například celou jeho armádu vydržuje Německo. Když chce Izrael přezbrojit, Němci si utáhnou svůj rozpočtový opasek a plně přezbrojí Izrael podle jeho přání. Netanjahu tam také může být v Putinově pozici, kdy chce pro svou zemi jen to nejlepší, ale nadnárodní řízení mu to nedovolí udělat. V takovém případě ho Izraelci mohou podpořit a svou zemi zachránit.

Ale stejně tak může Netanjahu pracovat na plánech likvidace Izraele.
V tomto smyslu se potom ta situace s útokem na Írán jeví následujícím způsobem. Podívejte, Netanjahu odjel na vojenskou přehlídku na počest Vítězství do Ruska. To je závažné a zapadá to do plánů na záchranu Izraele jako státu a národa s tím, že navážou normální vztahy s celým svým okolím.
A ve stejné době ty druhé síly v Izraeli zorganizovaly útok na Írán, ale na území Sýrie. Takže ta situace vypadá tak, že přehlídky v Moskvě, vojenské přehlídky na počest Vítězství se v Moskvě účastní izraelský premiér Netanjahu, a vojenské přehlídky v Hmeimim se zase účastní zástupci syrských ozbrojených sil. Jsme přítomni tam i tam.

Jsme tím vyjednávacím nárazníkem, který může na Blízký východ přinést mír.
Můžeme to udělat. Jenže je k tomu potřebná státní vůle státních úředníků tohoto regionu. Musí se přestat s tou konfrontací s Íránem. Už jen proto, že jestliže Írán pořádně vydráždí, tak Izrael převálcuje raz dva a ztráty na straně Íránu přitom nebudou hrát vůbec žádnou roli.

59:13

Dále je tu otázka. Valeriji Viktoroviči, vysvětlete takzvanou Putinovu fintu s blahopřáním krvavému šaškovi podpindosníkovi Pašinjanovi k jeho zvolení arménským premiérem. Cožpak Rusku nestačí jeden davem dosazený krvavý šašek podpindosník Porošenko?

Proč jsme ho uznali?
Pindosové budou v sousedních republikách organizovat majdany a Rusko bude i nadále uznávat tyto figury dosazené k moci davem?

Ten příklad, který zde byl uveden, není korektní. Není důležité, zda je to krvavý či nekrvavý šašek. Zda to vůbec je šašek. To je náš společenský postoj, je to náš názor, náš pohled ze strany. Jenže Putin je prezident státu. Pašinjan byl na rozdíl od Porošenka zvolen zákonným způsobem, nebyl tam dosazen v důsledku státního převratu, ale zákonnou cestou. Byl do funkce premiéra zvolen arménským parlamentem.
 

A ať už je jakýkoliv, zastupuje teď stát, a jak ten stát zastupuje, už je věcí daného státu, který si ho tam dosadil. Pašinjan tam u nich lidem plivnul do tváře. A cožpak arménská elita také neplivla obyčejným Arménům do tváře? Vždyť se na to podívejte. Ano, mají tam státní řízení, a ano, byl na něj vyvíjen nátlak, když začal být protlačován Pašinjan.
 

Pašinjan, který je vede k válce. Ale vládnoucí strana, bez které by se Pašinjan nestal premiérem, mohla jednoduše sabotovat ještě dvě hlasování o premiérovi a hotovo. Konaly by se nové parlamentární volby a Pašinjan by zase jednoduše propadl. Ten dav v ulicích, jakkoliv početný, by mu prostě nedokázal zajistit potřebný počet hlasů, který by ho přivedl k moci. A lidé, kteří pracují a žijí v Arménii, kteří přemýšlejí o budoucnosti Arménie, by pro Pašinjana nehlasovali.

Takže všichni, kteří (v parlamentu) hlasovali pro Pašinjana jednoduše zradili zájmy lidí kvůli svým zištným zájmům. Ale jedná se o osud a volbu arménského lidu, celého, protože jejich elita je jejich elita, stejně jako je naše pseudoelita naší pseudoelitou.
My jsme nuceni zohledňovat toto státní řízení a oni jsou v úplně stejné situaci. Následky si ponesou oni. Nedokázali jste zastavit dav z ulice, tak teď sklízejte plody, které to přineslo.
Arménie teď bude velice nemocná, velice nemocná.

A povšimněte si, jak to všechno bylo dublované. Spustily se ty události v Arménii a hned se začaly dít věci i v Tbilisi. Napřed v parlamentu urazili prezidenta, a když chtěl na ty urážky věcně odpovědět, tak mu řekli: „Slyšel jsi, co tu bylo řečeno, tak raději seď a kušuj.“
…...„V tom případě odcházím.“
…...„Ale to je pohrdání parlamentem.“
To znamená, že na této zákonodárné úrovni byla připravována vládní krize. A pak vyšli v Tbilisi do ulic mladí lidé. A proti čemu protestovali? Proti tomu, že jim policie zakazuje píchat si heroin.
„My si chceme píchat hérák a o oni nám to zakazují!“ Samozřejmě, že to bylo podáváno stylem: „Ale my jsme tady jen odpočívali, to je noční byznys, to jsou noční kavárny, kam chodí turisté a vy to tu kazíte svými raziemi.“

Odpověděli jim: „Ale to přece není zaměřeno proti vám, jenom proti prodejcům narkotik.“
A oni: „To jsou všechno nevinní lidé. Pusťte je na svobodu, jinak tu uděláme majdan.“ A hned se také objevily stany. Ještě se ten majdan ani pořádně nestačil rozjet a už tu byl i antimajdan. Myslíte si, že to vzniklo jen tak samo od sebe? Kde se z ničeho nic vzali všichni ti organizátoři?
Události v Gruzii mají přímou souvislost s událostmi v Arménii.

Destabilizace situace v Arménii, jak jsem už říkal, měla vést k rozsáhlé vojenské katastrofě na Kavkazu v podobě války Arménie s Ázerbájdžánem, s Gruzií, s Tureckem, s Íránem, prostě se všemi.
Měla se zaplést do války s kdekým a shořet v ní, stejně jako Gruzie a Ázerbájdžán. Všude byly připraveny prvky, sice specifické, ale vše to bylo připravováno na tento požár a je to práce americké státní elity, která chce viset nad celým světem jako upír a sát životodárné tekutiny ze všech národů.
Sami dost sil na provedení velké operace nemají, bojovat vlastními silami vůbec nejsou schopní. Kromě toho, že žádné nemají, tak to ani neumějí. Amerika nikdy nevynikala žádnou bojovou vojenskou kulturou, jako je ta naše.

Mimochodem, opět se vrátím k té přehlídce. Jaká je vojenská přehlídka, taková je i vojenská bojová kultura. Jen se podívejte, jak pochodují, tak i bojují. Nejhezčí pochodový krok, nejlepší řazení do útvarů, prostě vůbec nejhezčí vojenská přehlídka je ta ruská, a to bez jakýchkoliv pochybností s poukazováním na Severní Koreu a Čínu. Své kladné stránky mají i jejich vojenské přehlídky, ale ta ruská je nejvíce bojová a obsahuje náboj ruské bojové kultury, vytvoření jednotného egregoru bojového bratrstva, ten nejsilnější.

Takže na Kavkazu musí všechno shořet. Destabilizovali Arménii. Globalisté prohrávají v operační rychlosti, protože pracují bezstrukturně.

Americká státní elita těží ze své operační rychlosti, protože pracuje strukturně. To ale neznamená, že globalisté nezačali na Pašinjana vyvíjet svůj tlak, a že ho nezačali začleňovat do svého řízení, protože si uvědomovali, že asi nedokážou předejít jeho zvolení, že tomu nedokážou zabránit, že se arménská elita nechá zlomit. A právě to se stalo.

A teď globalisté stojí před problémem. Státní elita USA se snaží podpálit Velký Kavkaz.
A ještě jednou zdůrazňuji, že Arménie zaujímá zvláštní, opravdu zvláštní místo v globálních plánech, které začaly být realizovány již před třemi tisíci lety.
Sahá to až k Aramejcům. Arméni sami sebe nazývají Hajer (a stát Hajastán), praotec je Hajk a podstatou je vytvoření židů číslo dva. To přes Aramejce byla vytvářena Arménie.

Celé Arménské dějiny jsou příšerně mytologizované, bylo by zapotřebí, je celé přepsat. Tam by historici mohli učinit velmi zajímavé objevy. Všechno to bylo vytvářeno…
Celých tři tisíce let už pracují na tomto projektu a teď by chtěla americká státní elita všechno v jediném okamžiku spálit. Už před třemi tisíci lety plánovali vytvoření centra koncentrace řízení na území Persie a Číny, a vytvoření náboženského centra v Ečmiadzinu, ve smyslu v Arménii.

Také kvůli tomu zorganizovali globální genocidu Arménů v roce 1915.
Arméni se v podstatě skládají ze dvou etnik s ohledem na fenotyp, což je velmi dobře vidět. A aby jedno z těch etnik nepřekáželo druhému, tak provedli jeho čistku, která se dotkla i toho druhého. Ale díky tomu si zajistili arménskou diasporu ve světě. Bylo okolo toho prováděno spoustu globálních akcí.
 

Jen si představte, co je to za akci rozpoutat 1. světovou válku a v jejím rámci provést genocidu Arménů - milión lidí za týden. To je něco strašného, prostě strašného, co prováděli lidem.

A teď, když je ten nástroj prakticky připraven k použití, když už papež navštívil katolikose všech Arménů a požádal ho o požehnání a odpuštění hříchů a katolikos všech Arménů předvedl svou nadřazenost ve vztahu ke katolické církvi...
Vždyť tu velkolepou liturgii dávali v televizi v přímém přenosu, bylo tam všechno, byla velice symbolická, na tu se dá dívat a dívat.

Tohle všechno udělali, a najednou americká státní elita všechny tyto plány boří.
Jak se má globální prediktor z té polízanice dostat? ...Jak má stabilizovat Kavkaz?
Jak má zachránit svůj dlouhodobý projekt?

A v tomto ohledu je to, co se teď stalo v Arménii, pro samotné Armény, pro obyvatele smutné, stejně jako pro ruský národ, ale z hlediska státního řízení teď to, co se děje v souladu s mravností a etikou všech účastníků procesu, v podstatě odpovídá zájmům Ruska.
V jakém ohledu? ...Na Kavkazu je krize, kterou může vyřešit pouze Rusko. A díky tomu má teď globální prediktor méně vlivových pák na Putina třeba při formování té nové vlády. Putin má větší možnosti ve vylaďování vzájemných vztahů s globálním prediktorem, protože Rusko musí řešit ty problémy na Kavkazu. A v tomto ohledu je zájem globálního prediktoru jednoduchý.

Oni teď neakceschopnou vládu, která nebude pracovat pro ruské zájmy, objektivně nemohou potřebovat. Mám na mysli v té či oné míře pracovat pro ruské zájmy. A proč? Protože jestliže Rusko nebude stabilní, tak nedokáže vyřešit ten úkol, nedokáže zabránit vzplanutí války, velké války na Kavkazu. Nebude moci zafungovat jako rozhodčí.
A jestliže bude Rusko vystupovat jako rozhodčí mezi národy a státy na Kavkazu, tak se vlastně vrátí na Kavkaz ve své civilizační roli a globální prediktor se s tím bude muset smířit. Jinak to bude znamenat konec pro všechny jeho plány.

Z tohoto se třeba potom nějak vykroutí, ale jestliže to teď Rusku neumožní, aby tam zasáhlo v roli rozhodčího, jako strukturní prvek a vyřešilo celý ten konflikt, tak mu nevyjde vůbec nic.

Takto vypadá ta situace, a proto jaký šašek? Vždyť Theresa Mayová není nic jiného, a co ten šašek Boris Johnson? Sergej Viktorovič Lavrov s ním také musí jednat, protože se jedná o oficiálního zástupce státu, který se legálně stal státním činitelem.

My jsme neuznali Porošenka. Ať už se nám snaží jakkoliv vnutit, že ano, tak jsme ho neuznali. My s ním pouze musíme spolupracovat, protože to jeho banda tam na Ukrajině řídí procesy. A my jsme nuceni to dělat, protože si nepřejeme, aby se tam úplně všechno zhroutilo. Vždyť tam jsou v provozu čtyři jaderné elektrárny.

01:12:11

A ještě jedna otázka. Valeriji Viktoroviči, vy neustále říkáte: „My jsme vám sdělili informace, ale vy nám nedůvěřujte, vše si prověřujte sami.“ Vysvětlete, komu přesně je určen tento výrok, zda analytikům nebo obyčejným lidem?
Vždyť analytici jsou lidé zastupující různé klany. A nám je tento svět cizí. Prověřit si vše můžeme pouze na základě informací, které se dozvídáme z médií, které nám je předkládají na základě svých zištných zájmů a jsou zcela závislé na různých strukturách, nebo naopak na bezstrukturních silách.
Když vás poslouchám, mnohé se zdá být jasné. Často to vypadá, že čerpáte informace z nadstrukturních platforem. Podle mého se při analýze jakékoliv situace bez minimálního množství informací neobejdete. Musíte mít široký okruh znalostí jmenovitě o daném probíhajícím procesu. Cožpak je možné si v takových případech vystačit pouze s knihami?

Když se ke všem obracím: Nedůvěřuj, ale prověřuj! Tak to říkám všem, kteří mě slyší. Je to určeno všem, kteří to slyší: Nedůvěřujte, vše prověřujte.
A když se ptají, jak si to mohou prověřit, když se dívají jen na média, tak odkud čerpám své informace já? Také z médií. Ze stejných zdrojů, které překrucují ty informace podle sebe.
Ale co mám navíc?
Mám určité znalosti Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecné teorie řízení.
Jedná se o matematiku řízení sociálních supersystémů.
A co mi to dává?
Představte si síto, kterým prosíváte mouku či něco jiného. Ty znalosti Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecné teorie řízení jsou tím sítem, které všechen ten nános vytvořený ze zištných zájmů odsívá, a navíc ho i identifikuje. Odhalují se tak zájmy, klanové postoje apod. A vlastní události vyvstávají takové, jaké jsou.

Jedná se o metodologii poznání světa. Koncepce sociální bezpečnosti je mocná zbraň. Poznávání světa je velice mocná zbraň. Jestliže ji lidé budou ovládat, tak v klidu jakékoliv informace, které se budou dozvídat a nemusí nic speciálně vyhledávat…
Každý člověk s ohledem na svůj život získává veškerý nezbytný objem informací. Celý problém spočívá pouze v tom, zda člověk těm informacím porozumí či ne. Když člověk neovládá metodologii práce s informacemi, tak ho ty informace zahltí a zmatou. No a Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecná teorie řízení, která je její složkou, mu umožní, aby se v tom informačním moři mohl svobodně orientovat, plavat a vyčleňovat ty informace, které potřebuje.

Dokáže si prověřit jakoukoliv informaci a nějak ji najít. Nebude to problém, je nutné jen znát teorii. A v tom mu právě pomohou ty knihy. Nehledě na to, že Koncepce sociální bezpečnosti prošla parlamentním slyšením, nehledě na to, že ji Státní duma doporučila k tomu nejširšímu zavádění do všech oblastí života i řízení společnosti, se naše, takzvaná „naše“, elita všemožně vynasnažila, aby se lidé o Koncepci nedozvěděli.
 

Jaké jen pomluvy se o Koncepci roznášejí: „Jsou to sektáři…“, vše, co si dokážou vymyslet, jen aby to lidé nečetli, jen aby to nestudovali, jen aby se nestávali samostatnými a konceptuálně mocnými.
Ve škole se tedy Koncepce sociální bezpečnosti nevyučuje, ale v sebevzdělávání vám nikdo zabránit nemůže. Máte k dispozici tlusté knihy. Nu což, minimální úroveň vzdělání jste získali na základce, na střední a na vysoké škole, a teď už se musíte sebevzdělávat sami a číst knihy. Jakmile ty knihy číst začnete, věřte mi, tak se hned budete v tom informačním poli snadněji orientovat.
 

Proč jsem řekl, věřte mi? Protože mluvím z vlastní zkušenosti. Já výsledek své práce nad sebou všem prezentuji, tak se dívejte. Nejedná se o žádnou slepou víru. Já vám předvádím sám sebe, svou analytiku, svoji práci s informacemi jako důkaz toho, čeho je možné dosáhnout, když se naučíte teorii, Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.
Proto říkám, věřte mi, ne kvůli tomu, že by šlo o něco, nad čím byste neměli přemýšlet. Nutnost studia Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecné teorie řízení, nutnost toho, že se sami musíte stát konceptuálně mocnými, je potvrzována všemi událostmi a obzvláště těmi, které se staly tento týden.
 

Vždyť se podívejte, jak se nadnárodní řízení, nepřátelé uvnitř Ruska, nepřátelé Ruska snaží pošpinit okamžiky, které jsou nám svaté. Den Vítězství! ...Ruskou vojenskou kulturu, která zajistila, že jakýkoliv nepřítel, který k nám kdy přišel s mečem, tím mečem také zahynul.

Památku na naše předky – Nesmrtelný pluk. Všechno se to snaží pošpinit. A cožpak ti lidé, kteří nesli trikolóry, chápali, že se tak vysmívají památce svých předků?
To zítra pod těmi trikolórami ponesou portréty Krasnova, Škuro a Vlasova?
A dalších hitlerovských patolízalů, kteří se snažili zklikvidovat ruský národ pro slávu Německa?

Aby se nic takového nestalo, aby vás nezneužívali v cizích scénářích, musíte chápat, jak probíhají procesy řízení ve složitých sociálních supersystémech. Musíte být sami konceptuálně mocní, abyste byli schopní ochránit zájmy své i své rodiny. Pamatujte si. Znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou. Čtěte tlusté knihy vnitřního prediktoru. Stávejte se konceptuálně samostatnými. Opakuji. Braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.
Do příštích setkání.