Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.2.2019

17.2.2019

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.02.2019.srt (70672)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.02.2019.txt (45977)

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den ...11.02.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:36

Nehledě na to, že jsme již mnohokrát na tuto otázku odpovídali, stejně nám neustále přicházejí otázky na ty události, které probíhají KAŽDOU sobotu ve Francii. A konkrétně Alexandr se ptá. Valeriji Viktoroviči, a čeho se domáhají, co je opravdu skutečným cílem organizátorů protestů žlutých vest ve Francii?
Ty manifestace jsou velice podivné. Lidé se tam scházejí každou sobotu a potom se zase rozejdou.A další sobotu se zase shromažďují.
Jedná se o permanentní nátlak na stát?
Stojí to skutečně za to?
Jsou cíle dosahovány?
A proč se nemluví o tom, že by se k těm protestům připojili i migranti?
Ti by jim zcela určitě dodali šťávu.

Ale ne, pokaždé to probíhá stejně bez nějakých viditelných výsledků. Například Makronovy ústupky protestující neakceptují. Ani to akceptovat nemohli. Ten člověk správně poznamenal, že to vyvolává pocit, teď nemám na mysli z hlediska analýzy řízení, ale z hlediska obyčejného člověka, který když se dívá na ty žluté vesty, tak cítí, že ti lidé tam jen předvádějí svá čísla.
Jedná se o program putujícího cirkusu, který vždy doputuje na stejné místo, a tam si ti lidé zakřičí, zavyvádějí. Policie plní jedny úkoly a protestující zase jiné. Přišli, odvedli svá čísla a zase se rozešli.

Ale skutečně, vždyť do toho mohli zapojit migranty. Vzpomeňte si na rok 2005 a na další takové situace. Vždyť šlo rozvinout ohromnou sociální akci, vyvolat obrovské napětí. Mohli rozšířit okruh svých požadavků, nějak je víc aktualizovat, nějak zdiskreditovat státní řízení, aby vyvolali pořádnou odezvu.
Jenže nic z toho se neděje. Tak si připomeneme, co říkám od začátku.

Pro Macrona není žádný problém potlačit tu akci žlutých vest. Jenže vzhledem k tomu, že je velice potřebné odvést pozornost od různých procesů nadnárodního globálního řízení a konkrétně od procesů probíhajících v USA a Rusku, kde si to Trump rozdává s americkou státní elitou, a Putin zase u nás s podpindosníky, což se všechno promítá i na mezinárodní aréně.

Tak aby dav o tyto procesy neprojevil zájem, ty žluté vesty stále pravidelně protestují a udržují lidi v emocionálním napětí. Také se žluté vesty pravidelně objevují jednou v Izraeli, podruhé v belgickém Bruselu, nebo zase v Německu, aby to napětí někde více popíchnuly, někde zase udržely, od něčeho odpoutaly pozornost a proces řízení pak probíhá nerušeně dál.
Dav je zabaven, má o čem diskutovat, jak si odreagovat své nahromaděné sociální napětí. A tak se to bude táhnout přesně tak dlouho, nakolik to bude potřebné pro dosažení cílů řízení.

Je třeba říci, že ta akce žluté vesty se již dost protáhla kvůli určité neefektivnosti opatření realizovaných globálním řízením. A tato neefektivita souvisí s tím, že americká státní elita jako nástroj uplatňování globální politiky globálního prediktoru, kdy USA svou vnější politikou zasahují do zóny té globální, že jako nástroj neustále selhává a nedokáže dost efektivně potlačovat kořistnické zájmy americké státní elity s ohledem na parazitování na státech celého světa.

Proto je v Evropě, kde probíhají procesy odpoutávání se od USA, jako je ta nová dohoda podepsaná mezi Francií a Německem, nutné tohle všechno skrýt. Je nutné skrýt ty tajné mechanismy, a tak davu předvádějí tyto cirkusové atrakce, kde se střídavě stupňovaným napětím probíhají tyto procesy.
Jen si to vezměte, z počátečních 30 tisíc protestujících to spadlo na 20 tisíc, teď se to zvedlo na 50 tisíc a drží se to v těchto mezích. A proč?

Protože 20 tisíc je moc málo, to už není udržitelné, je třeba to popostrčit, a tak zapojili určité mechanismy a určité systémy řízení prostřednictvím svých neziskovek, těch milovníků poštovních známek a akvarijních rybiček, vyvedli lidi do ulic, zajistili určité srocení, vyvolali napětí a všichni mají o čem diskutovat. Je tu obrázek, který se dá ukazovat v televizi.
Cíle řízení byly dosaženy, dav se nachází v určitém napětí, má informační produkt, který může omílat a nezajímá se o to, jak probíhají otázky globálního řízení, nadnárodního řízení. Takže to divadélko prostě pokračuje. Až nebude potřeba, všechno to zajde na úbytě.

A pokud bude vítězit americká státní elita, tak začne francouzská vláda dělat chyby, sociální protesty začnou vzrůstat, zapojí se do toho společnost a samozřejmě i migranti.

07:13

Další otázka je od Vladimira. Týká se tiskové konference Janukoviče, která byla 6. února.
Proč Janukovič vyzýval a vyzývá lidi, aby šli volit?
Proč ty volby neoznačil za nelegitimní?
Proč ještě nepoukázal na ukrajinský zákon o plné asociaci s Evropou z roku 1993, na základě kterého Evropa dluží Ukrajině hodně peněz, což vlastně i bylo motivem Evropy provést ten podraz?
Proč se Janukovič chová tak krotce?

Protože Janukovič je část hry. Protože sám Janukovič jen zázrakem, díky čestnosti gosudara Ruska, vůbec zůstal naživu.

Od začátku byl svými páníčky odsouzen k tomu, že v tom divadle se stane rituální obětí, že ho díky vítězství majdanu zastřelí, jako to udělali s Nicolaem Ceausescu v roce 1989. Janukovič neustále myslel na to, jaká má číslíčka na počítačích v jistých bankách a vůbec ne na to, co bude se státem. Co se stane s Ukrajinou.

A zase se dostáváme k tomu, že Ukrajina jednoduše není stát a to tak, že vůbec ne. Stát musí mít určité kompetence.
A když likvidovali SSSR, tak v první řadě měli všichni starost o to, jak budou existovat, až padne SSSR. Vždyť všechny ty republiky SSSR byly státy jen proto, že z nadnárodní úrovně jim tyto státní kompetence zajišťoval nadřazený subjekt Sovětský svaz, SSSR. Proto se ty různé republiky vrhly tím či oním způsobem doplňovat si ty kompetence.

Je nesporné, že ani jedna z republik SSSR si v plné míře tyto kompetence obnovit nedokázala, nedokázala získat soubor kompetencí, který je nezbytný k existenci státu. A takové státy, mám na mysli rádoby státy, jako je Gruzie a Ukrajina, se o to ani nepokoušely. Ty na to nemají vůbec žádné zdroje. Jenže zatímco Gruzie ty zdroje nemá už jen čistě kvůli svému počtu obyvatel, protože znovu opakuji, že státy do deseti miliónů obyvatel teď nemají možnosti zajistit si svůj národní stát a tak jsou nuceny o ty kompetence u někoho žebronit.

Když tedy někdo mluví o pobaltských republikách jako o státech, tak o žádné státy nejde, těmi státy nikdy nebyly, nejsou a nebudou. Jednoduše byly strukturně zpod řízení SSSR předány pod řízení USA.
A úplně stejně, až se změní globální rovnováha, se k nám vrátí a hotovo. To není problém.

A na Ukrajině s jejím počtem obyvatel úplně stačilo získat ty kompetence. Jenže samotná ta idea „samostijnosti/nezávislosti“, „svidomosti/uvědomělosti“ a „ukrajinství“ je ideou marginalizace, kterou se rozumělo:
„Oj, my jsme teď tou nejbohatší republikou SSSR a tak si teď díky rozprodeji všeho, čeho se nám dostane z rozpadu SSSR, budeme moci žít až do konce života jako v bavlnce. A co bude po nás? Apres nous, le déluge. (Jak řekla markýza de Pompadour, milenka Ludvíka XV.) Po nás potopa!“

Proto se Ukrajina celou tu dobu nacházela ve stejném postavení jako všechny ty pobaltské republiky. Jednoduše byla strukturně převedena zpod řízení SSSR pod řízení USA, které dál pokračovaly v pěstování toho „svidomého“ projektu „ukrajinství“, který začal být strukturně zakládán v polovině 19. století ještě za Rakouska-Uherska jeho armádním štábem.

A všichni ti kozáci ze Záporožské Síče, ty uniformy s těmi vymyšlenými…
Jak se říká tomu na těch papachách? No, takové ty ohony. To všechno přišlo odtamtud.
To znamená, že jim z čisté vody zformovaly všechny kompetence na třech nejvyšších prioritách, absolutně všechny. A ty kompetence na třech nižších prioritách byly dány do volného prodeje.

Sami se jich zcela vzdali.
Oni budují nový stát, a proto nemají vůbec nic. Neboť svých vlastních dějin se zřekli a Ivan, který si nepamatuje svůj původ, nemá do budoucna žádné vyhlídky, jednoduše žádné nemá.

Takže Ukrajina není nic jiné než území s obyvatelstvem a určitým průmyslovým a přírodním potenciálem, bez jakéhokoliv „vlastního“ státu. A její státnost je součástí jiného státu.
V daném případě součástí státu USA. A USA a Rusko se teď určitým způsobem přetlačují.

Jen si to vezměte.

Ukrajina najednou z čista jasna neuznala Guaida venezuelským prezidentem.

Popřemýšlejte o tom sami.
Ukrajina je pod přímým strukturním řízením Spojených států, tak jak se to mohlo stát, že ho neuznala?....Proč?

Přece proto, že v USA existují dvě křídla. Působí tam globální elita a americká státní elita. Dlouhou dobu převážně…
Dlouho Ukrajinu řídila převážně státní elita USA, která potřebovala rozpoutat majdan a válku proti Rusku a rozšířit tu válku z Ukrajiny nejen do Ruska, ale i do Evropy.

Globalisté sice pomalu, ale ty otázky pomalu zvrátili a převzali Ukrajinu do svého řízení.

A proto jde v podstatě o signál všem, kteří mu porozumí, že Guaidó je projekt, který skončí jako propadák. Takže se stále mluvilo o vpádu, že dojde ke vpádu… Maduro vyhlásil cvičení a provedl přesuny armády, a teď jsou tři směry možného vpádu kryty. Teď by ten vpád byl sebevraždou. A navíc, aby se tam USA vůbec přiblížily, tak by tam musely vyslat minimálně jednu útočnou skupinu letadlových lodí, alespoň jednu pořádnou letadlovou loď s jejími letadly. Nic takového nepozorujeme.

A pokusy o vpád ze sousedních latinskoamerických států také drhnou. Také to moc nevychází. Hodně povyku, dělání ramen a nic.

Takže co probíhá na Ukrajině?

Na Ukrajině teď dochází ke střetu dvou scénářů předávání řízení.

Kdo bude řídit Ukrajinu?

Na jedné straně by globalisté potřebovali, aby Ukrajina byla řízena z Evropy, kde je ale velice silný vliv USA a Evropa sama se musí začít odpoutávat od USA.
A na druhé straně se globalisté nemohou obejít bez Ruska. No a tuto otázku potřebují nějak vyřešit.

Jak tuto otázku řeší státní elita?

Státní elita potřebuje za každou cenu tu válku, která probíhá na Ukrajině, rozšířit do Ruska a Evropy. Je tedy třeba, aby někdo v té válce pokračoval.

A kdo nejsnadněji v té válce může pokračovat?

Ten, kdo bude zvolen prezidentem. Nejde o příjmení ale o samotnou tu proceduru, že bude zvolen prezidentem.

Víte, ta situace je přece taková, že na Ukrajině teď žádné volby jako takové neexistují. Na Ukrajině je teď ta situace s volbami v mnohém podobná volbám do Říšského sněmu v Německu v roce 1938.
Jen si představte, jak v roce 1938 přijde poslanec, tedy prezidentský kandidát za komunisty, vystoupí z ilegality a prohlásí: „Jdeme do voleb!“ Nesmysl? Samozřejmě. Vždyť v roce 1938 tam už byla totální fašistická diktatura. Ano, šlo o jednostranický systém.

Zde zase vytvořili desítky stran jen k ohlupování lidí. Jenže ten problém je v tom, že ten balíček karet je jeden a tentýž a lidé nemají chuť účastnit se toho divadélka, ve kterém by alespoň trochu legitimizovali tu americkou skupinu, která bude řídit Ukrajinu.
A oni se alespoň trochu potřebují legitimizovat, pomocí jakýchkoliv rádoby voleb, díky kterým by získali alespoň nějaký podíl…
Ani se nedá říci právní legitimity. Vždyť tam je vše tak očividné.

Dokonce i samotní ukrajinští „takzvaní“ odborníci říkají, že ten, kdo má pod kontrolou sčítání hlasů, ten si je tam zapíše a ten kdo to nekontroluje, ten má smůlu.
Takže problém je v tom, aby lidé přišli a bylo potom možné říkat:
„Podívejte, přece tu proběhly volby, a pokud se jich někdo neúčastnil, je to jeho problém!“

Jenže ta věc se má tak, že se ukazuje, že absolutní většina lidí se těch voleb účastnit nechce. Pokus přivést prezidentského kandidáta z Ruska... Mám na mysli toho bývalého poslance Rady, který se pokoušel nominovat. Ten narazil na klanově-korporativní zájmy podpindosníků na Ukrajině, kteří mu to zatrhli.

Takže co jim zbývá?

Vzpomněli si na Janukoviče. Je třeba dát najevo, že se jedná o volby, o skutečné volby, že to není žádný švindl pro hlupáky. Aby byl vyvolán ten správný dojem.
A tak ten „vděčný“ Janukovič, kterému jsme zachránili život, opět Rusku plive do tváře, jen kvůli svým… Protože mu určitě slíbili obnovit nějaké ty jeho nuly na počítačích v bankách, nebo nějaké ty papírky jako z jeho sejfů. A on je hned připraven pomoci vyvolávat dojem, že na Ukrajině se konají skutečné volby, i když se jedná jen o absolutní divadélko rozehrané jednou skupinou, která silou zbraní drží pod svým útlakem celý ukrajinský národ.

SBU není nic jiného než gestapo, se vším všudy. Všichni z SBU ještě budou muset projít celkovou lustrací, pořádnou lustrací.

Takže co je potřebné udělat pro budoucnost Ukrajiny?

Aby Ukrajina měla budoucnost a konečně skončily ty krvavé orgie, lidé nesmí jednoduše na ty volby jít a účastnit se toho divadélka. A potom bude jedno, kdo a jak bude počítat hlasy. Lidé budou vědět, že oni tam nešli a že volby se z morálního hlediska nekonaly, ať už si tam z právního hlediska napíšou cokoliv.

Neúčast našich pozorovatelů je již fakticky neuznáním voleb na Ukrajině. Neměli jsme ani podávat žádnou žádost, mám na mysli k účasti jako pozorovatelé. Ale abychom předvedli nelegitimitu těch voleb, jejich absolutní nelegitimitu, jejich absolutní profanaci, tak jsme tu žádost museli podat. Proto jsme ji podali a byla zamítnuta, vše běží, jak má.

To znamená, že když jsme ji podávali, tak to bylo s cílem, že bude zamítnuta. A to se i stalo, protože ti ukrajinští podpindosníci si nevidí ani na špičku vlastního nosu. Oni bojují za právo okrádat Ukrajinu a národ Ruska, které jim legitimuje Washington.

A Washington si vybere zcela libovolně. Někdo se pokouší analyzovat jakési ratingy apod. Jen si vzpomeňte, jak se takové ratingy vyrábějí. Clintonová měla ratingy ve výši 90%, 92%.
Trump podle nich vůbec neměl šanci vyhrát. A přesto vyhrál a to zcela jasně. Clintonová ani nepočkala na sečtení hlasů a přiznala svou porážku.

Když proto někdo tvrdí, že Trump měl těch hlasů méně, jen více volitelů, tak je to hloupost. Kdyby tomu tak opravdu bylo, tak by to teď proti Trumpovi použili se vší parádou.
Jinou věcí je, že státní elitě bylo dovoleno tu statistiku zmanipulovat (ve prospěch Clintonové). Proto také státní elita tu statistiku proti Trumpovi nepoužívá, protože dobře ví, že kdyby došlo na přepočet hlasů, tak dopadne jako sedláci u Chlumce.
Proto se tomuto tématu také tak vyhýbají, zda Trump na počet hlasů vyhrál nebo ne.

Je to téma tak pro prosťáčky a naše politologické „odborníky“ v televizi.
Takže zde jde o pokus vyvolat dojem skutečných voleb na Ukrajině s cílem pokračovat v těch krvavých orgiích na Ukrajině.

A mají možnost zatlačit na Janukoviče?

Mají, takže poví, co potřebují.

A proč se neobhajuje?

Protože má takové máslo na hlavě… Všechny ty jeho obchodní zájmy jsou propleteny takovým způsobem, že ať už si jdou vzájemně po krku sebevíc, dokud je ten druhý naživu, musí držet jazyk za zuby. Chrání své obchodní zájmy.

Kdyby Janukoviče zabili, jeho byznys by si přerozdělili a řekli o něm všechno. Nebo kdyby naopak byl teď zlikvidován Porošenko, tak by zase našel řeč Janukovič, protože by mu neměl kdo oponovat a tím spíš mu potápět jeho byznys díky té vzájemné provázanosti.

23:18

Další otázka je od Sprintera. Valeriji Viktoroviči,

jaký osud čeká FED, ECB a další centrální banky a vůbec bankovní systém v plánech globálního prediktoru?
Má GP co dočinění se založením FED v roce 1913? A pokud ano, jaký cíl tím sledoval?
Vždyť jestliže se GP již v 19. století rozhodl, že buržoazní kapitalismus znamená hrozbu pro něj samotného, a že je tedy nutné jej nahradit něčím jiným, a proto propagoval marxismus, tak proč podporoval rozvoj všech těch centrálních bank?
Nebo šlo o práci státních elit a GP jednoduše ten proces začlenil do svých plánů a dovedl tento bankovní systém, stejně jako celý ten liberálně-buržoazní kapitalismus do absurdity?

Federální rezervní systém je výlučně dítkem globálního prediktoru.
Státní elity mají zájem na tom, aby měly své státní banky. To, co nemáte pod kontrolou v jiném státě vás nezajímá. Zájem máte o to, abyste nad tím získali kontrolu. Jakmile si vytyčíte cíl zmocnit se kontroly jiné centrální banky, v jiném státě, tak tím získáváte nadnárodní funkce a rozšíříte si tak zónu svého vlivu.

Světový kreditně-finanční systém je výlučným polem působnosti globálního prediktoru,

kam se cizí nedostanou.
Všichni, kteří se pokusí vstoupit do světového kreditně-finančního systému jako subjekt, jsou okamžitě likvidováni, přičemž to občas probíhá i prostřednictvím světových válek.

V každém případě bylo založení centrální banky USA provedeno prostřednictvím občanské války, té takzvané války Severu proti Jihu v USA.
To právě založení jediné centrální banky bylo cílem této války, žádné jiné podružnější zájmy, průmyslové, osvobození otroků, nebo něco jiného. Nic takového. Jediná banka pro celou Ameriku.

A proč potřebují jedinou banku pro celý svět?

Protože světový kreditně-finanční systém je krví ekonomiky.

A co je globalizace?

Globalizace je objektivní proces koncentrace řízení výrobních sil na planetě Zemi. Ale zatímco sama globalizace je proces objektivní, tak řízení tohoto objektivního procesu má subjektivní charakter a ten, kdo si vytyčil úkol řídit tento objektivní proces dříve, ten získal výhodu.

A globální prediktor si vytyčil úkol řídit tento objektivní proces dříve a dobře věděl, že jakmile…
Řekněme, že vedle sebe žijí dva systémy třeba Rusko a Japonsko, ano? Dokud žily, aniž by o sobě vzájemně věděly, tak se vzájemně neovlivňovaly, ale jakmile vstoupily do styku, začaly se vzájemně ovlivňovat. A při tom ovlivňování silnější systém tak či onak potlačuje ten slabší. Tímto způsobem probíhá globalizace po celém světě.

Tímto způsobem si silnější stát podřídí slabší stát a silnější svazy států si podřídí jednotlivé státy a slabší svazy států a takto probíhá celková globalizace. Takže světový kreditně-finanční systém je pákou, nástrojem řízení všech procesů na planetě Zemi. A když někdo uvažuje o nějakém politickém rozhodnutí, ať už je to v Rusku, Japonsku, nebo jinde, třeba v Německu, prostě kdekoliv, tak musí mít na zřeteli nejen vlastní možnosti a zdroje, ale i skutečnost, jak je sám začleněn do tohoto světového kreditně-finančního systému.

A v tomto ohledu je zásadní postavení centrální banky uvnitř státu.
Dříve jsme v SSSR měli státní banku, která byla orientována na státní a národní zájmy, proto se také stát rozvíjel. Úroková sazba nepřevyšovala 3% a přírůstek zajištěnosti výroby energiemi byl 5%. Proto se ty 3% daly vykompenzovat.
Vykompenzovat však sazbu nad 5%, které zajišťuje světová dynamika energetické zajištěnosti, již není možné. Vždy tam zůstane dluh a systém se bude rozkládat.

A co dělá naše centrální banka?

Naše centrální banka zcela účelově připravila naši ekonomiku o vnitřní úvěrování a pevně navázala naši ekonomiku na Západ, a je to ona, kdo řídí, proto je samozřejmě naše hlava centrální banky ze všech nejlepší podle hodnocení světových bankovních struktur.

Proč?

Protože přijala rozhodnutí …
- MMF
- Ne MMF, ale FED, který diktuje všem.
Jakmile rozhodne o znehodnocení našeho rublu, tak to Nabiullinová okamžitě provede a podá hlášení. Potom je samozřejmě ze všech nejlepší, protože jí jsou zájmy Ruska vřele ukradené.
A vůbec nejlepší by bylo, kdyby dokázala proměnit Rusko v ruiny. To oč se snaží, to je jejím cílem, zlikvidovat ruské obyvatelstvo, umořit ho hladem, zařídit tu rozvrat.
Protože to je jejím cílem a dělá to v zájmu svých západních páníčků. Oni ji dosadili plnit tento úkol.

Centrální banka v nějakém jiném státě zase plní jiný úkol. Ale všechny pracují podle jednotného plánu.
Neboť zatímco vnitřní politika pracuje pro zájmy vládnoucí vrstvy uvnitř státu a vnější politika je uplatňováním politiky této vrstvy vládnoucí uvnitř daného státu mimo něj, tak globální politika určuje roli a místo každého státu ve světě.

Proto jsou státy, které si žijí blahobytně jako turistická střediska, jiné jako finanční střediska, do dalších je soustředěna znečišťující výroba, některé jsou převážně zemědělské, další poskytují zdroje… Každý má svůj úkol.
Je to jako když v domě každý pokoj plní svůj účel. To je to, co určuje globální politika.

A aby na to lidé nepřišli, byl zaveden ten ohlupující termín – GEOPOLITIKA, aby měli naši polithňupové co neustále omílat a oni jsou ještě vděční svému bílému sáhibovi z Londýna:
„Děkujeme, že jsi nás přivedl na myšlenku o existenci geopolitiky…“ Posadili je do pískoviště, dali jim hračku, a tak si s ní hrají.

Potom nemusíte bojovat o všechny státy, ale jednoduše je řídíte. Abyste je však dokázali řídit, musíte je dostat pod svůj kreditně-finanční systém, zahrnout je, jejich průmyslový, výrobní potenciál, jejich celkový ekonomický potenciál, včetně toho vědeckého, vzdělávacího a kulturního do jednotného systému řízení.

A to měly za cíl dvě světové války, které jsou v podstatě jedinou světovou válkou realizovanou ve dvou etapách.
V roce 1913 založili FED, ty nestátní banky, které začaly financovat USA. USA vstoupily do světové války dlužíce Evropě 6 miliard dolarů, a když z té války vyšly, tak už Evropa dlužila USA 10 miliard dolarů. A bylo vymalováno, problém byl vyřešen.
Jenže z té války vyskočil jeden celý segment Evropy a Rusko, takže bylo zapotřebí provést ještě jednu válku.

V 1944 Brettonwoodský systém
A když ji zrealizovali, tak v roce 1944 založili světový kreditně-finanční systém, Brettonwoodský systém, kterého se účastnil i SSSR.
Jinou věcí je, že SSSR na ty podmínky nepřistoupil, ale ty, kteří to udělali, si podrobily Spojené státy, které jsou nástrojem globálního prediktoru.

V případě SSSR jim nezbylo než delší dobu čekat, než se vyčerpá stalinská politika budování socialismu a komunismu v jednom samostatném státě a v socialistickém společenství, potom SSSR potopili a znovu se vrátili k plánu vytvoření světového kreditně-finančního systému. Teď jsme tedy do toho systému začleněni a ať už se nám to líbí nebo ne, musíme na to brát ohled. Takže jakékoliv politické rozhodnutí uvnitř státu je nutné přijímat s vědomím, jak se to promítne na celou ekonomiku, protože ze zahraničí mohou naši ekonomiku vypnout.

Stalinský systém, sovětský systém, který jsme zdědili po Stalinovi, se nacházel mimo. Jednalo se o vzájemnou součinnost dvou různých ekonomických segmentů, které přitom sledovaly vlastní cíle. Poststalinské sovětské vedení udělalo všechno pro to, aby naši ekonomiku položilo k nohám globálnímu prediktoru.
Tu kapitulaci podepsali v lednu roku 1968, jednalo se o tu dohodu se společností Lena Goldfields.
Už jsme o tom mluvili.

- Mimochodem podrobněji se s touto otázkou můžete seznámit v analytické zprávě
Fondu konceptuálních technologií – Zákon o Centrální bance Ruské federace a suverenita Ruska, která je také součástí knihy:.... O světě křivých zrcadel.

34:14

Přejdeme k další otázce od Viktora.
Valeriji Viktoroviči, nezdá se vám, že jestliže se technický pokrok nezastavil úplně, tak se přinejmenším silně zpomalil asi od sedmdesátých let 20. století. Vždyť je očividně pozadu za nadějemi, které do něj byly vkládány v padesátých a šedesátých letech a to v mnoha svých směrech. Uvedu příklad toho zpomalení:
rychlost naší dopravy přestala růst. Staletá historie stále rychlejších dopravních prostředků, která začala v 16. století plachetnicemi a pokračovala rozvojem železnic v 19. století a výrobou automobilů a letadel ve 20. století, začala stagnovat, když v roce 2003 odepsali Concorde, poslední nadzvukové letadlo. Na pozadí takové regrese a stagnace ti, kteří stále sní o letech do vesmíru, dovolených na Měsíci, vypadají sami jako mimozemšťané.
Projeví se konečně ten zákon času?

Zákon času pracuje neúprosně. A skutečnost, že se rozvoj vědy a techniky zpomalil, má v podstatě řízený charakter.
Bylo natočeno takové reklamní video trvající více než tři, možná i čtyři hodiny, asi je i delší. Mám tím na mysli umělecký film, který byl natočen jako reklama v podobě uměleckého filmu:
Návrat do budoucnosti, který má tři díly.

Tehdy došlo k velké aféře spojené s výrobou automobilu. Speciálně kvůli tomu vyrobili auto, které natočili v tom filmu. Jednalo se o velkou podvodnou aféru, ale to si můžete sami dohledat na internetu.

Kde je ta podstata? ...Proč o tom mluvím?

Děj toho filmu se odehrává v roce 1985, a když se přesunou do budoucnosti do roku 2015, tak tam automobily již létají. Takže to v roce 1985 lidé nepovažovali za žádnou velkou fantastiku a to ne proto, že před sebou měli ještě celých 20 let, tedy 30 let, omlouvám se… Ano, 30 let. Ale proto, že rozvoj vědy ve společnosti byl takový, že se to dalo předpokládat.
V roce 1985 již ale byly znát stopy zpomalování. Protože to, o čem lidé snili v šedesátých letech a co se zdálo možným v těch šedesátých letech, se z nějakého důvodu nerealizovalo.

A nerealizovalo se to v důsledku toho, že se SSSR najednou prudce začal propadat z hlediska svého tvůrčího rozvoje.
Vždyť na čem dnes létají Američané do vesmíru?

Na motorech, které byly vytvořeny v rámci programu dobývání Měsíce. Naše motory, které byly vytvořeny v rámci programu dobývání Měsíce, mohou dopravit raketu na Měsíc, a Američané, kteří prý na tom Měsíci už byli, nemohou vyrobit ani alespoň trochu funkční motory, aby mohli létat na vlastních raketách.

Ta aféra s tím Elonem Muskem je už prostě směšná.
Tomu mohou věřit jen lidé, kteří v té věci nekopnou poněkud hlouběji, kteří jsou tak očarováni Spojenými státy, že to jejich kritické myšlení vždy okamžitě odpojí, a tak se ani nepokoušejí aplikovat nějaké své znalosti získané ještě v sovětských dobách.

A kde je v tom ta podstata?

Že znalosti jsou poskytovány na základě mravnosti. To je důležité si pamatovat, ale teď se vrátíme trochu zpět.
Co po celé staleté dějiny můžeme pozorovat?

Že se nadnárodní vedení vždy snažilo maximálně přibrzdit technický rozvoj. Jen si vzpomeňte na inkvizici. Maximálně brzdili rozvoj společnosti.
V 19. století se ve Velké Británii objevily proudy, které řešily mimo jiné i otázku budoucího světového řádu, z hlediska států. A tak provedli napřed experiment v reálných podmínkách, kterým byla Burská válka, a potom na základě tohoto experimentu realizovali 2. světovou válku.

Ale delším a fundamentálnějším výzkumem bylo hnutí prerafaelitů v umění, kteří hledali ty formy, které by dokázaly sloučit, najít optimální bod maximální úrovně technologického rozvoje společnosti, který by v určité etapě byl zabrzděn, a přitom by ještě umožňoval sociální společnost udržet někde na úrovni feudalismu.

Přesně ten úkol, který teď řeší například ISIL a další taková zdánlivě islámská fundamentalistická hnutí.
Zdánlivě islámská, protože nazývat je islámská, je urážkou islámu, přesto si takové názvy dávají.

Ta podstata je následující. Podle propočtů globálního prediktoru a na základě toho způsobu života jakým žijí, zdroje planety vystačí, jak dříve předpokládali, pro jednu zlatou miliardu, které má sloužit další miliarda obslužných lidí a k tomu ještě miliarda pomocného personálu.
To mají být ta stáda lidí brodících po těch územích, která již byla zástupci první zlaté miliardy znečištěna tak, že přestala být vhodná k životu. A tito lidé by je svým životem na nich měli znovu rekultivovat.

A dále to bylo tak, že v míře rozvoje technologií se ukázalo, že by stačilo pět set miliónů obyvatel s příslušnou redukcí i dvou zbylých skupin. No a na planetě teď žije téměř 8 miliard lidí a s těmi je tedy třeba něco udělat.

A jak má vypadat svět, ve kterém nám nabízejí žít?

Tuto jeho podobu různými cestami hledají. Hollywood v podstatě hledá ve svých scénářích možné způsoby života různými cestami. Je to třeba komediální seriál Teorie velkého třesku, kde je oznámeno dost fundamentálních věcí o tom, jak by měl být zařízen život, co je to věda v americké společnosti, jaký má vliv na sociální život.
Je to třeba seriál, který u nás běží na kabelovkách a jmenuje se Lidé, kde bioroboti posluhují lidem. Prakticky se ničím od lidí neliší, ale pracují podle svých programů.

Takto hledají různé varianty, jak by mohli pro sebe někde vytvořit zákoutí a přesněji, jak by pro své milované maličkosti zachovali planetu Zemi, aby jim její zdroje vydrželi co nejdéle.
Protože ty standardy způsobu života, které jsou vlastní západní filosofii individualismu, předpokládají, že z té planety nic nezůstane, budou-li všichni žít podle amerických spotřebních norem. Americký způsob života byl…

Jak bych to řekl?

Pro těch 5% to bylo něco jako agitační středisko, na které se mají všichni orientovat, aby se povedlo rozvrátit SSSR a teď, jak na vlastní oči vidíte, je toto agitační středisko v USA rušeno, a lidé tam mají problémy, a to velice vážné. Už nemohou tolik spotřebovávat, protože samy USA se mají stát minulostí hned po Sovětském svazu.

A ještě je tu ta věc, zase k ní vracíme, že znalosti jsou poskytovány podle mravnosti.

Kdy se vždy objevily nové technologické znalosti?

Když se nové sociální zřízení stalo lidštějším a více odpovídalo osvojování si lidského potenciálu než to předchozí.
Vždyť proč Řím porazil Kartágo?

Je to dobře vidět ve starém dětském kresleném filmu, ještě sovětském: Kolja, Olja a Archimédes. Kde nepřátelský římský vojenský velitel říká svým vojáků, kteří jsou připraveni Archiméda zabít, že tomu ctihodnému muži nesmí z hlavy upadnout ani vlásek.

A jak na to pohlíželi generálové z Kartága?

„Co je zač ten Archimédes? Já jsem generál! A on je jen nějaký technik a matematik.“

To znamená, že znalosti absolutně přehlíželi. Pro ně znalosti nebyly…
…žádnou důležitou hodnotou. V tom filmu je vyjádřena hluboká podstata…
Všechno ostatní, co se budete učit o Římu a Kartágu najdete v tomto kresleném filmu, to jejich rozlišení. Proto také Řím, který si cenil znalostí, kde se mohl otrok, žid zajatý v Judsku stát členem imperátorské rodiny jako Josephus Flavius...
Ten systém tam byl prostě lidštější v porovnání s tím, který existoval v Kartágu, proto se lidstvo pohnulo kupředu, proto také v Římě bylo více technických výdobytků.

A nejvyšším vrcholem v rozvoji lidstva se stal SSSR, kde se do vedoucí řídící pozice mohl dostat člověk z jakékoliv sociální vrstvy, rolník, dělník, kdokoliv. Kdy byl SSSR systémem, který nejvíce umožňoval obyvatelstvu osvojovat si svůj genetický potenciál, všem lidem. A tato možnost osvojovat si svůj genetický potenciál plodila tvořivost, která hnala náš stát a s ním i celou planetu kupředu. A tato tvořivost, jak se ukázalo, se stala klasickým příkladem...

V devadesátých letech byl v důsledku zrady naší nomenklatury SSSR hozen přes palubu.

Všechny naše technologie a vynálezy byly předány USA. Přesto USA tyto výdobytky nedokázaly zužitkovat, nedokázaly je zprovoznit.

A proč?

Protože nestačí postavit nějaký závod, nestačí uvést do provozu nějaký technologický řetězec, ještě je zapotřebí, aby stav celé společnosti odpovídal řešení tohoto technického úkolu.
U nás stav společnosti odpovídá řešení úkolů programu na dobývání vesmíru, zatímco v USA ne! Oni tuto technologickou úroveň nedokážou udržet, zrealizovat ji, protože ty procesy, které spouští při řízení společnosti předpokládají utlumení genetického potenciálu lidí, a to z principu.

Takže ať se naparují, jak chtějí a stahují odborníky z celého světa, tak přesto jejich řídící pracovníci vychovávaní v elitních školách nemají politicko-technologické znalosti a hlavně ty cíle řízení, které realizují ve vztahu ke společnosti, jsou degradačně-parazitické a potlačují tvořivost. Takže USA samozřejmě nemohou mít žádné perspektivy, jako vůbec celý západní svět.

Tu budoucnost budou mít, pokud se pro začátek vrátí ke stalinskému systému vzdělání, ke stalinskému kádrovému systému, aby si každý člověk mohl v souladu se svými genetickými dispozicemi najít místo ve společnosti. Pokud je dobrý v řízení, tak v oblasti řízení, je-li dobrým technikem a inženýrem, tak v oblasti průmyslu. Jde-li o člověka uměleckého založení, tak v malířství, literatuře, umění, kdekoliv. Společnost se musí všech svých profesí vážit, neboť jsou vzájemně propojeny, jako tomu bylo v sovětské společnosti.

Sovětský svaz dokázal celý svět posunout kupředu, vytáhnou ho za sebou. A všechny ty sociální programy na Západě se staly možnými jen proto, že tu byla protiváha Sovětského svazu. Jakmile SSSR padl, tyto programy se začaly sypat, pomalu je ruší. Když tu byl SSSR, tak celý svět táhnul za sebou směrem k lidskosti.

Západ lidi zezvířečťuje. A východ se v tom v podstatě moc neliší. Proto všichni, celé lidstvo s takovou nadějí hledí směrem k Rusku:
„Rusko, poskytni lidstvu nový impulz k rozvoji. Pomoz nám se z toho vyhrabat.“

A Západ?

Znovu opakuji, zaprvé…
Dovedete si představit, jak to dopadne, když dáte opici do ruky granát?

Existují videa, kde vojáci OSN nepřišli na nic lepšího, než dát opici samopal a potom před ní nestačili utíkat… Opici se líbilo, jak všichni utíkají, zatímco jí v rukou něco bouchá. Ona z toho přece vůbec nemá rozum.

Komu tedy bude Shůry dáno?

A proto byly Sovětskému svazu, který plnil úkol rozvoje lidského genetického potenciálu všech lidí ve společnosti, ty znalosti předávány.
Západ ten úkol neplní, a tak je cíleně o tyto znalosti Shora připravován.

Znalosti jsou nám poskytovány podle mravnosti. Pokud lidé na sobě nebudou pracovat, tak jim nebudou znalosti poskytovány. A degradace probíhá přímo úměrně s řešením úkolu řízení, který realizuje globální prediktor s cílem zezvířečtit obyvatelstvo na planetě Zemi, všechny národy. Někdo mu jde vstříc s otevřenou náručí, ale lidé proti tomu protestují, brání se tomu.

50:15

Ještě jednu otázku jsme dostali emailem na info@fct-altai.ru od Iren, jak je zde uvedeno, jedná se o Němku žijící nyní v zahraničí. Vážený Valeriji Viktoroviči,
Německo je okupované území německých národů a v Evropě hraje klíčovou roli. Jsme obsazenou zemí, z jejíhož území jsou vedeny války.
Více než 54 národů ještě neuzavřelo mírovou smlouvu s německým národem a OSN nebo okupanti stále udržují Německo v podmínkách nepřátelského státu.
Jak je možné v této situaci bez státnosti osvobodit Němce?
Jakou má Německo naději nabýt svobodu, zbavit se vnějšího řízení a získat suverenitu?
A jak můžeme my Němci, kromě osvěty, ještě efektivně spolupracovat s Rusy?

Tak především, mírová smlouva není všelék. Její uzavření či neuzavření prakticky nehraje žádnou roli.
Rusko, SSSR měl s hitlerovskou Třetí říší uzavřen Pakt o neútočení a čemu to zabránilo?

Problém je v tom, že v západním modelu sociálních vztahů jsou smlouvy plněny pouze v případě, když je někdo příliš slabý a nemůže je porušit.
Pokud si můžete dovolit porušit smlouvu, tak to uděláte a své dluhy prostě neplatíte. Jak to Západ v podstatě demonstruje ve vztahu ke všem státům a národům.

Co se týká Německa. Situace této země, tohoto státu je skutečně dost unikátní. Je to opravdu tak, že je okupovaný, ale ne ze strany OSN, ale výlučně ze strany státu USA.
V plánech globálního prediktoru, v plánech globální elity realizující své řízení Spojenými státy je vyvedení Německa zpod nadnárodního řízení ze strany USA.

Ale udělat to nechtějí kvůli Německu jako takovému ale proto, že USA musí ukončit své nadnárodní řízení ve vztahu ke všem státům a národům a v první řadě to platí pro evropské státy, které mají vytvořit samostatné centrum koncentrace řízení.
Dosud byly podřízené, což souviselo s tím, že sjednocený Západ musel čelit SSSR, takže euroasijský blok, euroasijské křídlo globálního prediktoru a euroatlantické křídlo globálního prediktoru byly nuceny spojit všechny své síly pod jedním řídícím centrem, kterým se staly USA.

A USA se tím centrem nestaly kvůli nějakým svým kvalitám, ale protože na jejich základě fungoval světový kreditně-finanční systém Federální rezervní systém, který se zabýval koncentrací světových výrobních sil pod své řízení, který koncentroval řízení těchto výrobních sil. Jen z tohoto důvodu.

Vůbec nešlo o nějaké výlučné kvality samotných USA. Kdyby to bylo zapotřebí, rozjeli by to jinde. Samotná poloha USA je dost výhodná.
Nacházejí se za oceánem, což bylo ve 20. století dlouho zárukou, že války vyvolávané v Evropě se USA nedotknou. Dnes už taková záruka neplatí.

A ze strany americké státní elity tu stále trvá ten úkol rozpoutat požár světové války a v první řadě v Evropě a Rusku.
Oni si myslí, že to jako na začátku 20. století přečkají za oceány, a že se jich to vůbec nedotkne. Ve skutečnosti je to zasáhne, a to pořádně. Dokonce ani ne v tom ohledu, jak o tom mluvil Putin:„Když na nás zaútočíte, tak my se dostaneme do ráje, zato vy jednoduše zdechnete.“
Ne, dokonce ani v tomto ohledu.

Ten problém je v tom, že současné technologie jsou takové, že USA jsou teď dosažitelné nejen pro ty, kteří jsou jejich relativními spojenci, tedy pro státy bloku NATO, ale i pro ty, kteří jimi nejsou. Pro letadlo není vůbec žádný problém doletět ze Saúdské Arábie do USA.

A pokud se jim povede ten požár rozpoutat, světový, který vzplane v Evropě, tak k čemu to povede?

Když dříve kvůli 2. světové válce prchali běženci, tak kolik se jich dostalo na lodě plující do USA?
A kolik jich tam doplulo?

Navíc je mohli vrátit, jako to udělali židům. Prostě je z USA deportovali.

A dnes?

Zkuste otočit letadlo, kterému končí palivo.

Kolik jich sestřelíte?

Vždyť těch byznys letadel, které zamíří do USA, bude ohromné množství. A když jim něco provedou, tak se tam navíc rozletí i vojenská letadla od jejich spojenců, kteří mají k dispozici také rakety, ponorky a válečné lodě.

Takže nestačí, že proti sobě poštvou své spojence z NATO, ještě je všechny otočí proti sobě, když budou jejich elitě bránit dostat se do zóny možné záchrany.
A těch možných variant průběhu války je spousta, díky všem dalším možnostem s ohledem na technický rozvoj světa, kvůli kterým USA tentokrát zůstat stranou nedokážou.

Navíc se tam rozběhnou takové procesy vnitřní destabilizace, o kterých se jim dnes ještě ani nesnilo. Otevře se jejich jižní hranice a nepoputuje tam jen jedna karavana z Hondurasu a žádná Trumpova zeď to nezastaví.
Šílený Max se jim v USA potom bude zdát dětskou pohádkou. Ale státní elita se přesto o to snaží, protože nic z toho si neuvědomuje.

Globalisté to ale vědí, a proto potřebují USA odstavit od řízení států a národů, aby státní elita neuvrhla celý svět a následně na principu padajícího domina i samotné USA do propasti světové globální katastrofy, technokratické, technologické.

Takže v této věci je globální prediktor spojencem Německa, německé státní elity.

Ale jejím reálným spojencem je pouze Rusko.

Jen Rusko nepotlačuje kulturní identitu států a národů, které vstoupí do zóny ruského světa, které se stanou součástí ruského světa, které spolupracují s ruským světem.

Cožpak Rusko někdy někoho utiskovalo?
Cožpak se Rusko pokoušelo Německo připravit o jeho „Schillerova ducha“ (Morgenthauův plán)?

Vždyť svou kvalitou bylo NDR etalonem Němce v porovnání s NSR, kde se ho pokusili zcela připravit o svobodného ducha, o jeho kulturní identitu.

A v mnohém toho mimochodem také dosáhli. Ta bezzubost a tolerance k různým těm LGBT společenstvům, k pederastii, k migraci… To je NSR, to jsou USA s jejich plány denacifikace.
Zatímco my jsme se snažili zachovat kulturní identitu Němců. A NDR v tom, dá se říci, byla etalonem, takže to všichni museli zohledňovat.

Proto NSR, dokud existovalo NDR, nenechávali tak upadat, protože by okamžitě začalo být jasné, že je třeba se sjednotit na základě NDR.
Jenže v důsledku zrady Gorbačova NDR nechali spolknout NSR.
Což znamená, že se svobodný duch Němců vynasnažili převálcovat tolerantním válcem západní ideologie.

Ani jeden stát světa, ani Německo nečeká žádná budoucnost, pokud to Rusko neustojí.
Ta migrační krize, která probíhala v roce 2015, by potom byla proti tomu čajíček. Jen lehký větříček v porovnání s tím, co může následovat. Jak může ta migrační vlna smést celou starou Evropu.

Globální prediktor to má připravené a spustí to okamžitě poté, kdy bude vyřešena otázka Ruska, až se mu povede ho rozčlenit na menší státy bez suverenity.
Jinou věcí je, že v daném okamžiku globální prediktor nemá zájem Rusko rozčlenit, protože teď na Rusku jako na tom příslovečném hřebíku visí celý světový řád. Jakmile by teď přestalo existovat Rusko, rozsype se všechno.

A globální prediktor nemá náhradní planetu, nemá území, kam by se mohl stáhnout, takže ho čeká stejný konec jako celou naši civilizaci.
Proto je teď úkolem globálního prediktoru podržet Rusko, aby zase ono podrželo existenci celé civilizace.
Zatímco Rusko bude vše držet, globální prediktor odstaví Evropu z nadnárodního řízení USA a zůstane zachována kulturní identita všech států a národů.

A jak to bude probíhat, s jakou mírou krvavosti a s jakými náklady pro státy Evropy to bude probíhat, závisí na tom, nakolik budou státní elity evropských států pracovat pro zájmy svých národů, svých států, ne pro své zájmy, ale pro zájmy svých národů.

A co to znamená?

To znamená změnu vztahů s Ruskem. Místo toho, aby s Ruskem válčily, místo toho, aby mu prováděly špinavosti, s ním musí začít navazovat normální lidské vztahy, třeba ve věci severního proudu dva, jižního proudu a v dalších záležitostech.

Dobrý příklad, jak pracovat na zachování své kulturní identity, poskytuje Maďarsko. Maďarsku přece prospělo, když změnilo své vztahy k Rusku, když začalo bránit své národní zájmy, které nelze ubránit bez spolupráce s Ruskem, bez normálních pracovních vztahů.
Rusko nikdy žádný národ nenutilo, aby se vzdal své kulturní identity. Vždy jsme se všemi pracovali výlučně s úctou k jejich kultuře. A to je přesně to, co rozhoduje o stabilitě Ruska, že uvnitř svého státu můžeme mít jakoukoliv národnost, ale směrem ven, jsme všichni Rusové.

- Mimochodem, co se týče toho příkladu s Maďarskem, tak podrobněji se o tom můžete dočíst v poslední analytické zprávě Fondu konceptuálních technologií Stát, to je systém pro přežití národa.
- Ano. Teď jsme ji zveřejnili v nové redakci. Byly tam doplněny definice, upřesnění a je tam doplněna obsáhlejší část textu popisující procesy, aby se jim dalo lépe porozumět, na příkladu konkrétního řízení států a národů.

- To byla pro dnešek poslední otázka.

Nu což pokaždé, když začínáme probírat nějakou otázku, když je položena nějaká otázka, tak stále narážíme na to, že jak říkal Kozma Prutkov:
„Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů.“
Musíme si tedy rozšiřovat okruh všech našich pojmů, neboť zatímco dříve stačilo, aby se z někoho stal člověk a občan umět číst, psát a počítat, tak dnes jsou již potřebné znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů.

Je to stejně nezbytné jako znalost pravidel silničního provozu. A vždy, když se člověk střetne s nějakými otázkami řízení, třeba při formulaci své otázky, tak z určité úrovně chápání, když si rozšíří okruh svých pojmů, mu budou tyto věci zcela jasné.

Vždyť já tu nic nového neříkám. Každý si to může ověřit z jakýchkoliv zdrojů. Jenže já o tom mluvím z hlediska jiného systému. Zavedl jsem pojmy jako globální politika, konceptuální moc, ideologická moc a všechno zapadlo na svá místa.
Ty otázky jsem analyzoval na základě plné funkce řízení, z pohledu všech šesti priorit řízení, pěti druhů sociální moci, pěti druhů sociální idiocie a vše se okamžitě projasní, vše je najednou zcela pochopitelné.

A když člověk dobře rozumí aktuálnímu dění, aktuálním procesům probíhajícím okolo něho, tak správně přizpůsobí své chování, aby v tomto světě ochraňoval zájmy své i své rodiny. Když se takto budete chovat individuálně, tak vytvoříte určitou statistiku, a čím více lidí bude správně chápat události a přizpůsobí jim své chování, tím ta statistika bude masovější.
A když se vrátím k té otázce: „Co máme dělat?“

Vždyť jak se Indie svobodila od koloniální závislosti na Velké Británii?

To „osvobození“ je tedy tak trochu v uvozovkách, nicméně je teď Indie samostatný stát, i když s určitými výhradami. A jak to tam proběhlo?

Jak se zhroutila přímá koloniální nadvláda Anglie, Velké Británie nad Indií?

Lidé, kteří chápali své zájmy, nenásilnou metodou začali budovat jiný systém svého chování, který se ukázal být nepřístupný, nezvladatelný pro stávající mechanismy řízení.
Takto vybudovali svůj stát a Velké Británii nezbylo než se stáhnout.

To samé musí teď dělat všechny národní elity evropských i dalších států, a také všichni obyvatelé, kteří si přejí přežít, zachovat si svůj stát, nepřijít o svou kulturní identitu. Musí své chování založit na chápání svých zájmů a tím vytvářet takové statistiky chování, které nebudou spadat pod řízení z nadnárodní úrovně.
A to můžete udělat pouze s tou podmínkou, že si osvojíte znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. A takové znalosti naleznete pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

Musíte si uvědomit, že takové pořady, jako je Otázka-odpověď a další, vám tyto znalosti v plné míře neposkytnou. Musíte se sami učit, protože pod ležící kámen voda neteče.
Učit se je pracné, jenže je to nezbytné. Sami se musíte učit, abyste si ty znalosti sami osvojili a dokázali je uplatňovat v životě.
A když si ty znalosti osvojíte, tak dokážete ubránit zájmy své i své rodiny, zachovat si svůj stát, svou kulturní identitu. Dokážete si udržet mírové nebe nad hlavou a štěstí pro sebe i své děti.

Přeji vám štěstí, mírové nebe nad hlavou.
Do příštích setkání.