Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.03.2019

16.3.2019

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.03.2019.srt (59970)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.03.2019.txt (38178)

1. 00:34 Volodin požiadal Orješkina o podanie správy ohľadom plnenia prezidentovho poslania a národných projektov.
2. 12:03 Pokus pracovníka veľvyslanectva SŠA preniesť mínu v kufri na letisku Šeremetevo.
3. 27:12 Výpadok elektriny vo Venezuele. Diverzia zo strany SŠA.
4. 31:24 Pripojenie kozmickej lode SpaceX k ISS. Projekt Elona Muska.
5. 34:58 Úloha Zimbabwe v globálnej politike.
6. 40:28 Nelegitímna vláda na Ukrajine.
7. 45:52 Komunizmus – utópia?
8. 54:50 Ako sa stať konceptuálne mocným?
9. 56:48 Znalosti a ich šírenie ako JEDINÝ spôsob na odvrátenie vojny. VEĽMI DÔRAZNÁ výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den ...11.03.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:34

Opět začneme tou nejpopulárnější a nejčastěji pokládanou otázkou, která se týká událostí, o kterých informovaly zpravodajské pořady. Přečtu ji od Dmitrije Bojka.
Vjačeslav Volodin zdvořile požádal Orješkina, aby podal zprávu o podnikaných krocích v rámci plnění prezidentova poslání a národních projektů.
Co to znamená? ...Začali si jít po krku a přehazovat odpovědnost?
Začali si uvědomovat, že ponesou osobní odpovědnost za neplnění prezidentových výnosů?
A to už za rok?

Tak především, že by mohli nést za rok odpovědnost za neplnění prezidentových výnosů, si nikdo z nich nemyslí, dokonce je ani nic podobného vůbec nenapadlo.
Otázka spočívá v tom, kdo bude potrestán za neplnění, nebo jak v minimální míře tyto výnosy plnit. To všechno záleží na tom, k jaké klanově-korporativní skupině patří ten či onen představitel „elity“. Nikdo ale nepočítá s žádnou svojí osobní odpovědností.

A co se týká Orješkina a té události, tak zde je velmi mnoho vzájemně vložených procesů. Tak především Orješkin považuje to, co stalo ve Státní dumě, za osobní urážku.

A opravdu, cožpak je Orješkin jediný takový ministr, který přišel prázdně tlachat do Státní dumy?Aby si tak odbyl svou ministerskou zprávu a splnil svou povinnost?

Ne, není jediný. Je to standardní praxe.

Velice zřídkakdy ministr před Státní dumu předstupuje s věcným projevem. To je vzácnost. A když už mluví věcně, tak se to zpravidla týká jen některých konkrétních věcí. Všechno ostatní je omáčka. A všichni se tváří, že si svou povinnost splnili, že si to mohou odškrtnout.
A najednou Orješkinovi řeknou: „S čím jsi to přišel? ...Máš nás za debily? ...Mluv k věci!“
„Jak to? K věci? Já jsem k věci mluvit přece nepřišel. Vy máte být vděčni, že jsem se vůbec dostavil!“

Sám Orješkin je vůbec unikátní figura. Tak především je to absolutní nula, člověk, co nic neumí, nic nezná, jenže je součástí příslušného klanu. Ten člověk… Ta jeho tupost je prostě bezbřehá.
04.03.2019 poskytnul rozhovor, kde informoval o svých prezidentských ambicích.
06.03.2019 za to byl veřejně potrestán.

Ať už máte jakékoliv prezidentské ambice, tak pokud vám to alespoň trochu myslí, ani o tom ani nepípnete. Budete toho dosahovat jinou cestou. A pokud si myslíte, že z vás někdo udělá prezidenta, protože se vám už postaral o takovou překotnou kariéru a tak neúměrně rychlý růst, že ani žádnou zvláštní inteligenci projevovat nemusíte, tak potom samozřejmě prohlásíte:
„Já to určitě dotáhnu i na prezidenta, to bych rád.“ On to přece za daných okolností neprohlásil jen tak, abstraktně.
Co se teď děje?

Dějí se velice zajímavé věci, začal pohyb na politické scéně. Jen si to vezměte, Dmitrij Anatoljevič Medvěděv je teď prostě všude nepostradatelný, neustále ho vidíme ve zpravodajství. Všechny ty jeho hloupé řeči, to neustálé žvanění na každý podnět i bez něj běží ve zprávách.

A proč?

Majdan se roztáčí takže probíhá selekce těch, kdo se projeví, aby to páníček zaznamenal a dosadil je do čela státu. Probíhá to přibližně stejně jako na Ukrajině.
Mimochodem ty zájmy „liberastů“ u nás i na Ukrajině jsou stejné. Oni nechápou, nač je státu potřebný vesmír, jaderná energetika, námořnictvo a podobně. Nechápou to. Rozumí jen jednomu, že je třeba zařídit, aby páníček mohl bez omezení rabovat Rusko.

A ekonomika?

Vždyť stačí mít zahrádku, domeček, prasátko, malé hospodářstvíčko a to stačí. Přemýšlejí v tomto paradigmatu. Nemyslí na nic vyššího. A oni všichni, takoví jako Čubajs, Siluanov a ostatní, včetně Medvěděva neuvěřitelně závidí Gorbačovovi jeho úspěch.
Vždyť jemu sám páníček poskytnul tu možnost v reklamě propagovat kečup.
To je ta hranice jejich zájmů.

Řídit jednu šestinu planety Země?
No fuj, to je přece na nic. Ale přinášet páníčkovi nějaký ten dar, aby vás za to potom kopnul do ksichtu, to je pro ně pro všechny nejvyšším štěstím. Být páníčkovým poskokem je pro ně všechny štěstím. To jejich sen. A proto vydat Rusko k rozsápání, k vydrancování znamená pro ně štěstí, vždyť tak poslouží páníčkovi.

Stačí se podívat na Medvěděva, když plánoval stát se podruhé prezidentem, a jak byl vykopnut. Ta jeho snaha, vždyť on dokonce zastavil závod na výrobu motorů, aby se zavděčil Američanům. Myslel si, že jestliže pohřbí ruské vesmírné odvětví, tak dostane pochvalu od Američanů. Potrestáni byli všichni, kteří se na tom s Medvěděvem podíleli a jemu řekli:
„Ty jsi pitomec, o prezidentském křesle si můžeš nechat leda tak zdát.“
Globalisté totiž velmi dobře vědí, že je lepší s chytrým prohrát, než s hlupákem vyhrát, protože taková „výhra“ pro vás bude znamenat stonásobnou ztrátu. A Medvěděv se odplazil.

Proto byli globalisté i státní elita nuceni souhlasit s tím, že nechají Putina projít.

Nicméně myslíte, že se Medvěděv odplazil jen tak?
Že jsme tenkrát neměli majdan na Bolotném náměstí? ...Měli jsme ho tu.

A Medvěděv teď má další šanci přihlásit se o prezidentské křeslo, znovu se zavděčit páníčkovi. Opět přenechat náš stát na rabování Američanům. Jenže konkurence je velká a jeden z těch, kdo se uchází o křeslo prezidenta a chce stanout v čele státu za pomoci státního převratu a majdanu je Orješkin.
Dovedete si vůbec představit, jaké pokoření a ponížení Orješkin pocítil?
On, který vůbec nepovažuje za potřebné na porady u prezidenta přicházet připravený?

Jak mu tenkrát prezident řekl:
„Přišel jste na tematickou poradu a vůbec jste se nepřipravil.“

Vždyť Orješkin to vnímá takto: „Co ty jsi vůbec zač? Za mnou stojí můj páníček! Ty jsi nula. Dosadili tě sem jen jako nájemného manažera, abys to tu řídil, než nastoupím já a převezmu to všechno do svých rukou. A ty si tu dovoluješ vůči mně vznášet nějaké výhrady? Já snad musím někam chodit připravený?“
Jen některé procedury musí dodržovat, aby dával veřejnosti najevo, že něco dělá. Zviditelňují ho, ukazují ho v hlavním vysílacím čase na centrálních kanálech, speciálně s ním dělají rozhovory. Prostě ho propagují a předvádějí, jak vysoce je inteligentní. A tak musí nějakou činnost markýrovat.

Proto přišel a říkal si: „Já teď holt strávím hodinu času s tím dobytkem ve Státní dumě. Vystoupím tam, budu mít splněno a půjdu dál.“ ...A najednou se ten dobytek pohoršil.

A proč?

Protože Orješkin je představitelem jedné klanově-korporativní skupiny a ve Státní dumě sedí i představitelé ostatních klanově-korporativních skupin, celého toho spektra. Všichni si činí nárok, aby dosadili svého člověka do čela státu, a tak se do něj s plnou vervou pustili a začali ho trhat na kusy. A protože Orješkin neměl dost rozumu, tak mu tam v tom vymáchali čumák, jako kotěti, co udělalo loužičku. Proto si celý uražený běžel stěžovat:
„Já prý to nezvládnul, nic neudělal. Vždyť jste mi slibovali, že všechno bude v pořádku a co teď? Vždyť já jsem se do té Státní dumy dokonce obtěžoval dostavit.“

On si snad myslel, že z něj prostě jen tak lusknutím prstů udělají prezidenta?
Asi si to opravdu myslel. Když nepovažoval za potřebné… Opakuji, že nic nezná, nic neumí, jeho kariéru mu zařídili, vyzdvihli ho k ní, tohoto tupce, omezence, ignoranta. Řekli mu:
„Budeš prezidentem.“ A on je přesvědčen, že tomu tak bude. Ale ten boj mezi klany začal. A on se kvůli své tuposti a pitomosti do toho střetu hned namočil se vší parádou, čímž Rusku jen prospěl.

Teď je totiž možné na základě tohoto precedentu vznášet zvýšené požadavky i na ostatní ministry a působit v tomto směru na všechny ty klanově-korporativní skupiny. Vše běží, jak má.

A co se týká Medvěděva?

Dmitrij Anatoljevič by se měl zklidnit a pochopit, že jakmile by se zbavili Putina…
On by to v podstatě měl vědět sám, že on sám skončí také, roztrhají ho na kusy, protože už je opotřebovaným materiálem. Sami si vychovali tyto Orješkiny.

12:03

Další otázka také vyvolala v médiích údiv, mezi našimi novináři. Alexandr Ulanov poslal následující dotaz.
Na moskevském letišti Šeremetěvo se pracovník amerického velvyslanectví pokusil provézt minu ve svém kufru, informovalo ruské ministerstvo zahraničí.
Co je to za cirkus? ...Nebo to ten diplomat nemá v hlavě v pořádku?
Či jde o nějakou provokaci?

Není to cirkus, v hlavě to má v pořádku a nejde ani o provokaci.
Správnější charakteristikou toho, co se stalo, je příprava k provedení teroristického útoku. Dokonce nešlo ani o pouhou zkoušku našich ochranných systémů, to byl doplňkový přínos, šlo přímo o přípravu.

Málokdo se nad tím zamyslel, ale ta událost, ke které došlo na letišti s tou minou a tím diplomatickým pracovníkem, je potvrzením toho, kdo, jaká tajná služba provedla ten teroristický čin v roce 2011 v Domodědovu.
Sami Američané tak vystavili potvrzení, že to byli právě oni, kdo připravil ten teroristický útok a prostřednictvím svých struktur, prostřednictvím svých tajných služeb už jen našli hejly, které využili k jeho konečnému provedení.

Vždyť jak to vlastně bylo?

Diplomatický pracovník prochází zcela jinou kontrolou než všichni ostatní, je nedotknutelný. Dřív tu Američané působili za zcela jiné situace, než je ta současná. Za SSSR měli Američané předepsáno, po jakých ulicích mohou... Tedy diplomatičtí pracovníci měli předepsáno, po jakých ulicích mohou chodit a po jakých ne, po jakých postranních uličkách ano, a po jakých ne, kde mohou parkovat svá auta a kde ne. Všechno to bylo velice přísné.

Jakmile porušili trasu, okamžitě se stali personou non grata, neboť se tak dopouštěli činnosti neslučitelné se svým diplomatickým postavením. A Američané ani necekli a všechno to v klidu plnili, aby potom měli možnost, až se zbaví sledování, maskovaní a s jinými doklady setkat se někde jinde s nějakým svým agentem, nebo realizovat nějakou svou operativní činnost v rámci rozvědky. Takže ta pravidla plnili.

S pádem SSSR se Američanům úplně rozvázaly ruce.

A co u nás začalo?

Začali u nás vybuchovat domy. V metru vybuchovaly bomby.
Znovu opakuji, že žádný mezinárodní terorismus neexistuje. Mezinárodní terorismus je forma nátlaku jednoho státu na druhý prostřednictvím tajných služeb. Mezinárodní terorismus je možný pouze v případě, že existuje podpora ze strany tajných služeb.

Mimochodem jak to bylo v naší analytické zprávě Stát je systémem pro přežití národa o terorismu? Na příkladu… V tématu mezinárodních válek a mezinárodního terorismu to bylo vyloženo na příkladu operace Írán-Contras a íránsko-irácké války. To všechno je vzájemně propojeno.

Jakmile Američané získali možnost volného pohybu po státě, začalo u nás všechno vybuchovat. Protože američtí agenti ty teroristické akce připravovali, plánovali je a propočítávali, a potom už jen nacházeli vhodné výkonné nástroje. Takto to všechno bylo prováděno.
A pod to všechno se teď americká tajná služba podepsala!

Co je zásadního na této situaci?

To, že ta mina měla rozbušku a nebyla naplněna tou, no výbušninou.

A proč?

Bylo potřeba prověřit práci rozbušky v určité situaci. A on prostě nečekal, že okolnosti dopadnou tak, že bude prohlédnut řádným způsobem, vždyť šlo o diplomatického pracovníka. Připravoval takto teroristický útok na našem letišti, neboť věděl, že by neměl procházet kontrolou, že pronese tu minu, kterou nechá někde, kde vybuchne, a všichni budou hledat nějakého mezinárodního teroristu.

Zkoušel provedení toho teroristického útoku. Vybral si i příslušné letadlo, které má vyletět do vzduchu, zkoušel jak vše pronést, musel ten mechanismus propracovat. A najednou se ukázalo, že je Rusko natolik suverénní, že mohlo říci tomuto občanovi USA, diplomatickému pracovníkovi: „Provádíte činnost neslučitelnou s diplomatickou, takže vás teď zadržíme. Máte v kufru minu a my si velice dobře uvědomujeme, že jde o zkoušku funkčnosti rozbušky v určitých podmínkách.“
A tak ho zadrželi, ale vzniká tu otázka.

Jak se to vlastně stalo, a proč to neproběhlo jinak? ...Nemohlo.

23. února 2019 v Katedrále Panny Marie Kazaňské petrohradský sbor zazpíval písničku.

Jak to bylo?

„Na jaderné..., na ponorčičce s jaderným motorečkem…“ Když se na to podíváme, tak ani ten sbor, ani organizátoři toho koncertu, prostě nikdo nepoví, jak se tato píseň dostala do repertoáru, kdo měl ten nápad ji zazpívat, a proč ji nakonec také zazpívali.

Odkud se vůbec vzal ten její text, který byl napsán v osmdesátých letech?

Který se velice hodí i na dnešní dobu, obzvláště: „Na letadélku se proletí můj kamarád Vovočka.“ Nad Američany, samozřejmě.

A jak se jmenuje náš prezident?

Vladimir Vladimirovič.

A ten je přítel a čí?

Takže ta písnička byla napsána v osmdesátých letech.

Mohla také zapadnout, ale když parafrázujeme jednu z písní Vysockého, která zní následovně:
„A náš neúnavný ochránce státního tajemství Suetin, již tenkrát (tu písničku) zaznamenal a také si ji poznamenal.“

A tak se zformovaly určité okolnosti díky různým, jak dnes rádi říkají, nepřímým krokům, jenže ve skutečnosti se jedná o bezstrukturní řízení. Vnukne se nápad a provede se akce, aby ta píseň zazněla v té Katedrále svatého Izáka, tedy Panny Marie Kazaňské.
- Tam to bylo, že?
- Ne v Katedrále svatého Izáka, to je správně.
- Ve svatém Izákovi?
- Ano.
- Takže jsem se poprvé přeřekl.

K čemu to mělo posloužit? ...Co to vlastně znamenalo?

Stalo se následující....Jak začíná ten refrén, ten verš?

„Tra-la-la, tra-la-la, vše dokážu (nebo dokážeme) za tři ruble.“ Je to tak? ...Je to tak.

Největší problém současného světa a to, jak se blížíme k 3. světové válce spočívá v tom, že USA, že státní elita USA nevěří, že všechny ty výkonné zbraně, které má Rusko k dispozici, budou použity proti USA v odpověď na jejich okamžitý všeničící útok.

Proč tomu nevěří?

Protože vidí a ještě mají v paměti ten příklad, kdy „elita“ zradila SSSR.
Státní elita vůbec nečekala, že se SSSR zhroutí a všichni se jim přiběhnou vzdát, byli z toho úplně vedle. V pamětech je spousta podobných svědectví. Vůbec nečekali, že se SSSR takto vzdá a podřídí se diktátu USA. A celou tu dobu třiceti let od doby pádu SSSR…

V jakém pracovali paradigmatu?

Kozyrev: „Řekněte nám, jaké národní zájmy má Rusko mít, a my všechno splníme.“
A všechno také plnili, úplně všechno. Protože to byli zrádci, kteří zradili Rusko a sloužili zájmům jiných.

Ale tyto nástroje, přestože byly v mnohém vychovány prostřednictvím nástrojů státní elity USA, státního aparátu USA, tedy různých tajných služeb státu USA, tak přesto tyto nástroje, které zničily SSSR, nebyly pod kontrolou státní elity USA, nebyly jí řízeny, řízeny byly ze strany globálního prediktoru, globálních elit. A SSSR se zhroutil.

Jenže státní elita USA nechápe globální politiku, nechápe konceptuální moc a je přesvědčena o tom, že vyhrála nad SSSR ve studené válce.
No a z toho také vychází ve svém řízení ve vztahu k Rusku. A když v Rusku Putin říká:
„My máme takové a takové zbraně…“
„No tak je máte, a co? Stejně je proti nám nepoužijete, protože veškerá ta vaše „elita“ je podpindosnická. Všichni nám lížou nohy a všichni sní o tom, abychom je nechali v reklamě propagovat nějakou tu pizzu nebo kečup. Všichni jsou nadšení, když jim pliveme do ksichtu a kopeme je okovanou botou. Jsou nadšení, když je ponižujeme, jako Děripasku i všechny ty ostatní. Oni k nám stále přilézají a sní o tom, abychom je dále ponižovali a jsou za to připraveni platit všemi zdroji své země. Ale stejně nakonec zdechnou, vždyť pro nás nejsou ničím, odpadním materiálem, a proto je zlikvidujeme, kdy si vzpomeneme.“

A proč jsem mluvil o té písni?
Proto, že globální prediktor tímto činem, touto písní v katedrále poslal vzkaz státní „elitě“ USA. Touto svou vnější politikou USA zasahují do globální politiky a tyto vzkazy jsou čitelné.
A ten vzkaz zní následovně:
„Vy počítáte s tím, že žádný odvetný útok nebude následovat, ale to se pletete, protože my jsme vaši podpindosnickou „elitu“ v její většině přeplatili, vždyť její cena je 3 ruble a celý světový kreditně finanční systém je v našich rukou. Oni teď budou spolupracovat se svým přítelem Vovočkou a z Ruska ten odvetný útok bude následovat.

Zadržení toho diplomata plánujícího teroristický útok, který prakticky zkoušel provedení toho útoku vůči konkrétnímu letadlu, je ukazatelem toho, že:
„Vy si můžete plánovat teroristické útoky, ale váš vlak vám už ujel. „Elity“ již pracují jinak.“
Ano, jsou tu ještě absolutní podpindosníci, ale ty odstraníme.“

A Orješkinovi zařídili tu ostudu právě proto, že Orješkin and Company včetně Medvěděva už stojí mimo trend.
„A tak si odpusťte to štěkání na Putina a přestaňte podporovat majdan, protože jinak to s vámi vůbec nedopadne dobře. Bude-li to nutné, připlave i ponorčička s jaderným motorečkem, s atomovým motorečkem a bude i letadélko s atomovými bombami, na kterém přiletí přítel Vovočka. To všechno můžete čekat.“

Já ale musím zopakovat, že Američané jsou natolik tupí, natolik si zvykli mít v našem státě volnost, že se sami podepsali pod to, kdo byl původcem bomby na Domodědovu.
Na základě tohoto teď můžeme vzájemné vztahy budovat zcela jinak, a to jak s diplomatickým sborem, tak i s tajnými službami Západu.
Znamená to zcela jiné vztahy. Pánové, sami jste se pod to podepsali.

27:12

K další události.
Venezuela zůstala bez elektrického proudu, podle informací kvůli diverzím na hydroelektrárně.

To je prodloužení tématu mezinárodního terorismu a činnosti USA.
Jestliže senátor Rubio ještě před útokem věděl, že se to všechno už stalo,
není tam elektrický proud, že si s tím prý venezuelská vláda neporadila, tak o čem to vypovídá?

O tom, že to byly USA, kdo zorganizoval tuto diverzi, aby Venezuela zůstala bez proudu.

Víte, to je taková věc. Říkají, že prý protiletecká obrana selhala apod. V tom přece nespočívá podstata venezuelské armády. Ano, tyto vysoce technologické momenty nemusí zvládat, nestačit zasáhnout, to se někdy v armádě stává. Jenže podstata toho problému je v tom, že území Venezuely by museli dobýt.

A kolik partyzánů v různých těch latinskoamerických zemích bojuje? ...Už celá léta?

To je ten problém a ten, kdo se pokusí dobýt Venezuelu, zjistí, že to nedokáže. To právě kvůli tomu, právě proto byla vytvořena venezuelská armáda, a na tu vysoce technologickou úroveň je teď vyzdvihována.
A armáda přece prezidenta zradit nehodlá, proto se to všechno povede překonat.

Ale tím, že Američané připravili Venezuelu o proud, v podstatě předvedli pravou tvář opozice, která se tak snaží o zánik suverenity:
„My se teď vzdáme, přijdou Američané a udělají tu pořádek.“ Jak Američané dělají pořádek, ve všech latinskoamerických státech vědí velmi dobře a o žádný jejich pořádek nestojí.
Pax Americana už nefrčí, jen se podívejte, jakou slabost předvádí americký stát.

Cožpak ještě v polovině dvacátého století Američané brali na někoho ohled?

Koho se jim zachtělo, toho svrhli, a když to potřebovali, prostě změnili režim.

Zachtělo se jim v osmdesátých navštívit Panamu?
A tamního prezidenta jednoduše unesli. Soudili ho v USA, kde ho také strčili do vězení.
A jak to vypadá dnes? ...Síly jim nestačí.

Pokoušejí se zorganizovat latinskoamerické státy jako je Brazílie, Kolumbie, ale těm se za americké zájmy bojovat nechce, přestože tam mají své lidi, stejné jako Guaidó.

Jenže oni musí pracovat s určitými klany, které jsou tam etablovány a ty nemají chuť bojovat za americké zájmy, tak to sabotují a Američané s tím nedokážou pohnout. To dříve by to vyřešili raz dva. Poslali by expediční sbor, Madura zlikvidovali, dosadili Guaidó a hotovo. Demokratická revoluce by úspěšně skončila. Jak to Američané prováděli neustále.
Teď už nemají dost sil. Ale přání zabíjet po celém světě a rabovat ho jim zůstalo.

Všude mají svého Guaidó. U nás je to třeba Čubajs, Medvěděv, Orješkin, je jich tu dost a dost. A ten Orješkin, to je vůbec unikát. Jakmile otevře pusu, je hned poznat, jak je na tom se znalostmi bídně. Ale myslí si, že každé slovo, které on pronese je pravdou v poslední instanci, myšlenková perla.
- Jen ji odlít do kamene?
- Ano, jen ji dát tesat do kamene. To se nedá odlít, to se musí tesat.

31:24

Přejdeme tedy k další zprávě od Rosenberga. Mnohé zdroje informovaly, že
nová kosmická loď soukromé společnosti SpaceX Dragon 2, která startovala v bezpilotním režimu 2. března, doletěla k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšně se k ní připojila.
- Pravdou je, že se zapnuly havarijní systémy, takže to spojení bylo úspěšné jen z hlediska
....konečného výsledku, že nedošlo k závažným škodám na připojovacím uzlu.
Bylo předvedeno video a technické podrobnosti, včetně spuštění poplachu. Tuto událost komentoval Trump, NASA, Roskosmos i Musk.
Jak máme rozumět této události na pozadí vašich výroků o panu Muskovi a jeho společnosti?
Jedná se o švindl? ...O iluzi? ...Došlo k této události či ne?
Nebo k ní došlo, ale pes je zakopán jinde? (V.V.P. úsměv)

Došlo, ale pes je zakopán jinde. Je třeba rozumět tomu, k čemu slouží ten Muskův projekt.
Projekt Elona Muska je projektem, který má vytvářet iluzi, že americký stát, že USA jsou stále vysoce technologickým státem, který je schopen realizovat rozsáhlé projekty.

Pro tyto účely byly Muskovi předány všechny nedokončené projekty Pentagonu, vše, co Američané ukradli SSSR, jenže ty projekty byly jen rozpracované.
Výsledkem je, že se Musk v podstatě nemůže volně věnovat relativně poctivému vybírání peněz od lidí. A právě tohle… – Promiňte. (usrknutí nápoje k zjasnění hlasu) – A právě tohle by měl být ten druhý hlavní Muskův úkol, aby tahal peníze z hejlů.

Jenže aby se mu tohle dařilo, musí stále zajišťovat rozruch, jinak se ten projekt zhroutí. Naše nákladní lodě musí neustále přivážet na tu stanici různé náklady, a to je možné využít pro různé projekty a tvrdit, jak jste vyřešili ten či onen úkol.
A když v činnosti Roskosmosu dojde k nějakým průtahům, tak to může Elon Musk využít ke svému pozitivnímu zviditelnění.

Takovouto akcí bylo například vyslání auta s prázdnou figurínou do vesmíru bez jakéhokoliv zřejmého přínosu. Jenže to vyvolalo rozruch, zvedlo akcie a teď tedy přiletěl na tu stanici.

Tak proč tam tedy něco nedovezli?
Naložte alespoň něco. Ale ne, to jim technické možnosti té raketky neumožňují, proto tam posadili tu figurínu Ripleyové a vyslali jí. To je tou podstatou.
Šlo o píár akci podporující propagaci Muskova projektu, který se hroutí ve všech směrech.

Takže k té události došlo, ale pes je zakopán jinde.

34:58

Další otázky. Další otázka je od Stanislava Igoreviče Kravčenka z Moskvy. Valeriji Viktoroviči,
proč si globální prediktor zvolil právě Zimbabwe k provedení sociálně-ekonomického experimentu globální politiky, k testování multivalutového systému?
Proč pohřbil s pomocí podpindosníka, laureáta Ig Nobelovy ceny zimbabwský dolar?
Jen kvůli přírodním zdrojům, ze kterých stejně nic místní, málo vzdělané obyvatelstvo nemá?
Jak je tomu ostatně po celém světě. Také tam žijí všechny rasy: místní černoši, bílí z dob kolonialismu i Číňané aktivně okupující Afriku. V podstatě jde o mikro model celého světa.
Co myslíte, rozhodne se někdy globální prediktor použít svůj projekt testovaný v Zimbabwe po celém světě, aby valuty mezinárodního multivalutového košíku byly volně použitelné v celém světě?
A k čemu to povede?

Nesprávně určená diagnóza vede k nesprávnému léčebnému postupu, což může vést ke zhoršení stavu.
A co se týká Zimbabwe. Tak tam globalisté žádný experiment neprováděli. Tam probíhá zcela jiný proces. To se má tak. Zimbabwe je bývalá Rhodesie, která tenkrát prosperovala, byla na svou dobu vysoce rozvinutá, byla obilnicí Afriky...

Žijí tam různé národy, jenže jak?....Jaké jsou mezi nimi vztahy?

Vždyť když likvidovali Rhodesii jako vzkvétající stát, tak to udělali jednoduše. Prohlásili, že bílí jsou špatní, protože obhospodařují zem a jsou šéfy. No a černoši dělají jen podřadné práce. A že by to přeci měli být černoši, kdo bude řídit zemědělskou produkci.

A tak ty bílé jednoduše vyhnali. Část jich prostě posbírali po státě a odvezli do Keni. A teď se podívejte, jak je v kurzu keňský čaj. Začali pozvedávat zemědělství tam, protože je jednoduše vyhnali.
V čem tkví podstata té věci?

Je to tak, že se jižní Afrika v určité etapě odchýlila od rozvoje naplánovaného globálním prediktorem pro celý svět. Začala tam být budována jakási multikulturní…
Ne v tom ohledu jako teď v Evropě, ale mnohonárodnostní společnost žijící společně v jedné zemi. Politika apartheidu předpokládala, že bílí nebudou zasahovat do civilizačního rozvoje místního obyvatelstva.

Vzájemné vztahy tak ale nikam nezmizely. Místní obyvatelstvo mohlo získávat vzdělání a zvyšovat si tak své sociální postavení, ale současně se zachovávalo jejich obvyklé životní prostředí a díky tomu...
...se mohli s postupem času harmonicky začlenit do nového technologického prostředí, zvýšit si svou celkovou úroveň civilizačního rozvoje na tu úroveň, která je dnes vlastní našemu technologickému prostředí.

Aby tento proces zastavili, byla rozvrácena Jihoafrická republika i Rhodesie. V obou zemích ta společnost, která měla všechny výhledy stát se harmonickou, byla jednoduše zničena díky tomu, že jim řekli:
„Černoši, vždyť je to vaše země. Ti bílí jsou zde ničím. To oni musí pracovat pro vás a vy si máte žít na jejich účet.“ A hotovo.

Kde je ta prosperující Rhodesie? ...A kde Jihoafrická republika?
Vysoce technologická Jihoafrická republika!

Vždyť tam měli zdravotnictví na vysoké úrovni, také letectví a mnoho dalšího. A nic z toho nezbylo. Zbyla jen těžba nerostných surovin.

A teď tam vstupuje Čína, která to tam má v tomto civilizačním ohledu řídit podle svých šablon. Ale tyto šablony se málo čím liší od šablon globálního prediktoru. Takže takto stejně místní obyvatelstvo ze svých zdrojů užitek mít nebude, neboť Číňané jsou lidé, kteří vědí, co je třeba a jak řídit ekonomiku.
No a místní obyvatelstvo nemá možnost svými silami naplnit kompetence ani na jedné prioritě zobecněných prostředků řízení, ani na jedné.

A protože si uvědomují, nakolik jsou závislí na Číňanech, tak už teď je prohlašují za čestné černochy. To se dalo čekat.

40:29

Další otázka.

Valeriji Viktoroviči, v posledních dvou pořadech jste mluvil o nelegitimní moci na Ukrajině, že vše je zachváceno a po celém území obyvatelstvo strádá a je utlačováno. Souhlasím s vámi v tom, že ukrajinská vláda plní západní scénář, aby umožnila postup NATO k našim hranicím, ale i za této situace zbývá mnoho otázek. Promítneme-li si ji do minulosti, kdy hrstka podivných individuí rozvrátila SSSR, aniž by se ptala lidí a zřídila tu skvělou Ruskou federaci.
Tehdy národ také na žádné referendum nešel, svůj souhlas k tomu nedával a tak bychom také neměli platit dluhy.
Proč to v našem případě bylo řešeno jinak?

Všechny podobné prudké změny chodu státu jsou prováděny na základě společenské smlouvy. Jedná se o neformalizovanou podobu společenských vztahů. Když jsou ve státě realizovány nějaké řídící kroky, tak to národ buď přijme nebo nepřijme.
A v daném případě se ve vztahu k SSSR u obyvatelstva nenašlo dost politické vůle, aby obnovilo SSSR. Všichni lidé byli tak či onak naladěni na to, že si chtějí žít ve svých republikách, osamostatnit se v nich. Všichni měli nějaké ty výhrady, a přestože jim mohlo být SSSR líto, tak:
„Ti podivní lidé se v tom Bělověžském lese nějak domluvili, tak to nechme být, zkusíme to tak.“
Ti lidé to přijali.

To znamená, že ta přestavba a ten státní převrat u nás nebyly žádnou epizodou ve vývoji dějin našeho státu, ale staly se etapou dalšího průběhu vývoje státnosti, který vedl k tomu, že se Rusko v devadesátých letech stalo plnohodnotnou kolonií USA.
Takže se USA staly metropolí, která z nás vysávala všechny zdroje. Američtí úředníci u nás všechno řídili a veškerá „elita“ před nimi chodila v předklonu. A tak nám nezbylo než se z toho postupně dostávat a to děláme doposud.
Nechat jim stát napospas je totiž daleko jednodušší, než potom znovu obnovit jeho suverenitu.

A co se týká Ukrajiny. Tam v roce 2014 proběhl státní převrat.
Pokud lidé teď přijmou ten cirkus jménem volby, tak to posiluje tu možnost, že ukrajinská státnost naváže na ten státní převrat, na to nelegitimní převzetí moci. To znamená, že státní převraty se v ukrajinské státní řídící praxi stanou normou, a normou také bude, že Ukrajina zůstává kolonií.

Takže na Ukrajině mají teď lidé možnost nepřijmout ten volební cirkus a zajistit si obnovu té ukrajinské státnosti, která tam byla do roku 2014 a navíc tam mají subjekty, které mohou tu obnovu realizovat, Luhanskou a Doněckou republiku.
Mají i nominální figuru, která teď už není tak zásadní, přesto tu stále je, kterou je prezident Janukovič, který může zahájit první schůzi Rady a říci:
„Jsem unavený. Odstupuji. Pánové a dámy pokračujte dál.“

To potom umožní odříznout všechny mezistátní dohody, které ať už s kýmkoliv uzavřela kyjevská banda, a tím pádem nepřiznat žádné její dluhy.
Celý problém spočívá v tom, jak se lidé vnitřně rozhodnou, od jakého bodu se rozhodnou navázat svou ukrajinskou státnost.

Jestliže přijmou ten cirkus, tak ať si potom nestěžují. To, co tam teď máte, se ještě daleko více zhorší. Když se vnitřně rozhodnete, že ten cirkus musí skončit a je zapotřebí obnovit normální státnost, tak tím upevníte kroky podnikané k obnově ukrajinské státnosti ze strany Luhanské a Doněcké republiky, které zajistí potřebné množství sil k potlačení „svidomých“ a banderovců a k obnovení pořádku na Ukrajině. To je vše, vždyť je to tak očividné.

Rusko se rozhodlo začít si obnovovat suverenitu, ale ta cesta je těžká, velice těžká, protože v devadesátých letech byli všude rozestavěni američtí poskoci, podpindosníci. Vždyť se na ně podívejte, jak se u nás snaží vyvolat majdan, jak se snaží o státní převrat.

45:53

Dále píše Hledač pravdy.
Vy hrubě řečeno obhajujete komunismus, jenže ve svém výsledku byly všechny pokusy vybudovat komunismus neúspěšné, protože lidská přirozenost je prostě jiná. Ano, Chručšov and Company tu ideu zradili.
Jenže to zrádcovství, touha po moci, touha být silnější než ti druzí, je právě součástí lidské povahy, součástí podstaty jakéhokoliv zástupce zvířecího světa. Dokud je člověk dole a trpí, tak samozřejmě touží po spravedlnosti, ale jakmile se dostane k moci, tak už touží jen po tom, aby si ji udržel ve svých rukou co nejdéle, protože to znamená stoprocentní záruku, že si bude dobře žít on i jeho děti. Otázka:
Jak je za takové situace možné budovat komunismus?
A jsou on a všeobecná rovnost pro lidi přirozené?

Všeobecná rovnost je bezesporu pro lidi přirozená. Člověk musí získat možnost, aby si osvojil svůj geneticky podmíněný potenciál.
A komunismus? K jeho vybudování se lidstvo blíží malými, malými krůčky. To jen za Stalina byl proveden velký krok kupředu.

Vždyť ten problém nespočívá v tom, aby se člověk dostal k moci a všemi silami si ji udržel. Ten problém je jinde. Jak si zajistit vlastní řízení.
Všichni tyrani, všechny diktátorské režimy se dříve či později hroutili, protože všechny ty nahromaděné problémy v řízení a negativní vazby narušovaly systém řízení. A moc, to není cedulka na vaší kanceláři, moc není šéfovské křeslo, moc je v praxi realizovatelná schopnost řídit.

A řídit je možné buď v zájmu veškerého obyvatelstva, nebo ve svých zájmech, to ale potom stát jde cestou neustálých kataklyzmat na základě zákona času. A tato kataklyzmata se neustále zrychlují.
Čeho bylo dosaženo za Stalina?

Za Stalina byla zavedena odpovědnost za moc. Jestliže jste se chopili nějakého řízení, tak jste za to také byli odpovědní. Za Stalina komunistická strana své schůze prováděla veřejně, každý občan tam mohl přijít a ozvat se. A mnozí, obzvláště na místní úrovni, o tu moc vůbec nestáli, protože ze všech stran…
Pro ty nahoře jste byl povinen dosáhnout určitých ukazatelů a zezdola na vás zase tlačili lidé, abyste se choval lidsky, k lidem se choval lidsky.

A takoví, kteří chtěli získat moc, aby si nahrabali a lidem nic nenechali, se tam zpravidla dlouho neudrželi. Jenže tato rovnováha byla velice silně narušena Velkou vlasteneckou válkou, ve které ti nejlepší položili životy. A tak ti, kteří alespoň nějak dokázali řídit příslušné procesy, věděli jak na to, zůstávali u moci nehledě na negativní následky.
Nicméně v míře vyrůstání nových pokolení, byli vykořeňováni.

A co provedl Chruščov?

Chruščov nikdy nebyl komunistou. Chruščov byl… Říká se, že trockisté jsou prostě přívrženci Trockého, ale Chruščov byl přímo psychickým trockistou a také trockistou ve svých přesvědčeních i ve straně stál za Trockým.
To potom včas převlékl kabát, aby zůstal u moci, a svá přesvědčení skrýval. Úroveň nomenklatury mu umožňovala žít si celkem dobře.

Tím důvodem, proč byla veškerá ta nomenklatura se Stalinem nespokojená, byla odpovědnost za mocenské postavení. Proto jakmile odešel Stalin, Chruščov tuto odpovědnost nomenklatury za kvalitu jejího řízení zrušil.
A druhá věc, kterou udělal. Provedl záměnu komunismu za gulášový komunismus. To znamená, že nezaměřil všechno na rozvoj lidského potenciálu, od kterého se všechno odvíjí, ale na uspokojování neustále vzrůstajících materiálních potřeb.

Víte, ty potřeby mohou být obrovské a schopnosti minimální. Pokud nerozvíjíte svůj genetický potenciál a nesnažíte se stát člověkem, tak vám vždy bude všeho málo.
A Chruščov provedl tuto záměnu. Potom už jen museli počkat, až doroste pokolení vychované na principech gulášového komunismu, salámového komunismu, které bylo zacíleno na uspokojování neustále vzrůstajících materiálních potřeb, a potom začít s likvidací SSSR.

Všechno to bylo provedeno etapově. Napřed nastoupil Chruščov, který zavedl uzavřené stranické schůze, takže strana se přestala zodpovídat lidem a nepřizpůsobovala svou řídící politiku jejich potřebám. A lidé tak celkově přišli o možnost ovlivňovat moc.
Chruščov názorně předvedl svůj „komunismus“ tím, že nechal rozstřílet demonstraci v Novočerkassku.

Dále se k moci vrátili všichni, kteří byli za Stalina odstraněni. A vraceli se výslovně trockisté a ne stalinisté, které se podařilo ve vzájemném boji trockistům odstranit.
Dále nastoupilo období stagnace. Chruščov změnil orientaci a začalo období stagnace, to brežněvovské, kdy bylo vychováváno to pokolení gulášového komunismu, které chtělo všechno mít jako na Západě. Na Západě přece mají všechno.

Celá ta epopej s importem byla propagandou Západu. U nás byl cíleně vytvořen materiální nedostatek, deficit, aby bylo možné propagovat Západ. A proto na Západě nakupovali to nejlepší zboží a vozili ho k nám. Bylo ho samozřejmě málo, a tak po něm všichni toužili. Takto vychovali to pokolení na importu, a potom zlikvidovali SSSR.

Přirozeností člověka je žít v harmonii a neutiskovat se vzájemně. Člověk nikdy nepodrazí člověka. V žádném státě ani sociálním společenství, kde panují mravy, že člověk je člověku vlkem, ve smyslu zabij svého bližního či mu podraz nohy nebo to udělá on tobě, to nenapomáhá k pokroku ve společnosti. Vede to společnost ke katastrofě, k válce všech proti všem.

Vždyť se podívejte, jen SSSR umožnil rozvoj tvořivosti a technologicky pozdvihnul kupředu veškeré lidstvo na planetě Zemi.
USA nic nedokázaly. USA prostě nemají žádné technické výdobytky, které by samy vyvinuly.

A proč?

Protože neměly zájem o mírový rozvoj, jen o ten vojenský. Všude jen zabíjet a loupit...
Tam vyvinuli bombu a u nás jadernou elektrárnu, atomový ledoborec a mnoho dalšího. Oni se snažili vyvinout hlavně to, co zabíjí, to je totiž jednodušší. Využít to pro mírové účely je daleko těžší.

A to dokázal jen SSSR, kde se žilo na základě principu, že člověk je člověku soudruhem, přítelem a bratrem.
Jenže trockisté se to vynasnažili všechno vykořenit a provést státní převrat. V podstatě o tom vypovídá analytická zpráva Západ a SSSR, jak doopravdy probíhala studená válka. Je součástí té knihy?
- Ano, je jako analytická zpráva součástí knihy O světě křivých zrcadel.

54:51

Ještě jedna otázka od Sergeje, který se zajímá o výchozí tezi autorů Koncepce.
Jsou si všichni lidé dostatečné podobní a stejní, aby si když ne většina, tak alespoň jejich dostatečný počet úspěšně osvojil Koncepci?
Nebo se nezohledňovali zásadní individuální rozdíly, osobní a kvalitativní, ve stavbě lidské mozkové kůry, které tomu mohou být na překážku?
Puškin například, jak známo, zrovna nehověl aritmetice a někteří nejsou schopni dodržovat ani pravidla silničního provozu. Ale vždyť KSB a DVTŘ jsou daleko složitější.

Ty překážky, o kterých mluví autor této otázky, jsou výlučně individuálního charakteru v ocasech statistického rozložení. Jsou to dílčí případy, které neovlivňují obecný život společnosti. A bude-li společnost vybudována na zásadách pojetí způsobu života Koncepce sociální bezpečnosti, tak dokonce i tito lidé si v klidu dokáží všechno osvojit.

Dokonce by to dokázali i v této společnosti, jestliže jim v tom jiní lidé budou nápomocni. Vždyť jde vlastně o pravidla života. Oni v této společnosti přece také žijí a jde vlastně o běžný styl chování. Je to styl vztahů. Co je možné a co ne. Co je přípustné a co není. V tom hlavním se jedná o rozlišování pojmů dobra a zla. A to by měli dokázat všichni, všichni bez výjimky. Ať už má člověk jakékoliv potíže v osvojování si znalostí.
Ale opakuji. Pokud někdo tyto potíže má, tak s pomocí svého okolí to v klidu může všechno překonat. Je jen nutné na sobě pracovat.

- To byla poslední otázka.

Nu což, vážení přátelé. Dnes jsme neustále mluvili o tom, jak je ta či ona otázka osvětlena z hlediska Koncepce sociální bezpečnosti. Jsou vyloženy teoreticky, ale znáte-li teorii, tak si to promítnete na jakoukoliv praktickou otázku.
Proto čtěte tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR. Stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.
Do příštích setkání.