Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.10.2018

13.10.2018

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.10.2018.txt (44641)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 08.10.2018.srt (68905)

00:35 Prečo GP vytvoril IŠ na zničenie Ruska a Európy, keď teraz potrebuje stabilné Rusko a Európu?
17:41 Dôsledky ZOH v Pjongčangu. Voľba Kavanaugha ako sudcu Najvyššieho súdu SŠA. Hnutie #MeToo.
26:18 Ako sa vysporiadať s podpindosmi vnútri Ruska?
34:20 Čo sa dialo v Moskve v októbri 1993?
43:39 Situácia vo Francúzsku po výhre na MS vo futbale. Protiútok štátnej elity SŠA. Fotka Macrona s polonahými černochmi.
48:01 Vyzdvihovanie bojových športov vo svete.
51:52 Prečo Rusko pri svojom intelektuálnom potenciáli technologicky zaostáva za Západom?
01:07:11 Výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den ...08.10.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:36

Začneme otázkou od Kirilla, kterou trochu zkrátím, protože je dost zamotaná. Ale zájemci ji celou mohou najít na našem webu. Je to otázka ze 04.10.2018 položená v 19:15.
Takže ta otázka zní následovně. V pořadu z 24.09.2018 Otázka-odpověď jste řekl, že globální prediktor potřebuje, aby ISIL vytěsněný Íránem rozpoutal válku v Evropě a Rusku, a potom tam za ním proniknul i samotný Írán. Také jste ale říkal, že GP potřebuje, aby Rusko bylo dočasně stabilní a nezhroutilo se a navíc je dočasně nutné zachovat kvůli Rusku i stabilitu samotné Evropy.
Jak je to vše možné zkombinovat?

Vše je velice jednoduché, dokonce i v tom minulém pořadu jsem přímo mluvil o tom proč, jak
a kvůli čemu, ale ten člověk tomu neporozuměl. To je dost velký problém, když lidé neslyší to, co je řečeno, ale to, co by si přáli slyšet. Dochází k tomu proto, že žádné námi vyřčené informace nejsou přijímány na nepopsaný list, jsou vnímány prostřednictvím zažitých stereotypních způsobů zpracovávání informací.
A v současně době to informačně funguje tak, že lidé převážně přemýšlí situačně místo v procesech. Mnozí se usmívají Churchillově definici, že politik má mít schopnost vysvětlit lidem, jakou hrozbu společnosti přinášejí nadcházející události, a potom umět vysvětlit, proč se tyto hrozby v reálu nerealizovaly.

Ale zde právě jde o tu podstatu, že se jedná o myšlení neopírající se o procesy, ale o situační stavy. Potom je samozřejmě nutné vysvětlit, co hrozí, a potom zase proč k ničemu takovému nedošlo.

Co se týká toho Íránu, ISIL, Evropy a Ruska, tak je to všechno velmi jednoduché. Jakákoliv akce, jakákoliv velká věc vždy začíná plánem. Jenže plán v případě řízení sociálních supersystémů nikdy nemůže být realizován na 100%, nebo se dokonce nemusí realizovat vůbec, jestliže člověk nechápe, kde a jak musí zkorigovat vlastní řízení, a jestliže ve svém plánu nezohlednil nějaké zásadní věci.

Uvedu takový příklad. Když Hitler se svým generálním štábem plánoval útok na SSSR, tak měli všechno podrobně rozepsáno. Někde to šlo podle plánu a někde to drhlo. Vycházelo jim to v důsledku vojenského fašistického spiknutí v Rudé armádě a drhlo to ve výsledku opravdového vlastenectví sovětských občanů, vojáků Rudé armády.

Je nutné si uvědomovat tu skutečnost, že proces vám ukazuje, jak se okolnosti rozvíjejí, a potom vás žádná probíhající událost nemůže zmást a nenabourá váš obrázek světa, jenom doplňuje novými barvami to, co se děje. A když člověk porozumí podstatě procesu, tak uvidí celek. Jestliže vidí jen statický stav, tak každá nová událost bude nabourávat jeho obrázek světa, který bude muset začít stavět znovu.

Stejné to bylo v tomto případě. Když vtrhli do SSSR tak narazili na odpor a sílu toho odporu už předem odhadnout nedokázali. Plán vpádu měli, cíle byly vytyčeny, základní směry činnosti také, jenže narazili na konkrétní odpor, v jehož důsledku byli nuceni korigovat proces.
Při řízení složitých sociálních supersystémů je vždy nutné korigovat proces řízení, protože je tu vždy nějaký protitlak, který nemůžete nezohlednit.

V tomto smyslu, jakmile podniknete první krok svého řízení, sami tím změníte stávající situaci, a to už předpokládá i nutnost příslušné reakce vašeho řízení v rámci vytyčeného úkolu, v rámci snahy dosáhnout určitého cíle. Jestliže to neuděláte a tupě budete pokračovat, tak ničeho nedosáhnete.

Tak to funguje všude i ve sportu, když spolu bojují dva boxeři, hrají proti sobě dva fotbalové týmy. Plány mají, ale vždy je musí realizovat s určitými postupnými korekcemi. A stejně tak si i řízení globálních složitých sociálních supersystémů v sobě nese stejnou složku.

A jak to tedy vypadá s plány globálního prediktoru? Podle jeho plánů je nutné přenést současná centra v Evropě, stávající centra koncentrace řízení v Evropě, Anglii/Velké Británii a USA, tedy euroasijské i euroatlantické centrum koncentrace řízení, do nových základen jejich umístění. Euroasijské z Evropy chce převést do Íránu a euroatlantické zase do Číny. To je jejich úkol. Potřebují vytvořit nová dvě centra koncentrace řízení.
S ohledem na tento úkol začali zviditelňovat Írán. Provedli tam islámskou revoluci, vytvořili teokratický stát. To znamená, že ho začali připravovat, aby nahradil Saúdskou Arábii a stal se lídrem islámského světa.

S ohledem na rozšíření své hegemonie měl Írán převálcovat Irák. Válčili spolu osm let a jemu se to nedařilo. Tak mu přišla na pomoc západní koalice, Irák byl převálcován a Íránu se uvolnila cesta. Další etapou mělo být to, že ISIL vytvořený na základě arabského jara vedoucího k jeho zformování vyvolá globální stěhování národů, globální migraci, která smete evropské státy
a Rusko. Potom měla být podpora ISIL přerušena.

A ISIL jako takový je nepravidelnou armádou USA. Žádný terorismus nemůže existovat bez možnosti provádět bankovní operace, nakupovat zbraně, prodávat například tu jejich ropu, bez toho není životaschopný.
Každý terorismus je větví tajných služeb určitých států. Jinak by existovat nemohl.

Takže ISIL bude bojeschopným útvarem, dokud bude funkčním útvarem nepravidelné armády USA. A úkolem tohoto ISIL bylo smést evropské státy, státy Střední Asie a rozšířit válku na území Ruska, a potom by ISIL prostě přestal být podporován a Írán s Čínou by ho zlikvidovaly.

Čína by si zřídila svůj pás, svou novou hedvábnou stezku a Írán zase svůj koridor sever-jih.
Rusko jako takové by přestalo existovat a bylo by rozčleněno na malé státy bez suverenity.
Tak takto vypadal plán!

Jenže jak se říká: Co na papíře rovinka, v praxi samá roklinka.
Opakuji, že ISIL je nepravidelná armáda USA. A plán, na základě kterého měla být přeformátována Evropa, je plánem globálního prediktoru, který ale jako výkonný nástroj používá státní elitu USA.

Jenže zahraničněpolitické cíle samotné státní elity USA se dostaly do konfliktu s cíli řízení globální politiky globálního prediktoru. Zde se jejich zájmy prostě střetly. A místo hry s přihrávkami… Protože jak to mělo vypadat s tím ISIL?
Írán ho měl vytlačit, ISIL měl zajistit hromadné stěhování lidí svým terorem, těmi hromadnými popravami, které natáčeli na kameru, aby zvyšovali hrůzu obyvatel celé Evropy i světa.

Takže:
ISIL by ustupoval, Írán by mu šel v patách a ustavoval by všude svůj „normální“ islám. .ISIL by smetl evropské státy a Írán by zase šel v jeho stopách a ustavoval islámských chalífát.
A proč by mu ISIL v Evropě nedokázal čelit?
Protože jakmile by smetl ty evropské státy, tak by mu odepřeli další podporu. Rázem by přišel o financování, zbraně, o všechno.
Takže by se jednoduše rozložil a bez problémů by nastoupil Írán a v Evropě by zřídil islámský chalífát.

Jenže americká státní elita se vzepřela globálnímu prediktoru a ISIL ještě když byl teprve na syrském území, odmítnul přihrávat v té hře Íránu. Írán se podle plánu pokoušel ISIL porazit, jenže (ten nebyl oslaben a tak) mu nestačily síly. A zde došlo k selhání toho plánu, které všechno zamotalo a neumožnilo ho (v původní podobě) realizovat.

A kdo tedy mohl porazit (vzbouřený) ISIL?
Zbývala jen jedna síla, jenže se jednalo o sílu, která jim stojí v cestě z hlediska jejich plánů zřízení čínské hedvábné stezky a koridoru sever-jih Indie a Íránu. ..Jaká? No Rusko!
Rusko, které začalo obnovovat svou suverenitu. A co mohli podniknout proti tomu, aby se Rusko plně obrodilo?

Potřebovali, aby při dosahování vlastních cílů plnilo i úkoly pro globální prediktor.
A jaké jsou vlastní cíle Ruska? Bojovat na cizím území s co nejmenším krveprolitím a nepřipustit rozpoutání velké války na ruském území.
A v té chvíli to odpovídalo i aktuálním cílům (korekci plánu) globálního prediktoru, který potřeboval, aby někdo porazil ISIL, a uvolnil cestu Íránu.

Takže co udělal globální prediktor? Nebránil Rusku realizovat ruské cíle. Proto jsme vstoupili do Íránu, oj do Sýrie a porazili ISIL, ale teď bychom měli postoupit své místo Íránu.
Jenže my víme, že dokud v čele Ruska stojí gosudar Putin, tak se to nestane.

A také se to nestalo. Pamatujete na chování Íránu? Kdy nám jednou poskytovali přestupní letiště
a potom zase ne?
A také do toho zapadá to sestřelení našeho letadla Il-20. Proč?

Protože bylo třeba využít zapojení Ruska do války v Sýrii k vyvolání takových procesů, které by způsobily vnitřní transformaci Ruska, aby zde došlo ke státnímu převratu, majdanu a občanské válce.
A aby tohle všechno v Rusku propuklo, je nutné v něm vyvolat velké napětí. Pokud se to nestane, neprosadí se Írán jako centrum koncentrace řízení a Rusko jím bude s ohledem na faktickou skutečnost.

A opakuji, že Írán má z tohohle hlediska problémy od samého začátku, od počátku selhává. Vždyť i pro vyřešení problému s Irákem potřeboval pomoc západní koalice.
Írán je teď v počátečním stádiu formování centra koncentrace řízení a výsledkem je, že formát Astany stále více přechází pod kontrolu Ruska místo pod kontrolu Íránu a to dokonce i přes to, že je Turecko do formátu začleňováno dost natvrdo.

Formát Astany je sdružením všech turkických národů. Takže čeho chtěli dosáhnout?
Chtěli umožnit Rusku splnit úkol odstranění problémů z cesty Íránu a samo Rusko se v důsledku toho mělo zhroutit.
Jedním z největších problémů Íránu je Izrael.
Oni budou tak či onak muset ten problém Izraele vyřešit. Pamatujte si na prezidenta Ahmadínežáda? Na ty jeho antisemitské konference v Teheránu? Vše je ideologicky připraveno.

Jestliže však Írán bude ten problém sám řešit, tak ho to do budoucna odrovná, jednalo by se o Pyrrhovo vítězství.
A tak je nutné pod tu věc podepsat Rusko, aby to bylo Rusko, kdo smete Izrael.

Kdyby to udělalo, následoval by vnitřní výbuch, mám na mysli v Rusku samozřejmě. Takže vnitřní výbuch, státní převrat, občanská válka, malé bezmocné státečky, byl by to konec Ruska a Írán by prudce nabral obrátky jako centrum koncentrace řízení.
V tomto duchu to probíhá, chápete? Jedná se o proces.

A když ten proces nevidíte, a přemýšlíte pouze situačně, tak se můžete stále jen divit:
„Írán se přece měl stát centrem koncentrace řízení a najednou potřebuje 15-20 let, aby se jím stal a Rusko mu ten čas na to má zajistit. Ale v tom schématu přece všechno je. Nesmíte však hodnotit statické stavy ale běžící proces.
Když ten proces uvidíte, tak vše zapadne na svá místa.

A to hlavní, ještě jednou. Při řízení složitých sociálních supersystémů nesmíte hodnotit statické stavy ale běžící procesy. Teoretické základy, jak se taková analytika dělá, jsou vyloženy v pracích vnitřního prediktoru SSSR, v tlustých knihách.

17:42

K další otázce od Viktora. Valeriji Viktoroviči řekněte, mám pravdu, když si myslím, že ten takzvaný olympijský tanec ruského týmu pod bílou vlajkou byl upevněním nové algoritmiky v diplomacii Západu? Ve vzájemných vztazích států?
Kdy trest předchází nepodloženému obvinění, podezřením nepodloženým důkazy, po kterých okamžitě vyžadují přiznání viny, jinak bude trest ještě surovější. Vždyť právě po té olympiádě v Pchjongčchangu se to proměnilo v normu.
Jak můžeme takové partnery vrátit zpět do rámce adekvátní algoritmiky vzájemné součinnosti?

Ta olympiáda pro nás byla samozřejmě událostí symbolickou, významnou a bolestnou. Ale jde jen o jednotlivost, o dílek velkého problému.
 

Tento týden byl do funkce soudce (Nejvyššího soudu) ustanoven Kavanaugh v USA. A co v souvislosti s tím vyšlo najevo?
Existuje takové hnutí Me Too, kdy si jakákoliv žena může vzpomenout na událost 15-20 let starou a tvrdit, že se stalo to a to, zveřejnit to a žádat zadostiučinění, a muž nemá právo to popírat. Jestliže se pokusí to popírat, tak je označen za zplozence pekla a je nucen se ospravedlňovat.

Harvey Weinsteina tak připravili o peníze i sociální postavení. A jaký to byl slavný producent. Všechny herečky snily o tom, skončit s ním v posteli, aby tak získaly roli. Všichni věděli, jak se k takovým rolím dostávají, ale před dvaceti lety to bylo normální a dnes se ta dotyčná najednou cítí ublížená. Navíc není nutná ani sama ta skutečnost.
 

V tom případě Kavanaugha se to stát mohlo, ale také nemuselo. Co se vlastně stalo, si ta dotyčná nepamatuje, protože byla opilá. A je přesně známo, že mezi nimi k ničemu nedošlo, protože tam v kritické chvíli vstoupil jeho přítel a Kavanaugha od ní odvedl. Takže se nic stát nemohlo.
Ale potenciálně se to přece stát mohlo?!
A proto Kavanaugh nesmí být kvůli tomu jmenován. To znamená, že když vás někdo obviní, nemáte už právo se ani bránit, musíte to rovnou odčinit.

Proč je tento algoritmus kádrové čistky, který na Západě už nabyl groteskní podoby, proč je používán i proti Rusku?
Nemohlo by tomu tak být, nebýt jednoho ale. Toho radostného zpěvu pod tím bílým hadrem, toho zpěvu ruské hymny.

Takže když místo toho, abychom o něco usilovali a dali jasné ultimátum, že jedeme na olympiádu jen s vlastní vlajkou... A udělat to šlo, bez problémů.
Stejně jako to mohla udělat Severní a Jižní Korea, které tam vytvořily jednotný tým. Prostě je postavily před hotovou věc a nikdo ani nepípnul. Rusko mohlo klidně říci:
„Všechny ty vaše nepodložené domněnky, celá ta vaše kampaň na očernění Ruska nic neznamená. Napřed přeložte fakta, a potom se o tom budeme bavit. A zatím tam Rusko pojede s vlastní vlajkou. A jestli to neumožníte, tak tam nepojedeme vůbec.“

Jenže pro tu naši takzvanou „elitu“ je to nepřijatelné, není toho schopná. Oni… Jak bych to vyjádřil. Pro ně ponižování páníčkem není jen norma, je to něco, po čem vroucně touží.
Byl natočen takový film o rytířích kulatého stolu, který se podle mne jmenuje První rytíř, kde vystupuje Malagant, který zajme tu dívku a předvádí jí, jak se mu podřizují lidé, jeho lidé. Sám jí roztrhne šaty a ukáže na jednoho z nich: „Tos udělal ty?“ „Ano, já pane.“ Čímž si vyslouží ránu do obličeje a je šťastný, protože slouží svému pánovi.
Tak tuto normu vztahů v řídícím sboru vnucuje globální prediktor celému světu.

Právě tohle. Nehledě na to, že tam spolu v tom filmu jako bojují a vítězí rytíři kulatého stolu, tak ve skutečnosti ideologicky nejsou zvýrazněni, protože se s nimi autor scénáře, režisér neztotožňují. Zatímco v tom Malagantovi, který lidi ponižuje, se vidí a tak ho v tom filmu znázornili věrohodně.
A to se projevuje všude, v celém životě, v celém řídícím sboru. Všude je to vnucováno všemi způsoby.

A naše řídící elita si prostě vroucně přeje být ponižována, urážena, dostat okovanou botou do držky. Všichni o tom sní, ti Děripaskové, Šuvalovové si to vroucně přejí, protože to znamená páníčkovu pozornost. To je to jejich zvrácené myšlení, které se projevuje i při řízení státu a hrálo roli při naší účasti na olympiádě.
Takže kdyby to naše elita neudělala, tak by k nám nebyl uplatňován takový přístup.

Je také nutné vědět, že mají-li lidé svou sebeúctu, a nesmlouvavě se jí za všech okolností drží, tak to nefunguje. Právě proto se projevuje taková nenávist k našemu ministerstvu zahraničí ze strany veškeré „elity“, jak ji předvádí Žirinovskij.
Protože naše ministerstvo zahraničí přesně a důsledně, bez emocí řídí situaci k logickému konci, aby to vyřešili jednou provždy a dali najevo, že s Ruskem se takto jednat nebude.

To je to, co tak vyvádí z míry Žirinovského:
„Jak to, že s námi takto jednat nesmí? My si přece takové podmínky přejeme! Páníček je připravený nás uznávat jen za takových podmínek.“

Proto je třeba v klidu pracovat na kádrové očistě státního řízení a je třeba v klidu vydržet útok a nepodlehnout provokacím.
A tím spíše, že se za všemi těmi provokacemi ukrývá past na Rusko, ze které potom už neunikne. Past, za kterou se ukrývá obrovské krveprolití, státní převrat
a občanská válka v Rusku, až k zániku Ruska jako státu.
A naše území se promění v surovinový… Ani ne přívěšek, ale prostě v těžební území, čistě v území pro těžbu zdrojů pro Západ, nebo pro nová centra koncentrace řízení - Čínu a Írán.
A to se nesmí stát, proto musíme jednat s rozmyslem.

26:19

Další otázka je také od Viktora. Valeriji Viktoroviči, vy ve svých pořadech pravidelně říkáte, že jestliže příliš tvrdě zatočíme s našimi podpindosníky, tak je tím vyprovokujeme k tomu, že nám zařídí Sajano-Šušenské havárie…
- Chviličku, to jsem nikdy neřekl. Já jsem naopak vždy říkal, že je nutný tvrdý přístup, odpor. Ten člověk si to poněkud špatně vyložil, zase slyšel něco jiného. Ale doufám, že se k tomu vrátíme, pokračujte v otázce.

Zařídí Sajano-Šušenské havárie, globální katastrofu atd. A že to je ten důvod, proč Putin nedělá to, co od něj tak dávno lidé očekávají.
Nezdá se vám, že naši nepřátelé i tak už spustili plnou sabotáž zaměřenou na svrhnutí Putina?
Nezdá se vám, že už tak dělají vše, co je v jejich silách?
A jestliže nedělají, tak co je zadržuje? Proč nevyužívají tento trumf?
Vždyť si to odnese jen lůza a Putinovi tak spadne rating.
Možná bychom se neměli bát, ale začít jednat?

My se nebojíme a jednáme a nikdy jsme se nebáli, proto také pracujeme. Hlavní problém je v tom, co má ten člověk na mysli pod tvrdými kroky. Víte, politika, to je umění možného. A jestliže se chcete, jak navrhuje ten člověk v otázce, podobat býkovi v aréně, abyste tak pobavili všechny okolo a nakonec vás podřízli a servírovali k večeři, když můžete dosáhnout svého cíle jinak, budete-li jednat správně.

Ta situace se teď v mnohém podobá situaci v roce 2003, kdy Putin teprve začínal.
Je to velice závažná situace. Musím říci, že veškerá ta naše takzvaná „elita“ a úřednický aparát nikdy nebyly proruští, nikdy nebyly vlastenečtí, vždy pracovaly proti Rusku.
Je třeba chápat situaci a nedohánět je k tomu, aby začali s globálním ničením veškeré struktury našeho státu. To nesmíme dopustit.Musíme vytvářet takové podmínky, za kterých bude nekompromisně probíhat očista aparátu. Čelní střet může vyvolat globální zhroucení.

A proč už teď neorganizují Sajano-Šušenské havárie po celém Rusku?
Z jednoho jednoduchého důvodu, že si to neodnese jenom lůza, protože se zhroutí celé Rusko
a jejich služby, služby těch parchantů, kteří dali Putinovi ultimátum s ohledem na penzijní reformu, tak jejich služby už dál páníček potřebovat nebude.
Páníček vždy odrovná všechny, kteří už splnili svůj úkol. A navíc si tím u něj oko žádné neudělají, protože páníček do určité míry potřebuje ruské zdroje, včetně těch energetických a výrobních, nejen ty přírodní. A oni to tím všechno zničí, stanou se nepotřebnými a budou přednostně zlikvidováni. To si oni uvědomují.

Takže zde hrajeme o vyvažování zájmů. Oni mají za svůj cíl zachovat výrobní potenciál, tedy pouze ten zbytkový, a my ho zase potřebujeme rozvíjet. Máme tedy rozdílné cíle. Naším zájmem je zachovat náš stát a obnovit jeho suverenitu. Takže musíme vytvářet takové podmínky, aby svým jednáním pracovali pro zájmy Ruska, aby jim vždy sice jen trošičku, ale dostatečně chybělo k dosažení plné motivace nechat zhroutit celý stát a zahynout společně s ním.

Touto cestou obnovíme Rusko. Putin celých těch 18 let, kdy se nachází na tom mocenském Olympu, mám na mysli i ve funkci premiéra, jedná právě tímto způsobem. On ví o prohnilosti celého toho úřednického sboru v Rusku.

Na jednom televizním kanálu dávali pořad, kde přímo jeden z regionálních úředníků místní úrovně řekl zcela na rovinu, že je mu Rusko jako takové zcela ukradené, že nesnáší to místo, kde žije, že není žádným ruským vlastencem. A přitom řídí celý kraj!

A takových lidí tam bylo dosazeno… Oni je tam dosazovali velice dlouho. Začali s tím od roku 1970, kdy začali připravovat kádrovou rezervu už v širokém záběru. Od roku 1970. A vy byste si přáli, aby se to změnilo ze dne na den?
Takový zlom v podstatě odpovídá i zájmům globálního prediktoru. Jestliže dojde k takovému zlomu Ruska, který ho zničí, tak bude globální prediktor spokojený. Zvýší se mu tím náklady, ale stejně bude spokojený.

Jenže je tu ta věc, že ten zlom Ruska musí z hlediska globálního prediktoru proběhnout až v okamžiku, kdy již nebude potřebovat služby Ruska s ohledem na stabilizaci situace ve světě. Takže když se ho pokouší vyvolat teď, tak vstupují do konfliktu s globálním prediktorem. Problém je však v tom, že všichni naši podpindosníci a větší část státní elity USA to nechápe.
Oni přemýšlejí pouze v rámci vnitřní a vnější politiky a tu globální nechápou.

Přemýšlejí pouze v paradigmatu nezávislých větví moci a nechápou, že větve nemohou existovat samy o sobě, že reálně ve společnosti existují druhy sociální moci a nejen ta zákonodárná, výkonná a soudní moc, že tu ještě je ta ideologická a konceptuální.
A teď tato jejich neznalost staví celý svět na hranu jaderné katastrofy v důsledku boje americké státní elity s globálním prediktorem.
Jestliže s ohledem na to nebudeme postupovat opatrně, tak se civilizace na planetě Zemi zhroutí, se vším všudy.

A nezahyne přitom jen, jak bylo řečeno, ta lůza, a nezahynou jen podpindosníci, nepřežije to vůbec nikdo. Civilizace se bude muset na planetě obnovovat úplně od začátku. Otázkou ovšem zůstává, zda to bude lidská civilizace, nebo Nejvyšší předá intelektuální funkci rozvoje ekosystému na planetě Zemi nějakému jinému biologickému druhu. To už je otázka.

34:21

Další otázka. Valeriji Viktoroviči, mnohé zajímá, co se vlastně opravdu dělo v Moskvě v těchto říjnových dnech před 25 lety.

Provokace, provokace v plném rozsahu. Zrada Ruska ze strany takzvaných „patriotů“.
Výměna ekonomických formací nikdy neprobíhá jednoduše a vždy vyvolává sociální otřesy. Když ta situace nastane, je potřebná určitá společenská dohoda, aby byla nová sociálně-ekonomická formace státu přijata.
My jsme měli všelidový stát, všelidové vlastnictví a přitom u nás začali urychleně budovat kapitalismus. A proto... A dokonce i za situace, kdy se absolutní většina nechala zlákat tím, že se stanou vlastníky, že budou soběstační a v tomto ohledu jim to tedy hrálo do not, že na úrovni řízení nedošlo k odporu ze strany obyvatelstva.

Těch lidí, kteří chápali, jak jsou lidé podváděni, bylo velice málo, a zkoušeli to vysvětlovat, jenže lidé vždy chtěli jednoduchá řešení:
„Ukažte nám, kdy máme tasit šavli, koho pokosit dávkou ze samopalu a hotovo.“
Jenže takto se složité sociální supersystémy ve skutečnosti neřídí. Ty se řídí poněkud jinak.

Ale ten potenciál odporu k vybudování kapitalismu v Rusku byl obrovský a v roce 1993 ta situace dospěla ke kritické úrovni. Muselo se to tedy nějak řešit. Na jedné straně bylo třeba dosáhnout toho, aby se Rusko stalo surovinovým přívěškem Západu a přestalo být suverénním státem, a na druhé straně to lidé nebyli ochotni akceptovat.

A tak byl uměle vytvořen konflikt mezi Nejvyšším sovětem a prezidentem Ruska, Jelcinem. Jelcina zcela cílevědomě posunuli do zóny nelegitimity, aby jeho moc v důsledku státního převratu byla nelegitimní, aby bylo možné v budoucnu na tomto základě upřít legitimitu existenci státu v jakékoliv jeho podobě.

Jelcin si to uvědomoval. I ti, kteří stáli za ním, si to uvědomovali a ti, kteří mu jako čelili v Nejvyšším sovětu, si to také uvědomovali.
Byl to jejich společný cíl, zaprodat Rusko se vším všudy. Vždyť od samého začátku, když se Nejvyšší sovět, který měl z hlediska práva jako pravdu, postavil prezidentovi, tak se mu všichni vrhli vstříc, včetně armády a všichni říkali Ruckému:
„Soudruhu viceprezidente, my se vám podřizujeme. Prezident Ruska provádí státní převrat. …..Řekněte, co a jak s tím budeme dělat?“
„Nic nedělejte. Teď není třeba nic podnikat. Čekejte na rozkazy, já potom přijdu a všechno vám
…..řeknu. Já mám dvanáct kufrů kompromitujících materiálů. Vše je v pořádku.“
„Tak dobře“ a odešli.

Uplynul určitý čas a co se ukázalo? Lidé uviděli, že se jedná o žvanila, kterému se nedá důvěřovat, že to vše kormidluje ke krvavému rozuzlení, že je potřebné nějaké řízení, nějaká stabilizace ve státě.
A když ta věc dospěla až k té krizi, tak co udělal Ruckoj? „Přikazuji letcům, aby nasedli do letadel
a začali bombardovat!“
Cožpak takto se vydávají rozkazy? A koho jako měli bombardovat? Měli snad bombardovat města, ve kterých žijí lidé? Jen si povšimněte, že to bylo všechno provedeno tak, aby to zdiskreditovalo ideu vlastenectví.

Makašov se svými vojáky. Přepadení Ostankina. Všechny ty říjnové události byly zaměřeny jen na jedno, na diskreditaci jakéhokoliv vlasteneckého hnutí a to se jim povedlo na jedničku.
Takto se společnost přesvědčila, že tam nahoře neexistuje ani jediná společenskopolitická síla, která by bránila zájmy lidu. A tak se smířili:
„Ať je tam tedy třeba i špatná vláda. To je pořád lepší než občanská válka.“

Prostě se smířili a uzavřeli takříkajíc společenskou dohodu s Jelcinem podepsanou v podobě přijetí ústavy, okupační ústavy, připravující nás o suverenitu, což ale v té chvíli poskytovalo národu určitou stabilitu, aby se přeskupil, nabral sil a začal bojovat o obrození státu, o obrození suverenity. Což se také stalo.

A ve výsledku za pouhých sedm let z lidu vzešel lídr, který začal vést stát k obrození suverenity.
Všechno se to dělá cestou. A musíte si uvědomovat ještě jednu věc. No, o provokatérství všech těch rádoby „patriotických“ sil, „patriastů“ (patriot+pederas), obzvláště takových jako KPRF, se už přesvědčili všichni více méně myslící lidé.
Takže tu vyvstává otázka. A co máme dělat? Na koho se orientovat? Na jakou politickou ideu?

No na to je globální prediktor dobře připraven. On si vždy drží v záloze vše, aby mohl vyhovět:„Přáli byste si cara? Tady jich máte 7, vyberte si. Chcete demokracii? Tady máte 20 demokratických stran na výběr…“
Globální prediktor přece neví, kam se aktuálně přehoupnou preference lidí.
„Chcete patriotismus, komunismus? Tady máte 7-10 marxistických stran.“

Je připraven na jakoukoliv možnost, kterou může okamžitě začít posilovat. Lidé za tu dobu už pochopili, jak je vodí za nos prostřednictvím lídrů a politické strany nepodporují. Lidé také pochopili, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích, a že aby efektivně dokázali zachránit svůj stát, zajistili si své zájmy a mírové nebe nad hlavou, tak se musí sami aktivně zapojit do politiky.

To ale musí vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Musí mít znalosti o řízení těchto supersystémů, a ty jsou poskytovány pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR zveřejněných do června 2018.

Proto tu je taková snaha ze strany „elit“ za každou cenu tyto knihy zakázat. Jsou to omezenci, co s nimi naděláte. Kolikrát už jim Putin říkal, že nejde všechno zakazovat. Zakázané ovoce chutná nejlépe. A takto tomu sami dělají reklamu.
V carském Rusku zakazovali marxistické ideje, všechno zabavovali a lidi posílali na nucené práce. A čím to pro carské Rusko skončilo? A čím to skončí pro všechny ty podpindosníky, prokurátory
a soudce, pro ty poturčence horší Turka? Kteří začleňují knihy vnitřního prediktoru SSSR mezi extremistické materiály, do seznamu extrémistické literatury?

Oni si myslí, že je za to páníček pochválí. Jenže nepochválí.
Před páníčkem teď stojí úkol přípravy řídících kádrů schopných odvést svět od té hrany, na které stojí, od hrany globální ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy. Svět je teď třeba zachraňovat.
A adekvátní kádry je možné připravit pouze na základě Koncepce sociální bezpečnosti. A ti všichni, kteří se pokoušejí Koncepci sociální bezpečnosti zdiskreditovat, nějak ji pošpinit a zakázat, ti všichni jdou proti proudu, i proti svému páníčkovi. Oni sami to nechápou. A až to pochopí…?

Neměli být tak horliví, všichni ti prokurátoři ve své snaze posloužit USA a zasolit Rusku.

43:40

Další otázka je od Ludmily. Valeriji Viktoroviči, mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 vyhrála Francie. To mělo poskytnout Francii a Macronovi jistotu a stabilitu pro udržení Evropy v nadcházejících letošních podzimních událostech. Jenže Macron, který se nechal fotit s polonahými černochy, čímž Francouze šokoval, dost nerozumně tím zdrojem stability mrhá.
Znamená to snad, že na Francii a Macrona už se nedá spoléhat?
Nebo Macron stejně jako Francois Fillon jedná jako debil?
Podle trefného Lavrovova výroku?

A jsme zase u toho, že je třeba přemýšlet v procesech a ne situačně.
Takže v jazyce symbolů mělo vítězství Francie na mistrovství světa ve fotbalu posílit Macronovo postavení, aby on sám, aby stabilita státní moci ve Francii byla schopná ustát provedení prudkého manévru.
Ale jakmile to globalisté díky mistrovství světa zařídili, a jakmile Trump sklepnul lupy z Macronova saka, začala zase jednat státní elita USA, aby to všechno znehodnotila a udržela si pro sebe Macrona v závislém postavení, v jakém vždy tak jako tak byl. Ten klučík sám je absolutní nula. Vypovídající přece bylo, jak ho tam Trump tahal za ruku a on za ním šel jak oslík. On je i v životě, ve své řídící funkci přesně takový.

K moci dosadila Macrona státní elita a vyhovovat jí bude jen do té doby, dokud na ní bude absolutně, ale absolutně závislý. A jakákoliv stabilita, kterou mu zajistí globalisté, stabilita pro realizaci jeho vlastní politiky, musí být zásadně vyloučena.
Proto mu také zorganizovali tu ostudu, aby byl ještě více závislý na americké státní elitě. Neustále probíhá boj, ten boj stále probíhá! Ten proces se neustále vyvíjí. Nic nezůstává stát na místě. Byly nějaké cíle. Do jaké míry se je povedlo realizovat? Jak je teď nutné kvůli tomu manévrovat?

Fakticky je to tedy tak, že státní elita, americká státní elita bojuje s globalisty o Macrona
a výsledkem je snížení zdrojové stability státu nazvaného Francie, takže se může stát, že už nebude schopná splnit svoji roli, kterou jí vyčlenili kvůli těm událostem, o kterých jsem tenkrát mluvil, že k nim dojde asi někdy v září-říjnu…
Teď už jde o říjen-listopad. Vše se posunulo, ale něco mají v té době v plánu. A je to znát i při pohledu na všechny burzovní zprávy, na vnější politickou činnost i z těch útoků proti Rusku.

Jen se podívejte na ten příval vedený proti Rusku:
„Budeme útočit proti Rusku v kybernetickém prostoru. Rusko je vinno tím a tím...“
Hned z několika stran se to proti Rusku pozdvihlo. Takže se snaží Rusko vyřadit. Každý se snaží vyřešit svůj úkol v míře svého chápání.

Státní elita přece má také nějaký svůj pohled na věc. A co je jejich cílem? Zachovat Pax Americana, aby těm lidem, kteří se teď podílejí na četnickém řízení celého světa, zůstali jejich pracovní místa. Když budou USA od světa izolovány, tak o tyto své funkce přijdou a budou si muset najít jinou práci. Jenže oni neumí nic jiného než dělat dozorce otrokům. A je úplně jedno, jakou barvu kůže ti otroci mají.

48:02

Dále Alexej prosí napovědět, proč jsou teď tak vyzdvihovány různé bojové sporty typu smíšených bojových umění?
V SSSR, a to ani v osmdesátých letech, by nikdy média nedělala reklamu takovému surovému sportu. Teď to probíhá na těch nejvyšších úrovních. Dokonce i prezidenti se o to zajímají
a vyjadřují se k tomu. Nač je to dobré?
Má to za cíl jen vychovávat krutost u davu nebo ještě něco jiného?

Ještě něco jiného. Já jsem nejednou mluvil o tom, že pro Putina je práce na obnově ruské suverenity o moc těžší než pro Stalina. Stalin měl k dispozici ideu, ideu budování socialistického, komunistického státu, ve kterém budou lidé žít na principu:
„Člověk je člověku soudruhem, přítelem a bratrem“ místo toho, aby byl „Člověk člověku vlkem“, jak to funguje v západním světě.
Stalin mohl využívat oficiálně vyhlášenou ideologii, aby potlačoval veškerý odpor té prokleté kasty, jak říkal, partajní sovětské nomenklatuře, úřednictvu.

Putin tuto možnost nemá a tak musí manévrovat v podmínkách, kdy je u nás oficiálně zakázaná státní ideologie přímo článkem ústavy, a kdy reálně žijeme v sociálně-ekonomické formaci, která přímo předpokládá existenci vztahu pán-otrok, kde všichni chtějí být tím pánem.

A tato sociálně ekonomická formace se ze svého ideologického, konceptuálního hlediska ničím neliší od státu, jakým bylo například Římské impérium, které všude budovalo amfiteátry, kde bojovali gladiátoři. To nebyla jen zábava.
Gladiátoři bojující bez pravidel těmito podívanými uchvátí lidi energeticky, degradují je na zvířecí typ struktury psychiky, kdy se dají řídit prostřednictvím instinktů.

Takové obyvatelstvo je potom zcela ovladatelné. A to je přece tím cílovým úkolem řízení této konceptuální moci v těchto společenských vztazích, kdy existuje pán a otrok, splnit úkol, aby lidé měli výlučně zvířecí instinkty, aby jim dělalo dobře, když jiní spolu před jejich očima vzájemně bojují a zabíjejí se.

To proto taková propaganda, jedná se o konceptuální propagandu, je to propaganda, která umožňuje globálnímu prediktoru uplatňovat ve světě své řízení, aby dokázal řídit a manipulovat dav.
Putin tohle nemůže nebrat na vědomí. A tak do tohoto řízení vstupuje a ten proces koriguje v míře svých možností.

51:54

Dále je tu otázka od Stanislava z Moskvy. Valeriji Viktoroviči, proč při veškerém svém intelektuálním lidském potenciálu Rusko neustále zaostává za Západem v technologickém rozvoji a už dvakrát ho v historii muselo dohánět prostřednictvím modernizace?
Za Petra I., když se z něj stávalo centrum koncentrace řízení eurasijského křídla globálního prediktoru a za Stalina, když šlo svou rusko-sovětskou cestou, přičemž v obou případech s pomocí velkého množství zahraničních odborníků.
Možná je to kvůli tomu, že v Evropě životní podmínky podněcovaly lidi k technickému pokroku
a Rusko kladlo větší důraz na biogennost, ovšem bez větších úspěchů také proto, že mu Západ se svými válkami neustále bránil stejně jako Aztékům a Inkům?
Vliv mohlo mít i Mongolsko-tatarské jařmo.

Žádné Mongolsko-tatarské jařmo nebylo, existovala tu forma spojeneckého státu v podobě hordy. Jednalo se o unikátní státní útvar a my jsme už o tom nejednou mluvili.
Co se týká toho Ruska. Rusko nikdy v intelektuálním ohledu za Západem nezaostávalo, dokonce bylo vždy intelektuálně před Západem.

Celý ten problém spočívá v tom, že státní řízení Ruska bylo vždy západně orientované, nadšeně prozápadní. Vždy se snažili dostat se na Západ na úkor ruských zdrojů.
A vždy probíhalo cílevědomé potlačování jakékoliv ekonomické, politické, technologické mysli v Rusku.
 

Příkladů toho je spousta. Právě u nás byla například vyvinuta děla nabíjená zezadu, která na Západě ve středověku nedokázali vyrábět. Také u nás byly vyvinuty drážkové hlavně u pušek, když to na Západě ještě neznali. Stačí říci, že v 16. století, kdy západní teoretici uvažovali o možnosti použití pušky na soustředný cíl, naši střelci už stříleli ptáky kulkou, ne broky, ale kulkou.

To znamená, že kvalita výroby našich zbraní byla několikanásobně vyšší. Smuta potom zcela tu technologickou převahu Ruska znehodnotila a tak nám nakonec nezbylo, než dohánět. Ale mohli jsme dohánět díky vlastním zkušenostem.
Petr I. ještě mohl dohánět díky našim vlastním zkušenostem, a stavět své lodě, které byly lepší než ty ze Západu. Přičemž i Petr I. byl vychováván jako prozápadně orientovaný, aby tak s konečnou platností zničil Rusko jako konkurenta Velké Británie, globálního prediktoru ve smyslu jeho zformování jako alternativního centra koncentrace řízení.
Navzdory tomu však Petr I., který převzal carství scházející na úbytě, za sebou zanechal impérium, které se stalo subjektem globální politiky, jakým je prakticky doposud.

Dále, vezměme si třeba období před revolucí. Jak jednali carští úředníci? Cožpak upřednostňovali naše zbrojaře? Ne. Jeli a koupili nanicovatou Berdanovu pušku. Dovezli jí a řekli: „Tady máte pušku“. Když se na ni podívali naši zbrojaři, tak si řekli, že to není žádná puška, předělali ji
a vyrobili.

A co naši generálové? Neváhali a běželi za Berdanem: „Podívej na svou pušku.“ A on: „To ale vůbec není moje puška.“ „Ale to víš, že je, tady máš peníze.“
V celém světě je puška Berdan II russian rifle, ruská puška, a u nás je to Berdanova puška.
Kulomet Maxim. Úplně stejný případ. Revolver Nagant. Zase to samé. A opakovací puška Mosina? Tou byla vojska vyzbrojena jen zázrakem. Všichni generálové se bránili. A proč? Protože Rothschild řekl, že musí mít pušku Nagant. Jenže ať se snažili, jak chtěli, tak prostě v soutěži s puškou Mosina vyhrát nemohla.

A tak to vyřešili jinak, jednalo se přímo o geniální východisko ze strany globálního řízení. Takže ano, armáda byla vyzbrojena puškou Mosina, ale řekli jim, že aby mohli zařídit její výrobu i v zahraničí, musí něco malého převzít z pušky Naganta.
Mosin má dobrý zásobník, potom na něj přešly prakticky všechny státy. „Ale konstrukci si vezměte z pušky Nagant.“ A oni s tím souhlasili. A co bylo výsledkem? V době, kdy všechny státy přecházely na patrony s drážkou, jsme my byli my nuceni kvůli tomu zásobníku dál používat patrony s obrubou.

A to už má velmi podstatný technologický vliv na konstrukční myšlení. Kvůli tomu byly potom například velké problémy s puškou SVT-38 a 40. A takových věcí byla spousta. Těch způsobů jak brzdit technologický proces…
Nejen naši se vždy snažili ve všem Rusko podrazit, ale ještě tomu napomáhalo řízení zvnějšku. Ve výsledku jednání naší vlastní řídící „elity“ jsme za 1. světové války ještě neměli chemický průmysl, letecký, automobilový ani výrobu motorů. Prostě jsme tu neměli absolutně nic, byli jsme jen surovinovým přívěškem Západu.

V době, kdy se na Západě už všude vyráběli spalovací motory, jsme u nás pokrokově v technologii začali zavádět parní stroje. Tak rychle jsme se rozvíjeli. Nestačí jen mít vědecký potenciál, ještě je také nutná jeho tvůrčí realizace. A za Stalina se to dělo. A po Stalinovi? Co pozdvihlo Japonsko?

Vykupovalo všechny nízkonákladové noviny, kde se otiskovaly zlepšovatelské návrhy, nízkonákladové noviny podniků. Vykupovalo Mladého technika, Techniku mládeže, Vědu a život, kde byly otiskovány různé vynálezy, které potom realizovalo a patentovalo.
Teď se pozvolna rozbíhá náš automobilový průmysl. Asi před dvěma lety se sešli všichni automobiloví průmyslníci, já si teď nevzpomínám, jak se ta akce jmenovala, ale co je podstatné? Jeden z vystupujících tam řekl:
„Světový automobilový průmysl je teď v krizi, protože mozky z Ruska k nám už neutíkají a my nemůžeme využívat jejich technologický vývoj. Jsou jim vytvářeny podmínky, aby zůstávali v Rusku a uplatnili se v národním automobilovém průmyslu.“

To proto nám neustále vnucují, že neumíme vyrábět dobrá auta, abychom tu neměli vlastní průmysl a všechen náš technologický vývoj odcházel na Západ. Zapomněli jste, jak jsme po 2. světové válce udávali tón světové módě? Poběda, potom GAS-21, potom GAS-24. A co provedli s vývojem GAS-24?
Chruščov odvezl 6 prototypů do Belgie: „Hm, dobré auto.“ Tak je naložili do letadla a odvezli do USA. Technologickou dokumentaci ze závodu také poslali do USA. A potom se na světových trzích objevil Dodge, slízl veškerou smetanu a když se po něm na těch trzích objevil náš GAS-24, tak všichni ve světě řekli: „Co je to za novinku? Vždyť je to Dodge!“ A hotovo. Rusové jsou nuly.

Všechno je to o řízení. Rusko bylo vždy bohaté na samorosty vynálezce. Jen díky tomu zůstalo Rusko také vždy stabilní, jen díky tomu. Ať už se v Rusku děje cokoliv, tak úplně zničit se jim ho nedaří, protože lidé jsou tu tvůrčí, iniciativní a konceptuálně mocní.
A teď před námi stojí úkol, aby se konceptuálně mocným stal každý člověk, všichni lidé, protože tu je ten diktát času a každý člověk musí vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Potom dokáže ochránit zájmy své i své rodiny. Po celý tento pořad už od první otázky o tom neustále mluvím.

Musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Musíte být konceptuálně mocní. Potom Rusko už nikdy nebude muset nic dohánět a vždy bude na čele všech ostatních. Jako když... Vždyť se podívejte na vesmír. Tam přece nikdy nikdo nemůže soutěžit s Ruskem, ani v jednom aspektu.
A odpusťte si ty pohádky o tom, jak prý někdo letěl na Měsíc. Vždyť nedokázali sestrojit ani vlastní vesmírnou stanici. Prý tam třikrát letěli, to určitě, na ten svůj Skylab. Vždyť jak ten Skylab vůbec mohl vzniknout?

Když začalo být jasné, no když trofejní Němci svůj potenciál vyčerpali a začalo být jasné, že rozvoj amerického vesmíru zaostává, a že ve výsledku mohou USA zcela skončit se svým vesmírem
a nedočkat se toho, až SSSR přestane existovat a vzdá se kolabujícímu Západu... Jak o tom horoucně snila sovětská partajní nomenklatura, a jak to nakonec také zrealizovala.

Tak bylo přijato rozhodnutí podpořit americké vesmírné odvětví díky převádění našich technologií na Západ. A jak to bylo provedeno? Udělal se společný let. Pod rouškou toho společného letu jim předali i technologii výroby vesmírné stanice a další technologie. A tak se ještě nějakou dobu ten jejich slavný vesmírný program udržel. Jinak by byli zcela nahraní.

Nám stačí, když nás nechají na pokoji. Musíme jen osvobodit ten tvůrčí potenciál mas a potom půjde všechno. Vždyť si vezměte, jak to u nás jde stále dokola. Řídící elita lidi utlačuje, utlačuje je stále víc až do bodu, kdy nastane výbuch a Rusko tu řídící elitu smete. Nastoupí další řídící elita, která zase tlačí, tlačí, dokud nenastane další výbuch. Proto si nemyslete…

Panstvo po říjnové revoluci uletělo do Paříže a potom se ptalo: „Proč to potkalo právě nás? My přece byli tak skvělí a ten dobytek jsme přece tak dobře řídili.“ A tato současná takzvaná „elita“ jede podle stejného algoritmu. A co je na tom nejzajímavějšího? Oni se ani nedokážou udržet u vesla delší dobu, staletí.

Čím byla charakteristická mládež, synové a dcery sovětské partajní nomenklatury? Že se nedokázala v životě prosadit. Mnozí z nich zemřeli v bídě, přestože byli na samotném vrcholu. Byli přece tou zlatou mládeží, která měla otevřeny všechny možnosti. Když byla v Sovětském svazu průměrná výplata 120 rublů, tak pro ně 120 tisíc bylo jen pár drobných. A jak skončili?
Propadli se do nicoty. A jak to vypadá dnes s tou zlatou mládeží, s těmi rozmazlenci? Úplně stejně. Vyrůstají a nic neumí. A co bude výsledkem toho, že současná elita utlačuje Rusko, aby se zavděčila Západu? Tak ať se potom neptají, čím si to zasloužili, až jim to Rusko zase vrátí.

- Podrobněji se o tom můžete dočíst v pracích Fondu konceptuálních technologií a konkrétně v analytických zprávách „Revoluce je nevyhnutelná ? nebo !“ a Západ a SSSR, jak ve skutečnosti probíhala „studená válka“, A ještě jednou Západ a SSSR, jak ve skutečnosti probíhala „studená válka“. Tam najdete velmi mnoho faktologie, o které dnes mluvil Valerij Viktorovič.
- No, není jí tam tak moc. Jedná se jen o nastínění té otázky. Vše, co je tam uvedeno je třeba ještě rozvést a rozepsat. Ale je to tam nastíněno celkově, to ano.

- To byla dnes poslední otázka.

A to vyvolává otázku… Když využiji poslední otázku, tak to přece vyvolává otázku, jak bude probíhat ta transformace? Tak tu elitu zase svrhneme a co míra krvavosti? Chceme tu zase mít občanskou válku? Chceme vyvolat globální otřesy?
Ne, nic z toho nechceme. Proto si musíme osvojit, získat znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů, abychom dokázali vstupovat do řízení těchto procesů a snižovali krizovost jejich vývoje, těch procesů, a abychom se vstupem do těchto procesů dokázali zmocňovat jejich řízení, což vlastně znamená umět vstoupit do jejich řízení.
Když vstoupíte do procesu, vstoupíte i do jeho řízení. To musíme udělat. A bez znalostí se to neobejde.

A ty znalosti naleznete pouze v jednom zdroji, a tím jsou práce vnitřního prediktoru SSSR, zveřejněné do června roku 2018. V těchto pracích najdete všechno, včetně toho, jak máte začít myslet v procesech, tedy jak dělat analytiku.
A proto si pamatujte, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a pro své zájmy, a v míře svého nepochopení na toho, kdo toho ví a chápe více. Rozšiřujte si míru svého chápání.
Znejte a chápejte toho více. Osvojujte si znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. Čtěte knihy vnitřního prediktoru SSSR. Buďte konceptuálně mocní.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.
Do příštích setkání.

Diskuse: http://www.vodaksb.eu/diskuse/otazka-odpoved-v-v-pjakina#comment-166906