O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

scéna z aktuálního hollywoodského zombie-trháku "Světová válka Z"

 

...částečně metodou prostých úvah.

Stereotypy myšlení a chování jsou z určité části jsou formovány kulturou, kulturním prostředím. Projevují se například v tom, že většina si neuvědomuje, že nějaká alternativa (alternativní koncepce) stavajícímu systému (koncepci) může vůbec z principu existovat, mají za to, že současný stav civilizace vznikl postupným "samo sebou" vývojem, je přirozený (kulturou se v tomto smyslu rozumí vše, co není předáváno geneticky, tedy veškerý objem informace v jakékoliv formě, nacházající se v dané společnosti, který není dalším generacím předáván geneticky).

Lidé různých kultur se chovají ve stejných situacích různě, včetně úplně automatických, bezprostředních reakcí. Je tedy "něco", co v člověku formuje kultura, prostředí ve kterém vyrůstá, co ovlivňuje v nějaké míře jeho chování, a existenci čehož si člověk převážně neuvědomuje. To "něco" jsou kulturou podmíněné stereotypy myšlení a chování. Někteří lidé se do konce života nedostatnou z této pomyslné "ohrady", tj. nepřekonají tyto stereotypy myšlení a chování, chovají se v jistém smyslu v určitých situacích automaticky, na stejný "vstup" je vždy stejná "odezva" (odtud termín "biorobot", "bioautomat", což je popis, nikoliv nadávka). S využitím tohoto faktu je možné manipulací obsahu kultury "programovat" statisticky předurčenou reakci určitého podílu lidí žádaným směrem, což dnes získalo název "sociální/kulturní engineering" a na Západě je to mj. vysokoškolský obor, i když metoda sama tady byla odedávna. V otevřeném režimu se ale pochopitelně učí jen neúplná verze.

Dá se tedy říct, že jedinec je v nějaké míře (každý v jiné) produktem kultury, prostředí, ve kterém vyrůstal. Pak je na místě otázka, co je v dané kultuře objektivně dobré a co špatné (z hlediska mj. duševního zdraví, vývoje jedince, "startovní čáry" kterou mu kultura do života poskytuje atd., či jinak - z hlediska cílu hierarchicky vyššího řízení) a pokud dojde k identifikaci negativních faktorů, dalším krokem duševně zdravé společnosti by logicky měla být snaha o jejich odstranění.

Nová informace, kterou se jedinec dozví, nevstupuje do prázdna, ale do systému existujících stereotypů a algoritmů myšlení, dosavadních zkušeností, padá mj. na půdu světonázoru jedince (který je zčásti formován na nevědomé úrovni kulturními stereotypy). Pokud je nová informace konfliktní s jedním nebo více stereotypy, jedinec ji není příliš schopný přijmout ihned, i když je správná, racionálně podložená apod. Například, do 15-16 století, kdy všichni "věděli", že země je středem světa a plochá, bylo by většinou marné vysvětlovat kinematiku nebeských těles, kepplerovy a newtonovy zákony, ukazovat data z pozorování atd. Pravděpodobná reakce by nakonec byla "to je sice pěkné, ale... (každý ví, že země je plochá)". Teprve když postupně došlo ke záměně pojmového aparátu používaného společností (tj. ke změně kultury), začaly být zaváděny pojmy jako "zeměkoule", "sluneční soustava" a podobně, došlo ke změně stereotypů myšlení a teprve pak většina novou myšlenku přijala. Změna paradigmatu začíná vždy změnou používaného pojmového aparátu.

 

Matrice ve filmech

Filmy obecně a hollywoodské "blockbustery"(trháky) zvlášť, jsou mimojiné nástrojem behaviorálního programování populace, nástrojem řízení/kontroly, a to na poměrně vysoké prioritě obecných prostředků komunikace/kontroly/agrese (vysvětlení viz materiál MIM).

Behaviorální programování se týká v podstatě 99% hollywoodských filmů, v důsledku "samo"řízení scénáristů, producentů a dalších (i když nějací "zasvěcení" se v tamní hierarchii určitě nacházejí). Není náhoda, že dlouhodobě, a v poslední době obzvlášť, je chrleno takové množství katastrofických, apokalyptických a postapokalyptických, dystopických nebo utopických filmů. Jedná se o programování očekávání, že všechno půjde k horšímu, metodu podvědomého stresování cílové skupiny, zvyšování úrovní vnitřního antagonizmu (pnutí) ve společnosti a tím redukce tvořivého potenciálu (zásoby stability a potenciálu supersystému, v terminologii Dostatečně všeobecné teorie řízení - DVTR).

Pro identifikaci matric a programování ve filmech stačí většinou sledovat (pokud už) trochu s odstupem a všímat si morální stránky chování postav a celkového poselství, i když tady je často na první pohled "vše v pořádku" (happy-end), a "virus" se nachází na hlubší úrovni. Dobrý příklad pro studium je například Cloud Atlas.

Negativní matrice se dají předpokládat u filmů s biblickou tématikou, apokalyptických, katastrofických, dystopických, vykreslujících negativní varianty budoucnosti (například různorodé variace na téma globální fašizmus). I pokud dílo neobsahuje matrici záměrně, jedná se v takovém případě o posilování biblické matrice/egregoru, (ne)vědomou práci na biblickou koncepci, ilustraci principu "každý pracuje podle míry svého chápání na sebe, a podle míry nechápání na toho, kdo chápe více".

Přítomnost "zbytečné" symboliky je v takových filmech často faktem, otázkou je pouze interpretace. Jedním z příkladů takové symboliky je film Wrestler, jehož rozbor zde byl zveřejněn zhruba před rokem.

Na druhou stranu je třeba říct, že matrice samotné nejsou jen negativní, jsou jen nástrojem, prostředkem. Koncepce jsou ve vztahu k objemnějším matricím druhotné, jsou vyjádřením matric v pojmech (slovy), soupeření koncepcí je vlastně odrazem soupeření matric (ty jsou v obrazech, nikoliv pojmech) na hlubší úrovni. Příkladem pozitivních matric je například dílo Puškina v podstatě od prvního písmene do posledního, film "Bílé slunce pouště"(Белое солнце пустыни) a mnoho dalších. Často se pozitivní matrice objevuje jako reakce kolektivního nevědomí společnosti na informační útok negativní matrice. To je pravděpodobně příklad fenoménu Puškin, jako reakce ruské civilizace na biblickou koncepci. Pravda, rozpoznání "faktoru prostředí" trvalo stovky let, to je podmíněno kolektivní algoritmikou ruské civilizace, která je typu Blok, nikoliv Konglomerát (viz níže), v důsledku čehož trvá "sladění" jednotlivých prvků a informačních toků déle. Pokračováním (nejen) díla Puškina a další kolektivní reakcí ruské civilizace (nejspíš s podporou kolektivního něvědomí zbytku světa) se dá chápat objevení se KSB(KOB) na konci 80. let, ke kterému také došlo víceméně "náhodou" (řetězem shod okolností, které byly za hranicemi ovlivnění jednotlivých účastníků toho procesu - například kdyby "se nerozpadl" SSSR, práce "Mrtvá voda" (jádro KSB) by velmi pravděpodobně nikdy nespatřila světlo světa a ležela dodnes ve stranických sejfech. Zánik SSSR umožnil, spíše přímo způsobil publikaci "Mrtvé vody"). Je to mimochodem další příklad "efektu opičí pracky", který je typický pro řízení v rámci biblické koncepce - 40 let pracovali na řešení jednoho "problému", ale v důsledku realizace cílů se objevil "bonus", který je pro ně řádově větším problémem.

 

Dodatek: Blok versus Konglomerát

V uskupení typu blok se nové prvky začleňují do celku po principu rovný s rovným a následně se hledá (pokud je třeba) nový harmonický režim fungování (stabilní stav), což si žádá nějakou dobu. Kulturní výměna mezi blokem a novým prvkem probíhá podle principu "to lepší z každého" - vzájemné obohacování.

Konglomerát je uskupení typu "metropole-kolonie", algoritmika přežití nese parazitickou podstatu. Příkladem je anglosaská civilizace, v minulosti například Řím a mnoho dalších. V krátkodobém horizontu dosahuje konglomerát svých cílů efektivněji, v dlouhodobém je méně stabilní, než blok. Je to analogie současného finačního systému založeného na úroku - je schopen stabilně fungovat jen při neustálém exponenciálním růstu. Jakmile se růst zastaví nebo zpomalí, systém kolabuje pod vlastní vahou.
 

Diskusní téma: O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 09.11.2013

Ne každý film nese v sobě matrici. Spousta jích slouží k vyvolání negativních emocí a nejistoty.
Stačí, když si uvědomíš, že timto filmem se někdo snaží tě naprogramovat. A nepoddávat se tomu. Přistupovat racionálně.
Snažít se uklidnit příjemnou hudbou, čtením knížky nebo podívat se na jiný, příjemnější film.
Důležité je vědět z čeho ten tvůj strach pramení, jestli má racionální jádro.

Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

Jana1 | 09.11.2013

Jádro není ve strachu ze smrti. Jen jsem přemýšlela nad tím, co se v případě, že člověk dostane takový virus, stane s duší. Jestli ji to taky nepoškodí. Možná se tomu usměješ, možná jen přemýšlím víc, než bych měla. Moc děkuji za tvé odpovědi.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 09.11.2013

Tak zatím, nakolik je mi známo, u nás se ten scénář nepřipravuje.
Každý by měl zvážit, jestli podstoupí riziko očkování, třeba proti té chřípce. I zde na webu jsou články, kde je psáno o škodlivostí různých vakcin.
O duší a dopadu na její stav nějakým vírem jsem dosud neuvažoval. Ale logickou úvahou by se dálo dojít k tomu, že stav tvé duše víc ovlívní tvoje vlastní myšlenky a číny, než nějaký virus.
To je asi jako se vzteklinou, proč by stav duše měla ovlívnit nakažlivá nemoc? Nebo třeba stařecká demece?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

Jana1 | 09.11.2013

Máš pravdu. Hledám asi "bubáky" tam, kde nejsou.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

y | 10.11.2013

vypočuj si doktora Hnízdila

http://www.youtube.com/watch?v=0Gy4frLKdwc

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 10.11.2013

Velmi zajímavá přednáška, díky za odkaz.
Kdyby pan doktor tak často nevzpomínal Havla, tak bych si řekl, že studuje KOB.:)

Re: Re: Re: Re: Prosba

Hox | 06.12.2013

Detailní rozbor Bloku a Konglomerátu je v nově zveřejněné části DVTR, kapitola 13.7: http://leva-net.webnode.cz/products/dostatocne-vseobecna-teoria-riadenia-kapitola-13-7/

Pro praktická studia ...

Petr | 08.11.2013

Zájemcům o tuto a s tímto související problematiku mohu doporučit vynikající knihu Lynn Picknettové a Clice Prince: Spiknutí hvězdná brána.

Díky

taurus | 08.11.2013

Hoxi, předpokládám, že je to tvoje úvaha. (?)
Stručně, srozumitelně, potřebné. Díky.

Re: Díky

Hox | 08.11.2013

ano. pokud by někdo chtěl v (poly)tandemním režimu upravit/opravit či rozšířit, jsem pro, je to víceméně základ pro zlepšení kvality materiálů a odstranění subjektivních nepřesností nebo neadekvátností, jiná cesta v principu není. Kdo by se také chtěl do budoucna podílet na procesu tvorby, třeba jen poukázáním na slabá místa nebo nesrozumitelná (ze svého pohledu), může se mi taky ozvat na mail, uvítám.

technická

Jana1 | 08.11.2013

Zasekla jsem se na slově blockuster :) Nemělo být blockbuster? Možná by bylo vhodnější české slovo "trhák" ?

Re: technická

Hox | 08.11.2013

samozřejmě překlep, opraveno

Re: Re: technická

w | 09.11.2013

Block buster je povodne slovo pre bombu ktora vyhodi do vzduchu polku bloku, druhotne sa to pouziva na oznacenie "trhakov". Preto je to lepsie, metaforckejsie vzhladom na Kob.

<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5

Přidat nový příspěvek