O prospěšnosti ruského čaje

O prospěšnosti ruského čaje

Uveřejnil: svasti asta 4.7.2009 (perunica.ru), překlad Aien

Následky oblíbenosti zahraničních čajů a kávy jsou teď víc než zřejmé. Rychle vzrostl počet infarktů, mrtvic a nervových poruch. Zčásti na tom má vinu zámořský čaj bohatý na kofein. Náš organizmus, geneticky formovaný staletí, je neschopný bez následků zpracovat větší dávku kofeinu.

Už akademik Pavlov zjistil, že kofein zesiluje procesy v mozkové kůře a zvyšuje jejich aktivitu. Alkaloidy čaje zase srdeční činnost, stahy myokardu se zintenzivňují a zrychlují. V důsledku toho člověk pociťuje příliv sil.Ale podobné popohánění duševní aktivity vede k vyčerpání energie.Častější a větší dávky kofeinu způsobují vyčerpání nervových buňek. Kofein je zakázán při mnoha nemocech (a přesněji při následcích městského způsobu života): nespavosti, vysokém tlaku, ateroskleroze, glaukomu, srdečně-cévních nemocech.

Nepřiměřená spotřeba nápojů s obsahem kofeinu dráždí zažívací trakt.Navíc tainy z čaje vyplavují z organismu vápník, hořčík a fosfor.Tímto způsobem čaj ničí svoje milovníky.
Cesta k ozdravění ruského národa je jednoduchá, jako vše geniální-vrátit se k pramenům a vzpomenout na nezaslouženě zapomenutý ruský nápoj : IVAN-ČAJ
Tento název dostal v polovině 17. století, tzn. v počátku rozkvětu obliby čaje a kávy ve světě.
Do té doby jej ruští léčitelé nazývali „borovou bylinou“ pro jeho mnohé léčivé vlastnosti.Zvláštní oblibu měly čaje z listů Ivan-čaje, kterým se léčily migrény, záněty. Měl i přízviska jako chlebnica (chlebník) a mjelničnik (asi mlýnek). To proto, že vysušené pomleté kořeny se podle rad léčitelů přidávaly do mouky na chleba.Ještě se Ivan-čaji říkalo petuškové jablko kvůli chuti mladých listů, které se používali na salát. (petuška stepnaja-nějaká stepní kytka). Milovníci čaje ho začali připravovat tak, že chutí a barvou připomínal pravý čaj. Dělali to tak, že listy Ivan-čaje sušili, spařili horkou vodou v soudku, pak třeli v korytě a na plechu na pečení sušili v ruské peci. Po usušení listy ještě jedlou mleli a čaj byl hotov.

Nejvíc se tohoto čaje připravovalo ve vesnici Koporje u Petrohradu, proto se začalo Ivan-čaji říkat Koporskij čaj. Stovky pudů (nějaká váhová jednotka, neumím převést na kg) tohoto výrobku se spotřebovalo v Rusku. Cenili si ho Sibiřané i donští kozáci a jiní.Později se stal nejdůležitější výrobkem ruského vývozu. Po zvláštní úpravě se vozil po moři do Anglie a dalších zemí Evropy, kde měl zvučné jméno, stejně jako čínské hedvábí nebo damascénská ocel.V zahraničí nazývali Ivan-čaj Ruským čajem.

Když se ruští námořníci vydávali na dlouhou cestu, brali sebou Ivan-čaj pro sebe na pití (vit.C-kurděje) a na vyměňování v cizích přístavech.
Někteří nepoctiví kupci vydávali Ivan-čaj za pravý čínský (pekingský) čaj: míchali ho do čínského čaje. Ale je třeba dodat, že v předrevolučním Rusku a ještě do roku 1941 se přidávání jiných rostlin do pravého čaje pokládalo za falsifikaci a trestalo se podle zákona.

Tyto případy neuškodily pověsti Koporského čaje a v 19. století byl velkou konkurencí pro indický čaj.Velká Británie, která vlastnila obrovské čajové plantáže v Indii, kupovala ročne desítky tisíc pudů ruského čaje a dávala mu přednost před indickým.


Proč v Rusku skončila výroba tak výhodného artiklu jako Koporský čaj? Důvod je takový, že koncem 19. století byla jeho popularita tak velká, že začla ohrožovat finanční sílu Východoindické čajové společnosti!! Společnost rozpoutala skandál a nařkla Rusy, že do čaje přidávají „bílou hlinku“ , která prý škodí zdraví. Pravá příčina byla v tom, že představitelé Východoindické společnosti potřebovali vytlačit z trhu největšího konkurenta-ruský čaj.
Společnost dosáhla svého, dovoz ruského čaje klesl a po revoluci v roce 1917 skončil úplně a výrobna se zavřela.
 

ALE PŘIŠLA NOVÁ DOBA!
 

Teprve nedávno si lidé vzpomněli na tento léčivý nápoj. Po dlouhé pauze vyrobili čaj podle starých receptů a vzali ho sebou na plavbu kolem světa (regata) námořníci z lodi „Kruzenštern“. Známý osamělý plavec F.Konjuchov si bere na všechny své cesty léčivý Ivan-čaj.
 

RUB ČILOSTI PO KÁVĚ
 

V nejbližší době bude nutné vrátit Ivan-čaj do jídelníčku lidí, aby se omezila (a později ukončila) spotřeba kávy a čaje, ve kterých je přebytek kofeinu. Ten může ruský člověk (a Slovan obecně) užívat jen velmi málo.
V mechanizmu působení kofeinu hraje důležitou roli to, že ničí ferment fosfodiesterázu, přičemž se v buňkách hromadí cyklický adenozinmonofosfát, který zesiluje metabolické procesy v různých orgánech a tkáních, včetně míšní tkáně a centrálního nervového systému. Ale kalíšek kávy nebo čaje se nepovažuje za doping. . Stejně jako u jiných narkotik snižuje se postupně jeho účinek.
Současně se kofein navazuje na receptory mozku, vytěsňuje adenozin, který zmenšuje (reguluje) mozkové vzruchy. Jeho záměna za kofein má stimulační efekt.

Při dlouhém užívání tohoto alkaloidu se jeho účinek (stejně jako jiných narkotik) snižuje.

A od malého kalíšku přejde člověk k velkému hrnku (čajová lžička na 2dcl vřelé vody), k rannímu šálku přibude polední a večerní, protože po vyloučení kofeinu obsadí adenozin všechny volné receptory mozku a zreguluje procesy vzruchu a na člověka padne únava, ospalost, deprese, sníží se tlak a vzniknou jiné nepříjemné procesy.
 

Kromě toho taniny v čaji, 18 % a víc podle druhu, tvoří pevné vazby s vápníkem, hořčíkem a fosforem, soli kovů jako měď, cín, nikl a jiných mikroelementů a vykrádají organismus.

Proto na východě pijí čaj před jídlem nebo až dvě hodiny po jídle a bez oslazení, které uvolňuje vázaný vápník.
 

Ale : Ivan-čaj kvete od půlky června do konce srpna, květy se otvírají od 6 až 7 hodin a vábí množství včel. Není to neobvyklé, vždyť Ivan-čaj je jednou z nejlepších medonosných rostlin.
Předpokládá se, že z jednoho hekteru porostu mohou včely sesbírat až tisíc kg medu. „Kiprejnyj“ (ruský název rostliny je Kiprej) med je podle znalců nejsladší a průzračný.Kromě medu sbírají včely svůj „chléb“ nergu ( (pyl?).

Semena Ivan-čaje dozrávají v srpnu. Zralá semena s lupnutím vylétají z tobolek , nad porosty a do širokého okolí se vznášení na spirálovém peříčku jakoby se roztrhla peřina. Jsou udivující letci a mohou doletět po větru až desítky kilometrů. K léčení se používají květy, listy a kořeny Ivan-čaje.

Sbírá se v době květu, obvykle listy zvlášť a nerozvité květy zvlášť.
 

Ivan-čaj obsahuje:

-flavonoidy (kvercitin, kepferol, spasmolytické účenky na močové cesty)
-stimulanty (20% simulantů s protikrvácivým účinkem)

-slizy ( 15%, tiší záněty, bolesti)
_malé množství alkaloidů (ve velkých dávkach jedy, v malých léky-zlepšují látkovou výměnu, prokrvení, na nervový systém působí jako lék-tiší bolest.)
-chlorofil

- pektin

- v listech jsou vitamíny(karotén, vit. C ( 200-388mg-3x víc než pomeranče)
- kořeny jsou bohaté na škroby, polysacharidy, organické kyseliny-důležité v acidobazické rovnováze)
- v listech je mnoho mikroelementů (pro stimulaci krvetvorby) nejvíce ze všech rostlin
Unikátní složení Ivan-čaje umožňuje velké použití v léčení. Předčí všechny jiné byliny v léčení zánětů.

 

V národní medicíně je Ivan-čaj se ode dávna používá proti otokům –vědecky potvrzeno rozborem květů

Co nám dává Ivan-čaj:
odděluje kvalitní a nekvalitní novotvary (myslí se asi nové tkáně, že by prevence rakoviny?)
posiluje potenci
je účinný při nemocech močového a pohlavního ústrojí (na prostatu)
léčí jizvy v žaludku a dvanácterníku

Imunita proti virovým onemocněním dýchacího ústrojí
prevence zubního kazu
zlepšuje složení krve

Zmenšuje intoxikaci organismu (čistí)
léčí otravy z jídla a alkoholu
dodává sílu při vysílení

Léčí kameny žlučníkové, slezinu

Posiluje vlasové kořínky

Vitamínu C je v něm 6,5 x víc než v citronu

Léčí migrénu, normalizuje krevní tlak

Roste všude v mírném pásu (od Petěrburga po Kamčatku )

Pozn překl.: nejlepší na tom je, že tato rostlina roste i u nás, jmenuje se vrbovka úzkolistá, vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium L.), u nás se používá jako bylinka na prostatu o močové ústrojí. Pokud chcete , přeložím ještě návod na sběr, sušení, fermentaci a vaření ruského čaje. Levašov v jednom setkání mluví o škodlivosti kofeinu a hle: předkové nám nabízejí plnohodnotnou náhradu.(některé chemické názvy jsem vynechala, nejsem chemik a ještě bych to popletla)

Diskusní téma: O prospěšnosti ruského čaje

výskyt vrbovky

Miki - SK | 24.07.2017

Kedže sa v článku (nenašiel som - možno len zle pozerám) nepíše kde konkrétne sa táto bylina vyskytuje, a aj niekto další sa môže pomýliť ako ja, tak len doplním že rastie hlavne (podľa wiki) pri lesoch a lesných porastoch .
Epilobium angustifolium - vrbovka úzkolistá - na prípravu ivan čaju.
veľmi podobná rastlina (pre laika ako ja) je -
Lythrum salicaria - kyprej vrbice / vrbica vrbolistá
Na pohľad ide o identické rastliny... ale vrbica rastie pri vodnýh tokoch - dokonca ju v záhradníctvach ponúkajú ako rastlinku k jazierkam. Práve má obdobie kvitnutia

Re: výskyt vrbovky

f lipták | 08.08.2017

v lokalite Nemšová,H Srnie,Bolešov je jej tu mnoho 0918 628286 rád vám ukážem lokality

petuška stepnaja

Libi | 18.02.2015


Petuška stepnaja - mohl by to být "kohoutek stepní" ?

KZLAWmaj82

assitineMiz | 07.12.2013



WXAYTnpg81

assitineMiz | 02.12.2013



Sběr

Pavla | 12.02.2012

:) už se těším na červen až ji budu hledat a sbírat...mňam

Díky Aien

Prince | 11.02.2012

Díky za tip. Koupil jsem si u nás v Herbě tu malokvětou, páč jsem nějak prochladl od podvozku :D Ale je to chutný čajík.
Úzkolistou mám objednanou.
Ale co jsem objevil - Ostropestřec mariánský, výroba v Rusku, již je to drť zbavená oleje, který oxiduje. :)

Nebylo by marné, založit zde sekci našich Slovanských bylinek.

Re: Díky Aien

Daniela I. | 11.02.2012

Vieš, že je výborný na regeneráciu pečene?

Re: Díky Aien

Karla | 11.02.2012

To je dobrý nápad. Tak aby to fórum trochu fungovalo, mohla by tam být sekce " Příroda léčitelka ". Jo a ten bodlák ostropestřec vyléčí stejně jako hlíva ústřičná i jaterní cirhózu. Moje babi říkala : před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni.

Re: Díky Aien

Aien | 13.02.2012

Ostropestřec mariánský si pěstuju na zahradě (roste dobře, je to jako plevel). Je to krásný bodlák, ale strašně píchá, používám tlusté kožené rukavice.Semena dobývám zahradnickýma nůžkama v rukavicích, umlet se dá vždy jen tolik, kolik člověk potřebuje (mají se používat byliny vyrostlé v místě bydliště). Na čištění jater je dobrý i vlaštovičník(pokud nejsou nemocná, ale jen zanesená), ale pozor, špatně se suší (plesniví) a je mírně toxický, tak se to musí umět.A ještě pampeliška (list a kořen), když je nějaký zánět (např.žloutenka a mononukleoza.).

Re: Díky Aien

Aien | 13.02.2012

Na léčení "podvozku" pokud tím myslíš močové ústrojí, je dobrá tinktura z lichořeřišnice (osobně vyzkoušené, za tři dni OK)

Re: Díky Aien

f lipták Nemšová | 08.08.2017

ostropestrec pestujeme roky môžem poslať semená 0918628286

protinadorova

Janci | 11.02.2012

V ktorejsi knihe som čítal o peťuške že ná protirakovinné účinky. Je zaujímavé že to bola scifi kniha. Teraz sa mi potvrdilo že je to pravda, predtým som tomu nevenoval až takú pozornosť, lebo som nevedel ako sa ta rastlinka nazýva u nás. A teraz som si istý a v lete budem hladať ako žeravý.

Re: protinadorova

ja2 | 11.02.2012

Super rastlinka. Je ich však ďaleko viac. Odporúčam zohnať si knihu s titulom: Plané rostliny k jídlu, autor Detlev Henschel. Výborná publikácia - je to ako herbár s perfektným popisom + super recepty ako jednotlivé rastlinky pripraviť.

Re: protinadorova

JA2 | 12.02.2012

A ešte k tej rakovine. Čo všetko máme k dispozícii. Kto hľadá nájde. Veľmi zaujímavý link:
http://www.edca.cz/

Čaj z vrbovky

Radomír | 10.02.2012

Zde je návod na čaj také:

http://botanika.wendys.cz/kytky/K265.php

Vlastní zkušenost

Markus | 10.02.2012

Krásný článek, díky. Je zajímavé, že pokud člověk žije na kousku země, stačí malá zahrádka, tak kolem něj vyroste spousta rostodivných květin, bylin a ejhle pokud se začne zajímat o to co ta či ona bylinka nabízí s údivem zjistí, že právě ta která vyrostla v jeho blízkosti řeší ten či onen neduh co jej trápí. Příroda čarodějka.

Re: Vlastní zkušenost

Karla | 11.02.2012

Se připojuji. Také mi na zahradě vyroste to, co mám zřejmě zrovna léčit.

Vŕbovka úzkolistá...

Daniela I. | 10.02.2012

... existuje aj malokvetá. Obe sú liečivé, viac sa používa úzkolistá.
Čo som si všimla u nás rastie - skoro celé lány na Javorine ( Moravsko-slov. pomedzie - Holubyho chata), na Liptove a vo Vysokých Tatrách.
Tiež sa prihováram za preklad o zbere, sušení... v našich bylinkároch veľmi málo informácii. Budem veľmi vďačná. :)

Re: Vŕbovka úzkolistá...

S. | 11.02.2012

Pozor - nazvy podobne, ale ucinky jsou velmi odlisne!
Vrbka uzkolista pusobi jako trankvilizer, vrbovka malokveta leci prostatu a mocove cesty.

Re: Re: Vŕbovka úzkolistá...

Daniela I. | 11.02.2012

Áno, dík za upozornenie. :))) Trochu ma doplietol jeden bylinkár. breviár, kde pod názvom Vrbovka malokvetá je fotografia kvetu vrbovky úzkolistej.

Re: Vŕbovka úzkolistá...

S. | 11.02.2012

Chamaenerion angustifolium
Epilobium parviflorum Schreb

Bylinka

Sinuhe | 10.02.2012

Tady jsem našel i nějaké rady ohledně sušení a přípravy:

http://www.rodichi.org/staty/ivan-chay.html

bylinka

Sinuhe | 10.02.2012

Ahoj, moc díky za překlad, díval jsem na tuto bylinku a je zajímavé sledovat jméno teto bylinky v ostatních slovanských jazycích:
V ruštině: kromě jiného - Koporskij čaj
Slovensky:Kyprina úzkolistá, vrbka úzkolistá
Chorvatsky:Uskolisni kiprej, kiprovina, vrbica
Polsky: Wierzbówka kiprzyca
Srbsky: Кипровина, врбица, врбовица

JInak více o tomto čaji se dá najít na stránce:
http://www.ivantea.ru/

A jen čistě pro zajímavost (nedalo mi nepodívat se) 1 pud je 16,3804815 kg, tato hodnota byla ustanovena v roce 1899 vyhláškou o mírách a váhách, jinak se pud používal až do 1920, kdy tyto jednotky byli nahrazeny metrickým systémem.

Re: bylinka

Karla | 11.02.2012

Co je to za jazyk?? na té stránce. Že bych použila googl :))))

bylinky

kattkaa | 10.02.2012

tak to je paráda, bylinky to je moje a tuhle mám moc ráda, chtěla bych i návod, děkuji

Díky

treerat | 10.02.2012

Díky za překlad. Koukal jsem, že se dá koupit nať vrbovky úzkolisté.

třeba http://www.aroma-shop.cz/detail.php?zbozi=2865069

Z vrbovky malokvěté je toho k dispozici asi víc, může v tom být nějaký zásadní rozdíl?

Re: Díky

Katka | 10.02.2012

mě by zajímala ta fermentace, usuší se to napřed a nebo se fermentuje čerstvé?

Re: Re: Díky

Ryb@ | 11.02.2012

Nechas zavadnout cca 12 hod, pote rozrusis strukturu bunek napr. valeckem, dela se na hadru a pak cele zabalis a zatizis, aby se to zaparilo, cca den. Pote se ususi. Delal jsem takto malinik, ostruzinu a boruvci, to vynikajici. Ma to nadhernou vuni a lahodnou chut.
Aien mockrat dekuji za clanek, jednak jsem milovnik cerneho caje a vrtalo mi hlavou, jak je to s tim Ruskym cajem, kdyz je to smes indickych caju a kde rostl cajovnik v nasem pasmu, a ono to je vlasne novodoba zalezitost V samovaru ve vatmaně se hral nalev z Kypreje...Dik a pekny den

Re: Re: Re: Díky

Ala | 24.06.2014

Trpěla jsem velmi na migrénu, takže jsem zkoušela i vrbku úzkolistou, už je to pomalu třicet let, někde jsem četla, které bylinky jsou na migrénu dobré. Používala jsem čaj z čerstvé byliny, ale mám pocit, že pomáhal jen zpočátku. Co já všechno vyzkoušela, nyní se doporučuje na migrénu kopretina řimbaba. A také moje zkušenost - hodně silnou migrénu mi uklidnil obyčejný kompot z angreštu

Přidat nový příspěvek