Uveřejnil: svasti asta 4.7.2009 (perunica.ru), překlad Aien
Následky oblíbenosti zahraničních čajů a kávy jsou teď víc než zřejmé. Rychle vzrostl počet infarktů, mrtvic a nervových poruch. Zčásti na tom má vinu zámořský čaj bohatý na kofein. Náš organizmus, geneticky formovaný staletí, je neschopný bez následků zpracovat větší dávku kofeinu.
Už akademik Pavlov zjistil, že kofein zesiluje procesy v mozkové kůře a zvyšuje jejich aktivitu. Alkaloidy čaje zase srdeční činnost, stahy myokardu se zintenzivňují a zrychlují. V důsledku toho člověk pociťuje příliv sil.Ale podobné popohánění duševní aktivity vede k vyčerpání energie.Častější a větší dávky kofeinu způsobují vyčerpání nervových buňek. Kofein je zakázán při mnoha nemocech (a přesněji při následcích městského způsobu života): nespavosti, vysokém tlaku, ateroskleroze, glaukomu, srdečně-cévních nemocech.
Nepřiměřená spotřeba nápojů s obsahem kofeinu dráždí zažívací trakt.Navíc tainy z čaje vyplavují z organismu vápník, hořčík a fosfor.Tímto způsobem čaj ničí svoje milovníky.
Cesta k ozdravění ruského národa je jednoduchá, jako vše geniální-vrátit se k pramenům a vzpomenout na nezaslouženě zapomenutý ruský nápoj : IVAN-ČAJ
Tento název dostal v polovině 17. století, tzn. v počátku rozkvětu obliby čaje a kávy ve světě.
Do té doby jej ruští léčitelé nazývali „borovou bylinou“ pro jeho mnohé léčivé vlastnosti.Zvláštní oblibu měly čaje z listů Ivan-čaje, kterým se léčily migrény, záněty. Měl i přízviska jako chlebnica (chlebník) a mjelničnik (asi mlýnek). To proto, že vysušené pomleté kořeny se podle rad léčitelů přidávaly do mouky na chleba.Ještě se Ivan-čaji říkalo petuškové jablko kvůli chuti mladých listů, které se používali na salát. (petuška stepnaja-nějaká stepní kytka). Milovníci čaje ho začali připravovat tak, že chutí a barvou připomínal pravý čaj. Dělali to tak, že listy Ivan-čaje sušili, spařili horkou vodou v soudku, pak třeli v korytě a na plechu na pečení sušili v ruské peci. Po usušení listy ještě jedlou mleli a čaj byl hotov.
Nejvíc se tohoto čaje připravovalo ve vesnici Koporje u Petrohradu, proto se začalo Ivan-čaji říkat Koporskij čaj. Stovky pudů (nějaká váhová jednotka, neumím převést na kg) tohoto výrobku se spotřebovalo v Rusku. Cenili si ho Sibiřané i donští kozáci a jiní.Později se stal nejdůležitější výrobkem ruského vývozu. Po zvláštní úpravě se vozil po moři do Anglie a dalších zemí Evropy, kde měl zvučné jméno, stejně jako čínské hedvábí nebo damascénská ocel.V zahraničí nazývali Ivan-čaj Ruským čajem.
Když se ruští námořníci vydávali na dlouhou cestu, brali sebou Ivan-čaj pro sebe na pití (vit.C-kurděje) a na vyměňování v cizích přístavech.
Někteří nepoctiví kupci vydávali Ivan-čaj za pravý čínský (pekingský) čaj: míchali ho do čínského čaje. Ale je třeba dodat, že v předrevolučním Rusku a ještě do roku 1941 se přidávání jiných rostlin do pravého čaje pokládalo za falsifikaci a trestalo se podle zákona.
Tyto případy neuškodily pověsti Koporského čaje a v 19. století byl velkou konkurencí pro indický čaj.Velká Británie, která vlastnila obrovské čajové plantáže v Indii, kupovala ročne desítky tisíc pudů ruského čaje a dávala mu přednost před indickým.
Proč v Rusku skončila výroba tak výhodného artiklu jako Koporský čaj? Důvod je takový, že koncem 19. století byla jeho popularita tak velká, že začla ohrožovat finanční sílu Východoindické čajové společnosti!! Společnost rozpoutala skandál a nařkla Rusy, že do čaje přidávají „bílou hlinku“ , která prý škodí zdraví. Pravá příčina byla v tom, že představitelé Východoindické společnosti potřebovali vytlačit z trhu největšího konkurenta-ruský čaj.
Společnost dosáhla svého, dovoz ruského čaje klesl a po revoluci v roce 1917 skončil úplně a výrobna se zavřela.
ALE PŘIŠLA NOVÁ DOBA!
Teprve nedávno si lidé vzpomněli na tento léčivý nápoj. Po dlouhé pauze vyrobili čaj podle starých receptů a vzali ho sebou na plavbu kolem světa (regata) námořníci z lodi „Kruzenštern“. Známý osamělý plavec F.Konjuchov si bere na všechny své cesty léčivý Ivan-čaj.
RUB ČILOSTI PO KÁVĚ
V nejbližší době bude nutné vrátit Ivan-čaj do jídelníčku lidí, aby se omezila (a později ukončila) spotřeba kávy a čaje, ve kterých je přebytek kofeinu. Ten může ruský člověk (a Slovan obecně) užívat jen velmi málo.
V mechanizmu působení kofeinu hraje důležitou roli to, že ničí ferment fosfodiesterázu, přičemž se v buňkách hromadí cyklický adenozinmonofosfát, který zesiluje metabolické procesy v různých orgánech a tkáních, včetně míšní tkáně a centrálního nervového systému. Ale kalíšek kávy nebo čaje se nepovažuje za doping. . Stejně jako u jiných narkotik snižuje se postupně jeho účinek.
Současně se kofein navazuje na receptory mozku, vytěsňuje adenozin, který zmenšuje (reguluje) mozkové vzruchy. Jeho záměna za kofein má stimulační efekt.
Při dlouhém užívání tohoto alkaloidu se jeho účinek (stejně jako jiných narkotik) snižuje.
A od malého kalíšku přejde člověk k velkému hrnku (čajová lžička na 2dcl vřelé vody), k rannímu šálku přibude polední a večerní, protože po vyloučení kofeinu obsadí adenozin všechny volné receptory mozku a zreguluje procesy vzruchu a na člověka padne únava, ospalost, deprese, sníží se tlak a vzniknou jiné nepříjemné procesy.
Kromě toho taniny v čaji, 18 % a víc podle druhu, tvoří pevné vazby s vápníkem, hořčíkem a fosforem, soli kovů jako měď, cín, nikl a jiných mikroelementů a vykrádají organismus.
Proto na východě pijí čaj před jídlem nebo až dvě hodiny po jídle a bez oslazení, které uvolňuje vázaný vápník.
Ale : Ivan-čaj kvete od půlky června do konce srpna, květy se otvírají od 6 až 7 hodin a vábí množství včel. Není to neobvyklé, vždyť Ivan-čaj je jednou z nejlepších medonosných rostlin.
Předpokládá se, že z jednoho hekteru porostu mohou včely sesbírat až tisíc kg medu. „Kiprejnyj“ (ruský název rostliny je Kiprej) med je podle znalců nejsladší a průzračný.Kromě medu sbírají včely svůj „chléb“ nergu ( (pyl?).
Semena Ivan-čaje dozrávají v srpnu. Zralá semena s lupnutím vylétají z tobolek , nad porosty a do širokého okolí se vznášení na spirálovém peříčku jakoby se roztrhla peřina. Jsou udivující letci a mohou doletět po větru až desítky kilometrů. K léčení se používají květy, listy a kořeny Ivan-čaje.
Sbírá se v době květu, obvykle listy zvlášť a nerozvité květy zvlášť.
Ivan-čaj obsahuje:
-flavonoidy (kvercitin, kepferol, spasmolytické účenky na močové cesty)
-stimulanty (20% simulantů s protikrvácivým účinkem)
-slizy ( 15%, tiší záněty, bolesti)
_malé množství alkaloidů (ve velkých dávkach jedy, v malých léky-zlepšují látkovou výměnu, prokrvení, na nervový systém působí jako lék-tiší bolest.)
-chlorofil
- pektin
- v listech jsou vitamíny(karotén, vit. C ( 200-388mg-3x víc než pomeranče)
- kořeny jsou bohaté na škroby, polysacharidy, organické kyseliny-důležité v acidobazické rovnováze)
- v listech je mnoho mikroelementů (pro stimulaci krvetvorby) nejvíce ze všech rostlin
Unikátní složení Ivan-čaje umožňuje velké použití v léčení. Předčí všechny jiné byliny v léčení zánětů.
V národní medicíně je Ivan-čaj se ode dávna používá proti otokům –vědecky potvrzeno rozborem květů
Co nám dává Ivan-čaj:
odděluje kvalitní a nekvalitní novotvary (myslí se asi nové tkáně, že by prevence rakoviny?)
posiluje potenci
je účinný při nemocech močového a pohlavního ústrojí (na prostatu)
léčí jizvy v žaludku a dvanácterníku
Imunita proti virovým onemocněním dýchacího ústrojí
prevence zubního kazu
zlepšuje složení krve
Zmenšuje intoxikaci organismu (čistí)
léčí otravy z jídla a alkoholu
dodává sílu při vysílení
Léčí kameny žlučníkové, slezinu
Posiluje vlasové kořínky
Vitamínu C je v něm 6,5 x víc než v citronu
Léčí migrénu, normalizuje krevní tlak
Roste všude v mírném pásu (od Petěrburga po Kamčatku )
Pozn překl.: nejlepší na tom je, že tato rostlina roste i u nás, jmenuje se vrbovka úzkolistá, vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium L.), u nás se používá jako bylinka na prostatu o močové ústrojí. Pokud chcete , přeložím ještě návod na sběr, sušení, fermentaci a vaření ruského čaje. Levašov v jednom setkání mluví o škodlivosti kofeinu a hle: předkové nám nabízejí plnohodnotnou náhradu.(některé chemické názvy jsem vynechala, nejsem chemik a ještě bych to popletla)
Informační báze KSB