Něco málo o slepicích

Něco málo o slepicích

Zveřejnil: Искатель 3.5.2011. Překlad Aien.

 

Slepice nejsou ptáci (nelétají - patří mezi hrabavé), ale je to bytost velmi užitečná: dává vejce a maso prospěšné nemocným a slabým lidem.

Nejsem odborník, jen se chci podělit o pár vlastních zkušeností s chovem slepic:


Немного о курах...

Skleník brzy zjara a zamyšlená slepice-Ko-Ko

 

Pramatka chovu jménem Ko-Ko u nás žije dodnes..

 

Způsob života slepic

V létě slepice žijí v malém domečku s kusem oploceného výběhu. Dveře (dvířka) domku jsou blízko země, aby mohly samy dovnitř. Domek je z odpadových materiálů-co se doma našlo.


Немного о курах...

Slepičí byty, skromné, ale jim stačí.

 

Z domku pouštíme slepice na procházku. Má to však tu nevýhodu, že jsou žravé a hned začnou hrabat a hledat něco k snědku, kohout je nezvládne udržet pohromadě, chodí i k sousedům. Za špatného počasí jsou v domečku.

 

Na zimu se stěhují do skleníku, večer jim svítíme a ve zvlášť chladném počasí i topíme. (ohřívač-asi závěsný teplomet). Tímto způsobem jsme zabili tři mouchy jednou ranou.


Немного о курах...

Kohout kokrhá. Vzadu je vidět síť (pletivo) voliéry - výběh.

 

Zaprve: maximální množství světla v zimě , což se odráží na jejich kondici, protože slepice patří mezi bytosti, které se bez slunce neobejdou (!!!)

 

Zadruhé: zemina ve skleníku má tu vlastnost, že v létě je maximálně zahřívána sluncem a v zimě není pod sněhem. Silně promrzá. Obecně se země mění v jemný prach a ztrácí úrodnost, proto se doporučuje měnit půdu ve sklenících co dva roky. Ale slepice zlepšují půdu ve skleníku svým neustálým hrabáním a rozhrabáváním podestýlky (sláma) a hlavně výrobou slepičinců :). Tím odpadá výměna půdy ve skleníku a naopak na jaře musíme vyhrabat podestýlku se slepičinci máme hnojivo na záhony a nemusíme hnojit chemií.

 

Zatřetí: obejdeme se bez nákladného a drahého kurníku..


Немного о курах...

Skleník na jaře

 

Podobné zimoviště slepicím (a i jiné drůbeži) prospívá, snůška se nesnižuje. Možná je to tím, že máme slepice vysezené a vychované venkovskou slepicí a ne z inkubátoru. Ty nám většinou pošly (umřely) z neznámého důvodu, klovaly svoje vejce a sebe navzájem (slepice jsou blbé kanibalky). Obecně – slepice na vesnici má větší svobodu, víc si nahledá žrádla a rychleji roste než když je chovaná takto v kurníku.

 

Krmení

Ničím zvláštním je nekrmíme. Zrno – pšenice ( ječmen se jim špatně zobe, míchá se s otrubami), otruby s vodou. Zrno vaříme, kvůli lepší stravitelnosti a využitelnosti. Je to poznat na kuřincích, co slepice nestráví.

Milují trávu, vrhnou se na ni hned, jak se objeví!

 

Mají rády a velmi potřebují trávu zelenou. V zimě není, ale přes léto nasušíme kopřivy a přidáváme je do žrádla, hlavně k jaru, když mají začít nést, potřebují přidat vitamíny. Je potřeba jim dávat písek (říční, malé kamínky). My kupujeme na blešáku mušle. Když jsou volně, nemusí se jim to dávat a krmí se jen večer, aby nezapomněly , kde jsou doma a nechodily snášet jinam.

 

Nosnice-snůška

 

Snášet začnou průměrně koncem února, tak jim musíme dát do skleníku bedýnky se senem (nebo kukaně), raději dřív, aby si na ně zvykly.


Немного о курах...

V létě, když žijí v kurníku se jim dají kukaně-komfortnější a větší počet.


Немного о курах...

Z nějakých příčin leze do kukaně i kohout, snad kvůli teplu, nebo si popovídat se slepicemi v sousedních kukaních-on kokrhá a slepice kvokají - sranda.

Slepice snášejí od jara do podzimu (podle teploty), nesou některé jedno vejce denně, jiné ob den. Mladé slepice snášejí častěji, ale zase malá vajíčka.

 

Kvočny

(kvočna nebo kvočka je slepice, která zatoužila po kuřetech, sedí na vejcích a pokud mají schopného kohouta, tak se jí přání splní). Kvočnami se stanou jen ty slepice, které vyseděla zase slepice, z inkubátoru nemají mateřský instinkt. I když kvokají a vysedí kuřeta, nestarají se o ně.

Když slepice snese určitý počet vajec a je teplé počasí, začne kvokat – je agresivnější , trhá si peří z hrudi a vystýlá jím hnízdo, nechce nikoho pustit k sobě (když se sbírají vejce). Slepice se přemístí do temnějšího místa i s vystlenou bedýnkou, žrádlem a miskou na vodu (separuje se).

 

Pozn. překl. .Moje babička s nimi dělala krátký proces (neměli kohouta a když sedí na neoplodněný vejcích, tak vysedí akorát záprdky). Chytila slepici, namočila ji do kýblu s vodou a pak strčila do pytle a zatočila s ní-slepice byla tak zblblá, že na kvokání zapomněla.

 

Pod kvočku se dává 10-15 vajec, všechny najednou, některá budou neoplodněná a nic se nevylíhne.Když se začnou kuřata líhnout, musejí se postupně odebrat a dát do tepla, dokud se nevylíhnou všechna –pak se vrátí kvočce.

 

Vývoj embrya k kuře trvá 20 dní, kvočka stále obrací vejce, aby se rovnoměrně zahřívala. Kvočka na nich sedí, nežere nevstane i několik dní. Po vysezení vajec je lehká a dost argesivní , když chrání kuřata. Při útoku dravce (ptáka) je rychle schová pod sebe a stane se , že dravec zabije kvočku.

Po vylíhnutí se kvočka s kuřety chovají v teple. Kuřata se první tři dni krmí vařenými sekanými vajíčky, pak se jim dělají kaše pohankové a jahelné. Kvočce se dávají namočené otruby a žere i s kuřaty, což jí dopřejeme, protože vydává moc tepla na zahřívání kuřat. Bude kuřata učit hrabat, hledat červíky atd. Kuřata s kvočkou jsou v samostatné voliéře. Nedávají se k ostatním slepicím, protože je nepustí k žrádlu , klovou je a mohou je i zabít. Dohromady se dávají až na podzim, až jsou to mladé slepičky.

Jak kuřata rostou , slepice je učí slepičí moudrosti a pomalu ztrácí mateřský instinkt, začne je vyhánět a klovat, zapomene, že jsou to její děti, začne znovu snášet vejce. To je čas, kdy se musí vrátit do kurníku k ostatním slepicím

Немного о курах...

Ko-Ko s kuřaty


Немного о курах...

Jedno z nich Terman



Немного о курах...

Posledních několik fotek je dokumentace prvních kuřat od Ko-Ko, která si vzali známí chovatelé a měli je až do dubna v bytě.

 

Pozn. překl.: kvůli úspoře času jsem přeložila jen instruktážní část, ostátní – Ódu na slepici Ko-Ko - jsem vynechala.

Z mých zkušeností s chovem slepic:

Slepice je děsně pitomá, vůbec nemyslí, jenom žere, plká kuřince a snáší vejce (v lepším případě). Když chcete slepici chytit, musíte ji přilákat na žrádlo, rafnout ji oběma rukama a otočit na záda (nohama nahoru) upadne jakoby do kómatu, jinak zhysterčí a už ji nechytíte (naštěstí má blbou paměť, takže za hodinku můžete pokus opakovat). Popelí se v písku a hlíně a vytřepává čmelíky, nevím jestli je na tyto parazity nějaký prostředek. Taky trpí „vápenkou“ na nohách,tak tomu říkala babička a léčila to petrolejem. Jsou to v podstatě nějací roztoči, kteří se utáboří za šupinami kůře na nohách. Petrolej zabírá dobře (pořádně jí namočit nohy) (babička léčila petrolejem kdeco, taky mne, když jsem chytla vši-to bylo dílo ďábla). Pletivo na výběh by mělo mít oka menší, aby slépka neprostrčila hlavu. Jednou si jedna skalpovala v takové situaci krk-stálo to tři baňky slivovice: jedna slépce na krk, druhá do mě a třetí pro hlavního chirurga-moji mamku (švadlenka): já jsem držela slépku, mamka jí sešila kůži-slépka omdlela, zastříkaly jsme to akutolem a dali ji do bedny-za půl hodiny byla fit, kůže srostla. Z toho plyne, že je blbá, ale dobře se hojí. Další nepřátelé jsou potkani - nenechávejte přes noc volně přístupné žrádlo, které je přiláká (roznášejí nemoci) a taky kuny (těch je moc, protože se nesmějí střílet), lasičky a tchoři - husté (králičí) pletivo by mělo krýt výběh i shora, a kontrolovat díry v pletivu.

Taky se ozobávají vzájemně-to jim něco chybí, nejspíš písek, nebo nejaký vitamín, nebo mají málo místa.

Z ekonomického hlediska: na jednu slépku 50 kg pšenice na rok, záleží na tom, za kolik koupíte: 500-600 Kč za q. Nějaké sušené kopřivy, řepu cukrovku 5ks (nebo krmnou si nasaďte, zbytky kuchyně, sušený chleba. To máte přímé výdaje cca 300 Kč, to je při dnešních cenách 50 vajec, což snese za dva měsíce. Slépka snese za rok asi 200-250 vajec, cena slepice se pohybuje v rozmezí 120-180 kč podle druhu, ale dají se koupit i roční slepice za cca 50 Kč, když je drůbežárna vyskladňuje. Bývají plešaté a vůbec chuderky, ale jsou roznesené a když je budete dobře krmit a budou venku, tak pookřejí a spraví se. Nejvíc nesou slepice asi tři roky, ale měla jsem i pětiletou dobrou nosnici. Jo ! Do hnízda jim musíte dát sádrové vajíčko-podkladek, jinak ty blbky budou snášet, kde je napadne. Píp!!!.

 

Tip pro chovatele: Slepičí radost-červi.doc (121,5 kB)

 

Diskusní téma: Něco málo o slepicích

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek