Mýtus o odvěké chudobě Ruska

Mýtus o odvěké chudobě Ruska

(Ivan Argunov (1727-1802) - Portrét selky)

 

Velmi časté je přesvědčení o tom, že obyčejní lidé v Rusku vždy měli těžký život, neustále hladověli a trpěli všemi druhy pronásledování vyšší kastou a vlastníky půdy. Avšak bylo tomu tak ve skutečnosti? Samozřejmě že z objektivních důvodů nyní nemáme téměř žádné statistické údaje o předrevolučním Rusku, jako je HDP na obyvatele, životní náklady, životní minimum apod.

 

Jako materiál pro tento článek budeme používat citace z paměti cizinců při jejich návštěvách Ruska v různých dobách. Oni jsou obzvláště cenné pro nás, jelikož cizinci nemají potřebu někoho cizího idealizovat.

 

Zajímavé poznámky zanechal Yuri Krizhanich, chorvatský teolog a filozof, který v roce 1659 přijel do Ruska. V roce 1661 byl poslán do vyhnanství v Tobolsk – jeho názory na jedinou nezávislou od pozemských sporů Kristovu církev byly nepřijatelné jak pro obránce pravoslaví, tak pro katolíky. V exilu on strávil 16 roků, kde napsal pojednání na téma "Řeči o vlastnění", také známé jako "Politika", v kterém podrobně analyzoval ekonomickou a politickou situaci v Rusku:

 

"… Dokonce i lidé nižší třídy podšívají sobolí kožešinou celé čepice a kompletně i celé kožichy .. a co se dá vymyslet více neuvěřitelného, že i "černí" lidé a sedláci nosí košile vyšívané zlatem a perlami? .. Čepice, límce a pruhy jsou zdobené korálky, šňůrky, šňůry perel, zlata a hedvábí ... Bylo by na místě zakázat, aby obyčejní lidé používali hedvábí, zlato a drahé nití a látky, aby se vyšší bojarské třídy lišily od obyčejných lidí. Je také nevhodné, aby bezvýznamný úředník šel ve stejných šatech jako vznešený pán ... Taková ošklivost neexistuje nikde v Evropě. Nejnižší "černí" lidé nosí hedvábné šaty. Jejich ženy nejsou k rozeznaní od nejvyšší šlechtičny ... "

 

Je třeba poznamenat, že pouze v 20. století svět přešel na styl oblečení, které již neurčuje postavení člověka. Saka nosí ministři i profesoři a džíny mohou nosit jak miliardář tak obyčejný dělník.

 

A tady je to, co Krizhanich píše o jídle:

"Ruské země ve srovnání s Polskými, Litevskými a Švédskými pozemky a Běloruskými jsou mnohem úrodnější a produktivnější. Roste v Rusku na zahradách velká a pěkná zelenina, zelí, ředkvičky, řepa, cibule, tuřín a jiné. Krůty a domácí kuřata v Moskvě jsou větší a chutnější než ve výše uvedených zemích. Chléb, opravdu, v Rusku jak venkovští tak i ostatní obyčejní lidé jedí mnohem lépe a více než v Litvě, v Polsku, ale i ve Švédské zemi. Ryb je také množství ... "

 

A tak to bylo podle V. Ključevského, v roce 1630, u typického malého zemědělce (zaseté pole velikosti jednoho akru, tedy 1,09 ha) v Muromském okrese:

"3 – 4 ks včelstev, 2 – 3 koně s hříbaty 1 – 3 krávy s telátkem, 3 – 6 ovcí, 3 – 4 prasata a v bednách 1,26 – 2,1 m3 různého obilí ... "

 

Mnozí zahraniční návštěvníci píší o levných potravinách v Rusku. Adam O'Leary, jako tajemník velvyslanectví z vévodství Šlesvicko – Holštýnského poslaného gercogem Friedrichem III. píše Perskému šáhu poznámky z Ruska, které navštívil v roce 1634 a 1636 – 1639:

 

"Abych řekl pravdu, celé Rusko kvůli úrodné půdě, má potraviny velmi levné, 2 kopějky za slepici, 9 vajec za 1 kopějku ..."

A tady je další citát:

"Vzhledem k tomu, že divokých ptáků mají velké množství, nejsou považováni za tak vzácné, jako u nás: tetřev hlušec, tetřívek obecný a jeřábek lesní různých plemen, divokých hus a kachen je možné získat od rolníků za malou sumu peněz ... "

 

Perský Oruc-Bek Bajat (Urukh BEK), který na konci 16. století byl pracovníkem perského velvyslanectví ve Španělsku kde konvertoval ke křesťanství a stal se známý jako Don Chuan z Persie, dává podobné důkazy o láci potravin v Rusku: "Bydleli jsme ve městě [ Kazaň] osm dní a bylo nám tak hojně nabízeno jídla, že jsme ho museli vyhazovat z okna. V této zemi není chudobných lidi, protože jídlo je tak levné, že lidé vyhledávají na cestách poutníky a odevzdávají jím jídlo ... "

 

Následující píše benátský kupec a diplomat Barbaro Jóšafat, který navštívil Moskvu v roce 1479:

 

"Hojnost obilí a masa je tak velká, že hovězí maso není prodáváno na váhu, ale od oka. Za jednu marku můžete dostat 4 funta masa, 70 kuřat za zlatou minci, a husa není více než za 3 marky. V zimě do Moskvy přivezou takové množství býků, prasat a jiných zvířat, všechny zbaveny kůže a vnitřností a jsou mražené, takže je možno najednou koupit až 200 kusů ... "

Tajemník rakouského velvyslanectví v Rusku John Gvarienta Korb, pobýval v Rusku v roce 1699, rovněž poukazuje na láci masa:

 

"Koroptve, kachny a další volně žijící ptáci, kteří jsou pro mnoho lidí předmětem potěšení, ale pro ně příliš drahého, prodávají se tady za nízkou cenu, například, můžete si koupit koroptev za dvě nebo tři kopějky, ale i jiné druhy ptáků také se kupují za nízkou cenu ... "

Krajan Korba Adolf Lizek, tajemník rakouského vyslance (v Moskvě v roce 1675), poznamenává, že "Ptáci jsou tak četní, že skřivani, špačci a drozdi se zde nejedí ..."

 

V témž 17. století v Německu je problém s masem řešen jiným způsobem. Tam za třicetileté války (1618 – 1648) zahynulo asi 40% populace. V důsledku toho v Hannoveru úřady oficiálně povolili obchodování s lidským masem z lidí, kteří zemřeli hladem, a v některých oblastech Německa (křesťanské, mimo jiné, zemi) bylo dovoleno mnohoženství, aby dohnaly ztrátu populace.

Ovšem, všechno výše uvedené platí pro období před 18. stoletím, pro Moskevské carství. Podívejme se, jak to bylo v Ruské říši. Zajímavé poznámky má Charles – Gilbert Romm, aktivní účastník francouzské revoluce. Od roku 1779 do roku 1786 žil v Rusku, v Petrohradu, kde pracoval jako učitel a vychovatel hraběte Pavla Alexandroviče Stroganova. Uskutečnil tři cesty po Rusku. Zde je, co napsal v roce 1781 ve svém dopise G. Djubreljovi (nespecifikuje bohužel přesně místo):

"Zemědělec je pokládán za otroka, protože ho jeho pán může prodat, vyměnit dle svého uvážení, ale obecně je to lepší otroctví než ta svoboda, která existuje u našeho zemědělce. Tady má každý více půdy, než je schopen zvládnout. Ruský rolník je daleko od městského života, je pracovitý, velmi bystrý, pohostinný, humánní a zpravidla žije v hojnosti. Když skončil sklizeň a zabezpečil na zimu vše, co potřebujete pro sebe a svůj dobytek, odevzdává se odpočinku v chatě (domku), pokud není přiřazen k nějaké továrně, kterých je v této oblasti mnoho díky bohatým dolům, nebo není-li na cestě kvůli svému podnikání nebo pro pána.

Pokud by se zde byly lépe známy řemeslnické práce, zemědělci by měli méně času na odpočinek v době, kdy nejsou zemědělské práce. A pán i otrok by z toho měli výhodu, ale ani jeden ani druhý neumějí vypočítat svůj vlastní prospěch, protože necítí potřebu v řemeslu. Panuje tam jednoduchost mravů a spokojený pocit by nikdy tyto lidi neopustil, pokud by menší byrokraté nebo velcí vlastníky nepropadali chamtivosti a sobectví. Malá populace je z velké části příčinou hojnosti všeho potřebného pro život. Jídlo je tak levné, že za dva luidory, které zemědělec dostává, žije se mu velmi dobře ... "

 

Všimněte si, že ruské "otroctví" rolníků má přednost před "svobodou" francouzského rolníka, a píše to ne jen tak někdo, ale budoucí aktivní člen francouzské revoluce, která se konala pod heslem "Svoboda, rovnost, bratrství." To znamená že nemáme žádný důvod k podezření z neobjektivity a propagandy nevolnictví.

Zde je to, co napsal v dopise o situaci francouzských rolníků před jeho odjezdem do Ruska:

"Všude, můj drahý příteli, jak za stěnou Versailles nebo více než sto mil (?) od ní s rolníky zacházejí tak brutálně, že u citlivé osoby trpí celá duše. Dalo by se dokonce říci, a je k tomu dobrý důvod, že tady tyranizují více než ve vzdálených provinciích. Předpokládá se, že přítomnost seniorů by měla pomoci snížit jejich neštěstí, že když uvidí jejich trápení, tito pánové se budou snažit jím pomocí. Toto je názor všech, kdo mají vznešené srdce, ale ne těch u dvora. Hledají zábavu v lovu s takovou vehemencí, že jsou ochotni obětovat pro to vše na světě. Všechno okolí Paříže se změnilo na loviště, proto těmto smolařům [rolníkům] je zakázáno vytrhávat plevel v polích, který dusí jejich obiloviny. Udělali tak, že je dovoleno zůstat vzhůru celou noc a vyhánět z vlastních vinic jeleny, kteří ničí jejich úrodu, ale nesmí zasáhnout žádného z těchto jelenů. Poddaný, který v úklonu v servilní poslušnosti často ztrácí svůj čas a schopnosti tím, že slouží těmto napudrovaným a zlaceným modlám, které ho nemilosrdně vyhodí, pokud by se odvážil požádat platu za svou práci ... "
 

Mluví se pravě o těch "svobodných" francouzských sedlácích, kteří podle Romma, jsou na tom hůře než "zotročení" ruští nevolníci.
 

Puškin, který měl vysokou inteligence a byl dobře obeznámen s ruskou vesnicí, řekl:

"Fonvizin, který na konci století XVIII. cestoval do Francie, řekl, že s dobrým svědomím přiznává, že osud ruského rolníka zdá se byt šťastnější než osud francouzského rolníka. Věřím, že ... nutné věci nejsou bolestivé. Daně se platí všude, základní služba je definována zákonem, nájemné není přehnané (s výjimkou okolí Moskvy a Petrohradu, kde je obtěžující vlastní zájem majitele) ... Mít krávu všude v Evropě je znakem luxusu, u nás nemít krávu je znamení chudoby ... "
 

Postavení ruských nevolníků bylo lepší nejen od nevolníka francouzského, ale i irského. Následující napsal v roce 1824 anglický kapitán John Cochrane:
 

"Bez váhání ... Já říkám, že situace místních rolníků je mnohem lepší než stav této třídy v Irsku. V Rusku je hojnost potravin, jsou dobré a levné, a v Irsku je nedostatek, jsou ohavné a drahé.... Tady (v Rusku) v každé vesnici můžete najít dobré, pohodlné sruby, nadměrná stáda rozptýlená na obrovských pastvinách a lesního dřeva lze zakoupit za almužnu. Ruský rolník může zbohatnout běžnou pečlivostí a skromností, a to zejména v obcích, které se nacházejí mezi hlavními městy..."
 

Připomeňme, že v roce 1741 hladomor odnesl do hrobu pětinu irské populace - asi 500 tisíc lidí. Během hladomoru 1845 – 1849 zemřelo v Irsku 500 tisíc až 1,5 milionu lidi. Emigrace se výrazně zvýšila (1846 – 1851 odešlo 1,5 milionu lidí) .. Jako výsledek, v letech 1841 – 1851 se obyvatelstvo Irska snížilo o 30 %. Později Irsko také rychle ztratilo populaci: v roce 1841 byla populace 8 milionů 178 tisíc lidí, v roce 1901 – jen 4 miliony 459 tisíc lidí.
 

Chtěli bychom poukázat na problematiku bydlení.
 

"Ti, jejichž domovy byly zničeny požárem, snadno dostanou nové domy: za bílou zdí na určitém trhu stojí řada domů, částečně složené, částečně rozebrané. Můžete si je koupit levně a dopravit na místo a složit " - Adam O'Leary.

 

"Dle Skorodumova se na rozsáhlém území prodává neuvěřitelné množství jakéhokoliv dřeva: trámy, prkna a dokonce mosty i věže, i hotové domy, které jsou bez problémů po nákupu a demontáži dopravovány kamkoliv" - Jacob Reytenfels, Kurlandský šlechtic, byl v Moskvě 1670 – 1673.
 

"Trh je na velkém prostoru se spoustou hotových dřevěných domů různých druhů. Kupující na trhu oznamuje kolik chce mít v domě pokojů, prohlédne dřevo a platí peníze. Často se zdá neuvěřitelným, jak si můžete koupit dům, převézt a složit jej do jednoho týdne, ale neměli bychom zapomínat, že tady se domy prodávají kompletně dokončenými sruby, takže není těžko je převézt a znovu složit." – William Cox, anglický cestovatel a historik, navštívil Rusko dvakrát (v r. 1778 a 1785) ...
 

Další anglický cestovatel Robert Bremner ve své knize "Výlety v Rusku", publikované v roce 1839, napsal, že "...existují oblasti ve Skotsku, kde se lidé choulí ve svých domovech, které by ruský rolník považoval za nevhodné pro svůj dobytek ..."

 

A toto napsal ruský cestovatel a vědec Vladimír Arsenjev o bydlení farmáře ve své knize " Ussurijský kraj", která je založena na událostech z jeho expedice po Ussurijské tajze roce 1906:
 

"Uvnitř chaty jsou dva pokoje. V jedné z nich je velká ruská pec a kolem ní různé regály s nádobím, uzavřené závěsy, leštěná mosazná nádoba k umývání. Podél zdi byly dvě dlouhé lavice, v rohu dřevěný stůl pokrytý bílým ubrusem a nad stolem svatyně se starými obrazy, zobrazující světce s velkými hlavami, tmavými tvářemi a dlouhými tenkými rukami ...

Další pokoj byl prostorný. Zde u zdi byla velká postel zakrytá bavlněným závěsem. Pod okny se opět táhly lavičky. V rohu, stejně jako v první místnosti, stál stůl pokrytý doma tkaným ubrusem. Na stěně mezi okny visely hodiny a vedle nich byla police s velkými starými knihami vázanými v kůži. V jiném koutě stál šicí stroj Singer, v blízkosti dveří visela na hřebíku malá puška Mauser a dalekohled Zeiss. V celém domě byly podlahy očistě umyty, stropy dobře broušeny, stěny správně izolovaný konopím ... "
 

Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že podle popisů cizinců, kteří mohli porovnat život obyčejných lidí v Rusku a v jejich vlastních zemích, a oni nemají důvod zdobit ruskou realitu, v době před Petrem "Velikým" v Rusku obecně platí, že obyčejní prostí lidé žili ne hůře, ale ČASTO LÉPE NEŽ JINÉ NÁRODY EVROPY ...

 

Překlad Nina

 

Dodatečné ilustrace:

Владимир Боровиковский (1758-1826) Портрет Торжковской крестьянки Иван Аргунов (1727-1802) Портрет неизвестной крестьянки Константин Маковский (1839-1915) Девушка смотрящаяся в зеркало Константин Маковский (1839-1915) Крестьянка Константин Маковский (1839-1915) Под венецКонстантин Маковский (1839-1915) Чарка мёдуНиколай Харламов 1888 Русская девушкаОльга Долгих Свенская ярмаркаПортрет неизвестной в русском костюмеУ околицы

 

Literatura

1. "Rusko - to je život sám. Poznámky cizinců o Rusku od XIV. po XX. století" Vydavatel Sretensky, 2004

2. A. Gorjanin. "Mýty Ruska a duch národa", Moskva, Pentagraphic, 2002.

3. V. Medina. "O ruském opilství, lenosti a krutosti" Olma M., 2008.

4. AV Chudinov, "O cestě Gilberta Romma na Sibiř (1781): hypotézy a fakta"

5. Richard Pipes "Rusko za starého režimu"

6. VK Arsenjev. "V kraji Ussuri. Dersu Uzala" Moskva, Pravda, 1983.

7. statehistory.ru
 

Diskuse

logicky

Ivanek | 23.08.2011

tohle ale přece není - nová šokující informace, je jasné že obrovská zem, v takovém klimatu nabízí daleko vícemožností k zemědělství, než menší státy v Evropě,nemluvě o nerostném bohatství . Rozloha ruska byla vždy obrovská-je to půl glóbusu...Tohle jsou faktické realie v každé knížce zeměpisu

OTAZKA

julo | 30.06.2011

Vedel by mi niekto objasnit,ako je to s tym jedenim masa?Ak by Rusi zili podla vedskych tradicii,tak by minimalizovali konzumaciu masa len na pripady nedostatku normalnej stravy..a v tomto clanku je cele Rusko plne zveriny.
Inak,clanok je pekny,obsazny a pekne nam ukazuje kvalitnu pracu falzifikatorov dejin:-)
Dakujem za pripadnu odpoved.

Re: OTAZKA

Hox | 30.06.2011

Píše se, že před planetární katastrofou před 13000 lety nejedl maso nikdo, nebo skoro nidko... pak museli začít z důvodu kontaminace. Jak to bylo s jedením masa v pozdějších dobách je otázka, ve středověku se už zjevně jedlo vydatně :)

Poděkování Nině...

Matrix | 29.06.2011

...za krásný překlad, po delší době opět pohlazení na duši :0) Tato fakta by měla být povinně vepsána do současných ruských učebnic dějepisu, aby se lidé rozpomenuli na svoji velkou a bohatou historii. Věřím, že tento okamžik jednoho dne nastane, už nyní se spousta lidí probouzí a zjišťuje, že něco není v pořádku a hledají odpovědi. Uvedená fakta jsou v ostrém protikladu s tím, co mi bylo coby malému žáčkovi základní školy vštěpováno do mysli ohledně ruské historie. S nahořklou ironií skutečně smekám před prvotřídní prací německých historiků, kteří nám v minulosti vytvořili "svoje" dějiny Ruska. Podobných článků a zamyšlení více.

Re: Poděkování Nině...

Nina | 29.06.2011

Matrixi,také jsem měla radostný pocit při překládání tohoto textu ,
který mi vybral HOX.Nějak mi unikl, pokud jsem se věnovala překládání předmluvy k "zrcadlům".I já jsem nevycházela z údivu, že před cca 400lety Rusko žilo bohatě a spokojeně a cizinci to obdivovali a možno záviděli blahobyt i obyčejných lidi (ty vymoděné krásky na foto jsou v originále z prostého lidu).A mne napadlo,že začaly hledat způsob jak to rusům převzít. Toto se jím sice nepovedlo,tak to začaly systematický rozvracet stát a car Petr pro ně stal "velikým",poněvadž jím do široka otevřel ne okno ,ale dveře do Ruska a ne Rusku do Evropy. A usadily se tam jako pátá kolona a rozvracejí systém zevnitř a mučí lidi do dnes a pomlouvají a svádějí na ně kde co.Nápad dat tyto informace do učebnic je výborný,ale všude kam přišly siónské "poradce" USA pro "reformy" a i v Rusku se provádějí drastické zásahy do školství, přesně dle zásad protokolu siónských "mudrců" ...Ale věřím Nikolaji a Slovansko-Árijským Védam, že ted' už čas pracuje pro nás Slovany. Poslední gangy parazitu prý jsou dobíjeny pravě na naší planetě Midgard-Zemi,ale bez našeho Slovanského probuzení , bdění a pochopení příčin a následku to muže trvat ....Takže Slovane,probud'te se a bud'te bděle!!!

Přidat nový příspěvek