Strava bílého muže - co by měl každý znát

Strava bílého muže - co by měl každý znát

Domorodí obyvatelé Nového Zélandu - Maorové - před setkáním se západní stravou

14.1.2018

MUDr. Ludmila Elek ová

 

Rovné a zdravé zuby jsou ideálem a základním atributem zdraví a krásy. Kvalitní zuby se vždy u lidí i u zvířat považovaly za kritérium zdraví. Vypovídá o tom i rčení „darovanému koni na zuby nekoukej“, tj. nekoukejte na jeho zdraví, berte, co je. V západních zemích jsou rovné a zdravé zuby známkou společenského statutu, ale mnohdy je to jen fasáda. Dokonalé zuby ale vidíme na fotografiích lidí přírodních národů. Evidentně jim k nim nepomohl ortodontista ani zubní niť. Jak je možné, že „primitivní“ národy mají rovné a zdravé zuby, přestože si je mnohdy nečistí, stejně jako si je nečistí zvířata, a my prý potřebujeme speciální pasty, ústní vody, nitě a rovnátka?

    Zuby je třeba čistit, čistit, důkladně nejméně dvakrát denně, nevynechávat čištění mezizubních prostor, nejíst sladkosti — každý to zná. Známe varování před zubním plakem, ve kterém se množí bakterie, požírající naši zubní sklovinu. Když vidíme někoho se špatnými zuby, automaticky si pomyslíme, že je zanedbává. Přitom ale každý zná někoho, kdo péči o zuby zas tak moc nedá a přesto je má zdravé. Naopak, někdo jiný je u zubní hygienistky každou chvíli, čistí si zuby i v práci po obědě, nevynechá nikdy zubní niť a přesto má kazy a o nějaké zuby již v mladém věku přijde.

    Proč si myslíme, že zkažené zuby jsou zanedbání péče o ně? V některých zemích tento názor dokonce zastávají zdravotní pojišťovny a neproplácejí plomby. Je to spravedlivé? Mohou lidé za své křivé a zkažené zuby? Ano a ne. Ano ve smyslu, že vše má příčinu a jakýkoli nedostatek ve vzhledu a funkci člověka přímo souvisí s něčím, co ten člověk nedělá dobře — něco zanedbává, něco chybí nebo naopak přebývá. Nedělá to samozřejmě schválně, ale z nevědomosti. Každá matka chce zdravé a krásné dítě, se zdravými a rovnými zuby. Určitě by vědomě nedělala něco, co by to narušilo. Přesto mnoho dětí má rovnátka a plomby. Jak to, když většina matek se snažila zdravě stravovat, čistí jim zuby, omezuje sladké? Jak to, že tolik mladých dospělých má již některé zuby umrtvené v důsledku pokročilého kazu nebo o ně dokonce úplně přišli? Proč je v civilizovaných zemích normální, rovný a zdravý chrup spíše výjimkou? A proč se někomu do pusy vejdou docela velké zuby a jinému se nevejdou menší? Je to opravdu dědičné? Malá ústa po mamince a velké zuby po tatínkovi? Proč ale nejsou křivozubí všichni oříšci, když se zkříží velký pes s menší fenkou nebo obráceně?

    Tyto otázky si položil již před 90 lety jeden americký zubař jménem Weston A. Price. Všiml si, jak se během jeho praxe, která začala koncem 19. století, zhoršoval chrup populace. Přibývalo kazů, zánětů, křivých zubů. Jeho vlastní syn zemřel na sepsi ze zkaženého zubního kořene. Logicky si říkal, že by se zuby měly do úst vejít, nerůst jako dříví v lese a neměly by se kazit, stejně jako se nekazí zvířatům. Chtěl najít lidi, kteří to tak mají. V Americe je nebyl schopen najít, proto se vypravil do světa. Objel značnou část světa, oblasti s odlišnými populacemi a způsoby výživy. Vydatně fotografoval, bral vzorky jejich jídla, posílal je do USA na chemickou analýzu. Na základě svých zjištění prováděl i pokusy se svými pacienty, kterým tak dokázal zahojit zubní kazy. Zahojit, ne zalepit plombou.

    O své cestě, kterou absolvoval v 30. letech minulého století, napsal knihu Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a tělesná degenerace). Je volně ke stažení na internetu, jen anglicky. Hojné citace z knihy lze najít v knize Vyživující tradice od Sally Fellon, vyšlo česky.

    Co Dr. Price zjistil? Ve všech oblastech Země, kde lidé žili bez kontaktu s moderní civilizací a jedli tradiční stravu, vyrůstali s dokonale rovnými zuby, které se jim nekazily, i když si je nečistili kartáčkem ani nití, a přestože byly pokryty plakem a zubním kamenem. V některých populacích byl výskyt zubního kazu třeba jen 0,5% zubů. Musel prohlédnout mnoho úst, než našel kaz. Některé národy, které jedly tvrdou stravu, měly zuby značně obroušené, přesto bez kazu, pokryté sklovinou. Viděl ženy, které hladce porodily mnoho dětí, přesto měly nedotčený chrup. Evidentně na ně neplatilo lidové pořekadlo, že matku stojí jedno dítě jeden zub.

    Jakkoli měly tyto národy imunitu vůči zubnímu kazu, jakmile se dostali do kontaktu s moderní civilizací a začali jíst dovezené trvanlivé potraviny, které Price nazývá „food of commerce“ („komerční jídlo“), tedy mouku, cukr, zavařeniny, konzervy, rostlinné oleje apod., okamžitě začalo docházet k úpadku zdraví. Lidé, kteří se odchýlili od tradiční stravy, začali brzy trpět zubním kazem a začali přicházet o zuby. Ženy po přechodu na moderní stravu rodily děti s deformacemi kostí obličeje, poruchami prořezávání zubů a skusu, tyto děti měly křivé zuby, které se jim kazily. Přitom jejich starší sourozenci, kteří se narodili v době, kdy matky jedly tradiční stravu, měli zuby dokonalé. Narušení růstu obličejových kostí, které Price zdokumentoval, bylo všude stejné: typicky se nedostatečně vyvinula střední část obličeje, což vedlo k celkově užšímu obličeji, nedokonale vyvinutým horním čelistem a lícním kostem, zúžení nosních průduchů. Do takto zúžené čelisti se zuby nevešly a rostly křivě. Typicky vyčnívaly ven špičáky, ale viděl i vážnější vady. Předkus, podkus, nůžkový skus…

    Price navštívil v Evropě Vnější Hebridy, švýcarská izolovaná údolí, v Americe Inuity, Indiány na Aljašce a Floridě, v Jižní Americe byl v Peru, v Africe v různých zemích, dále byl v Austrálii u Aboriginců, na Novém Zélandě u Maorů, v Polynésii a Melanésii. Nebyl v Číně z důvodu politické situace a nebyl v Indii. Ve všech oblastech, bez ohledu na výrazné odlišnosti ve způsobu života a složení potravy, nalézal totéž: tradičně se stravující jedince s dokonalým chrupem, moderně se stravující jedince se špatným chrupem. Kvalita chrupu se navíc těsně pojila s celkovým zdravím. Navštívil např. tuberkulózní léčebny a nenalezl tam jediného pacienta bez deformace obličeje a s kvalitním chrupem. Všichni měli špatně narostlé čelisti a křivé zuby. Viděl rapidní zhoršení celkové imunity a zdraví ruku v ruce se zhoršením chrupu. Viděl i duševní úpadek ruku v ruce se zhoršením zdraví a chrupu.

    Price si také všiml, že mnoho národů věnovalo zvláštní péči výživě budoucích a kojících matek. Některé africké kmeny měly speciální dietu pro budoucí novomanžele, kterou je krmili zhruba půl roku před svatbou. Také velmi pečlivě dbali na odstup mezi porody, dodržovali nejméně tři roky! Rozhodně pro ně neplatilo, že by ženy rodily jedno dítě za druhým, jak to tehdy bylo běžné v rozvinutých společnostech bez dostupné antikoncepce. Naopak tyto údajně primitivní, divošské národy početí plánovaly. Zjistil, že hlavním důvodem mnohoženství, které některé z těchto národů praktikovaly, bylo právě zajištění odstupů mezi porody. Matka nejmladšího dítěte se neúčastnila pohlavního života, dokud její dítě dostatečně nevyrostlo a ona nedoplnila zásoby živin pro další těhotenství. Neznali účinnou antikoncepci, proto to řešili abstinencí. Některé indiánské národy měly zvyk, že rodiče dítěte spolu nespali, dokud dítě nezačalo chodit. Uvědomme si, že oni prostě museli mít zdravé a silné děti. Byla to otázka přežití, neměli inkubátory ani umělou výživu.

    Jaká byla ta dieta pro budoucí rodiče? Velmi bohatá na prvky, kterým Price říkal „v tucích rozpustné aktivátory“. Pojem vitamíny v jeho době ještě nebyl zaveden. Šlo zejména o vitamín A, D a K2. Oni neměli tušení, o co se snaží. Zkušenost je ale naučila, že je nutné konzumovat potraviny, které jsou významným zdrojem těchto vitamínů. Každá populace měla své zdroje, měly ale jedno společné: byly to živočišné potraviny, živočišné tuky. Neexistovala výjimka, neexistovala žádná přírodní, civilizací nedotčená veganská populace. Price ji přitom cíleně hledal. Našel samozřejmě populace, jejichž strava vycházela převážně ze zemědělství, ale i tyto populace pravidelně využívaly živočišné potraviny, které měly k dispozici.

    Price v každé zkoumané populaci sledoval počet kazů, deformity obličeje, ale i celkové tělesné a duševní zdraví. Porovnával jedince, dodržující tradiční způsob stravování, s jedinci, kteří se nechali svést lákadly moderní civilizace. Jeho zjištění jsou univerzální a velmi zásadní. Když porovnal například různé africké kmeny žijící vedle sebe, ve stejném podnebí a podmínkách, které se lišily jen způsobem obživy, zjistil několikanásobné rozdíly ve výskytu zubního kazu. Nejlépe z hlediska kazů a celkového zdraví vycházely populace, konzumující jako hlavní zdroj bílkovin ryby a mořské plody, další v pořadí byly populace, konzumující jako hlavní zdroj maso suchozemských zvířat, pak populace, založené na pastevectví a konzumující hlavně mléčné produkty, a nejhůře na tom byly populace, které byly převážně zemědělské, konzumující hojně obilniny, luštěniny a méně živočišných produktů. Rozdíly ve výskytu zubního kazu byl mezi první a poslední skupinou zhruba desetinásobné, od 0,3–0,5% do 5–7% zubů.

    Jeho kniha je bohatě ilustrovaná a vyplatí se prohlédnout i čtenáři, který neovládá angličtinu. Fotografie jsou velmi výmluvné. Největším přínosem jeho cesty a knihy je ale důkladné studium živin v potravě zkoumaných národů a jejich porovnání s obsahem v tehdejší americké stravě. Kdyby studii provedl dnes, rozdíl by byl ještě větší. V čem se potrava lišila? V obsahu minerálů, zejména vápníku a fosforu, a obsahu v tucích rozpustných vitamínů, konkrétně vitamínu A, D a K2. Rozdíly v obsahu mezi stravou tradiční a moderní byl 5–10x ve prospěch tradiční stravy. Price množství živin porovnával nejen s reálným obsahem v potravě, ale i s tehdejším vládním doporučením, tzv. denní doporučenou dávkou. Lidé se dodnes řídí těmito doporučeními a bojí se předávkování vitamíny, netušíc, že doporučené dávky nebyly stanoveny jako optimální pro zajištění ideálního zdraví, ale jako minimální, které měly zabránit propuknutí zjevného onemocnění z nedostatku, např. kurdějí (sk: skorbutu) nebo křivice. Jde o dávky minimální, pod které již hrozí vypuknutí nemoci. Optimální dávky jsou úplně jinde.

    Po návratu domů začal Dr. Price ve své praxi používat získané poznatky. Jeho zkušenosti s léčbou zubního kazu jsou neuvěřitelné. Kdo z vás věděl, že kaz se dá vyléčit? Že ho není nutno ihned plombovat? Já to tedy rozhodně netušila. Souvislost mezi výživou a kazem končila u cukru, bakterií a plaku. Dr. Price pracoval například s dětmi z jedné školy, které pocházely z chudých poměrů a jedly velmi špatnou stravu: bílý chléb, džemy, odstředěné mléko apod. Téměř nejedly potraviny, které přírodním národům zajišťovaly perfektní chrup. Děti měly samozřejmě kazy, v průměru osm na jedny ústa. Dr. Price zajistil, aby ve škole dostávaly jedno perfektní jídlo denně, doma jedly dál jako obvykle, tedy bídně. Co obsahovalo toto perfektní jídlo? Děti začínali rajčatovým nebo pomerančovým džusem, kterým zapily dávku fermentovaného oleje z tresčích jater (sk: trečej pečene) a máslového oleje z másla od krav, které se pásly na rychle rostoucích travinách a které bylo velmi bohaté na vitamín D, A a K2. Pak dostaly velkou porci dušeného masa ve vývaru se zeleninou. Maso se obměňovalo, někdy byly ryby, ale vždy byl vývar z kostí a zelenina, zejména hodně mrkve. Po mase dostaly chléb upečený z čerstvě umleté celozrnné mouky, důkladně prokvašený, namazaný kvalitním máslem, k tomu dušené ovoce a půl litru plnotučného nepasterizovaného mléka. Jídlo plné živin, zajišťující kvalitní chrup. U všech dětí s kazy postupně začaly hojit, zkažená místa se potáhla sklovinou. Ale zlepšily se nejen zuby. Dr. Price kontaktoval učitel dětí a ptal se, co s nimi dělá, protože se jim výrazně a prudce zlepšil prospěch a chování! Stačilo k tomu jedno superjídlo denně.

    Zubní kaz není o nedostatečné péči, spíše o nedostatečné výživě. Kazící se mléčné zuby znamenají nedostatečnou výživu v těhotenství a raném dětství. Křivé zuby jsou důsledkem nedostatečně narostlých čelistí. Náprava existuje, i když třeba nespravíme vše (záleží na věku), vždy zlepšíme kvalitu skloviny a ovlivníme kazivost a dáme šanci, aby kosti narostly co nejvíc. Ideálním výživovým doplňkem je právě fermentovaný olej z tresčích jater s máslovým olejem, doplněný vitamínem K2

Rovné a zdravé zuby jsou ideálem a základním atributem zdraví a krásy. Kvalitní zuby se vždy u lidí i u zvířat považovaly za kritérium zdraví. Vypovídá o tom i rčení „darovanému koni na zuby nekoukej“, tj. nekoukejte na jeho zdraví, berte, co je. V západních zemích jsou rovné a zdravé zuby známkou společenského statutu, ale mnohdy je to jen fasáda. Dokonalé zuby ale vidíme na fotografiích lidí přírodních národů. Evidentně jim k nim nepomohl ortodontista ani zubní niť. Jak je možné, že „primitivní“ národy mají rovné a zdravé zuby, přestože si je mnohdy nečistí, stejně jako si je nečistí zvířata, a my prý potřebujeme speciální pasty, ústní vody, nitě a rovnátka?

    Zuby je třeba čistit, čistit, důkladně nejméně dvakrát denně, nevynechávat čištění mezizubních prostor, nejíst sladkosti — každý to zná. Známe varování před zubním plakem, ve kterém se množí bakterie, požírající naši zubní sklovinu. Když vidíme někoho se špatnými zuby, automaticky si pomyslíme, že je zanedbává. Přitom ale každý zná někoho, kdo péči o zuby zas tak moc nedá a přesto je má zdravé. Naopak, někdo jiný je u zubní hygienistky každou chvíli, čistí si zuby i v práci po obědě, nevynechá nikdy zubní niť a přesto má kazy a o nějaké zuby již v mladém věku přijde.

    Proč si myslíme, že zkažené zuby jsou zanedbání péče o ně? V některých zemích tento názor dokonce zastávají zdravotní pojišťovny a neproplácejí plomby. Je to spravedlivé? Mohou lidé za své křivé a zkažené zuby? Ano a ne. Ano ve smyslu, že vše má příčinu a jakýkoli nedostatek ve vzhledu a funkci člověka přímo souvisí s něčím, co ten člověk nedělá dobře — něco zanedbává, něco chybí nebo naopak přebývá. Nedělá to samozřejmě schválně, ale z nevědomosti. Každá matka chce zdravé a krásné dítě, se zdravými a rovnými zuby. Určitě by vědomě nedělala něco, co by to narušilo. Přesto mnoho dětí má rovnátka a plomby. Jak to, když většina matek se snažila zdravě stravovat, čistí jim zuby, omezuje sladké? Jak to, že tolik mladých dospělých má již některé zuby umrtvené v důsledku pokročilého kazu nebo o ně dokonce úplně přišli? Proč je v civilizovaných zemích normální, rovný a zdravý chrup spíše výjimkou? A proč se někomu do pusy vejdou docela velké zuby a jinému se nevejdou menší? Je to opravdu dědičné? Malá ústa po mamince a velké zuby po tatínkovi? Proč ale nejsou křivozubí všichni oříšci, když se zkříží velký pes s menší fenkou nebo obráceně?

    Tyto otázky si položil již před 90 lety jeden americký zubař jménem Weston A. Price. Všiml si, jak se během jeho praxe, která začala koncem 19. století, zhoršoval chrup populace. Přibývalo kazů, zánětů, křivých zubů. Jeho vlastní syn zemřel na sepsi ze zkaženého zubního kořene. Logicky si říkal, že by se zuby měly do úst vejít, nerůst jako dříví v lese a neměly by se kazit, stejně jako se nekazí zvířatům. Chtěl najít lidi, kteří to tak mají. V Americe je nebyl schopen najít, proto se vypravil do světa. Objel značnou část světa, oblasti s odlišnými populacemi a způsoby výživy. Vydatně fotografoval, bral vzorky jejich jídla, posílal je do USA na chemickou analýzu. Na základě svých zjištění prováděl i pokusy se svými pacienty, kterým tak dokázal zahojit zubní kazy. Zahojit, ne zalepit plombou.

    O své cestě, kterou absolvoval v 30. letech minulého století, napsal knihu Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a tělesná degenerace). Je volně ke stažení na internetu, jen anglicky. Hojné citace z knihy lze najít v knize Vyživující tradice od Sally Fellon, vyšlo česky.

    Co Dr. Price zjistil? Ve všech oblastech Země, kde lidé žili bez kontaktu s moderní civilizací a jedli tradiční stravu, vyrůstali s dokonale rovnými zuby, které se jim nekazily, i když si je nečistili kartáčkem ani nití, a přestože byly pokryty plakem a zubním kamenem. V některých populacích byl výskyt zubního kazu třeba jen 0,5% zubů. Musel prohlédnout mnoho úst, než našel kaz. Některé národy, které jedly tvrdou stravu, měly zuby značně obroušené, přesto bez kazu, pokryté sklovinou. Viděl ženy, které hladce porodily mnoho dětí, přesto měly nedotčený chrup. Evidentně na ně neplatilo lidové pořekadlo, že matku stojí jedno dítě jeden zub.

    Jakkoli měly tyto národy imunitu vůči zubnímu kazu, jakmile se dostali do kontaktu s moderní civilizací a začali jíst dovezené trvanlivé potraviny, které Price nazývá „food of commerce“ („komerční jídlo“), tedy mouku, cukr, zavařeniny, konzervy, rostlinné oleje apod., okamžitě začalo docházet k úpadku zdraví. Lidé, kteří se odchýlili od tradiční stravy, začali brzy trpět zubním kazem a začali přicházet o zuby. Ženy po přechodu na moderní stravu rodily děti s deformacemi kostí obličeje, poruchami prořezávání zubů a skusu, tyto děti měly křivé zuby, které se jim kazily. Přitom jejich starší sourozenci, kteří se narodili v době, kdy matky jedly tradiční stravu, měli zuby dokonalé. Narušení růstu obličejových kostí, které Price zdokumentoval, bylo všude stejné: typicky se nedostatečně vyvinula střední část obličeje, což vedlo k celkově užšímu obličeji, nedokonale vyvinutým horním čelistem a lícním kostem, zúžení nosních průduchů. Do takto zúžené čelisti se zuby nevešly a rostly křivě. Typicky vyčnívaly ven špičáky, ale viděl i vážnější vady. Předkus, podkus, nůžkový skus…

    Price navštívil v Evropě Vnější Hebridy, švýcarská izolovaná údolí, v Americe Inuity, Indiány na Aljašce a Floridě, v Jižní Americe byl v Peru, v Africe v různých zemích, dále byl v Austrálii u Aboriginců, na Novém Zélandě u Maorů, v Polynésii a Melanésii. Nebyl v Číně z důvodu politické situace a nebyl v Indii. Ve všech oblastech, bez ohledu na výrazné odlišnosti ve způsobu života a složení potravy, nalézal totéž: tradičně se stravující jedince s dokonalým chrupem, moderně se stravující jedince se špatným chrupem. Kvalita chrupu se navíc těsně pojila s celkovým zdravím. Navštívil např. tuberkulózní léčebny a nenalezl tam jediného pacienta bez deformace obličeje a s kvalitním chrupem. Všichni měli špatně narostlé čelisti a křivé zuby. Viděl rapidní zhoršení celkové imunity a zdraví ruku v ruce se zhoršením chrupu. Viděl i duševní úpadek ruku v ruce se zhoršením zdraví a chrupu.

    Price si také všiml, že mnoho národů věnovalo zvláštní péči výživě budoucích a kojících matek. Některé africké kmeny měly speciální dietu pro budoucí novomanžele, kterou je krmili zhruba půl roku před svatbou. Také velmi pečlivě dbali na odstup mezi porody, dodržovali nejméně tři roky! Rozhodně pro ně neplatilo, že by ženy rodily jedno dítě za druhým, jak to tehdy bylo běžné v rozvinutých společnostech bez dostupné antikoncepce. Naopak tyto údajně primitivní, divošské národy početí plánovaly. Zjistil, že hlavním důvodem mnohoženství, které některé z těchto národů praktikovaly, bylo právě zajištění odstupů mezi porody. Matka nejmladšího dítěte se neúčastnila pohlavního života, dokud její dítě dostatečně nevyrostlo a ona nedoplnila zásoby živin pro další těhotenství. Neznali účinnou antikoncepci, proto to řešili abstinencí. Některé indiánské národy měly zvyk, že rodiče dítěte spolu nespali, dokud dítě nezačalo chodit. Uvědomme si, že oni prostě museli mít zdravé a silné děti. Byla to otázka přežití, neměli inkubátory ani umělou výživu.

    Jaká byla ta dieta pro budoucí rodiče? Velmi bohatá na prvky, kterým Price říkal „v tucích rozpustné aktivátory“. Pojem vitamíny v jeho době ještě nebyl zaveden. Šlo zejména o vitamín A, D a K2. Oni neměli tušení, o co se snaží. Zkušenost je ale naučila, že je nutné konzumovat potraviny, které jsou významným zdrojem těchto vitamínů. Každá populace měla své zdroje, měly ale jedno společné: byly to živočišné potraviny, živočišné tuky. Neexistovala výjimka, neexistovala žádná přírodní, civilizací nedotčená veganská populace. Price ji přitom cíleně hledal. Našel samozřejmě populace, jejichž strava vycházela převážně ze zemědělství, ale i tyto populace pravidelně využívaly živočišné potraviny, které měly k dispozici.

    Price v každé zkoumané populaci sledoval počet kazů, deformity obličeje, ale i celkové tělesné a duševní zdraví. Porovnával jedince, dodržující tradiční způsob stravování, s jedinci, kteří se nechali svést lákadly moderní civilizace. Jeho zjištění jsou univerzální a velmi zásadní. Když porovnal například různé africké kmeny žijící vedle sebe, ve stejném podnebí a podmínkách, které se lišily jen způsobem obživy, zjistil několikanásobné rozdíly ve výskytu zubního kazu. Nejlépe z hlediska kazů a celkového zdraví vycházely populace, konzumující jako hlavní zdroj bílkovin ryby a mořské plody, další v pořadí byly populace, konzumující jako hlavní zdroj maso suchozemských zvířat, pak populace, založené na pastevectví a konzumující hlavně mléčné produkty, a nejhůře na tom byly populace, které byly převážně zemědělské, konzumující hojně obilniny, luštěniny a méně živočišných produktů. Rozdíly ve výskytu zubního kazu byl mezi první a poslední skupinou zhruba desetinásobné, od 0,3–0,5% do 5–7% zubů.

    Jeho kniha je bohatě ilustrovaná a vyplatí se prohlédnout i čtenáři, který neovládá angličtinu. Fotografie jsou velmi výmluvné. Největším přínosem jeho cesty a knihy je ale důkladné studium živin v potravě zkoumaných národů a jejich porovnání s obsahem v tehdejší americké stravě. Kdyby studii provedl dnes, rozdíl by byl ještě větší. V čem se potrava lišila? V obsahu minerálů, zejména vápníku a fosforu, a obsahu v tucích rozpustných vitamínů, konkrétně vitamínu A, D a K2. Rozdíly v obsahu mezi stravou tradiční a moderní byl 5–10x ve prospěch tradiční stravy. Price množství živin porovnával nejen s reálným obsahem v potravě, ale i s tehdejším vládním doporučením, tzv. denní doporučenou dávkou. Lidé se dodnes řídí těmito doporučeními a bojí se předávkování vitamíny, netušíc, že doporučené dávky nebyly stanoveny jako optimální pro zajištění ideálního zdraví, ale jako minimální, které měly zabránit propuknutí zjevného onemocnění z nedostatku, např. kurdějí (sk: skorbutu) nebo křivice. Jde o dávky minimální, pod které již hrozí vypuknutí nemoci. Optimální dávky jsou úplně jinde.

    Po návratu domů začal Dr. Price ve své praxi používat získané poznatky. Jeho zkušenosti s léčbou zubního kazu jsou neuvěřitelné. Kdo z vás věděl, že kaz se dá vyléčit? Že ho není nutno ihned plombovat? Já to tedy rozhodně netušila. Souvislost mezi výživou a kazem končila u cukru, bakterií a plaku. Dr. Price pracoval například s dětmi z jedné školy, které pocházely z chudých poměrů a jedly velmi špatnou stravu: bílý chléb, džemy, odstředěné mléko apod. Téměř nejedly potraviny, které přírodním národům zajišťovaly perfektní chrup. Děti měly samozřejmě kazy, v průměru osm na jedny ústa. Dr. Price zajistil, aby ve škole dostávaly jedno perfektní jídlo denně, doma jedly dál jako obvykle, tedy bídně. Co obsahovalo toto perfektní jídlo? Děti začínali rajčatovým nebo pomerančovým džusem, kterým zapily dávku fermentovaného oleje z tresčích jater (sk: trečej pečene) a máslového oleje z másla od krav, které se pásly na rychle rostoucích travinách a které bylo velmi bohaté na vitamín D, A a K2. Pak dostaly velkou porci dušeného masa ve vývaru se zeleninou. Maso se obměňovalo, někdy byly ryby, ale vždy byl vývar z kostí a zelenina, zejména hodně mrkve. Po mase dostaly chléb upečený z čerstvě umleté celozrnné mouky, důkladně prokvašený, namazaný kvalitním máslem, k tomu dušené ovoce a půl litru plnotučného nepasterizovaného mléka. Jídlo plné živin, zajišťující kvalitní chrup. U všech dětí s kazy postupně začaly hojit, zkažená místa se potáhla sklovinou. Ale zlepšily se nejen zuby. Dr. Price kontaktoval učitel dětí a ptal se, co s nimi dělá, protože se jim výrazně a prudce zlepšil prospěch a chování! Stačilo k tomu jedno superjídlo denně.

    Zubní kaz není o nedostatečné péči, spíše o nedostatečné výživě. Kazící se mléčné zuby znamenají nedostatečnou výživu v těhotenství a raném dětství. Křivé zuby jsou důsledkem nedostatečně narostlých čelistí. Náprava existuje, i když třeba nespravíme vše (záleží na věku), vždy zlepšíme kvalitu skloviny a ovlivníme kazivost a dáme šanci, aby kosti narostly co nejvíc. Ideálním výživovým doplňkem je právě fermentovaný olej z tresčích jater s máslovým olejem, doplněný vitamínem K2



Více zde: file:///C:/Users/Owner/Documents/Zoubky%20jako%20perli%C4%8Dky%20(Medu%C5%88ka%205_2017)%20%20%20Svoboda%20v%20o%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD.htm

 

Pozn. leva-net:

Kniha Westona Price v češtině, obrací naruby to, co potravinová a zdravotnická lobby propaguje jako zdravé, doporučujeme k přečtení:

https://www.westonaprice.org/cs/health-topics/principles-healthy-diets-czech-translation/

Zmíněná studia v angličtině (mnoho foto):

http://journeytoforever.org/farm_library/price/pricetoc.html

 

Polynésané na své přirozené stravě:

na "moderní stravě" západní civilizace:

Melanésané na své přirozené stravě:

po přechodu na moderní stravu:

Ve zmíněné studii je mnoho dalších fotografií ze všech částí světa, ilustrujících všude totéž.

 

Diskusní téma: Moderní strava bílého muže

re

pm | 24.03.2018

úplne stačí ak budete jesť surové zemiaky so šupou.

Kniha: Výživa ve světle věků

Marek Z. | 24.01.2018

V češtině o tomto tématu zevrubně pojednává odbornice na stravu M. U. Tilschová v knize Výživa ve světle věků ze 40. let minulého století.

zdroj D3 + K2 za 150 kč

Hox | 19.01.2018

https://goo.gl/AKRBSP

Stačí k tomu zajistit příjem vitamínu A, E a potřebná kombinace je na světě.

recept ( od predkov môjho manžela)

renáta | 19.01.2018

5 celých vajec ( najlepšie domácich) vložíme do sklenej nádoby a zalejeme šťavou z citrónov.Vajcia majú byť zaliate celé. .odložíme do chladničky,čakáme,kým sa skrupiny nerozpustia ( sem-tam nádobou trochu potrasieme) keď sa škrupiny rozpustia,pomiešame obsah drevenou vareškou,precedíme( nie cez veľmi husté sitko) , pridáme1/2 litra koňaku ( stačí rum) a trochu medu. Nalejeme do flašky,držíme v chladničke. Pijeme po kalíšku 2-3 krát do týždňa. Pred použitím flaškou riadne potriasť- "vápnik" je usadený na dne. V chladničke vydrží viac ako rok. Veľa zdravia všetkym

Re: recept ( od predkov môjho manžela)

Hox | 19.01.2018

Vypadá to jako skvělá věc, bohužel až na ten koňak nebo rum... kdyby to někdo vymyslel bez něho, byla by to paráda.

Re: Re: recept ( od predkov môjho manžela)

renáta | 19.01.2018

Možno by sa to dalo: menej vajec a viac medu a rýchlejšia spotreba. Vyskúšam to. Ešte konzumovať červenú repu a piť čaj z kombuchy

Re: Re: Re: recept ( od predkov môjho manžela)

jardob | 19.01.2018

Ten alkohol je tam iba ako konzervant, ten by sa dal nahradiť iným, napr. kyslosťou (napr. kyselina l-askorbova "vit. C"), ten nápoj by musel byť kyslý ako kvasená kapusta.
Ja osobne mám s citronom trochu problém, pri nadmernej konzumácii to cítim na zuboch, stávajú sa citlivejšie.

Re: Re: Re: Re: recept ( od predkov môjho manžela)

renáta | 20.01.2018

Väčšou dávkou medu by som to skúsila konzervovať aspoň na kratší čas a rýchlejšie spotrebovať. V lekárni sa dá zohnať aj kyselina salicylová- overený konzervant. Ja to určite vyskúšam len s medom. Med s citrónom je výborná chuť. Tento recept spevňuje kosti a zuby, to je úplne isté a overené aj na starších členoch našej rodiny aj na nás mladších. Ja osobne vidím výsledky na svojich zuboch. Čím som staršia,tým mám menej ošetrení, odkedy to užívam. ( užívam to len sporadicky, preto som písala,že to vydrží aj vyšše roka,aj tak to účinkuje). Zatial mám overenú len verziu s alkoholom,ale vyskúšam aj,tú bez neho. Nech to pomôže všetkým,budem sa tešiť

hezky ale...

adam | 18.01.2018

takze vsichni ted vykoupi tresci olej, priste se muzeme pobavit treba o psychice, zase dalsi latky, pak ja nevim o cem a ucet za doplnky bude 15 tisic. Ja osobne vidim jedinej problem a to ten, ze zdrava strava je casove narocna, nesmyslne draha a zaroven malo dostupna atd. Pokud tohle nebude, tak pro mne zadny lahvicky s trescima jatrama za bratru 1500 kc nejsou resenim. Jasne ze jime moc, jsme rozezrani, rozmazleni, vsechno plny ecek, tak jak ty zuby maji vypadat. I za komunistu meli lidi otresny zuby. Moje babicka s dedou zemreli v 90ti a meli umely chrup. S tim se da zit. Mamka si cisti zuby rok starym kartackem, jidlo standart, moc si nevymysli a zuby ma skvely na svuj vek. Zalezi taky na "genech". Nekdo muze cistit 10x denne a nepomuze mu nic. Ale jo, proc ne, ale ja uz poroste nemam na to, abych si kazdej den cetl clanek o tom, jak ta a ta latka je prospesna na to a na to. Nemusim pak jist nic jinyho, nez nejaky predrazeny draze s kapkou nejakyho oleje, vitaminy, vsechno bio a ja nevim co. A uz vubec na to nemam penize. Je to vsechno extremne predrazeny. Mohl by mi nekdo poradit jake doplnky by vyuzival, kdyby musel utratit jen 500 korun mesicne. Co by jste papali Jeden mesic to, druhej zase ono, nebo jak? Nestaci nahodou obycejny rybi olej 2x denne polevkovou lzici jak pred 50ti lety bylo normalni? Jenze kde takovy KVALITNI olej vzit? Ja mam pocit, ze reseni muze byt jak slozite, tak naprosto jednoduche. Zvlast kdysi davno si lidi nemohli moc vybiratm tak mi nerikejte, ze priroda nema vychytavku, kterou si muze dovolit kazdej a je v ni vsechno, co clovek potrebuje a je vsem nadosah. Opravdu treci na zuby za 1500kc a pak dalsich 800 doplnku to neni normalni cesta. Nemam e jen zuby.

Re: hezky ale...

Hox | 19.01.2018

Není to nějaký módní výstřelek nebo snobárna, tady jde o trochu jinou situaci a to o tu, že látky, esenciální pro zdraví i pro zdraví potomstva, dříve člověk dostával v plné potřebné míře, když nejedl průmyslově produkované a zpracované potraviny. Označme věci pravými jmény, současný potravinářský průmysl je forma pomalé genocidy obyvatel, nic jiného.
Ten olej s tresčích jater s máselným tukem z krav pasoucích se na loukách, což je kombinace obsahující potřebné denní množství D+A+K2 a vydrží tři měsíce, stojí 1500, to je asi 500 na měsíc. Není to úplně málo, ale zase nic nedosažitelné, to je už pak otázka priorit, zda člověk potřebuje například nový mobil nebo dovolenou, nebo novou kuchyňskou linku, nebo si pořídí toto. Opravit zuby někdy později vyjde ovšem ještě mnohem dráž.
Kromě toho, ten tresčí olej za 1500 je top produkt, jsou i jiné varianty např. https://doplnky-stravy.heureka.cz/moller-s-rybi-olej-omega-3-z-trescich-jater-250-ml/# , stačí k tomu doplnit K2 v tobolkách za bratru 400-500 kč a také to vydrží několik měsíců.
Informace člověk dostal, je na každém, co s tím udělá.

Re: hezky ale...

Hox | 19.01.2018

Jinak samozřejmě to není jediná cesta, viz výzkumy dr. Price. Stačí jíst žloutky domácích vajíček, přes léto tam K2 je, potřebná kombinace je v másle krav, pasoucích se na loukách (opět jen přes léto), jsou další varianty jak to získávat, pokud má člověk skutečný zájem, myslím že svou cestu najde.

Re: hezky ale...

Hox | 19.01.2018

odjinud:

"Co se týče opravdové remineralizace, alkalizace a vitálního zdraví robustního organismu - jsou jeho složky (zejména právě vit. K2(MK-4) neboli tzv. X-FACTOR Dr. Westona Price, který mnozí již znají) zcela nezaměnitelné a nesmírně důležité. Pokud někdo nežije v přírodě a nemá přístup k celistvým potravinám té nejvyšší kvality, ze kterých by tyto látky získal, jsou přírodní doplňky tohoto typu nutnost těch, co u zdraví nedělají kompromisy.

Doktor Weston Price - později autor knihy -Výživa a tělesná degenerace- byl asi nejlepší zubař všech dob, jenž cestoval skrz celý svět za účelem najít primitivní kultury bez zubních kazů a celkově vitální. Toužil najít kultury, jenž by nevykazovali stupeň takové degenerace jako moderní člověk a nechtěl uvěřit, že je zubní kaz a tělesný úpadek něco přirozeného. Chtěl je najít a pochopit, co dělají jinak. Zubní kaz je nejčastější nemoc na této planetě. Jde o chorobu a vadu v organismu, která jako mnohé další - není běžný stav, který se prostě děje, jako se mnozí domnívají. Např. vlkům v přírodě se zuby nekazí ale psům chovaným člověkem a moderním lidem samotným však ano. Tak kde je chyba? Důvodem je nedostatek látek ve stravě pro přirozenou remineralizaci zubů a celého organismu a většinou také naopak nadmíra látek ve stravě způsobujících demineralizaci - úbytek minerálů na různých místech v těle, což způsobuje celkovou postupnou degeneraci - nejen zubů. Je potřeba si uvědomit, že zubní kaz a problémy kostry jsou ukazatelem celkového úpadku vitality a zdraví člověka a souvisí s desítkami dalších problémů - pokud tedy dokážeme řešit tyto problémy, pomůžeme si zároveň na mnoha dalších místech."

Esejskych

Evanjelium | 16.01.2018

Touto diskusiou ste kompletne odpísali Evanjelium od učenia Jana a zároveň ste vyjadrili, že je nemožné, aby ľudstvo vystúpilo na novú evolucnu úroveň, pretože v každom prípade bude musieť zabíjať zvieratá a to sa musí odraziť v noosfére. Veľa zdravia želám.

Re: Esejskych

jardob | 16.01.2018

Vôbec nie! Je to ako keby ste tvrdili, že "Nakoľko máme v sebe zvieracie inštinkty, tak je človeku predurčené zostať naveky v režime psychiky typu Zviera". Čo je samozrejme blbosť. Režim psychiky zviera je normálny v počiatočných fázach rozvoja ľudstva, keď ešte len napĺňa prírodnú niku, no akonáhle prekračuje ideálnu hranicu zaľudnenia planéty a blíži sa ku kritickej (po ktorej zákonite nasleduje demografická katastrofa), tak je nevyhnutné aby prešiel na vyspelejšie režimy psychiky, čím si zabezpečí stabilitu svojej existencie.

Podobne je to aj so stravou. Mäsitá strava je dobrá a ideálna v počiatočných fázach rozvoja ľudstva, ale časom je nutné, aby pred ľudstvom prestala byť skrývaná podstata toho, čo je reálne prospešné pre ľudské telo, aby sa veda efektívne zaujímala alternatívami stravy bez straty na kvalite (a prax potvrdzovala správnosť), aby hľadala spôsoby ako vyživovať populáciu v rovnakej kvalite bez toho, aby zaťažovala biosféru a ničila biodiverzitu, prirodzený ekosystém. V opačnom prípade je to cesta do pekiel.
Teraz ide hlavne o to pochopiť, ako naozaj funguje ľudský organizmus z hľadiska výživy (napriek lživej propagande a informačnému balastu), a na tomto poznaní, ako na základe, rozvíjať ďalšie možnosti.

Re: Re: Esejskych

Paulo | 16.01.2018

Súhlas, veď vektor cieľov pre ludstvo je celá množina a určite je aj dynamický a niektoré faktory nám v tomto štádiu nie sú ani známe. V minulosti bolo nemysliteľné prežiť bez mäsa, v dnešnej dobe je to možné a oveľa vhodnejšie pre zdravie aj planétu, v tomto zmysle práve tzv. vedecké vegánstvo vyzerá byť na túto fázu novým optimom. Keď sa však na to budeme pozerať z hooodne vysokého nadhľadu a berieme do úvahy etiku, tak Sovetov by mohol byť ešte v niečom možno bližšie - Keď zberám plody, neubližujem, zatiaľ čo tú mrkvu, cviklu "zarežem", ona to "cíti" a ja ukončím jej život... a niektorí si to (vraj) skončili už rovno k breatherianstvu, tam to vôbec nemusí končiť...

Re: Esejskych

Jox | 17.01.2018

Co je jednou z nasich misií na tejto zemi? Je to prísť na úroveň poznania, ktorá nám dovolí byť s prírodou a vesmírom dlhodobo zdraví. Pretože my sme tí, ktorí dokážu najviac tvoriť, teda robiť božie dielo, teda pretvárať myšlienku (slovo) do matérie.

Čo je zlé vedieť, že mastné kyeliny nás urobia zdravšími? Že vitamín D, A, K, E, C a Ďalšie vo vysokých dávkach, cholesterol, málo alebo najlepšie nula cukru....
Je to o videní toho, čo v inFORMAcii vidíte. V pochopení svojom pracuje každý na seba, v nepochopení pracuje na niekoho iného. Pre nás je dôležité, aby sme zdvihli úroveň pochopenia všetkých tak, aby potom začali všetci chápať viac.
Výživa prinesie zdravých ľudí so silným mozgom, bez psychických problémov a problémov s imunitou a zdravím. Teda 5ta priorita odpadá. Pretoze clovek s perfektným zdravím a mozgom, ktorý vie vyhodnotit, ze chlastanie mu urobí zle povie len jedno. Akákolvek droga je HLÚPOSŤ.
Zdravý človek pochopí lepšie 4 prioritu a nebude robiť toľko hlúpostí s úrokom... Vyhodí telku a začne vyhodnocovať informácie lepšie. a pochopí lepšie chyby v chronológii a faktológii pomocou mozaikového videnia. Pretože jeho mozog to zvládne, pretože mozog ani telo nebudú bolieť....

Preto je zdravá strava základ, zdravé telo rovná sa zdravý duch, rovná sa môj koment hore...
Buďte zdravý a všetko najlepšie

Re: Esejskych

SPARK OF LIFE | 27.01.2018

Netreba brat taketo bla,bla typu jedna MUDr povedala- vazne. Ani typu jeden "americky" zubar a jeho pseudo vyskumy. (Existuje nejaky americky narod? Bol to snad indian?) Musel by to byt polyhistor a mat 10 zivotov, aby dokazal vyvodit nejake suvislosti a definicie pri tak mnohorakych faktoroch. Navyse, kazdy zajtrajsi vyskum spochybni vcerajsi. Jedina istota je, ze KAZDY "vedecky" ZAVER, KTORY PREDPOKLADA NEVYHNUTNOST KONZUMACIE MASA, PRE ZDRAVY ZIVOT CLOVEKA, JE UPLNE ZCESTNY !!!

Zdroj

Putinovec | 16.01.2018

Máte prosím někdo ověřený zdroj vitamínu k2 ke stálému užívání?Viděl jsem nabídku vitamínů ve formě prášků ,ale tohle slovo ve mně vzbuzuje EEEEE.Ideální by bylo najít vitamín k2 k užívání v oleji.

Re: Zdroj

Hox | 16.01.2018

šel jsem do tohohle
http://kosimesnadno.cz/index.php?route=product/product&path=62&product_id=78

Re: Zdroj

jardob | 16.01.2018

Prípadne toto: http://www.adamraw.cz/australian-emu-oil-120ml/
Ale lepšia by bola vyvážená kombinácia A, D, K, než sa zamerať na jeden vitamín.

Re: Zdroj

Putinovec | 17.01.2018

Děkuji oběma.Rybí tuk z tresek jsem už objednal a k tomu nasadím domácí kysanou zeleninu.https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiWt46d497YAhULlCwKHRWzDisQFgijATAD&url=https%3A%2F%2Fdoplnky-stravy.heureka.cz%2Fmoller-s-rybi-olej-omega-3-z-trescich-jater-s-citronovou-prichuti-250-ml%2Fgalerie%2F%3Fobrazek%3D01df5e95bc6f5ab71bd9e9b67879b581&usg=AOvVaw2ZUNPetho4sEC-pDagRCmg

Makrobiotika.

Definitiva | 15.01.2018

Makrobiotika vás zbaví civilizačných ochorení. Praxou a storočným vedeckým výskumom overené!
Campbell, Čínská štúdia
Kushi, Makrobiotikou ke skutečnému zdraví

Chcete mať poškodené zdravie? stravujte sa podľa Sovetova a iných reklamných receptov, včítane konzumácie vitamínov, minerálii, a iných potravinových doplnkov, ktoré vám zaručene rozladia až poškodia organizmus.

Re: Makrobiotika.

Jox | 15.01.2018

Predpokladam, že rozumiete teórii. Navrhujem Vám popisať mechanizmus fungovania makrobiotiky.

Tu je dostatocne popisany mechanizmus fungovania overený faktami a dátami. Tešim sa na faktologicku diskusiu podloženú vysvetlenim mechanizmu.
Budte zdravý/á.

Re: Makrobiotika.

Hox | 15.01.2018

Nezemřel zakladatel makrobiotiky v celkem nízkém věku?

Re: Re: Makrobiotika.

Kolko budes zit | 16.01.2018

Nie v celom nizkom, ale stale ziju jeho rovesnici s ktorymi sa sporil a ktori propagovali zivu stravu a plodne pisu svoje poznatky nadalej.

Optimální dieta

zdeny | 15.01.2018

Tak se nepříliš vhodně jmenuje způsob stravování, vědecky zdůvodněný a propagovaný polským lékařem Kwasniewským. Dopoučuji si najít stránky se základními údaji, také existuje kniha v češtině. Z vlastní zkušenosti potvrzuji pravdivost jeho závěrů a doporučení.

Jen podotýkám, že naši lékaři o tom nic moc neví, neznají a pořád zdůvodňují nezbytnost vysokých dávek sacharidů. Takže jich se neptat.

Re: Optimální dieta

Jox | 15.01.2018

mozete prosim dat meno tej knihy prosim? Vdaka a budte zdravy

Re: Re: Optimální dieta

Kniha | 15.01.2018

Jan Kwasniewski–Marek Chyliňski: Optimální dieta. Vydalo nakl. SAK v Albrechticích u Českého Těšína, r. 1998

Jeden student z Brna stvořil níže uvedený web:

http://optimalnidieta.cz/

Re: Re: Re: Optimální dieta

Jox | 15.01.2018

veľká vďaka

Sovetov versus Price

popolvár | 14.01.2018

a teraz ohľadom mäsa, koho názormi sa riadiť?

Re: Sovetov versus Price

jardob | 14.01.2018

Kritérium pravdivosti aj tu môže byť len prax - život sám. T.j. ako sa jednotlivé spôsoby stravovania prejavujú na reálnom zdraví prívržencov, a ideálne nie na jednom človeku, ale vo väčšom merítku, štatisticky.
W.A.Price už dávno nežije, ale iste má prívržencov. Fruktariáni tiež existujú. Možno sa treba začať pozerať nie len na slová, ale aj na zuby.
Na tejto stránke sú stručne zhrnuté zásady princípov stravovania, ktoré Price objavil:
https://www.westonaprice.org/cs/health-topics/principles-healthy-diets-czech-translation/

Re: Sovetov versus Price

Hox | 15.01.2018

Podle mě to nemusí být nutně v rozporu. Strava Westona je strava pro běžný režim stravování, ve kterém v současné kultuře funguje asi každý. To o čem mluví Sovetov, a také Uglov a další, to je vypěstování takové mikroflóry, která bude člověka živit vším, co aktuálně potřebuje. Jedná se tedy o dva rozdílné režimy stravování, čemuž odpovídá přítomnost dvou trávících systémů (režimů), což Uglov dokázal.
Ale aby člověk mohl potenciálně přejít na ten druhý (optimální), musí se nejdříve správně stravovat v tom prvním.

Re: Re: Sovetov versus Price

popolvár | 15.01.2018

vďaka za odpovede, aj keď som to skôr myslel ako rečnícku otázku. Každý z nás je individualita s konkrétnymi nárokmi na stravu a každý si sám musí nájsť pre seba ten optimálny spôsob stravovania, vychádzajúc jak z potrieb a nastavenia vlastného organizmu, tak aj z možností, ktoré sú podmienené jak prostredím, tak aj jeho možnosťami stravovania.
V každej z takýchto prác je spústa informácii, ktorými sa človek môže inšpirovať, porovnať s nimi vlastné návyky a stav organizmu a následne výberom preňho vhodných informácii upraviť si stravu v preň požadovanom a vyhovujúcom smere.
Takéto články dotvárajú mozaiku problému individuálne optimálnej stravy.
Napríklad ja som si od Sovetova zobral dve veci v súvislosti so šťavami:
1.Zeleninu (listovú a koreňovú) ak chcem maximálne využiť jej výživno-energetickú hodnotu a nielen ju konzumovať kvôli čistiacemu účinku vlákniny na tráviaci trakt, tak si ju budem kvôli zvýšeniu výživnosti odšťavovať. Ale aj konzumovať zostatkové výlisky presne kvôli čistiaco-peristaltickému účinku.
2. Plody - ovocie aj zeleninu veľmi odšťavovať nebudem, ale maximálne drviac zubami na kašu vytláčajúc jazykom z pletív čo najviac jej štiav. Oproti odšťavovaniu to má tú výhodu, že sa už v ústnej dutine dôkladným premiešaním so slinami začne, a tým aj uľahčí následný tráviaci proces. A precvičia žuvacie svaly. Plus dôkladným prežúvaním plodov, kvôli vyššie uvedeným dôvodom (pamätajúc na to, že "žalúdok nemá zuby") si vypestujem automatizmus dôkladného rozžutia každej potravy. To je doteraz môj nedostatok - jem hltavo a rýchlo...
Skombinujúc fakty uvedené Sovetovom a Pricem o mäse, plus pokusy s trávením surového a tepelne upravovaného mäsa, ma privádzajú k myšlienke nahradiť v strave v čo najväčšej miere tepelne upravované mäso mäsom surovým (samozrejme s ohľadom na mikrobiologickú nezávadnosť a vhodnosť jednotlivých druhov pre takú konzumáciu). Tatársky biftek, sušené mäsá, surová ryba, marinované ryby - toto nebude žiadny problém. Hydina - tá tepelnou úpravou prejsť musí...

Re: Re: Re: Sovetov versus Price

jardob | 15.01.2018

To mi pripomenulo jednu frázu z vojenčiny: "Vojakovi stačí na všetko iba báger" (báger=lyžica). Aj doma na dedine sa neje striktne príborom, ale ryža lyžicou, kura rukami atď.

Ja však, napríklad, som si zvykol hlavné jedlo (okrem polievky a príliš tekutých jedál) jesť zásadne vidličkou, a to z toho dôvodu, že vidličkou si naberám menej ako lyžicou, tým pádom jem menej hltavo, pomalšie, a žalúdok to lepšie zvláda. Ústa tak vylúčia viacej slín a tráviacich enzýmov za ten čas.

Inak, tiež vďaka, popolvár aj hox, za zaujímavé názory.

Re: Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Kammerer | 16.01.2018

K tomu spôsobu jedenia po menších kúskoch sú ideálne paličky. Ale tomu musí byť prispôsobené aj servírovanie, jedlo musí byť už dopredu nasekané na kúsky.

Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Jox | 15.01.2018

Popolvár buď zdravy a vsetko dobré. listovku by so mohol vidieť aj z hľadiska druhého. Vitaminy A a D napomáhajú vstrebávaniu minerálov no musia byt v balance s Vitaminom K. Bez toho to nebude fungovať. Teda mastné jedlo so šalátom a môžeš vstrebavať co potrebuješ. To isté urobí aj ten zeleny koktejl... Pozri sa na to ešte aj takto a bude to zasa iny rozmer :)
Vsetko dobre a blaho želám

Re: Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Culka | 16.01.2018

Ale pozor vitamín K je K1, ktorý je v lístí, teda v zelenom a K2, ktorý je v nato, či ako sa tá vyhnitá sója volá a v syroch ako eidam a brie. To sú tie hermelinove syry.
Viktória Boutenko používa rozdelenie na ovocie, zeleninu a listovú zeleninu.
Zrozumiteľne články o vzťahu A, D3 a K2 má dr. Mercola na svojich stránkach

Re: Re: Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Jox | 21.01.2018

Mate samozrejme pravdu a vďaka za opravu. Budte zdravá a vsetko dobré

Maso

JS | 14.01.2018

Takže autorka tvrdí, že maso je nezbytnou složkou stravy?

Re: Maso

Bynk | 14.01.2018

A vždy bolo. Dokonca aj tie šimpanzi si občas dajú na sváču nejakú tú menšiu opicu. :-)

Re: Re: Maso

Kolko budes zit | 16.01.2018

Gorila nie. Simpanz je predstavitel ineho duchovna ako Kral Gorila.

Re: Maso

Dušan | 14.01.2018

Podľa mňa nie nutne.

Skoro rovnako kvalitné bielkoviny vieme získať z konopného semiačka/oleja (samozrejme nie zo zdegenerovaného indického konope). A ostávajú ryby, mlieko, maslo a hlavne múka zo starých odrôd pšenice.

Mäso je ťažko stráviteľné a rýchlo zahníva takže len ako doplnok v prípade nevyhnutnosti.

Otázka je len ohľadne vitamínu K2.

Re: Re: Maso

Jox | 14.01.2018

zdroje Káčka
https://www.zdravejedlo.sk/vitamin-k
Zdroje AD www.galvex.sk

Re: Maso

jardob | 14.01.2018

Je to normálne. Každý živočíšny druh ma geneticky prednastavené určité optimálne spektrum potravy. Dokonca aj v rámci jedného druhu môžu existovať mierne odchýlky, spôsobené vplyvom konkrétneho regiónu.
Napríklad na dedine naši predkovia v minulosti žili na jaterniciach, slaninkách, bravčovej masti, kravskom masle atď. A v tej dobe bola chorobnosť niekoľkonásobne nižšia ako dnes.

Ide o to, že človek potrebuje v tukoch rozpustné vitamíny A, D3, K2 (zaujímavé že E sa nespomína) - dostupné práve v živočíšnom tuku, vnútornostiach, kostiach, ktoré sa rastlinnou potravou plnohodnotne nahradiť nedajú...

Jednoducho, klamali nás...

PS: Nie je vylúčené, že v budúcnosti, až vedu budú robiť mravne vyspelí ľudia, tak bude možné vytvoriť aj "syntetickú" stravu, ktorá bude v plnom súlade s ľudským telom. A tak človek nebude musieť zabíjať ani zvieratá, ani rastliny, a napriek tomu bude perfektne zdravý. Bude len námestníkom a pokračovateľom v Božom diele.

Re: Re: Maso

Perun | 15.01.2018

Súhlas, tiež si myslím, že práve to, čo jedli naši predkovia povedzme storočia (prípadne tisícročia), je určitý návod aj pre nás. Som napr. síce "takmer vegetarián" , ale myslím, že mäso, ktoré spomínaš, typu bravčové atd. v rozumnom množstve k jedálničku SLOVAKA patrí (čecha samozrejme tiež, viz napr. naše národné jedlá ho obsahujú). V Indii napr. mäso rýchlo zahníva a naopak je tam tolko všakovatého ovocia a zeleniny, ktoré majú množstvo živín zo slnka, že tam človek mäso nepotrebuje. Naopak, v Tibete aj mnísi jedian stejky z jaka, sám som to pár krát videl a zažil. Ani Dalajláma nie je vegetarián! Tam by sa asi ovocím moc človek neuživil.

Podobne to samozrejme vidím aj napr. s alkoholom, čo som uviedol už v nedávnej diskusii na tému škodlivosti alkoholu. Trochu alkoholu je prospešné, a dokonca by som mohol uviesť aj regionálne rozdiely len v rámci Slovenska, či Česka. Napr. Česko: Južná Morava a víno, Valašsko a slivovica, Čechy - pivo. Slovensko je členitejšie, tak aj rozdiely sú ešte výraznejšie. To, čo vydrží priemerný slovák, tak napr. arab... raz som nalial ani nie 2 poldecáky jednému na Sinaji (neskúsenému), a bol opitý z toho ako štok, válal sa po zemi od smiechu atd. Ja som mal len zlachka dobrú náladu, a to tiež málo vydržím na naše pomery.

Re: Re: Re: Maso

Kolko budes zit | 16.01.2018

Pseudofuchovno Tibetu a zlociny budhistickych mnichov, ste dostatocne zdokumentovali i na nwoo. Raz, ked i Egypt daval len vojakom maso, inteligencii zelenine a robotnikom redkovky... Tak je ist, ze stravou vytvorite ziadane typy ludi, AK teda si spomeniete na Film Voda...

Re: Re: Re: Maso

vandal | 26.02.2018

prepáčte čítali ste zápovede boha Perúna?nedoporučuje totiž jesť krvavú stravu,kôli degradácii človeka.spomínate tu našich predkov,ale mysleli ste asi na tých už pokresťančených slovákov a čechov čo občas krvavú stravu jedli. Alkohol to isté. Je zaujímavé,že veríte v GP v pjakina ale perúnovi,ktorého meno ste si prisvojili už neveríte.

Re: Re: Maso

Perun | 15.01.2018

ešte k tomu (bravčovému) mäsu, či mäsu všeobecne: myslené 1-2 krát týždenne, nie 2-3 krát denne...

Re: Maso

Jox | 14.01.2018

Ja mam rad jej prednasky, kde to vysvetluje asi takto..
(Nahodit trocha afektovany ton a ide sa) Mám rada takych tych veganov, hlavne mladé holky, ktoré nejedia zvíŕátka, lebo im je ich ľúto. A potom pridu domov a naladujú sa syrovou pizzou a čokoladou, veď to je vegánske a bio.
Nezatracuje lacto-ovo vegetarianov, pretože my jeme vajcia, syry, med, smotanu... čo su práve zdroje (z)ADEK vitaminov (nech sa páči aj mnemotehnická pomôcka) ale ktorí to robia inak. Robia to tak, aby to davalo zmysel ich telu, nie ako to hore (cez čo som si uprimne presiel aj ja).
Ako hovoril sudruh Lenin, uciť sa učit sa UČIT SA. Je vynikajuca prave c tom, že sa učí a vysla z ilegality davu a hovori o tom otcorene = pre mňa prinos obrovský...
Budte zdraví a vsetko najlepšie

Naša história.

Dušan | 14.01.2018

Ešte by ma zaujímalo ako sme konkrétne riešili príjem požadovaných zlúčenín ktoré boli predurčené pre náš druh, aby sme nezišli z rieky božieho dopustenia v našom kultúrnom okruhu, pred útoku na 5 a 4 priorite riadenia zo strany biblického okruhu.

Na slovensku je výrobca K2 vytamínu

Dušan | 14.01.2018

Neviem ako dlho predávajú ale viac ako pár rokov to nieje.

Naozaj sa snažia zvyšovať zdrojovú stabilitu slovenska. Zamozrejme len pre zasvätených/oboznámených ktorý to maju vedieť.

Konkrétne hovorím o fa Biomin a.s. z Cífera

toto si globálna elita musela všimnúť

Dušan | 14.01.2018

http://bio-min.sk/about-us/our-mission/

toto si globálna elita musela všimnúť:
"Na výrobu, farmaceutické spracovanie a využitie vaječných škrupín vlastníme európsky a americký patent."

Re: toto si globálna elita musela všimnúť

popolvár | 14.01.2018

toto nie je až tak nové, už za socíku kalciové tobolky z vaječných škrupín vyrábal tuším Hlohovec. Tak, či tak, je to stále anorganická soľ, aj keď s o 30% vyššou vstrebateľnosťou oproti bežným kalciovým produktom, kde je vstrebateľnosť na úrovni cca 10%. Čiže máme u biominu vstrebateľnosť 13%. Preto je vhodné obsah kalciových toboliek vsypať na dve hodiny do citrónovej šťavy, premeniť uhličitan na citran vápenatý a vstrebateľnosť zvýšiť pomaly na 90%...
Avšak tie K2D3 produkty sú pozoruhodné - objednal som a doporučil ďalej

Re: Re: toto si globálna elita musela všimnúť

Um | 04.02.2018

Keď to teda budeš rozúšťat v kyseline citrónovej, tak žiadny vitamín nestratíš? Stačí to aj na normálnej lyžičke, či treba v skle?

doktorka Eleková- moderná vedecká medicína

Jox | 14.01.2018

Tu vysvetľuje veci na zaklade jej poznatkov ppdporenych vedeckými faktami a štúdiami. Jedna z mála:
https://youtu.be/Xp2OWCe5Ueo
Budte zdravš po pozrerí tohto videa...

mohla byste

Dagmar | 14.01.2018

prosim zverejnit postup lecby jiz rozvinuteho zubniho kazu. Po 45 letech vykonu stomatologickeho remesta me asi neco uniklo. Ten clanek je Trochu zmateny, tedy: 1.to ze onemocneni parodontu a vznik a rozvoj zubniho kazu zalezi nejen na hygyene dutiny ustni, ale i na hygiene stravovani, vime davno. Jiz 40 let vyucuji me pacienty jak se maji stravovat, nejist vic nez 3x denne, kdybych jim rekla ze maji jist max 1x denne, neposlouchali by me syrovou zeleninu, malo masa atd.Skodlivost moderni zapadni stravy je v tom ze obsahuje mnoho rafinovaneho cukru, vsechny potraviny jsou transformovany a obsahuji spoustu jedu a lide jedi stale a bez prestavky. 2.Osetruji velke mnozstvi cizincu ze vsech koutu sveta. Prichazeni z jejich zemi. Nekteri maji skvelou hygienu a krasne zuby, ale trpi onemonenim parodonu. O tom se zde nepise. Jini prichazeji v zoufalem stavu. piciny techto rozdilu nedokazu urit. 3. je jasne ze pronikani zapadni stravy do zemi, arogantne nazyvanych treti svet, vlece ze sebou obezitu, diabet a zubni kazy. 3 To ze vyvoj ditete zalezi na chovani a stravovani matky neni zadnym tajemstvym. 4 jednim faktotem je take inteligence. 5 nemluvi se zde o hruznem vlivu drog na rozvoj zubniho kazu

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Dobry den,
Clanek o d3 a k2 ( mimo jine ) mohu do pismene potvrdit z jinych zdroju a osobnich 5 letych zkusenosti pri aplikaci Orthomolekularni mediciny. Resil jsem problemy s tlakem a mikrocirkukaci atd. Soucasti lecby bylo, je pravidelny prisun dodatecnych mikrozivin, aby si telo pomohlo samo. Shodou okolnosti chodim ke stejne zubarce vice jak 10 let. Je velice pecliva a zna me zuby do detailu. Asi pred 2-3 lety se me zacala ptat, co delam jineho se svymi zuby nez drive, nebot vypadaji dle jejich slov neuvereitelne dobre ( 5 let zadny dalsi kaz jen rutinni kontrola) a informace ode me nevericne pokyvala hlavou...
Denni davky musi predepsat lekar, u me pravidelne 10.000ie D3 a 400-500 K2. U malych deti davky mensi dle vahy, jsou ale BEZ kazu.... preji vse dobre ahoj

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Behem nekolika mesicu ma vyjit knizka v cestine o vice jak 30 letech praktickych zkusenosti a vysledku orthomolekularni mediciny v Evrope

Re: Re: mohla byste

jardob | 14.01.2018

Až kniha vyjde, dajte prosím vedieť. Vďaka.

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Po seznameni s KOB to do sebe zacalo vse zase zapadat do mozaiky jako dalsi stripek, zbran pro ti lidem: strava, leky, media, alkohol, koureni, lekari v bilem..komu slouzi a jakemu ucelu...
Je proste potreba prubezne zvysovat v ramci svych moznosti miru sveho chapani, ale nezblaznit se z TOHO, neocekavat od ostatnich nic podobneho, max. na zaklade vlastnich poznani na pozadani na neco poukazat.... to je asi to nejtezsi, ta denni prace v dusevni dilne, ale cesta asi jedina...at se vam podobne smyslejicim dari...diky za mistni komunitu

Re: Re: mohla byste

nina | 16.01.2018

Prosim Vas uctivo , napiste nam svoj zdroj D3 a K2. Ja som dlhym hladanim nasla tekuty fermentovany olej z trescich jater ICe BLUE www.kosimesnadno.cz. Velmi by nam vsetkym pomohla Vasa informacia.

Re: Re: Re: mohla byste

Kontakt | 17.01.2018

http://www.vitavital.de/sites/produkte/vitamind3.html
http://www.vitavital.de/sites/produkte/vitamink2.html
Osobne se teamem Dr.Fahla znam a mohu doporucit. Jeho sluzba se “ zatim “ poskytuje pouze v Nemecku, vyhledove snad i u nas.

Re: Re: Re: mohla byste

Kontakt | 17.01.2018

Jeste me napadl v Cechach dostupny D3 Vigantol v kapkach. Pouzivame pro deti. Nutne vzdy pouzivat zaroven kombinaci D3 a K2 a zaroven jeste v kombinaci s horcikem a zinkem..je to docela veda a skutecne vysledky lze dosahnout az na zaklade specialnich krevnich testu, ktere presne urci co chybi a co je vhodne doplnit.
Kombinuje se to s mikroterapii Bemer a vysledky jsou mirne receno za par mesicu velice dobre..,kdybch nezazil, neverim..aplikoval jsem i u sirsi rodiny a znamych s pozitivnimi vysledky
Nejsem doktor, jsem pouze pouceny, pecujici, vyleceny? Pacient, ktery mel fakt “namale” a intenzivne se o to zajimam....v kombinaci s pravidelnym odlyselovanim na ph7,2-7,4, vhodnou stravou, peci o streva se daji i s “ pouzitou masinou” :) delat zajimave veci a je proste chut a radost do zivota... to jen pro isnpiraci, treba to nekomu pomuze ..ahoj

Re: Re: Re: Re: mohla byste

K | 21.01.2018

Dobrý den. Moje otázka směruje k tomu, zda máte nějakou praxi a dá se k vám onjednat anebo jestli existuje seznam lidí, ke kterým se dá ke konzultaci objednat. Předem děkuji.

Re: Re: Re: Re: Re: mohla byste

Kontakt | 30.01.2018

Dobry den, osobne jsem pouze pouceny pacient. Jinak plati hodne povolanych malo vyvolenych. Osobne jsem vyzkousel snad 100 veci nez 1-2 zafungovalo. To jak popisuji vyse. Navic je to vec velice individualni a co funguje u jednoho nemusi fungovat u druhe. Cim se tim vice zabyvam tim vetsi komplexnost se objevuje...pokud clovek chce aby byl dlouhodobe zdravy, musi venovat hlavne cas samostudiu a zkouset. Prevzit odpovednost za sve zzdravi. Me pomohly v cestine hlavne knizky od JC Alixe. Postupne za roky jsem si vytvoril urcite navyky ktere vice mene funguji..V cechach nemohu bohuzel po osobnich zkusenostech nikoho doporucit ( navstivil jsem desitky lecitelu ..) v Nemecku Alix a Dr Fahl...at se Vam dari

Přidat nový příspěvek