Moderní strava bílého muže - co by měl každý znát

Moderní strava bílého muže - co by měl každý znát

14.1.2018

MUDr. Ludmila Elek ová

 

Rovné a zdravé zuby jsou ideálem a základním atributem zdraví a krásy. Kvalitní zuby se vždy u lidí i u zvířat považovaly za kritérium zdraví. Vypovídá o tom i rčení „darovanému koni na zuby nekoukej“, tj. nekoukejte na jeho zdraví, berte, co je. V západních zemích jsou rovné a zdravé zuby známkou společenského statutu, ale mnohdy je to jen fasáda. Dokonalé zuby ale vidíme na fotografiích lidí přírodních národů. Evidentně jim k nim nepomohl ortodontista ani zubní niť. Jak je možné, že „primitivní“ národy mají rovné a zdravé zuby, přestože si je mnohdy nečistí, stejně jako si je nečistí zvířata, a my prý potřebujeme speciální pasty, ústní vody, nitě a rovnátka?

    Zuby je třeba čistit, čistit, důkladně nejméně dvakrát denně, nevynechávat čištění mezizubních prostor, nejíst sladkosti — každý to zná. Známe varování před zubním plakem, ve kterém se množí bakterie, požírající naši zubní sklovinu. Když vidíme někoho se špatnými zuby, automaticky si pomyslíme, že je zanedbává. Přitom ale každý zná někoho, kdo péči o zuby zas tak moc nedá a přesto je má zdravé. Naopak, někdo jiný je u zubní hygienistky každou chvíli, čistí si zuby i v práci po obědě, nevynechá nikdy zubní niť a přesto má kazy a o nějaké zuby již v mladém věku přijde.

    Proč si myslíme, že zkažené zuby jsou zanedbání péče o ně? V některých zemích tento názor dokonce zastávají zdravotní pojišťovny a neproplácejí plomby. Je to spravedlivé? Mohou lidé za své křivé a zkažené zuby? Ano a ne. Ano ve smyslu, že vše má příčinu a jakýkoli nedostatek ve vzhledu a funkci člověka přímo souvisí s něčím, co ten člověk nedělá dobře — něco zanedbává, něco chybí nebo naopak přebývá. Nedělá to samozřejmě schválně, ale z nevědomosti. Každá matka chce zdravé a krásné dítě, se zdravými a rovnými zuby. Určitě by vědomě nedělala něco, co by to narušilo. Přesto mnoho dětí má rovnátka a plomby. Jak to, když většina matek se snažila zdravě stravovat, čistí jim zuby, omezuje sladké? Jak to, že tolik mladých dospělých má již některé zuby umrtvené v důsledku pokročilého kazu nebo o ně dokonce úplně přišli? Proč je v civilizovaných zemích normální, rovný a zdravý chrup spíše výjimkou? A proč se někomu do pusy vejdou docela velké zuby a jinému se nevejdou menší? Je to opravdu dědičné? Malá ústa po mamince a velké zuby po tatínkovi? Proč ale nejsou křivozubí všichni oříšci, když se zkříží velký pes s menší fenkou nebo obráceně?

    Tyto otázky si položil již před 90 lety jeden americký zubař jménem Weston A. Price. Všiml si, jak se během jeho praxe, která začala koncem 19. století, zhoršoval chrup populace. Přibývalo kazů, zánětů, křivých zubů. Jeho vlastní syn zemřel na sepsi ze zkaženého zubního kořene. Logicky si říkal, že by se zuby měly do úst vejít, nerůst jako dříví v lese a neměly by se kazit, stejně jako se nekazí zvířatům. Chtěl najít lidi, kteří to tak mají. V Americe je nebyl schopen najít, proto se vypravil do světa. Objel značnou část světa, oblasti s odlišnými populacemi a způsoby výživy. Vydatně fotografoval, bral vzorky jejich jídla, posílal je do USA na chemickou analýzu. Na základě svých zjištění prováděl i pokusy se svými pacienty, kterým tak dokázal zahojit zubní kazy. Zahojit, ne zalepit plombou.

    O své cestě, kterou absolvoval v 30. letech minulého století, napsal knihu Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a tělesná degenerace). Je volně ke stažení na internetu, jen anglicky. Hojné citace z knihy lze najít v knize Vyživující tradice od Sally Fellon, vyšlo česky.

    Co Dr. Price zjistil? Ve všech oblastech Země, kde lidé žili bez kontaktu s moderní civilizací a jedli tradiční stravu, vyrůstali s dokonale rovnými zuby, které se jim nekazily, i když si je nečistili kartáčkem ani nití, a přestože byly pokryty plakem a zubním kamenem. V některých populacích byl výskyt zubního kazu třeba jen 0,5% zubů. Musel prohlédnout mnoho úst, než našel kaz. Některé národy, které jedly tvrdou stravu, měly zuby značně obroušené, přesto bez kazu, pokryté sklovinou. Viděl ženy, které hladce porodily mnoho dětí, přesto měly nedotčený chrup. Evidentně na ně neplatilo lidové pořekadlo, že matku stojí jedno dítě jeden zub.

    Jakkoli měly tyto národy imunitu vůči zubnímu kazu, jakmile se dostali do kontaktu s moderní civilizací a začali jíst dovezené trvanlivé potraviny, které Price nazývá „food of commerce“ („komerční jídlo“), tedy mouku, cukr, zavařeniny, konzervy, rostlinné oleje apod., okamžitě začalo docházet k úpadku zdraví. Lidé, kteří se odchýlili od tradiční stravy, začali brzy trpět zubním kazem a začali přicházet o zuby. Ženy po přechodu na moderní stravu rodily děti s deformacemi kostí obličeje, poruchami prořezávání zubů a skusu, tyto děti měly křivé zuby, které se jim kazily. Přitom jejich starší sourozenci, kteří se narodili v době, kdy matky jedly tradiční stravu, měli zuby dokonalé. Narušení růstu obličejových kostí, které Price zdokumentoval, bylo všude stejné: typicky se nedostatečně vyvinula střední část obličeje, což vedlo k celkově užšímu obličeji, nedokonale vyvinutým horním čelistem a lícním kostem, zúžení nosních průduchů. Do takto zúžené čelisti se zuby nevešly a rostly křivě. Typicky vyčnívaly ven špičáky, ale viděl i vážnější vady. Předkus, podkus, nůžkový skus…

    Price navštívil v Evropě Vnější Hebridy, švýcarská izolovaná údolí, v Americe Inuity, Indiány na Aljašce a Floridě, v Jižní Americe byl v Peru, v Africe v různých zemích, dále byl v Austrálii u Aboriginců, na Novém Zélandě u Maorů, v Polynésii a Melanésii. Nebyl v Číně z důvodu politické situace a nebyl v Indii. Ve všech oblastech, bez ohledu na výrazné odlišnosti ve způsobu života a složení potravy, nalézal totéž: tradičně se stravující jedince s dokonalým chrupem, moderně se stravující jedince se špatným chrupem. Kvalita chrupu se navíc těsně pojila s celkovým zdravím. Navštívil např. tuberkulózní léčebny a nenalezl tam jediného pacienta bez deformace obličeje a s kvalitním chrupem. Všichni měli špatně narostlé čelisti a křivé zuby. Viděl rapidní zhoršení celkové imunity a zdraví ruku v ruce se zhoršením chrupu. Viděl i duševní úpadek ruku v ruce se zhoršením zdraví a chrupu.

    Price si také všiml, že mnoho národů věnovalo zvláštní péči výživě budoucích a kojících matek. Některé africké kmeny měly speciální dietu pro budoucí novomanžele, kterou je krmili zhruba půl roku před svatbou. Také velmi pečlivě dbali na odstup mezi porody, dodržovali nejméně tři roky! Rozhodně pro ně neplatilo, že by ženy rodily jedno dítě za druhým, jak to tehdy bylo běžné v rozvinutých společnostech bez dostupné antikoncepce. Naopak tyto údajně primitivní, divošské národy početí plánovaly. Zjistil, že hlavním důvodem mnohoženství, které některé z těchto národů praktikovaly, bylo právě zajištění odstupů mezi porody. Matka nejmladšího dítěte se neúčastnila pohlavního života, dokud její dítě dostatečně nevyrostlo a ona nedoplnila zásoby živin pro další těhotenství. Neznali účinnou antikoncepci, proto to řešili abstinencí. Některé indiánské národy měly zvyk, že rodiče dítěte spolu nespali, dokud dítě nezačalo chodit. Uvědomme si, že oni prostě museli mít zdravé a silné děti. Byla to otázka přežití, neměli inkubátory ani umělou výživu.

    Jaká byla ta dieta pro budoucí rodiče? Velmi bohatá na prvky, kterým Price říkal „v tucích rozpustné aktivátory“. Pojem vitamíny v jeho době ještě nebyl zaveden. Šlo zejména o vitamín A, D a K2. Oni neměli tušení, o co se snaží. Zkušenost je ale naučila, že je nutné konzumovat potraviny, které jsou významným zdrojem těchto vitamínů. Každá populace měla své zdroje, měly ale jedno společné: byly to živočišné potraviny, živočišné tuky. Neexistovala výjimka, neexistovala žádná přírodní, civilizací nedotčená veganská populace. Price ji přitom cíleně hledal. Našel samozřejmě populace, jejichž strava vycházela převážně ze zemědělství, ale i tyto populace pravidelně využívaly živočišné potraviny, které měly k dispozici.

    Price v každé zkoumané populaci sledoval počet kazů, deformity obličeje, ale i celkové tělesné a duševní zdraví. Porovnával jedince, dodržující tradiční způsob stravování, s jedinci, kteří se nechali svést lákadly moderní civilizace. Jeho zjištění jsou univerzální a velmi zásadní. Když porovnal například různé africké kmeny žijící vedle sebe, ve stejném podnebí a podmínkách, které se lišily jen způsobem obživy, zjistil několikanásobné rozdíly ve výskytu zubního kazu. Nejlépe z hlediska kazů a celkového zdraví vycházely populace, konzumující jako hlavní zdroj bílkovin ryby a mořské plody, další v pořadí byly populace, konzumující jako hlavní zdroj maso suchozemských zvířat, pak populace, založené na pastevectví a konzumující hlavně mléčné produkty, a nejhůře na tom byly populace, které byly převážně zemědělské, konzumující hojně obilniny, luštěniny a méně živočišných produktů. Rozdíly ve výskytu zubního kazu byl mezi první a poslední skupinou zhruba desetinásobné, od 0,3–0,5% do 5–7% zubů.

    Jeho kniha je bohatě ilustrovaná a vyplatí se prohlédnout i čtenáři, který neovládá angličtinu. Fotografie jsou velmi výmluvné. Největším přínosem jeho cesty a knihy je ale důkladné studium živin v potravě zkoumaných národů a jejich porovnání s obsahem v tehdejší americké stravě. Kdyby studii provedl dnes, rozdíl by byl ještě větší. V čem se potrava lišila? V obsahu minerálů, zejména vápníku a fosforu, a obsahu v tucích rozpustných vitamínů, konkrétně vitamínu A, D a K2. Rozdíly v obsahu mezi stravou tradiční a moderní byl 5–10x ve prospěch tradiční stravy. Price množství živin porovnával nejen s reálným obsahem v potravě, ale i s tehdejším vládním doporučením, tzv. denní doporučenou dávkou. Lidé se dodnes řídí těmito doporučeními a bojí se předávkování vitamíny, netušíc, že doporučené dávky nebyly stanoveny jako optimální pro zajištění ideálního zdraví, ale jako minimální, které měly zabránit propuknutí zjevného onemocnění z nedostatku, např. kurdějí (sk: skorbutu) nebo křivice. Jde o dávky minimální, pod které již hrozí vypuknutí nemoci. Optimální dávky jsou úplně jinde.

    Po návratu domů začal Dr. Price ve své praxi používat získané poznatky. Jeho zkušenosti s léčbou zubního kazu jsou neuvěřitelné. Kdo z vás věděl, že kaz se dá vyléčit? Že ho není nutno ihned plombovat? Já to tedy rozhodně netušila. Souvislost mezi výživou a kazem končila u cukru, bakterií a plaku. Dr. Price pracoval například s dětmi z jedné školy, které pocházely z chudých poměrů a jedly velmi špatnou stravu: bílý chléb, džemy, odstředěné mléko apod. Téměř nejedly potraviny, které přírodním národům zajišťovaly perfektní chrup. Děti měly samozřejmě kazy, v průměru osm na jedny ústa. Dr. Price zajistil, aby ve škole dostávaly jedno perfektní jídlo denně, doma jedly dál jako obvykle, tedy bídně. Co obsahovalo toto perfektní jídlo? Děti začínali rajčatovým nebo pomerančovým džusem, kterým zapily dávku fermentovaného oleje z tresčích jater (sk: trečej pečene) a máslového oleje z másla od krav, které se pásly na rychle rostoucích travinách a které bylo velmi bohaté na vitamín D, A a K2. Pak dostaly velkou porci dušeného masa ve vývaru se zeleninou. Maso se obměňovalo, někdy byly ryby, ale vždy byl vývar z kostí a zelenina, zejména hodně mrkve. Po mase dostaly chléb upečený z čerstvě umleté celozrnné mouky, důkladně prokvašený, namazaný kvalitním máslem, k tomu dušené ovoce a půl litru plnotučného nepasterizovaného mléka. Jídlo plné živin, zajišťující kvalitní chrup. U všech dětí s kazy postupně začaly hojit, zkažená místa se potáhla sklovinou. Ale zlepšily se nejen zuby. Dr. Price kontaktoval učitel dětí a ptal se, co s nimi dělá, protože se jim výrazně a prudce zlepšil prospěch a chování! Stačilo k tomu jedno superjídlo denně.

    Zubní kaz není o nedostatečné péči, spíše o nedostatečné výživě. Kazící se mléčné zuby znamenají nedostatečnou výživu v těhotenství a raném dětství. Křivé zuby jsou důsledkem nedostatečně narostlých čelistí. Náprava existuje, i když třeba nespravíme vše (záleží na věku), vždy zlepšíme kvalitu skloviny a ovlivníme kazivost a dáme šanci, aby kosti narostly co nejvíc. Ideálním výživovým doplňkem je právě fermentovaný olej z tresčích jater s máslovým olejem, doplněný vitamínem K2

Rovné a zdravé zuby jsou ideálem a základním atributem zdraví a krásy. Kvalitní zuby se vždy u lidí i u zvířat považovaly za kritérium zdraví. Vypovídá o tom i rčení „darovanému koni na zuby nekoukej“, tj. nekoukejte na jeho zdraví, berte, co je. V západních zemích jsou rovné a zdravé zuby známkou společenského statutu, ale mnohdy je to jen fasáda. Dokonalé zuby ale vidíme na fotografiích lidí přírodních národů. Evidentně jim k nim nepomohl ortodontista ani zubní niť. Jak je možné, že „primitivní“ národy mají rovné a zdravé zuby, přestože si je mnohdy nečistí, stejně jako si je nečistí zvířata, a my prý potřebujeme speciální pasty, ústní vody, nitě a rovnátka?

    Zuby je třeba čistit, čistit, důkladně nejméně dvakrát denně, nevynechávat čištění mezizubních prostor, nejíst sladkosti — každý to zná. Známe varování před zubním plakem, ve kterém se množí bakterie, požírající naši zubní sklovinu. Když vidíme někoho se špatnými zuby, automaticky si pomyslíme, že je zanedbává. Přitom ale každý zná někoho, kdo péči o zuby zas tak moc nedá a přesto je má zdravé. Naopak, někdo jiný je u zubní hygienistky každou chvíli, čistí si zuby i v práci po obědě, nevynechá nikdy zubní niť a přesto má kazy a o nějaké zuby již v mladém věku přijde.

    Proč si myslíme, že zkažené zuby jsou zanedbání péče o ně? V některých zemích tento názor dokonce zastávají zdravotní pojišťovny a neproplácejí plomby. Je to spravedlivé? Mohou lidé za své křivé a zkažené zuby? Ano a ne. Ano ve smyslu, že vše má příčinu a jakýkoli nedostatek ve vzhledu a funkci člověka přímo souvisí s něčím, co ten člověk nedělá dobře — něco zanedbává, něco chybí nebo naopak přebývá. Nedělá to samozřejmě schválně, ale z nevědomosti. Každá matka chce zdravé a krásné dítě, se zdravými a rovnými zuby. Určitě by vědomě nedělala něco, co by to narušilo. Přesto mnoho dětí má rovnátka a plomby. Jak to, když většina matek se snažila zdravě stravovat, čistí jim zuby, omezuje sladké? Jak to, že tolik mladých dospělých má již některé zuby umrtvené v důsledku pokročilého kazu nebo o ně dokonce úplně přišli? Proč je v civilizovaných zemích normální, rovný a zdravý chrup spíše výjimkou? A proč se někomu do pusy vejdou docela velké zuby a jinému se nevejdou menší? Je to opravdu dědičné? Malá ústa po mamince a velké zuby po tatínkovi? Proč ale nejsou křivozubí všichni oříšci, když se zkříží velký pes s menší fenkou nebo obráceně?

    Tyto otázky si položil již před 90 lety jeden americký zubař jménem Weston A. Price. Všiml si, jak se během jeho praxe, která začala koncem 19. století, zhoršoval chrup populace. Přibývalo kazů, zánětů, křivých zubů. Jeho vlastní syn zemřel na sepsi ze zkaženého zubního kořene. Logicky si říkal, že by se zuby měly do úst vejít, nerůst jako dříví v lese a neměly by se kazit, stejně jako se nekazí zvířatům. Chtěl najít lidi, kteří to tak mají. V Americe je nebyl schopen najít, proto se vypravil do světa. Objel značnou část světa, oblasti s odlišnými populacemi a způsoby výživy. Vydatně fotografoval, bral vzorky jejich jídla, posílal je do USA na chemickou analýzu. Na základě svých zjištění prováděl i pokusy se svými pacienty, kterým tak dokázal zahojit zubní kazy. Zahojit, ne zalepit plombou.

    O své cestě, kterou absolvoval v 30. letech minulého století, napsal knihu Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a tělesná degenerace). Je volně ke stažení na internetu, jen anglicky. Hojné citace z knihy lze najít v knize Vyživující tradice od Sally Fellon, vyšlo česky.

    Co Dr. Price zjistil? Ve všech oblastech Země, kde lidé žili bez kontaktu s moderní civilizací a jedli tradiční stravu, vyrůstali s dokonale rovnými zuby, které se jim nekazily, i když si je nečistili kartáčkem ani nití, a přestože byly pokryty plakem a zubním kamenem. V některých populacích byl výskyt zubního kazu třeba jen 0,5% zubů. Musel prohlédnout mnoho úst, než našel kaz. Některé národy, které jedly tvrdou stravu, měly zuby značně obroušené, přesto bez kazu, pokryté sklovinou. Viděl ženy, které hladce porodily mnoho dětí, přesto měly nedotčený chrup. Evidentně na ně neplatilo lidové pořekadlo, že matku stojí jedno dítě jeden zub.

    Jakkoli měly tyto národy imunitu vůči zubnímu kazu, jakmile se dostali do kontaktu s moderní civilizací a začali jíst dovezené trvanlivé potraviny, které Price nazývá „food of commerce“ („komerční jídlo“), tedy mouku, cukr, zavařeniny, konzervy, rostlinné oleje apod., okamžitě začalo docházet k úpadku zdraví. Lidé, kteří se odchýlili od tradiční stravy, začali brzy trpět zubním kazem a začali přicházet o zuby. Ženy po přechodu na moderní stravu rodily děti s deformacemi kostí obličeje, poruchami prořezávání zubů a skusu, tyto děti měly křivé zuby, které se jim kazily. Přitom jejich starší sourozenci, kteří se narodili v době, kdy matky jedly tradiční stravu, měli zuby dokonalé. Narušení růstu obličejových kostí, které Price zdokumentoval, bylo všude stejné: typicky se nedostatečně vyvinula střední část obličeje, což vedlo k celkově užšímu obličeji, nedokonale vyvinutým horním čelistem a lícním kostem, zúžení nosních průduchů. Do takto zúžené čelisti se zuby nevešly a rostly křivě. Typicky vyčnívaly ven špičáky, ale viděl i vážnější vady. Předkus, podkus, nůžkový skus…

    Price navštívil v Evropě Vnější Hebridy, švýcarská izolovaná údolí, v Americe Inuity, Indiány na Aljašce a Floridě, v Jižní Americe byl v Peru, v Africe v různých zemích, dále byl v Austrálii u Aboriginců, na Novém Zélandě u Maorů, v Polynésii a Melanésii. Nebyl v Číně z důvodu politické situace a nebyl v Indii. Ve všech oblastech, bez ohledu na výrazné odlišnosti ve způsobu života a složení potravy, nalézal totéž: tradičně se stravující jedince s dokonalým chrupem, moderně se stravující jedince se špatným chrupem. Kvalita chrupu se navíc těsně pojila s celkovým zdravím. Navštívil např. tuberkulózní léčebny a nenalezl tam jediného pacienta bez deformace obličeje a s kvalitním chrupem. Všichni měli špatně narostlé čelisti a křivé zuby. Viděl rapidní zhoršení celkové imunity a zdraví ruku v ruce se zhoršením chrupu. Viděl i duševní úpadek ruku v ruce se zhoršením zdraví a chrupu.

    Price si také všiml, že mnoho národů věnovalo zvláštní péči výživě budoucích a kojících matek. Některé africké kmeny měly speciální dietu pro budoucí novomanžele, kterou je krmili zhruba půl roku před svatbou. Také velmi pečlivě dbali na odstup mezi porody, dodržovali nejméně tři roky! Rozhodně pro ně neplatilo, že by ženy rodily jedno dítě za druhým, jak to tehdy bylo běžné v rozvinutých společnostech bez dostupné antikoncepce. Naopak tyto údajně primitivní, divošské národy početí plánovaly. Zjistil, že hlavním důvodem mnohoženství, které některé z těchto národů praktikovaly, bylo právě zajištění odstupů mezi porody. Matka nejmladšího dítěte se neúčastnila pohlavního života, dokud její dítě dostatečně nevyrostlo a ona nedoplnila zásoby živin pro další těhotenství. Neznali účinnou antikoncepci, proto to řešili abstinencí. Některé indiánské národy měly zvyk, že rodiče dítěte spolu nespali, dokud dítě nezačalo chodit. Uvědomme si, že oni prostě museli mít zdravé a silné děti. Byla to otázka přežití, neměli inkubátory ani umělou výživu.

    Jaká byla ta dieta pro budoucí rodiče? Velmi bohatá na prvky, kterým Price říkal „v tucích rozpustné aktivátory“. Pojem vitamíny v jeho době ještě nebyl zaveden. Šlo zejména o vitamín A, D a K2. Oni neměli tušení, o co se snaží. Zkušenost je ale naučila, že je nutné konzumovat potraviny, které jsou významným zdrojem těchto vitamínů. Každá populace měla své zdroje, měly ale jedno společné: byly to živočišné potraviny, živočišné tuky. Neexistovala výjimka, neexistovala žádná přírodní, civilizací nedotčená veganská populace. Price ji přitom cíleně hledal. Našel samozřejmě populace, jejichž strava vycházela převážně ze zemědělství, ale i tyto populace pravidelně využívaly živočišné potraviny, které měly k dispozici.

    Price v každé zkoumané populaci sledoval počet kazů, deformity obličeje, ale i celkové tělesné a duševní zdraví. Porovnával jedince, dodržující tradiční způsob stravování, s jedinci, kteří se nechali svést lákadly moderní civilizace. Jeho zjištění jsou univerzální a velmi zásadní. Když porovnal například různé africké kmeny žijící vedle sebe, ve stejném podnebí a podmínkách, které se lišily jen způsobem obživy, zjistil několikanásobné rozdíly ve výskytu zubního kazu. Nejlépe z hlediska kazů a celkového zdraví vycházely populace, konzumující jako hlavní zdroj bílkovin ryby a mořské plody, další v pořadí byly populace, konzumující jako hlavní zdroj maso suchozemských zvířat, pak populace, založené na pastevectví a konzumující hlavně mléčné produkty, a nejhůře na tom byly populace, které byly převážně zemědělské, konzumující hojně obilniny, luštěniny a méně živočišných produktů. Rozdíly ve výskytu zubního kazu byl mezi první a poslední skupinou zhruba desetinásobné, od 0,3–0,5% do 5–7% zubů.

    Jeho kniha je bohatě ilustrovaná a vyplatí se prohlédnout i čtenáři, který neovládá angličtinu. Fotografie jsou velmi výmluvné. Největším přínosem jeho cesty a knihy je ale důkladné studium živin v potravě zkoumaných národů a jejich porovnání s obsahem v tehdejší americké stravě. Kdyby studii provedl dnes, rozdíl by byl ještě větší. V čem se potrava lišila? V obsahu minerálů, zejména vápníku a fosforu, a obsahu v tucích rozpustných vitamínů, konkrétně vitamínu A, D a K2. Rozdíly v obsahu mezi stravou tradiční a moderní byl 5–10x ve prospěch tradiční stravy. Price množství živin porovnával nejen s reálným obsahem v potravě, ale i s tehdejším vládním doporučením, tzv. denní doporučenou dávkou. Lidé se dodnes řídí těmito doporučeními a bojí se předávkování vitamíny, netušíc, že doporučené dávky nebyly stanoveny jako optimální pro zajištění ideálního zdraví, ale jako minimální, které měly zabránit propuknutí zjevného onemocnění z nedostatku, např. kurdějí (sk: skorbutu) nebo křivice. Jde o dávky minimální, pod které již hrozí vypuknutí nemoci. Optimální dávky jsou úplně jinde.

    Po návratu domů začal Dr. Price ve své praxi používat získané poznatky. Jeho zkušenosti s léčbou zubního kazu jsou neuvěřitelné. Kdo z vás věděl, že kaz se dá vyléčit? Že ho není nutno ihned plombovat? Já to tedy rozhodně netušila. Souvislost mezi výživou a kazem končila u cukru, bakterií a plaku. Dr. Price pracoval například s dětmi z jedné školy, které pocházely z chudých poměrů a jedly velmi špatnou stravu: bílý chléb, džemy, odstředěné mléko apod. Téměř nejedly potraviny, které přírodním národům zajišťovaly perfektní chrup. Děti měly samozřejmě kazy, v průměru osm na jedny ústa. Dr. Price zajistil, aby ve škole dostávaly jedno perfektní jídlo denně, doma jedly dál jako obvykle, tedy bídně. Co obsahovalo toto perfektní jídlo? Děti začínali rajčatovým nebo pomerančovým džusem, kterým zapily dávku fermentovaného oleje z tresčích jater (sk: trečej pečene) a máslového oleje z másla od krav, které se pásly na rychle rostoucích travinách a které bylo velmi bohaté na vitamín D, A a K2. Pak dostaly velkou porci dušeného masa ve vývaru se zeleninou. Maso se obměňovalo, někdy byly ryby, ale vždy byl vývar z kostí a zelenina, zejména hodně mrkve. Po mase dostaly chléb upečený z čerstvě umleté celozrnné mouky, důkladně prokvašený, namazaný kvalitním máslem, k tomu dušené ovoce a půl litru plnotučného nepasterizovaného mléka. Jídlo plné živin, zajišťující kvalitní chrup. U všech dětí s kazy postupně začaly hojit, zkažená místa se potáhla sklovinou. Ale zlepšily se nejen zuby. Dr. Price kontaktoval učitel dětí a ptal se, co s nimi dělá, protože se jim výrazně a prudce zlepšil prospěch a chování! Stačilo k tomu jedno superjídlo denně.

    Zubní kaz není o nedostatečné péči, spíše o nedostatečné výživě. Kazící se mléčné zuby znamenají nedostatečnou výživu v těhotenství a raném dětství. Křivé zuby jsou důsledkem nedostatečně narostlých čelistí. Náprava existuje, i když třeba nespravíme vše (záleží na věku), vždy zlepšíme kvalitu skloviny a ovlivníme kazivost a dáme šanci, aby kosti narostly co nejvíc. Ideálním výživovým doplňkem je právě fermentovaný olej z tresčích jater s máslovým olejem, doplněný vitamínem K2



Více zde: file:///C:/Users/Owner/Documents/Zoubky%20jako%20perli%C4%8Dky%20(Medu%C5%88ka%205_2017)%20%20%20Svoboda%20v%20o%C4%8Dkov%C3%A1n%C3%AD.htm

 

Pozn. leva-net:

Kniha Westona Price v češtině, obrací naruby to, co potravinová a zdravotnická lobby propaguje jako zdravé, doporučujeme k přečtení:

https://www.westonaprice.org/cs/health-topics/principles-healthy-diets-czech-translation/

Zmíněná studia v angličtině (mnoho foto):

http://journeytoforever.org/farm_library/price/pricetoc.html

 

Polynésané na své přirozené stravě:

na "moderní stravě" západní civilizace:

Melanésané na své přirozené stravě:

po přechodu na moderní stravu:

Ve zmíněné studii je mnoho dalších fotografií ze všech částí světa, ilustrujících všude totéž.

 

Diskusní téma: Moderní strava bílého muže

Esejskych

Evanjelium | 16.01.2018

Touto diskusiou ste kompletne odpísali Evanjelium od učenia Jana a zároveň ste vyjadrili, že je nemožné, aby ľudstvo vystúpilo na novú evolucnu úroveň, pretože v každom prípade bude musieť zabíjať zvieratá a to sa musí odraziť v noosfére. Veľa zdravia želám.

Zdroj

Putinovec | 16.01.2018

Máte prosím někdo ověřený zdroj vitamínu k2 ke stálému užívání?Viděl jsem nabídku vitamínů ve formě prášků ,ale tohle slovo ve mně vzbuzuje EEEEE.Ideální by bylo najít vitamín k2 k užívání v oleji.

Makrobiotika.

Definitiva | 15.01.2018

Makrobiotika vás zbaví civilizačných ochorení. Praxou a storočným vedeckým výskumom overené!
Campbell, Čínská štúdia
Kushi, Makrobiotikou ke skutečnému zdraví

Chcete mať poškodené zdravie? stravujte sa podľa Sovetova a iných reklamných receptov, včítane konzumácie vitamínov, minerálii, a iných potravinových doplnkov, ktoré vám zaručene rozladia až poškodia organizmus.

Re: Makrobiotika.

Jox | 15.01.2018

Predpokladam, že rozumiete teórii. Navrhujem Vám popisať mechanizmus fungovania makrobiotiky.

Tu je dostatocne popisany mechanizmus fungovania overený faktami a dátami. Tešim sa na faktologicku diskusiu podloženú vysvetlenim mechanizmu.
Budte zdravý/á.

Re: Makrobiotika.

Hox | 15.01.2018

Nezemřel zakladatel makrobiotiky v celkem nízkém věku?

Re: Re: Makrobiotika.

Kolko budes zit | 16.01.2018

Nie v celom nizkom, ale stale ziju jeho rovesnici s ktorymi sa sporil a ktori propagovali zivu stravu a plodne pisu svoje poznatky nadalej.

Optimální dieta

zdeny | 15.01.2018

Tak se nepříliš vhodně jmenuje způsob stravování, vědecky zdůvodněný a propagovaný polským lékařem Kwasniewským. Dopoučuji si najít stránky se základními údaji, také existuje kniha v češtině. Z vlastní zkušenosti potvrzuji pravdivost jeho závěrů a doporučení.

Jen podotýkám, že naši lékaři o tom nic moc neví, neznají a pořád zdůvodňují nezbytnost vysokých dávek sacharidů. Takže jich se neptat.

Re: Optimální dieta

Jox | 15.01.2018

mozete prosim dat meno tej knihy prosim? Vdaka a budte zdravy

Re: Re: Optimální dieta

Kniha | 15.01.2018

Jan Kwasniewski–Marek Chyliňski: Optimální dieta. Vydalo nakl. SAK v Albrechticích u Českého Těšína, r. 1998

Jeden student z Brna stvořil níže uvedený web:

http://optimalnidieta.cz/

Re: Re: Re: Optimální dieta

Jox | 15.01.2018

veľká vďaka

Sovetov versus Price

popolvár | 14.01.2018

a teraz ohľadom mäsa, koho názormi sa riadiť?

Re: Sovetov versus Price

jardob | 14.01.2018

Kritérium pravdivosti aj tu môže byť len prax - život sám. T.j. ako sa jednotlivé spôsoby stravovania prejavujú na reálnom zdraví prívržencov, a ideálne nie na jednom človeku, ale vo väčšom merítku, štatisticky.
W.A.Price už dávno nežije, ale iste má prívržencov. Fruktariáni tiež existujú. Možno sa treba začať pozerať nie len na slová, ale aj na zuby.
Na tejto stránke sú stručne zhrnuté zásady princípov stravovania, ktoré Price objavil:
https://www.westonaprice.org/cs/health-topics/principles-healthy-diets-czech-translation/

Re: Sovetov versus Price

Hox | 15.01.2018

Podle mě to nemusí být nutně v rozporu. Strava Westona je strava pro běžný režim stravování, ve kterém v současné kultuře funguje asi každý. To o čem mluví Sovetov, a také Uglov a další, to je vypěstování takové mikroflóry, která bude člověka živit vším, co aktuálně potřebuje. Jedná se tedy o dva rozdílné režimy stravování, čemuž odpovídá přítomnost dvou trávících systémů (režimů), což Uglov dokázal.
Ale aby člověk mohl potenciálně přejít na ten druhý (optimální), musí se nejdříve správně stravovat v tom prvním.

Re: Re: Sovetov versus Price

popolvár | 15.01.2018

vďaka za odpovede, aj keď som to skôr myslel ako rečnícku otázku. Každý z nás je individualita s konkrétnymi nárokmi na stravu a každý si sám musí nájsť pre seba ten optimálny spôsob stravovania, vychádzajúc jak z potrieb a nastavenia vlastného organizmu, tak aj z možností, ktoré sú podmienené jak prostredím, tak aj jeho možnosťami stravovania.
V každej z takýchto prác je spústa informácii, ktorými sa človek môže inšpirovať, porovnať s nimi vlastné návyky a stav organizmu a následne výberom preňho vhodných informácii upraviť si stravu v preň požadovanom a vyhovujúcom smere.
Takéto články dotvárajú mozaiku problému individuálne optimálnej stravy.
Napríklad ja som si od Sovetova zobral dve veci v súvislosti so šťavami:
1.Zeleninu (listovú a koreňovú) ak chcem maximálne využiť jej výživno-energetickú hodnotu a nielen ju konzumovať kvôli čistiacemu účinku vlákniny na tráviaci trakt, tak si ju budem kvôli zvýšeniu výživnosti odšťavovať. Ale aj konzumovať zostatkové výlisky presne kvôli čistiaco-peristaltickému účinku.
2. Plody - ovocie aj zeleninu veľmi odšťavovať nebudem, ale maximálne drviac zubami na kašu vytláčajúc jazykom z pletív čo najviac jej štiav. Oproti odšťavovaniu to má tú výhodu, že sa už v ústnej dutine dôkladným premiešaním so slinami začne, a tým aj uľahčí následný tráviaci proces. A precvičia žuvacie svaly. Plus dôkladným prežúvaním plodov, kvôli vyššie uvedeným dôvodom (pamätajúc na to, že "žalúdok nemá zuby") si vypestujem automatizmus dôkladného rozžutia každej potravy. To je doteraz môj nedostatok - jem hltavo a rýchlo...
Skombinujúc fakty uvedené Sovetovom a Pricem o mäse, plus pokusy s trávením surového a tepelne upravovaného mäsa, ma privádzajú k myšlienke nahradiť v strave v čo najväčšej miere tepelne upravované mäso mäsom surovým (samozrejme s ohľadom na mikrobiologickú nezávadnosť a vhodnosť jednotlivých druhov pre takú konzumáciu). Tatársky biftek, sušené mäsá, surová ryba, marinované ryby - toto nebude žiadny problém. Hydina - tá tepelnou úpravou prejsť musí...

Re: Re: Re: Sovetov versus Price

jardob | 15.01.2018

To mi pripomenulo jednu frázu z vojenčiny: "Vojakovi stačí na všetko iba báger" (báger=lyžica). Aj doma na dedine sa neje striktne príborom, ale ryža lyžicou, kura rukami atď.

Ja však, napríklad, som si zvykol hlavné jedlo (okrem polievky a príliš tekutých jedál) jesť zásadne vidličkou, a to z toho dôvodu, že vidličkou si naberám menej ako lyžicou, tým pádom jem menej hltavo, pomalšie, a žalúdok to lepšie zvláda. Ústa tak vylúčia viacej slín a tráviacich enzýmov za ten čas.

Inak, tiež vďaka, popolvár aj hox, za zaujímavé názory.

Re: Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Kammerer | 16.01.2018

K tomu spôsobu jedenia po menších kúskoch sú ideálne paličky. Ale tomu musí byť prispôsobené aj servírovanie, jedlo musí byť už dopredu nasekané na kúsky.

Re: Re: Re: Sovetov versus Price

Jox | 15.01.2018

Popolvár buď zdravy a vsetko dobré. listovku by so mohol vidieť aj z hľadiska druhého. Vitaminy A a D napomáhajú vstrebávaniu minerálov no musia byt v balance s Vitaminom K. Bez toho to nebude fungovať. Teda mastné jedlo so šalátom a môžeš vstrebavať co potrebuješ. To isté urobí aj ten zeleny koktejl... Pozri sa na to ešte aj takto a bude to zasa iny rozmer :)
Vsetko dobre a blaho želám

Maso

JS | 14.01.2018

Takže autorka tvrdí, že maso je nezbytnou složkou stravy?

Re: Maso

Bynk | 14.01.2018

A vždy bolo. Dokonca aj tie šimpanzi si občas dajú na sváču nejakú tú menšiu opicu. :-)

Re: Re: Maso

Kolko budes zit | 16.01.2018

Gorila nie. Simpanz je predstavitel ineho duchovna ako Kral Gorila.

Re: Maso

Dušan | 14.01.2018

Podľa mňa nie nutne.

Skoro rovnako kvalitné bielkoviny vieme získať z konopného semiačka/oleja (samozrejme nie zo zdegenerovaného indického konope). A ostávajú ryby, mlieko, maslo a hlavne múka zo starých odrôd pšenice.

Mäso je ťažko stráviteľné a rýchlo zahníva takže len ako doplnok v prípade nevyhnutnosti.

Otázka je len ohľadne vitamínu K2.

Re: Re: Maso

Jox | 14.01.2018

zdroje Káčka
https://www.zdravejedlo.sk/vitamin-k
Zdroje AD www.galvex.sk

Re: Maso

jardob | 14.01.2018

Je to normálne. Každý živočíšny druh ma geneticky prednastavené určité optimálne spektrum potravy. Dokonca aj v rámci jedného druhu môžu existovať mierne odchýlky, spôsobené vplyvom konkrétneho regiónu.
Napríklad na dedine naši predkovia v minulosti žili na jaterniciach, slaninkách, bravčovej masti, kravskom masle atď. A v tej dobe bola chorobnosť niekoľkonásobne nižšia ako dnes.

Ide o to, že človek potrebuje v tukoch rozpustné vitamíny A, D3, K2 (zaujímavé že E sa nespomína) - dostupné práve v živočíšnom tuku, vnútornostiach, kostiach, ktoré sa rastlinnou potravou plnohodnotne nahradiť nedajú...

Jednoducho, klamali nás...

PS: Nie je vylúčené, že v budúcnosti, až vedu budú robiť mravne vyspelí ľudia, tak bude možné vytvoriť aj "syntetickú" stravu, ktorá bude v plnom súlade s ľudským telom. A tak človek nebude musieť zabíjať ani zvieratá, ani rastliny, a napriek tomu bude perfektne zdravý. Bude len námestníkom a pokračovateľom v Božom diele.

Re: Re: Maso

Perun | 15.01.2018

Súhlas, tiež si myslím, že práve to, čo jedli naši predkovia povedzme storočia (prípadne tisícročia), je určitý návod aj pre nás. Som napr. síce "takmer vegetarián" , ale myslím, že mäso, ktoré spomínaš, typu bravčové atd. v rozumnom množstve k jedálničku SLOVAKA patrí (čecha samozrejme tiež, viz napr. naše národné jedlá ho obsahujú). V Indii napr. mäso rýchlo zahníva a naopak je tam tolko všakovatého ovocia a zeleniny, ktoré majú množstvo živín zo slnka, že tam človek mäso nepotrebuje. Naopak, v Tibete aj mnísi jedian stejky z jaka, sám som to pár krát videl a zažil. Ani Dalajláma nie je vegetarián! Tam by sa asi ovocím moc človek neuživil.

Podobne to samozrejme vidím aj napr. s alkoholom, čo som uviedol už v nedávnej diskusii na tému škodlivosti alkoholu. Trochu alkoholu je prospešné, a dokonca by som mohol uviesť aj regionálne rozdiely len v rámci Slovenska, či Česka. Napr. Česko: Južná Morava a víno, Valašsko a slivovica, Čechy - pivo. Slovensko je členitejšie, tak aj rozdiely sú ešte výraznejšie. To, čo vydrží priemerný slovák, tak napr. arab... raz som nalial ani nie 2 poldecáky jednému na Sinaji (neskúsenému), a bol opitý z toho ako štok, válal sa po zemi od smiechu atd. Ja som mal len zlachka dobrú náladu, a to tiež málo vydržím na naše pomery.

Re: Re: Re: Maso

Kolko budes zit | 16.01.2018

Pseudofuchovno Tibetu a zlociny budhistickych mnichov, ste dostatocne zdokumentovali i na nwoo. Raz, ked i Egypt daval len vojakom maso, inteligencii zelenine a robotnikom redkovky... Tak je ist, ze stravou vytvorite ziadane typy ludi, AK teda si spomeniete na Film Voda...

Re: Re: Maso

Perun | 15.01.2018

ešte k tomu (bravčovému) mäsu, či mäsu všeobecne: myslené 1-2 krát týždenne, nie 2-3 krát denne...

Re: Maso

Jox | 14.01.2018

Ja mam rad jej prednasky, kde to vysvetluje asi takto..
(Nahodit trocha afektovany ton a ide sa) Mám rada takych tych veganov, hlavne mladé holky, ktoré nejedia zvíŕátka, lebo im je ich ľúto. A potom pridu domov a naladujú sa syrovou pizzou a čokoladou, veď to je vegánske a bio.
Nezatracuje lacto-ovo vegetarianov, pretože my jeme vajcia, syry, med, smotanu... čo su práve zdroje (z)ADEK vitaminov (nech sa páči aj mnemotehnická pomôcka) ale ktorí to robia inak. Robia to tak, aby to davalo zmysel ich telu, nie ako to hore (cez čo som si uprimne presiel aj ja).
Ako hovoril sudruh Lenin, uciť sa učit sa UČIT SA. Je vynikajuca prave c tom, že sa učí a vysla z ilegality davu a hovori o tom otcorene = pre mňa prinos obrovský...
Budte zdraví a vsetko najlepšie

Naša história.

Dušan | 14.01.2018

Ešte by ma zaujímalo ako sme konkrétne riešili príjem požadovaných zlúčenín ktoré boli predurčené pre náš druh, aby sme nezišli z rieky božieho dopustenia v našom kultúrnom okruhu, pred útoku na 5 a 4 priorite riadenia zo strany biblického okruhu.

Na slovensku je výrobca K2 vytamínu

Dušan | 14.01.2018

Neviem ako dlho predávajú ale viac ako pár rokov to nieje.

Naozaj sa snažia zvyšovať zdrojovú stabilitu slovenska. Zamozrejme len pre zasvätených/oboznámených ktorý to maju vedieť.

Konkrétne hovorím o fa Biomin a.s. z Cífera

toto si globálna elita musela všimnúť

Dušan | 14.01.2018

http://bio-min.sk/about-us/our-mission/

toto si globálna elita musela všimnúť:
"Na výrobu, farmaceutické spracovanie a využitie vaječných škrupín vlastníme európsky a americký patent."

Re: toto si globálna elita musela všimnúť

popolvár | 14.01.2018

toto nie je až tak nové, už za socíku kalciové tobolky z vaječných škrupín vyrábal tuším Hlohovec. Tak, či tak, je to stále anorganická soľ, aj keď s o 30% vyššou vstrebateľnosťou oproti bežným kalciovým produktom, kde je vstrebateľnosť na úrovni cca 10%. Čiže máme u biominu vstrebateľnosť 13%. Preto je vhodné obsah kalciových toboliek vsypať na dve hodiny do citrónovej šťavy, premeniť uhličitan na citran vápenatý a vstrebateľnosť zvýšiť pomaly na 90%...
Avšak tie K2D3 produkty sú pozoruhodné - objednal som a doporučil ďalej

doktorka Eleková- moderná vedecká medicína

Jox | 14.01.2018

Tu vysvetľuje veci na zaklade jej poznatkov ppdporenych vedeckými faktami a štúdiami. Jedna z mála:
https://youtu.be/Xp2OWCe5Ueo
Budte zdravš po pozrerí tohto videa...

mohla byste

Dagmar | 14.01.2018

prosim zverejnit postup lecby jiz rozvinuteho zubniho kazu. Po 45 letech vykonu stomatologickeho remesta me asi neco uniklo. Ten clanek je Trochu zmateny, tedy: 1.to ze onemocneni parodontu a vznik a rozvoj zubniho kazu zalezi nejen na hygyene dutiny ustni, ale i na hygiene stravovani, vime davno. Jiz 40 let vyucuji me pacienty jak se maji stravovat, nejist vic nez 3x denne, kdybych jim rekla ze maji jist max 1x denne, neposlouchali by me syrovou zeleninu, malo masa atd.Skodlivost moderni zapadni stravy je v tom ze obsahuje mnoho rafinovaneho cukru, vsechny potraviny jsou transformovany a obsahuji spoustu jedu a lide jedi stale a bez prestavky. 2.Osetruji velke mnozstvi cizincu ze vsech koutu sveta. Prichazeni z jejich zemi. Nekteri maji skvelou hygienu a krasne zuby, ale trpi onemonenim parodonu. O tom se zde nepise. Jini prichazeji v zoufalem stavu. piciny techto rozdilu nedokazu urit. 3. je jasne ze pronikani zapadni stravy do zemi, arogantne nazyvanych treti svet, vlece ze sebou obezitu, diabet a zubni kazy. 3 To ze vyvoj ditete zalezi na chovani a stravovani matky neni zadnym tajemstvym. 4 jednim faktotem je take inteligence. 5 nemluvi se zde o hruznem vlivu drog na rozvoj zubniho kazu

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Dobry den,
Clanek o d3 a k2 ( mimo jine ) mohu do pismene potvrdit z jinych zdroju a osobnich 5 letych zkusenosti pri aplikaci Orthomolekularni mediciny. Resil jsem problemy s tlakem a mikrocirkukaci atd. Soucasti lecby bylo, je pravidelny prisun dodatecnych mikrozivin, aby si telo pomohlo samo. Shodou okolnosti chodim ke stejne zubarce vice jak 10 let. Je velice pecliva a zna me zuby do detailu. Asi pred 2-3 lety se me zacala ptat, co delam jineho se svymi zuby nez drive, nebot vypadaji dle jejich slov neuvereitelne dobre ( 5 let zadny dalsi kaz jen rutinni kontrola) a informace ode me nevericne pokyvala hlavou...
Denni davky musi predepsat lekar, u me pravidelne 10.000ie D3 a 400-500 K2. U malych deti davky mensi dle vahy, jsou ale BEZ kazu.... preji vse dobre ahoj

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Behem nekolika mesicu ma vyjit knizka v cestine o vice jak 30 letech praktickych zkusenosti a vysledku orthomolekularni mediciny v Evrope

Re: Re: mohla byste

jardob | 14.01.2018

Až kniha vyjde, dajte prosím vedieť. Vďaka.

Re: mohla byste

Kontakt | 14.01.2018

Po seznameni s KOB to do sebe zacalo vse zase zapadat do mozaiky jako dalsi stripek, zbran pro ti lidem: strava, leky, media, alkohol, koureni, lekari v bilem..komu slouzi a jakemu ucelu...
Je proste potreba prubezne zvysovat v ramci svych moznosti miru sveho chapani, ale nezblaznit se z TOHO, neocekavat od ostatnich nic podobneho, max. na zaklade vlastnich poznani na pozadani na neco poukazat.... to je asi to nejtezsi, ta denni prace v dusevni dilne, ale cesta asi jedina...at se vam podobne smyslejicim dari...diky za mistni komunitu

Přidat nový příspěvek