Lidská práva v kapitalismu let 1918 až 1938

1. února 1919 bylo při generální stávce dělnictva v Bratislavě zastřeleno ozbrojenými legionáři 7 demonstrantů

25. března 1920 byli při stávce zemědělských a lesních dělníků v Rumanově na Slovensku zastřeleni dva dělníci

18. července 1920 byl při mzdových demonstracích v Hlohovci četníky zastřelen dělník Jan Kulda a více než 10 demonstrantů bylo těžce zraněno

18. prosince 1920 byli na protestní demonstraci ve Vráblech zastřeleni tři stávkující a jedno děcko a přes 20 stávkujících zraněno

21. února 1921 byli v Krompaších při demonstraci proti hladu a zásobovací krizi četníky zastřeleni 4 dělníci a 17 jich bylo zraněno

2. července 1921 byli při exekuci ve vesnici Ardenovo zastřeleni dva rolníci

12. října 1921 byl četníky v Topolčianech při zatýkání zavražděn jeden dělník. Byl zatýkán proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli

1. dubna 1922 stříleli v obci Hrušové četníci do stávkujících. 19 osob bylo zraněno

30. července 1922 uspořádala KSČ v Košicích slavnost skautů spojenou s táborem lidu. Při rozhánění průvodu zranila policie 12 dělníků

1. srpna 1922 stávkovali v Močenoku zemědělští dělníci z panství biskupa Kmeťka. Při rozhánění schůze stávkujících byl jeden dělník četníky zabit a jeden těžce zraněn

28. října 1923 provedli četníci v Dulové masakr malorolníků, kteří hájili právo na lesní pastviny, a zastřelili jednoho malozemědělce, 3 těžce a 30 lehce zranili

28. dubna 1924 byl v Zaričevu úkladně zavražděn okresní důvěrník KSČ

6. května 1924 byl v Turje agrárníky úkladně zavražděn důvěrník KS a místní starosta Ivan Stimák

30. května 1924 při násilné exekuci dobytka v Poljaně těžce zranili četníci 7 rolníků

3. srpna 1924 byli ve Svaljavě při protiválečné demonstraci policií zastřeleni tři rolníci

8. října 1924 byl při stávce textilních dělníků v Trenčíně zastřelen 1 dělník a 8 těžce zraněno

10. února 1925 byl v Praze po skončení protidrahotní demonstrace uspořádán demonstrační průvod přes Václavské náměstí. Proti demonstrujícím byla vyslána policie, která střílela a šest demonstrantů těžce a mnoho lehce zranila


11. června 1926 rozháněli v Praze četníci střelbou demonstraci dělníků proti zvýšení zemědělských cel a několik dělníků při tom zranili

2. května 1928 byla četníky při stávce zemědělských dělníků v Dolním Kereškýně zastřelena jedna žena a dvě další ženy a jeden hoch byli těžce zraněni

8. října 1928 byl v Boroňavě četníky v noci bezdůvodně uspořádán pogrom na rolníky. 34 muži a 4 ženy byli zbiti četníky a utrpěli vážná zranění

11. ledna 1930 střílelo četnictvo proti stávkujícím sklářům v Dolním Rychnově. 5 dělníků bylo těžce zraněno. Nad Falknovskem byl vyhlášen výjimečný stav

20. dubna 1930 uspořádal Komunistický svaz mládeže sraz mladých u Radotína. Při rozhánění průvodu střelbou četníci těžce zranili dvě děti a tři členky Komunistického svazu mládeže

4. února 1931 byli při hladovém pochodu nezaměstnaných do Duchcova zabiti 4 horníci a další 4 těžce zraněni

25. května 1931 byli při táboru lidu na ukončení vítězné stávky zemědělských dělníků v Košutech četníky postřeleni 4 zemědělští dělníci a mnoho dalších osob bylo zraněno

20. července 1931 byl při stávce na stavbě regulace řeky v Chustu zastřelen jeden dělník

25. listopadu 1931 bylo při hladovém pochodu nezaměstnaných do Frývaldova četníky zastřeleno 8 demonstrantů, mezi nimi 14leté děvče, které šlo náhodou po ulici, a přes 30 dělníků bylo těžce zraněno

18. února 1932 byl v Turje Pasice při protestu zemědělců proti odvážení zatčených zemědělských dělníků četníky zastřelen jeden zemědělec a několik jich bylo zraněno

18. února 1932 byl při stávce textiláků ve Strakonicích četníky poraněno 18 dělnic

31. března 1932 byl při stávce v Horní Suché na Těšínsku četníky zastřelen jeden horník, dva těžce a několik dalších lehce zraněno

13. dubna 1932 byli při táboru stávkujících v Mostě za velké mostecké stávky zastřeleni dva dělníci, pět těžce a 21 lehce zraněno

8. června 1932 byl při stávce za vyšší mzdy na trati Červená Skala-Margecany četníky zastřelen jeden dělník a další čtyři zraněni

8. června 1932 stříleli četníci v Holiči do nezaměstnaných, kteří žádali, aby byly rozšířeny práce na regulaci řeky Moravy a aby zde dostali práci. Několik dělníků bylo zraněno, jeden z nich těžce

9. června 1932 zastavili v Pohorelé dělníci vlak a žádali, aby jejich soudruzi, kteří byli zatčeni v Telgártu a nyní odváženi v poutech, byli propuštěni. Četnictvo znovu střílelo do dělníků a několik jich zranilo

15. července 1932 byl při exekuci v obci Sutor zastřelen jeden malorolník. Jeho syn, který chtěl otce ošetřit, byl těžce zraněn

21. září 1932 byl při exekuci v Nižní Apši zastřelen jeden malorolník a tři rolníci těžce zraněni

9. listopadu 1932 byl v rosicko-oslavanském revíru při stávce proti snižování mezd četníky zatčen jeden horník a zbit tak, že podlehl zranění

16. listopadu 1932 byli při exekuci v Polomce četníky zastřeleni dva zemědělci

11. února 1933 byl při demonstraci proti zastavení závodu v Horkách četníky zabit jeden dělník

2. března 1933 byl ve Volovci při protestu nezaměstnaných proti zatčení a zbití dělnické delegace četníky zastřelen jeden rolník a tři nezaměstnaní byli zraněni

7. června 1933 byli při protestní demonstraci dřevařských dělníků proti snižování mezd v Čierném Balogu četníky těžce zraněni tři dělníci

11. března 1935 bylo při stávce zemědělských dělníků proti snížení žebráckých mezd v rachovském okrese četníky těžce zraněno 5 a lehce zraněno 15 stávkujících

14. března 1935 stříleli četníci při provádění exekuce v Čertižné do demonstrujících a mnoho osob zranili. Přesný počet raněných nebyl zjištěn, protože se rolníci skryli před četnickými zvěrstvy do lesů

 

převzato: dolezite.sk

Diskusní téma: Lidská práva v kapitalismu let 1918 až 1938

Masaryk a čchoslovakizmus

safarome | 07.03.2016

Kto je názoru, že Masaryk nemal s čechoslovakizmom nič spoločné, že je to výmysel Slovákov, a že autonómiu Slovákom "nesľúbil", mal by si doštudovať (najmä prvotné) pramene.

YOrwu23As

PypeJedeLem | 15.10.2013






Nepremeškajme šancu

Daniela I. | 16.10.2012

Predložený "suchý výpočet ", hoc aj s presnými dátumami a počtom obetí ( poriadne úderná sila), takto vytrhnutá z celkového historického kontextu, bez ozrejmenia bližších súvislostí, je spôsobilý vyvolať u neznalých ľudí, najmä mladších ročníkov, pobúrenie, odpor, nevraživosť, ba až nenávisť. Ďalej radšej nedomýšľam. Mám pocit, že práve o to niekomu išlo! A potom pri správnej zaslepenosti, s čím niekto počíta, červeným súknom pred očami, firhankom na mozgu a vybudenými emóciami, poď ho robiť poriadky! Mnohým pritom unikne, že obete boli nielen na strane Slovákov, ale i Moravanov a Čechov a že chyba bola vo vadnom "systéme".

Prapôvodná myšlienka založenia spoločného štátu Čechov a Slovákov nebola zlá, aj keď bratia Moravania "neboli" na programe dňa. Súhlasím s názorom Radomíra, že keby nebola vznikla ČSR ( po dlhej his-tórii v novodobých dejinách prvý spoločný štátny útvar), dnes by sme s najväčšou pravdepodobnosťou ako národ neexistovali, "prirodzeným" spôsobom by sme boli asimilovaní v dôsledku maďarizácie a z Čechov novodobí Germáni, v lepšom prípade národnostná menšina na úrovni Lužických Srbov.

Dovolím si tvrdiť, že prirodzená túžba oslobodiť sa spod jarma "Žalára národov" a myšlienka /idea bratského spolužitia bola zneužitá parazitmi (myslím, že bližšia identifikácia nie je nutná, už len ten dátum vzniku 28.10.1918 napovie veľa) a prvá republika sa stala nástrojom na presadzovanie záujmov niekoho iného. Keď si M.R.Štefánik ako zasvätená osoba uvedomil, že kormidlo a taktovku prebral niekto iný a komu o čo ide, musel byť odstránený ! To je tá temná stránka veci. Pozitívna je, že sme prežili ako národy, že sme neboli zglajšachtovaní na úroveň indiferentnej masy - "živých hovoridiel".

V podstate som aj rada, že HOX tento "suchý výpočet" z našich spoločných dejín, uverejnil. Vnímam to ako príležitosť na konečné zúčtovanie a vyporiadanie sa s touto traumou, ktorá dlhodobo zaťažuje naše bratské vzťahy ( zo strany Slovákov pociťujúcich určitú krivdu a zo strany Čechov určité nepochopenie- čo zas tí Slováci chcú ?) a prenáša sa z prarodičov a rodičov aj na nás.

Náš vlastný život je dôkazom toho, že naši predkovia prežili. A cítim to tak, že práve my žijúci, keď to tak nazvem " na rozhraní časov", máme spracovať a vyporiadať sa so všetkým temným, nepochopeným a trumatizujúcim, aby sme toto bremeno neprenášali na naše deti a budúce generácie.

Preto nenechajme si svoje srdcia a myseľ otravovať jedom nenávisti a pomstychtivosti.Jedom, ktorý pre nás namiešal niekto iný v silnej túžbe po rozdeľovaní, ovládaní a panovaní. Niekto, kto sa snaží ťažiť z našej nesvornosti a vytvárať z nás ovce.
Naopak, my si vytvárajme priestor a podmienky pre budovanie a rozvíjanie našich bratských vzťahov! Nepremeškajme tú šancu!

Re: pro Danielu

Radomír | 16.10.2012

Danielko, velmi ti děkuji za přínosné shrnutí, se kterým souhlasím. Má babička byla Slovenka z oblasti Terchovej (jako Jánošík...:)), beru Slováky jako rodinu a jsem velmi popudlivý na výrazy "čehún" nebo "čobol" a vůbec nacionalistické "vášně". Píšeš o traumatech, ale ty jsou i na české straně. Uměle vytvořené, uměle periodicky jitřené (vždy když doroste další generace) a to tak, aby shoda (smíření a právě to odpuštění, o jakém píše třeba Paprsek) byla v nedohlednu. To je účel a domnívám se, že právě k němu byl náš první společný stát dovoleno založit. Stát, který k problémům předurčovalo mnohanárodnostní složení. Přidej si ještě těžkou poválečnou dobu a její chaos, těžký republikový začátek, přechod od několik století trvající cizí vlády monarchie k republice moderního demokratického typu.
A vůbec nejhorší je současné "podání" těchto našich společných dějin - pokroucené, z kontextu vytrhané a přímo lživé.
V tom odaze, co jsem nechal Slavovi, jsou události stavěné na správnou míru - třeba to, že Masaryk nikdy nesliboval Němcům ani Slovákům autonomii nebo že nezavedl tvz. doktrínu čechoslovakismu, nikdy nemluvil (ani nikdo z jeho kabinetu) o "čechoslovácích". Československá byla státní příslušnost, nikoliv národnost - což dneska různí vykladači úplně překrucují. Ty "čechoslováky" jste si, bratři Slováci, stvořili sami... tedy lépe řečeno vaši nacionalističtí luďáci. Teprve za 2.republiky se tento "pojem" díky komunistům vžil tak, jako kdyby tady byl od první společněstátní chvíle. Co tedy vyčítat Masarykovi? Ten spolu se Štefánikem chtěl pro oba naše národy to nejlepší = možnost přežití obou národů díky sebeurčení na vymezeném území. Obelstěni byli ale oba... což dokládají další události v našich dějinách a také události předchozí... Do jaké míry byl Masaryk provázán se sionisty se dá jen spekulovat, i když faktem je, že byl zastáncem vzniku nového židovského státu. A vzhledem k tomu, že Praha je od samého svého počátku "konstruována" židovskými obchodníky, do její pozdější architektury začleněno mnoho kabbalistických prvků, neberu Slavův předpoklad (níže) za nemožný.
Ovšem nemůžu takové "poznávání" chápat jako vinu našich národů či selhání osobností. Když se to vezme od podlahy, všechny státy feudálního typu stojí na zradě "svých" a hlavně - na obchodu s otroky. A jen my si necháváme vnucovat myšlenku vlastní neschopnosti a podlosti, zrady svých a mezi svými. Své kořeny (představované mj. osobnostmi) střídavě zavrhujeme, popíráme nebo vyzvedáváme, "rozebíráme" zrovna z takových úhlů, že se jeví jako jeden temný monolit. To ale děláme radost svým nepřátelům...přesně tak to potřebují = abychom na činech svých předků neuměli najít nic pozitivního, velkého nebo obdivuhodného. Dělá něco podoného anglosaská kultura? Samozřejmě, že ne.
Např. raně středověká Francie měla po celém území mnoho "dílen", kde byli pohanští otroci (nalovení na našich územích) vyklešťováni jak na běžícím pásu (a lifrováni do Španělska, střediska obchodů). Řím, francká říše i Němci z těchto obchodů profitovali po několik dlouhých století. Dějiny jak Francie, tak Anglie, Španělska nebo Itálie jsou protkány potoky krve (o Americe nemluvím, ta je směskou všech). S námi tak ještě Němci mají zažívat svá období frustrace a viny, i když jinak.
Tím vším chci říct, že každá událost má svou dobu a podmínky, ze kterých vycházela (příčina x následek) a nelze z dnešního pohledu hodnotit, jak to "měli a neměli dělat". Také každá osobnost měla ke svým činům nějaké důvody a ty my už dneska jen předpokládáme. Proč mám často ten pocit, že si sami nabíháme na někým jiným nastavené vidle a upadáme do pozice "divých zvířat", která jsou, koneckonců, schopná se trhat i navzájem - nebo prodat bratr bratra? Copak jsem sám, kdo jasně vidí čísi záměr? :(
Pokud chceme mít nějakou budoucnost, musí ležet na velmi pevných základech, které nebude možné jen tak rozhodit - třeba tím Masarykem...

S tým možno súhlasiť-slav

Slovan | 16.10.2012

Ja som za spoločnú krajinu s Čechmi, lenže bez židov...S tým možno súhlasiť - slav.

Pokiaľ bude v politike krajiny čo len jediný žid, je to stále o zvýšenej pozornosti a nedôvere. Nech by boli úmysly žida akokoľvek úprimné a pozitívne, je svetovou židovskou mafiou vydierateľný.
RUSKO sa ich zatiaľ tiež nedokázalo zbaviť ( mysli zbaviť od vplyvu v spoločnosti ), aj keď signály sú veľmi pozitívne.
...........................................

...ještě text

Radomír | 15.10.2012

Zapomněl jsem odkaz na obšírnější text, kde se dá dost o té době vyčíst:

http://www.studuj-jinak.cz/referaty/nahled/delnicke-demonstrace-1918-1931-na-ceskem-uzemi-duchcovsky-viadukt

Re: ...ještě text

Hox | 15.10.2012

Díky za osvětlení souvislostí a odkaz, uveřejnil jsem to hlavně proto, že jsem o téhle stránce historie první republiky neměl příliš povědomí. Je samozřejmě chyba, že někdo vybral jen incidenty, které se děly na Slovensku, to je manipulace.

Re: pro Hoxe

Radomír | 15.10.2012

Hoxi, v tom výčtu jsou uvedené i události v českých zemích. Ale je to hozené "jen tak"... bez vysvětlení, komentáře. A to na lidi mladší generace působí jako kdyby první československý stát byl založený jen kvůli vraždění.
Masarykovi to střílení do hladových dělníků hodně vyčítali už v jeho době a dá se říct, že u dělnické třídy (chudiny) si tím vůbec nepolepšil. Jenže pokud si náš první stát měl ustát jakýsi statut právnosti, musel hájit majetky občanů před drancováním (dneska bychom řekli - hájit soukromé vlastnictví). Některé ty incidenty jsou spojené právě se zoufalstvím z hladu (viz třeba Ústí nad Labem, kde je to dnes překrucované jako "boj s Němci", přitom tam hladová, převážně německá chudina drancovala obchody a sklady obchodníků - Němců, kteří sami žádali četnictvo, aby zasáhlo) a jiné zas s bojem proti vykořisťování, jiné již zas se zakázanou KSČ. Hodně těžká doba...

Re: Re: pro Hoxe

Hox | 16.10.2012

aha, nevšiml jsem si těch několika českých a do oka mi padla ta většina slovenských..

Re: Re: Re: pro Hoxe

Aleš Krejčí / Brno | 16.10.2012

V Y N I K A J Í C Í ! ! !
Aneb "demokracie" tatíčka Masaryčka, zednářského patolízala..

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek