12.11.2016
Hox
Pod jedním z dříve publikovaných rozborů z pera VP SSSR se objevil odmítavý komentář, obsahující mj. následující formulaci:
Ale využiji této příležitostu uvést věc do širšího kontextu, který souvisí s mou základní otázkou na kterou jsem dosud nenašel odpověď... A totiž zdali je KSB jen další z mnoha cest k cílům někoho jiného, šikovná manipulace, která je cenná tím, že musí pustit sakra velký kus pravdy, aby byla věrohodná nebo je skutečnou platformou, na které je možné stavět lidskou společnost.
V čem spočívá problém v přístupu tohoto kolegy? V tom, že odpověď na tuto danou otázku nelze nijak „nalézt“ (ale hledat ji lze bezpochyby libovolně dlouho), lze si ji jen samostatně vypracovat, udělat si vlastní názor. Zde se také projevuje faktor toho, že pochopení/přijetí KSB je mravně podmíněné, přičemž v mnoha ohledech:
- zda člověk při setkání s KSB rozpozná s čím se setkal, nebo projde kolem bez povšimnutí;
- zda najde potřebnou vůli pro to, pustit se do studia materiálů;
- zda je pochopí (informace nepřicházejí do prázdna, ale do existujícího systému stereotypů myšlení);
- zda najde sílu zaujmout ke KSB vlastní postoj nebo dá přednost pohodlnému "intelektuálnímu příživnictví" ve stylu "možná je to správně, možná ne" či "vypadá to všechno správně, ale co když je tam nějaký háček, kdo jsem, abych to zhodnotil";
- zda myšlenky KSB přijme nebo odmítne, neboť pokud si člověk uvědomí jejich platnost, stojí ve většině případů před nutností změny svého chování na základě informací které se k němu prostřednictvím KSB dostaly a které vyhodnotil jako platné. Což je často obtížné - jednodušší je najít si nějakou záminku, aby člověk nemusel měnit sám sebe.
Co je to ve své podstatě KSB? Jádro, kolem kterého jsou postupně dodávány další informace ("aplikační", specializované), tvoří
- formulace konkrétních mravních principů (například, parazitizmus jedněch na druhých je nepřijatelný, informace musí být k dispozici všem, nejen "vyvoleným");
- formulace konkrétních cílů (sebevzdělávání, vybudování kultury, která zajistí dosažení převládání lidského typu struktury psychiky ve společnosti);
- návrh nástrojů, s jejichž pomocí lze dosáhnout vytyčených cílů (Dostatečně všeobecná teorie řízení, nová sociologie, filozofie, ekonomika, ...)
Je v prvních dvou bodech něco, co by člověk nemohl sám zhodnotit, lépe řečeno, co by mohl zhodnotit nějak jinak, než sám na základě svého svědomí a rozumu? Každý si přece může odpovědět jen sám na otázku, zda je pro něj například parazitismus nebo vykořisťování nepřijatelné či naopak, zda je to jeho životním ideálem. I kdyby na toto téma získal nějaký názor vnější "autority", opět stojí před stejným úkolem, sám se rozhodnout, zda tento názor přijme nebo nikoliv.
Co se týká nástrojů, zde platí že kritérium adekvátnosti je praxe, a navíc má každý nějaké životní zkušenosti, intuici a intelektuální kapacitu, aby si mohl udělat názor i zde, do jaké míry se podle něj jedná o správné nástroje, navíc si některé z nich může vyzkoušet sám v praxi.
KSB se setkává s takovými emocemi a často zkratovitými reakcemi právě proto, že ti, kdo neprojdou bez povšimnutí kolem, jsou automaticky postaveni před nutnost vypracovat si vlastní postoj (minimálně podvědomě) k principům a cílům, na kterých je založena, v souladu s vlastním svědomím, se kterým se nelze "dohodnout" (ale které lze úplně umlčet), a jakmile k tomu dojde, je člověk postaven před další volbu: jak s výsledkem naloží. Což je opět mravně podmíněné.
Poznámku kolegy ze začátku článku je tedy třeba přeformulovat následujícím způsobem:
Ale využiji této příležitostu uvést věc do širšího kontextu, který souvisí s mou základní otázkou na kterou jsem si dosud nevypracoval názor... A totiž zdali je KSB jen další z mnoha cest k cílům někoho jiného, šikovná manipulace, která je cenná tím, že musí pustit sakra velký kus pravdy, aby byla věrohodná nebo je skutečnou platformou, na které je možné stavět lidskou společnost.
Zde se nabízí otázka, kterou si můžete zodpovědět jen sám: co vám v tom brání?