Konec Lotyšska, aneb potupná smrt Baltského "tygra"

Konec Lotyšska, aneb potupná smrt Baltského "tygra"

Dar'ja Aslamova

Pamatujete si na starý vtip o Ukrajině? – ptá se mne lotyšský ekonom Alexander Gaponěnko. - Putin přichází ke Kučmovi a ptá se, za kolik se může koupit celá? A Kučma odpovídá: „s lidmi nebo bez lidí? Bez lidí je levnější!“ Putin popřemýšlía řekne: „No tak bez lidí.“ Kučma na to: „Tak počkej tři roky.“

Smutná anekdota. Často na ni tady v Lotyšsku myslím. Moje země, kde jsem, mimochodem, "NE občan" se dá koupit za výhodnou cenu právě teď. Lotyšsko je poušť. Stát bez lidí.

Gaponěnko nepřehání. Dříve hlučná a dokonce i luxusní (podle sovětských norem) Riga je nyní nudná k uzívání, provinční město, na jehož čistých ulicích se tiše pohybuje několik kolemjdoucích. Pocit trvalé neděle, jako by se celá rodina přestěhovala na chatu. V restauracích ve Starém Městě starší dívky prodávají svojí krásu, vedou delikátní rozhovory o lásce v angličtině se seniory turisty ze západních zemí. V poloprázdných nočních klubech, kde i barmani mluví potichu, zapíjí žal Rižským balzámem dočasní "hosté města".

- Což o to! Riga, ve srovnání s krajem, dalo by se říci, "žije" – říká mi rusky mluvící taxikář. – Zajeďte do nějaké Liepaji - to jsou města jako hřbitovy! Město mrtvola. V noci dokonce i děsivé. Chce se mi křičet: "Lidi! Kde jste?" A všichni jsou tam na Západě - sbírají jahody kdesi v Irsku, chůvy pracující v Anglii, nebo dělníci v Německu. Naši lidé jsou pryč. Nedávno jsem šel na narozeniny kamarádovi – byly tam příbuzní, samé mladé slušné ženy s dětmi. Říkám, a kde jsou manželé? A odpovídají - na výdělku v Evropě. Máme tu jako v nějakém Tádžikistánu: ženy žijí bez manželů. Chlap se ožení, nadělá děti, a pak odchází jako migrující pracovník kamkoliv na Západ, například do Dublinu.

Dokonce druhá světová válka nezpůsobila takové demografické škody Lotyšsku jako členství v EU. Republika vyšla ze Sovětského svazu s populací 2,7 milionů lidí. Výsledky posledního sčítání lidu v březnu tohoto roku a prodlouženého (ze zoufalství!) až do června jsou žalostné. Ke zvýšení čísel (na nich závisí distribuce evropských dotaci a kvót) byla při sčítání lidu umožněna na internetu i konkrétní formulace "občan Lotyšska více než rok žijící v zahraničí". Ale přes všechny triky byly orgány schopné vytáhnout oficiální údaj pouze na 2,2 milionů lidí. I když demografové věří, že skutečné číslo je 1,8 milionu (jeden okres v Moskvě). A toto se stalo v zemi, kde je nadbytek nádherných míst s ideálním prostředím a mírným klimatem! (V Lotyšsku je až 10 krát více země než v Holandsku na jednoho člověka). Lotyšsko je země bez budoucnosti, topí se v naprostém tichu. Hořký vtip místních: "Poslední kdo budete odlétat! Nezapomeňte vypnout světla na letišti."

Livonie - Lotyšsko: život okraje říše

Město Rigu spolu s Livonií vykoupila Ruská říše od Švédska na "věčné časy" (!) v roce 1721 po velké Severní válce, což zcela změnilo rovnováhu sil v Baltském moři ve prospěch Ruska. I když naši (ruští) vojáci Rigu obsadili už v roce 1710, v rámci Nishtadtské smlouvy muselo Rusko zaplatit Švédům dva miliony stříbrných tolarů. Bláznivé peníze na tu dobu! Tenkrát se zdálo, že hra stojí za námahu. Pracovití klidní lidé, německý duch pragmatismu (šlechta byla z pobaltských Němců, Lotyši byli hlavně v zemědělství) a co je důležitější, přístup k moři do Evropy. A i když na to v Lotyšsku neradi vzpomínají, pravě Rusku by měl lotyšský národ být vděčný za národní asociaci a obnovu země (pozdější spojení s Latgalií, Kurlandií a Zemgalií).

V 19. století nastal v Baltiku rychlý vývoj průmyslu. Rusko nešetřilo na rozvoj příhraničních regionů. 1861 - první železnice mezi Rigou a Daugavpilsem. 1862 - otevření Rižské Polytechniky, první v zemi polytechnická univerzita, jejíž cílem bylo poskytnout technicky odborné specialisty pro rychle rostoucí výrobu. 1869 - vytvoření slavného "Russo-Baltu" (rusko-pobaltského závodu kolejových vozidel ), vyrábějícího vagóny, zemědělské stroje, motory, lodě. A co je nejdůležitější, první! ruský automobil "Russo-Balt", který patřil i carovi Nikolaji II. Dokonce i tehdy bylo Lotyšsko považováno za výkladní skříň úspěchů Ruské říše. A později se stalo symbolem prosperity Sovětského svazu.

V sovětských dobách v Lotyšsku padal zlatý déšť. Po rozsáhlé industrializaci malá republika získala třetí místo v zemi, po Moskvě a Leningradu, jako nejvíce průmyslový region. (A to navzdory tomu, že populace představovala pouze 1% populace SSSR. Tady se vyrábělo úplně všechno – autobusy, rádia, letadla, tramvaje, auta, vlaky, lodě, domácí spotřebiče, léky, textil, punčochové zboží, kosmetika a nábytek. A jaké to byly hezké fabriky, známe v celé zemi! Obří továrna "VEF", která měla 20 tisíc lidí - největší elektrotechnická firma v SSSR, export výrobků do 42 zemí světa! Riga rádio - závod s jménem Popova. Průkopník sovětského průmyslu polovodičů a mikroelektroniky - slavná továrna "Alfa", jejíž výrobky se používaly v letadlech a na tajných vesmírných projektech. "RAF" zabezpečil Sovětský svaz na tu dobu výbornými minibusy!

Když se Lotyšsku v roce 1991 podařilo získat nezávislost bez krveprolití, zdálo se, že bude všechno v pořádku. Ze Sovětského svazu mělo velkolepé dědictví - moderní průmysl, kvalifikované kádry a vysoký vědecký potenciálu s 15 výzkumnými ústavy. Pokud jde o HDP na obyvatele, Lotyšsko se zařadilo na důstojné 40. místo na světě (výše než Irsko).

Proč o 20 let později je malá hrdá republika v tak zoufalé ekonomické situace, a všechny plody se obrátily v prach? Nebo podle slov bývalého prezidenta republiky Guntisa Ulmanisa "Proč má naše Lotyšsko takovou díru v kalhotách?"

Jak přišli k takovému životu


- Když se Lotyšsko stalo nezávislým, vláda opravdu nepochopila, co to je - říká předseda Svazu novinářů Pajders Juris. - Oni se tak dlouho a tvrdě připravovali na boj za svobodu, a najednou bác! - Nezávislost. Co s tím dělat? První „skvělý“ nápad - ukrást, rozkouskovat sovětské dědictví.

- Proč byl zničen průmysl, jeden z nejmodernějších v té době? Proč vláda záměrně pohřbila výrobu na světové úrovni? Co je to za hru? Vše je vysvětleno jednoduše - říká ekonom Einars Graudins. - V sovětských korporacích bylo obrovské množství vysoce kvalifikovaných pracovníků - převážně rusové a návštěvníci z různých částí Sovětského svazu. Na fabrikách rostlo a sílilo hnutí za zachování Sovětského svazu, protože v roce 1991 lidé si byli dobře vědomi, co bude všechno zničeno a o co tu jde. Za účelem odstranění politického soupeře a zároveň získat na krádežích, bylo rozhodnuto zničit všechny fabriky. Připravit lidi o práci, vláda prokázala naprostou absenci politického myšlení.

- Noví vládcové záměrně zavřeli všechny továrny, aby odstranili dělnickou třídu, aby nebyly žádné nepokoje, a co je nejdůležitější – aby odjeli Rusové, - řekl Ilja Gerchikov, prezident známé kosmetické společnosti "Dzintarse", jediné přeživší sovětské společnosti. - Nastal hromadný odchod obyvatelstva. Jen se sovětskou armádou odjelo 200-250 tisíc lidí. Hořce mluvit, ale zemi zničili a dovedli k žebrání laici bez lásky ke svému Lotyšsku. Měli jediný cíl - rozdělit, ukrást a plivat na své vlastní lidi. Jaké to byly továrny! V roce 1989 SSSR dle své sovětské pošetilosti rekonstruoval nejaktuálnější zařízení podniků Lotyšska. Investoval zde obrovské peníze, stovky milionů rublů!

- Boj jen o strojové zařízení továrny "RAF" trval 10 let po jeho zničení - tvrdí ekonom Einars Graudins. - V důsledku toho stroje byly vyvezeny ze země. Ve vojenských továrnách stály velmi přesné přístroje, stroje, které mohly byt využívaný i sto let, prostě jen změnou software. Po privatizaci byly prodány do zahraničí. Tak zničili i duševní vlastnictví! V Lotyšsku se vyráběly dokonce i části kosmických raketoplánů "Buran". Jednalo se o nejvyšší technologické úspěchy, které stále nezastaraly! A co máme teď? V slavné továrně "Alfa" je supermarket, na "VEFe" - obchodní centrum. A co provedli s vysokou školou vyučující inženýry pro civilní letectví, světově proslulou vzdělávací instituci? V mnoha afrických, asijských a latinskoamerických zemích, předsedové národních leteckých společnosti a manažeři letišť jsou absolventy této VŠ. Vydělávala výukou zahraničních studentů. Ale univerzita byla ruskojazyčná, takže v roce 1999 jí jednoduše zlikvidovali!

V době trhaní a rozdělení sovětského majetku v Lotyšsko ze zahraničí vtrhla lotyšská diaspora, cítící vůni snadných peněz a moci. "Pátá kolona" byla masivní. Děti a vnuci těch, kteří opustili zemi s nacisty na konci druhé světové války, se domáhali vrácení majetku, náhrad a výhod. Tito lidé na genetické úrovni nenáviděli všechno ruské zvířecí nenávistí.

Vítězství "páté kolony"

- V zahraničí žilo 300 000 Lotyšů - bývalí kolaboranti, intelektuálové a potomci nacistů - říká ekonom Alexander Gaponěnko.

-Američané je krmili a dávali instrukce. Tady přijelo 30 000 bývalých elit, všem vrátili nemovitost. Novou prezidentku Vairu Vike-Freberg přivezli z Kanady skoro jako Lenina v uzavřeném letadle. Ona ani neměla lotyšské občanství (udělili jí ho zpětně)… Západní Lotyši přinesli hlavní politický trend - antisovětismus a rusofobii. Normální sovětské Lotyše ideologicky zlomili – "co, vy jste proti vlasti?". Diaspora vypracovala koncept etnické hierarchie, zbavujíc Rusy všech práv. První, -oficiální jazyk je lotyšština a jeho neznalost okamžitě odřízla od vedení ruské úřednictvo a inteligenci. Druhým nástrojem se stalo občanství, které se vydává pouze vlastním. A za třetí, pojetí původu státu, který byl obsazeno Sovětským svazem, což znamená, že předchozích 70 let nemá z právního hlediska význam. Ti, kteří sem přišli během sovětské éry, byly prohlášeni za okupanty.

- V roce 1991, kdy nezávislost Lotyšska podpořila celá země v referendu, zde tehdy nedělili lidi na Lotyše a Rusy, - řekl Ilja Gerchikov, doktor ekonomiky. - Všichni hlasovali "pro" v euforii, že jsme se zbavili, konečně, KGB a komunistů. Zároveň byly pro všechny slibovány stejná práva. Ale za pár měsíců byl přijat soubor zákonů, jimž Rusové byli zbaveni státního občanství. Řídila tento proces lotyšská diaspora ze zahraničí, která zcela nenáviděla vše, co navazovalo na sovětskou vládu. Ona hluboce ignorovala složení populace, apriori nenáviděla všechno ruské. Západní Lotyši přišli získat zpět svůj majetek, a řídit karneval.

Gang "navrátilců" jsou vesměs agenti – tajní a také ne moc tajní. Ve skutečnosti se za nic nestyděli. Lotyšsko se stalo  soukromým bytem pro CIA a MI6. Až dosud přísně tajnou vyšetřovací agenturu Lotyšska (tzv. Úřad ochrany ústavy) řídí britský (!) občan Janis Kazhotsinsh. Když se postavil do čela nejdůležitějšího orgánu v Lotyšsku, neměl ani lotyšské občanství!

- Úřad pro ochranu ústavy – to je neomezeně mocná struktura státu, která kontroluje parlament, Radu pro národní bezpečnost a ministry vlády - řekl ekonom Einar Komarovskis. - V podstatě řídí všechno. Je hlavním orgánem rozvědky a kontrarozvědky, stejně jako ochrany zájmů NATO a EU. Má právo na odposlech telefonních hovorů, nábor agentů. A takové místo bylo nabídnuto brigádnímu generálu Janisu Kazhotsinshu z Velké Británie! Nevím, s čím bych to porovnal. Je to stejné jako do čela FSB dosadit ředitele CIA.


- Možná, že pan Kazhotsinsh je mužem velmi vlasteneckým! – ironizuji já.

- Samozřejmě, oddaný, ale jiné zemi. No a co? Ten člověk je prostě na dlouhodobé služební cestě k uskutečnění odpovědného úkolu. Máme takové americké, kanadské a evropské "vyslance“. Tyto lidi jsou velmi zapálení při práci. Spolu se zahraniční diasporou v Lotyšsku přistáli velmi drazí američtí ekonomiřtí poradci.

- Na začátku 90. let naši američtí poradci-experti navrhli, že bychom otestovali hypotézu, že soukromé podniky fungují efektivněji než veřejné, - říká předseda Svazu novinářů Pajders Juris.

- "Neviditelná ruka" trhu sama, prý, dá věci do pořádku. A tedy, musíme všechno zprivatizovat. Lotyšsko se stalo pilotním územím. Dokud "privatizovali" a kradli, žili velmi bohatě. V závěru neměli co krást. A pak se rozhodli vstoupit do EU. Naše vláda, jako v "Operace Y a jiná dobrodružství Šurika" znala jen jednu možnost: "Všechno bylo vyrabováno, zachrání nás jen další krádež. Vstoupíme jsme do EU, naděláme dluh a necháme je odstranit nepořádek." Takový měli podnikatelský plán.


- Nehledali jsme nezávislost na Sovětském svazu, když jsme odcházeli z SSSR, - říká vůdce parlamentní frakce "Centr soglasija" Janis Urbanowicz. - V nás je silné vnitřní otroctví a komplex malé uražené osoby. I po vstupu do EU naše vláda stále pokračuje ze setrvačností v opouštění Sovětského svazu. Mysleli jsme si, že Evropa - ta je sladká a cool, a že jsou tu peníze. A dá nám EU peníze „na cestu“, a my je ukradneme a všechno bude v pořádku. To stejné s NATO - když jsme utekli ze Sovětského svazu, bylo nutné někde se schovat. Je jasné, že jsme nebyli připraveni na vstup do EU, do té egoistické společnosti. V SSSR byla idea přátelství mezi národy: "Ach, jak bychom mohli pomoci svým kamarádům?" Mysleli jsme si, že EU je stejná unie kolektivismu a vzájemné pomoci, jen bohatší. Odcházejíce ze Sovětského svazu, hledali jsme nový SSSR.

 

Éra karnevalu

Lotyšsko počátku nového tisíciletí bylo podobné panně, která se dostala do spárů starého zhýralce, finančníka, který ví, co dělá, ale oběť je vyloženě dětsky nevědomá. V malou naivní republiku přišli "dobří lidé", vyzbrojeni všemi tajemstvími bankovní civilizace, cinkali zlatem v kapsách, a během okamžiku ji připravili o nevinnost.

- Na začátku byla nulami nahuštěná globální finanční bublina, banky se topily v penězích, které musely být někam ulity, - říká ekonomka Helena Breslau. - Peníze se poskytovaly na vše, na co jste si jen mohli vzpomenout. A v pobaltských zemích začalo čerpání úvěru...

- Všechny volné peníze, a to zejména amerických penzijních fondů, byly nality do Evropy, - říká ekonom Ilja Gerchikov. - A Evropa, byla gramotná, hodila je sem. Banky dokonce volaly do bytů a ptaly se: "Ach, vy ještě nemáte kredit? A pročpak? " Každý nákup byl dostupný bez peněz - jen ukázat svůj pas.

Obyvatelé Lotyšska, neopatrní jako děti nebo divoši, se ničili nejpříjemnějším způsobem a brilantně ztráceli půdu pod nohama. Byl to trvalý piknik, každodenní slavnost, veselý karneval. Doba "Lexusů" a "Porsche", diamantů a nových vil, rekonstrukcí a zlatých WC. Lidé spěchali žít v přítomnosti. Peníze ztratily svou hodnotu a utekly mezi prsty. Hlasy opatrných ekonomů: "Chlapi! Je to všechno na dluh! " - zapadly v hluku obecného veselí. Co vědí o životě tito nudní kverulanti? Máme fantastický růst HDP, jaký je pro Německo jen sen! Celý svět mluví o "lotyšském hospodářském zázraku" a úspěchu pobaltského "tygra"! Nám závidí i nenáviděné Rusko!

- Do Lotyšska vstoupily nikým neřízené finanční toky - říká novinář Juris Pajders. – to vždy vede k těžké inflaci. Ale pokud je lat (lotyšská měna, p.p.) zavěšen na euro, pak se inflace projeví jako růst HDP. Já jsem v roce 2006 napsal, že růst HDP se zvyšuje bez zvýšení spotřeby energie. To znamená, že neroste reálná ekonomika. Co bylo nazýváno HDP, byl jen utrácený kredit.

- Spekulativní úvěrový kapitál byl vložen do nemovitostí , - řekl Alexander Gaponěnko. - Všichni moji přátelé zanechali podnikání a zapojili se do prodeje nemovitostí. Všichni měli zlaté hodinky. Řekl jsem jim: "No, nemůže být 500% zisk za rok! Nejste v obchodu s drogami."

V euforii z úvěrového ráje Lotyšsko přestalo vůbec cokoliv vyrábět. Reálná ekonomika prudce klesala, ale v celé zemi rostly jako houby po dešti západní hypermarkety, tyto vysavače na peníze. Schéma "vyčerpávání" bylo jednoduché a už pracovalo v celé východní Evropě. Lidé si z půjček v zahraničních bankách kupovaly zahraniční zboží v zahraničním obchodní sítí, a peníze vráceny do země výroby, zatímco kupujícím zůstával dluh v cizí bance.

- To je nejčastější způsob finančního zotročení, - říká ekonomka Helena Breslau. - Úvěr se vydává na zakoupení vybavení, zboží nebo na objednávku výroby ve společnostech patřících zemi věřitele. Varianta ekonomické sebevraždy.

Slovo "průmysl" stalo nemoderním, ale hodně se mluví o obchodech a bankovních službách, jako by Lotyšsko bylo nejméně Švýcarskem. Do roku 2007 celý finanční systém republiky převzaly pod kontrolu západní banky a gang "důvěrníků" jménem EU, WTO a Mezinárodní měnový fond, se postaral o odstranění reálné ekonomiky.

- Byli jsme blázni. Ano, Evropané nám říkali, chcete-li, dáme vám peníze, za které vy zničíte svůj cukrovarnický průmysl a rozřežete rybářskou flotilu na železný šrot. A my jsme vzali peníze a udělali to, co nám bylo řečeno, ale bez hrozby pistolí! Nebyli jsme ohroženi, - řekl vůdce "centra souhlasu" Janis Urbanowicz. – Jsme sami na vině.
Regulací státní ekonomiky se v zemi nikdo nezabýval. K moci se dostali laici, kteří odborné znalosti v oblasti financí měli jako kůň v aritmetice. V roli prezidenta Lotyšské republiky v různých dobách byli ředitel prádelny, psycholog a ortoped, ministrem obrany byl veterinář, ministr hospodářství - strojní inženýr. Ministerstvo vnitra řídil reportér a ministrem školství byl chlapík, který neměl vysokoškolské vzdělání. Všichni tito milí lidé trpěli záchvaty megalománie a plánovali ambiciózní projekty jako je "Světelný hrad", Národní knihovna v hodnotě 250 milionů eur (lidé toto skleněné monstrum nazývají "Hradem tmy"), nebo jižní most v Rize (jehož hodnota je téměř miliarda eur, neboli čtyřikrát zlatá rezerva země). V zemi se výrazně zvýšila byrokracie (podíl úředníků je 7,65% ekonomicky aktivního obyvatelstva a jejich krmení stráví 20% rozpočtu).

Všechen tento svátek života skončil v roce 2008, s příchodem světové krize, a země se ponořila do tmy zoufalství.

Čas vystřízlivění

Nafoukaná narcistická velikost malé republiky se zhroutila na konci nul, když pominulo kouzlo neoliberální ekonomiky. Ukázalo se, že "neviditelná ruka trhu" vyprázdnila všechny kapsy „svobodného Lotyšska". Celkový dluh země činí asi 130% HDP. Nezaměstnanost prudce stoupla na 22%, zatímco HDP klesl až o čtvrtinu (nejvíce na světě). Baltský "tygr" se zmenšil do velikosti myši.

- Ekonomové odhadují, že v Lotyšsku byl HDP v roce 1990 ve výší 6,8 miliard lat, - řekl Juris Pajders. - Po pádu Sovětského svazu jsme přišli o polovinu. Úroveň 90. let jsme dosáhli až v roce 2005. A teď jsme zpátky v roce 1990. Takže 20 let uteklo pro nic za nic! Bývalá hrdost a sláva sovětského průmyslu Lotyšsko stalo zemi kácení (aspoň že lesa v republice je ještě dost), zpracování kovů a šrotů, které jsou vykupovány zejména Ruskem a Ukrajinou. Přičemž 75% místního hospodářství vlastní cizinci.

 

Překlad Nina. Zdroj: ru-an

 

Diskusní téma: Konec Lotyšska, aneb potupná smrt Baltského "tygra"

substance abuse problems

MelissaHop | 12.04.2016




JQAQYdug24

assitineMiz | 12.12.2013



JQAQYdug24

assitineMiz | 12.12.2013



JQAQYdug24

assitineMiz | 12.12.2013



JQAQYdug24

assitineMiz | 12.12.2013



JQAQYdug24

assitineMiz | 12.12.2013



EAVAIhkt15

assitineMiz | 14.11.2013






EAVAIhkt15

assitineMiz | 14.11.2013






EAVAIhkt15

assitineMiz | 14.11.2013






EAVAIhkt15

assitineMiz | 14.11.2013






EAVAIhkt15

assitineMiz | 14.11.2013






ZBKQOuuy92

assitineMiz | 14.11.2013



ZBKQOuuy92

assitineMiz | 14.11.2013



ZBKQOuuy92

assitineMiz | 14.11.2013



ZBKQOuuy92

assitineMiz | 14.11.2013



ZBKQOuuy92

assitineMiz | 14.11.2013



BZOQCoyo23

assitineMiz | 09.11.2013



BZOQCoyo23

assitineMiz | 09.11.2013



BZOQCoyo23

assitineMiz | 09.11.2013



BZOQCoyo23

assitineMiz | 09.11.2013



BZOQCoyo23

assitineMiz | 09.11.2013



ACOJRjnj52

assitineMiz | 09.11.2013



ACOJRjnj52

assitineMiz | 09.11.2013



ACOJRjnj52

assitineMiz | 09.11.2013



ACOJRjnj52

assitineMiz | 09.11.2013



ACOJRjnj52

assitineMiz | 09.11.2013



YGSFNwjc01

assitineMiz | 29.10.2013



STTAhdd93

assitineMiz | 29.10.2013



PUOBsxr03

assitineMiz | 26.10.2013



SIzyi69Gg

PypeJedeLem | 25.10.2013






ZZEAqjk62

assitineMiz | 25.10.2013



HURSmsa87

assitineMiz | 19.10.2013



LHZYIhwx33

assitineMiz | 19.10.2013



Lululemon Outlet Online29266

Korschbd | 08.10.2013


vtip

bara | 30.11.2011

Vnucik sa pyta : Dedusko, akej farby boli komunisti -cervenej alebo rudej ? Komunisti boli zlati, vnucik moj, zlati.
Sa mi zdalo,ze chelemendik od SNS a Smeru sa posunul k KSS. Lebo predchadzajuce strany nikde nehlasaju "zostatnenie tovarni- vitazny februar".

Scenár overený storočiami

Danka | 30.11.2011

,,Úvěr se vydává na zakoupení vybavení, zboží nebo na objednávku výroby ve společnostech patřících zemi věřitele. Varianta ekonomické sebevraždy,, - tak presne o tomto píše NL v poslednom uverejnenom preklade Rusko v krivých zrkadlách. Židovskí obchodníci ponúkali aristokracii veci, na ktorých výrobu mali Židia monopol. Aristokracia sa nechala oblbnúť, míňala na tieto veci obrovské sumy, veď to bolo znakom prestíže. A keď už nebolo za čo nakupovať, ale túžba po veciach bola aj naďalej, prišli na pomoc Židia a ,,láskavo a nezištne,, im požičali na nákup Židmi vyrobených vecí. A kruh sa uzavrel. Je na čase zobudiť sa a prestať hrať tú ich stáročiami overenú hru!

podobnost?

julo | 30.11.2011

Ak by sa to nejakym zazrakom ocitlo v ceskej,ci slovenskej tlaci..
Som zvedavy,kolkym ludom by ta podobnost udrela do oci!?!

Re: podobnost?

Hox | 01.12.2011

počítám, že by to otevřelo oči mnoha lidem. Hlavně ty cukrovary..

Riešenie krizy od p. Baťu

luboslava | 29.11.2011

Príčinou krízy je morálna, mravná bieda. Hospodárska kríza je iné meno pre mravnú biedu. Mravná bieda je príčinou, hospodársky úpadok je následok. Veľa ludí sa domnieva, že hospodársky úpadok sa dá sanovať peniazmi. V postavení, v ktorom sa nachádzame, nepotrebujeme žiadných geniálnych obratov a kombinácii. Potrebujeme mravné stanoviská k ľuďom, k práci a verejnému majetku. Nepodporovať bankrotárov, nerobiť dlhy, nevyhadzovať hodnoty za nič, nevydierať pracujúcich, robiť to, čo nás pozdvihlo z povojnovej biedy, pracovať a šetriť a urobiť prácu a šetrenie výnosnejším, a čestnejším než lenošenie a mrhanie. Treba prekonať krízu dôvery, technickými zásahmi, finančnými a úverovými ju však prekonať nemožno, dôvera je osobná vec a dôveru možno obnoviť len mravným hladiskom a osobným príkladom. Rok 1932


Re: Riešenie krizy od p. Baťu

Luboslava | 29.11.2011

Vyzdvihnut pracu, kvalitu, cestnosť nad prizivnictvo, mrhanie verejným majetkom, zneuzivanie systému. Da sa to urobit ak kazdý zacne od seba a svojich rodin a svojich najblizsich. Ak toto budeme vyzadovat aj od ludi, ktorych budeme volit do cela.
Ked odmietneme heslo: "Kto nekradne, okrada svoju rodinu", ktory sa za socika velmi ujal.

Re: Riešenie krizy od p. Baťu

Juro | 17.12.2011

všetky vlády, ktore nemaju vyrovnany rozpocet, su zlocinci.Poziciavat si v akejkolvek financnej institucii azaddlzovat buduce generacie je zlocin.To by mal vediet kazdy dobry hospodar.Ono to pride-chudoba raz pobije bohatu zberbu.Zelam vesele Vianoce.

Re: Re: Riešenie krizy od p. Baťu

...ačinu a myšleníle to už budeme pupkem nahoru - při české rychlosti | 07.01.2015

Zbytečné řeči.

Linc | 29.11.2011

Je to stále stejné. Francie 1789, Rakousko-Uhersko 1848, Rusko 1917, ČSR 1948, ČSFR 1989. Vždycky to začne jistými pány na tribunách, kteří žvaní o svobodách života. Je až neuvěřitelné jaká úžasná, až nepředstavitelná většina lidí začne řvát "Ano, my chceme ty svobody!" A prakticky nikdo není schopen těm lumpům říci: "Co to kecáš, ty hajzle." Člověk není stvořen k tomu, aby si užíval svobod. Člověk má za povinnost přistupovat ke svému životu zodpovědně. A to je vše. Svobody se pak dostaví automaticky samy. Není k tomu potřeba žádný dialektický machr, který zvrací do mikrofonu žvásty o svobodách a s kapsy mu kouká návrh ústavy o otroctví a portmonka s prachama na úplatky. Jak ještě dlouho budou mít tito smradi prakticky zákonitý úspěch na svých tribunách? Jak ještě dlouho si budeme psát články tohoto typu: "Byli jsme podvedeni! Co teď?"

Re: Zbytečné řeči.

Luboslava | 29.11.2011

U na budu za chvilu volby, bavili sme sa medzi sebou ci ist volit a ak tak koho? Nevedeli sme si vybavit jedného cloveka, ktoreho by sme chceli na cele, ktory by dokazal vniest novy vietor do plachiet.
Ktory by mal urcite moralne hodnoty, neskorumpovany.

Re: Re: Zbytečné řeči.

Hox | 29.11.2011

Chelemendik má sérií videí o volbách na Slovensku, stojí to za čas, podívat se

Re: Re: Zbytečné řeči.

Hox | 29.11.2011

Možná ty volby budou poslední kapka. Chelemendik ve včerejším videu poznamenává - "Nechci pokračovat v politice, politiky budou brzo bít, spisovatele ne.."
Vidím to hodně podobně, když zůstane jen u bití, to budou mít nejspíše ještě štěstí...

Re: Re: Zbytečné řeči.

nina | 30.11.2011

přeložím článek s doporučením jak volit. Sledujte. Myslím,že je to docela užitečné o tom vědět

Re: Re: Re: Zbytečné řeči.

Luboslava | 30.11.2011

Ahoj Nina, budem rada, ak das clanok ako volit. Inac dik za kazdy preklad

Re: Re: Re: Zbytečné řeči.

Daniela I. | 30.11.2011

Veru Ninka, budem vďačná aj za tvoj preklad. V tejto dobe fakt neviem koho voliť, zvlášť, ak človek vidí u jednotlivých strán ich finančné prepojenie a krytie . Našťastie máme voľby až 10.3.2012, tak dúfam, že dovtedy sa to nejako vykryštalizuje.

Re: Zbytečné řeči.

Linc | 29.11.2011

A ještě jsem samozřejmě zapomněl. Maďarsko 1919, Bavorsko 1919. Španělsko 1936. A pochopitelně - Lybie 2011, Sýrie 2011. Svoboda, svoboda, svobodáááááá. Klíčééééééé.

Re: Re: Zbytečné řeči.

Linc | 29.11.2011

A ještě jsem samozřejmě zapomněl. Dneska to vememe přes dělnickou třídu nebo přes rolníky. Všichni za mnouuuuu. Tentokrát to zkusíme přes spisovatele. Hurrrááá. Teď to zkusíme přes studenty. Pojďte všichni. Už to začíná. Studenti se prej bouřeeeeej. A dneska to prej začíná v divadlech. Celá kulturní frontáááá. Nehraje se, v divadlech jsou okupační stávkýýýýýý. Senzace!!!!! Je to perfektnííííí. Lidi držej při soběěěěěě. Bylo nás tam miliooooon!!! A co takle lidská právááááá. Chceme lidská práváááá. A jasně!!! Čistej vzduch, zelenej alarm. Já mám právo dejchááát. Prostě cokoliv chcete. Všechno se hodí a všechno zabere. Není to zvláštní?

Re: Zbytečné řeči.

Aien | 30.11.2011

Svoboda je hlavně zodpovědnost za svá rozhodnutí. Z toho plyne, že člověk, který je nezodpovědný, nemůže mít svobodu, protože je nebezpečný sám sobě i společnosti.Když někdo vyřvává o svobodě, myslí tím hlavně beztrestnost pro sebe.

zivot na dlh

Luboslava | 29.11.2011

Bohaty chudakov chytia na vidinu blahobytu, lepsej buducnosti bez prace, ponuknu im vyhodne uroky, len nech beru. A ked sa slucka uzavrie oberu ich aj o to posledne. Chudaci uz mozu zapredat, len svoju dusu. Ta ista taktita bola aj u nas na SLovensku, rozbit co fungovalo, rozpredat co sa da, som zvedava, co navrhe nasa mila vlada teraz? Uz asi len mimo nekonecného setrenia, asi pozicky.
Co tiez nie je spravne riesenie.

tak teda vzpomínáme

Ivánek | 29.11.2011

Jasná paralela-tohle znají úplně všichni východní- včetně Němců,Maďarů,Rumunů.......a je toještě ta lepší varianta-taky existuje horší varianta třeba na Balkáně-krvavá.
Jeden muj kamarád mi vykládal, když hned po revoluci makal v Německu-místní mu důrazně dávali najevo , vy budete ještě moc rádi vzpomínat na komunismus.
Tak teda vzpomínáme...........co by kdyby........

..

Prince | 29.11.2011

Je mi z toho moc smutno. Imploze všeho (ne)známo kam...

Neco

rimi | 29.11.2011

mi to pripomina.

podobnost čistě náhodná..

Libor | 29.11.2011

Přál bych si takovýto článek ve veškerém tisku řešící Česko-Slovensko...

Re: podobnost čistě náhodná..

Vojtech | 29.11.2011

Takýchto článkov sa v česko-slovenských médiách nedočkáš. Veď by to mediálny ovčania nestrávili a vznikla by z toho žalúdočná viróza.

Re: podobnost čistě náhodná..

David | 30.11.2011

nezbívá než se o šíření článku postarat sami, např přes Facebook a email.

Re: Re: podobnost čistě náhodná..

Jarda | 11.12.2011

Davide, napsal jsi to za mně. Rozhodně tento článek okopčím a posílám známým po mailu s doporučením, ať to posílají dál. Prosím i Vás ostatní, udělejte to samé. Dokonce mne napadá, že by se to dalo vytisknout, a rozvěsit po nástěnkách, případně rozházet po schránkách lidí, ať se k tomu dostanou i ti, co nemohou na net.

Přidat nový příspěvek