Konceptuální pohled na falsifikaci mendělejevovy periodické tabulky

Konceptuální pohled na falsifikaci mendělejevovy periodické tabulky

15.11.2015

Hox

 

Periodická tabulka, kterou všichni známe jako mendělejevovu tabulku chemických prvků, ve skutečnosti v této podobě nebyla Mendělejevem nikdy sestavena. Historie toho, jak byla postupně do obecného povědomí zavedená zpřeházená verze připomíná detektivní román, nicméně to není tématem článku. Chtěl bych se zastavit u toho, kdo mohl změnu tabulky potřebovat a jaké to má důsledky.

Originální mendělejevova tabulka vypadá takto, Mendělejev nikdy jinou podobu nepoužíval ani nepublikoval, vždy jen upřesňoval a doplňoval mezitím objevené prvky:

 

 

Nejde zde vůbec o prvek Coronium, který Mendělejev umístil před vodík a v němž se mýlil. Jde o to, že mendělejevova podoba je správnější a dále bude vysvětleno proč, a také to, co chtěli změnou dosáhnout ti, kdo zajistili uchycení změněné podoby.

 

Začněme tím, že klasická podoba kterou všichni známe je čistě svévolná, nevychází z žádného „periodického zákona“, jak by se mohlo zdát – jednoduše někdo rozhodl že to tak bude a tak to tak je. Jedná se o konsenzus. Stejné právo na existenci má například tato verze:

 

Pokud však vezmeme původní tabulku Mendělejeva a doplníme do ní nyní známé prvky, situace se změní a v takovéto tabulce se projeví logika a vnitřní řád, neboli – tato podoba je odrazem nějakého řádu, cyklicity, interakce vzájemně vložených struktur v hierarchii vesmíru:

(Pro zájemce - proč vypadá tabulka právě takto a jaká je její vnitřní logika je popsáno zde: navrh - prirozena tabulka prvku.pdf (1,5 MB))

 

Svévolnost současné podoby tabulky se projeví, pokud budeme v tabulce "pokračovat" - doplníme teoretické další prvky a zakreslíme ji v nezkrácené podobě podle dosavadní logiky:


Naproti tomu pokud budeme "pokračovat" v mendělejevově tabulce, žádný zádrhel nenastane a dále se projeví její vnitřní logika:

V čem je rozdíl? V praktické činnosti malý nebo žádný – prvky jsou jen umístěny jinde, skupiny a řády jsou zachovány, výhody spočívající u současné podoby v tom, že chemici podle umístění prvku určují jeho vlastnosti atd., jsou dané hlavně tím, že jsou na ni zvyklí. Pokud by neznali jinou podobu než původní mendělejevovu, stejně dobře by se orientovali v této podobě a praxi by posloužila stejně. Avšak pokud se přesuneme na světonázorovou úroveň, pak je rozdíl roven lobotomii celých generací vědců – stačí si představit, že by se celé generace dětí, pozdějších vědců, dívaly místo nynější verze na podobnou podobu periodické tabulky:
 

Jaká otázka by vznikla ve zvídavých dětských hlavách? Přesně tak - „A nechybí tam nahoře něco?“

To by zákonitě vedlo k rehabilitaci éteru ve fyzice.

A to by následně vedlo ke kvalitativně jiné fyzice, než máme dnes.

A to by vedlo k tomu, že bychom dnes žili v kvalitativně jiném světě.

A proto se globální "elity" postaraly o to, aby se uchytila změněná verze, která v praxi poslouží stejně dobře, ale nestimuluje otázky světonázorové úrovně. (Je třeba poznamenat, že pokud by se podobné technologie dostaly lidstvu do rukou tehdy - počátek 20. století - lidstvo by nemuselo 20. století přežít - energetický potenciál by příliš předběhl morálku společnosti. Tehdy to bylo opodstatněné, dnes už je to však nepřípustné, tváří v tvář globální systémové krizi.)

Současná podoba je jako strom bez kořenů – „visící ve vákuu“, bez vazeb na nižší úrovně organizace hmoty. „To, co chybí vlevo nahoře“ jsou právě ony kořeny, ze kterých „vyrůstají“ všechny chemické prvky, a o čemž bylo nelze novým pokolením vědců přemýšlet, protože by to vedlo k novým fundamentálním objevům a k podobnému kvalitativnímu skoku, jaký znamenal přechod od páry k elektřině.

ps.: osobně mám pocit, že všichni lepší fyzici, kromě těch nejnatvrdlejších, už stejně dávno chápou, že bez přiznání éteru se moderní fyzika nikam nepohne a nyní jde jen o to, kdo se první odhodlá říct že císař je nahý a posledních 100 let byly fundamentální teorie na špatné koleji...

 

Diskusní téma: Konceptuální pohled na falsifikaci mendělejevovy periodické tabulky

...

JanDrda | 18.11.2015

[příspěvek začínal invektivami, smazáno (admin).]

pravidla vystavby elektronoveho obalu

LB | 17.11.2015

Obsadzovanie orbitalov prebieha v poradí:
1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, atd
Takze med do prveho stlpca patri, s atomovym cislom 29 ma na valencnej sfere 1 elektron.

Re: pravidla vystavby elektronoveho obalu

LB | 17.11.2015

to bola reakcia na to, preco je med v prvom stlpci.
.

Jestli ona nula není tím základem ...

Jan | 17.11.2015

Nula jako éter a všudypřítomné elektromagnetické záření (elektřina a magnetismus v přírodě), neutrální stav hmoty. Zlato má například magnetický moment nulový a je diamagnetický. Diamagnetické kovy, prvky, látky jsou i měď, stříbro, uhlík (grafit, diamant), bismut, síra, voda. A jak to souvisí s levitací a supravodiči a rušení, oslabení magnetického pole. Železo je feromagnetický prvek, kov.

Re: Jestli ona nula není tím základem ...

JanDrda | 18.11.2015

Nulou je z hlediska atomu elektron - atomové i protonové číslo je nulové.

Re: Re: Jestli ona nula není tím základem ...

Jura | 21.11.2015

Když už tak neutron.... ano, to by mohlo být to x, zbývá ještě to y

elektron má svůj protějšek (náboj) v protonu .... což s tím protonovým číslem souvisí.

vedeni

yello | 17.11.2015

Již Nikola Tesla postavil elektromobil na éter tedy čista energie. ..a hlavně v éteru se v se odehrává myšlení egregory atd....a to by bylo špatného kdyby Chom to věděli. ..

Chtělo by to osvěžit chemii z gymplu

Sio | 16.11.2015

Moc mě to nebavilo, matematika je krásnější, ale nějaká ta logika v tom byla. Neodvažuji se to bez opáčka posoudit.

Proč 2012

čtenář | 16.11.2015

Chci se zeptat, proč zrovna v 2012 je zlom k degradaci.
Osobně si naopak myslím, že od 2012 začíná pomalé "osvícení" lidstva.. Že se jiné síly snaží o degradaci, je taky jasné. Čili je důležité, kdo v tom boji zvítězí..

Re: Proč 2012

Hox | 16.11.2015

náhoda, jen symbolizace toho, že jsou síly snažící se o degradaci, stáhnutí dolů, a jsou síly opačné.

Nula:

Jura | 16.11.2015

SEIFE, Charles. Nula: životopis jedné nebezpečné myšlenky. Praha : Dokořán, 2005. 263 s. ISBN 80-7363-048-6.

Tak tohle bych si chtěl přečíst ... jen nestíhám.

Re: Nula:

Jura | 16.11.2015

Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže – od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.

Stejně je však naše kniha i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji. Je to příběh marných, někdy i násilných pokusů západního světa ochránit se před vlivem východních myšlenek. A je to také historie paradoxů, které s sebou přináší nevinně vypadající číslo, paradoxů, které mátly i nejchytřejší mozky minulého století a hrozily narušit vlastní základy vědeckého myšlení.

Nula nakonec vždy zvítězila nad těmi, kdo se jí stavěli na odpor. Lidé ji nikdy nedokázali přinutit, aby se přizpůsobila jejich filozofiím, to ona utvářela naše názory na vesmír i na samotného Boha

0

Jura | 16.11.2015

Jak počítá počítač? (a pravděpodobně i příroda)
0,1

Jak se dnes učí počítat prvňáček?
1,2,3,4,5,6,7,8,9

Naučí se zapisovat počet, sčítat, odčítat. Ale pozor to odčítání zas jen tak, že mu vyjde 1,2,3,....

Teď pozor děti, další cifru pro následující číslo nemáme .... označíme ho 10, ještě další 11, ....

Paní učitelko, co je to to 0 ? .... vlastně nevím, co mi tenkrát odpověděla, nejspíš sama nevěděla. Ale bratr mi to doma vysvětlil.

Paní učitelko, proč umíme odčítat 3-1=2 (máš 3 jablíčka a jedno sníš, kolik jich budeš mít?) , ale za celý dlouhý rok jsme nepočítali příklad typu 3-3=0 (Mám 3 jablíčka, všechny jsem snědl, kolik mi jich zbylo?).

Jiříku, buď potichu, o 0 se budete učit v 6. třídě a to já už s Vámi nebudu (vaše třídní jsem jen v 1. a 2. třídě)

Ale paní učitelko já tu 0 znám, mě to naučil starší bratr.

Tady máš další příklady, nějak se zabav a už se o tom nebudeme bavit.
.................................................................................
Takže jestliže máme 8 možností kam řadit prvky (8 skupin), tak v počítači (a velmi pravděpodobně tedy i v přírodě) je budeme značit 0,1,2,3,4,5,6,7,10 .... použita byla osmičková soustava. V té je našich 8 (tj. počítáno v desítkové soustavě) zapsáno jako 10.
Takže pro prvky He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn je podle tohoto konceptu logičtější místo na dalším řádku (1) v nulté skupině (0)
...........................................................................
Tím pádem tam celkem logicky nám tam před tím vodíke s protonovým číslem 1 chybí něco, co by se dalo označit jako prvek s protonovým číslem 0. Což by empiricky mohl být ten éter.
............................................................................
Takže by to nejspíš chtělo také přepsat teoretickou algebru, která vychází z 1 a následníka, tj. to obligátní 1,2,3, ...
tak aby vycházela z 0
Protože jak řekl Bůh jednomu z proroků: Jsem počátkem (0) i koncem (nekonečno) .... a číselné osy mívají počátek v 0 .... jen ti žáčci ho až do 6. třídy žádný počátek na číselné ose nemají (tj. zrovna v době kdy se určuje jejich světonázor)

Re: 0

Jura | 16.11.2015

P.S.
V přírodě je stabilní 0 (takže bylo zavádějící a doteď mě pletlo, že tato skupina byla označována jako 8)
Takže např. kyslík ze skupiny VI. získává 2 elektrony, aby se dostal do stavu 8, ale zapsáno v osmičkové soustavě 10
Alkalické kovy ze skupiny I. naopak ztrácí elektron aby se dostali do stavu 0.

A v těch dalších dvou periodách, kde je 18 prvků (případně dalších dvou kde je to 32) je to složitější. .... a zde již mé znalosti váznou.
Matou mě navíc výjimky, kdy prvky mohou ztrácet a získávat elektrony ve více možnostech než jen v jedné. (CO, CO2,SO2, SO3)

Re: 0

Hox | 16.11.2015

> Takže pro prvky He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn je podle tohoto konceptu logičtější místo na dalším řádku (1) v nulté skupině (0)

to je zajímavý postřeh.

ps. Ještě lepší špek pro učitelku by asi byl: "A co je to mínus jedno jablko?" :)

Re: Re: 0

Jura | 16.11.2015

Zrovna tohle je ve stávající algebře v pohodě vysvětleno.

V přirozených číslech můžeš odčítat ale jen menší číslo od většího ... jinak je to neproveditelná operace.
Právě proto ze zavádí to rozšíření s čísly opačnými (viz. teploměr modrá stupnice mráz vlevo, červená stupnice teplo vpravo ... a uprostřed něco zvláštního ... černá 0)
V takovém oboru je pak již odčítání možné vždy.
To, že nějaké operace nejde udělat je normální ... v přirozených ani celých číslech nemůžeš např. vždy dělit ... a proto se zavádí další rozšíření. tj. racionální čísla atd.


Když to na vejšce bereš v další hodině, tak je to pochopitelné.

Jako prvňáčkovi mi ta 0 několik let chyběla.

Re: Re: Re: 0

Sio | 16.11.2015

Tohle je vysoká míra abstrakce. Pokud vás to zajímá, Vojtěch Jarník, Matematická analýza, definuje čísla (i reálná) pomocí řezů. Ale s éterem to má společného dost málo.
Na co potřebujete éter, když máte pojem jako INFORMACE? Co když je informace ke hmotě v duálním vztahu a nic není prvotní? Hmota je formou nebo protipólem informace a naopak?

Re: Re: Re: Re: 0

Jura | 16.11.2015

Jo, to jsem četl, zkoušku z toho mám (pak jsem to samozřejmě ani jednou nepoužil a dávno zapomněl).

P.S.
Už si nepamatuju, jak je to tam s tou 0 ?
Resp. existuje nějaká teorie matematiky, která by to základní počítání dělala od 0 ... a ne pouze 1,2,3... ???

Re: Re: Re: Re: Re: 0

Sio | 17.11.2015

Běžná aritmetika, pokud počítá nad prostorem (definičním oborem) celých (ne přirozených) čísel, ne? Toho Jarníka jsem četl na střední před skoro 40 lety, takže si to také pamatuji mlhavě.

Chybí mi informace

Jura | 16.11.2015

Byť nejsem vystudovaný chemik, tak jsem chvíli chemii učil .. .právě ty základy, mezi něž periodická tabulka prvků patří.

Z gymplu si ještě pamatuju že existuje matematický princip pomocí kterého se dá odvodit počet elektronů v té které elektonové vrstvě.... ale samozřejmě, že si to nepamatuju a sešity jsem dávno vyhodil.

Podívám se na přiložený návrh na "přirozenou" tabulku prvků. Zatím tomu nerozumím.

pozmenovanie

jana123 | 15.11.2015

a zamerne vynechavanie a prekrucovanie - MANIPULACIA

to sa deje stále - nielen vo vede, ale najviac asi v DEJE PISE ktorý prepisali na HIS TOR /i/U

a ako sa ZAMERNE POZ-MENILI UCEBNICE so zamerom DEGRADOVAT ľudské myslenie, neKULT URA so zaMER OM degradovať ľudskeho ducha

keby sme boli pozornejsi a bdelí , naslo by sa toho strasne vela

Re: pozmenovanie

petržlen | 16.11.2015

Súhlas.
Ale: zatiaľ sa mi medzi podrobnejšie preskúmanými nepodarilo nájsť udalosť, ktorá by neprebehla v záujme minimalizácie nepríjemných dôsledkov pre ľudí, ktorých by sa mohla týkať (minimalizácia „zla“). To iba nevšímavosť voči zákonitostiam prináša svoje ovocie.

ehm

koloděj | 15.11.2015

Zase bych trochu přemýšlel tak, že asi těžko může papírová úprava jednoho (byť často používaného ) dokumentu zdegradovat lidstvo.

Těch vlivů by muselo být více současně a nedoveu si představit, že by zabránili kritickým objevům v chemii a fyzice. Kdyby "tam něco bylo" (éter) už by ho tam napasovali. Nebo že by éter byl tvořen částicí "Higgsův bosson" ?

Dle mně je tohle jen mentální cvičení co by kdyby .. ale bez pevného základu. Něco podobného jsem četl na osudu nebo kde, asi před 5 lety, a bylo to lépe rozvedeno, ale takéž jen myšlenky, žádný reálný základ to nemělo.

Holt svoboda slova ... dnes si můžete v horečce vypotit cokoli a uveřejnit to. Pokud to nebude pravda, nemusíte se bát, že by se vám něco stalo.

Re: ehm

J. | 15.11.2015

Každý objaviteľ éteru, orgónu, žiarivej energie atď. zomrel za podivných okolností, jeho knihy a vynálezy zmizli zo sveta a v školských osnovách o nich nepadne ani slovo.

Teslu sa im z histórie zmazať nepodarilo, tak jeho meno prepisujú aspoň elektromobilmi a lítiovými baterkami.

Re: ehm

vidlak | 15.11.2015

Nechcem sa pasovat ze tomu rozumiem, chemii nerozumiem. Osobne si myslim, ze mnohi sa boja teoreticky uchopit male rozmery efiru, radovo 10-50 az 10-100. Mam v rodine viacero chemikov, im staci ta teoria a matematika, ktora ich zivi. Nikto sa nechce zaoberat novymi vecami. Mne nedoucenemu adoscelentovi sa lepsie paci myslenie praktika Rybnikova. Ten sa nebal maleho rozmeru a zakladny prvok nasej hmoty, zvacsil nie je dobry vyraz, spruznil?. Jeho elektroatom obisiel mrnavu gravitaciu a more malych castic dokazovanych zlozitymi vypoctami.

Re: ehm

Hox | 15.11.2015

Éter už je dávno experimentálně potvrzený a zmapovaný, základní práce se dělaly v letech 1932-36 (USA), cca několik tisíc měření na řádově citlivějších zařízeních než pokus M-M, navázali v letech 2002-2006 na jedné univerzitě v Rusku, výsledky potvrdili. Druhá věc je že se o tom nemluví.
Jinak nepsal jsem nic v tom smyslu, co vyvracíš.

No neviem..

udo | 15.11.2015

Ako som povedal, neviem sa k tomu vyjadriť,
bo nie som chemik.
Niečo som mal na strednej, a na výške uź menej.
Nie je to moja špecka.
Kolegov názor z vedľajšej budovy (Katedra fyzikálnej chémie)
som už k tomu myslím vtedy dávnejšie posielal..

Oracle sa k tomu ako chemik tiež už minule vyjadril.
Moźno keby eśte niečo ďalšie doplnil, vytkol..
Resp. hlavne nejakí ďalśí chemici,
či by na tom niečo mohlo byť,
alebo je to skôr blbosť..

Dik za názory.
u.

Re: No neviem..

Hox | 15.11.2015

jj, ať se vyjádří více lidí. Podstatné není ani tak to, jestli by ta tabulka měla vypadat právě takto, to pokračování nad rámec původního mendělejeva je jen návrh, mentální cvičení, podstatné je, že stávající podoba je konsenzus a ačkoliv je třeba pohodlný, nemá tu vnitřní logiku, jako mendělejevova tabulka.

Re: Re: No neviem..

Jura | 16.11.2015

Kde jsi to sebral Hox?

Mě to taky přijde jako mentální úkol. Až ho někdo vyřeší, tak bude zadavatel vědět, s kým se má bavit.

Re: Re: Re: No neviem..

Hox | 16.11.2015

Vlastní tvorba. Viděl jsem přednášku Zolotarjova a napadlo mě, zda se dá najít nějaký smysl v původní formě mendělejevovy tabulky na základě dnešních modelů.

Re: Re: No neviem..

Četl jsem knihu, jak se Mendělejova tabulka dělala | 17.11.2015

Četl jsem knihu, jak se Mendělejova tabulka dělala. Možná bych ji někde i vyhrabal. A ta se dělala tak, že psali na papírky vlastnosti jednotlivých prvků a pak se je snažili nějak srovnat. A žádný spin tenkrát neznali. A také spousta prvků nebyla objevena. Moc mi teda nesedí mít měď v prvním sloupci.

Hélium právě kvůli svým vlastnostem patří k pravému sloupci.

Přidat nový příspěvek