27.12.2015

předchozí část

6. Zednářství, marxismus, bolševismus – tři „rozdíly“

6.1. Globální politika a zednářství

Globální politika jako historický jev se neobjevila ve 20. století spolu se zavedením takových institucí jako „Liga národů“ a OSN. Jedná se o dávný jev, jehož stáří je minimálně 3000 let. Takové minimálně stáří toho proudu globální politiky, který vytváří všem národům většinu problémů během posledních několika století a dvou posledních tisíciletí. Podstata tohoto proudu globální politiky je vyložena v Bibli následovně:

*    *    *

„Nedávej na úrok bratru svému (v kontextu – soukmenovci, tj. židu) ani stříbro, ani chleba, ani cokoliv jiného, co lze dát na úrok; cizinci (tj. nežidu) na úrok dávej, aby hospodin bůh tvůj (tj. ďábel, pokud se podívat na podstatu doporučení z hlediska svědomí) ti žehnal ve všem, co děláš rukama svýma na zemi, do které jdeš, abys jí vládl (to poslední se netýká jen starověku a země zaslíbené starověkým židům, Palestiny, která byla uchvácena vojenskou silou, protože je to vzato nejen z jednoho svitku, nalezeného při vykopávkách, ale i z nejvydávanější knihy současnosti, propagované všemi církvemi i částí „inteligence“ jako věčná pravdu, daná údajně Shora)“, — Deuteronomium, 23:19-20.

„...a budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš [a budeš vládnout nad mnohými národy, a oni nad tebou vládnout nebudou]. Hospodin tě učiní hlavou, nikoli chvostem a budeš vždycky nahoře a nikdy dole, budeš-li poslouchat a pečlivě dodržovat přikázání Hospodina, svého Boha, která ti dnes udílím“, — Deuteronomium, 28:12.

„Tehdy synové cizinců (tj. následující pokolení nežidů, jejichž předkové vlezli do cíleně nesplatitelných dluhů k plemeni lichvářů – jedinověrců) budou stavět stěny tvé (jako nyní mnohé rodiny arabů-Palestinců závisí svým životem na možnosti dojíždění za prací do Izraele) a jejich králové ti budou sloužit; („Já jsem žid králů“ - námitka jednoho z Rothschildů na nepovedený kompliment na jeho adresu: „Vy jste král židů“) neb v hněvu svém jsem tě porazil, ale ve své dobrotě k tobě budu milostiv. A budou otevřeny brány tvé, nebudou se zavírat ani dnem, ani nocí, aby ti mohly být přinášeny poklady národů a přivádění jejich králové. Neboť národy a království, kterým se nezachce to sloužit, zhynou, a takové národy budou skutečně zničeny“, — Izaiáš, 60:10-12.

Hierarchie všech údajně Křesťanských Církví, včetně hierarchie „ruského“ „pravoslaví“, trvají na svatosti té amorálnosti, a kánon Nového zákona, který prošel cenzurou a úpravami ještě před Nicejským koncilem (325 n.l.), to hlásá ve jménu Krista, bez jakýchkoliv opodstatnění, na věky věkův jako blahou Boží Vůli:

„Nemyslete si, že Já jsem přišel narušit zákon nebo proroky. Nenarušit jsem přišel Já, ale naplnit. Vpravdě pravím vám: dokud neskončí nebe a země, ani jedna nota nebo jedno písmeno nebude vytrženo ze zákona, dokud se vše nenaplní“, — Matouš, 5:17-18.

Při přiznání svatosti Bible a přesvědčení o nezdeformovanosti Zjevení v ní, rasově-“elitární“ fašistická doktrína zotročení všech - „Deuteronomium-Izajáš“ - se stává hlavní politickou doktrínou v kultuře biblické civilizace, a Nový zákon programuje psychiku pastvy církví jména Kristova na podřízení se kurátorům biblického projektu zotročení všech:

„Kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.“, — Matouš 5:39, 40. „Nesuďte, abys nebyli souzeni“ (tj. rozlišovat co je to Dobro a co je Zlo v konkrétních životních situacích nemáte právo, a proto se neprotivte ničemu), — Мatouš 7:1.

To je konkrétní smysl Bible, v jehož důsledku vznikla a kterým se řídí veškerá biblická civilizace – takzvaný „Západ“ a zčásti Rusko. Všechno ostatní v Bibli jsou detaily a doprovodné okolnosti, namířené na uvolnění vědomí a zotročení vůle lidí.

*            *

*

Ve výsledku se v biblické regionální civilizaci formuje svébytný systém vnitrosociálních vzájemných vazeb, pronikající do všech států a národních společností, přiznávajících Bibli status svatého písma nebo alespoň stavících se k ní smířlivě z nevědomosti nebo z mravní letargie, nerozlišujíce Dobro a Zlo:

1. Nejvyšší úroveň hierarchie – kurátoři (majitelé, organizátoři) projektu, dávající přednost tomu vyhýbat se publicitě ve své činnosti.

2. Druhá úroveň hierarchie – zákonu oddaní židé, na které je vložena mise bezprostředního řízení v regionech, kde jsou židovské diaspory.

3. Nejnižší úroveň – přívrženci tradičního křesťanství v jedné z jeho modifikací na základě kánonu Nového zákona a tradic výkladu Bible pro nežidy, a také ateisté a představitelé jiných věrouk, nemající v sobě alternativní globální projekty.

4. Plus k tomu - „pojící tkanivo a nervová tkáň“ systému, spojující jeho komponenty dohromady a zabezpečující jejich interakci, - zednářstvo, fungující a činné na základě principů:

• každý v míře svého chápání pracuje na to, co chápe, a v míře nechápání – na ty, kdo je zasvěcen do vyšších stupňů, a na ty, kdo chápe více nezávisle na dosaženém stupni zasvěcení nebo jeho absenci;

• absolutní podřízenost a odpovědnost nositelů nižších stupňů před vyššími.

Přitom stupně 1-33 mohou získat všichni, kdo si přejí účastnit se projektu a komu v tom není odkázáno; stupně 34-66 mohou získat jen židé, a od 67 výše jen rabíni.

Přináležitost k vyšším stupňům v každé sekci vyžaduje ve většině případů (ačkoliv mohou být i výjimky) dědičnou asociaci uchazeče se systémem. Taková rasově-klanová filtrace a požadavek dědičné angažovanosti jsou dostatečně spolehlivou clonou od vzestupu antizednářské agentury, instalované do zednářstva, na vedoucí pozice v systému během života jednoho pokolení, o čemž se konceptuálně negramotní bojovníci s „židozednářským spiknutím“ (ve kterém jsou „židé“ i zednáři všeho všudy figurky, rozestavěné trochu komplexněji než v šachu) nezamýšlejí (a konceptuálně zdatní lidé, nepatřící k biblickému projektu, nepotřebují vnikat v tyto struktury s cílem zaujímat v nich vedoucí pozice a měnit charakter činnosti).

A pro to, aby se ve společnosti neformovaly představy o systémové celostnosti a konkrétních cílech biblické kultury, učebnice historie nehovoří nic souvislého o biblické globální sociologické doktríně a o zednářstvu, jako nástroji její realizace, čímž deformují představy většiny o průběhu historie a politiky.

Tj. zednářstvo se zabývá budováním globálního státu, jak o tom nezakrytě informuje Sovětský encyklopedický slovník (viz dodatek 3 této práce), ale dělá to nikoliv abstraktně - „obecně“, ale konkrétně – v korytě výše uvedeného programu globální politiky (o čemž téměř všechny zdroje, jejichž autoři píší o globální politice a zednářstvu, mlčí).

Nicméně ve svých vnějších projevech zednářstvo je ideologicky všežravé v doslovném smyslu slova: ono hltá, vyžírá zevnitř, všechna konceptuálně bezgramotná společenská hnutí, a, konajíc pod přikrytím jejich ideologií, realizuje opět tentýž biblický projekt zotročení všech. Ideologická všežravost takového druhu se prezentuje společnosti jménem zednářstva i anynomně jako tolerantnce k cizím názorům, přesvěčením a vyznáním.

Usilování lidí a společností o získání konkrétních odpovědí na otázku „Co je pravda?“, zvláště v otázkách sociologie, za sebou vleče nesnášenlivost k chybám, nedostatkům a lžím, a protože to podrývá systémotvorný princip ideologické různorodosti a tolerance v jejich zednářském výkladu, pak se to kritizuje jako jeden z nejtěžších zločinů v oblasti duchovního života společnosti.

To vede k otázkám:

Marxistický socialismus-komunismus, je to skutečně alternativa k biblickému projektu zotročení všech, nebo nová ideologická forma biblického projektu zotročení všech, ale přizpůsobená ne k podmínkám starověku, ale k podmínkám života technicky rozvinuté civilizace?

Proč komunistické hnutí pod znamením marxismu-leninismu, které vystoupilo na 2. a 4. kongresu Kominterny proti zednářstvu, v průběhu času nějak zapomnělo na to téma: zapomnělo proto, protože ten problém byl vyřešen ve prospěch komunismu? Nebo proto, že zednářstvo vyžralo zevnitř světové komunistické hnutí, které ve 20. století fungovalo pod znamením marxismu-leninismu?

Pro odpovědi na tyto otázky je třeba chápat roli „ezoterických“ a „exoterických“ učení v životě davově-“elitárních“ společností.

6.2. Esoterismus a exoterismus v životě davově-„elitární“ společnosti

-pokračování-