Ještě jednou o bankách: Peníze vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě

3.8.2017

 

Už mnohokrát dříve jsme zde psali o faktu, že v současném bankovním systému komerční banky vytvářejí peníze z ničeho, účetním zápisem typu má dáti - dal, jehož součet dává nulu, například v článcích:

Aby bylo jasno: veškeré bankovní hypoteční a úvěrové smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné

Jak jsme se stali finančními otroky

Jak půjčují komerční banky

Toto tvrzení bylo podloženo citacemi materiálů povolaných subjektů, např. Bank of England, on to vlastně ani nikdo aktivně neskrývá, jen je to z dostupných střípků složité dát dohromady a pro normálního člověka je to tak absurdní, že je tomu těžké věřit, proto to ještě není obecně známým faktem.

Kdyby ještě někdo pochyboval, že banky skutečně vytvářejí peníze z ničeho, nedávno vyšel v českém překladu článek prof. Hormanna, který se tématu věnoval na rádiu KenFM:

lajkit.cz/zpravy/item/1592-probudte-se-penize-vznikaji-diky-vasemu-podpisu-na-smlouve-ale-nesmite-to-vedet

 

Hlavní pasáž:

...

Takže zaúčtované peníze nejsou nic víc než prosté číslo, které vzniká na kontě.

Správně!

To zní naprosto šíleně. Pojďme si to projít ještě jednou. Když jdu do banky a chci úvěr, protože si chci koupit auto. Potřebuji 25 tisíc euro, ale mám jen pět. Jdu tedy do banky a chci 20 tisíc euro. Ti to prověří, zdali mám práci a budu schopen ty peníze splatit, načež mi na konto zaúčtují 20 tisíc euro. Odkud tyto peníze přicházejí? Jsou to peníze spořitelů? Jsou to peníze, které ostatní v té bance ukládají?

Ne, nejsou! Banka může podobné úvěry poskytovat, aniž by poskytovala možnost spoření.

Ještě jednou! Banka mi může dát peníze, přestože neposkytuje možnost spoření, kam lidé ukládají peníze!

Samozřejmě! Jedná se o účetní předpis (Buchungssatz)!

 

Co je účetní předpis?

Účetní pedpis je číslo, které je vkládáno na dvě rozdílné strany. Na jednom účtu na straně aktiv a na druhém na straně pasiv. Má dáti a dal. Tak, aby ve výsledku byly sumy stejné. Každé účtování musí proběhnout na dvou stranách, někde na straně „má dáti“ a někde na straně „dal“, aby suma aktiv a pasiv byla stejná. To je základní pravidlo podvojného účetnictví.

Ještě jednou tedy. Jdu do banky, chci 20 tisíc euro. A vy mi teď říkáte, že těch 20 tisíc nedostanu od paní Novákové, která celý život spořila a já za cenu úroku tyto peníze dostanu jako půjčku, nýbrž banka mi dá peníze, které vzniknou až tehdy, když já řeknu, že potřebuji peníze.

Ano. Vy vytváříte vaše vlastní peníze díky podpisu na smlouvě o úvěru!

Já vytvářím peníze tím, že si je od banky vezmu?!

Vy sám vytváříte ty peníze, ale nesmíte to vědět!

Tomu nerozumím. Takže peníze, které si vezmu od banky, ty banka vůbec nemá…

Ty vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě. Ty předtím vůbec neexistovaly!

Proč si ty peníze nepůjčím u mé vlastní banky?

Pokud byste měl bankovní licenci, tak byste to mohl udělat. Každý, kdo má banku ve svém vlastnictví, může sám vytvářet peníze. V našem systému je to procedura poskytování úvěrů, kde vznikají nové peníze. Mohla by to být i jiná procedura, ale v našem systému jsou vytvářeny peníze skrze poskytování úvěrů.

Peníze, jež banka poskytuje v rámci úvěrů, neexistovaly do té doby, než jste podepsal smlouvu. Jsou to nové, čerstvě vytvořené peníze, které z tohoto důvodu z pohledu likvidity bance nemůžou vůbec chybět, protože předtím vůbec neexistovaly. Tyto peníze vznikají až teprve se smlouvou o poskytnutí úvěru.

To, co banka zaúčtuje na účet příjemce úvěru, tam zaúčtuje jako svůj vlastní závazek, u banky v bilanci se to nachází na straně cizího kapitálu. Takže z hlediska bilance se banka zadlužuje kvůli penězům, které sama vůbec nemá. To znamená, že tento úvěr není poskytován z existujících peněz.

… které banka nyní požaduje dostat zpět.

… které banka požaduje dostat nazpět, ale navíc ještě s úroky! Takže banka na jednu stranu požaduje to, co sama vůbec nemá, a ke všemu k navrácení toho, co sama vůbec nemá, požaduje navíc ještě úroky a jištění reálnými hospodářskými věcmi, například budovu v případě hypotečního úvěru, od toho, kdo si ten úvěr bere.

Takže banka nenese žádné riziko!

Ano, v tomto smyslu nenese žádné riziko.

Proto vždy, když chci vybrat hotovost, musím to oznámit předem. Jelikož oni ji vůbec nemají.

Přesně tak to je. Oni hotovost vůbec nemají. Z pohledu banky je to přednost, jelikož pokud znenadání přijde zloděj, tak stojí před prázdným trezorem. Ti tam nic nemají. Proto také shledávám tak originální, když ve filmech v kině vidíte, jak se nějací chytří gauneři vloupají do banky a tam jsou na paletě kvádry s bankovkami. To je sice dobrá reklama pro banky, ale to je přesně to, co v bankách nenaleznete!

...

 

Diskusní téma: Ještě jednou o bankách: Peníze vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě

Systém frakční rezervy.

Martin | 06.08.2017

Pokusím se jednoduše vysvětlit, jak banky včetně komerčních tvoří peníze. Netvoří je úplně z ničeho, ale na základě frakční rezervy. To v praxi znamená, že aby banka mohla vytvořit peníze musí mít většinou uloženu v centrální bance určitou část úvěru. Zpravidla deset procent. Zjednodušeně, když příjde žadatel o úvěr 100 000 musí mít banka k dispozici 10 000. Zbytek je bankou vytrvořen v ničeho. Peníze tedy opravdu vznikají jako dluh. Je to pro nás naprosto nepochopitelné a do určité míry nejspíš i nepřijatelné a je to vidět i na diskusi pod článkem. Pro úvod do problematiky bych doporučil film Money as Debt... https://www.youtube.com/watch?v=_aEQX0sbEzQ Zde je vynikajícím a velmi srozumitelným způsobem popsáno, jak to funguje.

Re: Systém frakční rezervy.

Tomi | 06.08.2017

Ano suhlasim.
...
Dobre je to vysvetlne aj v animaku: americky sen drsny animovany film o americkej CB.
..
Alebo vo vydeach hnutia Zeitgeist, ktore najdete na youtube aj v sk.
...
Zaoberaju sa aj inym... Odporucam.
...
Je to dobre doplnenie clanku aj diskusie...
...
V podstate mam za to, ze viac ci menej mame pravdu vsetci, iba sa vzajomne doplname, ci poopravujeme.
Dakujem.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 06.08.2017

I já děkuji a chápu diskusi jako potřené tříbení názorů, jejímž cílem nemá být vláčení mrtvoly oponenta kolem městkých hradeb. U toho Zeitgeistu je namístě určitá opatrnost. Je v něm dost trojských koníků, háčků i udiček. Ale při schopnosti kriticky myslet a trochu filtrovat nesporně poslouží. Proto jem uvedl Money as Debt, který se navíc v základních tezích shoduje s analytikou autorského kolektivu VP SSSR. Například v tom, že největší problém vidí v instituci lichvy a úroku stejně jako to, že takto postavený monetární model vyžaduje nekonečný růst i stále se zvyšující spotřebu, což není slučitelné s přežitím ekosystému planety.

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

Vyžaduje ten monetární model faktický růst, nebo jen numerický?
Protože díky inflaci může na jedné straně neustále docházet k potenciálně nekonečnému číselnému růstu, vyjádřenému v peněžních jednotkách, zatímco fakticky může hospodářství stagnovat.

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Tomi | 06.08.2017

V tomto zmysle je to podla mna len mumericky rast (hra s cislami).
...
V skutocnosti mi pride, ze ideme s kopca

Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

Pak by to měl být z hlediska ekologie přínos. Přírodě je přece jedno, jak si hrajeme s čísly. Její změny způsobuje jen skutečná činnost.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 06.08.2017

Stále se zvětšující tlak na rostoucí ekonomický výkon, aby ekonomika unesla stále větší úrokové zatížení v důsledku toho, že peníze se do existence půjčují, vede k tomu, že se stále nesmyslněji spotřebovávají zdroje a vytváří se nová poptávka ne proto že by to někdo potřeboval, ale proto, že jinak by ekonomika zkolabovala. To co jste napsal je hloupost, dnešní ekonomika se podobá křečkovi v kolu, které se musí točit čím dál rychleji, jinak imploduje. Výsledek je dopředu daný: křeček chcípne.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 08.08.2017

Peníze jsou jen číslo. Jejich množství může klidně růst, aniž by reálně rostla výroba nebo spotřeba.
Koneckonců i na dnešní ekonomice je vidět, že reálná spotřeba řady komodit (třeba primární energie) v některých zemích už stagnuje, přičemž tam ekonomika číselně nadále roste.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 10.08.2017

To by platilo, jen pokud by neexistoval faktor půjčování peněz do existence, který způsobuje že úrokové zatížení a stresování ekonomiky je stále větší, a inflace a s tím způsobené snižování hodnoty peněz, které rozpouští staré dluhy, je vždy pomalejší než růst tohoto stresového faktoru. Tedy, i když peníze nominálně stále rostou (jejich objem) a ztrácí hodnotu, přesto se odsávání prostředků přes úroky z ekonomiky zrychluje rychleji a celá ekonomika je v čím dál větším stresu.
Dnes tvoří 30-70% koncové ceny výrobků ÚROKOVÉ NÁKLADY, vzniklé kvůli půjčování peněz do existence výše popsaným způsobem. To znamená, že nebýt tohoto faktoru, při dnešní produktivitě práce by bylo možné jen škrtnutím nákladů na obsluhu dluhů (které vznikly až v momentě podpisu smlouvy!!!) snížit cenu veškerého zboží o 30-70%, nebo odpovídajícím způsobem zvýšit platy, snížit pracovní dobu atd.!!!
30-70% dnešní ekonomické aktivity lidí se propaluje nazmar, díky úroku... už chápete proč neroste prosperita, když roste produktivita?
Úrok sice stimuluje rozvoj, protože subjekty se musí rozvíjet a inovovat aby byly schopné ustát úrokové zatížení, ale čistě společensky negativní dopady úroků dnes už naprosto převažují!

A pokud si říkáte, že jste v suchu, protože osobně si nepůjčujete, tak jste na omylu, protože tím, že všechny (95-97%) dnešní peníze byly půjčeny do existence, tak i pokud jste si nepůjčil vy osobně, půjčili si za vás jiní a vy to platíte tak jako tak. Kdyby si nepůjčili, neexistují ani peníze v oběhu.
To znamená, že i když jste si vy sám nepůjčil, platíte 2-3x násobné ceny všeho, oproti situace, kdyby nebylo vše zatíženo úrokem. Auto by při stejné kvalitě nestálo 350.000 ale 150.000 a tak podobně.
Dnes všichni pracují z 30-70% na banky a žijí nebo živoří z toho zbytku.

Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 10.08.2017

Možná by bylo dobré, kdybyste svá tvrzení demonstroval na konkrétních datech.

Podle toho, co jsem dohledal, je podíl peněz, odsávaný bankami (alespoň u nás), řádově menší, než uvádíte. Právě proto bych si rát zkontroloval metodiku výpočtu i údaje, podle nichž jste došel k číslům, jež tu uvádíte.

Podobně se spotřebou: Například primární energie, jejíž spotřeba i výroba v mnoha zemích stagnuje.

Mimochodem: Neříkám, že jsem v suchu. Myslím, že jsem v této diskusi jasně uvedl, že jsem si také půjčil. Váš předpoklad je proto nepravdivý, závěr z něj tedy nijak nevyplývá.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

Ať jste si půjčil nebo ne, 30-70% z ceny dnešního zboží tvoří náklady na úvěry a týká se to každého, tedy i vás.

Odsávání peněz přes úroky se stále zrychluje, protože na vyplácení starých úroků a dluhů se musí brát stále nové dluhy, a z nich stále větší část je použita jen na pokrytí úroků.

Pokud peníze vznikají půjčením do existence tak, že banka řekne "půjčím ti kolik chceš, za podmínky že mi vrátíš více", tak je matematicky zákonité, že ten dluh nikdy nepůjde splatit, protože ty peníze, které chce banka "navíc", neexistují, opět si je musí někdo půjčit a jsou zatíženy úrokem. Pokud tedy vy budete mít štěstí a splatíte svůj úvěr bance, pak jen díky tomu, že někdo měl smůlu a svůj uvěr nesplatil a jeho majetek propadl.

Pokud si představíme, že na opuštěném ostrově bankéř půjčí 10 lidem 100 kč, a po každém bude chtít 120 zpět, tak jediný způsob, jak mohou všichni splatit je ten, že se někdo z nich opět zadluží, aby existovaly peníze na splacení původních úroků.
Není možné aby dlužníci vrátili 1200 kč, když existuje jen 1000 kč. Už chápete?

Co se spotřebou?

Jaký podíl peněz odsávaný bankami uvádím a jaký je podle vás ve skutečnosti?
Řeč byla o tom, že 30-70% z koncové ceny zboží tvoří náklady na úvěry, to není "odsávání" o kterém mluvíte vy.

Příslušné studie o tom, kolik procent z ceny zboží tvoří komponentní úrokové náklady (včetně dodavatelů a jejich subdodavatelů atd) jsou k dispozici.

Jinak, nějak mi není jasné, co je složitého na uvědomění, že pokud peníze vznikají půjčováním do existence, přičemž suma dluhů je vždy vyšší než suma existujících peněz, pak je rostoucí úvěrové zatížení podobného systému dopředu matematicky dané a jeho kolaps otázkou času, matematická nevyhnutnost.

Dnešní dluhy jsou nesplatitelné.

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 11.08.2017

1. Ad studie: Jsou-li ty studie k dispozici., dejte sem prosím na ně odkazy.

2. Proč hovoříte jen o sumě dluhů a sumě peněz? Zcela pomíjíte sumu vkladů.
Pro peníze v bankách by snad mělo (ve zjednodušeném případě) platit:
(suma půjček) + (suma peněz) = (suma vkladů)


3. U toho bankéře existuje i jiná možnost: Bude si sedět ve své bance a těm lidem platit za jejich služby a zboží. Pokud bankéř po zakončení celého transakčního kola dostane 1200 korun ze kterých ale u ostatních 200 korun postupně utratil za jídlo, bydleni a další věci, tak těch 1000 korun může stačit a není jich třeba víc.

4. Kolaps nemusí být daný, pokud:
a) část půjček se stane nedobytnou (dlužník například zemře bez majetku)
b) banky a ti, kdo inkasují jejich zisky, mají své výdaje
c) velikost dluhů zmenšuje inflace

5. Možnost kolapsu pak není otázkou typu ano/ne, ale otázkou vzájemného poměru jednotlivých příjmů a výdajů a jejich změn v čase.

6. Pokud jsou dnešní dluhy nesplatitelné, a začne se to projevovat postupně, tak se ten systém sám od sebe zastaví. Nedobytné dluhy sníží zisk bank na nulu až do mínusu, a ty buď přejdou na jiný model, bnebo zkrachují.

Ale opět by asi bylo dobré ukázat tu nesplatitelnost například na nějakých statistikách vkladů, dluhů a peněz v ČR.

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

Stále nechápete to podstatné:

97 ze 100 korun existující peněžní zásoby ČR vzniklo půjčením do existence, dluhem.
Neplatí co píšete, platí že suma dluhů je vyšší než suma existujících peněz, kterými by šly splatit. V současném systému všechny dluhy splatit nelze ani teoreticky, lze je jen škrtnout, pokud by někdo začal ve velkém splácet dluhy, došlo by k tomu že by mizela peněžní zásoba, protože splácením dluhů bankám peníze opět mizí z existence.
Pokud máte zájem pochopit a chcete své důkazy, můžu jen doporučit tu studii "Bankovnictví pravdy a lži".

Uniká vám, že v tomhle systému peníze vznikají půjčkami a mizí při splácení půjček, a tedy aby ekonomika nezkolabovala kvůli nedostatku peněžní zásoby v oběhu, musí stále nové peníze vznikat novými úvěry, a část těchto nových půjček je použita na splacení starých, a jejich úroků. Takže to vytváří čím dál větší pnutí v ekonomice, protože čím dál větší část nově půjčených peněz je používána na umoření starších půjček a útoků.

To co tvrdíte vy je jako tvrdit, že člověk, který si bere nové dluhy aby splatil staré, se nemusí obávat bankrotu a není to pro něj škodlivé. I když v realitě tak lidé přicházejí o majetky kvůli počátečním směšným částkám.

Vaše vysvětlení bodu 3. je demagogie a je to mravně defektní, i kdyby to šlo, ten bankéř by totiž parazitoval na ostatních, byl by nejbohatší aniž by hnul prstem (a za nic, jen za právo vytvářet peníze!), a v měřítkách ekonomiky se jedna o takové částky, že by to bankéř mohl utratit maximálně za nákup ostrovů nebo pytlů diamantů, ale určitě ne za služby a zboží místní ekonomiky.
I kdyby chtěl, například milion bochníků chleba denně nesní, a 100 nových aut denně si také nekoupí, ani 50 nových domů každý den 365 dní v roce. Chápete nesmyslnost té argumentace?

ad 4. kolaps se skutečně dá podobnými fígly jako inflace a odpouštění dluhů libovolně oddalovat, pokud bude taková vůle majitelů systému, ale to nic nemění na tom, že vnitřní pnutí bude stále růst a systém není dlouhodobě udržitelný, už jen proto, že parazituje na biosféře a je s ní v rozporu, díky tomu, že musí stále generovat zisk a chovat se stále agresivněji, aby mohl platit úroky z peněz, vzniklých půjčením do existence.

ad 6. zastavení se bude projevovat kolapsem ekonomiky a hospodářských vazeb, úbytkem peněžní zásoby a něčím podobným ala Velká krize 1929, pokud ne mnohem horším. Nebude peníze, banky řetězově zkrachují. Zkolabuje zásobování životně důležitými komoditami.
Na proměnu společnosti na ozbrojené vraždící bandy stačí podle Britů, aby 3 dny nebylo jídlo, voda a teplo.

Nesplatitelnost pramení ze samotného systému, jeho architektury, pokud to nevidíte, chyba je u vás. Je nějak složité si uvědomit, že pokud vám někdo půjčí 100 kč a chce nazpět 120 kč, přičemž těch 20 kč neexistuje, protože výhradní právo tvořit peníze má váš věřitel a jiné peníze neexistují, tak v této situaci je dluh vědomě nesplatitelný? Těch 20 kč si musíte půjčit na splacení úroků prvního úvěru, ale teď už budete dlužit 25 kč a nebudete mít žádné peníze. Takže si musíte půjčit 25 kč na splacení, a budete dlužit už 32 kč. Extrapolovat dál zvládnete?

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 06.08.2017

Spotřebováváme stále více zdrojů a energií. S rostoucí spotřebou potom vytváříme větší a větší množství odpadu včetně toxického, ekologick neodbouratelného a samozřejmě jaderného. Zároveň ale probíhá i pověstné rozevírání nůžek mezi těmi, kteří na systému parazitují a kteří závod s dluhy už prohráli. Pauperizace společnosti ale paradoxně spotřebu nesnižuje. Naopak lidé dokola kupují poruchové laciné věci musí více pracovat aby neztratili schopnost splácet a také platit zvyšující se daně na neustále rostoucí státní dluh. Tím spotřebují i více energií a zdrojů k jejich výrobě potřebných..

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Tomi | 06.08.2017

Ano martin suhlasim..
Ja nic nezerem slovo od slova.
Ti trojani su vsak vsade.
No finanncny system popisali velice dobre... Podla mna su ich ciele necestne, ale odhaluju vela pravdy. Aj ked v mnohom zavadzaju a klamu. Preto ich treba pocuvat. Je to prospesne tomu, koho cielom je pozanie skutocneho Boha - pravdy
...
Dakujem za doplnenie a vyjadrujem suhlas s timito nazormi.

Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

A není to celé způsobené jen používáním podvojného účetnictví?

Jestli jsem to už konečně dobře pochopil, tak banka může půjčit lidem 90% toho, co do ní klienti vloží. Ale díky podvojnému účetnictví se začnou ty peníze, které jsou půjčené dál, počítat dvakrát.
Tím, že peníze jen projdou bankou (ve které místo nich zůstane jen evidovaný vklad), se jejich množství účetně pronásobí 1,9 - i když rozdíl (vklady-úvěry) je kladný.

Alespoň tak mi to vychází i poi prozkoumání rozvahy Komerční banky, kterou jsem si prošel. A tenhle účetní postup, kdy se půjčka počítá jako nové peníze ale vklad se o ně (ani dočasně) nezmenší, je zde nazýván "peníze z ničeho". Pokud peníze postupně metodou vklad-výběr projdou dalšími bankami, tak díky podvojnému účtování v každém kroku ty peníze začnou počítat znovu - opět vznikají z ničeho.

Není mi ale moc jasné, jak by se banka, poskytující úvěry, mohla tomuto "vytváření z ničeho" vyhnout, pokud používá podvojné účetnictví. Nestačilo by jen změnit způsob účtování?

Re: Re: Systém frakční rezervy.

:) | 06.08.2017

Za všechnu bídu světa může podvojné účetnictví :) pojďme účtovat jednoduše a bude ráj na zemi :)

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

To, že změna účtování způsobí nějaký ráj, si nemyslím.
Pořád se jen snažím dopídit, jak vznikají ty "peníze z ničeho".
A na reálném příkladu reálné banky mi to vychází právě takto: zaúčtováním půjčky v podvojném účetnictví banky.

Dovedu si dokonce představit vznik vyrtuálních kladiv, ukázaných jako paradox v tom filmovém klipu:

Deset lidí dá do banky po jednom kladivu, a banka jim bude platit úrok jednoho hřebíku za uložení a poptřebení na měsíc. Osm jiných lidí si přijde půjčit kladivo a bude platit dva hřebíky za měsíc. Dvě kladiva jsou depozit, kdyby kdokoliv z těch deseti potřeboval kladivo hned vrátit. V podvojném účetnictví takto "z ničeho" vznikne osm kladiv. Protože 10 lidí kladiva vlastní (má na to papír, kladivová banka jejich vlastnictví registruje) a dalších 8 lidí si je reálně odneslo (půjčili si je).
Hrubý zisk banky bude 6 hřebíků (na úrocích 16 dostane, 10 zaplatí), po vyplacení zaměstnanců (například 3 hřebíky mzdy) vykáže 3 hřebíky zisk. V účetnictví se stále vede 18 kladiv, fakticky je jich jen 10. Osm kladiv tak vzniklo z ničeho.

S penězi a bankami je to podle mne podobné.

Kdyžtak mne opravte.

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

:) | 06.08.2017

Není to přesné, spíše roztavili 10.reálně existujících kladiv a vykovali z nich 18.malých kladiv a prodávají je za cenu původních kladiv plus poplatky a úroky (Inflace - za obdržené peníze se toho koupí méně - menší kladívko).

Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 08.08.2017

Myslím, že tak to není.

Finta spočívá v tom, že ti, co si kladiva půjčili, si je mohou uložit do další banky. Ta může krok zopakovat (dalším lidem půjčit zase o něco méně kladiv, než schovává má v trezoru). A tak dále.

Takže kladiva nejsou roztavená, existují stále v celku, ale existuje na ně řetěz výpůčních listů, které vlastně funkují jako peníze: v bance jdou směnit za kladiva. Jsem přesvědčen, právě tímto způsobem může vzniknout až tolikanásobek dlužních úpisů (zde dluřní upis na kladivo), kolik činí převrácená hodnota povinných bankovních rezerv.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 06.08.2017

Dvakrát se to počítalo v dobách, kdy s tímto podvodem přišla Bank of England. Tedy banka mohla půjčit dvojnásobek peněz, které fyzicky vlastnila.
Paradoxem je to, že sami lidé z financí převážně vůbec nevědí, jak to funguje. A ti co ano většinou mlží. Monetární teorie se na škole neučí. Problém myslím není účetní, ale systémový. Já to tedy chápu tak, že banka nepůjčuje 90% vkladů, ale v poměru 1:9 Jinými slovy jedna koruna vkladu je frakční rezerva, která dává bance právo vytvořit devět korun úvěru. Poměr se lišší u jednotlivých finančních produktů a legislativy dané země. Může být i vyšší. 1:30, 1:40 atd.

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

Z rozvahy Komerční banky to tak ale nevypadá. Tam jsou úvěry (600 mld) kryty vklady (780 mld).

Můžete prosím ukázat na příkladu hospodaření nějaké jiné banky to fungování, které popisujete?

Možná je problém v tom, co rozumíte pojmem"fyzicky vlastnit".

Níže jsem uvedl příklad se vnášením a vynášením tisícovky do banky. Do banky je klienty přineseno 10000 v hotovosti a jinými klienty 10000 v hotovosti odneseno - přitom ty pníze reálně nejsou.
Na účtech banky vznikne 10000 korun úvěru a 10000 vkladu, ač fyzicky se celé akce zúčastní jen dvě tisícovky (jednu má banka v trezoru a druhou klienti, kteří si ji před bankou předají a jdou ji zase uložit).

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 06.08.2017

Otázkou zůstává zdali se dá rozvaze KB věřit. Vycházím z teze, že existuje-li mnohokrát popsaný systémový monetární podvod, který popsali lidé z vysokých financí jako śéfové FEDu a přední politici ie. Jefferson, Lincoln nebo Franklin, který dokonce tvrdil, že hlavním důvodem revoluce v roce 1776 bylo vyrvat se ze spárů systému evropského bankovnictví i lichvy představované Bank of England a koneckonců i Thomas Woodrow Wilson, který na sklonku života nesmírně litoval, že připustil, aby se chobotnice vrátila do USA díky jím podepsanému 1913 Fereral Reserve Act., existuje také systémové krytí tohoto podvodu. Do jaké míry rozvaha KB popisuje realitu je tedy otázka. Obecně v davo-elitářské společnosti existuje více informací směrem k vrcholu pyramidy. Zatímco spodku pyramidy je určeno exoterické info, vrcholku esoterické. Zpráva KB určená pro veřejný konzum bude v poloze exoterické...

Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 06.08.2017

1. Zkuste najít nějakou jinou rozvahu banky. Třeba takové, která neposkytuje možnost střádat (jak je popsáno v člámku).
2. Myslím, že centrální banky (FED, Bank od England) mohou fungovat jinak a peníze skutečně vytvářet.
3. I když by třeba ta rozvaha neodpovídala skutečnému hospodaření, tak i přesto ukazuje v článku popsaný model účetního vzniku peněz. Vkladatelé nadále ty peníze vlastní (mají na to papír od banky, předpokládají, že je v bance mají uložené), ale dlužníci si je "fyzicky" (bankovky nebo převod) odnesou. Tím zdánlivě (v účetnictví) vzniknou nové peníze. Mezitím má ale banka skoro prázdný trezor (byť je tím trezorem třeba jen součet celkové bilance s ostatními bankami). Banka se jen spoléhá, že vkladatelé nepřijdou všichni najednou vyzvednout peníze (proto se snaží lákat na termínované vklady).

Alespoň tak jsem to prozatím pochopil.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 06.08.2017

Problém to není účetní ale systémový, podvojné účetnictví je jen způsob jeho realizace a krytí.
Komerční banky vytvářejí peníze z ničeho, protože peníze, které někomu půjčí se vloží do jiné banky kde zase fungují jako aktiva, a jde z nich udělat další půjčka.
Jsou tam dva mechanismu, jeden, kdy banka může půjčit 10x tolik, co vložila jako zástavu do centrální banky, a druhý, kdy může půjčit 90% z každého vkladu do ní.
Ve výsledku, když banka vloží rezervu do CB ve výši 1 milion, může díky pravidlu 1:10 půjčit 10 milionů, a z těch 10 milionů postupně vznikne až 100 milionů, když je každý úvěr převeden do jiné nebo stejné banky, kde se promění v aktivum a banka zase může udělat nový úvěr ve výši 9/10 z tohoto aktiva. Viz ten film "Money as Debt", kde je to podrobně rozebráno.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Kammerer | 08.08.2017

B je správne: "může půjčit 90% z každého vkladu do ní".
Odkiaľ pochádza myšlienka, že by mohla požičať ďalej 10 x viac, ako "má" ? (Dávam "má" do úvodzoviek, pretože myslím, že má len evidenčne, nie uložené na kope.)

Celý ten systém o ktorom sa tu debatuje ale nie je žiadne extra "odhalenie tajomstva". Okrem spomínaného filmu sa o ňom môžete dozvedieť v bežných učebniciach ekonómie a volá sa to multiplikačný efekt množstva obeživa. Neriešim, či je to dobré, alebo zlé. V zásade to nie je problém, ak všetci "hráči" v ekonomike hrajú korektne.
Úrok je samostatná kapitola. Tam je skôr "pes zakopaný". :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 10.08.2017

Nikoliv, správně je obojí.

Banka má právo poskytnout úvěry v objemu DESETINÁSOBKU částky, který má jako depozit u centrální banky. Když má depozit 1mld, může vygenerovat úvěry v objemu 10mld, aniž si od kohokoliv půjčí jedinou korunu nebo jediná koruna přicestuje jakýmkoliv způsobem na její účty.

Toto zdesetinásobení ale platí jen pro depozit banky u centrální banky. Když do ní pak příjde klient a vloží vklad 100 mil., tak z těchto sto mil. může banka už poskytnout úvěry jen ve výšu 90%.

Když se nad tím zamyslíte je to logické, vždy jde jen o dodržení toho, aby byl dodržen poměr 1:10 - pokud se jedná o peníze banky, které jsou čistě její a dá je jako depozit do centrální banky, tak pokud emituje 10x tolik jako úvěry, tak pravidlo 10% pokrytí rezervami platí.

Pokud tam někdo příjde a vloží do banky 100 mega, a banka půjčí 90 mega, tak opět platí pravidlo 10% rezerv.

Souhlas s tím, že čistě ten fakt, že ty peníze se tvoří z ničeho účetním zápisem, ten až takový problém není (každé správné peníze se tvoří z ničeho, je to jen informace). Problém je v současném systém všechno další okolo toho, počínaje úrokem, konče faktem, že stát tímto přesouvá úkol emise měny na bedra lidí (bezstrukturně tržně), kteří se pak stávají finančními otroky bank (hypotéka apod.).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 10.08.2017

ad
"... může vygenerovat úvěry v objemu 10mld, aniž si od kohokoliv půjčí jedinou korunu nebo jediná koruna přicestuje jakýmkoliv způsobem na její účty."

To sice může, ale ty peníze nemůžou opustit banku. Mohou vzniknout jedině tak, že s úvěrem tam vznikne zároveň vklad.
Pokud by si klienti chtěli odnést mimo banku víc, než to, co v bance zbývá (+ navíc těch 10% v depozitech), banka padne. To je riziko bank.

Je-li to jinak, ukažte prosím nějakou konkrétní rozvahu konkrétní banky, která podle Vašeho scénáře funguje.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

> To sice může, ale ty peníze nemůžou opustit banku.

to není pravda, v okamžiku kdy se peníze objeví na účtu klienta v bance, už jsou neodlišitelné od ostatních peněz v ekonomice, stávají se součástí peněžní zásoby a klient si je může bez problém převést kam chce, přijímající banka neřeší jejich původ.

Problém by nastal jen kdyby si chtěl člověk vybrat hotovost, to by banka musel nechat navézt od centrální banky hotovost, ale také by to šlo.

Zkuste si opravdu přečíst studii "Bankovnictví pravdy a lži", tam je všena co se ptáte vysvětleno.

Pokud by to bylo jak tvrdíte, nebyly by peníze v oběhu protože by se neměly odkud brát. Dnes je hotovosti 2-3% a peníze emitované centrální bankou tvoří opět zlomek penežní zásoby v ekonomice, kdyby to nebylo takto jak píšu, ty peníze by neměly jak vzniknout.

Mechanismus vytváření peněz z ničeho prostřednictvím komerčních bank slouží jako mechanismus bezstrukturního udržování objem peněz v přibližném souladu s objemem ekonomiky, kdy nově vzniklé peníze jsou kryté budoucí prací a ekonomickou aktivitou těch, kdo si je půjčili.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 06.08.2017

Jinak, nezávisle na tom jestli banka může vytvořit 10-násobek částky jako úvěr, nebo jen 90%, podstata zůstává stejná: při poskytnutí úvěru jsou dané peníze vytvořeny ÚČETNÍM ZÁPISEM, banka žádný svůj jiný účet nesníží o odpovídající částku, tak aby šlo mluvit o tom, že půjčila už existující peníze.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 08.08.2017

Podepsáním úvěru se jen vytvoří dva účty - banka prozatím nic fakticky nevydala. Klientův úvěr naskočí bance v aktivech a jeho kladný účet v pasivech. Prozatím navenek nic "skutečného".

Až v okamžiku, kdy si klient ty peníze skutečně vybere (nebo je pošle do jiné banky), tak se sníží pasiva banky na klientově plusovém účtu a (teď pozor!) zároveň s tím klesne v bankovních aktivech rezerva.

Takže až při výběru z konta vydá "existující" peníze ze své rezervy. Ty peníze tam ale musela předtím mít. A o vydané peníze klesne ta rezerva.

Podle mne nejsou "fiktivními" penězmi ani tak peníze půjčené někomu bankou (ty jsou při vyzvednutí reálné), ale stanou se jimi vklady klientů. Tím, že banka jejich peníze půjčí dál, nejsou už plně kryty něčím v trezoru, ale jen ochodotu dlužníků banky vrátit to, co si půjčili (aby banka mohla vrátit, co si půjčila od vkladatelů).

A protože vyzvednutými penězi klient obvykle někomu zaplatí, a ten si to uloží do banky, udělají peníze další kolo. A další. A další...

To je teprve mechanismus, kterým vznikne z 90% desetinásobek.Peníze musejí mnohokrát proběhnout kolečko vklad-půjčka-platba-vklad a ten desetinásobek vznikne teprve součtem půjček v bankách po této cestě.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 09.08.2017

Kdysi mi to vysvětlovl jakýsi bankéř. Bylo to dlouhé a nudné. Nemá asi moc smysl zabývat se detaily, aby nám uniklo to podstatné. Je úplně jedno, jak to počítá Komerční banka. Jestli jsou pro ni vklady průměrnými zůstatek na účtech klientů či do toho započítává i termínované vklady či spořící účty nebo další podvod jménem důchodové spoření. Mechanismus není důležitý. Připomíná mi to počítání nanotermitů v severní věži WTC. Svého času napsal Cass Sunstein - Obamův regulační "Car" vědeckou práci na téma vládní infiltrace konspiračních hnutí. Kuchařku, díky které se podařilo téměř rozbít 9/11 Truth Movement... Postupně byli eliminováni všichni, kteří se snažili o nějaký širší hitorický a politický pohled. Zůstali detailisté, kteří řešili jestli Boeing 757, který údajně vletěl do Pentagonu, řízen Hannim Handžůrem, který měl problém přistát s Cessnou 172 a teď letěl s obřím dopravním letadlem pět centimetrů nad zemí a bravůrně se při tom vybhybal lampám odpadkovým košům, letěl v levo od benzínové pumpy nebo v pravo. (Přitom všichni víme, že přelétl nad ní) Není důležité, kdo zabil Kennedyho a jestli LHW dokázal střílet s 1917 Mannlicher-Carcano tak rychle, stačil se trefit a ještě nabíjet s překážející optikou. Důležité je, že potom zařvalo 1,5 milionů Vietnamců a zrovna tolik Kambodžanů. Je jedno, kdo a jak sundal ty tři přerostlé paneláky na Manhattanu. Důležité je k čemu to sloužilo. Má ted cenu detilně rozpitvávat několik století fungující bankovní podvod, který zotročil miliardy lidiček na planetě a ještě se k tomu opírat o rozvahu jakési banky vlstněné cizáky v Českých zemích?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 10.08.2017

Hřebíček na hlavičku, naprostý souhlas.

Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 10.08.2017

Myslím, že to cenu má.

Pokud je celkový popis pravdivý, měl by zhruba sedět i při trochu podrobnějším rozboru svých podstatných částí.

Pokud se propagátoři toho popidu vyhýbají rozboru či dokonce konfrontaci s praxí, přestává ten popis budiyt důvěru.
Ideálním způsobem, jak teorii otestovat, je reálný praktický příklad. Proto se po nějakém pídím.

Komerční banku jsem si vybral jako příklad pro rozbor proto, že ta banka patří k těm větším (hrubým odhadem 10-20% podíl) a našel jsem rychle její data. Ale budu rád pokud někdo předvede fungování popsaného mechanismu na libovolné jiné konkrétní bance.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

Vy jste narazil na něco, co nesedí? Co konkrétně?

Vidím jen že stále chcete po někom "důkazy", které v té podobě jaké chcete vůbec nejsou veřejně legálně dostupné, leda by někdo vykradl centrální banku a zmocnil se jejích dokumentů.
Už jste si prostudoval studii Bankovnictví pravdy a lži?

Jak si představujete ten "reálný praktický příklad"? Zcela konkrétně prosím, napište co by to mělo být.
Kdo se výhýbá rozboru a kde? Nebo konfrontaci s praxí?

Jak chcete "otestovat teorii" jinak, než založením vlastní banky, což vám systém nedovolí pokud nejste ze správné rodiny?

Chápete nesmyslnost svých požadavků?

Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 11.08.2017

Jako důkaz mi stačí rozvaha jakékoliv banky, ze které trvale odchází výrazně více peněz (v hotovosti a převodech do jiných bank), než do ní přichází - a ta banka zároveň nekrachuje.
Ideální by bylo, kdyby se jednalo zároveň o největší banku u nás, která tato kritéria splňuje.
Klidně k té rozvaze doplňte "a konkrétně téhle sumě nevěřím, protože ..."


Pokud je pravda, že v bankách vznikají peníze z ničeho a mohou volně opouštět banku, tak by takových příkladů mělo existovat velmi mnoho.

Pokud není pravda, že banky tvoří z ničeho volné peníze (takové, které mohou bezbřeze opouštět banku), tak nebude takový příklad k dispozici.

----
Má cenu studovat nějakou studii, když neexistuje konkrétní příklad, na němž by si mohl člověk otestovat její pravdivost?

Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

Co vám stačí jako důkaz je celkem irelevantní.
Opět chcete, aby vás někdo přesvědčoval a dokazoval vám něco, místo abyste se zamyslel a udělal závěry.
Pokud si prostudujete bankovní zákony, budete mít svůj důkaz, pokud chcete rozvahu, můžete si nějakou opatřit.
ps. už jste si prostudoval studii "Bankovnictví pravdy a lži", jejímž spoluautorem je bývalý člen vedení ČNB? Tam jsou odpovědi na vše, co se ptáte.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 12.08.2017

Podrobnějšího rozboru ale nejste schopen ani vy ani já. Nemáme totiž potřebné odborné znalosti. Zatímco já se sčítat hrušky a jablka z tohoto důvodu neodvažuji, vy se o to směle pokoušíte. Mohu dodat, že z hlediska pitvání je samotný model vklad versus půjčka do určité míry zkratka pro lepší pochopení a úvod do problematiky. Banka ale nepůjčuje na základě vkladů, ale depozit uložených v CB. Tedy zkoumejte kolik má KB deponováno u CB a ne kolik peněz projde bežnými účty. (Jestliže jakákoli banka uvádí poměr mezi půjčkami a vklady nejspíš záměrně mlží pro vytvoření iluze, že tvoří kredit z peněz vkladatelů - ten poměr totiž nemá přímou korelaci) Také porovnejte základní jmění banky s objemem úvěrů a také třeba burzovních transakcí a dalšími obratovými položkami. Zkoumejte kolik je na páce. Říká se tomu leverage. Když měli hlavouni od Lehmana pětačtyřicítky u spánků, byla v poměru 1:30... Od té doby uběhlo hodně vody a samotný FED je dnes někde na 1:60...
Ověřit teorii praxí budete moci v momentě, kdy budete detailně rozumět bankovnictví. To nikdo z nás tady nejspíš neumí. Potom nezbyde, než například číst tlusté knihy, které píší renomovaní lidé z oboru. Odvozovat, porovnávat a skládat mozaiku... Četl jsem například pár knih, určených odbornému publiku na téma znpovuzavedení zlatého standardu. V kontextu ZS se tam zmiňuje i fenomén jménem frakční rezerva. Četl jsem i pár esejí od Murray N. Rothbarda také jeho What Has Government Done to Our Money... Rakouskou školu považuji za další fígl hochů, co spolu mluví, ale Rothbardovy věci stojí za to také literárně. Kam tím mířím? Inu, když problematiku frakční reservy zmiňuje odborník, jde s kůží na trh. Kdyby uvedl něco nesprávně, neminula by jej vlna oddborné kritiky a nejspíš i mediální hon. A když o principu navíc mluví a publikují lidé typu Alana Greenspana (bývalý šéf EDu) nepotřebuji se tím dále zabývat. Je to stejné, jako když publikují lidé typu Nomi Prins. Bývalá Goldman Sachs bankéřka, která se řekněme dala na světlou stranu. Kdyby tvrdila něco vycucaného z prstu, nenechali by na ní bývalí kolegové nit suchou. Mimochodem vysvětluje i FR a velmi podrobně.
Asi je potřeba do budoucna znát téma detailně. Bude to potřeba, až bude společnost zralá na diskusi o změně monetárního modelu. Pusťte se do toho. Nastudujte problematiku do šroubku. Bude moc fajn, když po pár letech usilovného studia problematiky sem napíšete odborný článek, jak to detailně funguje. Kdysi probíhala podobná diskuse na Zvědavci, přispíval tam kluk z bankovnictví a vysvětloval to velmi podrobně. Mě osobně to kromě nutnosti probírat se mnoha odbornými terníny (a některé jsem četl poprvé) nepřineslo nic. Krom toho, že dlouhavě potvrdil to, co v krátkosti tvrdil úvodní článek zde. Ergo pro vytvoření informačního pole a snad i budoucí společenské diskuse opravdu stačí to, co popisuje článek spolu s odkazy.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 10.08.2017

Máte pravdu jen co se týká klientských vkladů.

Pokud vezmeme příklad nově vzniklé banky, která si u centrální banky depozituje 1 mld jako rezervy, tak tato banka může zcela legálně vydat úvěry v 10x objemu svých rezerv u centrální banky, aniž by měla ty peníze na účtech.

Re: Systém frakční rezervy.

Standa | 10.08.2017

Prosím o konkrétní praktický příklad. Která konkrétní banka tak a jak vypadá její rozvaha?
Vycházím z toho, že, kritériem pravdivosti je praxe.
Není-li praktická demonstrace, může to být tak i tak.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Hox | 11.08.2017

Mechanismus jste popsal i sám, ty peníze vzniknout účetním zápisem do aktiv i pasiv.

Jak si ten konkrétní praktický příklad představujete, když zde byl už tak 10x popsán?

Princip "kritériem pravdy je praxe" je zde zmíněn mimo mísu, to se týká něčeho úplně jiného:

Vedomosti o Svete môžu samotnému Svetu zodpovedať, ale aj mu zodpovedať nemusia. V tých prípadoch, keď ľudia konajú na základe vedomostí, ktoré Svetu zodpovedajú, je ich činnosť úspešná; a ak konajú na základe vedomostí alebo pseudovedomostí (iluzórnych predstáv), ktoré nezodpovedajú životným okolnostiam, tak ich činnosť dosahuje výsledky, ktoré sú horšie než sa očakávalo pred jej začiatkom, až po úplné stroskotanie činnosti, čo môžu sprevádzať aj veľké ľudské obete a prírodné kataklizmy.

Re: Re: Systém frakční rezervy.

Martin | 13.08.2017

Stando pochopte prosím konečně, že z rozvahy banky se to opravdu nedovíte. Musel byste mít zdrojová účetní data a navíc se v nich vyznat. Krom toho je potřeba uvačžovat o celém sektoru jako celku včetně centrální banky.

-

- | 05.08.2017

Standa | 05.08.2017

Takže se peníze vytvářejí jen v centrální bance a nikoliv v těch komerčních? Pak ale článek nemá pravdu když tvrdí, že je vytvářejí komerční banky z ničeho.
To, že komerční banka může za určitých okolností zkrachovat, pokud nedostane peníze z centrální banky, snad chápu a dává mi to smysl.
Odpovědět
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank

Tomi | 05.08.2017

Ono je to tak ako sa pise v clanku, ale s tym, ze tie peniaze nevyda banka, kde si poziciame, ale centralna banka na zaklade ziadosti, cize zmluvy klienta s nejakou bankou. ... Preto banky krachuju...
.
Keby tie peniaze vytvarala hoci ktora banka, tak by nemohli skrachovat...
Ono ta banka vlastne nenesie ziadne riziko. Okrem toho, ze centralna banka coby ,,riecny pramen" ovlada tok penazi (ten kto ich vydava) ta rieka potom preteka cez ostane banki ku klientom (ustie). A potom sa vracaju s5 do banky na ucti velkych korporacii - koncernov...
...
U ludi tak nezostava vobec nic..
...
A samozrejme tie peniaze niesu nicim kryte... ,,Ich hodnota vznika az ich obehom" ... Keby si toto ludia uvedomili, tak ten system padne pretoze dnesne peniaze nemaju ziadnu skutocnu hodnotu. Je to to iste co pokresleny toaletny papier... Dokonca ten tialetaka vacsiu hotnotu ako petsto evrovka.
...
Je to obsaznejsie.
...
V kazdom pripade je to jeden velky ojeb.

Odpovědět
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank

Tomi | 05.08.2017

Cize ked mas banku a niecim nahnevas strycka tak si skoncil, pretoze sice budes mat zmluvu s klientom, ale ked si strejda povie ze si ho nahneval a tie peniaze ti nevyda, tak si skoncil.
Odpovědět
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank

Tomi | 05.08.2017

Pripadne je to prave o tom, ue tie peniaze musia vratit CB a ked ludia prestanu splacat, tak banka padne...
Je to prirodzene pokial....

Iba cb vydava peniaze a nikto iny si ich nemoze vytvorit a uz vobec nie s nicoho ako cb (fed, Ecb) a ono ich teda vytvoria na zaklade poziciek (zmluv banky s klientom) a este pytaju uroky.
...
To znamena, ze oni daju do obehu napr 1 milirdu, ale naspet chcu 1,3 miliardy... Inymi slovami, ked vezmeme vsetky peniaze s obehu a vratime ich do centralnej banky, tak este stale bude chybat ten urok.
...
Cize kolpas celeho systemu.

Re: -

Hox | 06.08.2017

Tomi se plete, peníze z nčeho vytváří jak centrální banka, to se nazývá emise, tak ale hlavně komerční banky.
Komerční banka může zkrachovat lehce když poskytne úvěry a subjekty jí je nesplatí zpět, protože v tomhle případě musí banky ty úvěry umořit ze svých reálných peněz, které si nemůže vytvoři z ničeho (vznikl by tím další dluh, který by bylo třeba umořit).

Tvorba peněz z ničeho při poskytování úvěru (půjčování peněz do existence) je forma emise měny, kryté budoucí ekonomickou aktivitou toho subjektu, který si půjčuje.

Re: Re: -

Tomi | 06.08.2017

Hoxi
.


Tiez som to tam spomenul...
...
Takze ako to je?
...
Ja pridem do banky poziciam si. Podpisem zmluvu. Tak vzniknu peniaze, ktore ale vyda (vytvori s nicho) Centralna banka na zaklade ziadosti KB. Alebo je to inak...
...
Samozrejme pripustam aj moznost takehoto sposobu krachu banky, ako hovoris aj ty..
...

Re: -

Martin | 06.08.2017

Pripadne je to prave o tom, ue tie peniaze musia vratit CB a ked ludia prestanu splacat, tak banka padne...
Je to prirodzene pokial....

Je to trochu jinak. Některé komerční banky mohou samozřejmě i takto zkrachovat - což je součástí konsolidace nižžího stupně v potravním řetězci. Ale ve skutečnosti má bankovní sektor vlastně zájem na nesplácení úvěru. Jsou to centrální banky, které záměrně vytvářejí systém cyklických konjunktur a krizí... Napumpováním z čistého vzduchu tvořených peněz do ekonomiky (ie. kvantitativní uvolňování FEDu) vytvoří konjunkutrní bublinu. Ekonomice i lidem se daří, tak si půjčí na větší dům či automobil případně si vezmou podnikatelské úvěry na rozšíření svých firem. Potom přichází krize opět vyvolaná centrální bankou. A lidé neschopní splácet úvěry přijdou o reálné majetky, které přechází do vlastnictví bank. Velké krize přichází v periodě, kdy dojde k mezigeneračnímu zapomění obzvláště, když je to proloženo nějakou tou světovou válkou. Už Voltaire tvrdil, že až lidé pochopí princip svého finančního zotročení, přestanou se obtěžovat revolucemi proti vládám a povstanou proti svým bankám. Jenže se to neděje právě díky mezigeneračnímu zapomnění.

Re: Re: -

Tomi | 06.08.2017

Martin. Dakujem za doplnenie.

Uver

Dusan | 05.08.2017

Nechcem vstupovať do debaty len jedna pripomienka keď si pôjdete brat úver pamätajte na jedno moje príslovie .,..,....... Čo sa človek narobí dokedy o všetko príde. Du, no a teraz vieme o čom je bankový systém

text praxí :)

Hox | 05.08.2017

napadlo mě, zkoušel už někdo, následující? to by stálo za to.

jít do banky, domluvit si úvěr, a těsně před podpisem nadhodit téma původu těch peněz, které banka půjčí, například pod záminkou, zda jsou pravé. Zkusit do smlouvy prosadit klauzuli, že klient musí úvěr splatit jen tehdy, pokud mu banka půjčí skutečné peníze. To téměř jistě neprojde, ale bylo by zajímavé znát reakce :)

Re: text praxí :)

Hox | 05.08.2017

" pokud mu banka půjčí skutečné peníze"

myšleno, že prokáže jejich původ.

Re: Re: text praxí :)

Tomi | 05.08.2017

Pocul / cital som o podobnom pripade.
Myslim, ze to bolo v USA, kde si nejaky pravnik pozical s banky a potom tie peniaze odmietol splacat s dovodov o ktorych tu je rec. V sudnom spore vyhral a nemusel nic vratit.
Pretoze si vlastne ani nic nepozical.
...
Ale to bolo zopar desiatok rokov do zadu. Neviem krdy presne. Mozno ste o tom poculi

Re: Re: Re: text praxí :)

Dusan | 05.08.2017

Áno bolo to tak ale v súčastnosti súdy takéto časy neberú, du

Re: Re: Re: text praxí :)

Martin | 06.08.2017

Těch případů bylo více. Mezi padesátými a sedmdesátými léty. Provázela je záhadná úmrtí na straně soudců i těch dlužníků, kteří soudy nad věřiteli vyhráli.

Re: Re: Re: Re: text praxí :)

Tomi | 06.08.2017

Ano. Tak to bolo. Museli to zarazit, aby si to nik iny neuvedomil. Resp. Aby nikoho nenapdlo skusat to co spravil ten pravnik

zlato

zdeny | 05.08.2017

Peníze jsou všechny jen symbolem. Je jedno, jestli se tvoří ťukáním na klávesnici nebo tiskařským lisem. Peníze by měly být něčím podloženy, třeba zlatem. Ale to nejsou, takže je to jen hra, která jednou skončí krachem.

Re: zlato

Martin | 06.08.2017

Problém nespočívá v podložení či nepodložení peněz komoditou typu zlata. Problém spočívá v úroku a lichvě i v tom, že právo tvořit peníze získaly soukromé instituce mimo demokratickou kontrolu. Současný monetární model vyžaduje nekonečný ekonomický růst a neustále se zrychlující spotřebu. Což je neslučitelné s přežitím ekosystému planety. Systém musí nakonec zkolabovat, ale otázkou zůstává co nastane dřív. Kolaps monetárního modelu, či kolaps ekosystému planety.

Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 04.08.2017

Ved celi finnancny problem je o to, ze skupina nemoralnych ludi si svojim ,,riadenim" privlastnila pravo vydavat peniaze (obsadili pramen)- teda riada ich tok (ustie) - rozhoduju koho projekt sa podpori a koho nie. A to Podla vlastnej potreby nezohladnujucej potreby ostatnych.
(Egoizmus - povysenectvo)
...
Netreba zabudat, ze tito ludia su produkt celej spolo-cnosti. Aka bude (spolo) cnost , taky ludia sa budu dostsvat do jej cela. A teda strukturne riadit aj financny system. (4.p.)
...
Nie su teda problemom samotne peniaze a bankovnictvo,
Ale ludia, ktory koli svojim telesnym (materialnym) tuzbam a chutiam su ochotny pre peniaze zapredat svoju dusu ako sliepki, ktore ked nedostanu zrno, sa zacnu zrat medzi sebou.
Len aby uspokojili svoje brusko.
...
Nevizera, teda byt v tomto svetle
Snaha vitat strom rozoberanim bankoveho systemu, len orezavanim vetviciek miesto toho, aby bol vytaty od kmena? ....
...

Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 04.08.2017

Hoxi a spol...
...
Toto jo moj suhlas s tym ,,...podpisom na zmluve... - nie nesuhlas,
Ale kto to bude vnimat negativne tazko to pochopi...
...
Nechcem to tu riadit, len trosku usmernit dislkusiu s merom k podstate, teda k nam samim, k masmu vnutru...
...
Aj ked to tak znie netvrdim, ze rozobrat sucadny stav (aj strukturnr) je hlupe.
...
Nie je to hlupe, ale treba sa posuvat...
Spolu s rozoberanim sucastneho stavu, treba budovat resp prebudovavat sucasny system. Co sa vlastne uz deje a robime to vsetci. Len je potrebne si to uvedomit. Uchopit ten nastroj, ktory uz mame (seba sameho) a zacat ho v praxi pouzivat - ucit sa na chybach ich priznanim pred aspon pred sebou, potom aj pred inymi to pojde

Re: Aky ma mat toto zmysel?

Jura | 04.08.2017

Jestli jsi doposud nepochopil, že doktrína Deuteronomium-Izaisáš (resp. lichva) je prostředkem k zotročení lidstva (které si bude myslet, že je svobodné), tak věz, že ta lichva je základ celé biblické koncepce zotročení lidstva.

Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 04.08.2017

Mam pocit, ze si ma nepochopil spravne...
...
No v niecom s tebou suhlasim...
...
A pohlad na bibliu, ako projekt zotrocenie je mozny a realny.
- Ako aj opacny pohlad a teda aj jej chapanie...
...
To zalezi prave od nasho subjektivneho pohladu...
...
Koniec koncov vsetko dobre sa da vyuzit ku zlu a vsetko zle sa da vyuzit k dobru... Zalezi na tom aky je vektor nasich cielov, od neho zavysi aj nas pohlad - teda nazor na tu ci onu knizku ci proces atd. (Teda zalezi od nas na ktoru stranu sa pozerame a ci chapeme (uvrdomujeme si) ze existuje aj odvratena strana tej mince (mesiaca)..
...


Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 04.08.2017

Ved aj KSB v konecnom dosledku - teda podla mojho osobneho chapania...
Hovori o tom ze: aky mrav, taky kraj...
Ze mnohe zalezi na nasej moralke a od nej zavisi aj svetonazor a nadledne aj ostatne...
...
No mzno som to iba zle pochopil a tento moj nazor moze byt chybny (defektny). Podla mojho mravu a chapania.

Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Jura | 04.08.2017

Aby jsme si rozuměli.
Deuteronomium-Izaiáš (lichva jako prazáklad zotročení lidstva a identifikace tohoto zotročení je základem KSB a opozicí proti této koncepci označované též jako biblická).
To nevylučuje kladný vztah k Ježíši či Mojžíši.

Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 05.08.2017

S tym koncom suhlasim.

A Jezis povedal:

kto pacha zlo je otrok hriechu.

To je podla mna najspravnejsia identifikacia zotrocenia.
.
Myslim si to preto, ze pohlad na financny system, ako dovod nasho zotrocenia nie je spravny.

No a lichvar je predsa tiez len clovek.
Kto ho teda nuti chovat sa ako lichva a pytat urok.? Zloba.? Nenazranost.? - teda hriech.?
..
Tiez si mysli ze pohlad na bibliu ako projekt zotrocenia vychadza s jej nespravneho chapania.
Ale netvrdim, ze nebola zneuzita ludmi, ktory chceli riadit svet.
...
Ale mozno to len nechapem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Anna | 06.08.2017

Není to náhou napsáno v té Bibli? Že židé mají brát na úrok. Tak kdo je nutí: - příkazy v té knize. Takže to bude asi naopak - ne že bible byla zneužita, ale že byla s tím záměrem už napsána.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 06.08.2017

Anna. Precitaj si to.
Ale tych verzii a prekladov je viac.
..
No ja som tam o uzere cital (v starom zakone) a je tam popisane aj to, ako je zle brat urok od chudobnych, ze to prinesie negativne nasledky pre samotneho uzernika.
..
To uz ci to niekto chape ako nabadanie k uzere, je osobna ves kazdeho citatela, ale ja osobne to tak nevnimam.
..
Samozrejme je mozne to chapat aj takimto sposobom.
-podla mna to zavisi od mravu a chapania citatela na zaklade svojich zivotnych skusenosti..
..
Je to nazor a pohlad, ktory je realny a prejavuje sa, preto to beriem na vedomie a zaoberam sa aj zym, preco to jeden clovek vnima tak a druhy zase inak. Kazdy ma predsa vlastny uhol pohladu... .
..
Netreba zabudat ze su tam predavane ,,duchovne znalosti" na materialnych prikladoch...
Je teda na nas ako to chapeme.
.
Ci s pohladu duchovnej podstaty (boha), alebo tej materialnej/hmotnej (cloveka).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 06.08.2017

A pokial to vnimaju ako prikaz, tak kto im kaze ho splnit? Oni nemaju vlastnu hlavu? Preco to robia?
Koli bohu. Alebo koli sebe?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Anna | 06.08.2017

Oni jsou přece židé a jejich poslání je sepsáno v bibli. Kdyby to prohlédli, dokázali se osvobodit, pak by uslyšeli opravdového boha a nedělali by to. Bohužel většinou žijí v iluzi jakési svojí vyvolenosti a nechápou že jsou jen obětí manipulace a zotročení.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 06.08.2017

Ano jedna sa o pychu. Ale nie vsetci zidia su taky.
...
Nic menej, ked si to co sa tam pisr p zidoch premietneme aj na ine narody, tak zystime, ze zidia su aj medzi slovakmi.
..
Ide o chapanie samotneho pojmu a jeho asociacie.
..
Zidia ako narod, alebo zidia ako uzernici..
..
Ved v biblii sa hovori, ze boh si ich vyvolil, ale oni ho mepocuvali.
Boli chamtivy pisny.. Ked im bolo dobre, tak kaslali na boha a nezili ako im kazal napr skrze mojzisa ci prorokov.
a az ked zacalo byt zle, tak sa zacali obracat s5 k bohu a modlit sa.
..
No hovorisa tam, ze to zle co prislo si sposobili oni sami svojim nemravnym spravanim.
...
Je to vella debata.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 06.08.2017

Napriklad aj KSB deklaruje dobry zamer, ale tiez sa v KSB pise, ze medzi je ,,nasledovnikmi" su aj pokrytci.
Ty ktori toto ucenie zneuzivaju pre svojo egomaniacke ciele a nehladia na ostatnych...
..
Toto iste ale plati aj o biblii.
.
Biblia bola tak isto zneuzita ku zlu.
Ale to este nemusi znamenat, ze to bol jej pravi ciel.
..

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Anna | 06.08.2017

Ono jde o to, že lidé sami o sobě nejsou nemravní, zlí, zkažení. Jsou takoví jen někteří jednotlivci a ty můžeme najít všude, mezi všemi národy. Pokud jsou takoví jednotlivci schopní vypracovat systém řízení společnosti, tak vytvoří takovou kulturu, která je škodlivá, a už od dětsví deformuje mravní základ každého člověka. Potom odsuzovat lidi, kteří žijí v takové kultuře je nefér. Nikdo nežije ve vzduchoprázdnu. Nemůžou za to jenom ti lidé, ale ten systém je tak z velké části vytvořil.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Anna | 06.08.2017

ano suhlasim... aj ja to tak chapem.
...
len doplnim:
..
ano s isteho pohladu ja to o systeme. a niesme vo vzduchoprazdne.
takze na nas vpliva mnoho veci. Dusevne vlastnosti (skusensti s minulich zivotov. Dalej genetika a vychova. cize aj kultura.
...
to vsetko ma na nas vpliv a formuje nasu osobnost.
...
no ,,vyhovarat" sa na system nie je dobre.
ale je treba chapat ako na nas ten system vpliva, aby sme dokazali naucit, ako sa branit. ale pokial sa iba ,,vyhovarame" na system, tak tym znizujeme osobnu zodpovednost.
...
takto clovek v podstate prehlasuje, ze je nesvojpravny - ze on za nic zodpovednost nenesie. Ale tak to nieje. mame predsa dar Vole a rozumu. je teda na nas comu budeme venovat pozornost a aku vahu tomu prilozime.
...
Vo vysledku teda zalezi na nas co si s tej ci onej kultury vezmeme a ako s tym budeme nakladat.
...
ved ten system, ktory tu mame sme vytvorili mi ludia a tak isto mi ludia sme ti, ktory ten system mozu zmenit, ak sa nebudeme, iba vyhovarat vyhorat na vonkajsie okolnosti.
...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 06.08.2017

Anna.

omluvam sa ze som tam dal tvoje meno.. je to odo mna pre teba...
prepac. bol to omyl. (preklep)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Anna | 07.08.2017

Nejde o vymlouvání se, jen o to připustit že zformovaná kultura může brzdit vývoj lidí co v ní žijí. Pokud ti už dosáhli takové úrovně, že to vidí, tak je potřeba změnit ten systém tak, aby lidem vyhovoval. Proto je potřeba o nedostatcích mluvit a identifikovat je. Jako např. o bankách a úroku...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 08.08.2017

Anna.
...
Samozrajme. S tym suhlasim.
...
Stale vsak budem trvat na tom, ze peniaze a bankovi system mozu zacat sluzit v prospech ludstva pokial sa najprv zmenia ludia sami vo svojom vnutri.
...
Ved co bolo skor? Clovek, alebo peniaze (finanncny system) ?
...
Samozrejme, ze clovek.
...
Ale potom naozaj nechapem, ako moze niekto (netvrdim, ze ty) tvrdit, ze finanncny system je zdrojom toho zotrocenia. To je az stvrza priorita a davat ju na prve miesto... To ...
...
To je proste neokomentovatelne, pretoze to prekracuje hranice nielen slusneho, ale aj neslusneho slovnika...
...
Ale samozrejme. Treba to rozobrat a pochpit ako funguje a ako to vzniklo, aby sme to mohli zacat menit.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 08.08.2017

A k tej kulture.
Aj s tym suhlasim.
Ale..
Zla kultura nielenze brzdi vyvoj ludstva. Ona ho totiz obracia. Takze o nejakom napredovani v tomto zmysle nemoze byt ani rec. Sa staci pozret co s nami urobilo necelich 30 rokov zapadnej (temnej-satanskej) demokracie a toho ich kapitalizmu... Sak tu sa obratil vyvoj... Od budovania k destrukcii.
...
Cize sme zase pri tom co hovorim. Kultura to je sposob zivota ludi, ktory si vsak tento sposob sami zvolili pre seba i svoje deti.
...
Nasim najvacsim a jedinym nepriatelom sme mi sami. Nikto iny nas nedokaze porazit ani zlomit.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Aky ma mat toto zmysel?

Tomi | 08.08.2017

A v podstate si zopakovala to co som napisal... Obaja sa opakujeme... Takze.
...
aby to nebolo take o nicom, tak:
...
Sice sme v riti, ale prave toto, tento ,,vyvoj" nas nuti zacat pouzivat tie ,,budky", ktore nam narastli na krku, aby nesluzili iba ako ozdoba ci ochrana krku pred dazdom. A ked pochopime, ako sme sa sem dostali a co je pravim zdrojom tohoto problemu, bez vyhovoriek, ale s cielom pochopit (ako hovoris aj ty) tak mozme zacat budovat lepsiu spolocnost.
...
A ked sa na to pozrieme lepsie, tak sa to uz deje... Aj tu na leva net

Možná cesta ven z kruhu?

brašin | 04.08.2017

Dobrý den,
co Vy na to?
http://www.whatdoesitmean.com/index2351.htm
https://www.youtube.com/watch?v=7hEiHR-K_KY

Re: Možná cesta ven z kruhu?

Hox | 04.08.2017

přivezli jim extra kvalitní marihuanu...

Re: Re: Možná cesta ven z kruhu?

Tomi | 04.08.2017

I marihuana moze byt v konecnom dosledku jedna s ciest k bohu, pre toho kto to nevnima negativne.
Aj fetak moze byt mudri.
Aj fetak sa moze zobudit.. Nik nema pravo ho sudit, pretoze nevedia cim presiel.

par bodu

Tomas | 04.08.2017

Už jsme to tu dříve řešili, zkusím to shrnout:

1. Banka podpisem klienta na úvěrové smlouvě vytvoří peníze v účetnictví a převede na úvěrový účet. Úroky ovšem takto nevytvoří, ty si vezme z reálné ekonomiky.

2. Tak jak klient splácí, banka splátky jistiny "odmazává" z učetnictví, úroky si nechává.

3. Pakliže klient nesplácí: Myslím, že je to tak, že banka musí jistinu umořit ze svých zdrojů, případně tedy ze zástavy. Zde je riziko banky, že když klesnou ceny nemovitostí nemusí hodnota zástavy stačit, pak musí doplatit ze svých aktiv. O úroky banka přijde.

4. Dle zákona existuje nějaká povinná "frakční rezerva", momentálně tuším 4%. Banka musí mít vlastní aktiva ve výši minimum 4% z výše poskytnutých úvěrů. to jest výše aktiv 4% ze smluvně vytvořených peněz.

5. Kde je souvislost mezi úrokovou sazbou ČNB a sazbou komerčních bank na např. hypotéky? Já ji tam moc nevidím. Je to jenom divadlo?

6. 500 mil na založení banky zajišťuje, že se tohoto byznysu může zúčastnit jenom ten, kterému je povoleno.

7. Otázka? Může klient úvěr splácet v hotovosti? Má s tím někdo zkušenost?

8. Otázka? Můžu v bance dostat úvěr v hotovosti, který neprojde ani mým úvěrovým ani běžným účtem? Prostě smlouva na úvěr a peníze na ruku na pokladně.

9. Otázka? Když klienti bank chtějí hromadně vybrat svoje vklady v hotovosti říká se tomu "run". Když by klienti chtěli vybrat své ještě nevyčerpané úvěry v hotovosti, je to vlastně to samé...

10. Otázka? Zdá se tedy, že systém se tedy drží na ochotě brát si úvěry, to jest nejsme bezmocní. Nicméně představa, že si nikdo nebere nový úvěr a všichni splácíme své úvěry a úroky vede k tomu, že by z ekonomiky postupně zmizeli peníze, to jest lidi by se octli pod velkým tlakem úvěry brát. Je to tak?

Re: par bodu

Nikdo | 04.08.2017

Bod 10. řeší investice, kdy ti co mají nějaký kapitál ho investují do nového projektu a banky pak plní pouze účel realizace oběhu peněz (investice jde přes banku z účtu na účet). Investor nese riziko z již získaného oběživa a tudíž nevytváří inflaci.

Bohatí, kdyby byli psychicky zdraví (lidský typ psychiky), tak mohou vhodným investováním zajistit stabilitu a blahobyt celé společnosti. Ale ještě přitom musí vyřešit klanově korporátní zájmy a navíc nejsou zdaleka tak svobodní jak se může zdát. Na západě (hlavně v USA) jsou omezeni zednářstvím a svoji pozicí v něm a v Rusku zase svojí morálkou. I když v Rusku se elitáři chovají podle principu "získej moc, aby jsi si mohl užívat", tak přeci jenom, když se najde výjimka má větší prostor dělat něco pro všechny, zrovna tak má větší prostor vládce tlačit na elity a nutit je jednat ve prospěch země a národa. V USA nemohou nic protože zcela přišli o konceptuální moc a vše je ovládáno zednáři v mezích biblické koncepce zotročení lidstva.

Článok je uplne zavádzajúci

autor | 04.08.2017

sa zrejme preto aj nepodpísal.
Ja tvrdím že súčasné zlatom nekryté peniaze sú perfektný vynález ludstva ,slúžiaci k výmene tovarov a služieb medzi ludmi.
Ovšem musia byt pod kontolou štátu a nie pod kontrolou zločineckých organizácií akými su FED a MMF. tot vsjo

ludia nechápu jednoduchým veciam o peniazoch...peniaze sú ako voda v chladici..prenášajú energiu...a chladiaci okruh majú technici velmi dobre zvládnutý, preto penažný systém musia riadit technici, nie ekonomovia a právnici:-))))potom to tak aj vyzerá:-))) samý podvod s peniazmi..na medzinárodnej urovni:-)))

Re: Článok je uplne zavádzajúci

Nikdo | 04.08.2017

Zavádějící je tvůj příspěvek. Funkce peněz - oběživo - je naprosto samozřejmá. Tady se ukazuje, že banky jsou zombie (uvedl to dokonce i miliardář Soros), které vysávají peníze z reálné ekonomiky, což následně vede ke krizím. Je zcela jednoduché technicky udržet tok oběživa v optimální hodnotě to samozřejmě ví každý trochu inteligentní člověk. Takže proč se tomu tak neděje, protože lidstvo je zotročené a to způsobem, aby si to neuvědomovalo a proto je potřeba rozšiřovat znalosti jak je to ve skutečnosti. Brání tomu nastavená morálka a etika, lidé uctívají zlaté prase a věří nesmyslu, že člověk člověku je vlkem a zapomínají, že mají bohem danou svobodnou vůli a mohou si vybrat pravidla podle kterých bude společnost fungovat (konceptuální moc).

Re: Re: Článok je uplne zavádzajúci

Tomi | 04.08.2017

Nikdo...
...
Suhlas...
Len doplnim, ze tie znalosti treba predavad ludom, podla ich potreby, chapania a pojmov, ktore poznaju... Treba dialog...

Re: Článok je uplne zavádzajúci

Jura | 04.08.2017

Zapomněl jsi na lichvu.

Re: Re: Článok je uplne zavádzajúci

Tomi | 04.08.2017

Nezabudli sme... Ved je to o tom...
Tousime neustale pouzivat slovo lichva, aby bolo zrejme, ze rec je aj o tom a jej podstate?

Vytváření peněz

Vladimír | 04.08.2017

Vytvořené peníze Vaším podpisem je fakt, ale dle mých informací se půjčená částka po splacení maže se systému a bance zůstává úrok a poplatky. To ale nic nemění na Faktu že banky vydělávají na neexistujících penězích. Aneb když mám hodně peněz stát mě umožní vydělávat z ničeho. Umožní takhle vydělávat řadovému občanu? Jsme jenom dobytek, nic víc...

Re: Vytváření peněz

Tomi | 04.08.2017

Ked sa na to pozries takto, tak ano.
Ale ten dobitok robime zo seba mi sami... Svojimi postojmi... Aj postojmi k peniazom... Ved sme to mi kto rozhoduje co si kupi - teda koho podporime svojou energiou, takto posobime aj na bankovnictvo... Nemozeme neposobit, iba ak by sme isli zit do lesa, takze bud budeme pomahat, alebo skodit... To zavisi od nasho pohladu a pocitov.. Ked to bude vidiet tragicky, tak ta tragedia pride.
...
Kod to budeme vnimat pozitivne, tak si uvedomime svoju moc a zacneme ju pouzivat s rozumu ku prospech sebe aj ostatnym.
...

Re: Re: Vytváření peněz

Sugar | 05.08.2017

Člověk jako biologický druh má svůj vývoj a pudové potřeby v určitých časových úsecích. Narodíme se, prožíváme dětství, dospívání, dospělost, stáří... Vezměme etapu založení rodiny, jako základ společnosti, kde by jedinec měl být v reprodukčním věku max. 30 let.

Začínáme pracovat cca v 23 letech. Takže máme 7 let na zajištění bydlení pro rodinu. V tomto sociálním systému nemáte jinou šanci, než si bydlení pořídit přes lichváře.

V opačném případě, jak bude dotyčný dlouho pracovat, žít a šetřit z průměrného platu (cca 17 000 Kč), než bude mít kapitál na vlastní bydlení bez půjčky?

Tohle přesně ukazuje to video I Pet Goat. Nadrabinát drží lidstvo za krk, ale jen díky tomu, že ještě nedorostla potřebná informovaná masa lidí. Pak to bude konec tohoto systému finančního zotročení...

Re: Vytváření peněz

Hox | 05.08.2017

> ale dle mých informací se půjčená částka po splacení maže se systému a bance zůstává úrok a poplatky.

souhlas, přesně takto to funguje.

Krach bank

Standa | 03.08.2017

Když je to celé takové jednoduché a podle autora článku nenese banka žádné riziko, tak jak je možné, že banky krachují?
Možná by bylo zajímavé probrat právě mechanismy krachů bank.

Re: Krach bank

Hox | 03.08.2017

Jednotlivé banky krachují, bankovní systém jako celek je vždy ve výhře nad lidmi.
Krom toho, v linkovaných materiálech je to vysvětleno, jak může banka zkrachovat, kromě nenažranosti, což je důvod č.1.
Pokud klient nesplácí úvěr, banka to musí umořit ze svých skutečných peněz, které si tentokrát nemůže vyčarovat ze vzduchu.

Re: Re: Krach bank

Standa | 03.08.2017

Podstatné asi je, KOMU musí úvěr umořit, když ty peníze sama vytvořila.

Re: Re: Krach bank

JaroX | 04.08.2017

Ak klient banky nespláca úver... tak sa za určitý čas naakumulujú takéto nesplácané úvery a banka ich dá do "balíka" na ktorý potom vyhlási súťaž--- exekútorská firma, ktorá ponúkne za tento "balík nesplatených úverov" najviac peňazí, ho od banky získa. Ďalej sa to už potom rieši medzi neplatičom a exekútorom.

Re: Re: Krach bank

Martin | 04.08.2017

Banky krachují především díky "kasínu," kterého se účastní. Zejména díky derivátům. Krom toho banky netvoří jen peníze, ale také komodity jako zlato nebo stříbro. Málokdo z hráčů na burze stojí o to, aby mu doručili fyzickou komoditu. Banky tak vytvořily mnohonásobně větší množství těchto komodit, než je fyzicky k dispozici na planetě. Derivátové kasíno se dnes odhaduje na 2,5 trilionu dolarů (angl. Quadrillion with the big Q), systémový komoditní podvod na mnohonásobky základního jmění bank. Prakticky celý transatlantický monetární systém je dávno bankrot. Je držen nejen systémovým podvodem, ale také socializací ztrát a různými bailouty a bail-iny, které jsou na vrub daňovému poplatníkovi prostřednictvím institucí jako FDiC či systémů jako ESM. Celé to funguje jako obrovský vysavač na jmění běžných lidí. To je také účel hry. Po odstranění mechanizmů jako byl Glass-Steagall probíhá na základě výše uvedeného zejména pauperizace západní společnosti přímo vražedným tempem.

Re: Re: Re: Krach bank

Standa | 04.08.2017

Jem trochu zmatený z toho odhadu. Píšete, že trilion je anglický quadrilion.

Trilion (dlouhý) by měl ale být v krátké škále kvintilion.
Kvadrilion (krátký) by měl být v dlouhé škále bililiarda.
Používá se ve finančnictví jiná škála než jsou tyhle dvě? Rád se nechám poučit.

Re: Re: Re: Re: Krach bank

Hox | 04.08.2017

Světové HDP se dnes odhaduje na 70-80 bilionů dolarů (70 tisíc miliard), objem derivátového kasína se odhaduje na 1200 bilionů dolarů (1,2 quadrilionu v US škále) a více, tedy více než 10x světové HDP.
V textu mělo tedy být ne "2,5 trilionu", ale "2,5 biliardy", to je celé. Od vás bych ocenil větší vůli pochopit, namísto podobného hnidopišství až rýpání, hlavně když většinou ignorujete, nebo vám uniká celkový smysl a to podstatné.

Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank

Standa | 04.08.2017

Děkuji za upřesnění.
Nejsem ekonom, takže jsem nevěděl, jestli to vyjádření není z nějakého speciálního ekonomického žargonu.

O derivátech by asi bylo dobré diskutovat jinde a na nějakých příkladech z praxe ukázat, jak se stane, že jejich objem je řádově vyšší, než roční výkon světového hospodářství. Už to míří trochu mimo téma článku, jímž je tvorba peněz pro úvěry.

K tomuto článku by zase zase hodily konkrétní příklady nějakých reálně existujících bank, které podle jeho popisu pracují a ukázkka toho, kolik těch "peněz z ničeho" vyrobily v poměru ke svému kapitálu a vkladům.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krach bank

JaroX | 04.08.2017

Tak za prvé, všetky banky v ČR a SR fungujú podľa tohto princípu. Za druhé, nikto tu nemôže dať pdf s úverovou zmluvou medzi konkrétnym klientom banky a konkrétnou bankou. Bankové tajomstvo, ochrana osobných údajov... Podstatné je pochopiť systém, ak chcete viac - treba ísť študovať príslušnú univerzitu, potom ísť pracovať do daného odvetvia.

Re: pdf

Standa | 04.08.2017

Nechtěl jsem jednu smlouvu, ale předvedení toho vytváření z ničeho na celkové bilanci nějaké konkrétní banky.

I když: trochu jsem hledal a možná to pochopil (kdyžtak mne opravte):
Banka může vyrobit uvnitř sebe sama libovolné množství peněz tím, že vyrobí zároveň s půjčkou i přesně stejně velký vklad. Důležité ale je, že součet vkladů (tech vnitřních i z venku) musí být neustále větší, než součet úvěrů (opět vnitřních i z venku). Takže mi sice může půjčit peníze, které reálně nemá, ale jen za podmínky, že já ty peníze ponechám na účtu v té bance a ani si je nevyzvednu, ani nepřevedu jinam. To vše samozřejmě platí v součtu pro všechny klienty - jednotliví klienti mohou fungovat různě, banka si samozřejmě může sama půjčit (což je prakticky stejné, jako vklad od toho věřitele).
Pokud jsem to pochopil špatně prosím o ukázání chyby mé úvahy na konkrétní bilanci nějaké reálné banky.

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek